Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "Trolling - troling"
Pro tento tag existuje 168 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 23.01.2022 18:33
-
- Zdenek 22.01.2022 18:26
-
Maledivy 22.1.2022
V pátek pozdě večer bylo téměř bezvětří a tak jsem spal na přední palubě, kde alespoň chvílemi pofukoval vánek a namísto generátoru, který hučí v zadní části paluby, je na přídi ticho rušené jen šploucháním vlnek. Ráno se budím za rozbřesku, krátce před šestou. Pak se ještě povaluji, vychutnávám si pohupování lodě a sleduji východ slunce. Po další půl hodince se z kuchyně začnou ozývat zvuky následované vůněmi, které svědčí o tom, že další krásný den bude opět začínat vydatnou snídaní. Párečky, míchaná vajíčka, omeletky a úžasná pomazánka z tuňáka se strouhaným kokosem a cibulkou nás dostávají do formy, kterou pak ještě ladíme dvouhodinovým trollingem (na vytrávení). Dva až tři z nás hlídají pět prutů s nastraženými wobblery a povrchovými dráždidly-chobotničkami, ostatní si čtou nebo vyřizují korespondenci a emaily. Moře je krásně klidné, ranní větřík čeří hladinu a celou tu pohodu najednou přeruší záběr. Michal vyskakuje ze židle, zdvihá nad hlavu jeden z prutů s nastraženou plastovou chobotničkou, za kterou se na hladině objevuje vztyčená hřbetní ploutev plachetníka. Jak chobotnička na konci udice, brázdí hladinu, Michal udicí popotahuje a dráždí rybu, která jede asi metr za nástrahou, plachetník na ni znovu zaútočí, na zlomek vteřiny zmizí z hladiny a pak se najednou ohne úplně jiný prut a rozječí se brzda navijáku. U prutu je ve vteřině Tomáš, instinktivně zasekává, ale to už asi ani není třeba, protože ryba mezi tím urazila snad sto metrů a doslova tančí na hladině. Plachetník vyskakuje nad vodu, dělá ve vzduchu piruety a z navijáku mizí stovky metrů vlasce. Tomáš s obavami sleduje, jak se zásoba vlasce ztenčuje, na pár vteřin se snaží přibrzdit roztočenou cívku palcem, ale spálená kůže dává jasně najevo, že tudy cesta rozhodně nevede. Ale to už kapitán, který sleduje skákající rybu a dobře ví, že žádná udice není bez konce, otáčí loď a po chvilce Tomáš s ulehčením dobírá do navijáku jeden metr vlasce za druhým. Ryba je evidentně unavena, nepodniká žádné další zběsilé výpady a po deseti minutách už ji Tomáš vede podél lodě. V čisté vodě hraje tělo plachetníka barvami od černé přes fialovou do zářivě modré a ve spodní čelisti je vidět zaseklá modrobílá plastová chobotnička. Uklízíme ze zadní paluby všechny pruty, židle a další věci, rozdělujeme si úlohy, kdo bude co dělat, aby po vylovení ryby následovalo rychlé změření, uvolnění háčku, vyfocení a puštění. To vše by nemělo zabrat více než minutu, protože plachetník patří k velmi citlivým rybám a snadno může dojít k jeho uhynutí. Kuchař je za těch 15 let, co s námi pracuje, vytrénován na vylovování mečounů a plachetníků. Jak Tomáš dotáhl rybu k otevřené části paluby, chytil jej za meč a než se stačil plachetník vzpamatovat, byl na palubě. To už jej lodníci polévají vodou, Jirka kleštěmi vyndává nástrahu rybě z tlamy, míra ukazuje dva metry a kousíček od konce ocasní ploutve ke špičce spodní čelisti, resp. 2,5 metru ke špičce meče. Následuje rychlé focení, kamera běží a pak posíláme krasavce zpátky do oceánu. Pohybuje sice skřelemi a zabírá ocasní ploutví, ale motá se stále na hladině asi dvacet metrů od lodě. Jedeme tedy s motorovou loďkou k rybě, abychom ji pomohli rozplavat, ale než jsme ji otočili, tak získává ztracenou orientaci a majestátně sama odplouvá kamsi do hlubin.
Po sérii gratulací a drobných přípitků pokračujeme v plavbě směrem na ostrov Bangladéšanů. To už za lodí trollujeme čtyři povrchové nástrahy a jeden osmnácticentimetrový fialový wobbler. Po necelé půlhodině útočí na povrchové nástrahy za lodí další plachetník. Postupně se objevuje u tří z nich a o jednu se asi píchl, protože náhle vyráží do strany, opakovaně vyskakuje nad hladinu a vztekle třepe hlavou. Mezi „Větrným ostrůvkem“ a sousedním ostrovem, kde je resort, opisujeme kruh na hladině oceánu a pak se posouváme dál. Na jednu z chobotniček jsme ještě ulovili dvě bonita a šedesáticentimetrového kranase duhového, ale jinak se až do jedenácté hodiny nic neděje. Dojíždíme téměř k ostrovu a protože fouká mírný vítr od severu, vláčíme podél korálového útesu a posouváme se k jihu. Podmínky jsou ideální: začíná příliv, oceán je klidný, na hraně korálového útesu se tvoří pravidelné táhlé vlny a vítr nám fouká do zad, takže nástrahy létají do vzdálenosti kolem padesáti metrů. Jenže ideální podmínky nejsou totéž, co úlovky. Půldruhé hodiny pečlivě pracujeme s poppy a jerky, občas máme výjezd k nástraze nebo záběr, ale dlouhé desítky minut ubíhají i bez kontaktu s rybou. Když v půl jedné kotvíme na koupání a oběd má Jirka na kontě jednoho kranase-GT 67 cm, Luboš dva půlmetrové kanice měsíční, Tomáš půlmetrového kanice měsíčního a jeden utržený háček. A to je vše – já s Michalem jsme bez ryby.
Šnorchlujeme na oceánské straně korálového útesu nedaleko starého kanálu prokopaného útesem. Voda je zde krásně průzračná. Plaveme asi 300 metrů podél útesu na dohled míst, kde se vlny lámou nad mělčinou. V zóně vln se pohybují hejna půlmetrových netopýrníků, skupinky ploskozubců, ostenci-unicorni, zahlédli jsme i skupinku nevelkých kranasů-GT, ojedinělé kranasy modroploutvé a vidlatky. Každou chvíli proplouvá mělkou vodou pod zpěněným hřebenem vln žralok útesový-černocípý. Jako-by patroloval, aby žádná z ryb před ním neprchla na mělčinu. V útesu jsou příčné zářezy, které jsou plné korálových rybek a v každém druhém se u dna ukrývá mořská želva. Některé jsou malé, jen půlmetrové, ale jsou tam i želvy, jejichž délka je přes metr. Za necelou hodinku šnorchlování jsem jich viděl víc než deset. K lodi se pak vracíme podél hrany, kde mělčina korálového útesu mizí v modravém nekonečnu. Kromě jedné metrové makrely jsme žádné velké ryby neviděli, jen pod námi defilují hejna ostenců, bodloků, klipek, ploskozubců…
Po výtečném obědě, kde řízečkům z wahoo v trojobalu směle konkurovala cejnovka v těstíčku máme naplánovaný půlhodinový spánek, ale za lodí se objevuje hejnko lovících tuňáků žlutoploutvých, což si nechceme nechat ujít. Urychleně zvedáme kotvu a míříme za tuňáky, kteří však mizí neznámo kam. Chvilku je marně naháníme a pak se opět chápeme prutů na popping. Hodina přívlače minula zcela bez záběru. Nula, nic ani prd. Trolujeme tedy dále k ostrovu Bangladéšanů, ale ani trolling nepřináší žádný úspěch kromě metrového wahoo, které nám však padá před vylovením.
V průlivu za ostrovem B se vlivem proudu dělají krátké půlmetrové vlny, dojíždíme až písčině za ostrůvkem F, kde krátce před pátou odpolední balíme trolovací pruty a začínáme opět vláčet. Prochytáváme pobřeží písčiny, ostrůvky i okraj průlivu až do atolu, ale máme jen čtyři záběry. Dva proměnil Michal (1x kanic měsíční 50 cm a 1x kanic toulavý 70 cm), jedna ryba narovnala Lubošovi háčky na nástraze a slušný kranas spadl Jirkovi krátce po záseku.
Ještě před západem slunce kotvíme u písčiny ostrůvka F. Unaveni usilovnou, ale nepříliš úspěšnou přívlačí se střídáme o dva jigovací pruty (cejnovka 68 cm, barakudy kolem 50 cm) a později po večeři přichází ke slovu lov na kousky ryb u dna (malí chňapali, barakudy, žraloci…). Přitahovány světlem naší lodě stahují se k nám tisíce rybiček, chvíli krouží kolem lodě dvě nejméně půlmetrové olihně, navštívila nás i zvědavá skupinka delfínů, no prostě pohoda, kterou chvílemi ruší jen záběry na našich udicích…
plachetník uloveny na rolling 
kanic mesicni uloveny na jerk 
kanic toulavy 70 cm a privlaci vycerpany rybar 
cejnovka 68 cm ulovena na jig - Zdenek 21.01.2022 17:16
-
Maledivy 21.1.2022
„Tak máme za sebou tři dny rybaření a mne už bolí záda“, napadlo mne ráno, když jsem v šest ráno po zazvonění budíku kontroloval, jestli žiju. Chvíli provádím strečing v leže a pak se přesouvám do jídelny, abych si udělal čaj. Kapitán i kuchař už jsou na nohou. Jeden kontroluje motor a generátor, druhý připravuje snídani. Před sedmou zdvíháme kotvu a trolujeme po oceánské straně atolu na místo, kde se u majáku střetávají mořské proudy a kde hodláme začít vláčet. Máme před sebou půldruhé hodiny jízdy, což je právě tak akorát, abychom se stihli nasnídat a rozebrat základní životní otázky, zejména koho, co a kde bolí.
Oceán je jak rybník, jen počínající příliv zdvihá na hladině táhlé oceánské vlny. Potkáváme hejna stovek delfínů, občas se na hladině objeví mořská želva. Prvních třicet minut vláčení poppů a jerků se zdá, že tady snad ani žádné ryby nejsou. Jirka, Luboš a Tomáš vláčejí z lodní přídě, já s Michalem nahazujeme ze střechy. Já se snažím vláčet před lodí ve směru na hloubku, ostatní nahazují směrem ke korálovému útesu, kde se lámou vlny v mělké vodě. První záběr mi přichází z hluboké vody, ale ryba útočí nějak divně – dvakrát naráží do poppa a v podstatě ho vystrkuje nad hladinu. Teprve po třetí zaútočí z boku a já vidím, že se jedná o žraloka útesového délky něco málo přes metr. A protože si nový popp nechci nechat ukousnout, doslova mu ho odtrhávám od huby. Hned na další hod mi přichází krásný záběr před lodí a ryba uhání na hloubku, odkud ji pomalu, ale jistě pumpuji k hladině a po pěti minutách se díky pohybu lodě ocítá asi padesát metrů za lodí. Metr po metru jí zkracuji vodítko, až se na hladinu vyhoupne pěkný metrový kranas. Pomalu ho vedu k lodi, kde se ujímají lodníci a při zdvinutí na palubu jim padá a prchá zpět do hlubin. V tu chvíli, ale už zasekává další rybu Jirka a pak to jde ráz na ráz: Jirka kranas obrovský 65 cm, Michal krásných 108 cm (cca 18 kg), Luboš 103 cm (cca 16 kg), pak najednou Jirka s Michalem 70 cm a 88 cm, Luboš kanic měsíční 50 cm, Tomáš pak po patnácti minutách souboje trhá o hranu dna velkého kranase, který vyrazil na hloubku a Jirka přidává ještě kranáska 77 cm a kanice měsíčního 50 cm. Zatímco se blíží poledne, opouštějí nás síly a s ulehčením vítáme kapitánův povel k trollingu na polední kotviště.
Hladina oceánu je dnes klidná a na dohled od nás kotví sesterská loď s německou posádkou, kde si máme dle plánu vyzvednout část proviantu. Ještě před příjezdem na místo setkání vytahuje Jirka na palubu metrové wahoo, které neodolala vibracím osmnácticentimetrové modré makrely-Rapala Magnum.
Zatímco s Michalem a Tomášem šnorchlujeme, posádka překládá zásoby a tankujeme sladkou vodu (naše desalinační jednotka se porouchala a nechceme jet doplňovat vodu do vesnice, což je vždy trochu ztráta času a v dnešní době i určité riziko setkání s koronavirem…). Šnorchlovali jsme v příbojové zóně na oceánské straně korálového útesu. V zóně, kde se lámou příbojové lny pozorujeme několik želv 50-80 cm, hejna sedmdesáticentimetrových ploskozubců, skupinky půlmetrových netopýrníků, ale zkontrolovat si nás přijel i metrový kranas-GT a o něco větší žralok útesový černocípý. Plaveme asi 200 m podél útesu a před námi stále defilují ploskozubci, bodloci-unicorni, občas nějaký ten kranas, černocípý žralok a podařilo se mi chytit i jednu malou půlmetrovou želvičku. Když se vracíme k lodi, která se pohupuje asi 150 m od hrany, kde se dno s korály a hejny drobných rybek láme do modravého nekonečna, míjí nás jedno hejnko asi padesáti pelamid (bonito) a o něco větší hejno půlmetrových kranasů duhových (rainbow runner).
Po výtečném obědě trolujeme půl hodiny k majáku „na růžku“ a pak prochytáváne s poppy a jerky úsek pobřeží kde jsme zatím nechytali. Ačkoli jsou úplně ideální podmínky (klidný oceán, lehký vánek od severu, jasno, 30°C a hodina po vrcholu přílivu), ryby se o naše nástrahy rozhodně neperou. Jirka ulovil na šestnácticentimetrový modrý popp kranáska 65 cm, Luboš přidal na jerk půlmetrového kanice měsíčního, pak mu hned po záseku spadl pěkný, asi metrový kranas a to bylo až do západu slunce vše. Tedy, když nepočítám třiceticentimetrové bonito na trolling, které bylo mojí jedinou odměnou za celodenní dřinu.
Na thile v "Jurském parku" kotví dnes dvě lodě domorodců a naše sesterská loď, my spouštíme kotvu v průlivu o 500 m blíže k ostrůvku. Kotvu máme v cca 30 metrech a pohupujeme se na vlnách na hloubce asi 60 m. Hned po zakotvení lovíme na jigy 150-200 g malé barakudy a kranasy duhové 55-60 cm. Na kousky ryb na položenou se po chvilce rozpoutává lov chňapalů, cejnovek, barakud… a po večeři začíná i úspěšný lov kranasů velkookých na svítící poppy a pilkiny.
kranas obrovsky 103 cm (16 kg) uloveny na popp 19,5 cm 
kranas obrovsky-GT 108 cm (18 kg) uloveny na jerk 
kranasi GT 75 cm a 88 cm uloveni na privlac 
kanic mesicni uloveny na privlac - popp - Zdenek 20.01.2022 18:18
-
Maledivy 20.1.2022
Protože předpověď slibuje jen mírný vítr do 5 m/s a malé vlny, vyrážíme hned za rozbřesku v 6.00 na oceán a míříme k sousednímu atolu, kam to máme 4-5 hodin jízdy.
Většina z nás ještě dospává večerní rybaření a tak sedíme na zádi s Jirkou a hlídáme čtyři trollovací pruty, na kterých máme nastražené wobblery a povrchové nástrahy s našitým kouskem ryby. Zpočátku jsou na oceánu metrové vlny, které se postupně zmenšují a když míjíme jeden z ostrůvků, tak už je hladina klidná. Mezi 8.00-9.00 snídáme a našich udic si stále nic nevšímá. Teprve na zlomu hloubek z 500 na 800 m přichází záběr na fialový wobbler a za lodí vyskakuje nad vodu zlaté dorado. Tomáš nám rybu po pěti minutách předvádí v celé její 111 cm dlouhé kráse. Když pak po necelých dvou hodinách osvěžujícího spánku opouštím kajutu, jsme již u sousedního atolu, míjíme ostrůvek s majákem a Tomáš právě zasekává další rybu – barakudu 80 cm a o chvíli později přivedl Michal k lodi metrové wahoo, které si před vylovením vyklepalo wobbler.
A to už je poledne a nejvyšší čas zakotvit a dojít se před obědem vykoupat. Kotvíme u ostrůvku na hloubce 10 m. Nejprve šnorchlujeme k hraně korálového útesu, kde pozorujeme pasoucí se želvu, velká hejna chňapalů-banánových rybek, cejnovek, bodloků, ale také černě pruhované žlutobílé chrochtaly, pruhatce, klipky, malé kanice… Mezi rybky občas vjede desetikilový kranas obrovský, který si zde hlídá svůj kousek pobřeží. Když jsme se vynadívali na korálové rybky, plaveme asi 200 m k hraně, kde korálové plató na hloubce asi 15 m klesá do modravé hlubiny průlivu. Na hraně je několik korálových hřibů obklopených hejny korálových rybek, ale jsou zde i skupinky půlmetrových vidlatek, o něco větších kranasů šestipruhých, objevuje se i pár téměř metrových kaniců a velké hejno kranasů velkookých. Chvíli honíme želvu, která nás zvědavě okukovala, ale chytit se nenechala. Resp. jsme ji dál nehonili, protože zrovna kolem nás majestátně proplula manta s téměř třímetrovým rozpětím. Přesouváme se směrem za ní, ale zastavujeme u obrovského hejna několika set, možná tisícovky malých barakud délky 40-50 cm, pod kterými se drží dva metroví žraloci útesoví. Střídavě si prohlížíme my žraloky a pak zase oni nás, ale pak se z hloubky přijeli podívat dva, kteří měli přes dva metry a k těm se už tak zvědavě nepřibližujeme. V modravém nekonečnu se náhle objevují siluety rejnoků siba (eagle-ray). Je jich pět a patrolují nad hranou hloubky asi pět metrů pod hladinou. Když se k nim zanořím, jen si pomalu udržují několikametrový distanc. Na hloubce za rejnoky projel metrový tuňák jednobarvý-dogtooth, který se pomalu, ale jistě držel hejnka pelamid (bonito). Jsme už ve vodě skoro hodinu a tak se necháváme mořským proudem snášet k lodi. Pod námi stále defilují drobné korálové rybky, občas nás míjejí skupinky malých kranasů, na hraně hloubky patrolují kanici a pak se objevuje majestátní tělo metrového napoleona. Přibližujeme s němu na několik metrů, když o dalších pět metrů dál rozeznáváme siluetu manty, která opisuje kruhy kolem korálového výstupku. Po té, co se potopíme blíž, vidíme, že se u korálu drží mračno drobných rybek, které manta tlačí před sebou a občas je obklopí výrůstky, které má po stranách hlavy a pak je nasaje do svých útrob. Po pěti minutách pozorování manty jsme si všimli, že pod ní se na dně v klidu popásá metrová kareta. Ještě chvilku pozorujeme divadlo, které nám napoleon, manta a želva připravili a pak se vracíme na loď, kde už nás čeká oběd. Dorado na česněku bylo skvělé…
Zatímco obědváme, přesouvá kapitán loď na oceánskou stranu korálového útesu lemujícího atol. U průlivu byla hladina jak na rybníce, ale o deset kilometrů severněji vytváří mořský proud metrové vlny. Skoro hodinu pak vláčíme poppy a jerky podél hrany korálového útesu, ale odměnou jsou nám jen občasné výpady kranasů, Michal ulovil jehlici 102 cm a Luboš malého kranase obrovského 65 cm.
Je téměř bezvětří, teplota skoro 30°C a po hodině házení se dostavuje únava. Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací. Ne, že by snad vertikální přívlač s jigy 150-200 g byla odpočinkovým sportem, ale přeci jen to je změna. Záběrů je celkem dost, ale jedná se jen o malé ryby, které většinou padají, na palubě končí jen několik třiceticentimetrových pelamid-bonito a dva půlmetroví kranasi duhoví (rainbow runner). Před šestou večerní nás zapadající slunce nutí zamířit na kotviště, čehož využívá Michal a k večeři nám na trolling ulovil makrelu Solandrovu-wahoo délky 99 cm. Kotvíme u Jurského parku, který nezůstává své pověsti nic dlužen. Na jigy zde chytáme jen barakudy, ale na kousky ryb nastražené u dna následují přehlídka půlmetrových chňapalů, cejnovek (emperor) délky 30-70 cm a jak už to bývá, pěkných pár návazců padne za oběť žraločím zubům, ale někteří se podívají až k lodi, kde je otravného háčku zbavíme…
zlak nachovy - dorado 111 cm 
obed na palube 
metrova jehlice ulovena na jerk 
metrove wahoo ulovene na trolling - Zdenek 19.01.2022 15:46
-
Maledivy 19.1.2022
Budík mi zazvonil v 5.59, tedy po více než osmi hodinách spánku. Něco mi říká, že bych se klidně mohl pootočit na druhý bok a ještě si kapánek ducnout, když se ta postel tak hezky houpe... Ale po pár vteřinách vítězí mé lepší já a tak mohu na lodní zádi přivítat vycházející slunce. Po chvilce se na palubě objevuje i Michal, bereme si ploutve, brýle, šnorchl a lodník Šaríf nás veze motorovým člunem k písčině obklopené korálovým útesem. Viditelnost v okolí písčiny je však snížena zvířeným pískem a kromě nejběžnějších korálových rybek (bodloků, ostenců, chrochtalů, malých kaniců), hejna pelamid a jednoho metrového žraloka útesového jsme nic zajímavého neviděli. Když se po půl hodině osvěžující koupele vracíme zpět na palubu, lodníci už servírují snídani a z kajut se štrachají i Jirka, Luboš a Tomáš.
Po té, co jsme přemohli hromádky párečků, smažených vajec a v toastu zapečené pomazánky z tuňáka, chvíli váháme, zda si nemáme jít ještě narovnat záda, ale kapitánův povel „Popping, popping!“ nás vrací zpět do reality rybářské výpravy. Asi hodinu vláčíme poppy a jerky kolem thil při ústí průlivu do oceánu. Ačkoli stále fouká vítr kolem 5-8 m/s, vodní hladina je v těchto místech docela klidná a ze střechy plavidla jsou hezky vidět útoky jehlic a kranasů na naše nástrahy. Necelá polovina útoků ryb končí záběrem a pouze Michalovi se daří skórovat. Za to však hned třikrát: na růžovo-černo-stříbrný jerk délky 15 cm ulovil nejprve kranasa modroploutvého 66 cm, pak o něco většího kranasa obrovského, ke kterému po chvilce přidal ještě jednoho 80 cm.
Když jsme objeli všechny thily v průlivu, měníme vláčecí pruty za krátké jigovací. Skoro dvě hodiny prochytáváme s jigy hmotnosti 200-300 g zónu hloubek 40-100 m, ale záběry jsou jen ojedinělé. Jirka nám zajistil večeři v podobě tunáka jednobarvého-dogtooth 70 cm, já ukázal palubu dvěma kanicům 30-55 cm a Michalovi po pár minutách zdolávání ukradl rybu i s jigem žralok.
Protože nás začínají trochu bolet nerozcvičené ruce a záda, odkládáme jigovací pruty a trolujeme k místu, kde máme naplánované koupání, šnorchlování a oběd. Voda je zde nádherně čistá a při pohledu pod hladinu se objevují hezké porosty korálů, hejna korálových rybek a v mělčině u majáku, kde je necelý půlmetr vody, pozorujeme i skupinky kranasů modroploutvých. Chvíli se snažíme chytit želvu, která se popásá na dně, ale mávání z lodě nám oznamuje, že oběd je na stole. Kuchař Šadíz se opět nenechal zahanbit a pikantními těstovinami s tuňákem, smaženou rybou, hranolkami a salátem nás opět uvádí do stavu, kdy jsme schopni jen odpočívat nebo trollovat. Volíme trolling přes oceán k sousednímu atolu. Motor si přede, loď se pohupuje, někteří trollují, Michal se pokouší usilovným klepáním do tabletu zvýšit HDP a všichni jeden po druhém usínáme.
Budí nás až vůně kávy a vlny, které mořský proud dělá při vjezdu do sousedního atolu. Akorát nám vytrávilo a je nejvyšší čas protáhnout zlenivělá těla hard-core přívlačí ve vlnách na rozhraní mořských proudů v průlivu. První záběry hlásí z lodní přídě Jirka, jehož patnácticentimetrový popp se kranasům evidentně líbí. Někteří útočí na popp dokonce opakovaně, ale žádnou z ryb se Jirkovi nepovedlo zaseknout. Záběry pak hlásí ze střechy vláčející Michal a Zdeněk, ale první zásek se daří až Tomášovi, jehož růžovostříbrný jerk Savage pronásledoval a opakovaně atakoval kranas tak dlouho, až nástrahu necelých deset metrů od lodě opravdu nasál a dostalo se mu tak privilegia být první rybou, kterou Tomáš v tropech na hladinovou nástrahu ulovil. Měřil přesně 69 cm a po vyfotografování se odporoučel zpět ke korálovému útesu. Nakonec prolomil smůlu i Jirka, který po několika nezaseknutých rybách jeden ze záběrů proměnil a připsal si na konto kranase-GT 75 cm. To už se slunce pomalu kloní k západu a nám stále zbývá na kotviště půl hodiny jízdy. Ukončujeme tedy pro dnešek hladinovou přívlač a pouštíme za jedoucí loď wobblery a plastové imitace chobotnic. Cestou na nocoviště se nachází místo, kde jsme v uplynulých letech pravidelně ulovili kranasy zlaté. Kapitán vede loď podle navigace přesně přes místa s hloubkou 37-39 m, kde jsme ulovili již desítky ryb. Zajímavé je, že echolot neukazuje na dně žádné vyvýšeniny nebo zlomy hloubek, všude jen ploché dno. A pak najednou buch-buch-buch a zhruba 100 m od místa, kde jsme loni ulovili najednou pět kranasů 80-90 cm, máme zase naráz tři ryby na prutu. Lubošovi a Michalovi šluknul kranas wobbler a mně hladinovou nástrahu-chobotnici. Máme druhý den výpravy a projevuje se únava neprověřeného materiálu: můj několik let generacemi ryb nahlodávaný návazec konečně praskl a Lubošovi kranas roztáhl kroužek na háčku. A tak svého kranase zlatého přitahuje k lodi jen Michal. Metr ukazuje 88 cm. Příští rok, až si sem zajedem, už tahle ryba bude mít přes devadesát! Zkoušíme přes místo záběrů přejet ještě jednou, ale kranasi už o naše nástrahy zájem nejeví.
Na kotviště přijíždíme téměř za tmy. Právě včas, abychom před večeří na malé jigy a plandavky chytli ještě pár drobných barakud, chňapalů a bonit.
kranas obrovsky-GT 80 cm uloveny na jerk 
tunak jednobarvy-dogtooth 70 cm uloveny na jig 
kanic mesicni uloveny na jig 
kranas modroploutvy-bluefin 66 cm - Zdenek 19.12.2021 21:58
-
Kostarika-poloostrov Nicoya 18.12.2021
Závěrečný den našeho pobytu jsme měli plánovaný jako rezervní, resp. relaxační. Ale jak řekl Luboš: ten den v plážových barech by nás mohl přijít pěkně draho, tak raději půjdem na ryby. Dohodli jsme si tedy den rybaření navíc. A aby to bylo jiné než v předchozích dnech a víc relaxační, zvolili jsme asi nejlepší/nejpohodlnější loď na pobžeží, jedenáctimetrový Boston Whaler upravený pro trolling na volném oceánu. Kapitánem byl Nan a průvodcem široko-daleko známý machr na mečouny – Rolando, který zkušenosti pro lov velkých dravců sbíral od svých šesti let nejprve jako lodník a později jako rybářský průvodce na různých lodích.
Na pláži nás v 7.15 nalodil na malou motorovou loďku Rolandův strýček a místní rybářská legenda Rufino, odvezl nás k lodi kotvící asi 300 m od pláže a v 7.30 už valíme na oceán. Na palubě je připravená krásná sestava trollovacích plutů s multiplikátory Saltiga, na všech nové vlasce, na zádi v chlaďáku navázané nástražní rybky-balyhoo. Nejprve zajíždíme k hejnům bonit asi 5 km od pobřeží na hloubkách kolem 60 m. Čtvrt hodiny naháníme bonita, ale jsou to jen malé rybky do 30 cm a je dost těžké je přimět k záběru. Po ulovení druhého bonita jedeme k podmořské hoře, která asi 20 km od pobřeží vystupuje z hloubky kolem 400 m do 200 m. Zde začínáme trollovat – vlečeme za sebou dva teasery (povrchové dráždidlo s chobotnicemi bez háčků), tři pruty s povrchovými dráždidly-chobotnicemi a tři pruty s nastraženými balyhoo délky cca 30 cm s jednoháčkem. Záběry přichází už po pár minutách trollingu. První ryba-dorado 127 cm je na povrchové dráždidlo, pak přichází dorado 123 cm na balyhoo. Třetí dorado padá ve výskoku hned po záseku. Pohybují se kolem nás hejna delfínů, ale po hodině trollingu záběry dorad najednou končí. Ostatní lodě v okolí také hlásí, že aktivita ryb poklesla a tak trollujeme asi 15 km k další podmořské hoře resp. k bóji, kterou před pěti lety nainstaloval jeden Američan na hloubce asi 200 m. Občas některá z lodí hlásí, že viděla mečouna nebo jim na nástrahu zaútočil plachetník, ale zdolaná jsou hlášena jen dorada. Nám se podařilo zdolat během poledne a odpoledne také jen dorada, tři kousky, vše mezi 110 cm-125 cm. V 16.00 se dělá nepříjemné vedro a slunce od západu ostře svítí. Záběrů i hlášení ulovených ryb z okolních lodí opět ubývá. Den končíme s pěti ulovenými dorady 110 cm-127 cm a míříme do přístavu. Jedno z dorad bude k dnešní večeří a pak se musíme zabalit, dopít načatou láhev rumu a zítra nás čeká návrat zpět do Evropy.
prvotridni lod pro trolling - Boston Whaler 
prvni dorado dne merilo 127 cm 
dorado 125 cm ulovene na pamatecni wobbler Rapala 14 cm 
ceviche z dorada s avokadem a mangem - Zdenek 15.12.2021 05:50
-
Kostarika 7-11 prosince 2021
Zatímco rybaření na novém lovišti na severu Kostariky nás v prvních dnech prosincové výpravy příjemně překvapilo. Osvědčená loviště na poloostrově Nicoya poněkud podlomila naši sebedůvěru. Čtyři dny jsme téměř nemohli zavadit o rybu. Denně jsme ve třech chytli pár jehlic 80-110 cm, 1-2 kranasy do 80 cm, 1-3 špaňelské makrely kolem 70 cm, případně pár bonit. Záběry kohoutovců byly zcela ojedinělé. A nebylo to tím, že bychom se nesnažili nebo dělali něco vyloženě špatně - Britové, kteří zde rybaří už několik let po sobě také vzdali klasickou pobřežní přívlač a raději se věnovali trollingu zaměřenému na lov mečounů a dorad. Každý den ulovila jejich čtveřice 1-2 mečouny 50-140 kg a 5-10 dorad kolem metru. To nezní vůbec špatně, ale když jste přijeli do Kostariky lovit aktivně kohoutovce, kranasy, chňapaly a další druhy ryb a namísto toho vás nízká aktivita ryb donutí trollovat, je to samozřejmě tak trochu prohra...
Ale poslední den se karta najednou obrátila. Na pláži C byla výjimečně vyšší aktivita ryb a za jediný den jsme ve třech měli 22 ulovených ryb (10 kohoutovců, kranasy dvouskvrnné a španělské makrely). Sice to nebyly žádní obři, vesměs vše ryby do 70 cm, ale konečně po čtyřdenní pauze pěkná rybařina.
Naštěstí Kostarika není jen o rybách a tak nás kromě každodenních výhledů na nádherné pobřeží, setkávání s mořskými želvami a mantami, potěšila zdejší příroda i přehlídkou lenochodů, nosálů, kolibříků, opic a nádherně zbarvených papoušků ara arakanga.
unaven lovem aneb, kdyz neberou 
zvedave opice 
ara arakanga na mandlonich u plaze 
cerstve vylihle morske zelvicky - rybář 06.09.2021 13:46
-
Irsko - Corrib 1-5 září 2021
Pred par hodinami jsme se s Karolinou vratili z uzasneho rybolovu v Irsku. Chtel bych vsem moc podekovat za skvelou organizaci nasi cesty v tehle divne dobe.
Veliky dik patri i Tomimu, nasemu pruvodci, ktery je nejen vynikajici “guide“, ale i bezva chlap.
Stav vody na rekach byl extremne nizky, ale i tak jsme prvni den zkusili reku Clare, lec bezvysledne. Nasledujici dva dny jsme tedy lovili na jezere Corrib, ulovili 5 feroxu a Karolina jako bonus i 85 cm stiku. Pobyt v Irsku jsme si ohromne uzili a vsem ho muzeme vrele doporucit. Jeste jednou vrely dik Vam a i Vasim prostrednictvim opetovne Tomimu :-)
Srdečně zdraví Gennadij a Karolína
pstruh obecny - ferox z jezera Corrib 
pstruh obecny - ferox z jezera Corrib 
pstruh obecny - ferox z jezera Corrib 
stika - zari na jezere Corrib - Zdenek 04.04.2021 18:40
-
Maledivy, Velikonoční neděle 4.4.2021
Ráno to v 6.00 vypadalo na děšť, ale ještě před snídaní se vyjasnilo a celý den bylo jasno, mírný vítr 5-12 km/h od západu.
Mezi 6.00-9.00 přejíždíme z kotviště do atolu North Male. Cestou snídáme a trollujeme. Pavel ulovil na Rapalu magnum 18 cm v barvě dorada makrelu Solandrovu-wahoo 112 cm a v průlivu do atolu pak ulovil Peťa tuňáka jednobarvého-dogtooth 107 cm (na X-rap 16 cm v barvě bonita).
Po snídani vláčíme poppy okolo thil ve vnitřní části atolu. Ačkoli je odliv, máme spousty záběrů a výjezdů za nástrahami. Voda je zde krásně čistá a tak jsou útoky ryb moc hezky vidět. U jedné thily pozorujeme i skupinu asi třiceti kranasů, kteří loví v mělké vodě. Hážeme mezi ně a je dobře vidět, jak se pár ryb občas oddělí od hejna, vyrazí za nástrahou, pak se jim něco nezdá a jeden po druhém opadávají v loveckém nadšení. Za 1,5 hodiny jsme každý měli nejméně 3-5 záběrů, ale zdolat a dovést na palubu lodě se podařilo jen jednoho kranase-GT 77 cm (Tomáš), 1x chňapala-red snapper 73 cm (Zdeněk) a 1x obrovskou jehlici 127 cm (Pavel).
V 10.30 končíme s přívlačí a trollujeme do Male, kde nás čeká PCR-test, který je podmínkou pro nástup do letadla. Cestou jsme si dali oběd a ulovili dvě pelamidy-bonita 45 cm (Saša a Libor).
Ve 13.30 jsme v Male, za hodinu a 47 USD/osobu máme test za sebou, vracíme se zpět na palubu a v 16.00 už zase trollujeme. Míříme na kotviště u ostrůvku-písčiny. Cestou zastavujeme u dvou thil. Ačkoli vrcholí příliv a doba mezi 17.30-18.00 bývá ideální, neměli jsme za tu půlhodinku ani záběr. Na kotviště připlouváme v 18.40 za úplné tmy.
Krátce po zakotvení se rozpoutává lov na položenou na kousky bonita a občas někdo i zajiguje. Byl jsem po večeři poněkud indisponován přívalem kalorií a usínal jsem vsedě u počítače, ale zaregistroval jsem dva žraloky rezavé 2 m a 2,6 m, asi tři žraloky bělocípé 60-90 cm, několik malých kaniců a pruhatců kolem 30 cm…
tunak jednobarvy-dogtooth 107 cm 
chnapal - red snapper 73 cm uloveny na popp 
jehlice 127 cm ulovena na popp 
obed na palube obytne lode - Zdenek 29.03.2021 18:46
-
Pondělí, 29.3.2021
Zataženo, přecházela bouřková fronta od jihu doprovázená chvílemi vichřicí.
Podle předpovědi to měl být celkem normální den s proměnlivým počasím a přeháňkami. Realita však byla značně odlišná. V šest ráno jsme vstali a vyrazili trollovat přes oceán do sousedního atolu. Plánovali jsme snídani na osmou ranní a po osmé tak hodinku přívlače u jednoho z ostrůvků a pak zase trolling. Když lodníci servírovali snídani, přišel kapitán a řekl, že se mu počasí nějak nelíbí. Na jihu a východě bylo všude vidět postupující kupovitou oblačnost a obloha měla barvu olova. Dohodli jsme se, že tedy s přívlačí počkáme až do dalšího atolu a budeme dál trolovat. Oblačnost se stále přibližovala a sílil vítr, který jsme naštěstí měli v zádech. Když se atol, kam jsme mířili, objevil na obzoru, dohnala nás dešťová clona a vítr se změnil ve vichřici, která strhávala hřbety vln a pokrývala oceán pěnou. Prý nám za lodí dvakrát vyskočil mečoun, ale nikdo na ryby neměl moc pomyšlení. Vlny se zvedaly do hrozivé výšky 2-3 metrů, občas s námi některá hodila tak, že padaly židle, hrníčky a vlastně vše, co neleželo na zemi. Po další hodině jízdy kapitán dosurfoval s lodí do atolu, kde sice nebyl vítr o nic slabší, ale vlny byly jen metrové. Zakotvili jsme v relativním klidu za hranou korálového útesu, stejně jako trojice dalších lodí. Vichřice přišla bez varování a především od jihu, což nikdo nečekal a velká část zdejších přístavů je stavěná s ochranou proti větru od severu, východu a západu. Čistě jižní vítr takové síly je zde vzácností a tak napáchal hodně škod. Když kapitán volá do Male, je už hlášeno několik potopených lodí, většina přímo v Male v přístavu – vichřici od jihu nikdo nečekal. Zůstáváme přes oběd raději v bezpečí chráněni korálový útesem a když se ani kolem druhé vítr úplně neuklidnil a na hladině atolu jsou stále vlny s čepicema, přejíždíme k nedalekému písčitému ostrůvku, kde budeme muškařit. Jigovat nebo poppovat se za těchto podmínek nedá a trollovat se nikomu z nás moc nechce. Lodník Rašíd nás malou motorovou loďkou po dvojicích převáží na ostrůvek, který je asi 200 m dlouhý a třicet široký. Je zarostlý do výšky pasu křovím, ve kterém nalezlo útočiště asi tucet malých volavek-bukačů. Na mušky – streamery a imitace krevetek a krabů se brzy daří ulovit drobné palomety (vidlatka Blochova) 15-30 cm, o něco menší kranasy modroploutvé, pár půlmetrových jehlic a několik stříbřitých ryb podobných pražmám délky asi 15 cm. Sašovi se povedl i velmi hezký žralok černocípý délky asi 90 cm, ale bohužel překousl návazec dříve, než stačil zapózovat pro snímek. Žraloků černocípých křižuje v mělké vodě kolem písčitých břehů několik. Chvílemi se ocitají téměř na suchu, když nestačí odjet s ustupující vlnou a to jim pak z vody trčí hřbetní ploutvičky. Krabi pobíhající po písku omývaném vlnami je ostražitě sledují a drží se od nich raději dál. Ze severního i jižního cípu ostrůvku vybíhají písčité kosy, kde je po kotníky vody, přes které zrovna proudí voda z oceánu takovou silou, že ani s ploutvemi se tam neudržím na místě. Ve vracáku na okraji proudu jsou zajetá hejnka drobných kranásků a vidlatek. Po dvou hodinách muškaření, když si každý ulovil několik rybek a ukojil tak své lovecké pudy, brodíme na hlubší vodu, kam si pro nás může dojet Rašíd s motorovou loďkou. Místy je voda po pás, místy nad kolena. Asi padesát metrů od ostrůvku je mělčina, kde je vody jen nad kotníky. Tam Borek zapřáhnul kranasa délky 60-70 cm. Jenže bojující ryba přitáhla pozornost něčeho mnohem většího. V mělčině, kde se vzal, tu se vzal, najednou tu byl dvoumetrový žralok. Kranas sice Borkův návazec přetrhl a zmizel, ale žralok tu zůstal a dokonce zamířil k Borkovi. Ten se dal na taktický ústup na mělčinu a napřaženým muškařským prutem žraloka zahnal. Dosáhl tak slavného vítězství a zakončil odpolední muškařskou seanci.
Kdesi za mraky zapadlo slunce, když kotvíme o kilometr dál, na místě, kde u rozestavěného resortu ze 40-metrové hloubky vystupují korálové thily. Vítr se utišil, s lodí pohupují pravidelné vlnky a brzy se rozpoutává večerní lov malých barakud, kranasů velkookých a malých chňapalů.
muskareni z pisciteho ostruvku 
vidlatka ulovena na musku 
zdolavani zraloka na streamer 
ostenec
Maledivy 23.1.2022
Po pěti dnech intenzivního rybaření nás dohání únava. Ačkoli spím na palubě a slunce mne probírá jako prvního, je už sedm hodin. Kuchař finišuje s přípravou snídaně, kapitán má zkontrolovaný motor i generátor, ale v kajutách je stále ticho (když nepočítám Michalovo chrápání, které bylo slyšet větracím okénkem i na palubě).
V osm snídáme a pak se přesouváme na vnější stranu průlivu. Protože je zrovna úplný odliv, začínáme vertikální přívlačí. Mírný vítr a mořský proud posouvají naši loď od ostrova směrem k ostrovu Bangladéšanů na hloubce 50-80 metrů. Děláme celkem čtyři drifty po cca 15 minutách a na každý máme několik záběrů. Na palubě však končí jen jeden kanic uťatý délky 60 cm, ostatní zdolávané ryby padnou za oběť hladovým žralokům, kteří nám úlovek sežerou (někdy i s jigem) dříve, než zdolávanou rybu dotáhneme k lodi. Dnes vyhráli žraloci 5:1. Když nám žraloci sebrali pátou rybu, měníme jigovací pruty za vláčecí a vláčíme na oceánské straně atolu podél ostrova Bangladéšanů. Každých deset minut má někdo z nás záběr nebo zdolává rybu, ale jsou to vše jen menší kranasi-GT do 70 cm a kanici měsíční kolem 50 cm (celkem jsme za půldruhé hodiny ulovili 5 kranasů-GT 60-70 cm, čtyři kanice 50-55 cm a dvě cejnovky 30 a 55 cm. Luboš měl na udici i velkou barakudu cca 130 cm, kterou jsme v čisté vodě krásně viděli, jak bojuje pod lodí, ale bohužel se jí podařilo roztáhnout háčky a uniknout. Polovina z nás chytá na poppy 15-20 cm délky druhá na jerky kolem 15 cm. Úspěšnost typů nástrah je přibližně stejná.
Před obědem trollujeme zpět na sever k písčině u ostrůvka F, kde následující dvě hodiny kotvíme – koupeme se, šnorchlujeme a obědváme. Pod hladinou opět plejáda korálových rybek a ryb, ale nic zvláštního (1x želva).
Po výtečném obědě (zaujaly nás zejména smažené kuličky z rybího masa, cibule, koření a vajec, ale i těstoviny s tuňákem a kanic v těstíčku byli parádní), jedeme trollovat. A protože potřebujeme vytrávit, trollujeme skoro dvě hodiny severním směrem. Ale cestou se trochu zdržujeme, protože máme pět záběrů na povrchové nástrahy i na wobblery. Dvě ryby se nám daří vytáhnout (wahoo 123 cm a 83 cm), tři ryby nám během zdolávání padají. Po čtyřech dnech, kdy bylo moře, jak rybník, jsou dnes asi metrové vlny vytvořené kombinací mírného větru a především silného proudu od východu. Před pátou odpolední končíme relaxační trolling a následuje hodina intenzivní přívlače, kdy prochytáváme oceánskou stranu korálového útesu, průliv do atolu a dvě thily v atolu. Slunce se kloní k západu, vítr nám příjemně fouká do zad a nástrahy létají do vzdálenosti až 70 m. Každých pět minut má někdo z nás záběr, ale jen každou třetí rybu se daří zaseknout a případně i zdolat. Za necelou hodinku vláčení jsme ulovili kranasa obrovského-GT 73 cm, kranasa modroploutvého 55 cm a chňapala (red snapper) 63 cm.
V šest večer kotvíme u nového resortu na hloubce 40 m. Na večerní rybaření nemáme moc sil, ale přeci jen si neodpustíme chytit pár barakud, kranásků velkookých a Jirka přidal i jednoho žraloka rezavého-chůvičku délky 3 m, která mu sice zlomila prut, ale podařilo se nám ji dovléci k lodi a zbavit nepříjemného háčku, čímž jsme večerní lov ukončili. Zítra je taky den.