Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "kranas - GT"
Pro tento tag existuje 150 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 09.11.2024 12:08
- Zdenek 07.11.2024 08:35
-
Neděle 3.11.2024
V 7.00 čekají kapitán a lodník s lodí na pláži. Kapitán John má volno, pojede až s další skupinou na plavbu podél pobřeží příští týden. Příliv právě vrcholí a vlnky zálivu zalévají celou pláž až ke schůdkům hospod, barů, kaváren a hotýlků.
Jeli jsme jen vláčet a zaměřili jsme se na skály, mělčiny a ostrovy asi 20-30 km severně od ostrova NosyBe. Dříve jsme na tato loviště jezdili rybařit z rybářského kempu Terres Rouges, ale po té, co na ostrově NosyBe přibylo motorových lodí, to šlo s rybařinou v dojezdové vzdálenosti jednodenních výletů dost z kopce. Teď však máme tři dny volna mezi dvěma výpravami a tak se podíváme i na některá loviště, která jsme v minulosti zanedbávali. Možná jsme měli štěstí, že zrovna do okolí NosyBe najela velká hejna ryb a rybaření je neobvykle dobré, což potvrzují i místní rybáři. V každém případě bylo naše snažení odměněno a prakticky u každé skály, ostrova nebo útesu jsme měli záběr, útok na nástrahu nebo ulovenou rybu. Zejména Jirkovi se dnes a 16-centimetrovým poppem dařilo a mezi 8.00-16.00 přivedl na palubu celkem 7 kranasů obrovských-GT 105 cm, 101 cm, 97 cm a ostatní 80-90 cm. Michal s Lubošem si na lodi připadali tak trochu jako předskokani: obvykle nahodili, za nástrahou jim vyjela ryba, případně zabrala a vzápětí spadla. Pak nahodil Jirka a ten tu rybu chytil. Zdeněk dnes nerybařil, přebíral fotky z uplynulých dnů a připravoval s Johnem další výpravu podél madagaskarského pobřeží.
Až překvapivě úspěšný den zakončujeme koupelí v hotelovém bazénu – na ostrově je výpadek elektrického proudu, na obloze svítí hvězdy, voda má 32°C, orosené lahváče asi 10°C a život je krásný. - Zdenek 05.11.2024 07:53
-
Madagaskar 1.11.2024
Dnes nad ránem prvně po týdnu chvilku sprchlo a párkrát zahřmělo. Ráno se ještě všude nad východním obzorem táhnou mraky, ale postupně mizí a čeká nás další slunný den.
Vstávám už za rozbřesku před pátou. Ze zalesněného ostrova se ozývá křik ptáků a na pláži, kde stojí vesnice rybářů a stavitelů lodí, začíná čilý pracovní ruch. Krátce po páté už jsou první pirogy a plachetnice domorodců na vodě. Fouká příjemný větřík, ranní čajíček si vychutnávám na horní palubě a větracím okýnkem sleduji, jak kuchař Mark servíruje smažená vajíčka.
Po snídani a doplnění paliva do rybářské lodě vyplouváme. Protože je odliv, využíváme „zbytečný čas“ a jedeme skoro hodinu na drop-off. Hned po příjezdu k pásu mělčin v 10.00 hodin nacházíme hejna malých rybek, kolem kterých se nám daří lovit kranasy obrovské-GT 65-92 cm, kranasy modroploutvé 55-68 cm, chňapaly bohar (red snapper) kolem 65 cm, pár metrových makrel a jehlic, barakudy 95-124 cm. Mezi 10.00-14.00 se pomalu přesouváme mezi mělčinami a když nemáme více než 15 minut záběr, měníme loviště. Ačkoli se dnes nacházíme jen asi 50 km od ostrova NosyBe a na obzoru se objevily další sportovní-rybářské lodě, přesto ryby braly a podařilo se nám ulovit i pěkné kousky. A jak už to bývá, o ty největší ryby jsme přišli – tu praskla šňůra při zdolávání kranase, pak zas velká makrela překousla návazec, Michalovi pěkná ryba narovnala háček, Jirkovi roztáhla kroužek…
Kolem druhé už jsme dost unaveni a každý máme na kontě 4-7 zdolaných ryb, takže naše motivace ulovit další ryby začíná uvadat. I kapitán John už je po osmi dnech rybaření a řízení lodě unavený a velí nástup na oběd. Lodníci servírují makrelu v trojobalu, kuskus se zeleninou a krásně vyzrálé chlazené mango. Vlny pohupují lodí, větřík nás příjemně ochlazuje a občas se na hladině objeví metrová kareta. Po obědě už nemáme energii na další chytání a navíc nás čeká více než hodina plavby na kotviště. Dáváme povel k návratu a v odpoledním slunci se vracíme zpět do civilizace. Míjíme ostrov, kde u pláží kotví několik lodí s turisty, kteří sem z NosyBe připlouvají na jednodenní výlety, pozorujeme jachty i lodě se sportovními rybáři a pomalu si uklízíme naše rybářské nádobíčko.
Zítra nás čeká relaxační den, kdy navštívíme ostrůvek s lemury, kolem poledne se vrátíme na ostrov NosyBe do hotelu, budeme se povalovat v bazénu, možná si dáme pivko, přebereme nástrahy, převážeme návazce a zajdeme na večeři s kapitánem a jeho manželkou. A protože jsme si pobyt na ostrově NosyBe prodloužili, tak pozítří a v dalších dvou dnech vyrazíme na jednodenní rybářské výlety.
Ale dnešní odpoledne a večer budeme ještě na palubě obytné lodě, která na nás čeká na smluveném místě. Ve čtyři odpoledne se na jeden den loučíme kapitánem a oběma lodníky rybářské lodě, předáváme spropitné a nastupujeme na obytnou loď. John s rybářskou lodí jede na plný plyn na ostrov NosyBe, kde zítra provedou údržbu lodě a motorů. Naše obytná loď se přesouvá do závětrné zátoky. Krátce před západem slunce spouštíme kotvu a navštěvujeme domorodou vesnici (obdarování dětí bonbóny, omalovánkami a pastelkami, odhánění dotěrných psů, focení lemurů). Už se skoro stmívá, když se vracíme zpět na palubu a osvěžujeme se koupelí u lodě.
Kuchař na dnešek připravil kraby v kreolské omáčce. Ta čtyři kila krabů nám dala docela zabrat, ale spořádali jsme je. Čokoládový krém už si vychutnáváme na horní palubě. S kapkou rumu byl skutečně výtečný. Zmoženi rybařinou, celodenním houpáním na vlnách i vydatnou večeří se po deváté vytrácíme do kajut a brzy ruší noční ticho jen šumění příboje. - Zdenek 05.11.2024 07:41
-
Madagaskar 31.10.2024
Ráno byly sice nad Madagaskarem mraky, skoro to vypadalo, že bude pršet, ale celý den bylo nakonec zase jasno, slunečno, 28-30°C. Mírný vítr od východu se odpoledne změnil na jihozápadní.
Po snídani jedeme nejprve prochytat skály a korálové útesy, kde jsme byli úspěšní před třemi dny. Je úplný odliv, asi za hodinu začne hladina zase stoupat.
První hodinu se nic neděje, nejsou záběry ani výjezdy. Teprve když přijíždíme k nízkému ostrůvku s korálový útesem, tak Michal zdolává kanice 75 cm, pak Jirka kranase 65 cm, Luboš metrovou jehlici a Zdeňkovi něco trhá jerk, se kterým chytal už 4 dny. U vysokého sopečného ostrůvku se po několika dnech absence opět objevují první hejna rybek. Zde Luboš přidává další jehlici, Michal dva bluefiny 55 a 74 cm a Jirka kranase-GT. Kolem deváté konečně začíná příliv. Přesouváme se k thile, přes kterou se do zálivu valí proudy vody a chvílemi zde proud vytváří válcové vlny. Ani zde to zpočátku není žádná hitparáda, ale když už si myslíme, že máme vše prochytáno, tak v proudu v těsném okolí skal zdolává Michal kranase velkookého 85 cm, Jirka přidává kranase-GT 80 cm a jedna ryba mu utrhla nástrahu, když po záběru vyjela s proudem za skály.
V 11.00 hodin opouštíme zátoku a jedeme na oceán, resp na dropp-off, kde pás mělčin 10-15 m padá do velkých hloubek. Cestou jsme krátce zastavili jigovat na místech, kde stávají kranasi. Na hloubce 60-75 cm ulovil Jirka kranase obrovského-GT 70 cm a Michal přidal kranase žlutoskvrnného 79 cm. Zdeňkovi něco (asi makrela) odkouslo z jigu oba háčky.
Po příjezdu na dropp-off se rozpoutávají úplné rybářské orgie. Hned na prvním místě jsme narazili na hejnko drobných rybek, a když k němu nahazujeme, tak naše nástrahy atakují kranasi jeden za druhým, V jednu chvíli máme na palubě dokonce naráz tři kranasy obrovské-GT 80-88 cm. Mezi kranasy nám k nástrahám občas vyrazí i chňapal velký nebo makrela, ale na palubě končí jen kranasi obrovští-GT a jeden tuňák jednobarvý-dogtooth 94 cm. Králem lovu je dnes Jirka, který gt-ček ulovil
celkem sedm a největší měřilo 101 cm. Na mělčinách nelétali žádní ptáci, nic, co by prozrazovalo přítomnost hejn ryb. Za celý den jsme viděli jen jednu asi metrovou mořskou želvu.
Přívlač na mělčinách je tak intenzivní, že jsme zapomněli i na oběd a teprve pauza v záběrech a divný pocit v žaludku kolem druhé odpolední nás upozorňují, že je nejvyšší čas něco sníst.
Po vydatném obědě míříme k ostrůvku, kde máme plánovaný nocleh. U ostrůvku, kde obvykle nocujeme, je však silný proud a nepříjemné vlny, proto naše obytná loď vyrazila na náhradní kotviště na druhé straně zátoky. Bohužel se nestrefila do správné laguny a omylem zakotvila asi o 15 km dál, což vychází najevo až po západu slunce a romantické projížďce pod hvězdami. Nakonec pomocí telefonu a světelných signálů nacházíme naši obytnou loď. No nic. Za úplné tmy se v zátoce konečně setkáváme, na palubu rybářské lodě putují kanystry s benzínem, který nám už skoro začal docházet, a na palubu obytné lodě putujeme my-hosté. Ještě asi hodinu plujeme na náhradní kotviště u ostrova, cestou se sprchujeme, popíjíme pivko na horní palubě, a když spouštíme kotvu, přichází v devět večer na řadu i večeře. Dnes to byl dlouhý a náročný den plný pěkných úlovků. Takže hajdy na kutě, zítra nás čeká závěrečný den naší plavby podél pobřeží. - Zdenek 05.11.2024 07:29
-
Madagaskar 30.10.2024
V 5.30 zapípal budík, tak jsem si šel dát čaj a kochal jsem se pohledem na pobřeží, kde přelétali hašteřiví papoušci. Následuje každodenní rituál: WC, sprcha na lodní zádi, mazání krémem proti sluníčku, snídaně, kávička a v 7.00 nalodění na rybářskou loď. Celý den jasno, slunečno, mírný vítr od východu se odpoledne změnil na severní.
Protože teprve začíná příliv a u pobřeží ryby aktivitou nepřekypují, využíváme času a jedeme asi 45 minut na dropp-off, tedy pás mělčin 8-15 m, za kterým mořské dno klesá do hloubek přes 100 m.
Hned po příjezdu na hranu mělčin máme spousty výjezdů, Většinou to jsou malí chňapali kolem 50 cm a stejně velcí kranasi duhoví (rainbowrunner). Asi půl hodiny máme hodně výjezdů a záběrů, ale žádnou ulovenou rybu na palubě. A pak to přišlo, začalo defilé zdolaných kranasů obrovských-GT 70-75 cm, chňapalů velkých 50-85 cm, ale na palubu se podívalo i jedno wahoo 115 cm, makrela Commersonova 110 cm, krásný chňapal red snapper 78 cm, pár půlmetrových bonit… A to nemluvím o rybách, které jsme nezdolali: Jirkovi vzal přímo u lodě velký kranas obrovský-GT, který šel nekompromisně přes brzdu ke dnu s takovou razancí, že roztáhl osvědčený pevnostní kroužek na poppu, Lubošovi vyjela, zabrala a ve výskoku spadla velká-hodně přesmetrová barakuda, Michalovi velký kranas vypálil hned po záběru do strany a rozlomil popp tak, že se rozevřel drát, který vytváří závěsný systém pro kroužky a háčky. Ale byli i tací (ano byl jsem to shodou okolností já) komu se dnes nedařilo a první rybu jsem zdolal až hodinu před koncem lovu. A to jsem se neflákal, ale někdy se prostě nedaří… V každém případě se mezi 10.00-13.00 přesouváme podél mělčin, a když to 10 minut nebere, tak stačí popojet pár set metrů a zase je o zábavu postaráno.
Krátce po jedné už jsme tak vyčerpaní, zapocení a unavení, že lodníci sami od sebe připravují talíře a servírují oběd (rýže se zeleninou, dušenými kalamáry a smaženými krevetami). A k tomu jen tak pro chuť kus čerstvě usmažené královské makrely, která je fakt skvělá. No a protože jsme se dnes opravdu neflákali, tak ještě chlazeného melouna a pak malou kávičku. Zatímco trávíme u kávy vydatný oběd, přesouváme se o asi 10 km dál na hloubku. Původně jsme si mysleli, že po obědě už budeme jen trolovat a relaxovat, ale John si všiml jednoho označeného bodu v GPS-mapě a nedal jinak, než že tam musíme trochu zajigovat. No, moc se nám nechtělo, ale rozkaz zněl jasně: „Jigging“. Naštěstí tam bylo jen 70 m, mírný-osvěžující vánek a skoro žádný proud, takže stačily jigy 150-200 g. Hned na první spuštění zasekl u dna Jirka pěknou rybu, která mu po 20 vteřinách zdolávání rozštípala jeho Never Crack od WFT na třísky. Bohužel mu současně praskla i šňůra, takže přišel nejen o prut, ale také o 70 m šňůry a jig. Vzápětí zdolává jednoho malého kanice Zdeněk a následně přidává malého kranáska i Michal, který pak přivedl na palubu ještě pěkného chňapala rosy jobfish 83 cm.
Jelikož si chceme ještě před západem slunce prohlídnout bývalou ostrovní věznici (kterou Malgaši zavřeli v roce 2002, protože i jim podmínky ve věznici přišly příliš nehumánní), ukončujeme v 16.00 jigging a vyrážíme na dnešní kotviště. Ještě jsme se pořádně nerozjeli a z domorodé plachetnice na nás kdosi mává. Přijíždíme blíže a máváním s kanystrem nám naznačují, že cosi potřebují: vodu. Včera večer vypluli z ostrova NosyBe, kde prodali ryby, teď míří zpět domů, kam to mají ještě den nebo dva cesty, ale došla jim voda. Měníme tedy jejich prázdný kanystr za náš plný a každý pokračujeme svou cestou. My rychlostí 30 km/h na necelou hodinku vzdálené kotviště poháněni 200 koňskými silami a pár litry benzínu, oni zadarmo, na vítr a mořský proud, ale s vyhlídkou jednoho, možná dvou dnů cesty. Možná i tří…
Asi po 15 minutách jízdy se před námi objevuje hejno rybáků a pod nimi vyskakující ryby, zřejmě tuňáci žlutoploutví. Tuňáci to asi byli, ale velmi rychle se přesouvali, zatímco rybáci stále atakovali něco, co se míhalo těsně pod hladinou. Trvalo to necelých pět minut, než jsme zjistili, s čím máme tu čest: dorada, resp. zlaci nachoví, resp. koryfény. Každý jsme měli alespoň jednu na udici, ale na loď se podařilo vytáhnout jen dvě (84 cm a 85 cm).
Pak už následuje jen zrychlený přesun na kotviště, krátká návštěva bývalé věznice, chvilka večerního koupání, pivko na horní palubě s výhledem na západ slunce, pak jedno z čerstvě ulovených dorad se zeleninkou a bramborem, rumíček na dobrou noc a krátce po deváté se vytrácíme do kajut. Dnes se otočil vítr, ráno foukalo od východu a teď fouká od severu, takže se loď na rozdíl od předchozích dnů pěkně kolébá na vlnách. To se bude spinkat! - Zdenek 05.11.2024 07:17
-
Madagaskar 29.10.2024
Celý den jasno, slunečno, mírný vítr od severozápadu odpoledne trochu zesílil a večer zase ustal. Teplota se drží na cca 30°C, ale protože už si trochu zvykáme, tak máme večer pocit ochlazení.
Ráno za odlivu jedeme na chňapaly (místní cubery) Lutjanus argentimaculatus, kteří obvykle berou za odlivu. Cestou si Luboš dává první pivo, tzv booster (aby spláchnul palačinky, co byly k snídani). Hned na prvním místě, na hraně korálového útesu máme po pár náhozech výjezdy a záběry od těchto chňapalů. Vše to jsou ryby délky 50-55 cm a v některých chvílích nám za pomalu taženými jerky jede i pět chňapalů najednou. Viděli jsme ve vodě i větší kolem 65-70 cm, ale nechytli jsme nic nad 55 cm. Obchytáváme korálovou mělčinu, která lemuje sopečný ostrov a při druhém průjezdu nad místem, kde byli chňapali, chytil Zdeněk na modrý jerk kranase žlutoskvrnného 102 cm. Věnovali jsme ho chlapíkovi, který o kousek dál chytal čudly na vlasec v ruce. V piroze už měl asi 50 malých rybek 10-20 cm, tak mu ten náš kranas výrazně zvýšil průměr.
Pak odvážíme ulovené chňapaly na obytnou loď a následně vláčíme v okolí skal v zátoce, kde bývají trofejní kranasi. Ale je odliv a žádný záběr jsme kolem skal neměli. Opouštíme tedy skály i zátoku a míříme podél pobřeží, kde prochytáváme hranu korálového útesu (jedeme na hloubce cca 10 m a nahazujeme na hranu, kde je asi 1-2 m vody). Každý jsme zde měli záběr, Luboš tu vytáhl GT 72 cm a Zdeněk 65 cm. V jedenáct dopoledne zastavujeme mezi korály na hloubce asi 3 m. Jdeme si s Michalem na půl hodinky zašnorchlovat (spousty korálových rybek, ale nic zvláštního). Po koupání vyrážíme na dropp-off, kam je to necelých 30 minut jízdy lodí. Mezi 11.30-13.30 vláčíme mezi mělčinami na drop-off (hloubka se tu pohybuje mezi 10-18 m, ale kilometr západně už je hloubka přes 100 m. Zatímco včera jsme zde chytali jednoho chňapala velkého za druhým, dnes je to o jednotlivých záběrech a chňapala velkého jsme chytli jen jednoho a to ještě malého (60 cm). Většina záběrů byla od kranasů obrovských-GT, celkem jsme ulovili čtyři (70-84 cm). Zdeňkovi tam na jerk zaútočila jedna obrovská ryba odhadem 130-150 cm, která vyskočila nad hladinu, ale bohužel minula nástrahu (vypadalo to na tuňáka dogtooth nebo na velkou makrelu Commersonovu).
Mezi 13.30-14.00 obědváme a pak se přesouváme zpět do zátoky, abychom za přílivu prochytali okolí skal, kde stávají trofejní kranasi. Příliv sice je, fouká čerstvý větřík od severozápadu, ale od kranasů máme jen dva záběry a Jirka na popp pár výjezdů. Luboš chytil jednoho kranase GT 84 cm, Michal jehlici 123 cm a to bylo odpoledne všechno.
V 17.15 se vracíme zpátky na obytnou loď a malým zodiacem se jedem podívat na sousední pláž. Stojí tu dvě chatrče domorodců, kolem dvou cca dvacetiletých černošek se v písku popelí čtyři děti ve věku od pár měsíců do 2 let. Přichází i pán domu (ten má na nohou nejen žabky, ale dokonce i ponožky). Dostáváme z nich, že jsou křestané, živí se lovem ryb, krabů a mořských plodů, kolem domku se jim pase pár koz a škola i kostel jsou daleko. Moc hovorní nejsou, ale evidentně jsou rádi, že se ptáme. Také tvrdí, že přes den vždy přijdou na pobřeží lemuři, ale odpoledne zase odejdou kamsi do lesa. Vykoupali jsme se na pláži a za šera se přesouváme zpět na loď. Už se dostavuje určitá míra únavy a dnes to na dlouhé vysedávání na palubě nevypadá. Je třeba šetřit síly na další den. - Zdenek 05.11.2024 07:08
-
Madagaskar, 28.10.2024
Dnes nás čeká přesun do zátoky Baobabů. Ráno mezi 7.00-9.00 prochytáváme stejná místa, kde jsme byli včera velmi úspěšní. Dnes je to mrtvá voda, kde jen Luboš chytil malého kranase papuánského. Když vyjíždíme ze zátoky směrem na oceán, míjíme místo, kde se pod hladinou ukrývá thila (mělčina vytvořená v přílivu proudy). Kolem thily je silný proud, kterému nemůžeme odolat a pečlivě ho prochytáváme. Jirka zde během dvaceti minut ulovil dva kranasy obrovské-GT 95 cm a 92 cm. Zdeněk k tomu přidal makrelu Commesonovu délky 122 cm.
Následně projíždíme ze zátoky směrem na drop-off místa, kde jsme včera naháněli tuňáky, ale je téměř bezvětří, nikde na obzoru nejsou ani tuňáci ani hejna ptáků, která by signalizovala přítomnost hejn ryb. Přesouváme se tedy asi hodinu rychlé jízdy až k mělčinám u drop-off. Prochytáváme jednu z mělčin, u které pozorujeme hejno drobných rybek a po chvilce skóruje Luboš GT-čkem 65 cm a další o něco větší nám po chvilce zdolávání padá.
Kapitán John nás upozorňuje na velkého žraloka velrybího délky 10-12 m, který se pohupuje u hladiny. Rychle se převlékáme do plavek a chystáme věci na šnorchlování, abychom si mohli se žralokem zaplavat, ale ten se bohužel něčeho lekl, ponořil se a zmizel na hloubku.
Až do jedné po poledni se přesouváme z jedné mělčiny na druhou a prochytáváme je s jerky a poppy. Nejčastěji skóruje Jirka, který má dnes dobrý den a zejména po té, co vyměnil 14-centimetrový jerk za trochu větší modrorůžový popp přidává jednu rybu za druhou: na své konto si připisuje další dva kranasy obrovské 88 cm, kranasy velkooké 65 cm a 74 cm, chňapaly velké 60-90 cm…
V jednu přerušujeme rybolov, v klidu si vychutnáváme oběd, dezert a odpolední kávičku a po té, co nám trochu slehlo, pokračujeme v přívlači kolem mělčin. Na nejmělčích místech je 7-12 m, na hlubších je kolem 30 m. Protože je Jirka se svým poppem výrazně úspěšnější, než my ostatní s jerky, postupně měníme nástrahy na poppy délky 14-18 cm, nicméně Jirkův náskok se nám již nedaří dostihnout. Přiliv vrcholí kolem třetí odpoledne a tou dobou máme výjezd nebo záběr skoro na každý druhý nához. Nejčastěji nám na nástrahy útočí chňapali velcí (pollo, resp. green jobfish) a nejsou to žádní mrňousci, někteří mají 85-95 cm! Na palubu lodě se podívala i jedna metrová barakuda, kranas duhový-rainbow runner, pár bonit, chňapal red snapper 60 cm, jeden bluefin 70 cm a o něco menší kranasi velkoocí. Ryb máme uloveno tolik, že lodníci ohlašují naplněnou kvótu pro všechny tetičky, maminky, doktory, učitele, právníky apod. V půl čtvrté ukončujeme velmi intenzivní rybolov v pásu mělčin u drop-off (cca 10 km od břehu) a vracíme se k pobřeží.
V půl páté odpoledne přijíždíme do zátoky Baobabů. Právě včas, abychom v odpoledním slunci mohli obdivovat zdejší ostrovy porostlé baobaby a plachypodii a zkusili své štěstí při lovu zdejších trofejních kranasů. Z minulých výprav víme, že zde jsou, máme tu ulovená GT-čka délky přes 110 cm a utržena ještě větší… Tentokrát nám však od skal žádní velcí kranasi na naše nástrahy neútočí. Až když se objevuje naše obytná loď kotvící v malé boční zátoce, mi přímo u lodě vzal z hladiny modrý jerk kranas papuánský 70 cm. To už je po páté večer, přistáváme u obytné lodě a zatímco si lodníci a kapitáni vyměňují zážitky uplynulého dne a doplňují benzín na následující den, naskakujeme do zodiaku a jedeme se podívat na břeh do místní rybářské osady. Chýše, resp. střecha, na kterou jsme minulý rok natahovali plastovou folii, už tu není. Teda chýše tam je, ale není tam ta fólie ani střecha. Asi se tento moderní stavební doplněk neosvědčil. Palmičky, které byly loni čerstvě zasazené, jsou o kus větší a zdá se, že zde přibylo i pár dětí. Za vesnicí jsme na stromech objevili skupinku šesti lemurů – sifaka. Jedna ze samic měla na prsou mládě. Pořizujeme pár fotek a pak ustupujeme před náletem komárů zpět na pláž. Rozdáváme dětem pastelky a bonbóny a vracíme se zpět na obytnou loď. Zbývá ještě pár minut světla, nejvyšší čas zaplavat si kolem lodě, dát si sprchu, večeři a užít si na horní palubě krásný večer ozvučený hlasy ptáků, kteří se ozývají z okolního lesa. - Zdenek 03.11.2024 15:29
-
Madagaskar 27.10.2024
Je šest ráno, slunce leze rychle nad obzor, černoušci na pirogách křižují zátoku a pár domorodců prochází mělčiny se sítí. Panuje úplné bezvětří a pocitově je hned ráno vedro.
V sedm přestupujeme na rybářskou loď a vyplouváme jižním směrem podél pobřeží ostrova ke korálovým ostrůvkům a útesům.
V plánu dnes máme vláčet kolem korálových útesů, pak se kolem poledne přesunout dál ze zátoky na oceán směrem na drop-off, kde chceme jigovat nebo trolovat, podle okolností.
Hned před osmou však u břehu ostrova nedaleko Královniny zátoky narážíme víceméně náhodou na hejno kranasů obrovských-GT. Prochytávali jsme korálové pobřeží s měli jen záběry od jehlic. Pak Michal jen tak náhodou nahodil opačným směrem na hloubku a přišel záběr od pěkného kranase-GT. Ještě než ho zdolal, chytil kranase i Jirka a po chvilce přidal dalšího také Luboš. Vše to byli kranasi délky 86-88 cm a všichni v parádní kondici. Jednalo se o velké hejno ryb, které najelo z oceánu, chvílemi jsme pod lodí viděli desítky ryb, jak projíždějí směrem do zátoky. Trvalo to asi dvě hodiny a za tu dobu se na palubu podívalo 8 kranasů-GT, vše 82-88 cm. A pak najednou přestali brát kranasi a začaly makrely. Luboš chytil jednu mírně přes metr, pak další spadla, já pak přidal tři menší makrely… K vysokému sopečnému ostrovu přijíždíme krátce po desáté. Bohužel na nejlepším místě stojí dvě domorodé plachetnice a černoušci se tam potápějí (asi loví langusty) a tak prochytáváme jen část pobřeží ostrova. Povedl se jeden kranas modroploutvý 70 cm a nějaké jehlice do metru. Před polednem se přesouváme směrem na oceán s tím, že když narazíme na plachetníky, tak budeme trollovat a když ne, tak přijde na řadu vertikální přívlač na hranách, kde se 40-metrová hloubka láme do 60-90 m. Míjíme jedno velké hejno bonit, které doprovázejí hejna rybáků, ale ryby se nám kolem bonit žádné ulovit nepodařilo. Podívat se nás ale přijel žralok velrybí, který se pozvolna sunul po hladině – koukala mu hřbetní a horní část ocasní ploutve. Když se přesouváme dále na oceán, tak nejsou vidět ani hejna rybek, ani lovící ptáci. Zkoušíme tedy jigovat na hloubkách 60-85 m, kde John pomocí echolotu našel hejna ryb nebo zajímavé struktury na dně. Chytáme jen jednotlivé malé kanice 20-35 cm, Michal chytil jednoho hezkého asi půlmetrového kanice žlutoploutvého a Jirka metrovou barakudu. Po výtečném obědě (kalamáry na grilu, šunka, sýr, těstoviny) směřujeme pomalu zpátky k ostrovům s cílem najít plachetníky. Jenže místo na plachetníky narážíme na hejna tuňáků žlutoploutvých doprovázená hejny rybáků. Hned u prvního hejna se Michalovi daří ulovit na 16-ticentimetrový jerk tuňáka 88 cm a Jirkovi jeden padá. U dalšího hejna padá další tuňák Michalovi a Jirka zdolává tuňáka až k lodi. Jenže tuňák je ještě plný sil, a když ho Jirka dovedl k přídi a Thierry se chystal rybu podebrat, tuňák vyrazil pod loď a o lodní kýl přerval šňůru. Na další hejno tuňáků už jsme nenarazili a závěr dne mezi 4-5 odpolední vláčíme opět kolem sopečného ostrova a u korálových útesů. Začíná odliv a záběrů je výrazně méně, než ráno. Jirka ještě skóruje parádním kanicem délky 68 cm, Luboš přidává kranase obrovského-GT 75 cm a to je pro dnešek z ryb všechno.
V šest večer se vracíme k obytné lodi, následuje koupel, orosené pivko na horní palubě, pak nám kuchař servíruje carpaccio z makrely, dušenou zeleninu a grilované královské krevety délky 30 cm. No a pak už jen rumíček na horní palubě pod hvězdami a to je vše, dobrou noc. - Zdenek 03.11.2024 15:21
-
Madagaskar, Indický oceán, 26.10.2024
Jasno, slunečno, odpoledne a večer čerstvý větřík od severozápadu. Vstávali jsme před šestou, nad mořem byly vidět bouřkové mraky. Zdálo se, že by mohlo sprchnout, ale než jsme se nasnídali, tak mraky zmizely a slunce si nás celý den vychutnávalo…
Krátce po sedmé jsme s rybářskou lodí vypluli ze zátoky na moře a zamířili přes mělčiny na drop-off. Obytná loď zvedla kotvy a vyplula na další kotviště. Dnes máme před sebou přesun v celkové délce přes 70 km, což pro naši rybářskou loď představuje tři hodiny svižné plavby, ale pro obytnou loď to znamená téměř celodenní jízdu.
Hned po výjezdu ze zátoky jsme v hlubší proláklině mezi mělčinami narazili na hejno drobných rybek u hladiny. Zkoušeli jsme kolem vláčet i jigovat, ale bez úspěchu. Po dalších dvaceti minutách jízdy jsme nedaleko hrany mělčin asi 10 km od pobřeží narazili na další hejno rybek a tentokrát naše jerky dravce zaujaly. V jednu chvíli jsme všichni čtyři naráz zdolávali kranasy obrovské nebo modroploutvé. Kranasi obrovští byli délky 65-91 cm, modroploutví byli 55-80 cm. Ještě dvakrát jsme na hraně mělčin 12-15 m (okolo je 30-40 m) zastavili u hejn rybek a na každém místě se nám podařilo ulovit nějakého kranase obrovského nebo modroploutvého.
Následně se přesouváme dál k jihu, ale hejna rybek už zde nejsou, a když zkoušíme vláčet „na slepo“ na hranách mělčin, tak už závěry nepřicházejí. Protože nás čeká dlouhý přesun (a také jsme po včerejší rybařině, vydatné večeři a dezertech trochu unaveni…), tak jedeme dvě hodiny bez zastavení, poklimbáváme ve stínu a sbíráme síly na další rybolov. Jenže po poledni trochu zesílil větřík a mořský proud vytvořil na hladině krátké vlny výšky 0,5-1 metr s hřebeny. Hejna rybek u hladiny zmizela a bylo také trochu náročnější vodit nástrahy.
Po obědě měníme taktiku. Jednak jsou tady ty vlny a také potřebujeme, aby nám krapet slehnul ten kuskus se zeleninou, langustami a šunkou. Lodníci připravují pruty na trolling, na metr dlouhá lanka, či spíše lana, připínají velké wobblery délky 20 cm, některé modré, jiné hnědozlaté nebo zelenavé a na dva pruty nastražují povrchová dráždidla (jedno velké na mečouny, resp. na tuňáky a druhé malé na plachetníky). Asi po půl hodince přichází první razantní záběr a Michal zdolává makrelu Commersonovu (king mackerel) délky 115 cm a po další půlhodině ještě přidává Jirka makrelku délky 80 cm. Když se blížíme k ostrovu, který byl až do začátku 21.století obávanou věznicí, objevuje se na obzoru i naše obytná loď. Prochytáváme břehy ostrova, máme pár planých záběrů a Michal zdolává jednoho kranase papuánského (yellow-fin trevally) délky 65 cm. Na kotviště v zátoce připlouváme prakticky společně v šest večer. Slunce zrovna zapadá a večerní koupel nás dostává znovu do formy.
Večerní posezení na horní palubě nám zpříjemňuje svěží větřík, orosené THB chutná skvěle a místní rumíček je lahodný. Vedeme moudré řeči, obloha je plná hvězd a z ostrova se do tropické noci ozývá volání lelků. - Zdenek 03.11.2024 15:12
-
Indický oceán 25.10.2024
Tak jsme po celodenním cestování tady: v teple tropického Madagaskaru, na břehu Indického oceánu, resp. Mosambického průlivu.
Protože jsme šli spát už před desátou, budíme se za rozbřesku v 5.30, když ulicí před hotelem projedou první ranní auta. V 7.00 přijíždí John s mikrobusem a o 15 minut později už nakládáme v marině naše zavazadla do motorové loďky, kterou je převážíme na obytný katamarán kotvící ve sluncem zalité zátoce. Na obytné lodi se však nijak nezdržujeme, jen z tašek a kufrů vyndáváme rybářské nádobíčko, které překládáme na vedle kotvící rybářskou loď a v 7.30 vyplouváme na oceán, resp. do vod Mosambického průlivu.
Nejprve jedeme plnou rychlostí asi dvě hodiny k sousednímu ostrovu a pak vláčíme podél pásu mělčin, který lemuje západní pobřeží Madagaskaru ve vzdálenosti 10-20 km. Panují přímo ideální podmínky: obloha je bez mráčku, standardních 30°C a pofukuje mírný větřík od západu, který tak akorát čeří hladinu. Na mělčinách je hloubka 5-20 m, západním směrem dno padá do kilometrové hloubky, zatímco směrem k Madagaskaru kolísají hloubky mezi 20-150 m. Kolem mělčin každou chvíli vidíme hejnko drobných žlutých rybek (chňapali – banana fish). Dopoledne skoro u každého hejna rybiček ulovíme nějakého kranase nebo chňapala a chytli jsme i tuňáka pruhovaného, makrelu Commersonovu (king mackerel), barakudy…
Prakticky každých 15 minut někdo z nás zdolává rybu, což trvá celou dobu rostoucího přílivu až do jedné po poledni, kdy obědváme (vynikající rýže s krevetami a uzenou makrelou královskou).
Po obědě už začíná odliv a hejn rybek u hladiny výrazně ubylo. Přesto se nám daří chytit několik pěkných kranasů, včetně GT 85 cm a 80 cm. Po čtvrté odpolední se na chvilku udělalo vedro, ale jinak bylo na lodi celý den příjemně (i když se teplota držela na 30°C), pofukoval mírný větřík, který tak akorát čeřil hladinu a pomáhal našim nástrahám létat 50-80 m od lodě. Po čtvrté výrazně ubylo záběrů, ale parádní divadlo nám připravil Jirka, kterému asi 1,3 m dlouhá makrela Commersonova atakovala jerk, se kterým vylétla nejméně 3 m nad vodní hladinu, načež dopadla zpět těsně vedle naší lodě. Chvíli se zdálo, že rybu Jirka zdolá i takhle „na krátko“, ale nakonec nevydržel kroužek háčku, za který byla makrela zaseklá a ryba se osvobodila. A aby toho nebylo málo, tak o hodinu později Jirkovi na stejnou nástrahu (s novým háčkem) zaútočila nejméně metrová barakuda, které se podařilo překousnout milimetrový fluorcarbon a zmizet i s nástrahou v hlubinách.
Krátce po páté odpolední už jsme celodenním rybařením tak unaveni, že s pocitem dobře vykonané práce dáváme povel k přesunu na noční kotviště, které se nachází asi 5 km od nás. V zátoce už nás čeká naše obytná loď a kotví tam i další tři plachetnice. Užíváme si večerní koupel, na horní palubě si vychutnáváme chlazené pivko a pozorujeme hemžení domorodců kolem turistických lodí. Nejprve připlouvá na monoxylu-katamaránu chlapík, který prodává kraby (má parádní macky s krunýřem širokým i přes 20 cm), pak k nám připádlovala paní prodávající med divokých včel a nakonec se objevil chlapík s pytlem langust (kilo za 30.000 Ariari, což je asi 7 EUR). Langusty, med, krabi i bankovky mění majitele a když se na obloze objeví první hvězdy, zve nás kuchař Mark k večeři. A že to byla hostina! Jako předkrm carpaccio z tuňáka, pak první chod grilované langusty, další chod krabi v kreolské omáčce s rýží a nakonec flambovaný banán. No nezapijte to panáčkem třtinového rumu! Dobrou noc.
Madagaskar 4-5 listopadu 2024
Castor Bank je název pro soustavu mělčin resp. podmořskou horu či podmořské plató, které z kilometrových hlubin Mosambického průlivu vystupuje až 15-30 m pod hladinu. Pro návštěvu Castor Bank potřebujete stabilní počasí pokud možno bezvětří nebo mírný vítr a malé vlny.
Na Madagaskaru už jsem rybařil několikrát, ale dobré podmínky pro návštěvu CastoBank byly až tentokrát. Vyrazili jsme z ostrova NosyBe v 6.00 ráno, moře bylo klidné, croissanty a čokoládové koláčky z místní pekárny byly čerstvé, mangový džus voňavý a lodník nám k snídani uvařil silnou kávu.
Cesta uběhla v pohodě a když jsme se před devátou ranní přiblížili ke Castor Bank, objevila se na obzoru první hejnka ptáků, skupinky lovících delfínů i hejna bonit. Bohužel příliv vrcholil ráno v 6.00 a tak celý den budeme rybařit za odlivu, ale jinak to tentokrát zařídit nešlo.
Kapitán nejprve zajel do centrální části mělčiny, kde bylo v úžasně čisté vodě hezky vidět členité dno s porosty korálů. Hloubka se pohybovala kolem 20 m a my pomalu driftovali a vláčeli nad korálovými útesy, zkoušeli jsme najít hejna rybek nebo lovící ryby. Hejna rybek však nebyla vidět žádná a jen třikrát se nám podařilo vyprovokovat k záběru kranase nebo barakudu a vždy se ihned kolem zdolávané ryby objevili další dravci. V čisté vodě si však ryby od lodě držely pěkně odstup. Když Michal zdolával kranase délky 91 cm, drželo se za zdolávanou rybou několik velkých kranasů a pod lodí se mihli i metroví tuňáci jednobarví-dogtooth, ale zdolat se podařilo jen toho Michalova kranase. Pak zase Jirka chytil na popp barakudu délky 91 cm a kolem zdolávané ryby se ve vodě pohybovalo celé hejno nejméně metrových barakud. Jednu Zdeněk chvíli zdolával, ale spadla při vylovení na palubu. Zbytek hejna se vypařil jak pára nad hrncem. Asi dvě hodiny jsme zkoušeli vyprovokovat k záběru na poppy a jerky další dravce, ale marně. Blížila se doba nejnižší hladiny za odlivu a aktivita ryb byla stále slabší.
Odložili jsme tedy přívlačové udice do držáků a vyrazili na hranu hloubek vyzkoušet, zda na hloubkách nebude vertikální přívlač efektivnější. A byla. Sice se nekonal žádný velký koncert, ale každou chvíli někdo z nás zasekl, zdolal nebo vypnul nějakou rybu. Nebyly to trofejní kusy, ale ulovili jsme např. kanice toulavé v délkách 60-77 cm, bonito 72 cm, kranase-GT 70 cm, půlmetrového bluefina a pár malých chňapalů a kaniců měsíčních. V jednu chvíli začali kolem lodě lovit i tuňáci a dorada, ale než jsme smotali jigy a začali nahazovat jerky, bylo hejno fuč.
V úterý v 7.00 čeká rybářská loď s kapitánem a lodníkem dle dohody opět na pláži. Rybařit jedou Jirka, Michal a Luboš. Zdeněk jede na letiště vyzvednou další skupinu rybářů, kteří pozítří vyplují na okruh podél severozápadního pobřeží Madagaskaru. John má volno, bude odpočívat a připravovat vybavení a zásoby pro další skupinu.
Jeli jsme jen vláčet a zaměřili jsme se na skály, mělčiny a ostrovy asi 20-30 km severně od ostrova NosyBe.
Jestliže předevčírem dělali Michal s Lubošem předskokany Jirkovy, tak dnes to bylo opačně. Jirka nahodil, přišel záběr a ryba spadla. Hned pak nahodil Michal a rybu, obvykle kranase, chytil. Největší kranas dne měřil 92 cm a kromě šesti kranasů GT se na palubu lodě podívali i kranasi modroploutví, jehlice a bonita.
Po návratu z rybaření předáváme zkušenosti a zážitky nově přiletivším rybářům.
Slunce zapadá nad mořem, bary se rozsvěcují, do ulic vyrazily místní krasavice mlsně sledované francouzskými důchodci, prodejci všeho možného i nemožného se snaží ještě udat nějaké zboží a my jdeme pozvolna balit, protože zítra nás letadlo odveze z tropického ráje zpět do podzimní Evropy.