Diskuse o rybaření ve světě
Všechny příspěvky
V diskusi je celkem 2393 různých příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Borek 09.01.2026 07:59
-
- Borek 07.01.2026 17:46
-
Maledivy 7. ledna 2026
Hurá, nefouká tolik. Ráno míříme nejkratší cestou ven z atolu. První záběr na trollovaný wobler přišel záběr a David zdolal hezké red snappera (chňapal). Chvíli na to přišel další záběr a o cca půl minuty později byl naviják prázdný a ryba fuč, zmizelo odhadem 300 m vlasce. O pár desítek minut později jsme přišli u lodi o přesmetrové wahoo (makrela solandrova). Další záběr přišel zanedlouho. Prutu se chopil Olda, ryba vytočila asi 100 m vlasce a praskl návazec. Pak jsme trollovali hodinu a půl bez záběru. Zažili jsme spoustu akce, ale výsledek tristní. K tomu David opět bojoval s mořskou nemocí, ale ustál to.
Po šnorchlování, obědě a pauze na slehnutí, jsme poppovali uvnitř atolu. Objeli jsme do večera pět mělčin. Na. První bylo několik výjezdů a já zdolal dvě GT. Na poslední mělčině bodoval Olda, ulovil tři GT a hezkou jobfish (chňapal velký). Kromě toho jsme měli i několik výjezdů a popadaných ryb. Dnešní král lovu je ale Jirka. Limituje ho kromě jiného bolest nohy a musí chytat vsedě. I přesto zdolal na popp jobfish a nakonec i svoje první GT. To bylo radosti! - Borek 07.01.2026 05:37
-
Maledivy 6. kedna 2026
Celý den opět foukalo kolem 8 m/s, což neumožnilo vyjet z atolu na otevřenou vodu. Dokonce se do atolu přijelo schovat několik lodí, které na volném oceánu loví tuňáky. I pro ně byl asi vítr už přespříliš.
Celý den jsme střídali popping a trolling uvnitř atolu. Ale byla to bída. Výjezdů na popp pár bylo, mě spadly tři ryby a jedno lepší GT mi bohužel utrhlo oblíbený stickbait. Zdolali jsme nakonec pouze dvě barakudy, obě na na stickbait a Olda chytil jednoho malého bluefina (kranas modroploutvý) cca 60 cm.
Na trolling nebyl ani záběr a to ty potvory měly pěkný výběr nástrah. Na dvou prutech taháme Rapaly Magnum v barvě redhead a v barvě makrely, na dalším prutu máme hlubokopotápivý Xrap od Rapaly v barvě mahi-mahi a na čtvrtém povrchovou chobotnici. Prostě nežraly.
Místo pro kotvení jsme museli podřídit počasí, hlavně větru, a tak nebylo zcela ideální pro noční lov na kousky masa. Chytal jen Olda, ale kromě pár malých brakud nevytáhl nic. Posádka chytal na vlasec bez prutu a jediný záběr skončil po cca 20 minutách utržením. Kousek ryby sežral pravděpodobně velký rejnok.
Tak snad to doženeme zítra! - Borek 06.01.2026 09:31
-
Maledivy 5. ledna 2026
Od rána fouká nepříjemný vítr přes 8 m/s. Pokus o vyjetí na vnější stranu atolu jsme vzdali už v počátku, venku byly takové vlny, že se nám vysypala lednice a stůl na lodi klouzal po podlaze od zdi je zdi.
Střídali jsme trolling a popping uvnitř atolu. Objeli jsme za dopoledne asi 6 mělčin a mezi nimi, při přejezdech, jsme trollovali. Při poppování jsme měli pár výjezdů od menších ryb a na růžový stickbait se podařilo jedno GT (kranas obrovský). Ani trolling nebyl úspěšný, pouze jedno malé bonito neodolalo nastražené povrchové chobotničce.
Po poledním šnorchlování a obědě jsme už jen trollovali, ale bez záběru. Večer se projevila nastřádaná únava, nikdo kromě Oldy chytat moc nechtěl. Olda zkoušel jiggovat, chytil pár malých barakud na jigg a jdyž dostihla únava i jeho, dal na jigg kousek masa. Jednoho malého žraloka zdolal, další mu ukousl háček, tak se na to také vykašlal a přidal se ke zbytku líných debatujících rybářů. V deset večer už všichni spali. - Borek 05.01.2026 11:26
-
Maledivy 4. ledna 2026
Brzy ráno jsme se začali přesunovat vnější stranou atolu na sever a cestou jsme trollovali a poppovali. Na popp byl pouze jeden výjezd. Na trolling jsme měli záběr na tři pruty naráz, projeli jsme hejnem dorad (mahi-mahi, zlak nachový). Jedno spadlo, ale dvě dorada cca 80 cm jsme zdolali. Pak jsme se museli uklidit dovnitř atolu, protože vlny byly nepříjemné a Davida schvátila mořská nemoc. Evidentně by byl v tu chvíli rád kdekoliv jinde.
Po šnorchlování a obědě jsme zkoušeli poppovat uvnitř atolu kolem mělčin, kde žádné vlny nebyly. Pouze u jedné z mělčin byly ryby a Olda si ulovil první GT (kranas obrovský) v životě, David o jedno přišel a já měl výjezd, ale ryba si to rozmyslela.
Zakotvili jsme necelou hodinu před setměním, Jirka během chvíle zdolal na maso krásného chňapala. Se setměním najely jobfishe (chňapal velký) a to i docela velké. Chytali jsme je na nasvícené jiggy i na kousky masa. Hlady rozhodně v následujících dnech nezemřeme! - Borek 04.01.2026 04:44
-
Maledivy 2. a 3. ledna 2026
V době, kdy většina národa ještě střízlivěla po proběhlém Silvestru, jsme v Praze nastoupili do letadla a 2. Ledna ráno přistáli na Maledivách. Hned jsme nastoupili na loď a vyrazili. Loď je kompletně předělaná a je mnohem prostornější a i celkově vypadá lépe a moderněji. Po letu jsme byli tak unavení, že jsme pruty na trolling připravili až po poledním koupání a obědě.
Do večera jsme neudělali ani záběr...
Kotvili jsme na okraji atolu na místě, kde bývá většinou hodně bonit, ale na jigy a kousky masa jsme ulovili pouze pár malých barakud.
Hned po rozbřesku jsme vyrazili na několikahodinový přejezd do sousedního atolu. Cestou jsme na trolling ulivili jedno malé dorado, cca 90 cm. Sice malé, ale velmi chutné. Bylo k obědu. Odpoledne jsme trollovali a poppovali z vnější strany atolu. Na poppy jsme neměli ani výjezd a na trolling se podvečer podařilo ulovit wahoo cca 100 cm, které bylo k večeři. Večerní jigging a chytání na kousky masa byl o dost úspěšnější, než předchozí večer. Kromě dvou malých žraloků, jednoho bonita a banánových rybiček se podařilo ulovit i krásného kanice. Olda měl na jig dva nekompromisní odjezdy, v jednom případe zcela jistě od tuňáka jednobarvého, ve druhém případě to byl pravděpodobně žralok větších rozměrů. Zítra se budeme pohybovat v místech, kde jsme v minulosti byli úspěšní, tak doufám, že to tak bude i tentokrát. - neregistrovaný uživatel 31.12.2025 07:25
-
Šťastný nový rok a hodně rybarskych zážitků v einsetu v roce 2026.
Vaclav K. Plzen - Zdenek 28.11.2025 16:17
-
Madagaskar - Mosambický průliv 13.11.2025
Jako každý den se krátce po páté scházíme na zadní palubě u ranní kávy. Je zataženo, nad mořem jsou těžké olověné mraky, ze kterých se ozývá hřmění.
V 7.00 jsme po snídani a přestupujeme z obytné lodě na rybářskou. Obloha nad mořem se trochu projasnila a my směřujeme přímo na drop-off, kde chceme jigovat. Přívlačové pruty však máme v pohotovosti s tím, že když narazíme na hejno rybek nebo lovících ryb, tak dáme pár náhozů. A skutečně, po cca 15 minutých jízdy jsme u hejna sardinek, které chvílemi doslova vaří vodu. Na třetí nához jsem zasekl jehlici délky cca 120 cm, ale spadla mi při zdolávání. O chvíli později zdolávám kranase obrovského-GT délky 82 cm. Zkoušíme vláčet ještě u dvou dalších hejn, ale tam jsme bez záběru, resp. lodník ulovil jednoho kranase modroploutvého 75 cm.
V plánu jsme měli zaměření na vertikální přívlač v období vrcholícího přílivu, tedy nejméně do 11.00 hodin, což měla být dostatečně dlouhá doba pro nachytání hromady ryb. Ale ouha – člověk míní a ryby mění. Nevíme, zda za tím byla velká geomagnetická bouře, která včera postihla naši planetu a vyvolala polární záři prakticky po celém světě nebo jsou ryby přežrané drobných rybek, kterých jsou všude neskutečné spousty nebo se ty potvory proti nám spikly a odmítají naše luxusní nástrahy. V každém případě po dvou hodinách usilovného jiggingu jsem ulovil jednoho chňapala růžového (rosy jobfish) délky 71 cm a to bylo vše, ostatní neměli ani záběr. Bohužel Pavlovi bolest zad znemožňuje rybaření a tak nás smutně pozoruje napůl ležíce ve stínu střední části paluby. Ale dnes nemusí ničeho litovat, o nic opravdu nepřišel.
Když po jedenácté kapitán vidí, jak se marně trápíme, navrhuje, že přejede k hejnu drobných rybek, které o kus dál zahlédl, abychom tam zase chvíli zkusili hladinovou přívlač (a také abychom poodjeli dál od bouřkového mraku, který se k nám nepříjemně přiblížil). Byl to dobrý nápad, hned na druhý nához zdolávám kranase modroploutvého délky 84 cm a u dalšího hejna se mi o 14-centimetrový popp doslova porvali kranasi obrovští. S tím, který souboj o popp vyhrál se pak asi tři minuty přetahuji, ale pak tah povoluje a já vytahuji na palubu popp s jedním háčkem úplně narovnaným. Opět se potvrzuje, že při hladinové přívlači v tropech je nutné používat háčky Owner nebo BKK, vše ostatní je zbytečné riziko. Ještě chvíli vláčíme, ale únava se dostavuje. Pavla bolí záda tak, že ani nemůže nahazovat, Ruda si otevřel pivo a kapitán vidí, že bude vhodnější nechat hosty odpočinout při trollingu. Nastražujeme dva pruty s hladinovou nástrahou s našitým bříškem bonita, dva pruty s wobblerem a na vnější udice nastražujeme povrchová dráždidla – jedno velké na mečouna a druhé menší na plachetníky, wahoo, makrely, dorada apod. Skoro tři hodiny trollujeme, ale kromě tří 80-centimetrových barakud, které zabraly na wobblery, jsme měli jen jeden záběr od mečouna na hladinovou nástrahu a Rudovi spadla při zdolávání velká makrela. Během trollingu obědváme, čteme si a někteří pospávají. Pomalu se přesouváme směrem ke kotvišti, kde máme v 16.00 sraz s obytnou lodí.
Kolem druhé zkoušíme ještě jednou vertikální přívlač na hranách, kde hloubka klesá ze 40 do 90 m. Hodinu se trápíme s jigy hmotnosti 80-150 g, ale výsledkem je jen jeden kanic měsíční 40 cm a jeden makrelou ukouslý jig. Jinak nic, ani záběr. Skoro mi to přijde neuvěřitelné – echolot ryby ukazuje, loviště jsou dobrá, počasí příjemné, drift ideální rychlosti. Tak nevím, co těm potvorám šupinatým přelítlo přes nos. Snad ta geomagnetická bouře? V 16.00 už se cítíme rybami natolik poníženi a zostuzeni, že balíme udice a velíme k návratu na obytnou loď. Závěr téhle rybářské výpravy byl zcela v režii ryb a musím uznat, že nám to tentokrát natřely…
V 16.00 jsme u obytné lodě, loučíme se s posádkou rybářské lodě, balíme pruty, předáváme spropitné, odsolujeme a balíme naše rybářské nádobíčko. Pak se jedem podívat do zdejší rybářské vesnice a a půl hodinky zašnorchlovat.
A pak už kuchař Dan servíruje obří krevery na grilu, grilovaného dnes uloveného chňapala růžového, smažené kalamáry, hranolky a vanilkový desert.
Zítra nás čeká jen ranní návštěva na ostrově, kde chovají lemury, pak přesun zpět na ostrov Nosy Be a odpoledne už přistane na místním letišti další skupina rybářů. Ale to už bude zase jiný příběh… - Zdenek 28.11.2025 16:04
-
Madagaskar - Mosambický průliv 12.11.2025
V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, několik černoušků šmejdí v pirogách po zátoce a slunce se snaží prokousat oblačností, která nás obklopuje. Prakticky celý den bylo zataženo, teplota se držela do 30°C a silná vrstva oblačnosti ubrala slunci na intenzitě tak, že jsme se ani nemuseli mazat krémem s UV-faktorem.
Příliv vrcholil v 9.00 ráno a celé odpoledne bylo ve znamení odlivu. Ráno jsme se snažili vláčet kolem korálových porostů u ostrova, ale bez záběru. Když pak míříme na drop-off zastavuje kapitán u hejna lovících ryb (kranasi a bonita), které intenzivně masakrují hejno potěru. Nahazujeme přímo do hejna lovicích ryb, ale po 15 minutách jsem na 14-centimetrový popp chytil jen jednoho kranase obrovského-GT 85 cm. Jiný záběr nepřišel. Nakonec lovící hejno opouštíme, protože ti dravci loví selektivně jen potěr o naše nástrahy nejeví nejmenší zájem. Zastavujeme ještě u dvou hejn drobných rybek a pak u skupinky lovících tuňáků žlutoploutvých ale zbytečně – ani záběr.
Následující tři hodiny trávíme trollingem. Na dvou prutech wobblery, na dvou našité kousky bonita na povrchové nástraze a na dvou prutech jen velké povrchové nástrahy. Záběry byly celkem tři, všechny od barakud a dvě barakudy 75 cm a 98 cm se nám podařilo dostat na palubu.
Po jedné hodině, tedy po obědě, ukončujeme trolling a zkoušíme vertikální přívlač na hloubkách 45-80 m. Dvě hodiny ani záběr! Nic, mrtvá voda. Teprve po třetí odpolední, po té, co vyhlašuji, že „kdo chytne rybu, je kokot“ zdoláváme postupně červeného kanice 43 cm, parádního kanice malabarského 72 cm a chňapala růžového 50 cm. Takže jsme nakonec kokoti všichni, protože Pavel nechytá neb ho chytla taková bolest zad, že je v podstatě paralyzován.
Krátce o čtvrté odpolední ukončujeme jigging a míříme k zátoce, kde nás čeká naše obytná loď. Cestou narážíme na velká hejna sardinek a dalších rybek, ale jen u jednoho se nám daří na popp ulovit kranase obrovského-GT délky 85 cm.
Do kotevní zátoky přijíždíme krátce před šestou večerní, tedy ještě před západem slunce a včas na to, abychom mohli od domorodců koupit dvě litrovky medu a navštívit osadu, kde dětem rozdáváme bonbóny a pořizujeme pár fotografií, navštěvujeme zdejší školu a za šera se přesouváme zpět na loď. Mezi tím kuchař Dan připravuje vynikající řízečky z tuňáka, kyselý salát z pórku a mrkve a nakonec hromadu špaget s krabím masem. Škoda, že nemám čtyři žaludky. Oči by jedly, ale už to není kam dávat…
Po večeři se vracíme zpět na horní palubu, kde ve společnosti místního rumu moudře diskutujeme a pozorujeme noční oblohu. Byla dnešní mizerná aktivita ryb způsobena geomagnetickou bouří nad naší planetou? Souvisí výskyt silné polární záře s neochotou ryb vrhat se po našich nástrahách? Kdo ví, možná… - Zdenek 28.11.2025 15:55
-
Madagaskar-Mosambický průliv 11.11.2025
Ráno je po noční přeháňce a vzduch je hezky svěží. V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, papoušci už posedávají na vrcholcích baobabů a pokřikují přes zátoku.
Příliv vrcholil v 8.30 ráno a tak jsme se nejprve celkem poctivě věnovali přívlači kolem skal a ostrovů, ale kromě jednoho záběru jehlice a pár výjezdů kranasů jsme však nic neulovili. Přesunuli jsme se tedy na jižní okraj zátoky k vápencovým skalám, kde jsme včera zachytali chňapaly (L.argentimaculatus). Hned na první drift kolem skal ulovil Petr jednoho půlmetrového, mně spadl jeden kranas a dvakrát vyjel k nástraze velký chňapal bohar kolem 70 cm, ale to bylo vše. Zkusili jsme ještě jeden drift, kdy jsem přidal dalšího půlmetrového chňapala, ale tím to skončilo. Po deváté vyrážíme směrem k severu, protože dnes se začínáme vracet. Cestou máme dva zajímavé korálové útesy, ale nic se tam neděje, ani záběr. To už začíná odliv. Volíme tedy přesun směrem k večernímu kotvišti do míst, kde jsou dobrá loviště na vertikální přívlač na hranách 45-70 cm a kde se zpravidla při ústí velké zátoky zdržují i plachetníci. Po hodině rychlé jízdy už jsme skoro na lovišti, když se objevují u hladiny hejna rybek a kousek od nás nahánějí ryby velcí delfíni. Kapitán zastavuje a zkoušíme kolem hejn vláčet. Hned u prvního hejna padá Pavlovi, který chytá na automat (nahazuje mu lodník Evaiste) pěkná makrela. Pak Petr zdolává kranase obrovského-GT délky 85 cm a u dalšího hejna mi na popp zabral nádherný kranas kolem 120 cm, ale než jsem stačil pořádně zaseknout, nástrahu vyplivnul. V čisté vodě pod lodí jsem tu nádhernou rybu viděl v celé její kráse, ale o tento úlovek mne připravila moje vlastní nešikovnost. Málem jsem prut i navijákem vzteky mrštil do moře. Asi čtvrt hodiny vydýchávám svoji chybu, resp. souhru okolností a uvažuji, co by bylo kdyby. Jenže, kdyby byly v prdeli ryby… U dalšího hejna jsem byl pro změnu příliš rychlý a tam jsem zasekl moc brzy a pěknému kranasovi tak pro změnu odtrhl popp od huby. To už jsem si nahlas nadával do pitomců, kapitán se smál a já uvažoval, zda neprodat rybařinu a nezačít raději s filatelií…
Pak chvilku jigujeme, ale je zde příliš silný proud a ani na 60 metrech se nejsme schopni dostat na dno. Ulovili jsme pár minikaniců a dvaceticentimetrového chňapala růžového. Během jiggingu jsme viděli velrybu, ale když jsme se k ní přiblížili, tak vzala roha. Pak jsme pozorovali skupinku lovících plachetníků – dvě nebo tři ryby pluly pomalu po hladině tak, že byly vidět jejich hřbetní i ocasní ploutve, kroužily kolem hejn asi dvaceticentimetrových rybek a pak do nich náhle z hloubky zaútočili další plachetníci. Rybky létaly po hladině jako šílené, my marně nahazovali k lovícím plachetníkům a ty potvory se nerušeně ládovaly rybičkami. No prostě nádhera, úplné rybářské porno. Bylo to lepší, než plachetníka chytit!
Je čas na oběd, a tak obědváme a současně trolujeme za lodí dva wobblery a na hladině dvě povrchové nástrahy s bříšky z bonita. Oběd (zapečené brambory s mletým masem a sýrem) byl vynikající, trolling bez záběru. Ještě jsme ani nezačali trávit oběd, když kapitán uviděl hejno tuňáků žlutoploutvých. Chvatně balíme nastražené trollingové pruty, na přívlačové pruty navazujeme malé 12-14 cm dlouhé jerky nebo wobblery Shibuki a vyrážíme za tuňáky. Jedná se o velká hejna metrových ryb, která doprovázejí rackové a rybáci. Kapitán i my děláme vše, co je v našich silách, ale jen mně se daří zaseknout a zdolat jednoho tuňáka žlutoploutvého délky 99 cm (cca 15 kg), který vzal malý modrý jerk mr.Jo délky 12 cm. Ryba šla zdolat překvapivě snadno, za 5 minut byla na palubě a už během zdolávání z ní valila krev, takže o její budoucnosti v podobě sashimi a carpaccia bylo rozhodnuto. Než jsme rybu vyfotili, hejna byla pryč a tak se přesouváme na loviště vhodná pro vertikální přívlač. Jigujeme na hloubkách 45-80 m a zas je tu velryba. Objevuje se opakovaně pár set metrů od lodě, ale z blízka jsme ji neviděli. Odhadujeme její délku na cca 10 m, rozhodně to není žádný obr. Jednu chvílí Petr při jiggingu něco zasekl uprostřed sloupce na stometrové hloubce a vůbec s tím nehnul. Že by ta velryba???
Pak se nám vertikální přívlačí daří ulovit kranasy obrovské 70-75 cm, několik chňapalů růžových (rosy jobfish 40-75 cm), malého kranase žlutoskvrnného, malého kanice, sedmdesáticentimetrového kranase modroploutvého a šedesáticentimetrové bonito.
Petrovi nějaká obluda rozlomila 50-kilový obratlík, mně něco zubatého (asi makrela) ukouslo jig i s háčky 20 m pod hladinou, pak mi po 5 minutách souboje padá asi tuňák dogtooth (ukouslý háček), Rudovi zdolávaného 30-cetimetrového kanice něco rozcupovalo na kousky. No rozhodně nemůžeme říci, že by tu ryby nebyly nebo byly malé, ale jejich ulovení je především otázkou našich schopností.
Bohužel Pavla dnes vyautovala bolest zad, takže místo něj obsluhuje pruty lodník Everest a Pavel vše sleduje z polohy v pololeže. Ruda, který je od přírody pohodář navíc je v důchodu a tak nehodlá dělat přesčasy, chytá jen na půl plynu. A tak se v 17.00 vracíme zpět na palubu obytné lodě všichni vyřízení – Pavel s Rudou zdravotně a jednou pro vždy, já s Petrem udření z nahazování a jigování. Zatímco Ruda s Pavlem jdou do sprchy, jedu se s Petrem ještě před západem slunce podívat na ostrov Nosy Lava, kde žije Everestův bratranec. Na pláži se povaluje několik výrostků a malých dětí, které laxně přijímají nabízené bonbóny a lízátka. V osadě za porostem mangrovů je několik chatrčí z větví a palmových listů, ohrada se stádečkem koz, konstrukce, kde se suší asi tucet ryb délky 20-70 cm a to je vše. Od jednoho z výrostků fasujeme láhev 1,5 l s naloženým mangem a pak se už po západu slunce přesouváme na loď.
Dávám si už za šera pár temp kolem zakotvené obytné lodě, Ruda s Petrem vychutnávají pivko na horní palubě a Pavel s rovná záda v kajutě. Když se lodí rozvoní dušené steaky ze zebu se zeleninou, které doprovází carpaccio z tuňáka, scházíme se u vynikající večeře.
Je krásný večer. Loď se pohupuje na mírných vlnách v zátoce, ze břehu se ozývá volání lelků, na obloze svítí Orion, dopil jsem láhev rumu a je 21.15 večer. No tak půjdu také asi spát, abych byl ráno svěží a mohl si o páté vychutnat kávu a pak možná ulovit nějakou pěknou rybu…











































Maledivy 8.ledna 2026
Po snídani jsme vyrazili z atolu ven, byly sice slušné vlny, ale dalo se to ustát. David si pro jistotu vzal prášek proti vlnám a vzápětí usnul.
Měli jsme za dopoledne minimálně 15 záběrů, ale úspěšnost zdolání nebyla valná. Několikrát ryba spadla dříve, než jsme vůbec vytáhli prut z držáku. Prut se vždy ohnul a za dvě vteřiny tam ryba nebyla, přestože háčky máme ostré a na každém wobleru jsou dva. Dvakrát jsme projeli hejnem lovících wahoo a záběr byl na více prutů naráz. Záběr byl i když jsem spouštěl wobler za loď a jen přibržďoval cívku multiplikátoru palcem. Ryba to nakonec utrhla a já mám solidně spálený palec. Za dopoledne jsme nakonec zdolali 5 wahoo cca 100-120 cm a o dvě jsme přišli těsně u lodi. Přišli jsme také o dva woblery.
Po koupání a obědě jsme poppovali uvnitř atolu. Přidal se i David, kterého oběd a koupání probralo z oblbnutí Kinedrylem. Projeli jsme pět mělčin cestou na večerní kotvení. Mě se podařilo zdolat menšího kanice a jednoho bluefina, Olda měl barakudu a GT cca 75 cm a Fanda jednu barakudu. Pár ryb se nám za nástrahami otočilo bez útoku.
Po zakotvení zkusil Olda chytat pod lodí na jigg s kouskem masa. Během chvíle zdolal malého kranase a o pár náhozů později měl ostrý nástup, následoval rychlý odjezd přes brzdu a pak strašná rána. Prut od Pennu vybouchl a Olda rázem držel v ruce pouze spodní dva díly s jedním očkem. Rybu nezdolal. Tipuju, že mu to vzal slušný dogtooth (tuňák jednobarvý).
Nikdo už pak chytat nechtěl, tak jsme u piva vedli moudré řeči a povídali si historky ze života.