Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "jigging - jiging"
Pro tento tag existuje 169 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 14.11.2026 20:30
-
- Zdenek 13.11.2026 20:04
-
Madagaskar 13.11.2026
Ráno postupně objíždíme řetěz ostrovů, které se táhnou od pobřeží až k hraně šelfu (drop-off) a mezi kterými přílivový proud vytváří proudy, nadjezí i vracáky. A v jednom takovém nadjezí se děly věci! Nejprve Ondra a Tomáš zasekli a začali zdolávat 80-centimetrové kranasy velkooké, pak zasekl a zdolal Václav kranase obrovského-GT 90 cm a já nevěděl, koho mám točit nebo fotit dříve. Navic ve chvíli, kdy Tomáš dovedl svého 80-ticentimetrového kranae velkookého k lodi, zaútočil mu na něj obrovský kranas obrovský, odhadem 130-140 cm. Když pochopil, že něco není v pořádku, zůstal stát za „nástražní rybou“ a asi minutu sledoval Tomášův popp i kranase a přemýšlel, co z toho má sežrat. Nahodil jsem a protáhl kolem něj můj popp, ale ten se mu evidentně nelíbil a obluda se pomalu zanořila do hlubin. I tak to bylo pro nás všechny krásné divadlo a v jednu chvíli byly na palubě tři ryby současně – dva osmdesáticentimetroví kranasi velkoocí a jeden o deset centimetrů delší kranas obrovský-GT. Pouštíme ulovené ryby a prochytáváme dál proudy mezi ostrovy. Ale takové divadlo, které se odehrálo hned ráno kolem osmé, už se neopakuje. Měli jsme záběry kranasů a barakud, většina ryb nám padá, ale jedná se o jednotlivé záběry. Po desáté opouštíme proudy mezi ostrovy a jedeme na oceán, resp. na hranu mělčin kolem dropp-off. Nacházíme zde korálové mělčiny s hloubkou 8-12 m a kolem nich i hejna drobných modrých chňapálků a žlutých chňapalů. Prakticky u každého hejna máme jeden nebo dva záběry, ale drtivá většina ryb nám padá. Zejména Ondrovi se dnes daří na popp vydráždit k záběru nejméně tucet pěkných kranasů a barakud, ale nějakým záhadným způsobem všechny ryby po záseku ztrácí. Dokonce jsme mu překontrolovali protihroty a háčky, ale neshledali jsme žádnou chybu. Halt, když se daří, tak se daří. Na palubě i tak končí jeden osmdesáticentimetrový kranas obrovský a parádní kranas modroploutvý délky 87 cm (uloven na modrý jerk BF140). Přes poledne pak zkoušíme vertikální přívlač na hloubkách 50-70 m, ale odměnou nám jsou jen půlmetroví chňapali růžoví a o něco menší kanici měsíční.
V jednu hodinu si dáváme pauzu na oběd (zeleninové rizoto a kuře). To už se úplně vyjasnilo, ranní oblačnost zmizela nad oceánem nebo se rozpustila a jen jeden mrak na obzoru se tváří, že z něj bude pršet.
Když uplynula polední pauza, zkoušíme ještě chvíli jigovat, ale kromě pár drobných kaniců měsíčních, bonita a kranáska žlutoskvrnného se žádný zázrak nekoná. Opouštíme tedy hrany hloubek a vracíme se do pásu mělčin. Kolem hejn drobných rybek se nám opět daří vyprovokovat k záběrům celou řadu kranasů a barakud, ale zdolat se podařilo jen jednoho kranase obrovského-GT 80 cm a jednoho o něco menšího kranase modroploutvého. A jedna barakuda cca 120 cm nám spadla při podebírání do lodě. Všechny ryby byly na poppy 15-20 cm. A pak tady byl Ondra, na kterého si dnes asi svatý Petr nebo Poseidon zasedl. Ondra měl sice řadu záběrů a zasekl několik ryb, ale ani jednu už nedotáhl k lodí. Smůla.
Po čtvrté odpolední velíme k návratu k pobřeží a na palubu obytné lodě. Moře je klidné, slunce svítí a odpolední vánek i vlny nám jdou do zad. V pět večer už jsme v kotevní zátoce, jedeme se ještě podívat do zdejší rybářsko-zemědělské vesnice, překontrolovat novou budovu školy a rozdat dětem něco bonbónů. Škola má i díky našim příspěvkům nové zdi, střechu a podlahu, ale jinak se toho tady moc nezměnilo: ženské dál roztloukají rýži na mouku v ručních hmoždířích, drůbež se motá pod vyvýšenými podlahami chatrčí a několik solárních panelů nabíjí přenosná rádia.Dvacetikilový pytel dřevěného úhlí se prodává za 10.000 Ari (2 Eura) a měsíční školné pro děti, které odjížději na NosyBe studovat na střední škole (lyceum) je kolem 45.000 Ari (cca 10 EUR).
Po návratu na obytnou loď se krátce osvěžujeme koupelí v zátoce a o něco déle se pak osvěžujeme pivkem na horní palubě. Sluce zapadlo, v horách na obzoru září ohně z vypalovaných křovin a lesů, ze břehu se ozývá volání lelků a na obloze svítí první hvězdy. Kuchař Dany připravil velký tác carpaccia, skvělou rybu na grilu, hromadu krabů v pikantní omáčce, jasmínovou rýži a zeleninový salát. Dobrou noc. - Zdenek 12.11.2026 20:07
-
Madagaskar 12.11.2026
Zatracený cyklón! Nad ránem začalo pršet. A pršelo, pak lilo, pak zase pršelo a lilo i ráno během snídaně a teprve, když přestupujeme z obytné na rybářskou loď, tak déšť ustává. Ale obloha je od obzoru k obzoru zatažená nízkou oblačností a občas spadne nějaká kapka. Je téměř bezvětří, Začínáme přívlačí kolem skal ostrova Nosy Lava a po pár minutách zdolává Ondra na popp kranase papuánského délky 60 cm. Pak míříme k sousednímu ostrovu, cestou zkoušíme vláčet kolem korálových útesů, ale bez záběru. Kapitán pak míří na oceán, resp. k pásu mělčin, které lemují drop-off ve vzdálenosti asi 20 km od pobřeží. Zkoušíme vláčet kolem několika korálových útesů – nic. Pak jigujeme na hranách 70-40 m, ale také žádná sláva, jen pár chňapalů růžových 35-60 cm a jeden půlmetrový bluefin. Kolem nás se prohánějí hejna delfínů, po obloze se valí těžká olověná mračna a na obzoru je místy vidět pásy deště. Asi dvě hodiny se pohybujeme na hranách hloubek a zároveň se snažíme vyhnout mrakům, ze kterých prší. A celé ty dvě hodiny nic, ani záběr. Situace vypadá zoufale, ryby neberou a počasí se tváří jako pět minut před apokalypsou. Ale pak někdo otočil vypínačem, mraky se rozestupují, moře mění barvu z šedé na modrou a ty potvory šupinatý začaly konečně žrát.
Mezi 11.00-13.00 jsme na poppy měli asi deset útoků barakud (vytáhli jsme ale jen dvě metrové) a tucet útoků kranasů. Na palubu se tak kromě barakud podívali čtyři kranasi obrovští 65-100 cm, dva kranasi modroploutví 55-65 cm, chňapali velcí 50-60 cm a metrová jehlice. Krátce před obědem zkoušíme ještě chvíli jigovat na hloubkách kolem 60 metrů a Václav trumfuje kanicem skvrnitým (Plectropomus punctatus) délky 80 cm. Ačkoli rybu zdolával pomalu, přesto je změnou tlaků nafouklá a puštění na svobodu by nepřežila. A tak ten nádhený, červeně zbarvený tvor s jasně modrými lemy ploutví končí nakonec v naší lednici.
Po druhé hodině vyhlašujeme pauzu na oběd. Těstovinový salát je vynikající, což neocenil Tomáš, který si na dnešek pořídil nějakou střevní příhodu. Zatímco my si vychutnáváme oběd, Tomáš střídá smectu a colu. To má z té jeho abstinence – jíme to samé, ale my to občas proložíme pivkem nebo rumíčkem. Tomáš je svědomitý, při cestování alkohol nekonzumuje, tak to holt občas do slova „odsere“…
Mezi třetí a čtvrtou zkoušíme ještě vláčet kolem mělčin (10-15 m) a jigovat na hranách hloubek 40-70 m. Ale zázrak už se nekoná. Chytli jsme jen pár kranasů 65-75 cm a měli jsme útoky barakud a chňapalů velkých.
Po páté večerní přijíždíme k východnímu břehu ostrova V a následně pokračujeme asi 20 minut do zátoky u rybářské vesnice Andrafiabé. Zatímco kapitán s lodníkem rybářské lodě doplňují palivo a nádrže sladké vody, my se jedeme malám zodiacem podívat na břeh do vesnice. Břeh je lemovaný porostem mangrovů, na břehu je složeno několik desítek pytlů se senem a s dřevěným uhlím – produkcí z místní vesnice, za kterou mohou vesničané obdržet peníze. Samotná vesnice, tedy shluk několika chatrčí je na vyvýšenině nad břehem. Kromě chatrčí z palmových listů jsou zde i kurníky pro slepice spletené z palmových listů a posazené na prutech-větvích asi metr nad zemí, mezi chatrčemi se ve společnosti kuřat a kachen batolí několik nemluvňat. Podle přítomnosti psů, štěňat a zrzavého kocoura se zdá, že hlady se zde asi netrpí. Za osadou roste pár košatých mangovníků se zelenými plody, v úžlabině pod kopcem je skupinka banánovníků a políčko, kde raší mladé sazenice rýže. Když bude hodně pršet, rýže bude dostatek. Rozdáváme v osadě pár triček a dětem bonbóny. Jeden z domorodců nás pak odvedl do sousední osady, kde právě zahánějí zebu z pastvy. Slunce zapadá nad zátokou, ženské scházejí s kýbly na hlavách ze vsi k prameni, děti nám někují za bonbóny a místní učitel nám ukázal místní školu – větší chatrč se dvěma třídami, kde se přes padesát dětí z okolních vesnic učí pět let (základní školní docházka) číst, psát a počítat. A také se učí historii Madagaskaru, základům přírodních věd, hvořit a psát francouzsky… Za vsí je skupinka stromů, kde údajně žijí tři druhy lemurů a chameleóni, ale také vidíme milíř na pálení dřeveného uhlí a několik poražených stromů, které se brzy změní v dřevěné uhlí a to se posléze stane důležitým obchodním artiklem a zdrojem finančních příjmů vesničanů. Prý stromy nejen kácejí, ale i sázejí – prý. My žádný vysazený nový les neviděli, za to je všude kolem vidět pokácené stromy, erozí zničené svahy a bezlesé pastviny.
Ve vsi jsme viděli i jednu černošku albínku – vypadala jako běloška, měla světlé vlasy, bílé obočí a řasy, červené oči a spálenou pokožku. Žít pro ni tady, pod tropickým sluncem, musí být utrpení. S jedním podsaditým domorodcem se domlouváme, že nám v noci naloví kraby. Tak jsem zvědav, s čím ráno přijede…
Po návratu na loď stíháme za soumraku ještě rychlou koupel, jedno orosené na horní palubě a pak skvělou večeři – na kyselo naložené pórky, dušenou zeleninu, dva grilované chňapaly, olihně v pikantní omáčce a vývar z kanice. Škoda, že mám jen jeden žaludek… - Zdenek 11.11.2026 19:34
-
Madagaskar 11.11.2026
Nad ránem přišel déšť a ještě, když se po páté ranní scházíme na lodní zádi, tak trochu prší a celý obzor nad oceánem je zatažen šedivými mraky.
Po snídani (jen tak ze slušnosti) zkoušíme chvíli vláčet kolem skal, ale je to marný boj. Když jsme po hodině neudělali ani záběr, opouštíme pobřeží a jedeme na oceán, resp. na dropp-off, kde nejprve vláčíme a pak jigujeme.
Kolem mělčin a korálových útesů na hloubce 10-15 cm jsme jen třikrát našli hejno modrých nebo žlutých rybek, jinak házíme „na slepo“ na hranách hloubek. U každého hejna jsme měli útok nějakého dravce, ale s výjimkou Vaška prohráváme. Tomáš trhá kranase i s poppem, Zdeňkovi jehlice přešmikla šňůru brázdící hladinu a Ondra dvě ryby vypnul. Za to Váslav si do skóre připisuje mezi 10.00-12.00 tři kranasy obrovské-GT 80-91 cm (a další dva se nedaří zaseknout). Celkově je však záběrů na hladině málo a když přijde jeden, tak další až po delší době – rozhodně se nejedná o žádná lovící hejna ryb, která by propadala lovecké horečce, jak se to na oceánu občas stává.
Po poledni měníme vláčecí pruty za jigovací a je to dobrá volba. Během hodiny jsme na jigy 150-200 g na hloubkách 75-50 m ulovili několik chňapalů růžových 55-80 cm, chňapala velkého 60 cm, tři bonita 55-65 cm, metrovou barakudu, několik kaniců, půlmetrového tuňáka jednobarvého-dogtooth.
Po jedné hodině se ozývají někteří hladovci a tak přerušujeme úspěšný jigging a lodník serviruje oběd – bramborový salát se zeleninou a plátky kuřete. Hodinku relaxujeme, pak jedeme směrem ke kotvišti a cestou se zastavujeme u několika korálových útesů-mělčin. Ale stejně jako včera jsou mělčiny skoro mrtvé. Měli jsme záběry barakud a výjezdy kranasů-GT, ale jen jednu zdolanou barakudu 110 cm. Ačkoli se cyklón nachází o pár set kilometrů jižněji, přesto nás zasahuje vítr, který tlaková níže vytváří. Na oceánu jsou skoro dvoumetrové vlny, ale pravidelné a vítr máme v zádech, takže se v pohodě blížíme do zátoky, kde nás čeká obytná loď. U skaliska jižně od Nosy Lava jsme měli pár útoků kranasů a velkých barakud, ale zdolat se nám podařilo jen jednu metrovou jehlici. Blíží se pátá hodina a tak velíme k cestě na kotviště, kam přijíždíme v 17.30. Koupačka, carpaccio a orosené pivko. Fouká čerstvý větřík, takže noc bude asi houpavá. Na obloze se dnes prvně objevil srpek dorůstajícího měsíce, který leží nad obzorem jako miska na vodu.
Kuchař nám připravil krevety na smetaně, zeleninový salát, rýži a pečeného chňapala. Skvělá večeře, díky čerstvému větru příjemná teplota a pravidelné houpání lodě nás uvádí do stavu hibernace. Ještě není ani devět a někteří už mizí v kajutách… - Zdenek 10.11.2026 19:30
-
Madagaskar 10.11.2026, úterý
Vstali jsme po páté, dali jsme si čajíček a kávičku a v šest jsme se jeli zodiacem podívat na břeh. Osada, která zde stávala, je prázdná a na místě chatrče, kam jsme před pár lety pomáhali natáhnout plachtu na střechu, stojí kostra budoucího bungalovu. Obešli jsme několik baobabů a pachypodií, které jsou letos krásně zelené. Viděli jsme pár lelků, zelené gekony-felsumy nechali jsme se poštípat od komárů, ale domorodci z této části pobřeží zmizeli. Zajeli jsme se tedy podívat do sousední zátoky, kde stavěli bungalov v loňském roce a tam jsme se nestačili divit – všude krásně uklizeno, vyhrabané listí a větvičky, krásně opravené chýše, udržované ohrady a kurníky, stání pro zebu… Údajně si místní „starosta“ vzal nějakou Francouzku a ta jim finančně pomáhá, takže se primitivní vesnice mění ve velmi uhlazenou osadu, postavili dva bungalovy pro turisty a staví restauraci. Sice jsme tu na konci světa, ale skoro každý den sem přijede nějaká jachta nebo parta rybářů, takže čas od času tu něco vydělat mohou. Za vesnicí jsme viděli i rodinku pěti lemurů-sifaka.
Po sedmé se vracíme zpátky na obytnou loď, snídáme a pak vyrážíme na ryby. Nejprve vláčíme kolem skal a útesů, ale měli jsme jen dva výjezdy a na 15-centimetrový růžový jerk jsem ulovil kranase obrovského-GT 80 cm. Z labyrintu skal se následně přesouváme na jižní okraj zátoky, kde je několik skalnatých ostrovů a hrana korálového útesu. Obvykle zde chytáme chňapaly africké, ale tentokrát jsme zde narazili jen na skupinku kranasů papuánských a na poppy a jerky jsme naráz ulovili tři kousky 55-70 cm. A pak už u skal nebyl ani záběr.
V deset velíme ke změně místa a jedeme na oceán, resp. na drop-off. Po půlhodině jízdy zastavuje kapitán v pásu mělčin a korálových útesů. Vláčíme jerky a poppy na hloubce 9-15 m. Občas máme útoky jehlic, vytáhl jsem jednu délky 128 cm. Pak kapitán začal cíleně vyhledávat skupinky drobných rybek. Pokaždé, když našel hejno rybek, jsme měli útoky kranasů na naše nástrahy a byli to i velcí kranasi kolem metru. Ale vždy se něco podělalo a buď ryba spadla nebo se ji nepodařilo zaseknout. A nikdy se útoky neopakovaly – prostě jeden atak a dost. Ať jsme se snažili, jak jsme chtěli – po první vlně útoků už další nepřišla, ani když jsme hejno rybek bombardovali nástrahami sebevíc.
Poněkud frustrováni velíme ke změně způsobu rybolovu a měníme vláčecí pruty za jigovací. Ostatně jsme přímo na drop-off, takže na hranu hloubek 40-80 m jsme to měli jen pár minut jízdy. A záběry byly. Chytali jsme s jigy 120-200 g na hloubkách 45-80 m, byl jen mírný drift, takže podmínky téměř ideální. Tomáš vyjigoval hezkého kranase ostrovního 60 cm, Vašek přidal půlmetrového chňapala růžového, já malého kanice měsíčního a pak jsem dvakrát zasekl a několik minut zdolával pěknou rybu, ale pokaždé to končilo nekompromisní jízdou přes brzdu a překousnutím fluorcarbonu nebo přetržením návazce. Podle charakteru pohybu a rychlosti jízdy to byli asi tuňáci jednobarví-dogtooth.
Před druhou hodinou si dáváme pauzu na oběd a sbíráme síly na odpolední rybaření. Během oběda se na nás přijela podívat skupinka dvou nebo tří velryb. Propluly asi sto metrů od nás a pak zmizely na oceánu.
Odpoledne to byl úplný propadák – zkoušeli jsme jigovat, pak jsme vláčeli kolem mělčin na drop-off, zkoušeli jsme přívlač kolem skal a korálových útesů v zátoce a všude zero. Nic ani záběr.
Na pátou večer se vracíme na kotviště, koupeme se kolem lodě a do formy nás dostává až orosené pivko na horní palubě a carpaccio z kranase papuánského. Bouřková fronta je pryč, cyklón odešel kamsi na jih Indického oceánu, na obloze se objevují hvězdy a ze břehu se ozývá nejprve volání černých papoušků vaza, které později vystřídá cvrčení lelků. - rybář 08.11.2026 19:12
-
Madagaskar 7.11.2026
Ráno jsme v sedm odpustili hotel, kde jsme se dva dny aklimatizovali po přesunu z podzimní Evropy a o půl hodiny později už vyplouváme na palubě obytné lodě vstříc dalšímu rybářskému dobrodružství.
Posádky našich lodí jsou už řadu let stejné a osvědčené.
Během hodinky jsme se každý zabydleli ve své kajutě, sestavili jsme si pruty na přívlač i jigging a posíleni snídaní přestupujeme na rybářskou loď Blue Marlin.
Předpověď počasí nám za dva dny slibuje příchod cyklónu, který se aktuálně pohybuje kdesi nad Seychellami a Mauritiem. Resp. cyklón má Madagaskar jen líznout, ale přesto jsme museli přehodnotit naše plány a namísto rybaření kolem severních končin ostrova, jsme trasu výpravy přesunuli jižním směrem.
Celé dopoledne vláčíme poppy a jerky kolem hejn drobných rybek, která se co chvíli objevují na hladině nad roszsáhlými porosty korálů. První ulovenou rybou výpravy byla dvaceticentimetrová jehlice, kterou (jak jinak) ulovil Václav, pro kterého je tahle výprava prvním rybařením na moři v jeho kaprařském životě. Moře bylo klidné, hejna rybek byla pod hladinou dobře vidět, ale neméně dobře asi ryby viděly i nás, protože záběrů sice bylo dost, ale zaseknutých ryb jen pár. Měli jsme řadu výjezdů i záběrů velkých barakud a makrel (100-150 cm), ale zdolat na palubu se nám podařilo jen jednu barakudu 114 cm a jednoho kranase obrovského-GT 92 cm.
Během poledne se přesouváme až na drop-off na úrovni souostroví Radama. Po jedné obědváme (těstovinový salát a pečené kuře) a posíleni půlhodinkou odpočinku ještě chvíli bezvýsledně vláčíme a pak měníme techniku lovu. Najíždíme na hrany hloubek 40-80 m a ke slovu přicházejí jigy 150-200 g.
Úplný masakr to není, ale jsou chvíle, kdy zdoláváme i tři ryby současně. Během půldruhé hodiny vertikální přívlače končí na palubě 1x kranas žlutoskvrnný 84 cm, bluefin 45 cm, půlmetrový chňapal růžový, chňapal velký 40 cm a půlmetrová pražma. A to už je po čtvrté odpolední, je nejvyšší čas vyrazit k pobřeží, kde nás v zátoce čeká naše obytná loď. Na předem dohodnuté kotviště u rybářské vesnice připlouváme po páté hodině. Právě včas, abychom si stihli zaplavat, vychutnat pivko s výhledem na zapadající slunce a následně i skvělou večeři (carpaccio z bluefina, grilovanou pražmu, avokádový salát, hranolky a grilované kotletky).
Když se po večeři scházíme na sklenku rumu na horní palubě, zůstává opravdu u jedné sklenky, protože jsme všichni tak unavení, že někteří usínají dříve, než ty panáky rozleju a i my ostatní mizíme v kajutách už po deváté. Pofukuje příjemně teplý větřík, který k nám od břehu chvílemi přináší volání cvrčků. - rybář 03.11.2026 09:36
-
29.-31. října 2026
Museli jsme pár dnů o trochu víc bojovat, protože začalo foukat. Ale nakonec supr.
29.10. bylo 6 ks GT (kranasů obrovských) kolem metru a pár menších, ale paráda.
Jen jsem (a nejen já) po celém dni popování úplně ko. Ale supr a už se těším na zítřek! Dáme panáka, večeri a pak příjdou na řadu plány na zítra.
30.10. zase foukalo a udělaly se vlny, takže to byla celkem dřina. Padla mi na poper pěkná kubera (chňapal, Lutjanus argentimaculatus), jedno GT přes metr, metrová barakuda a několik dalších kousku Kluci na troling makrelu 135 cm a barakudu 120 cm. Jiging se ve větru nedal, tak se to snad zítra uklidní. Z toho silného větru se dokonce kolem pobřeží a v zátokách zakalila voda.
Sobota 31. října byla pro mne naprosto parádní den, ale dřina jak v koncentráku! V těch vlnách a ve větru to byly stovky hodů s velkým popperem, ruce už skoro necítím, ale ta odměna stála za to! Dostal jsem životního kranase obrovského-GT 118 cm! Neskutečné monstrum a překrásný souboj, který trval přes 18 minut! Jsem neskutečně šťastný! Kdo někdy viděl vyžraný a bojovný madagaskarský kranasy, tak ví, co mám na mysli.
A to jsem ještě o jednu podobně velkou rybu přišel, když jsem nestihl zastavit její výpad do korálů, a další mi spadla. Kluci dnes tolik štěstí neměli, ale oni brzo odpadnou, protože je pořád bolí ruce!
Jinak jsme vytáhli asi 10 bonit, zkoušeli jsme i lov na živou nástrahu, ale tam přišly jen dva útoky žraloků.
Už teď se těším na zítřek, co nám oceán zase nadělí! Ale nejdřív musím hlavně načerpat energii, trochu si odpočinout a pořádně si vychutnat ten dnešní zážitek! Tohle jsou přesně ty chvíle, kvůli kterým sem člověk jede!
David - rybář 03.11.2026 09:02
-
27. a 28. října 2026
Na obou lodích všechno super, posádky skvělé, parádní servis, jídlo a celkově maximální spokojenost! První den jsme se rozkoukávali, přišlo pár GT, kranasů modroploutvých, kaniců, barakud, jedna makrela a pár bonit, ale zatím nic trofejního. Věříme, že jak poplujeme jižněji, dál od hotelů a obydlených míst, bude to ještě lepší a přijdou i pořádní obři!
Druhý den už byl fajn na popping! 4 GT kolem 90–100 cm, Tom chytil překrásnou barakudu 150 cm, k tomu bonita a různí kranasi. Ale musíme pořádně makat! Jigging je zatím úplně marný, dneska mi spadla jedna pořádná ryba na jig, jinak trapení. Tak doufám, že zítra přijde zase něco pěkného, ideálně nějaký pořádný obr! Ta barakuda 150 cm byla na přívlač – super boj.
David - neregistrovaný uživatel 25.02.2026 16:10
-
20.-22. února 2026
Sice fouká pořád víc, ale trojice hostů už si zvykla a i ve vlnách docela dobře chytají. Já bych sice raději více jigoval, protože u dna vidím slušná hejna ryb, ale jednak je to v tom větru těžké a navíc hosté touží po kohoutovcích a ti se jim povedli. Dokonce i jeden cca 20 kg (130 cm). Ale nezůstalo jen u kohoutovců. Nejmladší z rybářů zdolal na přívlač i krásného kranase oceánského (amberjack), kterému do 20 kg také moc nechybělo, chytli se i další chňapali kubera, několik kranasů dvouskvrnných 75-90 cm, skorometrové makrely španělské, malí tuňáci... Ale největší radost měli hosté samozřejmě z kohoutovců. Myslím, že se jim u nás na severu Kostariky líbilo, tak uvidíme, jak zachytají v dalších dnech, kdy se chystají o něco jižněji. - neregistrovaný uživatel 25.02.2026 15:53
-
Kostarika 18-19 února 2026
Trojice moravských rybářů, která předevčírem přiletěla, měla alespoň na první dva dny docela dobré počasí. Tím "dobré" myslím, že se pár hodin denně dalo jigovat, jinak jsme kvůli větru museli jen vláčet. Davidovi se povedlo pár pěkných ryb včetně chňapala "mullet snapper" (Lutjanus aratus), chňapala kubera (Lutjanus novemfasciatus) a několika tuňáků. Jeden z rybářů se snaží jigovat s pilkrovacím prutem, což není úplně dobrá voba. Ale je to jeho boj...















































Madagaskar 14.11.2026
Nad ránem zase začalo pršet. No pršet, spíš lejt. Ten cyklón nám byl čert dlužnej! Naštěstí už před snídaní pršet přestalo a bouřková oblačnost se posunula dál na oceán.
Po snídani opouštíme přístavní zátoku a následujeme bouřkové mraky, které se posouvají směrem k západu. Nejprve vláčíme kolem hejn rybek asi 5 km jihozápadně od kotevní zátoky, kde je pás mělčin 5-8 m. Ale ryby jsou tam asi dost ochytané, protože jsme měli řadu výjezdů, ale jen dva kranasy-GT se podařlo zaseknout a zdolat (65 cm a 70 cm). Stále nad námi visí olověné mraky a bouřka, která se ozývá západně od nás se chvílemi přibližuje. Po dvou hodinách usilovného házení kolem hejn rybek sávám povel k přesunu na drop-off. Dál od bouřky a s větší šancí na velké ryby. Moře je stále klidné, takže po půl hodině svižné jízdy jsme na hraně, kde pás mělčin končí a dno klesá do hloubek. Zkoušíme nejprve prochytávat hloubky 60-70 m, ale daří se nám ulovit jen pár chňapalů růžových 35-50 cm a půlmetrového kranase modroploutvého. Pak kapitán zajel do mělčí vody, kde se mu na echolotu objevovalo více ryb. Driftujeme na hloubkách 30-60 m a kupodivu se chvílemi daří. Na palubě během dalších dvou hodin vertikální přívlače s jigy 100-150 g končí 60-centimetrový kranas modroploutvý, o něco větší kranas papuánský, sedmdesáticentimetrový chňapal velký, pár malých kaniců měsíčních a ve finále přichází trumf v podobě kanice skvrnitého 86 cm. A také dva ukousnuté jigy, zřejmě po útoku makrely.
Ale to už je po poledni a my jedeme ještě na chvílí vláčet na pás mělčin (12-15 m), který lemuje drop-off. Na první hod spadlý chňapal a po 10 minutách útok metrového kranase na popp, který však po chvilce zdolávání uniká. Stále je zataženo a zdá se, že se nad námi rodí další bouřka.
Rozhodujeme se ukončit rybaření, navštívit Ostrov Lemurů a když bude čas a počasí, zkusíme ještě chvíli chytat cestou. Než jsme dojeli na ostrov, dali jsme si oběd a kávičku. Na Ostrově Lemurů jsme sami, jiní turisté zde nejsou. Už u pláže nás vítají lemuři vari, pak se objevuje skupinka lemurů korunkových a naonec sifaky. Ochotně pózují a Tomášova rozložitá ramena se jim jako posed vyloženě líbí… Obešli jsme ostrov, pozorovali jsme velkého orla (asi jasnohlasého), vykoupali jsme se na pláží a když přijela další loď, vrátili jsme se na palubu Blue Marlina a vyrazili zpět na ostrov NosyBe.
Bouřka odešla, vyjasnilo se a udělalo se hezké odpoledne. Obytná loď nás čekala na dohodnutém kotvišti a zatímco Zdeněk s Ondrou šnorchlují se želvami, Tomáš s Vaškem si nechali rozmasírovat svá unavená rybářská těla. A to už zapadá slunce, z kuchyně se line vůně polévky z hlavy uloveného kanice, na grilu se opéká kus chňapala a orosené pivko na horní palubě chutná přesně tak, jak má.
Nad obzor se právě vyhoupl srpek měsíce, kolem lodi šumí moře a ze břehu k nám doléhají rytmy sobotního večera. Život je dobrý. Alespoň nám se to teď a tady tak jeví.