Diskuse ► #plachetník - sailfish
Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "plachetník - sailfish"
Pro tento tag existuje 28 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 28.11.2025 15:55
-
- rybář 11.02.2025 15:40
-
Maledivy 1-8 února 2025
Myslím, že druhá půlka výpravy byla rybářsky lepší.
Loď prošla renovací, ale změny jsou jen na zádi a dole v kajutách. Předělali přední kajutu na špici (žádná podstatná změna za mne). Celkově ta renovace lodi prospěla, pohodlnější je teď vstup do vody.
Kuchař mněl začátek horší, ale potom si ho vzal Richard na starost a konec už byl vynikající.
Kapitán je stále stejný, pořád fajn. Posádka-lodníci se musí cepovat, jinak se dost flákaj (velikost nového podběráku na vylovení ryb, to je tragédie).
Žádný poplatek za nově zvýšené taxy po nás nechtěli a odletový formulář už se nemusí vyplňovat.
Asi bych to shrnul tak, že bylo méně ryb ušlechtilých a více žraloků.
Jinak jsme si výpravu všichni užili a hodně jsme se nasmáli. Zvažujeme zase příští rok.
Jirka
kanic zlutoploutvy uloveny na jig 
zralok hedvabny - belocipy 
tunak uloveny na trolling 
kranas obrovsky-GT uloveny na popp - rybář 11.02.2025 15:18
-
Maledivy 1-8 února 2025
Trolling
Začátek byl slabší, na trolling jsme chytli pouze 6 ryb a to až v druhé půlce pobytu(3x wahoo, 2x dorado, 1x plachetník).
Těžko říci, co bylo příčinou. Byl nov, až koncem pobytu se objevil srpek měsíce, příliv a odliv docela velký rozdíl, prostě samá pozitiva. Ale na trolling ryby v první půlce výpravy vůbec nešly.
Jirka
wahoo - makrela Solandrova 
plachetnik uloveny na trolling 
zlak nachovy - koryfena - dorado 
makrela Solandrova - wahoo - neregistrovaný uživatel 13.02.2024 14:02
-
Maledivy 1-8 února 2024
Začátek února se na rozdíl od závěru ledna vyloženě povedl. Základem je dobré počasí a to rybaření přálo. Večerní lov kranasů byl natolik intenzivní, že si nikdo přesná čísla ani nepamatoval, ale za jednu noc jsme ulovili i více než 30 kranasů velkookých do 70 cm. K tomu nějaké kanice, cejnovky, chňapaly, tuňáky dogtooth a samozřejmě žraloky, včetně těch zubatých. Měli jsme i mantu, ale tu jsme chytili omylem – nebyla ulovena cíleně.
Na přívlač se chytali především kranasi, většina byla 65-75 cm. Největší byl kranas obrovský-GT 110 cm (25 kg), který zabral na velký bílý popp.
Na trolling se povedli krásní tuňáci, wahoo byli tentokrát menší, do 120 cm, ale některé dny jsme měli i 4 kousky. Nakonec se povedl i plachetník, kterého se podařilo nejen zdolat, ale také pustit. Za rok bude zas o trochu větší.
Výrazným zlepšením komfortu i výkonu lodě byla výměna motoru. Nový motor je silnější, šlape jak hodinky a loď s ním doslova letí po vodě.
Škoda, že kuchař Sathees letos ze Srí Lanky nepřijel. Ten nový kuchař sice vařit umí, ale snídaně byly 7 dní absolutně stejné. Úprava čerstvých ryb víceméně také pořád stejná, často byla ryba vysušená zpracováním na oleji, což je hlavně u tuňáků škoda. Nám by vyhovovalo více zeleniny.... Sathees prostě nasadil laťku vysoko a jeho kvalit hned tak někdo nedosáhne...
Ale celkově bylo vše v pořádku a výprava probíhala podle plánu.
Richard O.
kranas 110 cm uloveny na popp 
plachetnik - sailfish uloveny na trolling 
makrely Solandrovy - wahoo, ulovena na trolling 
tunak jednobarvy - dogtooth - neregistrovaný uživatel 17.02.2023 18:48
-
Maledivy 13-15 Februara-února 2023
Cez den chytame na jig kanicov a v noci zralokov. Kamarat hovori ze to ide vecer lepsie ako na sukromaku.
Cez den sa na popp chytil krasny kranas onrovsky a aby toho nebolo malo, na troling v jedmom okamihu zabrali 3!!! plachetnici. Postopne sa pri vyskoku jeden zbavil chobotnice, druhy sa vypol pri zbesilom uniku, iba posledny zostal vysiet na Rapale. Super den.
A na záver snorchlujeme, lovime wahoo na trolling, male kranasy a je dobre.
Peter
kranas obrovsky-GT 
partia pod vodou 
plachetnik 
oslava plachetnika - neregistrovaný uživatel 08.02.2023 19:29
-
Maledivy 6-7 februara, února 2023
Záver výpravy bol velmi zvláštný. Mali sme 3x útok plachetníka. Prvykrat povolila original trubicka na spojce kovoveho lanka u chobotnice. Druhykrat sa roztrhla šňura po 200metrovom tahu a tretikrat sa vypol po dvoch minutach a troch vyskokoch. Vecer pak uz jen male ryby.
Po ceste do Male-atolu sme mali 3 utoky marlina. Kapitan videl putvu a vopred nas na rybu upozornil. Ryba opakovane utocila. Neviem prečo, ale ani raz sme ho nezasekli. Mal som nervy. Vecer obrovska raja (rejnok). Ale bola taka tazka, ze sa pri vytahovani z vody vyrezala z gafu. Ale napravil to tunak jednobarvy-dogtooth 12 kg chyteny na zivu polmetrovu barakudu hned pod lodou.
A posledny den ani koXXXX. Pardón, klienti vyjebali láhev whisky a pak som jich odviezol na letisko.
Peter
wahoo ulovene na trolling 
wahoo - zvlastni, ze se mnou se lodnici nikdy nechteji fotit 
tunak zlutoploutvy 
tunak jednobarvy - dogtooth - neregistrovaný uživatel 02.01.2023 17:35
-
Maledivy - 1.-8.12. 2022
Chytali jsme hlavně na trolling a večer na masíčko pod zakotvenou lodí. Zkoušeli jsme párkrát i jigging na vhodných místech, ale bez zásadních úspěchů. Poippovat jsme ani nezkoušeli.
Na trolling se podařilo ulovit několik wahoo a jeden plachetník (2,5 m), což je ryba, kvůli které jsme na Maledivy jeli.
Večerní rybaření pod lodí přineslo dost žraloků rezavých (chůvička) do 2,6 m délky a zdolali jsme i jednoho obrovského rejnoka, ale fotka se bohužel nepovedla.
Posádka fungovala dobře, kapitán a kuchař super, lodníci byli občas "trochu jelita", ale nakonec vždy udělali to, co bylo potřeba.
Hezky jsme si to užili.
Milan S.
Plachetník, celá naše parta a kuchař (ten uprostřed) 
Wahoo ulovené na trolling 
Wahoo ulovené na trolling 
Dvě wahoo ulovené na trolling - neregistrovaný uživatel 30.01.2022 18:18
-
Maledivy, neděle 30.1.2022
V noci jsem opět vyměnil kajutu za střechu lodě a oblohu plnou hvězd. Ráno mne budí zvuk překlapěče navijáku, když Saša prochytává s jigem okolí lodě. Na hladině jsou místy vidět zalovení barakud nebo jiných menších dravců, občas se nad větrem zvlněnou hladinu vyhoupne tělo létající rybky, která pak plachtí pár desítek metrů vzduchem, než zase zmizí ve vlnách.
Ranní jigging ze zakotvené lodě tentokrát nepřinesl žádný úspěch. Plánovali jsme vláčení na oceánské straně atolu, ale stále fouká docela silný vítr, navíc ve směru proti mořskému proudu, takže na pobřeží se dělají nepravidelné vlny, které rybaření prakticky znemožňují. Před osmou je na stole snídaně a před devátou už prochytáváme okraje první thily uvnitř atolu. I zde jsou asi metrové vlny a nahazovat proti větru nebo bokem k větru není právě snadné, o vedení nástrahy nemluvě. Poryvy větru jsou chvílemi tak silné, že je téměř nemožné vodit jerky a malé poppy. Ze střechy lodě vidíme každou chvíli nějaký výjezd k nástraze nebo útok kranasa a jednou i metrového žraloka na hladině. U další thily už je záběrů méně a další dvě thily se zdají být úplně bez ryb. Ve finále si na konci dopoledního rybaření připisujeme jen dvě ryby – Saša kranasa obrovského-GT 72 cm (modrý jerk BF100) a Tomáš 65 cm (Rapala popp 16 cm). Při přejezdech mezi thilami vláčíme za lodí wobblery a povrchové nástrahy, ale ani záběr. Dnes před polednem je velmi nízký příliv, který se jen málo liší od minima odlivu v 15.30 hodin.
Krátce po poledni kotvíme v závětří u ostrova Bangladéšanů. Já šnorchluji kolem zakotvené lodě, ostatní se jedou lodí podívat na ostrov a natrhat kokosy. Při šnorchlování proplouvám nad velmi hezkými poli korálů na hloubce 2-5 metrů, viděl jsem dvě langusty, pár kranasů modroploutvých, několik metrových chrochtalů, kolem lodě krouží asi třímetrový žralok rezavý-chůvička a zřejmě čeká, jestli z paluby nespadne něco k snědku. No a samozřejmě desítky druhů běžných korálových ryb a rybek.
Ve 14.30 jsme po obědě a vyplouváme na oceán. Zde jsou stále překvapivě velké vlny a bohužel i silný protiproud o rychlosti cca 4 km/h, který vytváří ty vlny a především nás brzdí v jízdě. Jeden po druhém všichni postupně mizí v kajutách, lodníci spí na lehátkách na přídi, a tak se nakonec střídám v hlídání prutů jen s Lubošem. Asi po půldruhé hodině plavby se v jídelně objevuje Sašova atletická postava, kterou zdobí jen elegantní pruhované trenýrky. Když sestupuje na zadní palubu, jeho prut s nastraženým wobblerem se poslušně ohýbá. Upozorňuji doyena výpravy, že má záběr a mohl by si zdolat rybu, což on s chutí činí a za pár mnut je na palubě wahoo délky 95 cm. O hodinu později upozorňuji na záběr i Luboše, který polehává na lavici v jídelně a poslouchá audioknihu. Tentokrát je odpor ryby razantnější a nad hladinu se pár vteřin po záběru vyhouplo tělo plachetníka. V téměř dvoumetrových vlnách následují tři nesmělé výskoky a pak ryba poslušně bojuje asi 150 m za lodí. Nepodniká žádné zběsilé výpady, Luboš jí v těch vlnách také nedává moc prostoru a pečlivě zkracuje vzdálenost k rybě. Po čtvrt hodině je plachetník za lodí a aniž dělá nějaké hlouposti, nechá se poslušně vytáhnout na palubu, kde mu z tlamy sám od sebe vypadne zelenohnědý wobbler Rapala Magnum 18 cm s plastovou lopatkou. Rychlé měření ukazuje 245 cm od špičky meče na konec ocasní ploutve, tedy stejnou délku, jakou měl včerejší plachetník. Focení zabere necelou minutu a pak už se plachetník opět koupe v oceánu. Chvíli plave souběžně s jedoucí lodí, jeho černá silueta se postupně zmenšuje, až mizí v hlubině.
Namísto plánovaných dvou hodin trollingu, jsme nakonec trolovali skoro tři hodiny a na přívlač nám tak zbyla pouhá půlhodinka. Zrovna jsme u majáku na růžku a vlny jsou zde výrazně menší, než na předchozím úseku plavby. V krásném večerním světle usilovně vláčíme, ale naše snaha je odměněna jediným záběrem, který Luboš proměňuje v kranasa velkookého 52 cm. Protože se však slunce kloní k západu a nám na bezpečné závětrné nocoviště u ostrova stále zbývá 40 minut jízdy, musíme přívlač ukončit a vyrazit ke kotvišti, kam nakonec přijíždíme za úplné tmy, ale právě včas na večerní/noční vertikální i klasickou přívlač. Kotvu jsme spustili v sedmi metrech a loď se pohupuje v závětří na hloubce 40 metrů. A ryby berou. Na vertikální přívlač se svítícími i normálními jigy 80-120 g i na klasickou přívlač s pilkiny, jigy a jerky chytáme kranasy velkooké 48-56 cm, barakudy kolem 50 cm a na jig se povedli i kranasi ostrovní 48-52 cm a tuňák jednobarvý-dogtooth 70 cm.
obed na palube lode - wahoo, salat, testoviny 
plachetnik 245 cm uloveny na wobbler 18 cm 
tunak jednobarvy-dogtooth 70 cm uloveny na jig 
mame novy bar, jen barman uz je 15 let stejnej - Zdenek 29.01.2022 20:17
-
Maledivy 29.1.2022
V noci přišla krátká přeháňka a foukal stále silný vítr od východu, takže loď se houpala a vrzala. Kdo má špatné spaní, sáhl po špuntech do uší nebo prášcích na spaní. My šťastní, kdo houpání máme rádi, spíme jak miminka.
Před snídaní jigujeme na kotvišti a jsme úspěšní. Během necelé hodinky jsme ulovili osm chňapalů velkých 50-67 cm, cejnovku 71 cm a pár malých kranasů ostrovních. Po snídani jigujeme i na hloubkách 50-100 m, ale záběrů je málo a problém představují i žraloci, kteří patrolují na hloubce kolem 40 m a s vysokou úspěšností ukusují nejen námi zdolávané ryby, ale i naše jigy. Tomáš zdolal na jig metrové wahoo, které během gafování bohužel spadlo z gafu a překouslo oba provázky s háčky. Podobnou genezi má i zdolávání Sašova wahoo-vytahuje jig s přeřízlými assist-hooky.
Tomášovi se neudělalo dobře a tak během následujícího trollingu mizí v kajutě. Jedeme rychlostí asi 5 uzlů po oceánské straně atolu, projíždíme početná hejna rybek, dvakrát jsme viděli lovit plachetníky, před lodní přídí vyskakují desítky létajících ryb, ale ulovit se nám podařilo jen jedno čtyřiceticentimetrové bonito. U kapitánova ostrova jsou ke břehu natlačena hejna rybek a tak zkoušíme změnit taktiku. Ukončujeme trolling, najíždíme lodí na hloubku 5-10 m a vláčíme poppy a jerky z hloubky směrem na mělčinu. Rozpoutává se neuvěřitelná rybařina, kdy na naše nástrahy útočí velcí kranasi, chňapali a tuňáci. V jednu chvíli jsem čtyřikrát nahodil a čtyřikrát mi něco zaútočilo na nástrahu. Jenže, co je to platné, když drtivou většinu ryb buď nezasekneme nebo spadne během zdolávání. Bylo to k zbláznění: každou chvíli jsem viděl, jak někomu útočí na nástrahu ryba a po chvilce padá. Luboš šel sedmkrát se zdolávanou rybou k lodní zádi, že ji tam vyloví a sedmkrát se rybě podařilo osvobodit. Pak se, pravda, povedlo pár kranasů 60-70 cm, ale žádná hitparáda úlovků to nebyla. Jestli ryby padaly v důsledku extrémně velkých a především nepravidelných vln, které mořský proud na tom místě vytváří, to nevím. Asi ano. Nebo v tom větru máme na udici stále pytel a tedy špatný kontakt s nástrahou a záseky nejsou dost důrazné. Jiné vysvětlení nemám.
Vláčíme pak ještě asi hodinku u thily v průlivu kapitánova ostrova (1x kranas duhový 55 cm) a podél sousedního ostrova, ale to už máme jen ojedinělé výjezdy. Až zase u dalšího ostrova, kde plánujeme zastávku na oběd, jsme na poppy a jerky ulovili několik kaniců měsíčních, chňapalů velkých, půlmetrového kranase modroploutvého a sedmdesáticentimetrového kranase obrovského-GT. Silný vítr po poledni trochu polevil, to už kotvíme nad travnatými písčinami v závětří ostrova. Při šnorchlování u korálových suků, které vystupují z travnatých písčin pozorujeme obvyklou škálu korálových rybek, ale viděl jsem i dvě velké, nejméně půlmetrové langusty. Jednu jsem málem chytil, ale vysmekla se mi a údery svého ocasu „doskákala“ k díře mezi korály, kde zmizela.
Po vydatném obědě, kterému kralovaly smažené koule ze zeleniny a kousků ryb, zdviháme kotvy a míříme do vnitřní části atolu, kde doufáme, že nebudou vlny. Půldruhé hodiny trollingu probíhá v klidu, nerušeno žádným záběrem. Většina z nás tvrdě usnula. Po čtvrté odpolední přicházejí na scénu opět poppy a jerky. Hladina v okolí thily není sice jako zrcadlo, stále fouká asi 5 m/s od východu, ale vlny jsou malé a pravidelné. Půlhodinová přívlač kolem thily je úspěšná (1x kranas obrovský-GT 65 cm, půlmetrový chňapal velký a o něco menší kanic měsíční + pár ryb nám spadlo nebo se nepodařilo zaseknout.
Přesouváme se k další thile, když na wobbler na Lubošově prutu něco zaútočilo. Brzda jen párkrát cvrkla, ale pak se cívka přestala protáčet, nicméně prohnutí prutu signalizuje, že na nástraze něco visí. Chvíli se dohadujeme, zda je to ryba nebo kus dřeva, trávy nebo igelit či jiný bordel, což vyřeší Luboš vytažením udice se čtyřiceticentimetrovým bonitem. Ve chvíli, kdy vytahujeme bonito na palubu, se prohýbá i Jardův prut. Loď stále jede rychlostí 5 uzlů a prut je prohnutý, nicméně brzda se nijak zběsile neprotáčí. Jarda se ujímá prutu a začíná zdolávat rybu. Odpor není příliš velký až do chvíle, kdy se na hladině náhle objevuje tělo plachetníka. Jen se dvakrát protočí na hladině a pak už mají věci jiný průběh. Sice nenásleduje série výskoků a zběsilý úprk v délce několika set metrů, jak to u plachetníků většinou bývá, ale ryba se rezolutně bere pár desítek metrů vlasce a bojuje pod hladinou. Asi půl hodiny si drží odstup a Jarda, který není zvyklý na práci s multiplikátorem, má dost práce vypumpovat rybu z hloubky a metr po metru ji dovléci k lodi. Během těch pár desítek minut se nádherná ryba dvakrát pokusila o výskok, ale žádá salta nebo piruety se nekonají. Spíše bojuje vahou svého těla a využívá i mořský proud, který tu je. Jarda však nezmatkuje, nespěchá a trpělivě dostává do multiplikátoru jeden metr vlasce za druhým. Před půl šestou je ryba u lodě, kuchař a lodníci ji zdárně vytahují na palubu. Následuje rychlé polévání vodou, vypnutí nástrahy (wobbler Rapala Magnum X-treme 16 cm barva wahoo se dvěma jednoháčky), přeměření (240 cm od špičky meče na konec ocasní ploutve, tedy těsně pod dva metry měřeno od špice spodní čelisti do vidlice ocasní ploutve), pár fotek v zapadajícím slunci a pak rybu posíláme zpět do vody. Ihned odplouvá a mizí v hloubce. Projíždíme ještě pro jistotu s malou motorovou lodí okolí, zda se náhodou neobjeví na hladině, ale byla v dobé kondici. Následují gratulace přerušené čtvrthodinkou přívlače kolem thily u nového resortu na umělém ostrůvku (1x metrová jehlice) a pak přesun na kotviště. Kotvíme na hloubce asi 40 metrů, na jigy lovíme několik barakud a pelmid-bonito, ale únava z celodenního rybaření ve vlnách a zážitek z úlovku plachetníka jsou tak silné, že se raději věnujeme oslavě úlovku a Sašových narozenin. Ať Ti to Sašo pořád dobře chytá a máš radost ze života i lidí kolem sebe! Na nejlepšího rybáře!
cejnovka 71 cm ulovena na jig 
snidane na palube obytne lode 
kanic mesicni a chnapal velky uloveni na privlac 
plachetnik 240 cm uloveny na wobbler - Zdenek 22.01.2022 18:26
-
Maledivy 22.1.2022
V pátek pozdě večer bylo téměř bezvětří a tak jsem spal na přední palubě, kde alespoň chvílemi pofukoval vánek a namísto generátoru, který hučí v zadní části paluby, je na přídi ticho rušené jen šploucháním vlnek. Ráno se budím za rozbřesku, krátce před šestou. Pak se ještě povaluji, vychutnávám si pohupování lodě a sleduji východ slunce. Po další půl hodince se z kuchyně začnou ozývat zvuky následované vůněmi, které svědčí o tom, že další krásný den bude opět začínat vydatnou snídaní. Párečky, míchaná vajíčka, omeletky a úžasná pomazánka z tuňáka se strouhaným kokosem a cibulkou nás dostávají do formy, kterou pak ještě ladíme dvouhodinovým trollingem (na vytrávení). Dva až tři z nás hlídají pět prutů s nastraženými wobblery a povrchovými dráždidly-chobotničkami, ostatní si čtou nebo vyřizují korespondenci a emaily. Moře je krásně klidné, ranní větřík čeří hladinu a celou tu pohodu najednou přeruší záběr. Michal vyskakuje ze židle, zdvihá nad hlavu jeden z prutů s nastraženou plastovou chobotničkou, za kterou se na hladině objevuje vztyčená hřbetní ploutev plachetníka. Jak chobotnička na konci udice, brázdí hladinu, Michal udicí popotahuje a dráždí rybu, která jede asi metr za nástrahou, plachetník na ni znovu zaútočí, na zlomek vteřiny zmizí z hladiny a pak se najednou ohne úplně jiný prut a rozječí se brzda navijáku. U prutu je ve vteřině Tomáš, instinktivně zasekává, ale to už asi ani není třeba, protože ryba mezi tím urazila snad sto metrů a doslova tančí na hladině. Plachetník vyskakuje nad vodu, dělá ve vzduchu piruety a z navijáku mizí stovky metrů vlasce. Tomáš s obavami sleduje, jak se zásoba vlasce ztenčuje, na pár vteřin se snaží přibrzdit roztočenou cívku palcem, ale spálená kůže dává jasně najevo, že tudy cesta rozhodně nevede. Ale to už kapitán, který sleduje skákající rybu a dobře ví, že žádná udice není bez konce, otáčí loď a po chvilce Tomáš s ulehčením dobírá do navijáku jeden metr vlasce za druhým. Ryba je evidentně unavena, nepodniká žádné další zběsilé výpady a po deseti minutách už ji Tomáš vede podél lodě. V čisté vodě hraje tělo plachetníka barvami od černé přes fialovou do zářivě modré a ve spodní čelisti je vidět zaseklá modrobílá plastová chobotnička. Uklízíme ze zadní paluby všechny pruty, židle a další věci, rozdělujeme si úlohy, kdo bude co dělat, aby po vylovení ryby následovalo rychlé změření, uvolnění háčku, vyfocení a puštění. To vše by nemělo zabrat více než minutu, protože plachetník patří k velmi citlivým rybám a snadno může dojít k jeho uhynutí. Kuchař je za těch 15 let, co s námi pracuje, vytrénován na vylovování mečounů a plachetníků. Jak Tomáš dotáhl rybu k otevřené části paluby, chytil jej za meč a než se stačil plachetník vzpamatovat, byl na palubě. To už jej lodníci polévají vodou, Jirka kleštěmi vyndává nástrahu rybě z tlamy, míra ukazuje dva metry a kousíček od konce ocasní ploutve ke špičce spodní čelisti, resp. 2,5 metru ke špičce meče. Následuje rychlé focení, kamera běží a pak posíláme krasavce zpátky do oceánu. Pohybuje sice skřelemi a zabírá ocasní ploutví, ale motá se stále na hladině asi dvacet metrů od lodě. Jedeme tedy s motorovou loďkou k rybě, abychom ji pomohli rozplavat, ale než jsme ji otočili, tak získává ztracenou orientaci a majestátně sama odplouvá kamsi do hlubin.
Po sérii gratulací a drobných přípitků pokračujeme v plavbě směrem na ostrov Bangladéšanů. To už za lodí trollujeme čtyři povrchové nástrahy a jeden osmnácticentimetrový fialový wobbler. Po necelé půlhodině útočí na povrchové nástrahy za lodí další plachetník. Postupně se objevuje u tří z nich a o jednu se asi píchl, protože náhle vyráží do strany, opakovaně vyskakuje nad hladinu a vztekle třepe hlavou. Mezi „Větrným ostrůvkem“ a sousedním ostrovem, kde je resort, opisujeme kruh na hladině oceánu a pak se posouváme dál. Na jednu z chobotniček jsme ještě ulovili dvě bonita a šedesáticentimetrového kranase duhového, ale jinak se až do jedenácté hodiny nic neděje. Dojíždíme téměř k ostrovu a protože fouká mírný vítr od severu, vláčíme podél korálového útesu a posouváme se k jihu. Podmínky jsou ideální: začíná příliv, oceán je klidný, na hraně korálového útesu se tvoří pravidelné táhlé vlny a vítr nám fouká do zad, takže nástrahy létají do vzdálenosti kolem padesáti metrů. Jenže ideální podmínky nejsou totéž, co úlovky. Půldruhé hodiny pečlivě pracujeme s poppy a jerky, občas máme výjezd k nástraze nebo záběr, ale dlouhé desítky minut ubíhají i bez kontaktu s rybou. Když v půl jedné kotvíme na koupání a oběd má Jirka na kontě jednoho kranase-GT 67 cm, Luboš dva půlmetrové kanice měsíční, Tomáš půlmetrového kanice měsíčního a jeden utržený háček. A to je vše – já s Michalem jsme bez ryby.
Šnorchlujeme na oceánské straně korálového útesu nedaleko starého kanálu prokopaného útesem. Voda je zde krásně průzračná. Plaveme asi 300 metrů podél útesu na dohled míst, kde se vlny lámou nad mělčinou. V zóně vln se pohybují hejna půlmetrových netopýrníků, skupinky ploskozubců, ostenci-unicorni, zahlédli jsme i skupinku nevelkých kranasů-GT, ojedinělé kranasy modroploutvé a vidlatky. Každou chvíli proplouvá mělkou vodou pod zpěněným hřebenem vln žralok útesový-černocípý. Jako-by patroloval, aby žádná z ryb před ním neprchla na mělčinu. V útesu jsou příčné zářezy, které jsou plné korálových rybek a v každém druhém se u dna ukrývá mořská želva. Některé jsou malé, jen půlmetrové, ale jsou tam i želvy, jejichž délka je přes metr. Za necelou hodinku šnorchlování jsem jich viděl víc než deset. K lodi se pak vracíme podél hrany, kde mělčina korálového útesu mizí v modravém nekonečnu. Kromě jedné metrové makrely jsme žádné velké ryby neviděli, jen pod námi defilují hejna ostenců, bodloků, klipek, ploskozubců…
Po výtečném obědě, kde řízečkům z wahoo v trojobalu směle konkurovala cejnovka v těstíčku máme naplánovaný půlhodinový spánek, ale za lodí se objevuje hejnko lovících tuňáků žlutoploutvých, což si nechceme nechat ujít. Urychleně zvedáme kotvu a míříme za tuňáky, kteří však mizí neznámo kam. Chvilku je marně naháníme a pak se opět chápeme prutů na popping. Hodina přívlače minula zcela bez záběru. Nula, nic ani prd. Trolujeme tedy dále k ostrovu Bangladéšanů, ale ani trolling nepřináší žádný úspěch kromě metrového wahoo, které nám však padá před vylovením.
V průlivu za ostrovem B se vlivem proudu dělají krátké půlmetrové vlny, dojíždíme až písčině za ostrůvkem F, kde krátce před pátou odpolední balíme trolovací pruty a začínáme opět vláčet. Prochytáváme pobřeží písčiny, ostrůvky i okraj průlivu až do atolu, ale máme jen čtyři záběry. Dva proměnil Michal (1x kanic měsíční 50 cm a 1x kanic toulavý 70 cm), jedna ryba narovnala Lubošovi háčky na nástraze a slušný kranas spadl Jirkovi krátce po záseku.
Ještě před západem slunce kotvíme u písčiny ostrůvka F. Unaveni usilovnou, ale nepříliš úspěšnou přívlačí se střídáme o dva jigovací pruty (cejnovka 68 cm, barakudy kolem 50 cm) a později po večeři přichází ke slovu lov na kousky ryb u dna (malí chňapali, barakudy, žraloci…). Přitahovány světlem naší lodě stahují se k nám tisíce rybiček, chvíli krouží kolem lodě dvě nejméně půlmetrové olihně, navštívila nás i zvědavá skupinka delfínů, no prostě pohoda, kterou chvílemi ruší jen záběry na našich udicích…
plachetník uloveny na rolling 
kanic mesicni uloveny na jerk 
kanic toulavy 70 cm a privlaci vycerpany rybar 
cejnovka 68 cm ulovena na jig
Madagaskar-Mosambický průliv 11.11.2025
Ráno je po noční přeháňce a vzduch je hezky svěží. V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, papoušci už posedávají na vrcholcích baobabů a pokřikují přes zátoku.
Příliv vrcholil v 8.30 ráno a tak jsme se nejprve celkem poctivě věnovali přívlači kolem skal a ostrovů, ale kromě jednoho záběru jehlice a pár výjezdů kranasů jsme však nic neulovili. Přesunuli jsme se tedy na jižní okraj zátoky k vápencovým skalám, kde jsme včera zachytali chňapaly (L.argentimaculatus). Hned na první drift kolem skal ulovil Petr jednoho půlmetrového, mně spadl jeden kranas a dvakrát vyjel k nástraze velký chňapal bohar kolem 70 cm, ale to bylo vše. Zkusili jsme ještě jeden drift, kdy jsem přidal dalšího půlmetrového chňapala, ale tím to skončilo. Po deváté vyrážíme směrem k severu, protože dnes se začínáme vracet. Cestou máme dva zajímavé korálové útesy, ale nic se tam neděje, ani záběr. To už začíná odliv. Volíme tedy přesun směrem k večernímu kotvišti do míst, kde jsou dobrá loviště na vertikální přívlač na hranách 45-70 cm a kde se zpravidla při ústí velké zátoky zdržují i plachetníci. Po hodině rychlé jízdy už jsme skoro na lovišti, když se objevují u hladiny hejna rybek a kousek od nás nahánějí ryby velcí delfíni. Kapitán zastavuje a zkoušíme kolem hejn vláčet. Hned u prvního hejna padá Pavlovi, který chytá na automat (nahazuje mu lodník Evaiste) pěkná makrela. Pak Petr zdolává kranase obrovského-GT délky 85 cm a u dalšího hejna mi na popp zabral nádherný kranas kolem 120 cm, ale než jsem stačil pořádně zaseknout, nástrahu vyplivnul. V čisté vodě pod lodí jsem tu nádhernou rybu viděl v celé její kráse, ale o tento úlovek mne připravila moje vlastní nešikovnost. Málem jsem prut i navijákem vzteky mrštil do moře. Asi čtvrt hodiny vydýchávám svoji chybu, resp. souhru okolností a uvažuji, co by bylo kdyby. Jenže, kdyby byly v prdeli ryby… U dalšího hejna jsem byl pro změnu příliš rychlý a tam jsem zasekl moc brzy a pěknému kranasovi tak pro změnu odtrhl popp od huby. To už jsem si nahlas nadával do pitomců, kapitán se smál a já uvažoval, zda neprodat rybařinu a nezačít raději s filatelií…
Pak chvilku jigujeme, ale je zde příliš silný proud a ani na 60 metrech se nejsme schopni dostat na dno. Ulovili jsme pár minikaniců a dvaceticentimetrového chňapala růžového. Během jiggingu jsme viděli velrybu, ale když jsme se k ní přiblížili, tak vzala roha. Pak jsme pozorovali skupinku lovících plachetníků – dvě nebo tři ryby pluly pomalu po hladině tak, že byly vidět jejich hřbetní i ocasní ploutve, kroužily kolem hejn asi dvaceticentimetrových rybek a pak do nich náhle z hloubky zaútočili další plachetníci. Rybky létaly po hladině jako šílené, my marně nahazovali k lovícím plachetníkům a ty potvory se nerušeně ládovaly rybičkami. No prostě nádhera, úplné rybářské porno. Bylo to lepší, než plachetníka chytit!
Je čas na oběd, a tak obědváme a současně trolujeme za lodí dva wobblery a na hladině dvě povrchové nástrahy s bříšky z bonita. Oběd (zapečené brambory s mletým masem a sýrem) byl vynikající, trolling bez záběru. Ještě jsme ani nezačali trávit oběd, když kapitán uviděl hejno tuňáků žlutoploutvých. Chvatně balíme nastražené trollingové pruty, na přívlačové pruty navazujeme malé 12-14 cm dlouhé jerky nebo wobblery Shibuki a vyrážíme za tuňáky. Jedná se o velká hejna metrových ryb, která doprovázejí rackové a rybáci. Kapitán i my děláme vše, co je v našich silách, ale jen mně se daří zaseknout a zdolat jednoho tuňáka žlutoploutvého délky 99 cm (cca 15 kg), který vzal malý modrý jerk mr.Jo délky 12 cm. Ryba šla zdolat překvapivě snadno, za 5 minut byla na palubě a už během zdolávání z ní valila krev, takže o její budoucnosti v podobě sashimi a carpaccia bylo rozhodnuto. Než jsme rybu vyfotili, hejna byla pryč a tak se přesouváme na loviště vhodná pro vertikální přívlač. Jigujeme na hloubkách 45-80 m a zas je tu velryba. Objevuje se opakovaně pár set metrů od lodě, ale z blízka jsme ji neviděli. Odhadujeme její délku na cca 10 m, rozhodně to není žádný obr. Jednu chvílí Petr při jiggingu něco zasekl uprostřed sloupce na stometrové hloubce a vůbec s tím nehnul. Že by ta velryba???
Pak se nám vertikální přívlačí daří ulovit kranasy obrovské 70-75 cm, několik chňapalů růžových (rosy jobfish 40-75 cm), malého kranase žlutoskvrnného, malého kanice, sedmdesáticentimetrového kranase modroploutvého a šedesáticentimetrové bonito.
Petrovi nějaká obluda rozlomila 50-kilový obratlík, mně něco zubatého (asi makrela) ukouslo jig i s háčky 20 m pod hladinou, pak mi po 5 minutách souboje padá asi tuňák dogtooth (ukouslý háček), Rudovi zdolávaného 30-cetimetrového kanice něco rozcupovalo na kousky. No rozhodně nemůžeme říci, že by tu ryby nebyly nebo byly malé, ale jejich ulovení je především otázkou našich schopností.
Bohužel Pavla dnes vyautovala bolest zad, takže místo něj obsluhuje pruty lodník Everest a Pavel vše sleduje z polohy v pololeže. Ruda, který je od přírody pohodář navíc je v důchodu a tak nehodlá dělat přesčasy, chytá jen na půl plynu. A tak se v 17.00 vracíme zpět na palubu obytné lodě všichni vyřízení – Pavel s Rudou zdravotně a jednou pro vždy, já s Petrem udření z nahazování a jigování. Zatímco Ruda s Pavlem jdou do sprchy, jedu se s Petrem ještě před západem slunce podívat na ostrov Nosy Lava, kde žije Everestův bratranec. Na pláži se povaluje několik výrostků a malých dětí, které laxně přijímají nabízené bonbóny a lízátka. V osadě za porostem mangrovů je několik chatrčí z větví a palmových listů, ohrada se stádečkem koz, konstrukce, kde se suší asi tucet ryb délky 20-70 cm a to je vše. Od jednoho z výrostků fasujeme láhev 1,5 l s naloženým mangem a pak se už po západu slunce přesouváme na loď.
Dávám si už za šera pár temp kolem zakotvené obytné lodě, Ruda s Petrem vychutnávají pivko na horní palubě a Pavel s rovná záda v kajutě. Když se lodí rozvoní dušené steaky ze zebu se zeleninou, které doprovází carpaccio z tuňáka, scházíme se u vynikající večeře.
Je krásný večer. Loď se pohupuje na mírných vlnách v zátoce, ze břehu se ozývá volání lelků, na obloze svítí Orion, dopil jsem láhev rumu a je 21.15 večer. No tak půjdu také asi spát, abych byl ráno svěží a mohl si o páté vychutnat kávu a pak možná ulovit nějakou pěknou rybu…