Diskuse ► #plachetník - sailfish
Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "plachetník - sailfish"
Pro tento tag existuje 25 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- neregistrovaný uživatel 13.02.2024 15:02
- neregistrovaný uživatel 17.02.2023 19:48
-
Maledivy 13-15 Februara-února 2023
Cez den chytame na jig kanicov a v noci zralokov. Kamarat hovori ze to ide vecer lepsie ako na sukromaku.
Cez den sa na popp chytil krasny kranas onrovsky a aby toho nebolo malo, na troling v jedmom okamihu zabrali 3!!! plachetnici. Postopne sa pri vyskoku jeden zbavil chobotnice, druhy sa vypol pri zbesilom uniku, iba posledny zostal vysiet na Rapale. Super den.
A na záver snorchlujeme, lovime wahoo na trolling, male kranasy a je dobre.
Peter - neregistrovaný uživatel 08.02.2023 20:29
-
Maledivy 6-7 februara, února 2023
Záver výpravy bol velmi zvláštný. Mali sme 3x útok plachetníka. Prvykrat povolila original trubicka na spojce kovoveho lanka u chobotnice. Druhykrat sa roztrhla šňura po 200metrovom tahu a tretikrat sa vypol po dvoch minutach a troch vyskokoch. Vecer pak uz jen male ryby.
Po ceste do Male-atolu sme mali 3 utoky marlina. Kapitan videl putvu a vopred nas na rybu upozornil. Ryba opakovane utocila. Neviem prečo, ale ani raz sme ho nezasekli. Mal som nervy. Vecer obrovska raja (rejnok). Ale bola taka tazka, ze sa pri vytahovani z vody vyrezala z gafu. Ale napravil to tunak jednobarvy-dogtooth 12 kg chyteny na zivu polmetrovu barakudu hned pod lodou.
A posledny den ani koXXXX. Pardón, klienti vyjebali láhev whisky a pak som jich odviezol na letisko.
Peter - neregistrovaný uživatel 02.01.2023 18:35
-
Maledivy - 1.-8.12. 2022
Chytali jsme hlavně na trolling a večer na masíčko pod zakotvenou lodí. Zkoušeli jsme párkrát i jigging na vhodných místech, ale bez zásadních úspěchů. Poippovat jsme ani nezkoušeli.
Na trolling se podařilo ulovit několik wahoo a jeden plachetník (2,5 m), což je ryba, kvůli které jsme na Maledivy jeli.
Večerní rybaření pod lodí přineslo dost žraloků rezavých (chůvička) do 2,6 m délky a zdolali jsme i jednoho obrovského rejnoka, ale fotka se bohužel nepovedla.
Posádka fungovala dobře, kapitán a kuchař super, lodníci byli občas "trochu jelita", ale nakonec vždy udělali to, co bylo potřeba.
Hezky jsme si to užili.
Milan S. - neregistrovaný uživatel 30.01.2022 19:18
-
Maledivy, neděle 30.1.2022
V noci jsem opět vyměnil kajutu za střechu lodě a oblohu plnou hvězd. Ráno mne budí zvuk překlapěče navijáku, když Saša prochytává s jigem okolí lodě. Na hladině jsou místy vidět zalovení barakud nebo jiných menších dravců, občas se nad větrem zvlněnou hladinu vyhoupne tělo létající rybky, která pak plachtí pár desítek metrů vzduchem, než zase zmizí ve vlnách.
Ranní jigging ze zakotvené lodě tentokrát nepřinesl žádný úspěch. Plánovali jsme vláčení na oceánské straně atolu, ale stále fouká docela silný vítr, navíc ve směru proti mořskému proudu, takže na pobřeží se dělají nepravidelné vlny, které rybaření prakticky znemožňují. Před osmou je na stole snídaně a před devátou už prochytáváme okraje první thily uvnitř atolu. I zde jsou asi metrové vlny a nahazovat proti větru nebo bokem k větru není právě snadné, o vedení nástrahy nemluvě. Poryvy větru jsou chvílemi tak silné, že je téměř nemožné vodit jerky a malé poppy. Ze střechy lodě vidíme každou chvíli nějaký výjezd k nástraze nebo útok kranasa a jednou i metrového žraloka na hladině. U další thily už je záběrů méně a další dvě thily se zdají být úplně bez ryb. Ve finále si na konci dopoledního rybaření připisujeme jen dvě ryby – Saša kranasa obrovského-GT 72 cm (modrý jerk BF100) a Tomáš 65 cm (Rapala popp 16 cm). Při přejezdech mezi thilami vláčíme za lodí wobblery a povrchové nástrahy, ale ani záběr. Dnes před polednem je velmi nízký příliv, který se jen málo liší od minima odlivu v 15.30 hodin.
Krátce po poledni kotvíme v závětří u ostrova Bangladéšanů. Já šnorchluji kolem zakotvené lodě, ostatní se jedou lodí podívat na ostrov a natrhat kokosy. Při šnorchlování proplouvám nad velmi hezkými poli korálů na hloubce 2-5 metrů, viděl jsem dvě langusty, pár kranasů modroploutvých, několik metrových chrochtalů, kolem lodě krouží asi třímetrový žralok rezavý-chůvička a zřejmě čeká, jestli z paluby nespadne něco k snědku. No a samozřejmě desítky druhů běžných korálových ryb a rybek.
Ve 14.30 jsme po obědě a vyplouváme na oceán. Zde jsou stále překvapivě velké vlny a bohužel i silný protiproud o rychlosti cca 4 km/h, který vytváří ty vlny a především nás brzdí v jízdě. Jeden po druhém všichni postupně mizí v kajutách, lodníci spí na lehátkách na přídi, a tak se nakonec střídám v hlídání prutů jen s Lubošem. Asi po půldruhé hodině plavby se v jídelně objevuje Sašova atletická postava, kterou zdobí jen elegantní pruhované trenýrky. Když sestupuje na zadní palubu, jeho prut s nastraženým wobblerem se poslušně ohýbá. Upozorňuji doyena výpravy, že má záběr a mohl by si zdolat rybu, což on s chutí činí a za pár mnut je na palubě wahoo délky 95 cm. O hodinu později upozorňuji na záběr i Luboše, který polehává na lavici v jídelně a poslouchá audioknihu. Tentokrát je odpor ryby razantnější a nad hladinu se pár vteřin po záběru vyhouplo tělo plachetníka. V téměř dvoumetrových vlnách následují tři nesmělé výskoky a pak ryba poslušně bojuje asi 150 m za lodí. Nepodniká žádné zběsilé výpady, Luboš jí v těch vlnách také nedává moc prostoru a pečlivě zkracuje vzdálenost k rybě. Po čtvrt hodině je plachetník za lodí a aniž dělá nějaké hlouposti, nechá se poslušně vytáhnout na palubu, kde mu z tlamy sám od sebe vypadne zelenohnědý wobbler Rapala Magnum 18 cm s plastovou lopatkou. Rychlé měření ukazuje 245 cm od špičky meče na konec ocasní ploutve, tedy stejnou délku, jakou měl včerejší plachetník. Focení zabere necelou minutu a pak už se plachetník opět koupe v oceánu. Chvíli plave souběžně s jedoucí lodí, jeho černá silueta se postupně zmenšuje, až mizí v hlubině.
Namísto plánovaných dvou hodin trollingu, jsme nakonec trolovali skoro tři hodiny a na přívlač nám tak zbyla pouhá půlhodinka. Zrovna jsme u majáku na růžku a vlny jsou zde výrazně menší, než na předchozím úseku plavby. V krásném večerním světle usilovně vláčíme, ale naše snaha je odměněna jediným záběrem, který Luboš proměňuje v kranasa velkookého 52 cm. Protože se však slunce kloní k západu a nám na bezpečné závětrné nocoviště u ostrova stále zbývá 40 minut jízdy, musíme přívlač ukončit a vyrazit ke kotvišti, kam nakonec přijíždíme za úplné tmy, ale právě včas na večerní/noční vertikální i klasickou přívlač. Kotvu jsme spustili v sedmi metrech a loď se pohupuje v závětří na hloubce 40 metrů. A ryby berou. Na vertikální přívlač se svítícími i normálními jigy 80-120 g i na klasickou přívlač s pilkiny, jigy a jerky chytáme kranasy velkooké 48-56 cm, barakudy kolem 50 cm a na jig se povedli i kranasi ostrovní 48-52 cm a tuňák jednobarvý-dogtooth 70 cm. - Zdenek 29.01.2022 21:17
-
Maledivy 29.1.2022
V noci přišla krátká přeháňka a foukal stále silný vítr od východu, takže loď se houpala a vrzala. Kdo má špatné spaní, sáhl po špuntech do uší nebo prášcích na spaní. My šťastní, kdo houpání máme rádi, spíme jak miminka.
Před snídaní jigujeme na kotvišti a jsme úspěšní. Během necelé hodinky jsme ulovili osm chňapalů velkých 50-67 cm, cejnovku 71 cm a pár malých kranasů ostrovních. Po snídani jigujeme i na hloubkách 50-100 m, ale záběrů je málo a problém představují i žraloci, kteří patrolují na hloubce kolem 40 m a s vysokou úspěšností ukusují nejen námi zdolávané ryby, ale i naše jigy. Tomáš zdolal na jig metrové wahoo, které během gafování bohužel spadlo z gafu a překouslo oba provázky s háčky. Podobnou genezi má i zdolávání Sašova wahoo-vytahuje jig s přeřízlými assist-hooky.
Tomášovi se neudělalo dobře a tak během následujícího trollingu mizí v kajutě. Jedeme rychlostí asi 5 uzlů po oceánské straně atolu, projíždíme početná hejna rybek, dvakrát jsme viděli lovit plachetníky, před lodní přídí vyskakují desítky létajících ryb, ale ulovit se nám podařilo jen jedno čtyřiceticentimetrové bonito. U kapitánova ostrova jsou ke břehu natlačena hejna rybek a tak zkoušíme změnit taktiku. Ukončujeme trolling, najíždíme lodí na hloubku 5-10 m a vláčíme poppy a jerky z hloubky směrem na mělčinu. Rozpoutává se neuvěřitelná rybařina, kdy na naše nástrahy útočí velcí kranasi, chňapali a tuňáci. V jednu chvíli jsem čtyřikrát nahodil a čtyřikrát mi něco zaútočilo na nástrahu. Jenže, co je to platné, když drtivou většinu ryb buď nezasekneme nebo spadne během zdolávání. Bylo to k zbláznění: každou chvíli jsem viděl, jak někomu útočí na nástrahu ryba a po chvilce padá. Luboš šel sedmkrát se zdolávanou rybou k lodní zádi, že ji tam vyloví a sedmkrát se rybě podařilo osvobodit. Pak se, pravda, povedlo pár kranasů 60-70 cm, ale žádná hitparáda úlovků to nebyla. Jestli ryby padaly v důsledku extrémně velkých a především nepravidelných vln, které mořský proud na tom místě vytváří, to nevím. Asi ano. Nebo v tom větru máme na udici stále pytel a tedy špatný kontakt s nástrahou a záseky nejsou dost důrazné. Jiné vysvětlení nemám.
Vláčíme pak ještě asi hodinku u thily v průlivu kapitánova ostrova (1x kranas duhový 55 cm) a podél sousedního ostrova, ale to už máme jen ojedinělé výjezdy. Až zase u dalšího ostrova, kde plánujeme zastávku na oběd, jsme na poppy a jerky ulovili několik kaniců měsíčních, chňapalů velkých, půlmetrového kranase modroploutvého a sedmdesáticentimetrového kranase obrovského-GT. Silný vítr po poledni trochu polevil, to už kotvíme nad travnatými písčinami v závětří ostrova. Při šnorchlování u korálových suků, které vystupují z travnatých písčin pozorujeme obvyklou škálu korálových rybek, ale viděl jsem i dvě velké, nejméně půlmetrové langusty. Jednu jsem málem chytil, ale vysmekla se mi a údery svého ocasu „doskákala“ k díře mezi korály, kde zmizela.
Po vydatném obědě, kterému kralovaly smažené koule ze zeleniny a kousků ryb, zdviháme kotvy a míříme do vnitřní části atolu, kde doufáme, že nebudou vlny. Půldruhé hodiny trollingu probíhá v klidu, nerušeno žádným záběrem. Většina z nás tvrdě usnula. Po čtvrté odpolední přicházejí na scénu opět poppy a jerky. Hladina v okolí thily není sice jako zrcadlo, stále fouká asi 5 m/s od východu, ale vlny jsou malé a pravidelné. Půlhodinová přívlač kolem thily je úspěšná (1x kranas obrovský-GT 65 cm, půlmetrový chňapal velký a o něco menší kanic měsíční + pár ryb nám spadlo nebo se nepodařilo zaseknout.
Přesouváme se k další thile, když na wobbler na Lubošově prutu něco zaútočilo. Brzda jen párkrát cvrkla, ale pak se cívka přestala protáčet, nicméně prohnutí prutu signalizuje, že na nástraze něco visí. Chvíli se dohadujeme, zda je to ryba nebo kus dřeva, trávy nebo igelit či jiný bordel, což vyřeší Luboš vytažením udice se čtyřiceticentimetrovým bonitem. Ve chvíli, kdy vytahujeme bonito na palubu, se prohýbá i Jardův prut. Loď stále jede rychlostí 5 uzlů a prut je prohnutý, nicméně brzda se nijak zběsile neprotáčí. Jarda se ujímá prutu a začíná zdolávat rybu. Odpor není příliš velký až do chvíle, kdy se na hladině náhle objevuje tělo plachetníka. Jen se dvakrát protočí na hladině a pak už mají věci jiný průběh. Sice nenásleduje série výskoků a zběsilý úprk v délce několika set metrů, jak to u plachetníků většinou bývá, ale ryba se rezolutně bere pár desítek metrů vlasce a bojuje pod hladinou. Asi půl hodiny si drží odstup a Jarda, který není zvyklý na práci s multiplikátorem, má dost práce vypumpovat rybu z hloubky a metr po metru ji dovléci k lodi. Během těch pár desítek minut se nádherná ryba dvakrát pokusila o výskok, ale žádá salta nebo piruety se nekonají. Spíše bojuje vahou svého těla a využívá i mořský proud, který tu je. Jarda však nezmatkuje, nespěchá a trpělivě dostává do multiplikátoru jeden metr vlasce za druhým. Před půl šestou je ryba u lodě, kuchař a lodníci ji zdárně vytahují na palubu. Následuje rychlé polévání vodou, vypnutí nástrahy (wobbler Rapala Magnum X-treme 16 cm barva wahoo se dvěma jednoháčky), přeměření (240 cm od špičky meče na konec ocasní ploutve, tedy těsně pod dva metry měřeno od špice spodní čelisti do vidlice ocasní ploutve), pár fotek v zapadajícím slunci a pak rybu posíláme zpět do vody. Ihned odplouvá a mizí v hloubce. Projíždíme ještě pro jistotu s malou motorovou lodí okolí, zda se náhodou neobjeví na hladině, ale byla v dobé kondici. Následují gratulace přerušené čtvrthodinkou přívlače kolem thily u nového resortu na umělém ostrůvku (1x metrová jehlice) a pak přesun na kotviště. Kotvíme na hloubce asi 40 metrů, na jigy lovíme několik barakud a pelmid-bonito, ale únava z celodenního rybaření ve vlnách a zážitek z úlovku plachetníka jsou tak silné, že se raději věnujeme oslavě úlovku a Sašových narozenin. Ať Ti to Sašo pořád dobře chytá a máš radost ze života i lidí kolem sebe! Na nejlepšího rybáře! - Zdenek 22.01.2022 19:26
-
Maledivy 22.1.2022
V pátek pozdě večer bylo téměř bezvětří a tak jsem spal na přední palubě, kde alespoň chvílemi pofukoval vánek a namísto generátoru, který hučí v zadní části paluby, je na přídi ticho rušené jen šploucháním vlnek. Ráno se budím za rozbřesku, krátce před šestou. Pak se ještě povaluji, vychutnávám si pohupování lodě a sleduji východ slunce. Po další půl hodince se z kuchyně začnou ozývat zvuky následované vůněmi, které svědčí o tom, že další krásný den bude opět začínat vydatnou snídaní. Párečky, míchaná vajíčka, omeletky a úžasná pomazánka z tuňáka se strouhaným kokosem a cibulkou nás dostávají do formy, kterou pak ještě ladíme dvouhodinovým trollingem (na vytrávení). Dva až tři z nás hlídají pět prutů s nastraženými wobblery a povrchovými dráždidly-chobotničkami, ostatní si čtou nebo vyřizují korespondenci a emaily. Moře je krásně klidné, ranní větřík čeří hladinu a celou tu pohodu najednou přeruší záběr. Michal vyskakuje ze židle, zdvihá nad hlavu jeden z prutů s nastraženou plastovou chobotničkou, za kterou se na hladině objevuje vztyčená hřbetní ploutev plachetníka. Jak chobotnička na konci udice, brázdí hladinu, Michal udicí popotahuje a dráždí rybu, která jede asi metr za nástrahou, plachetník na ni znovu zaútočí, na zlomek vteřiny zmizí z hladiny a pak se najednou ohne úplně jiný prut a rozječí se brzda navijáku. U prutu je ve vteřině Tomáš, instinktivně zasekává, ale to už asi ani není třeba, protože ryba mezi tím urazila snad sto metrů a doslova tančí na hladině. Plachetník vyskakuje nad vodu, dělá ve vzduchu piruety a z navijáku mizí stovky metrů vlasce. Tomáš s obavami sleduje, jak se zásoba vlasce ztenčuje, na pár vteřin se snaží přibrzdit roztočenou cívku palcem, ale spálená kůže dává jasně najevo, že tudy cesta rozhodně nevede. Ale to už kapitán, který sleduje skákající rybu a dobře ví, že žádná udice není bez konce, otáčí loď a po chvilce Tomáš s ulehčením dobírá do navijáku jeden metr vlasce za druhým. Ryba je evidentně unavena, nepodniká žádné další zběsilé výpady a po deseti minutách už ji Tomáš vede podél lodě. V čisté vodě hraje tělo plachetníka barvami od černé přes fialovou do zářivě modré a ve spodní čelisti je vidět zaseklá modrobílá plastová chobotnička. Uklízíme ze zadní paluby všechny pruty, židle a další věci, rozdělujeme si úlohy, kdo bude co dělat, aby po vylovení ryby následovalo rychlé změření, uvolnění háčku, vyfocení a puštění. To vše by nemělo zabrat více než minutu, protože plachetník patří k velmi citlivým rybám a snadno může dojít k jeho uhynutí. Kuchař je za těch 15 let, co s námi pracuje, vytrénován na vylovování mečounů a plachetníků. Jak Tomáš dotáhl rybu k otevřené části paluby, chytil jej za meč a než se stačil plachetník vzpamatovat, byl na palubě. To už jej lodníci polévají vodou, Jirka kleštěmi vyndává nástrahu rybě z tlamy, míra ukazuje dva metry a kousíček od konce ocasní ploutve ke špičce spodní čelisti, resp. 2,5 metru ke špičce meče. Následuje rychlé focení, kamera běží a pak posíláme krasavce zpátky do oceánu. Pohybuje sice skřelemi a zabírá ocasní ploutví, ale motá se stále na hladině asi dvacet metrů od lodě. Jedeme tedy s motorovou loďkou k rybě, abychom ji pomohli rozplavat, ale než jsme ji otočili, tak získává ztracenou orientaci a majestátně sama odplouvá kamsi do hlubin.
Po sérii gratulací a drobných přípitků pokračujeme v plavbě směrem na ostrov Bangladéšanů. To už za lodí trollujeme čtyři povrchové nástrahy a jeden osmnácticentimetrový fialový wobbler. Po necelé půlhodině útočí na povrchové nástrahy za lodí další plachetník. Postupně se objevuje u tří z nich a o jednu se asi píchl, protože náhle vyráží do strany, opakovaně vyskakuje nad hladinu a vztekle třepe hlavou. Mezi „Větrným ostrůvkem“ a sousedním ostrovem, kde je resort, opisujeme kruh na hladině oceánu a pak se posouváme dál. Na jednu z chobotniček jsme ještě ulovili dvě bonita a šedesáticentimetrového kranase duhového, ale jinak se až do jedenácté hodiny nic neděje. Dojíždíme téměř k ostrovu a protože fouká mírný vítr od severu, vláčíme podél korálového útesu a posouváme se k jihu. Podmínky jsou ideální: začíná příliv, oceán je klidný, na hraně korálového útesu se tvoří pravidelné táhlé vlny a vítr nám fouká do zad, takže nástrahy létají do vzdálenosti kolem padesáti metrů. Jenže ideální podmínky nejsou totéž, co úlovky. Půldruhé hodiny pečlivě pracujeme s poppy a jerky, občas máme výjezd k nástraze nebo záběr, ale dlouhé desítky minut ubíhají i bez kontaktu s rybou. Když v půl jedné kotvíme na koupání a oběd má Jirka na kontě jednoho kranase-GT 67 cm, Luboš dva půlmetrové kanice měsíční, Tomáš půlmetrového kanice měsíčního a jeden utržený háček. A to je vše – já s Michalem jsme bez ryby.
Šnorchlujeme na oceánské straně korálového útesu nedaleko starého kanálu prokopaného útesem. Voda je zde krásně průzračná. Plaveme asi 300 metrů podél útesu na dohled míst, kde se vlny lámou nad mělčinou. V zóně vln se pohybují hejna půlmetrových netopýrníků, skupinky ploskozubců, ostenci-unicorni, zahlédli jsme i skupinku nevelkých kranasů-GT, ojedinělé kranasy modroploutvé a vidlatky. Každou chvíli proplouvá mělkou vodou pod zpěněným hřebenem vln žralok útesový-černocípý. Jako-by patroloval, aby žádná z ryb před ním neprchla na mělčinu. V útesu jsou příčné zářezy, které jsou plné korálových rybek a v každém druhém se u dna ukrývá mořská želva. Některé jsou malé, jen půlmetrové, ale jsou tam i želvy, jejichž délka je přes metr. Za necelou hodinku šnorchlování jsem jich viděl víc než deset. K lodi se pak vracíme podél hrany, kde mělčina korálového útesu mizí v modravém nekonečnu. Kromě jedné metrové makrely jsme žádné velké ryby neviděli, jen pod námi defilují hejna ostenců, bodloků, klipek, ploskozubců…
Po výtečném obědě, kde řízečkům z wahoo v trojobalu směle konkurovala cejnovka v těstíčku máme naplánovaný půlhodinový spánek, ale za lodí se objevuje hejnko lovících tuňáků žlutoploutvých, což si nechceme nechat ujít. Urychleně zvedáme kotvu a míříme za tuňáky, kteří však mizí neznámo kam. Chvilku je marně naháníme a pak se opět chápeme prutů na popping. Hodina přívlače minula zcela bez záběru. Nula, nic ani prd. Trolujeme tedy dále k ostrovu Bangladéšanů, ale ani trolling nepřináší žádný úspěch kromě metrového wahoo, které nám však padá před vylovením.
V průlivu za ostrovem B se vlivem proudu dělají krátké půlmetrové vlny, dojíždíme až písčině za ostrůvkem F, kde krátce před pátou odpolední balíme trolovací pruty a začínáme opět vláčet. Prochytáváme pobřeží písčiny, ostrůvky i okraj průlivu až do atolu, ale máme jen čtyři záběry. Dva proměnil Michal (1x kanic měsíční 50 cm a 1x kanic toulavý 70 cm), jedna ryba narovnala Lubošovi háčky na nástraze a slušný kranas spadl Jirkovi krátce po záseku.
Ještě před západem slunce kotvíme u písčiny ostrůvka F. Unaveni usilovnou, ale nepříliš úspěšnou přívlačí se střídáme o dva jigovací pruty (cejnovka 68 cm, barakudy kolem 50 cm) a později po večeři přichází ke slovu lov na kousky ryb u dna (malí chňapali, barakudy, žraloci…). Přitahovány světlem naší lodě stahují se k nám tisíce rybiček, chvíli krouží kolem lodě dvě nejméně půlmetrové olihně, navštívila nás i zvědavá skupinka delfínů, no prostě pohoda, kterou chvílemi ruší jen záběry na našich udicích… - Zdenek 15.02.2021 20:21
-
Maledivy 15.2.2021
Celý den jasno až polojasno, mírný větřík 5-15 km/h od severu, teplota konstantních 28-29°C. Měsíc pomalu dorůstá do první osminy.
Vstáváme ráno v 6.00 a v 6.30 opouštíme kotviště lodí u Hulhumale. Kolem Male a Viligili jedeme do atolu South Male. Oceán je jak rybník, jen u průlivů do atolů dělají proudy trochu vlny. Původně jsme chtěli chytat na severním okraji atolu South Male, ale protože zde byla voda zakalená vlivem stavby nových ostrovů, jedeme dál na jih až k jihozápadnímu cípu atolu. Jediným úspěchem dnešního trollingu bylo, že jsme 2x viděli lovící plachetníky a 3x se nám zamotaly wobblery. Jinak ani záběr. Mezi 11.00-13.00 (když je před vrcholem přílivu) chvíli jigujeme na hloubkách 60-100 m. Během 10-minutového prvního driftu jsme ulovili tři kanice 30-48 cm, chňapala ruby snapper 62 cm a kranase šestipruhého 55 cm. Pak jsme dali ještě dva drifty, ale kromě dvou ukousnutých jigů a Ivanovy metrové barakudy, kterou mu nechtěně osvobodil při gafování Rašíd, už jsme žádný další body do skóre nepřidali. Asi hodinu pak vláčíme poppy v průlivu a u thil na okraji atolu. Jindra a Luboš loví každý jednoho 70 cm kranase-GT, Luboš doplňuje ještě kanice měsíčního 58 cm a já přidávám kranase modroploutvého 72 cm a cejnovku 30 cm. Přes poledne kotvíme a šnorchlujeme na thile u resortu – pozoroval jsem zde netopýrníky, hejno asi 50 kranasů modroploutvých, žraloka útesového černocípého…
Po skvělém obědě (pikantní těstoviny s tuňákem, smažené brambory, salát, ryba v těstíčku a pikantní rybí kuličky z wahoo) trolujeme asi 30 minut na jihozápadní cíp atolu, kde vláčíme kolem thily. Ulovili jsme zde na jerky cejnovku 48 cm, jehlici 70 cm a pár ryb nám spadlo. Na Jindru s Martinem se přijel podívat plachetník, který vyskočil asi 20 m před lodí, ale o nabízené nástrahy zájem nejevil. Z korálových mělčin jsme měli i několik výpadů velkých kranasů, bluefinů, kaniců a jehlic, ale nástrahy nedobírali.
Když krátce po šesté zapadá slunce, kotvíme na thile v průlivu a chytáme na jigy i na nastražené kusy ryb na hloubce 40-55 m. Nejprve ryby nejdou, ale po deváté už chytáme jednu barakudu za druhou (40-60 cm) a kranasy velkooké 45-72 cm. Jedna barakuda, kterou něco pronásledovalo, nám vyskočila dokonce na střechu lodě, tedy do výšky 4 metry! - Zdenek 31.01.2021 19:09
-
Maledivy 31.1.2021, den trollingu
Vstáváme po sedmé ranní a před osmou vyplouváme. Protože je klidné moře, plánujeme, že si snídani dáme během trollingu. To jsme ale nevěděli, co nás čeká.
První záběry přišly po 15 minutách jízdy a zdolána byla tři wahoo 105-110 cm naráz. Pak jsme popojeli asi pět minut a bum, další dvě wahoo naráz, ale jedno ukouslo nastražený wobbler (modrá makrela Rapala Magnum 18 cm). Vytáhli jsme do lodi to jedno wahoo 115 cm a popojeli dalších asi 10 minut, než zabraly další dvě ryby naráz. A příběh se opakoval – jeden ukousnutý wobbler (tentokrát tmavě červený Yo-Zuri 18 cm) a jedno zdolané 105 cm. Zdá se, že máme dostatečnou zásobu ryb (potravy) na celý další týden naší plavby. Fouká mírný vítr od severu, jsou asi metrové pravidelné vlny a kuchař se konečně dostává k přípravě snídaně. Zatímco servíruje lodník Rašíd drůbeží párečky, vajíčkový salát, fazolky s tuňákem, lívanečky a toasty, zdolává Michal další wahoo 110 cm. Během snídaně nás ruší další metrové wahoo a Michalovi stydnou párečky.
V devět jsme konečně po snídani a Luboš se může věnovat zdolávání další ryby, která mu zabrala na 14-centimetrový wobbler X-rap (modrá makrela). Nejdřív to vypadá, že se jedná o nějaké větší wahoo, ale když se najednou u hladiny rozprchne hejno barakud a vzápětí nad hladinu vystřelí štíhlé tělo plachetníka, už je nám jasné, proč se Luboš tak šťoural se zdoláváním. Po dalších patnácti minutách zdolávání je plachetník u lodi a díky šikovnosti kuchaře a našich lodníků je šupem vytažen za meč na palubu, během necelé minuty vyfocen a natočen na kameru, šoupnut zpátky do vody a jede se zvesela dál. To bylo v 9.00 hodin. V 9.50 máme na palubě další metrové wahoo a dalšího stejně velkého plachetníka (délka celého těla včetně meče 265 cm). Toho druhého plachetníka ulovil Saša na povrchovou nástrahu-chobotnici s nastraženým kouskem filátka. Focení a filmování druhého plachetníka proběhlo ještě rychleji a než se ryba rozkoukala na palubě, už byla zase zpátky ve vodě.
Zkoušíme i chvíli vláčet, ale plujeme přímo proti silnému proudu a kapitánovi se v proudu a vlnách jen těžko ovládá loď. A tak se opět vracíme k trollingu. Unaveni množstvím záběrů a intenzivních zážitků polevujeme v pozornosti a tak se stane, že Saša si klidně odejde na záchod a vůbec ho nezajímá, že má další záběr na chobotnici a je to zase plachetník. Zabral na potřetí a byl to Michal, kdo se ujal zkušeně Sašova prutu a rybu opakovaným popotahováním nástrahy vydráždil k několika útokům. Až na potřetí konečně zásek sedí a ryba krásně skáče za lodí. To už se Saša s vítězným úsměvem vrací z toalety a Michal mu předává prut. Jenže slavnostní pocit nemá dlouhého trvání, protože ve chvíli, kdy se zdá, že má Saša už celou situaci pod kontrolou, náhle tah ryby povoluje a Saša vytahuje přetržený fluorocarbonový návazec.
Když v poledne vplouváme z oceánu do atolu, jsme už dost unavení. Zatímco na oceánu se zdvihly více než metrové vlny a občas se na nich objevila tu a tam i čepice, v atolu je hladina jak na rybníce.
Kotvíme v tišině za ostrovem na hloubce asi 10 metrů, kolem lodě krásné porosty korálů se spoustou korálových rybek a viděli jsme i chobotnici, langustu a půlmetrovou želvu. Luboš s Jirkou a Sašou zajeli s Rašídem a Obirem na ostrov. Rašíd vyšplhal na kokosovou palmu a shodil hromadu ořechů, ze kterých pak máme osvěžující nápoj a mlsouni vyškrabují lžící z rozseknutých ořechů měkkou dužinu.
Po obědě si dopřáváme půl hodinky spánku, než kapitán opět nahazuje lodní motory.
Chvíli jigujeme na hloubce 40-70 m v ústí průlivu do oceánu, ale pokaždé, když zdoláváme rybu, tak nám ji něco (asi žralok) během zdolávání odkousne i s jigem. A tak raději měníme stanoviště a zkoušíme vláčet poppy a jerky na vnější hraně atolu. Měli jsme několik výjezdů, Saša vytáhnul na jerk malého žraloka útesového délky 80 cm. Pak asi 40 minut trolujeme směrem ke kotvišti u Nového ostrova. Michal ulovil na wobbler jednoho tuňáka žlutoploutvého 65 cm a pak už směřujeme z oceánu do atolu. V průlivu vláčíme poppy a jerky, když slunce zapadá, tak záběrů přibývá, ale většina ryb nám padá. Na palubu se krátce podívali jen dva kranasi-GT 65 cm.
Na kotviště dorážíme už za šera, kotvu spouštíme na hloubce asi 20 m a chytáme na 35 metrech.
Netrvá to dlouho a začíná večerní přehlídka: 2x žralok rezavý-chůvička kolem 2,5 m, 1x žralok útesový 1,5 metru, barakudy, malí kranasi, štítovci (lodivod)… Někteří jsme začali používat háčky bez protihrotu a tak se nám žraloky daří snadno vypínat ve vodě a když to nejde, tak odstřihneme háček, aniž taháme mořské obludy na palubu. - CK PEPA 05.03.2020 11:03
-
Maledivy 4.3.2020
Dnes si Vašo podal prihlášku do klubu Mr. Sailfish. Ako dovod uviedol zdolanie plachetnika 301 cm na chmlonovy vrkoc.
Plachetnik bol chyteny na chemlonovy, navazec ktory sa omotal okolo nosu. Bol pusteny bez poskodenia a merany na Slovensky sposob od nosa po koniec chvostovej plutvy.
Okrem plachetnika a wahoo na trolling nic moc. Jeden lenivy utok a na popp a inak dnes nic. Vcera v noci 6 zubatych zralokov 1,5-1,9 m. Vela barakud na jiging a 4x kranas velkooky a neudrzatelny zaber na maly kusok masa a vlastne este 2x rainbow runner na vobler.
Pocasie z malym vetrom.
Peter
Maledivy 1-8 února 2024
Začátek února se na rozdíl od závěru ledna vyloženě povedl. Základem je dobré počasí a to rybaření přálo. Večerní lov kranasů byl natolik intenzivní, že si nikdo přesná čísla ani nepamatoval, ale za jednu noc jsme ulovili i více než 30 kranasů velkookých do 70 cm. K tomu nějaké kanice, cejnovky, chňapaly, tuňáky dogtooth a samozřejmě žraloky, včetně těch zubatých. Měli jsme i mantu, ale tu jsme chytili omylem – nebyla ulovena cíleně.
Na přívlač se chytali především kranasi, většina byla 65-75 cm. Největší byl kranas obrovský-GT 110 cm (25 kg), který zabral na velký bílý popp.
Na trolling se povedli krásní tuňáci, wahoo byli tentokrát menší, do 120 cm, ale některé dny jsme měli i 4 kousky. Nakonec se povedl i plachetník, kterého se podařilo nejen zdolat, ale také pustit. Za rok bude zas o trochu větší.
Výrazným zlepšením komfortu i výkonu lodě byla výměna motoru. Nový motor je silnější, šlape jak hodinky a loď s ním doslova letí po vodě.
Škoda, že kuchař Sathees letos ze Srí Lanky nepřijel. Ten nový kuchař sice vařit umí, ale snídaně byly 7 dní absolutně stejné. Úprava čerstvých ryb víceméně také pořád stejná, často byla ryba vysušená zpracováním na oleji, což je hlavně u tuňáků škoda. Nám by vyhovovalo více zeleniny.... Sathees prostě nasadil laťku vysoko a jeho kvalit hned tak někdo nedosáhne...
Ale celkově bylo vše v pořádku a výprava probíhala podle plánu.
Richard O.