+420 266 610 273

Přidejte se k lidem, které zajímá cestování za rybami!

Vyhledávání

Diskuse ► #kanic

Diskuse o rybaření ve světě

Příspěvky označené tagem "kanic"

Pro tento tag existuje 120 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.

Zdenek 14.11.2026 20:30
Zdenek

Madagaskar 14.11.2026
Nad ránem zase začalo pršet. No pršet, spíš lejt. Ten cyklón nám byl čert dlužnej! Naštěstí už před snídaní pršet přestalo a bouřková oblačnost se posunula dál na oceán.
Po snídani opouštíme přístavní zátoku a následujeme bouřkové mraky, které se posouvají směrem k západu. Nejprve vláčíme kolem hejn rybek asi 5 km jihozápadně od kotevní zátoky, kde je pás mělčin 5-8 m. Ale ryby jsou tam asi dost ochytané, protože jsme měli řadu výjezdů, ale jen dva kranasy-GT se podařlo zaseknout a zdolat (65 cm a 70 cm). Stále nad námi visí olověné mraky a bouřka, která se ozývá západně od nás se chvílemi přibližuje. Po dvou hodinách usilovného házení kolem hejn rybek sávám povel k přesunu na drop-off. Dál od bouřky a s větší šancí na velké ryby. Moře je stále klidné, takže po půl hodině svižné jízdy jsme na hraně, kde pás mělčin končí a dno klesá do hloubek. Zkoušíme nejprve prochytávat hloubky 60-70 m, ale daří se nám ulovit jen pár chňapalů růžových 35-50 cm a půlmetrového kranase modroploutvého. Pak kapitán zajel do mělčí vody, kde se mu na echolotu objevovalo více ryb. Driftujeme na hloubkách 30-60 m a kupodivu se chvílemi daří. Na palubě během dalších dvou hodin vertikální přívlače s jigy 100-150 g končí 60-centimetrový kranas modroploutvý, o něco větší kranas papuánský, sedmdesáticentimetrový chňapal velký, pár malých kaniců měsíčních a ve finále přichází trumf v podobě kanice skvrnitého 86 cm. A také dva ukousnuté jigy, zřejmě po útoku makrely.
Ale to už je po poledni a my jedeme ještě na chvílí vláčet na pás mělčin (12-15 m), který lemuje drop-off. Na první hod spadlý chňapal a po 10 minutách útok metrového kranase na popp, který však po chvilce zdolávání uniká. Stále je zataženo a zdá se, že se nad námi rodí další bouřka.
Rozhodujeme se ukončit rybaření, navštívit Ostrov Lemurů a když bude čas a počasí, zkusíme ještě chvíli chytat cestou. Než jsme dojeli na ostrov, dali jsme si oběd a kávičku. Na Ostrově Lemurů jsme sami, jiní turisté zde nejsou. Už u pláže nás vítají lemuři vari, pak se objevuje skupinka lemurů korunkových a naonec sifaky. Ochotně pózují a Tomášova rozložitá ramena se jim jako posed vyloženě líbí… Obešli jsme ostrov, pozorovali jsme velkého orla (asi jasnohlasého), vykoupali jsme se na pláží a když přijela další loď, vrátili jsme se na palubu Blue Marlina a vyrazili zpět na ostrov NosyBe.
Bouřka odešla, vyjasnilo se a udělalo se hezké odpoledne. Obytná loď nás čekala na dohodnutém kotvišti a zatímco Zdeněk s Ondrou šnorchlují se želvami, Tomáš s Vaškem si nechali rozmasírovat svá unavená rybářská těla. A to už zapadá slunce, z kuchyně se line vůně polévky z hlavy uloveného kanice, na grilu se opéká kus chňapala a orosené pivko na horní palubě chutná přesně tak, jak má.
Nad obzor se právě vyhoupl srpek měsíce, kolem lodi šumí moře a ze břehu k nám doléhají rytmy sobotního večera. Život je dobrý. Alespoň nám se to teď a tady tak jeví.

img
kanic skvrnity 86 cm uloveny na jig
img
v zajetí lemurů
img
lemur sifaka
img
lemur vari
Zdenek 13.11.2026 20:04
Zdenek

Madagaskar 13.11.2026
Ráno postupně objíždíme řetěz ostrovů, které se táhnou od pobřeží až k hraně šelfu (drop-off) a mezi kterými přílivový proud vytváří proudy, nadjezí i vracáky. A v jednom takovém nadjezí se děly věci! Nejprve Ondra a Tomáš zasekli a začali zdolávat 80-centimetrové kranasy velkooké, pak zasekl a zdolal Václav kranase obrovského-GT 90 cm a já nevěděl, koho mám točit nebo fotit dříve. Navic ve chvíli, kdy Tomáš dovedl svého 80-ticentimetrového kranae velkookého k lodi, zaútočil mu na něj obrovský kranas obrovský, odhadem 130-140 cm. Když pochopil, že něco není v pořádku, zůstal stát za „nástražní rybou“ a asi minutu sledoval Tomášův popp i kranase a přemýšlel, co z toho má sežrat. Nahodil jsem a protáhl kolem něj můj popp, ale ten se mu evidentně nelíbil a obluda se pomalu zanořila do hlubin. I tak to bylo pro nás všechny krásné divadlo a v jednu chvíli byly na palubě tři ryby současně – dva osmdesáticentimetroví kranasi velkoocí a jeden o deset centimetrů delší kranas obrovský-GT. Pouštíme ulovené ryby a prochytáváme dál proudy mezi ostrovy. Ale takové divadlo, které se odehrálo hned ráno kolem osmé, už se neopakuje. Měli jsme záběry kranasů a barakud, většina ryb nám padá, ale jedná se o jednotlivé záběry. Po desáté opouštíme proudy mezi ostrovy a jedeme na oceán, resp. na hranu mělčin kolem dropp-off. Nacházíme zde korálové mělčiny s hloubkou 8-12 m a kolem nich i hejna drobných modrých chňapálků a žlutých chňapalů. Prakticky u každého hejna máme jeden nebo dva záběry, ale drtivá většina ryb nám padá. Zejména Ondrovi se dnes daří na popp vydráždit k záběru nejméně tucet pěkných kranasů a barakud, ale nějakým záhadným způsobem všechny ryby po záseku ztrácí. Dokonce jsme mu překontrolovali protihroty a háčky, ale neshledali jsme žádnou chybu. Halt, když se daří, tak se daří. Na palubě i tak končí jeden osmdesáticentimetrový kranas obrovský a parádní kranas modroploutvý délky 87 cm (uloven na modrý jerk BF140). Přes poledne pak zkoušíme vertikální přívlač na hloubkách 50-70 m, ale odměnou nám jsou jen půlmetroví chňapali růžoví a o něco menší kanici měsíční.
V jednu hodinu si dáváme pauzu na oběd (zeleninové rizoto a kuře). To už se úplně vyjasnilo, ranní oblačnost zmizela nad oceánem nebo se rozpustila a jen jeden mrak na obzoru se tváří, že z něj bude pršet.
Když uplynula polední pauza, zkoušíme ještě chvíli jigovat, ale kromě pár drobných kaniců měsíčních, bonita a kranáska žlutoskvrnného se žádný zázrak nekoná. Opouštíme tedy hrany hloubek a vracíme se do pásu mělčin. Kolem hejn drobných rybek se nám opět daří vyprovokovat k záběrům celou řadu kranasů a barakud, ale zdolat se podařilo jen jednoho kranase obrovského-GT 80 cm a jednoho o něco menšího kranase modroploutvého. A jedna barakuda cca 120 cm nám spadla při podebírání do lodě. Všechny ryby byly na poppy 15-20 cm. A pak tady byl Ondra, na kterého si dnes asi svatý Petr nebo Poseidon zasedl. Ondra měl sice řadu záběrů a zasekl několik ryb, ale ani jednu už nedotáhl k lodí. Smůla.
Po čtvrté odpolední velíme k návratu k pobřeží a na palubu obytné lodě. Moře je klidné, slunce svítí a odpolední vánek i vlny nám jdou do zad. V pět večer už jsme v kotevní zátoce, jedeme se ještě podívat do zdejší rybářsko-zemědělské vesnice, překontrolovat novou budovu školy a rozdat dětem něco bonbónů. Škola má i díky našim příspěvkům nové zdi, střechu a podlahu, ale jinak se toho tady moc nezměnilo: ženské dál roztloukají rýži na mouku v ručních hmoždířích, drůbež se motá pod vyvýšenými podlahami chatrčí a několik solárních panelů nabíjí přenosná rádia.Dvacetikilový pytel dřevěného úhlí se prodává za 10.000 Ari (2 Eura) a měsíční školné pro děti, které odjížději na NosyBe studovat na střední škole (lyceum) je kolem 45.000 Ari (cca 10 EUR).
Po návratu na obytnou loď se krátce osvěžujeme koupelí v zátoce a o něco déle se pak osvěžujeme pivkem na horní palubě. Sluce zapadlo, v horách na obzoru září ohně z vypalovaných křovin a lesů, ze břehu se ozývá volání lelků a na obloze svítí první hvězdy. Kuchař Dany připravil velký tác carpaccia, skvělou rybu na grilu, hromadu krabů v pikantní omáčce, jasmínovou rýži a zeleninový salát. Dobrou noc.

img
domorodci na navsteve
img
dovoz cerstvych krabu
img
kranas modroploutvy-bluefin 87 cm uloveny na modry jerk
img
kranasi velkooky 80 cm a obrovsky-GT 90 cm uloveni na poppy
Zdenek 12.11.2026 20:07
Zdenek

Madagaskar 12.11.2026
Zatracený cyklón! Nad ránem začalo pršet. A pršelo, pak lilo, pak zase pršelo a lilo i ráno během snídaně a teprve, když přestupujeme z obytné na rybářskou loď, tak déšť ustává. Ale obloha je od obzoru k obzoru zatažená nízkou oblačností a občas spadne nějaká kapka. Je téměř bezvětří, Začínáme přívlačí kolem skal ostrova Nosy Lava a po pár minutách zdolává Ondra na popp kranase papuánského délky 60 cm. Pak míříme k sousednímu ostrovu, cestou zkoušíme vláčet kolem korálových útesů, ale bez záběru. Kapitán pak míří na oceán, resp. k pásu mělčin, které lemují drop-off ve vzdálenosti asi 20 km od pobřeží. Zkoušíme vláčet kolem několika korálových útesů – nic. Pak jigujeme na hranách 70-40 m, ale také žádná sláva, jen pár chňapalů růžových 35-60 cm a jeden půlmetrový bluefin. Kolem nás se prohánějí hejna delfínů, po obloze se valí těžká olověná mračna a na obzoru je místy vidět pásy deště. Asi dvě hodiny se pohybujeme na hranách hloubek a zároveň se snažíme vyhnout mrakům, ze kterých prší. A celé ty dvě hodiny nic, ani záběr. Situace vypadá zoufale, ryby neberou a počasí se tváří jako pět minut před apokalypsou. Ale pak někdo otočil vypínačem, mraky se rozestupují, moře mění barvu z šedé na modrou a ty potvory šupinatý začaly konečně žrát.
Mezi 11.00-13.00 jsme na poppy měli asi deset útoků barakud (vytáhli jsme ale jen dvě metrové) a tucet útoků kranasů. Na palubu se tak kromě barakud podívali čtyři kranasi obrovští 65-100 cm, dva kranasi modroploutví 55-65 cm, chňapali velcí 50-60 cm a metrová jehlice. Krátce před obědem zkoušíme ještě chvíli jigovat na hloubkách kolem 60 metrů a Václav trumfuje kanicem skvrnitým (Plectropomus punctatus) délky 80 cm. Ačkoli rybu zdolával pomalu, přesto je změnou tlaků nafouklá a puštění na svobodu by nepřežila. A tak ten nádhený, červeně zbarvený tvor s jasně modrými lemy ploutví končí nakonec v naší lednici.
Po druhé hodině vyhlašujeme pauzu na oběd. Těstovinový salát je vynikající, což neocenil Tomáš, který si na dnešek pořídil nějakou střevní příhodu. Zatímco my si vychutnáváme oběd, Tomáš střídá smectu a colu. To má z té jeho abstinence – jíme to samé, ale my to občas proložíme pivkem nebo rumíčkem. Tomáš je svědomitý, při cestování alkohol nekonzumuje, tak to holt občas do slova „odsere“…
Mezi třetí a čtvrtou zkoušíme ještě vláčet kolem mělčin (10-15 m) a jigovat na hranách hloubek 40-70 m. Ale zázrak už se nekoná. Chytli jsme jen pár kranasů 65-75 cm a měli jsme útoky barakud a chňapalů velkých.
Po páté večerní přijíždíme k východnímu břehu ostrova V a následně pokračujeme asi 20 minut do zátoky u rybářské vesnice Andrafiabé. Zatímco kapitán s lodníkem rybářské lodě doplňují palivo a nádrže sladké vody, my se jedeme malám zodiacem podívat na břeh do vesnice. Břeh je lemovaný porostem mangrovů, na břehu je složeno několik desítek pytlů se senem a s dřevěným uhlím – produkcí z místní vesnice, za kterou mohou vesničané obdržet peníze. Samotná vesnice, tedy shluk několika chatrčí je na vyvýšenině nad břehem. Kromě chatrčí z palmových listů jsou zde i kurníky pro slepice spletené z palmových listů a posazené na prutech-větvích asi metr nad zemí, mezi chatrčemi se ve společnosti kuřat a kachen batolí několik nemluvňat. Podle přítomnosti psů, štěňat a zrzavého kocoura se zdá, že hlady se zde asi netrpí. Za osadou roste pár košatých mangovníků se zelenými plody, v úžlabině pod kopcem je skupinka banánovníků a políčko, kde raší mladé sazenice rýže. Když bude hodně pršet, rýže bude dostatek. Rozdáváme v osadě pár triček a dětem bonbóny. Jeden z domorodců nás pak odvedl do sousední osady, kde právě zahánějí zebu z pastvy. Slunce zapadá nad zátokou, ženské scházejí s kýbly na hlavách ze vsi k prameni, děti nám někují za bonbóny a místní učitel nám ukázal místní školu – větší chatrč se dvěma třídami, kde se přes padesát dětí z okolních vesnic učí pět let (základní školní docházka) číst, psát a počítat. A také se učí historii Madagaskaru, základům přírodních věd, hvořit a psát francouzsky… Za vsí je skupinka stromů, kde údajně žijí tři druhy lemurů a chameleóni, ale také vidíme milíř na pálení dřeveného uhlí a několik poražených stromů, které se brzy změní v dřevěné uhlí a to se posléze stane důležitým obchodním artiklem a zdrojem finančních příjmů vesničanů. Prý stromy nejen kácejí, ale i sázejí – prý. My žádný vysazený nový les neviděli, za to je všude kolem vidět pokácené stromy, erozí zničené svahy a bezlesé pastviny.
Ve vsi jsme viděli i jednu černošku albínku – vypadala jako běloška, měla světlé vlasy, bílé obočí a řasy, červené oči a spálenou pokožku. Žít pro ni tady, pod tropickým sluncem, musí být utrpení. S jedním podsaditým domorodcem se domlouváme, že nám v noci naloví kraby. Tak jsem zvědav, s čím ráno přijede…
Po návratu na loď stíháme za soumraku ještě rychlou koupel, jedno orosené na horní palubě a pak skvělou večeři – na kyselo naložené pórky, dušenou zeleninu, dva grilované chňapaly, olihně v pikantní omáčce a vývar z kanice. Škoda, že mám jen jeden žaludek…

img
kanic skvrnity 80 cm uloveny na jig
img
kanic skvrnity delky 80 cm uloveny na jig
img
kranas obrovsky-GT 80 cm uloveny na popp
img
kranas obrovsky-GT 100 cm uloveny na popp
Zdenek 11.11.2026 19:34
Zdenek

Madagaskar 11.11.2026
Nad ránem přišel déšť a ještě, když se po páté ranní scházíme na lodní zádi, tak trochu prší a celý obzor nad oceánem je zatažen šedivými mraky.
Po snídani (jen tak ze slušnosti) zkoušíme chvíli vláčet kolem skal, ale je to marný boj. Když jsme po hodině neudělali ani záběr, opouštíme pobřeží a jedeme na oceán, resp. na dropp-off, kde nejprve vláčíme a pak jigujeme.
Kolem mělčin a korálových útesů na hloubce 10-15 cm jsme jen třikrát našli hejno modrých nebo žlutých rybek, jinak házíme „na slepo“ na hranách hloubek. U každého hejna jsme měli útok nějakého dravce, ale s výjimkou Vaška prohráváme. Tomáš trhá kranase i s poppem, Zdeňkovi jehlice přešmikla šňůru brázdící hladinu a Ondra dvě ryby vypnul. Za to Váslav si do skóre připisuje mezi 10.00-12.00 tři kranasy obrovské-GT 80-91 cm (a další dva se nedaří zaseknout). Celkově je však záběrů na hladině málo a když přijde jeden, tak další až po delší době – rozhodně se nejedná o žádná lovící hejna ryb, která by propadala lovecké horečce, jak se to na oceánu občas stává.
Po poledni měníme vláčecí pruty za jigovací a je to dobrá volba. Během hodiny jsme na jigy 150-200 g na hloubkách 75-50 m ulovili několik chňapalů růžových 55-80 cm, chňapala velkého 60 cm, tři bonita 55-65 cm, metrovou barakudu, několik kaniců, půlmetrového tuňáka jednobarvého-dogtooth.
Po jedné hodině se ozývají někteří hladovci a tak přerušujeme úspěšný jigging a lodník serviruje oběd – bramborový salát se zeleninou a plátky kuřete. Hodinku relaxujeme, pak jedeme směrem ke kotvišti a cestou se zastavujeme u několika korálových útesů-mělčin. Ale stejně jako včera jsou mělčiny skoro mrtvé. Měli jsme záběry barakud a výjezdy kranasů-GT, ale jen jednu zdolanou barakudu 110 cm. Ačkoli se cyklón nachází o pár set kilometrů jižněji, přesto nás zasahuje vítr, který tlaková níže vytváří. Na oceánu jsou skoro dvoumetrové vlny, ale pravidelné a vítr máme v zádech, takže se v pohodě blížíme do zátoky, kde nás čeká obytná loď. U skaliska jižně od Nosy Lava jsme měli pár útoků kranasů a velkých barakud, ale zdolat se nám podařilo jen jednu metrovou jehlici. Blíží se pátá hodina a tak velíme k cestě na kotviště, kam přijíždíme v 17.30. Koupačka, carpaccio a orosené pivko. Fouká čerstvý větřík, takže noc bude asi houpavá. Na obloze se dnes prvně objevil srpek dorůstajícího měsíce, který leží nad obzorem jako miska na vodu.
Kuchař nám připravil krevety na smetaně, zeleninový salát, rýži a pečeného chňapala. Skvělá večeře, díky čerstvému větru příjemná teplota a pravidelné houpání lodě nás uvádí do stavu hibernace. Ještě není ani devět a někteří už mizí v kajutách…

img
kranas o brovsky-GT 85 cm
img
chnapal ruzovy 80 cm uloveny na jig
img
bonito 65 cm ulovene na jig
img
kranas obrovsky-GT 94 cm uloveny na popp
Zdenek 10.11.2026 19:30
Zdenek

Madagaskar 10.11.2026, úterý
Vstali jsme po páté, dali jsme si čajíček a kávičku a v šest jsme se jeli zodiacem podívat na břeh. Osada, která zde stávala, je prázdná a na místě chatrče, kam jsme před pár lety pomáhali natáhnout plachtu na střechu, stojí kostra budoucího bungalovu. Obešli jsme několik baobabů a pachypodií, které jsou letos krásně zelené. Viděli jsme pár lelků, zelené gekony-felsumy nechali jsme se poštípat od komárů, ale domorodci z této části pobřeží zmizeli. Zajeli jsme se tedy podívat do sousední zátoky, kde stavěli bungalov v loňském roce a tam jsme se nestačili divit – všude krásně uklizeno, vyhrabané listí a větvičky, krásně opravené chýše, udržované ohrady a kurníky, stání pro zebu… Údajně si místní „starosta“ vzal nějakou Francouzku a ta jim finančně pomáhá, takže se primitivní vesnice mění ve velmi uhlazenou osadu, postavili dva bungalovy pro turisty a staví restauraci. Sice jsme tu na konci světa, ale skoro každý den sem přijede nějaká jachta nebo parta rybářů, takže čas od času tu něco vydělat mohou. Za vesnicí jsme viděli i rodinku pěti lemurů-sifaka.
Po sedmé se vracíme zpátky na obytnou loď, snídáme a pak vyrážíme na ryby. Nejprve vláčíme kolem skal a útesů, ale měli jsme jen dva výjezdy a na 15-centimetrový růžový jerk jsem ulovil kranase obrovského-GT 80 cm. Z labyrintu skal se následně přesouváme na jižní okraj zátoky, kde je několik skalnatých ostrovů a hrana korálového útesu. Obvykle zde chytáme chňapaly africké, ale tentokrát jsme zde narazili jen na skupinku kranasů papuánských a na poppy a jerky jsme naráz ulovili tři kousky 55-70 cm. A pak už u skal nebyl ani záběr.
V deset velíme ke změně místa a jedeme na oceán, resp. na drop-off. Po půlhodině jízdy zastavuje kapitán v pásu mělčin a korálových útesů. Vláčíme jerky a poppy na hloubce 9-15 m. Občas máme útoky jehlic, vytáhl jsem jednu délky 128 cm. Pak kapitán začal cíleně vyhledávat skupinky drobných rybek. Pokaždé, když našel hejno rybek, jsme měli útoky kranasů na naše nástrahy a byli to i velcí kranasi kolem metru. Ale vždy se něco podělalo a buď ryba spadla nebo se ji nepodařilo zaseknout. A nikdy se útoky neopakovaly – prostě jeden atak a dost. Ať jsme se snažili, jak jsme chtěli – po první vlně útoků už další nepřišla, ani když jsme hejno rybek bombardovali nástrahami sebevíc.
Poněkud frustrováni velíme ke změně způsobu rybolovu a měníme vláčecí pruty za jigovací. Ostatně jsme přímo na drop-off, takže na hranu hloubek 40-80 m jsme to měli jen pár minut jízdy. A záběry byly. Chytali jsme s jigy 120-200 g na hloubkách 45-80 m, byl jen mírný drift, takže podmínky téměř ideální. Tomáš vyjigoval hezkého kranase ostrovního 60 cm, Vašek přidal půlmetrového chňapala růžového, já malého kanice měsíčního a pak jsem dvakrát zasekl a několik minut zdolával pěknou rybu, ale pokaždé to končilo nekompromisní jízdou přes brzdu a překousnutím fluorcarbonu nebo přetržením návazce. Podle charakteru pohybu a rychlosti jízdy to byli asi tuňáci jednobarví-dogtooth.
Před druhou hodinou si dáváme pauzu na oběd a sbíráme síly na odpolední rybaření. Během oběda se na nás přijela podívat skupinka dvou nebo tří velryb. Propluly asi sto metrů od nás a pak zmizely na oceánu.
Odpoledne to byl úplný propadák – zkoušeli jsme jigovat, pak jsme vláčeli kolem mělčin na drop-off, zkoušeli jsme přívlač kolem skal a korálových útesů v zátoce a všude zero. Nic ani záběr.
Na pátou večer se vracíme na kotviště, koupeme se kolem lodě a do formy nás dostává až orosené pivko na horní palubě a carpaccio z kranase papuánského. Bouřková fronta je pryč, cyklón odešel kamsi na jih Indického oceánu, na obloze se objevují hvězdy a ze břehu se ozývá nejprve volání černých papoušků vaza, které později vystřídá cvrčení lelků.

img
jehlice delky 128 cm
img
lemur sifaka u vesnice v zatoce Baobabu
img
kranasi papuansti 55 a 70 cm
img
kranas ostrovni uloveny na jig
Borek 13.01.2026 17:06
Borek

Maledivy 9. a 10 ledna 2026

Ráno jsme vstali o necelou hodinu dříve, už v 6:00 byla připravena snídaně. Čekal nás několikahodinový přejezd do sousedního atolu. David si vzal prášek a šel spát. Já šel spát do kajuty i bez prášku. Ostatní střídavě pospávali na palubě a po očku sledovali pruty na trolling, ale zbytečně - za celou dobu ani záběr, takže spáči o nic nepřišli. V poledne jsme zakotvili u malé písčiny a šli se vykoupat, což nás probralo. Pauzu po obědě jsme si dali na kotvě a po slehnutí vyrazili poppovat. Bohužel byl akorát plný odliv a ryby nebyly aktivní. Olda zdolal akorát bluefina (kranas modroploutvý), pár pronásledovaček a to je vše.

Poslední den, poslední akce! Večer odlet. Poppovali jsme kolem mělčin a přibližovali se k letišti. Z Franty se stal specialista na moontaily (kanic měsíční), na jerk jich ulovil minimálně pět a k tomu jednu barakudu. Jirka párkrát nahodil a pak už nechytal. David spal. Já měl tři nebo čtyři malé kanice měsíční (do 40 cm) a krásného red snappera (chňapal bohar) a jednoho bluefina (kranas modroploutvý). Vše završil Olda poslední rybou výpravy, kranasem obrovským (GT) délky cca 70 cm.
Pak jsme myli a balili všechny pruty, navijáky a nástrahy a blížili se do Malé. Po zakotvení v přístavu u letiště jsme si dali poslední drink, lehkou večeři (v porovnání s těmi předchozími), sprchu… a vyrazili na letiště. S přestupem v Istanbulu jsme dorazili do zmrzlé Prahy. Ten rozdíl přes 40°C byl fakt šok, ale co se dá dělat, život není jen procházka (plavba) tropickým rájem. Tak zas příště!

img
Red snapper
img
kanic měsíční
img
kranas modroploutvý - bluefin
img
přístav u letiště
Borek 09.01.2026 07:59
Borek

Maledivy 8.ledna 2026
Po snídani jsme vyrazili z atolu ven, byly sice slušné vlny, ale dalo se to ustát. David si pro jistotu vzal prášek proti vlnám a vzápětí usnul.
Měli jsme za dopoledne minimálně 15 záběrů, ale úspěšnost zdolání nebyla valná. Několikrát ryba spadla dříve, než jsme vůbec vytáhli prut z držáku. Prut se vždy ohnul a za dvě vteřiny tam ryba nebyla, přestože háčky máme ostré a na každém wobleru jsou dva. Dvakrát jsme projeli hejnem lovících wahoo a záběr byl na více prutů naráz. Záběr byl i když jsem spouštěl wobler za loď a jen přibržďoval cívku multiplikátoru palcem. Ryba to nakonec utrhla a já mám solidně spálený palec. Za dopoledne jsme nakonec zdolali 5 wahoo cca 100-120 cm a o dvě jsme přišli těsně u lodi. Přišli jsme také o dva woblery.
Po koupání a obědě jsme poppovali uvnitř atolu. Přidal se i David, kterého oběd a koupání probralo z oblbnutí Kinedrylem. Projeli jsme pět mělčin cestou na večerní kotvení. Mě se podařilo zdolat menšího kanice a jednoho bluefina, Olda měl barakudu a GT cca 75 cm a Fanda jednu barakudu. Pár ryb se nám za nástrahami otočilo bez útoku.
Po zakotvení zkusil Olda chytat pod lodí na jigg s kouskem masa. Během chvíle zdolal malého kranase a o pár náhozů později měl ostrý nástup, následoval rychlý odjezd přes brzdu a pak strašná rána. Prut od Pennu vybouchl a Olda rázem držel v ruce pouze spodní dva díly s jedním očkem. Rybu nezdolal. Tipuju, že mu to vzal slušný dogtooth (tuňák jednobarvý).
Nikdo už pak chytat nechtěl, tak jsme u piva vedli moudré řeči a povídali si historky ze života.

img
Jedno z ulovenych wahoo
img
Oldovo dnesni GT
img
Kranas na jigg
img
Osazenstvo lodi
Zdenek 28.11.2025 16:17
Zdenek

Madagaskar - Mosambický průliv 13.11.2025
Jako každý den se krátce po páté scházíme na zadní palubě u ranní kávy. Je zataženo, nad mořem jsou těžké olověné mraky, ze kterých se ozývá hřmění.
V 7.00 jsme po snídani a přestupujeme z obytné lodě na rybářskou. Obloha nad mořem se trochu projasnila a my směřujeme přímo na drop-off, kde chceme jigovat. Přívlačové pruty však máme v pohotovosti s tím, že když narazíme na hejno rybek nebo lovících ryb, tak dáme pár náhozů. A skutečně, po cca 15 minutých jízdy jsme u hejna sardinek, které chvílemi doslova vaří vodu. Na třetí nához jsem zasekl jehlici délky cca 120 cm, ale spadla mi při zdolávání. O chvíli později zdolávám kranase obrovského-GT délky 82 cm. Zkoušíme vláčet ještě u dvou dalších hejn, ale tam jsme bez záběru, resp. lodník ulovil jednoho kranase modroploutvého 75 cm.
V plánu jsme měli zaměření na vertikální přívlač v období vrcholícího přílivu, tedy nejméně do 11.00 hodin, což měla být dostatečně dlouhá doba pro nachytání hromady ryb. Ale ouha – člověk míní a ryby mění. Nevíme, zda za tím byla velká geomagnetická bouře, která včera postihla naši planetu a vyvolala polární záři prakticky po celém světě nebo jsou ryby přežrané drobných rybek, kterých jsou všude neskutečné spousty nebo se ty potvory proti nám spikly a odmítají naše luxusní nástrahy. V každém případě po dvou hodinách usilovného jiggingu jsem ulovil jednoho chňapala růžového (rosy jobfish) délky 71 cm a to bylo vše, ostatní neměli ani záběr. Bohužel Pavlovi bolest zad znemožňuje rybaření a tak nás smutně pozoruje napůl ležíce ve stínu střední části paluby. Ale dnes nemusí ničeho litovat, o nic opravdu nepřišel.
Když po jedenácté kapitán vidí, jak se marně trápíme, navrhuje, že přejede k hejnu drobných rybek, které o kus dál zahlédl, abychom tam zase chvíli zkusili hladinovou přívlač (a také abychom poodjeli dál od bouřkového mraku, který se k nám nepříjemně přiblížil). Byl to dobrý nápad, hned na druhý nához zdolávám kranase modroploutvého délky 84 cm a u dalšího hejna se mi o 14-centimetrový popp doslova porvali kranasi obrovští. S tím, který souboj o popp vyhrál se pak asi tři minuty přetahuji, ale pak tah povoluje a já vytahuji na palubu popp s jedním háčkem úplně narovnaným. Opět se potvrzuje, že při hladinové přívlači v tropech je nutné používat háčky Owner nebo BKK, vše ostatní je zbytečné riziko. Ještě chvíli vláčíme, ale únava se dostavuje. Pavla bolí záda tak, že ani nemůže nahazovat, Ruda si otevřel pivo a kapitán vidí, že bude vhodnější nechat hosty odpočinout při trollingu. Nastražujeme dva pruty s hladinovou nástrahou s našitým bříškem bonita, dva pruty s wobblerem a na vnější udice nastražujeme povrchová dráždidla – jedno velké na mečouna a druhé menší na plachetníky, wahoo, makrely, dorada apod. Skoro tři hodiny trollujeme, ale kromě tří 80-centimetrových barakud, které zabraly na wobblery, jsme měli jen jeden záběr od mečouna na hladinovou nástrahu a Rudovi spadla při zdolávání velká makrela. Během trollingu obědváme, čteme si a někteří pospávají. Pomalu se přesouváme směrem ke kotvišti, kde máme v 16.00 sraz s obytnou lodí.
Kolem druhé zkoušíme ještě jednou vertikální přívlač na hranách, kde hloubka klesá ze 40 do 90 m. Hodinu se trápíme s jigy hmotnosti 80-150 g, ale výsledkem je jen jeden kanic měsíční 40 cm a jeden makrelou ukouslý jig. Jinak nic, ani záběr. Skoro mi to přijde neuvěřitelné – echolot ryby ukazuje, loviště jsou dobrá, počasí příjemné, drift ideální rychlosti. Tak nevím, co těm potvorám šupinatým přelítlo přes nos. Snad ta geomagnetická bouře? V 16.00 už se cítíme rybami natolik poníženi a zostuzeni, že balíme udice a velíme k návratu na obytnou loď. Závěr téhle rybářské výpravy byl zcela v režii ryb a musím uznat, že nám to tentokrát natřely…
V 16.00 jsme u obytné lodě, loučíme se s posádkou rybářské lodě, balíme pruty, předáváme spropitné, odsolujeme a balíme naše rybářské nádobíčko. Pak se jedem podívat do zdejší rybářské vesnice a a půl hodinky zašnorchlovat.
A pak už kuchař Dan servíruje obří krevery na grilu, grilovaného dnes uloveného chňapala růžového, smažené kalamáry, hranolky a vanilkový desert.
Zítra nás čeká jen ranní návštěva na ostrově, kde chovají lemury, pak přesun zpět na ostrov Nosy Be a odpoledne už přistane na místním letišti další skupina rybářů. Ale to už bude zase jiný příběh…

img
chňapal růžový 71 cm ulovený na jig
img
kranas modroploutvý - bluefin ulovený na popp
img
stavba lodě v rybářské osadě
img
i sem si našla cestu fotovoltaika
Zdenek 28.11.2025 16:04
Zdenek

Madagaskar - Mosambický průliv 12.11.2025
V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, několik černoušků šmejdí v pirogách po zátoce a slunce se snaží prokousat oblačností, která nás obklopuje. Prakticky celý den bylo zataženo, teplota se držela do 30°C a silná vrstva oblačnosti ubrala slunci na intenzitě tak, že jsme se ani nemuseli mazat krémem s UV-faktorem.
Příliv vrcholil v 9.00 ráno a celé odpoledne bylo ve znamení odlivu. Ráno jsme se snažili vláčet kolem korálových porostů u ostrova, ale bez záběru. Když pak míříme na drop-off zastavuje kapitán u hejna lovících ryb (kranasi a bonita), které intenzivně masakrují hejno potěru. Nahazujeme přímo do hejna lovicích ryb, ale po 15 minutách jsem na 14-centimetrový popp chytil jen jednoho kranase obrovského-GT 85 cm. Jiný záběr nepřišel. Nakonec lovící hejno opouštíme, protože ti dravci loví selektivně jen potěr o naše nástrahy nejeví nejmenší zájem. Zastavujeme ještě u dvou hejn drobných rybek a pak u skupinky lovících tuňáků žlutoploutvých ale zbytečně – ani záběr.
Následující tři hodiny trávíme trollingem. Na dvou prutech wobblery, na dvou našité kousky bonita na povrchové nástraze a na dvou prutech jen velké povrchové nástrahy. Záběry byly celkem tři, všechny od barakud a dvě barakudy 75 cm a 98 cm se nám podařilo dostat na palubu.
Po jedné hodině, tedy po obědě, ukončujeme trolling a zkoušíme vertikální přívlač na hloubkách 45-80 m. Dvě hodiny ani záběr! Nic, mrtvá voda. Teprve po třetí odpolední, po té, co vyhlašuji, že „kdo chytne rybu, je kokot“ zdoláváme postupně červeného kanice 43 cm, parádního kanice malabarského 72 cm a chňapala růžového 50 cm. Takže jsme nakonec kokoti všichni, protože Pavel nechytá neb ho chytla taková bolest zad, že je v podstatě paralyzován.
Krátce o čtvrté odpolední ukončujeme jigging a míříme k zátoce, kde nás čeká naše obytná loď. Cestou narážíme na velká hejna sardinek a dalších rybek, ale jen u jednoho se nám daří na popp ulovit kranase obrovského-GT délky 85 cm.
Do kotevní zátoky přijíždíme krátce před šestou večerní, tedy ještě před západem slunce a včas na to, abychom mohli od domorodců koupit dvě litrovky medu a navštívit osadu, kde dětem rozdáváme bonbóny a pořizujeme pár fotografií, navštěvujeme zdejší školu a za šera se přesouváme zpět na loď. Mezi tím kuchař Dan připravuje vynikající řízečky z tuňáka, kyselý salát z pórku a mrkve a nakonec hromadu špaget s krabím masem. Škoda, že nemám čtyři žaludky. Oči by jedly, ale už to není kam dávat…
Po večeři se vracíme zpět na horní palubu, kde ve společnosti místního rumu moudře diskutujeme a pozorujeme noční oblohu. Byla dnešní mizerná aktivita ryb způsobena geomagnetickou bouří nad naší planetou? Souvisí výskyt silné polární záře s neochotou ryb vrhat se po našich nástrahách? Kdo ví, možná…

img
kanic malabarský ulovený na jig
img
kanic ulovený na jig
img
rybářská vesnice v zátoce
img
rybářská vesnice v zátoce
Zdenek 15.11.2025 14:03
Zdenek

Madagaskar - Mosambický průliv 10.11.2025
Dnes zůstáváme na kotvišti v zátoce baobabů. Měsíc je v první čtvrti po úplňku, v 6.00 maximální příliv a ve 12.30 odliv.
Ráno za přílivu vláčíme kolem skal a skalnatých ostrůvků, ale máme jen záběry od jehlic a kranasů papuánských 55-65 cm. Na vrcholcích stromů pokřikují černí papoušci a je téměř bezvětří. Krásné ráno. Pak jedeme na druhou stranu zátoky k vápencovým ostrůvkům na chňapaly (místní cubery) Lutjanus argentimaculatus, kteří obvykle berou za odlivu. Ale i dnes jsme je chvíli po vrcholném přílivu vydráždili k útokům. Při první driftu nám za nástrahami jede i pět chňapalů najednou. Hned na prvním místě, na hraně korálového útesu máme po pár náhozech výjezdy a záběry od těchto chňapalů a od půlmetrových kranasů. Ulovili jsme ryby délky 50-55 cm a v některých chvílích nám za pomalu taženými jerky jede i pět chňapalů najednou. Viděli jsme ve vodě i větší kolem 65-70 cm, ale nechytli jsme nic nad 55 cm. Objeli jsme korálovou mělčinu, která lemuje sopečný ostrov a při druhém průjezdu nad místem, kde byli chňapali, už jsme chytli jen půlmetrové kranasy-GT a spadl nám jeden pěkný kranas kolem 80 cm. Hosté už se trochu rozpohybovali a vylepšili náhozy, ale prezentace nástrahy jim stále nic neříká a zdolávání ryb je tak trochu parodie. Snad se to ještě zlepší. Bohužel Pavla chytla záda a je na něm vidět, že každý nához i pouhé navíjení šňůry je pro něj utrpením. Natož zdolávání ryb. Jak sám řekl: „Chytat ryby a zároveň doufat, že mi nic nezabere, aby mne nebolela záda, je fakt blbost“.
Po hodině chytání už to i malé kranasy a chňapaly přestává bavit a se záběry je utrum. Posouváme se k sousedním útesům, kde chytáme ještě pár kranasů papuánských kolem 60 cm. Protože se blíží odliv a na zajímavá loviště vhodná pro vertikální přívlač to máme skoro hodinu jízdy, ukončujeme přívlač kolem útesů a vyrážíme na oceán, resp na dropp-off.
Cestou jsme málem narazili do sedmimetrového žraloka velrybího, který se povaloval pod hladinou na mělčině, kde bylo asi 12 m vody. Chvíli ho fotíme, ale pak ho to přestává bavit a pomalu odplouvá.
Mezi 11.00-13.30 jigujeme na hraně hloubek 45-80 m. Záběry přicházejí postupně – nejprve pár chňapalů velkých 60-84 cm, pak půlmetrové pražmy a pak je to mazec: malí kanici měsíční, velký kanic trojbarevný-sedlatý 84 cm, Petrovo parádní GT 104 cm, bonita 55-65 cm, kranas obrovský-GT 72 cm, kranas velkooký 68 cm, kanici (coral trout) 48-52 cm, tuňák jedno barvý-dogtooth 83 cm… No, prostě mazec, spousta druhů ryb na jigy 120-200 g na hloubkách 45-80 m. A samozřejmě i jeden utržený a jeden ukousnutý jig (asi makrela nebo tuňák dogtooth).
V 15.00 (to už se zvedá příliv) se vracíme zpátky do zátoky baobabů. Necelou hodinku zkoušíme vláčet kolem skal a útesů, ale jen Pavel ulovil 70-centimetrovou barakudu a jinak nic. Ale je krásný večer, popoušci na nás pokřikují z baobabů a okolních stromů a večerní větřík trochu ochlazuje vyhřátá závětří mezi ostrovy. V 17.00 se vracíme na obytnou loď a malým zodiacem se jedem podívat na pláž. Děda, který zde žil v chatrči a kterému jsme před dvěma lety pomáhali natáhnout plastovou fólii na střechu, už se odstěhoval, starší černoška (no, ona bude možná mladší než já, ale…) zde má dvě malé děti. Rozdáváme bonbóny a lízátka a jdeme se podívat na lemury. Stejně jako loni jsme našli párek lemurů sifaka, kteří nás nechali přijít na 4 metry. Pak přejíždíme do sousední zátoky, kde je napůl dostavěný bungalov, resp. chatrč – má betonovou podezdívku, konstrukci z větví a střechu a stěny z palmových listů. Žádní lidé zde nejsou, jen na břehu se trojice rybářů na plachetnici-piroze chystá k večernímu rybaření. Po stromech na břehu poskakují dvě sifaky a na baobabu leze čtveřice jiného druhu lemurů hnědé barvy. Vykoupali jsme se na pláži a za šera se přesouváme zpět na loď. A než si stačíme dát sprchu a na horní palubě pivko, je na stole večeře. Carpaccio z tuňáka jednobarvého-dogtooth je skvělé, pražma na grilu výtečná a na zapečené brambory už nemáme sílu… Ještě před devátou večerní, než dorazila přeháňka, je na lodi tma a všichni spí…

img
chnapal velky 84 cm
img
kranas obrovsky - GT délky 104 cm
img
kanic délky 84 cm ulovený na jig
img
tuňák jednobarvý-dogtooth ulovený na jig
Předchozí 1 2 3 4 … 7 … 9 … 12 Další