Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "kanic"
Pro tento tag existuje 115 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Borek 13.01.2026 18:06
-
- Borek 09.01.2026 08:59
-
Maledivy 8.ledna 2026
Po snídani jsme vyrazili z atolu ven, byly sice slušné vlny, ale dalo se to ustát. David si pro jistotu vzal prášek proti vlnám a vzápětí usnul.
Měli jsme za dopoledne minimálně 15 záběrů, ale úspěšnost zdolání nebyla valná. Několikrát ryba spadla dříve, než jsme vůbec vytáhli prut z držáku. Prut se vždy ohnul a za dvě vteřiny tam ryba nebyla, přestože háčky máme ostré a na každém wobleru jsou dva. Dvakrát jsme projeli hejnem lovících wahoo a záběr byl na více prutů naráz. Záběr byl i když jsem spouštěl wobler za loď a jen přibržďoval cívku multiplikátoru palcem. Ryba to nakonec utrhla a já mám solidně spálený palec. Za dopoledne jsme nakonec zdolali 5 wahoo cca 100-120 cm a o dvě jsme přišli těsně u lodi. Přišli jsme také o dva woblery.
Po koupání a obědě jsme poppovali uvnitř atolu. Přidal se i David, kterého oběd a koupání probralo z oblbnutí Kinedrylem. Projeli jsme pět mělčin cestou na večerní kotvení. Mě se podařilo zdolat menšího kanice a jednoho bluefina, Olda měl barakudu a GT cca 75 cm a Fanda jednu barakudu. Pár ryb se nám za nástrahami otočilo bez útoku.
Po zakotvení zkusil Olda chytat pod lodí na jigg s kouskem masa. Během chvíle zdolal malého kranase a o pár náhozů později měl ostrý nástup, následoval rychlý odjezd přes brzdu a pak strašná rána. Prut od Pennu vybouchl a Olda rázem držel v ruce pouze spodní dva díly s jedním očkem. Rybu nezdolal. Tipuju, že mu to vzal slušný dogtooth (tuňák jednobarvý).
Nikdo už pak chytat nechtěl, tak jsme u piva vedli moudré řeči a povídali si historky ze života.
Jedno z ulovenych wahoo 
Oldovo dnesni GT 
Kranas na jigg 
Osazenstvo lodi - Zdenek 28.11.2025 17:17
-
Madagaskar - Mosambický průliv 13.11.2025
Jako každý den se krátce po páté scházíme na zadní palubě u ranní kávy. Je zataženo, nad mořem jsou těžké olověné mraky, ze kterých se ozývá hřmění.
V 7.00 jsme po snídani a přestupujeme z obytné lodě na rybářskou. Obloha nad mořem se trochu projasnila a my směřujeme přímo na drop-off, kde chceme jigovat. Přívlačové pruty však máme v pohotovosti s tím, že když narazíme na hejno rybek nebo lovících ryb, tak dáme pár náhozů. A skutečně, po cca 15 minutých jízdy jsme u hejna sardinek, které chvílemi doslova vaří vodu. Na třetí nához jsem zasekl jehlici délky cca 120 cm, ale spadla mi při zdolávání. O chvíli později zdolávám kranase obrovského-GT délky 82 cm. Zkoušíme vláčet ještě u dvou dalších hejn, ale tam jsme bez záběru, resp. lodník ulovil jednoho kranase modroploutvého 75 cm.
V plánu jsme měli zaměření na vertikální přívlač v období vrcholícího přílivu, tedy nejméně do 11.00 hodin, což měla být dostatečně dlouhá doba pro nachytání hromady ryb. Ale ouha – člověk míní a ryby mění. Nevíme, zda za tím byla velká geomagnetická bouře, která včera postihla naši planetu a vyvolala polární záři prakticky po celém světě nebo jsou ryby přežrané drobných rybek, kterých jsou všude neskutečné spousty nebo se ty potvory proti nám spikly a odmítají naše luxusní nástrahy. V každém případě po dvou hodinách usilovného jiggingu jsem ulovil jednoho chňapala růžového (rosy jobfish) délky 71 cm a to bylo vše, ostatní neměli ani záběr. Bohužel Pavlovi bolest zad znemožňuje rybaření a tak nás smutně pozoruje napůl ležíce ve stínu střední části paluby. Ale dnes nemusí ničeho litovat, o nic opravdu nepřišel.
Když po jedenácté kapitán vidí, jak se marně trápíme, navrhuje, že přejede k hejnu drobných rybek, které o kus dál zahlédl, abychom tam zase chvíli zkusili hladinovou přívlač (a také abychom poodjeli dál od bouřkového mraku, který se k nám nepříjemně přiblížil). Byl to dobrý nápad, hned na druhý nához zdolávám kranase modroploutvého délky 84 cm a u dalšího hejna se mi o 14-centimetrový popp doslova porvali kranasi obrovští. S tím, který souboj o popp vyhrál se pak asi tři minuty přetahuji, ale pak tah povoluje a já vytahuji na palubu popp s jedním háčkem úplně narovnaným. Opět se potvrzuje, že při hladinové přívlači v tropech je nutné používat háčky Owner nebo BKK, vše ostatní je zbytečné riziko. Ještě chvíli vláčíme, ale únava se dostavuje. Pavla bolí záda tak, že ani nemůže nahazovat, Ruda si otevřel pivo a kapitán vidí, že bude vhodnější nechat hosty odpočinout při trollingu. Nastražujeme dva pruty s hladinovou nástrahou s našitým bříškem bonita, dva pruty s wobblerem a na vnější udice nastražujeme povrchová dráždidla – jedno velké na mečouna a druhé menší na plachetníky, wahoo, makrely, dorada apod. Skoro tři hodiny trollujeme, ale kromě tří 80-centimetrových barakud, které zabraly na wobblery, jsme měli jen jeden záběr od mečouna na hladinovou nástrahu a Rudovi spadla při zdolávání velká makrela. Během trollingu obědváme, čteme si a někteří pospávají. Pomalu se přesouváme směrem ke kotvišti, kde máme v 16.00 sraz s obytnou lodí.
Kolem druhé zkoušíme ještě jednou vertikální přívlač na hranách, kde hloubka klesá ze 40 do 90 m. Hodinu se trápíme s jigy hmotnosti 80-150 g, ale výsledkem je jen jeden kanic měsíční 40 cm a jeden makrelou ukouslý jig. Jinak nic, ani záběr. Skoro mi to přijde neuvěřitelné – echolot ryby ukazuje, loviště jsou dobrá, počasí příjemné, drift ideální rychlosti. Tak nevím, co těm potvorám šupinatým přelítlo přes nos. Snad ta geomagnetická bouře? V 16.00 už se cítíme rybami natolik poníženi a zostuzeni, že balíme udice a velíme k návratu na obytnou loď. Závěr téhle rybářské výpravy byl zcela v režii ryb a musím uznat, že nám to tentokrát natřely…
V 16.00 jsme u obytné lodě, loučíme se s posádkou rybářské lodě, balíme pruty, předáváme spropitné, odsolujeme a balíme naše rybářské nádobíčko. Pak se jedem podívat do zdejší rybářské vesnice a a půl hodinky zašnorchlovat.
A pak už kuchař Dan servíruje obří krevery na grilu, grilovaného dnes uloveného chňapala růžového, smažené kalamáry, hranolky a vanilkový desert.
Zítra nás čeká jen ranní návštěva na ostrově, kde chovají lemury, pak přesun zpět na ostrov Nosy Be a odpoledne už přistane na místním letišti další skupina rybářů. Ale to už bude zase jiný příběh…
chňapal růžový 71 cm ulovený na jig 
kranas modroploutvý - bluefin ulovený na popp 
stavba lodě v rybářské osadě 
i sem si našla cestu fotovoltaika - Zdenek 28.11.2025 17:04
-
Madagaskar - Mosambický průliv 12.11.2025
V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, několik černoušků šmejdí v pirogách po zátoce a slunce se snaží prokousat oblačností, která nás obklopuje. Prakticky celý den bylo zataženo, teplota se držela do 30°C a silná vrstva oblačnosti ubrala slunci na intenzitě tak, že jsme se ani nemuseli mazat krémem s UV-faktorem.
Příliv vrcholil v 9.00 ráno a celé odpoledne bylo ve znamení odlivu. Ráno jsme se snažili vláčet kolem korálových porostů u ostrova, ale bez záběru. Když pak míříme na drop-off zastavuje kapitán u hejna lovících ryb (kranasi a bonita), které intenzivně masakrují hejno potěru. Nahazujeme přímo do hejna lovicích ryb, ale po 15 minutách jsem na 14-centimetrový popp chytil jen jednoho kranase obrovského-GT 85 cm. Jiný záběr nepřišel. Nakonec lovící hejno opouštíme, protože ti dravci loví selektivně jen potěr o naše nástrahy nejeví nejmenší zájem. Zastavujeme ještě u dvou hejn drobných rybek a pak u skupinky lovících tuňáků žlutoploutvých ale zbytečně – ani záběr.
Následující tři hodiny trávíme trollingem. Na dvou prutech wobblery, na dvou našité kousky bonita na povrchové nástraze a na dvou prutech jen velké povrchové nástrahy. Záběry byly celkem tři, všechny od barakud a dvě barakudy 75 cm a 98 cm se nám podařilo dostat na palubu.
Po jedné hodině, tedy po obědě, ukončujeme trolling a zkoušíme vertikální přívlač na hloubkách 45-80 m. Dvě hodiny ani záběr! Nic, mrtvá voda. Teprve po třetí odpolední, po té, co vyhlašuji, že „kdo chytne rybu, je kokot“ zdoláváme postupně červeného kanice 43 cm, parádního kanice malabarského 72 cm a chňapala růžového 50 cm. Takže jsme nakonec kokoti všichni, protože Pavel nechytá neb ho chytla taková bolest zad, že je v podstatě paralyzován.
Krátce o čtvrté odpolední ukončujeme jigging a míříme k zátoce, kde nás čeká naše obytná loď. Cestou narážíme na velká hejna sardinek a dalších rybek, ale jen u jednoho se nám daří na popp ulovit kranase obrovského-GT délky 85 cm.
Do kotevní zátoky přijíždíme krátce před šestou večerní, tedy ještě před západem slunce a včas na to, abychom mohli od domorodců koupit dvě litrovky medu a navštívit osadu, kde dětem rozdáváme bonbóny a pořizujeme pár fotografií, navštěvujeme zdejší školu a za šera se přesouváme zpět na loď. Mezi tím kuchař Dan připravuje vynikající řízečky z tuňáka, kyselý salát z pórku a mrkve a nakonec hromadu špaget s krabím masem. Škoda, že nemám čtyři žaludky. Oči by jedly, ale už to není kam dávat…
Po večeři se vracíme zpět na horní palubu, kde ve společnosti místního rumu moudře diskutujeme a pozorujeme noční oblohu. Byla dnešní mizerná aktivita ryb způsobena geomagnetickou bouří nad naší planetou? Souvisí výskyt silné polární záře s neochotou ryb vrhat se po našich nástrahách? Kdo ví, možná…
kanic malabarský ulovený na jig 
kanic ulovený na jig 
rybářská vesnice v zátoce 
rybářská vesnice v zátoce - Zdenek 15.11.2025 15:03
-
Madagaskar - Mosambický průliv 10.11.2025
Dnes zůstáváme na kotvišti v zátoce baobabů. Měsíc je v první čtvrti po úplňku, v 6.00 maximální příliv a ve 12.30 odliv.
Ráno za přílivu vláčíme kolem skal a skalnatých ostrůvků, ale máme jen záběry od jehlic a kranasů papuánských 55-65 cm. Na vrcholcích stromů pokřikují černí papoušci a je téměř bezvětří. Krásné ráno. Pak jedeme na druhou stranu zátoky k vápencovým ostrůvkům na chňapaly (místní cubery) Lutjanus argentimaculatus, kteří obvykle berou za odlivu. Ale i dnes jsme je chvíli po vrcholném přílivu vydráždili k útokům. Při první driftu nám za nástrahami jede i pět chňapalů najednou. Hned na prvním místě, na hraně korálového útesu máme po pár náhozech výjezdy a záběry od těchto chňapalů a od půlmetrových kranasů. Ulovili jsme ryby délky 50-55 cm a v některých chvílích nám za pomalu taženými jerky jede i pět chňapalů najednou. Viděli jsme ve vodě i větší kolem 65-70 cm, ale nechytli jsme nic nad 55 cm. Objeli jsme korálovou mělčinu, která lemuje sopečný ostrov a při druhém průjezdu nad místem, kde byli chňapali, už jsme chytli jen půlmetrové kranasy-GT a spadl nám jeden pěkný kranas kolem 80 cm. Hosté už se trochu rozpohybovali a vylepšili náhozy, ale prezentace nástrahy jim stále nic neříká a zdolávání ryb je tak trochu parodie. Snad se to ještě zlepší. Bohužel Pavla chytla záda a je na něm vidět, že každý nához i pouhé navíjení šňůry je pro něj utrpením. Natož zdolávání ryb. Jak sám řekl: „Chytat ryby a zároveň doufat, že mi nic nezabere, aby mne nebolela záda, je fakt blbost“.
Po hodině chytání už to i malé kranasy a chňapaly přestává bavit a se záběry je utrum. Posouváme se k sousedním útesům, kde chytáme ještě pár kranasů papuánských kolem 60 cm. Protože se blíží odliv a na zajímavá loviště vhodná pro vertikální přívlač to máme skoro hodinu jízdy, ukončujeme přívlač kolem útesů a vyrážíme na oceán, resp na dropp-off.
Cestou jsme málem narazili do sedmimetrového žraloka velrybího, který se povaloval pod hladinou na mělčině, kde bylo asi 12 m vody. Chvíli ho fotíme, ale pak ho to přestává bavit a pomalu odplouvá.
Mezi 11.00-13.30 jigujeme na hraně hloubek 45-80 m. Záběry přicházejí postupně – nejprve pár chňapalů velkých 60-84 cm, pak půlmetrové pražmy a pak je to mazec: malí kanici měsíční, velký kanic trojbarevný-sedlatý 84 cm, Petrovo parádní GT 104 cm, bonita 55-65 cm, kranas obrovský-GT 72 cm, kranas velkooký 68 cm, kanici (coral trout) 48-52 cm, tuňák jedno barvý-dogtooth 83 cm… No, prostě mazec, spousta druhů ryb na jigy 120-200 g na hloubkách 45-80 m. A samozřejmě i jeden utržený a jeden ukousnutý jig (asi makrela nebo tuňák dogtooth).
V 15.00 (to už se zvedá příliv) se vracíme zpátky do zátoky baobabů. Necelou hodinku zkoušíme vláčet kolem skal a útesů, ale jen Pavel ulovil 70-centimetrovou barakudu a jinak nic. Ale je krásný večer, popoušci na nás pokřikují z baobabů a okolních stromů a večerní větřík trochu ochlazuje vyhřátá závětří mezi ostrovy. V 17.00 se vracíme na obytnou loď a malým zodiacem se jedem podívat na pláž. Děda, který zde žil v chatrči a kterému jsme před dvěma lety pomáhali natáhnout plastovou fólii na střechu, už se odstěhoval, starší černoška (no, ona bude možná mladší než já, ale…) zde má dvě malé děti. Rozdáváme bonbóny a lízátka a jdeme se podívat na lemury. Stejně jako loni jsme našli párek lemurů sifaka, kteří nás nechali přijít na 4 metry. Pak přejíždíme do sousední zátoky, kde je napůl dostavěný bungalov, resp. chatrč – má betonovou podezdívku, konstrukci z větví a střechu a stěny z palmových listů. Žádní lidé zde nejsou, jen na břehu se trojice rybářů na plachetnici-piroze chystá k večernímu rybaření. Po stromech na břehu poskakují dvě sifaky a na baobabu leze čtveřice jiného druhu lemurů hnědé barvy. Vykoupali jsme se na pláži a za šera se přesouváme zpět na loď. A než si stačíme dát sprchu a na horní palubě pivko, je na stole večeře. Carpaccio z tuňáka jednobarvého-dogtooth je skvělé, pražma na grilu výtečná a na zapečené brambory už nemáme sílu… Ještě před devátou večerní, než dorazila přeháňka, je na lodi tma a všichni spí…
chnapal velky 84 cm 
kranas obrovsky - GT délky 104 cm 
kanic délky 84 cm ulovený na jig 
tuňák jednobarvý-dogtooth ulovený na jig - Zdenek 14.11.2025 08:57
-
Madagaskar - Mosambický průliv 7.11.2025
Ještě není ani pět ráno, když se postupně scházíme na lodní zádi a pozorujeme dění na hladině zátoky. Z domorodé osady se ozývá kokrhání kohoutů, několik pirog se s rybáři vydává na oceán a loď s potápěči už zdvihá kotvy. Hladina přílivu je na maximu a když se o půl hodiny později láme do odlivu, valí se kolem nás proud jak velká řeka.
Po snídani míříme na oceán s tím, že chceme přes poledne jigovat, protože bude odliv a lze očekávat, že aktivita ryb u hladiny bude malá. Asi kilometr od ústí zátoky do moře se objevují hejna rybek u hladiny. Zkoušíme u nich vláčet a prakticky u každého hejna máme jeden nebo dva výjezdy, ale daří se nám ulovit jen chňapala velkého 65 cm a dva kranase modroploutvé 65-70 cm. Záběry makrel a GT se nám bohužel nedaří proměnit. Pavel s Rudou už se sice zberchali ze včerejší kocovinky, ale jak už to u méně zkušených rybářů bývá, činí jim na lodi problémy koordinace pohybů, náhozy jsou krátké a záseky přicházejí pozdě… Ale tak už to bývá a za 2-3 dny to snad bude lepší.
Kolem 11.00 hodiny přijíždíme do pásu mělčin, kde dno klesá z desetimetrové hloubky až do cca 90 metrů. Echolot ukazuje ryby na hloubkách 45-60 cm a zde zkoušíme jigovat. Pro některé z nás je to premiéra vertikální přívlače a i ti s určitou zkušeností se postupně musí dostat do formy.
Během první hodiny jigování končí na palubě 40-centimetrová cejnovka, o něco větší kranas modroploutvý, půlmerový kanic. Když vjíždíme do hejna barakud, tak taháme naráz každý barakudu, ale na palubě končí jen jedna délky 70 cm, z druhé vytahujeme jen hlavu a ze třetí překouslý návazec. Zatímco my jigujeme, lodník Evariste vláčí a na hladinový popp ulovil metrovou makrelu Solandrovu-wahoo.
Během přípravy oběda si od nás kapitán půjčuje jeden z jigovacích prutů a během chvilky chytá dvě půlmetrové cejnovky.
Po obědě ještě asi půl hodinu věnujeme vertikální přívlači, Petr boduje parádním kanicem délky 85 cm a tím to hasne. Od dvou do pěti odpoledne vláčíme kolem mělčin a hejn rybek. Ale daří se jen jeden kranas obrovský-GT 85 cm a chňapal velký 75 cm. Ostatní ryby padají nebo se je ani nedaří zaseknout.
Krátce po páté přijíždíme do zátoky u osady místních rybářů. Kotvíme na hloubce 4 metry, kolem jen porosty mangrovů a pobřežní vrchovina přeměněná na pastviny. Domorodci se o nás nikterak nestarají, nemají tendenci cokoli směňovat. Prostě nás ignorují a starají se o své. Jak vidno, ještě je turistický ruch nestačil nijak zkazit. Vracíme se na obytnou loď, koupeme se, doplňujeme tekutiny v podobě THB (Three Horses Beer, tedy neplést s THC…) a před sedmou večerní je na stole večeře. Plátky smaženého wahoo, rýže, zeleninový salát a krabi v kreolské omáčce. Když si po večeři sedám na horní palubě a degustuji jednu z lahví rumu, jsem zde už sám a teprve po chvíli přichází Petr. Pavel s Rudou usnuli hned po večeři a to ještě nebylo ani osm hodin! Ti mladí kluci dnes nic nevydrží…
Nad obzor pomalu vychází měsíc, kolem světel se shromažďují létající mravenci a od břehu se k nám nese volání lelků. Ještě není ani devět večer, když je na palubě tma a z kajut se ozývá rytmické oddychování občas přerušené spokojeným zachrápáním.
chnapal velky a kranas modroploutvy - ulovky na privlac 
kanic delky 85 cm uloveny na jig 
chnapal velky delky 75 cm uloveny na jig 
vecer u osady domorodych rybaru - Zdenek 28.10.2025 08:44
-
Madagaskar, Mosambický průliv 26.10.2025
Protože chodíme spát se slepicemi znaveni celodenním rybařením, budíme se zase před východem slunce kolem páté a prostatici ještě dříve. V 5.30 už sledujeme od hrnku kávy vycházející slunce. Kuchař i lodník pobíhají po palubě ve větrovkách, čepicích a mikinách – je sice 25°C, ale protože fouká ostrý vítr od východu, jsou oblečeni jak na horskou túru.
Tropická bouře, která se k nám blíží od Mauritiu nás nakonec jen lízne a prosviští k Africe někde severně od Madagaskaru. Takže se ráno sice čeká čerstvý vítr, ale odpoledne už bude zase skoro bezvětří.
V sedm ráno jsme po snídani, opouštíme obytnou loď a na rybářské lodi vyplouváme k východu za dalším rybářský dobrodružstvím. Zatímco nás dnes čeká závěrečný den rybaření, obytná loď se přesune na kotviště u ostrova Nosy Be, kde naše putování severním pobřežím Madagaskaru skončí.
Ještě jsme ani neopustili kotevní zátoku ostrova Mitsio, když se objevila hejna bonit. Protože hladina moře bude dnes vlivem východního větru hodně zvlněná, chceme se několik hodin věnovat trollingu a nástražní bonito na mečouna by se nám hodilo. Vláčíme tedy malé wobblery a jigy v hejnech bonit, ale daří se nám lovit jen relativně velká bonita 60-75 cm. Po ulovení třetího bonita přestáváme jejich hejna honit a vyrážíme na oceán. Lodník Evariste během plavby z uloveních bonit seřezává bříška, která našívá na hladinové nástrahy-chobotničky, aby z nich učinil neodolatelnou nástrahu pro plachetníka nebo mečouna. Na volné vodě jsou nejméně dvoumetrové vlny s pěknými bílými čepicemi. Plavba je sice bezpečná, ale pohodlně se dá jet jen po vlnách. O nějakém jigování nebo přívlači nemůže být zatím ani řeči, na to je příliš silný vítr a velké vlny. Nastražujeme celkem šest trolovacích prutů kategorie 50-100 liber. Dva vnější 100-liberní s velkou hladinovou chobotnicí na outriggerech asi 60 m za lodí, středové pruty s chobotnicemi s našitým bříškem asi 40 m a lodí a vnitřní pruty s nejlehčím navijákem/prutem s chobotnicemi s našitým bříškem na trhací karabině jen cca 15-20 m za lodí. Trolujeme rychlostí 7 uzlů šikmo po vlnách směr jihozápad.
Po třech hodinách trollingu jsme měli ulovené dvě 80-centimetrové barakudy a jinak ani záběr. A protože se vítr a následně oceán trochu uklidnil, volíme změnu rybolovné techniky a začínáme jigovat na zlomech hloubek 40-80 m. To už se blíží poledne, hladina odlivu je na minimu a ryby zoufale neberou. Ačkoli kapitán každou chvíli hlásí, že echolot ukazuje u dna ryby, jsme přes hodinu bez záběru. Měníme tedy taktiku a vyhlašujem pauzu na oběd. Snad zatím ryby pochopí, že by se také měly pustit do jídla. A pochopily! Hned po obědě přichází jeden záběr za druhým. Na palubě se postupně objevuje malý chňapal růžový, kranas obrovský-GT 70 cm, kranas žlutoskvrnný 65 cm, asi tucet malých barakud 60-85 cm a Saša trumfuje velkou barakudou 125 cm. Protože je u dna docela silný proud, používáme trochu těžší nástrahy než v předchozích dnech, tedy jigy 150-250 g. Na jednom z míst bylo sice záběrů spousty, ale zároveň nám tam každému barakudy ukously jig a tak ukončujeme vertikální přívlač a míříme na nedalekou mělčinu zkusit hladinovou přívlač. To už je téměř bezvětří, hladina je jen mírně zčeřená a objevují se hejna rybek u hladiny. Po půl hodince vláčení jsme každý měli nějaký ten záběr nebo alespoň několik výjezdů, ale žádnou zaseknutou a zdolanou rybu. A protože nám na kotviště zbývají skoro dvě hodiny jízdy, ukončujeme rybaření a velíme k návratu na finální kotviště. Cestou si u pivka užíváme hezký večer na lodi, pozorujeme pobřeží ostrova NosyBe, kde po více než týdnu plavby podél divokého pobřeží vidíme první domky, kostely a hotely. Krátce po páté jsme na kotvišti u ostrova Sakatia. Následuje koupel při západu slunce, vyplacení spropitného kapitánovi a lodníkovi, další parádní večeře (špízy z krevet, zeleniny a kousků ryb, zapečené brambory se sýrem a mletým masem, kanic na grilu a jako desert čokoládový mouse). Po večeři si na horní palubě vychutnáváme desert a pár skleniček kubíčka (tedy Cuba Libre, resp. rum s colou a limetkou). Jenže se opět zvedá vítr, který dosahuje rychlosti 50 km/h a tak večerní dýchánek ukončujem a přesouváme se do kajut. Zítra ráno si ještě půjdem zaplavat nebo zašnorchlovat, zabalíme se a po snídani opustíme loď a přesuneme se do hotelu, kde jednou přespíme. Já pak počkám pár dnů na další skupinu hostů a ostatní rybáře čeká jen cesta domů, kde předpověď slibuje první letošní sněžení…
barakuda 125 cm ulovená na jig 
příprava nástražních rybek, resp. bříšek z bonit 
trolling dovede pořádně unavit 
kranas vláknoploutvý (indický) ulovený na jig - Zdenek 28.10.2025 08:26
-
Madagaskar, Mosambický průliv 25.10.2025
Protože jsme večer šli spát krátce po deváté, opět jsme vzhůru kolem páté ranní, když se k nám ze vsi nese kohoutí kokrhání. Venku je úplně jasno, svěží větřík od východu a dvě jachty, která s námi kotvily v zátoce, už zvedly kotvy a napínají plachty.
Celý den bylo jasno nebo polojasno, teploty 25-30°C a mírný větřík od východu, který výrazně zesílil až po západu slunce. Co je zajímavé, je teplota vody – obvykle bývá kolem 30°C, ale teď je 27-28°C, takže, když se večer koupeme, je to velmi osvěžující.
Před sedmou jedeme vláčet do okolí sopečných ostrůvků. Na hladině jsou hejnka rybek, kolem kterých čekáme úlovky kranasů. Ale není to žádná hitparáda, jen u každého třetího nebo čtvrtého hejna máme záběr nebo uloveného kranase obrovského-GT 85 cm a Liborovi se povedl kranas papuánský 65 cm. Chytáme i na místech, kde je asi 5-7 m hloubka, krásné korálové dno a proud, který jde přes hranu do větší hloubky. Tam jsme měli pár záběrů od makrel, ale žádnou se nepodařilo zaseknout, jen jedna mi ukousla úplně nový jerk.
Po desáté opouštíme zónu ostrůvků a mělčin a míříme na oceán asi 15 km od ostrovů do zóny mělčin a podmořských kopců. Jigujeme na hloubkách 45-65 m, ale ryby zoufale nejdou, ačkoli je echolot ukazuje. Po hodině chytání jsem měl na udici jedinou metrovou makrelu, která se vypnula při podebírání u lodě. Zkoušíme jednu mělčinu po druhé, ale záběrů je málo. Až kolem třetí jsme na jednom podmořském kopci na hloubce kolem 40 m ulovili několik kaniců měsíčních 25-45 cm a dalších kaniců kolem 45 cm, metrovou barakudu a 65-centimetrového kranase žlutoskvrnného.
Po čtvrté odpolední, když nám zbývá závěrečná hodina rybaření a hodina jízdy do kotviště ukončujeme jigging a jedeme vláčet na mělčinu Little Castor bank. Je zde hloubka 12-15 m obklopená hloubkou kolem 60 m. Narazili jsme na jedno hejno rybek, ale kolem žádní dravci nebyli. Po hodině chytání jsme náhodně ulovili jednu parádní makrelu Commersonovu 115 c (Luboš na červený jerk 14 cm) a pěkného kranase obrovského-GT 91 cm (Libor na popp 20 cm).
V 17.15 velí kapitán k návratu a před šestou večer jsme zpět v kotevní zátoce u mateřské lodě, právě včas, abychom stihli večerní koupačku a pivko na horní palubě dříve, než nám personál na grilu připravil steaky ze zebu, úžasné langustini resp. velké krevety a skvělý čokoládový mouse.
makrela Commersonova 115 cm ulovená na jerk 
kanic měsíční ulovený na jig 
kranas žlutoskvrnný ulovený na jig 
večer na obytné lodi - Zdenek 28.10.2025 08:14
-
Madagaskar, Mosambický průliv 24.10.2025
Večerní rumový dýchánek, kterým jsme spláchli diskusi o situaci na domácí politické scéně, nás natolik umrtvil, že jsme všichni spali nepřetržitě od devíti večer až do páté ranní, kdy vstáváme spolu se sluncem. V půl sedmé už jsme po snídani a před sedmou nastupujeme na rybářskou loď a vyplouváme směr severozápad. Po hodině svižné jízdy, tedy cca 20 km na volném oceánu zastavujeme u podmořské hory, kde je hloubka 18 m. Chvíli zkoušíme vláčet, ale bez záběru. Pak popojíždíme na hranu hloubek 40-55 cm, tam také bez záběru. Kapitán nervózně sleduje prázdnou obrazovku echolotu a dvě rybářské lodě, které nás míjejí a míří dál na oceán. Následně nařizuje změnu loviště a valíme další skoro hodinu rychlé jízdy na sousední soustavu mělčin 20-40 m, za kterou klesají hloubky do 300 m a tam konečně přicházejí první záběry. Nejprve malé cejnovky a kanici kolem 30 cm, pak metrový žralok hedvábný, který zřejmě během zdolávání zaútočil na malého kanice. Následuje první kanic žlutoploutvý 55 cm, chňapali růžoví 60-80 cm, chňapali velcí kolem 60 cm, pak kanic žlutoploutvý 68 cm, kranas obrovský-GT 88 cm, barakuda 130 cm. A k tomu samozřejmě pár ukousnutých nebo utržených jigů, ale někteří chytáme celý den na jeden 80-gramový jig. Vše chytáme na hloubkách 40-80 m na jigy 80-200 g.
Zatímco dopoledne byla nejnižší hladina odlivu, odpolední příliv vrcholí v 18.00 a tak vlastně celé odpoledne chytáme za rostoucího přílivu, ale na aktivitě ryb to není nijak znát. Během dne jsme postupně prochytávali loviště na trase dlouhé asi 5 km, vše na hloubkách 40-80 m, většinou kolem 55 m. Do chytání jsme byli tak zabraní, že jsme celý den nejedli a oběd si dáváme až v 16.00, když vyplouváme směrem k mateřské lodi. Kapitán jede, co to dá, moře je klidné a v 17.30 jsme na kotvišti. Následují panáčky Liborovy slivovice, krátká koupel, a pak vlahý večer na horní palubě ve společnosti příjemného vánku, prvních hvězd, zapadajícího srpku měsíce a několika plachetnic, které se do zátoky stahují na noc. Předpověď počasí nám vylepšili, resp. tropická bouře se vydala někudy severněji a tak se zítra nemusíme stáhnout do bezpečí ostrova NosyBe a zůstáváme tady.
Během dne jsme viděli fregatky, jednoho faetona, pár rybáků a třikrát jsme viděli vyskočit plachetníka. Po západu slunce nás na kotvišti navštívila skupinka delfínů.
barakuda 130 cm ulovena na jig 
chňapal růžový - rosy jobfish 80 cm ulovený na jig 
kanic ulovený na jig 
kanic délky 68 cm ulovený na jig - Zdenek 28.10.2025 07:25
-
Madagaskar, Mosambický průliv, 21.10.2025
Protože jsme večer šli spát už po deváté, budíme se ještě před východem slunce krátce po páté. Je krásné svěží ráno, asi 25°C a skoro bezvětří. Na hladině zátoky už je několik pirog z okolních rybářských osad. Stejně jako včera je i dnes úplně jasno a tak zahajujeme den mazáním krémem proti slunci. Následuje snídaně a v 7.00 nastupujeme na rybářskou loď a vyplouváme. Mateřská loď dnes zůstane na kotvišti v zátoce. Takže budeme rybařit v okolí mysu San Sebastian a večer se vrátíme zpět.
Ráno vláčíme kolem sopečných útesů v okruhu do 5 km od mysu San Sebastian. Všude jsou hejna rybek, ale na nástrahy nám útočí hlavně jehlice a jen občas nějaké GT. Dvakrát jsme měli na udici velkou jehlici, které se metrový kranas pokoušel sebrat nástrahu. Když je minimální odliv, tak opouštíme zónu útesů a jedeme asi 30 minut na západ, na hranu hloubek 40-80 m. Zde jigujeme a je to mazec. Záběrů je na zlomu hloubky 40/60 m spousty, ale bohužel nám každému nejméně 2 jigy něco ukouslo (asi makrely). Luboš bodoval dvěma velkými cejnovkami (emperor) 82-84 cm, podařilo se pět chňapalů růžových (rosy jobfish) 60-70 cm, asi tucet malých kaniců měsíčních 20-30 cm, bonito 60 cm.
Po obědě (risoto a pečené kuře) jedeme k ostrůvku Nosy Anambo, kde chtěli Francouzi v padesátých letech postavit maják, ale Madagaskar se v roce 1960 osamostatnil a tak z realizace sešlo a dodnes jsou na ostrůvku jen trosky rozestavěného projektu.
Kolem ostrůvku se pohybují hejna drobných rybek – chňapalů (bananafish) a chňapálků. Zkoušíme nahazovat do hejn a jejich okolí, kde očekáváme přítomnost velkých dravců. V každém třetím hejnu jsme úspěšní a máme záběr od kranase nebo jehlice, případně barakudy. Většina ryb padá, protože neberou moc ochotně. Připadá mi, že ti dravci jsou přežraní. Je tady všude kolem nás tolik hejn malých rybek, že nevidím důvod, aby se něco honilo za našimi poppy a jerky. Ale občas nějakého kranase chytnem. Celkově je však aktivita ryb mizerná a tak si na půl hodinky dáváme pauzu a jdeme si zašnorchlovat. Viditelnost pod vodou je dobrá, korály i sasanky hezké a kolem standardní přehlídka korálových rybek.
Po šnorchlování vláčíme ještě kolem ostrova a pak míříme k pobřeží. Chvíli naháníme hejno bonit, ale nedaří se nám je přimět k záběru. Kolem čtvrté, když se vrcholný příliv láme do odlivu tak chvíli zkoušíme vláčet u jednoho z útesů při pobřeží, ale daří se nám tam jen jeden bluefin 72 cm.
Protože se připozdívá a začíná odliv, tak se rozhodujeme pro návrat k lodi a návštěvu vesnice místních rybářů. U naší obytné lodě už rejduje asi tucet pirog s místní omladinou, která čeká, až se vrátíme a budeme rozdávat bonbóny. A protože bonbóny nerozdáváme, ale míříme do vsi, rozpoutává se vodácký závod směr vesnice. A vesnice? Asi třicet chatrčí na kůlech, většina stále dřevěná, resp. proutěná, některé už plechové. Ženské vaří na ohni, desítky dětí se vesele motají kolem nás a s poděkováním přijímají rozdávané bonbóny. Některá batolata, když vidí nás – bělochy, tak se rozbrečí. Za vesnicí je několik proutěných ohrad, kde jsou banánovníky, všude pobíhají desítky slepic, v proutěných koších je pár kachen, u chatrčí několik hubených psů a v jedné ohradě byly tři zebu. Po půlhodince opouštíme vesnici a vracíme se zpět na loď, kde už kuchař topí na grilu a připravuje jednoho chňapala a pár kotlet. No a k tomu brambory, zeleninový salát s uzeným plachetníkem, no prostě parádní večeře zakončená banánovou buchtou a pak samozřejmě pár skleničkami rumu s kolou na horní palubě. A k tomu jako bonus diskuse na téma energetické soběstačnosti, migrace a bordelu ve světě. A nad tím vším obloha plná hvězd, kolem odfukování delfínů z dálky volání lelků.
cejnovky - emperor 82 cm a 84 cm 
chnapal ruzovy uloveny na jig 
kranas modroploutvy - bluefin 72 cm 
kranas obrovsky-GT 80 cm
Maledivy 9. a 10 ledna 2026
Ráno jsme vstali o necelou hodinu dříve, už v 6:00 byla připravena snídaně. Čekal nás několikahodinový přejezd do sousedního atolu. David si vzal prášek a šel spát. Já šel spát do kajuty i bez prášku. Ostatní střídavě pospávali na palubě a po očku sledovali pruty na trolling, ale zbytečně - za celou dobu ani záběr, takže spáči o nic nepřišli. V poledne jsme zakotvili u malé písčiny a šli se vykoupat, což nás probralo. Pauzu po obědě jsme si dali na kotvě a po slehnutí vyrazili poppovat. Bohužel byl akorát plný odliv a ryby nebyly aktivní. Olda zdolal akorát bluefina (kranas modroploutvý), pár pronásledovaček a to je vše.
Poslední den, poslední akce! Večer odlet. Poppovali jsme kolem mělčin a přibližovali se k letišti. Z Franty se stal specialista na moontaily (kanic měsíční), na jerk jich ulovil minimálně pět a k tomu jednu barakudu. Jirka párkrát nahodil a pak už nechytal. David spal. Já měl tři nebo čtyři malé kanice měsíční (do 40 cm) a krásného red snappera (chňapal bohar) a jednoho bluefina (kranas modroploutvý). Vše završil Olda poslední rybou výpravy, kranasem obrovským (GT) délky cca 70 cm.
Pak jsme myli a balili všechny pruty, navijáky a nástrahy a blížili se do Malé. Po zakotvení v přístavu u letiště jsme si dali poslední drink, lehkou večeři (v porovnání s těmi předchozími), sprchu… a vyrazili na letiště. S přestupem v Istanbulu jsme dorazili do zmrzlé Prahy. Ten rozdíl přes 40°C byl fakt šok, ale co se dá dělat, život není jen procházka (plavba) tropickým rájem. Tak zas příště!