Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "Trolling - troling"
Pro tento tag existuje 168 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 28.11.2025 16:17
-
- Zdenek 28.11.2025 16:04
-
Madagaskar - Mosambický průliv 12.11.2025
V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, několik černoušků šmejdí v pirogách po zátoce a slunce se snaží prokousat oblačností, která nás obklopuje. Prakticky celý den bylo zataženo, teplota se držela do 30°C a silná vrstva oblačnosti ubrala slunci na intenzitě tak, že jsme se ani nemuseli mazat krémem s UV-faktorem.
Příliv vrcholil v 9.00 ráno a celé odpoledne bylo ve znamení odlivu. Ráno jsme se snažili vláčet kolem korálových porostů u ostrova, ale bez záběru. Když pak míříme na drop-off zastavuje kapitán u hejna lovících ryb (kranasi a bonita), které intenzivně masakrují hejno potěru. Nahazujeme přímo do hejna lovicích ryb, ale po 15 minutách jsem na 14-centimetrový popp chytil jen jednoho kranase obrovského-GT 85 cm. Jiný záběr nepřišel. Nakonec lovící hejno opouštíme, protože ti dravci loví selektivně jen potěr o naše nástrahy nejeví nejmenší zájem. Zastavujeme ještě u dvou hejn drobných rybek a pak u skupinky lovících tuňáků žlutoploutvých ale zbytečně – ani záběr.
Následující tři hodiny trávíme trollingem. Na dvou prutech wobblery, na dvou našité kousky bonita na povrchové nástraze a na dvou prutech jen velké povrchové nástrahy. Záběry byly celkem tři, všechny od barakud a dvě barakudy 75 cm a 98 cm se nám podařilo dostat na palubu.
Po jedné hodině, tedy po obědě, ukončujeme trolling a zkoušíme vertikální přívlač na hloubkách 45-80 m. Dvě hodiny ani záběr! Nic, mrtvá voda. Teprve po třetí odpolední, po té, co vyhlašuji, že „kdo chytne rybu, je kokot“ zdoláváme postupně červeného kanice 43 cm, parádního kanice malabarského 72 cm a chňapala růžového 50 cm. Takže jsme nakonec kokoti všichni, protože Pavel nechytá neb ho chytla taková bolest zad, že je v podstatě paralyzován.
Krátce o čtvrté odpolední ukončujeme jigging a míříme k zátoce, kde nás čeká naše obytná loď. Cestou narážíme na velká hejna sardinek a dalších rybek, ale jen u jednoho se nám daří na popp ulovit kranase obrovského-GT délky 85 cm.
Do kotevní zátoky přijíždíme krátce před šestou večerní, tedy ještě před západem slunce a včas na to, abychom mohli od domorodců koupit dvě litrovky medu a navštívit osadu, kde dětem rozdáváme bonbóny a pořizujeme pár fotografií, navštěvujeme zdejší školu a za šera se přesouváme zpět na loď. Mezi tím kuchař Dan připravuje vynikající řízečky z tuňáka, kyselý salát z pórku a mrkve a nakonec hromadu špaget s krabím masem. Škoda, že nemám čtyři žaludky. Oči by jedly, ale už to není kam dávat…
Po večeři se vracíme zpět na horní palubu, kde ve společnosti místního rumu moudře diskutujeme a pozorujeme noční oblohu. Byla dnešní mizerná aktivita ryb způsobena geomagnetickou bouří nad naší planetou? Souvisí výskyt silné polární záře s neochotou ryb vrhat se po našich nástrahách? Kdo ví, možná…
kanic malabarský ulovený na jig 
kanic ulovený na jig 
rybářská vesnice v zátoce 
rybářská vesnice v zátoce - Zdenek 28.11.2025 15:55
-
Madagaskar-Mosambický průliv 11.11.2025
Ráno je po noční přeháňce a vzduch je hezky svěží. V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, papoušci už posedávají na vrcholcích baobabů a pokřikují přes zátoku.
Příliv vrcholil v 8.30 ráno a tak jsme se nejprve celkem poctivě věnovali přívlači kolem skal a ostrovů, ale kromě jednoho záběru jehlice a pár výjezdů kranasů jsme však nic neulovili. Přesunuli jsme se tedy na jižní okraj zátoky k vápencovým skalám, kde jsme včera zachytali chňapaly (L.argentimaculatus). Hned na první drift kolem skal ulovil Petr jednoho půlmetrového, mně spadl jeden kranas a dvakrát vyjel k nástraze velký chňapal bohar kolem 70 cm, ale to bylo vše. Zkusili jsme ještě jeden drift, kdy jsem přidal dalšího půlmetrového chňapala, ale tím to skončilo. Po deváté vyrážíme směrem k severu, protože dnes se začínáme vracet. Cestou máme dva zajímavé korálové útesy, ale nic se tam neděje, ani záběr. To už začíná odliv. Volíme tedy přesun směrem k večernímu kotvišti do míst, kde jsou dobrá loviště na vertikální přívlač na hranách 45-70 cm a kde se zpravidla při ústí velké zátoky zdržují i plachetníci. Po hodině rychlé jízdy už jsme skoro na lovišti, když se objevují u hladiny hejna rybek a kousek od nás nahánějí ryby velcí delfíni. Kapitán zastavuje a zkoušíme kolem hejn vláčet. Hned u prvního hejna padá Pavlovi, který chytá na automat (nahazuje mu lodník Evaiste) pěkná makrela. Pak Petr zdolává kranase obrovského-GT délky 85 cm a u dalšího hejna mi na popp zabral nádherný kranas kolem 120 cm, ale než jsem stačil pořádně zaseknout, nástrahu vyplivnul. V čisté vodě pod lodí jsem tu nádhernou rybu viděl v celé její kráse, ale o tento úlovek mne připravila moje vlastní nešikovnost. Málem jsem prut i navijákem vzteky mrštil do moře. Asi čtvrt hodiny vydýchávám svoji chybu, resp. souhru okolností a uvažuji, co by bylo kdyby. Jenže, kdyby byly v prdeli ryby… U dalšího hejna jsem byl pro změnu příliš rychlý a tam jsem zasekl moc brzy a pěknému kranasovi tak pro změnu odtrhl popp od huby. To už jsem si nahlas nadával do pitomců, kapitán se smál a já uvažoval, zda neprodat rybařinu a nezačít raději s filatelií…
Pak chvilku jigujeme, ale je zde příliš silný proud a ani na 60 metrech se nejsme schopni dostat na dno. Ulovili jsme pár minikaniců a dvaceticentimetrového chňapala růžového. Během jiggingu jsme viděli velrybu, ale když jsme se k ní přiblížili, tak vzala roha. Pak jsme pozorovali skupinku lovících plachetníků – dvě nebo tři ryby pluly pomalu po hladině tak, že byly vidět jejich hřbetní i ocasní ploutve, kroužily kolem hejn asi dvaceticentimetrových rybek a pak do nich náhle z hloubky zaútočili další plachetníci. Rybky létaly po hladině jako šílené, my marně nahazovali k lovícím plachetníkům a ty potvory se nerušeně ládovaly rybičkami. No prostě nádhera, úplné rybářské porno. Bylo to lepší, než plachetníka chytit!
Je čas na oběd, a tak obědváme a současně trolujeme za lodí dva wobblery a na hladině dvě povrchové nástrahy s bříšky z bonita. Oběd (zapečené brambory s mletým masem a sýrem) byl vynikající, trolling bez záběru. Ještě jsme ani nezačali trávit oběd, když kapitán uviděl hejno tuňáků žlutoploutvých. Chvatně balíme nastražené trollingové pruty, na přívlačové pruty navazujeme malé 12-14 cm dlouhé jerky nebo wobblery Shibuki a vyrážíme za tuňáky. Jedná se o velká hejna metrových ryb, která doprovázejí rackové a rybáci. Kapitán i my děláme vše, co je v našich silách, ale jen mně se daří zaseknout a zdolat jednoho tuňáka žlutoploutvého délky 99 cm (cca 15 kg), který vzal malý modrý jerk mr.Jo délky 12 cm. Ryba šla zdolat překvapivě snadno, za 5 minut byla na palubě a už během zdolávání z ní valila krev, takže o její budoucnosti v podobě sashimi a carpaccia bylo rozhodnuto. Než jsme rybu vyfotili, hejna byla pryč a tak se přesouváme na loviště vhodná pro vertikální přívlač. Jigujeme na hloubkách 45-80 m a zas je tu velryba. Objevuje se opakovaně pár set metrů od lodě, ale z blízka jsme ji neviděli. Odhadujeme její délku na cca 10 m, rozhodně to není žádný obr. Jednu chvílí Petr při jiggingu něco zasekl uprostřed sloupce na stometrové hloubce a vůbec s tím nehnul. Že by ta velryba???
Pak se nám vertikální přívlačí daří ulovit kranasy obrovské 70-75 cm, několik chňapalů růžových (rosy jobfish 40-75 cm), malého kranase žlutoskvrnného, malého kanice, sedmdesáticentimetrového kranase modroploutvého a šedesáticentimetrové bonito.
Petrovi nějaká obluda rozlomila 50-kilový obratlík, mně něco zubatého (asi makrela) ukouslo jig i s háčky 20 m pod hladinou, pak mi po 5 minutách souboje padá asi tuňák dogtooth (ukouslý háček), Rudovi zdolávaného 30-cetimetrového kanice něco rozcupovalo na kousky. No rozhodně nemůžeme říci, že by tu ryby nebyly nebo byly malé, ale jejich ulovení je především otázkou našich schopností.
Bohužel Pavla dnes vyautovala bolest zad, takže místo něj obsluhuje pruty lodník Everest a Pavel vše sleduje z polohy v pololeže. Ruda, který je od přírody pohodář navíc je v důchodu a tak nehodlá dělat přesčasy, chytá jen na půl plynu. A tak se v 17.00 vracíme zpět na palubu obytné lodě všichni vyřízení – Pavel s Rudou zdravotně a jednou pro vždy, já s Petrem udření z nahazování a jigování. Zatímco Ruda s Pavlem jdou do sprchy, jedu se s Petrem ještě před západem slunce podívat na ostrov Nosy Lava, kde žije Everestův bratranec. Na pláži se povaluje několik výrostků a malých dětí, které laxně přijímají nabízené bonbóny a lízátka. V osadě za porostem mangrovů je několik chatrčí z větví a palmových listů, ohrada se stádečkem koz, konstrukce, kde se suší asi tucet ryb délky 20-70 cm a to je vše. Od jednoho z výrostků fasujeme láhev 1,5 l s naloženým mangem a pak se už po západu slunce přesouváme na loď.
Dávám si už za šera pár temp kolem zakotvené obytné lodě, Ruda s Petrem vychutnávají pivko na horní palubě a Pavel s rovná záda v kajutě. Když se lodí rozvoní dušené steaky ze zebu se zeleninou, které doprovází carpaccio z tuňáka, scházíme se u vynikající večeře.
Je krásný večer. Loď se pohupuje na mírných vlnách v zátoce, ze břehu se ozývá volání lelků, na obloze svítí Orion, dopil jsem láhev rumu a je 21.15 večer. No tak půjdu také asi spát, abych byl ráno svěží a mohl si o páté vychutnat kávu a pak možná ulovit nějakou pěknou rybu…
tuňák žlutoploutvý 99 cm ulovený na jerk 12 cm 
kranas papuánský délky 60 cm 
domorodci suší ryby 
lemuři sifaka u rybářské osady - Zdenek 15.11.2025 13:45
-
Madagaskar - Mosambický průliv 9.11.2025
Stejně jako včera se budíme už před pátou a postupně se scházíme s hrnkem kávy na lodní zádi. A stejně jako včera, přišel i dnes nad ránem déšť, který ustal až za rozbřesku. Je bezvětří, hladina jako zrcadlo a v čisté vodě pozorujeme hejnko netopýrníků, kteří čekají, zda z lodě nespadne něco k snědku. V šest ráno vrcholí příliv a po poledni nás čeká minimální hladina za odlivu.
Prochytáváme nejprve skalnaté pobřeží ostrova a následně mělčiny mezi útesem a ostrovem. Protože chlapi mají potíže s nahazováním, nahazuji jen do prostoru před lodí a nechávám jim k prochytání zajímavější místa po stranách lodě, tedy kolem břehu a na hraně korálového útesu. Ale i tak se jim daří zdolat jen jehlice 50-95 cm a půlmetrovou zubatici. Když zabere kranas nebo větší ryba, tak ji obvykle neseknou nebo jim hned spadne. Je to dost frustrující, ale alespoň jim dnes už nemusí nahazovat lodník a konečně si pár ryb opravdu chytli sami. U vysokého sopečného ostrova konečně narážíme na větší ryby. Zdolávám kranase obrovského-GT 85 cm a další dva mi padají. Lodníkovi dvakrát zaútočilo na jerk wahoo, ale nepodařilo se ho zaseknout. Petr zdolává na jerk hezkou barakudu délky 115 cm. Zkoušíme vláčet i kolem mělčiny, kde se za odlivu vytváří válcová vlna, ale ryby zde najeté tentokrát nejsou. Nemáme tu ani záběr a rovněž místní rybáři, kteří zde kotví na několika pirogách, zřejmě spí nebo čekají, až se začne něco dít.
Protože chlapi jsou po třech dnech chytání unavení a nastává odliv, měníme taktiku a jedeme trolovat na rozhraní zátoky a oceánu, resp. do míst, kde se mísí čistá oceánská voda s kalnější vodou ze zátoky. Mysleli jsme, že cestou ulovíme nějaká nástražní bonita, ale ouha, žádná hejna rybek, natož bonit dnes nejsou vidět.
Nastražujeme tedy dvě bříška z bonita, která lodník připravil už včera, jeden wobbler a dvě hladinová dráždidla-chobotnice. Po chvilce máme záběr nevelké barakudy na hladinové dráždidlo, ale ryba padá dříve, než stačíme doběhnout k prutu. Asi o hodinu později přichází záběr na wobbler a Pavel se s rozvahou investora a tempem lenochoda vydává k prutu, aby pěkně v klidu zdolal wahoo (makrela Solandrova) 111 cm. Po hodince přichází záběr opět na hladinovou nástrahu, opět je to asi metrové wahoo, ale ačkoli Ruda vypálil k prutu jako blesk, ryba po pár vteřinách zdolávání padá. Pak si dáváme oběd, kávičku, ale tím veškerá aktivita na palubě končí, další záběr nepřichází. Je odliv, hladina oceánu klidná, nikde žádná hejna rybek, nikde ptáci, kteří by signalizovali přítomnost hejn ryb. Protože nám zbývá více než hodina rychlé jízdy na kotviště v zátoce baobabů, rozhodujeme se, že pojedeme směrem do zátoky a když narazíme na hejno rybek nebo nějaké pěkné místo, zkusíme chvíli vláčet. Cestou jsme měli jeden útes, který vystupuje asi pět metrů pod hladinu a narazili jsme na jedno hejno 20-centimetrových sardinek, ale kromě jedné podseklé sardinky jsme žádný úspěch nezaznamenali. Ale u hejna sardinek jsme pod hladinou pozorovali obrovskou, snad čtyřmetrovou mantu, která filtrovala vodu kolem hejna.
Do zátoky baobabů přijíždíme před čtvrtou odpolední a máme dost času prochytat zajímavá místa kolem korálových ostrovů. Chlapi jsou zde díky laxnímu přístupu a krátkým náhozům v podstatě bez šance. Daří se mi zde během hodiny chytání ulovit dva kranasy obrovské-GT délky 60-70 cm a šedesáticentimetrového kranase papuánského, který popp doslova ukradl před tlamou více než metrovému GT. Škoda. Petr přidává také jednoho kranase papuánského 60 cm a lodník jedno stejně velké GT.
Nad ostrovy poletují pokřikující černí papoušci se žlutým lemováním kolem oka, na baobabech jsou čerstvé zelené lístky, v zátoce kotví dvě malé jachty z JAR a vrcholící příliv vytváří kolem pobřeží silné proudy. Je krásný večer, ale chlapi jsou unavení a nechce se jim ani koupat ani podniknout výpravu na břeh. A tak zůstáváme na lodi, já se chvíli chladím při plavání kolem obytné lodě a pak se přesouváme na horní palubu, kde pozorujeme západ slunce, žvatlající papoušky a pomalu temnící horizont ze kterého se stále častěji ozývá volání lelků. Večeříme v 19.00 a když ve 20.30 dopíjím třetího cubíčka (rum s colou), tak už je kolem úplné ticho a všichni spí.
barakuda délky 115 cm ulovená na jerk 
trolling na palube rybářského katamaránu Blue Marlin 
makrela Solandrova - wahoo 111 cm 
vecer na palube obytne lode - Zdenek 28.10.2025 07:44
-
Madagaskar, Mosambický průliv 26.10.2025
Protože chodíme spát se slepicemi znaveni celodenním rybařením, budíme se zase před východem slunce kolem páté a prostatici ještě dříve. V 5.30 už sledujeme od hrnku kávy vycházející slunce. Kuchař i lodník pobíhají po palubě ve větrovkách, čepicích a mikinách – je sice 25°C, ale protože fouká ostrý vítr od východu, jsou oblečeni jak na horskou túru.
Tropická bouře, která se k nám blíží od Mauritiu nás nakonec jen lízne a prosviští k Africe někde severně od Madagaskaru. Takže se ráno sice čeká čerstvý vítr, ale odpoledne už bude zase skoro bezvětří.
V sedm ráno jsme po snídani, opouštíme obytnou loď a na rybářské lodi vyplouváme k východu za dalším rybářský dobrodružstvím. Zatímco nás dnes čeká závěrečný den rybaření, obytná loď se přesune na kotviště u ostrova Nosy Be, kde naše putování severním pobřežím Madagaskaru skončí.
Ještě jsme ani neopustili kotevní zátoku ostrova Mitsio, když se objevila hejna bonit. Protože hladina moře bude dnes vlivem východního větru hodně zvlněná, chceme se několik hodin věnovat trollingu a nástražní bonito na mečouna by se nám hodilo. Vláčíme tedy malé wobblery a jigy v hejnech bonit, ale daří se nám lovit jen relativně velká bonita 60-75 cm. Po ulovení třetího bonita přestáváme jejich hejna honit a vyrážíme na oceán. Lodník Evariste během plavby z uloveních bonit seřezává bříška, která našívá na hladinové nástrahy-chobotničky, aby z nich učinil neodolatelnou nástrahu pro plachetníka nebo mečouna. Na volné vodě jsou nejméně dvoumetrové vlny s pěknými bílými čepicemi. Plavba je sice bezpečná, ale pohodlně se dá jet jen po vlnách. O nějakém jigování nebo přívlači nemůže být zatím ani řeči, na to je příliš silný vítr a velké vlny. Nastražujeme celkem šest trolovacích prutů kategorie 50-100 liber. Dva vnější 100-liberní s velkou hladinovou chobotnicí na outriggerech asi 60 m za lodí, středové pruty s chobotnicemi s našitým bříškem asi 40 m a lodí a vnitřní pruty s nejlehčím navijákem/prutem s chobotnicemi s našitým bříškem na trhací karabině jen cca 15-20 m za lodí. Trolujeme rychlostí 7 uzlů šikmo po vlnách směr jihozápad.
Po třech hodinách trollingu jsme měli ulovené dvě 80-centimetrové barakudy a jinak ani záběr. A protože se vítr a následně oceán trochu uklidnil, volíme změnu rybolovné techniky a začínáme jigovat na zlomech hloubek 40-80 m. To už se blíží poledne, hladina odlivu je na minimu a ryby zoufale neberou. Ačkoli kapitán každou chvíli hlásí, že echolot ukazuje u dna ryby, jsme přes hodinu bez záběru. Měníme tedy taktiku a vyhlašujem pauzu na oběd. Snad zatím ryby pochopí, že by se také měly pustit do jídla. A pochopily! Hned po obědě přichází jeden záběr za druhým. Na palubě se postupně objevuje malý chňapal růžový, kranas obrovský-GT 70 cm, kranas žlutoskvrnný 65 cm, asi tucet malých barakud 60-85 cm a Saša trumfuje velkou barakudou 125 cm. Protože je u dna docela silný proud, používáme trochu těžší nástrahy než v předchozích dnech, tedy jigy 150-250 g. Na jednom z míst bylo sice záběrů spousty, ale zároveň nám tam každému barakudy ukously jig a tak ukončujeme vertikální přívlač a míříme na nedalekou mělčinu zkusit hladinovou přívlač. To už je téměř bezvětří, hladina je jen mírně zčeřená a objevují se hejna rybek u hladiny. Po půl hodince vláčení jsme každý měli nějaký ten záběr nebo alespoň několik výjezdů, ale žádnou zaseknutou a zdolanou rybu. A protože nám na kotviště zbývají skoro dvě hodiny jízdy, ukončujeme rybaření a velíme k návratu na finální kotviště. Cestou si u pivka užíváme hezký večer na lodi, pozorujeme pobřeží ostrova NosyBe, kde po více než týdnu plavby podél divokého pobřeží vidíme první domky, kostely a hotely. Krátce po páté jsme na kotvišti u ostrova Sakatia. Následuje koupel při západu slunce, vyplacení spropitného kapitánovi a lodníkovi, další parádní večeře (špízy z krevet, zeleniny a kousků ryb, zapečené brambory se sýrem a mletým masem, kanic na grilu a jako desert čokoládový mouse). Po večeři si na horní palubě vychutnáváme desert a pár skleniček kubíčka (tedy Cuba Libre, resp. rum s colou a limetkou). Jenže se opět zvedá vítr, který dosahuje rychlosti 50 km/h a tak večerní dýchánek ukončujem a přesouváme se do kajut. Zítra ráno si ještě půjdem zaplavat nebo zašnorchlovat, zabalíme se a po snídani opustíme loď a přesuneme se do hotelu, kde jednou přespíme. Já pak počkám pár dnů na další skupinu hostů a ostatní rybáře čeká jen cesta domů, kde předpověď slibuje první letošní sněžení…
barakuda 125 cm ulovená na jig 
příprava nástražních rybek, resp. bříšek z bonit 
trolling dovede pořádně unavit 
kranas vláknoploutvý (indický) ulovený na jig - Zdenek 28.10.2025 07:01
-
Madagaskar, Mosambický průliv 23.10.2025
Ráno nás před pátou ranní budí děšť. Asi půl hodiny leje jak z konve, další půl hodinku drobně prší a pak už oblačnost odchází kamsi k severu a objevuje se modrá obloha. Po snídani se v 7.00 naloďujeme na rybářskou loď a s jedním funkčním motorem vyplouváme směr ostrov Mitsio, kam za námi v 11.00 dorazí mechanik od Suzuki. Chvíli jsme vláčeli kolem ostrovů a útesů, ale měli jsme jen pár výjezdů od kranasů a makrel, ale žádnou rybu na udici. Pak jsme trollovali kolem ostrova Nosy Lava, všude byla hejna bonit, ale měli jsme jen jeden záběr a Saša dotáhl k lodi barakudu cca 115 cm, která však spadla při podebírání.
Do zátoky ostrova Mitsio připlouváne před jedenáctou dopoledne a už nás zde čeká loď s kapitánem Johnem a mechanikem Julianim – pensionovaným Italem, který celý život dělal servisáka u Suzuki a když šel do penze, tak začal s manželkou (oba nadšení potápeči) cestovat. A protože se jim na Madagaskaru zalíbilo a na ostroě NosyBe byl servis Suzuki, tak v Itálii prodali byt, na NosyBe koupili pozemek a začali stavět barák. Naučili se chytat ryby, propotápěli veškeré okolí ostrova a Juliano dodnes pár dnů v týdnu opravuje lodní motory. Jinými slovy, užívá si příjemný důchod v teple.
Kotvíme loď u pláže a zatímco se jdeme projít do vesnice a přilehlého miniresortu, Juliano mění palivovou pumpu a za hodinu opět vyplouváme, tentokrát již s oběma motory funkčními.
Vláčíme kolem jižní poloviny ostrova Mitsio, nahazujeme k útesům a hejnům rybek, které se s nadcházejícím přílivem shromažďují na mělčinách. Prakticky na každém stanovišti jsme ulovili kranase-GT nebo kranase papuánského nebo makrelu, případně kranase modroploutvého. Ale nic velkého, vše spíše průměrné nebo menší ryby. V 17.30 končíme rybaření a před šestou, spolu se západem slunce jsme u obytné lodě. Krátká koupačka, sprcha, pivko na horní palubě a pohoda večera je ideální.
V 19.00 servíruje kuchař Dan parádní rýži s kurkumou, zeleninový salát, kalamáry v kreolské omáčce a steaky z makrely. Vše výborné, bříška plná, obloha plná hvězd a k úplné spokojenosti už chybí jen sklenka bílého. Dobrou noc.
makrela Commersonova 98 cm 
vesnice na ostrově Mitsio 
domorodý rybář porcuje rejnoka siba 
privlac u sopecneho utesu u ostrova Mitsio - neregistrovaný uživatel 27.03.2025 16:03
-
Maledivy 24-25 března 2025
Oslava narozenin na palubě se vydařila. Sice nebylo plánováno, že se budou slavit celý týden, ale tak nějak byla chuť v oslavách pokračovat. Finální statistika úlovků tak sice nebyla nijak ohromující, ale za to účet na baru svědčil o dobré náladě a zdravém jádru skupiny. Po té, co kapitán posčítal lahve od wypité whisky, šel si na mapě najít, kde že to Slovensko vlastně leží.
V závěru výpravy se žádné velké rybářské překvapení nekonalo, stále se celkem dařilo při trollingu a podařilo se ulovit řadu wahoo v kategorii 100-120 cm a metrové dorado. Večerní lovy nadále přinášely úlovky žraloků a menších kaniců a chňapalů.
makrela Solandrova-wahoo 120 cm 
zlak nachovy - dorado ulovene na trolling 
makrela Solandrova - wahoo 
nejvetsi wahoo ulovene behem tydenni vypravy - neregistrovaný uživatel 24.03.2025 12:30
-
Maledivy 20-23 března 2025
Zimní, resp. jarní rybářská sezóna se na Maledivách pomalu chýlí k závěru.
Skupina zkušených maledivských veteránů pojala letošní výpravu jako oslavu kulatých narozenin jednoho z účastníků, což má dobrý vliv na náladu posádky, ale poněkud negativní vliv na fyzickou výkonnost a logicky jsou náročnější rybolovné techniky jako popping a jigging upozaděny ve prospěch trollingu.
A trolling se aktuálně daří. Za první tři dny lovu bylo na palubě 24 wahoo, největší z nich hezkých 135 cm. Bohužel chlapi používají na trolling vláčecí udice a smekací navijáky, což na wahoo stačí, ale když přišel záběr plachetníka, došlo k přetržení udice... Přeci jen nejsou smekací navijáky stavěné na trolling a zejména při agresivním-rychlém záběru, resp. výpadu ryby se občas objeví smyčka nebo vlasec ohnutý přes překlápěč prostě nevydrží.
Po večerech jsou na programu stále žraloci. Jeden večer se přijela podívat i skupina chňapalů velkých a někteří z nich tak obohatili jídelníček posádky.
wahoo, tri makrely Solandrovy ulovene soucasne 
wahoo - makrela Solandrova delky 135 cm 
wahoo - makrela Solandrova 
jobfish, chnapal velky uloveny vecer na kus ryby - neregistrovaný uživatel 07.03.2025 17:12
-
Maledivy 3.-6.3.2025
Dva dny silný vítr, kdy se nedalo vyjet mimo atol, ale jinak docela dobré rybářské počasí.
Ryby na hladinovou přívlač tentokrát opravdu nejdou. Podařilo se ulovit pár kranasů obrovských-GT, ale ve srovnání s prvním dnem výpravy nic úžasného.
Vertikální přívlač přes den i večer je docela produktivní, většinou se chytají kanici, kranasi ostrovní a kranasi velkoocí. Problém představují žraloci - možná třetinu ryb se nepodaří zdolat, protože je během zdolávání pomordují nebo ukousnou žraloci.
Trolling funguje tak akorát, aby bylo pro kuchaře dost ryb na obědy a večeře - většinou chytáme metrové makrely Solandrovy-wahoo.
Peter
kanic zlutoploutvy uloveny na jig 
kranas - GT uloveny na popp 
makrela Solandrova-wahoo ulovená na trolling 
kranas ostrovni a kranas velkooky - vecerni ulovky - neregistrovaný uživatel 28.02.2025 13:18
-
Maledivy 27.2.2025
Slovenští borci po nalodění na rybářskou loď neztráceli čas a fotbalovou terminologií řečeno "zahájili jako AC Milán: na plno a rychleji".
Ulovit hned první den výpravy kranase obrovského (GT) 115 cm se opravdu hned tak někomu nepodaří! A kromě toho přidali skoro metrového kranase papuánského, dorado...
Len tak dál, bratia!
kranas obrovsky - GT 115 cm 
kranas obrovsky - GT 115 cm 
kranas papuansky delky 95 cm 
zlak nachovy - koryfena - dorado, uloveno na trolling
Madagaskar - Mosambický průliv 13.11.2025
Jako každý den se krátce po páté scházíme na zadní palubě u ranní kávy. Je zataženo, nad mořem jsou těžké olověné mraky, ze kterých se ozývá hřmění.
V 7.00 jsme po snídani a přestupujeme z obytné lodě na rybářskou. Obloha nad mořem se trochu projasnila a my směřujeme přímo na drop-off, kde chceme jigovat. Přívlačové pruty však máme v pohotovosti s tím, že když narazíme na hejno rybek nebo lovících ryb, tak dáme pár náhozů. A skutečně, po cca 15 minutých jízdy jsme u hejna sardinek, které chvílemi doslova vaří vodu. Na třetí nához jsem zasekl jehlici délky cca 120 cm, ale spadla mi při zdolávání. O chvíli později zdolávám kranase obrovského-GT délky 82 cm. Zkoušíme vláčet ještě u dvou dalších hejn, ale tam jsme bez záběru, resp. lodník ulovil jednoho kranase modroploutvého 75 cm.
V plánu jsme měli zaměření na vertikální přívlač v období vrcholícího přílivu, tedy nejméně do 11.00 hodin, což měla být dostatečně dlouhá doba pro nachytání hromady ryb. Ale ouha – člověk míní a ryby mění. Nevíme, zda za tím byla velká geomagnetická bouře, která včera postihla naši planetu a vyvolala polární záři prakticky po celém světě nebo jsou ryby přežrané drobných rybek, kterých jsou všude neskutečné spousty nebo se ty potvory proti nám spikly a odmítají naše luxusní nástrahy. V každém případě po dvou hodinách usilovného jiggingu jsem ulovil jednoho chňapala růžového (rosy jobfish) délky 71 cm a to bylo vše, ostatní neměli ani záběr. Bohužel Pavlovi bolest zad znemožňuje rybaření a tak nás smutně pozoruje napůl ležíce ve stínu střední části paluby. Ale dnes nemusí ničeho litovat, o nic opravdu nepřišel.
Když po jedenácté kapitán vidí, jak se marně trápíme, navrhuje, že přejede k hejnu drobných rybek, které o kus dál zahlédl, abychom tam zase chvíli zkusili hladinovou přívlač (a také abychom poodjeli dál od bouřkového mraku, který se k nám nepříjemně přiblížil). Byl to dobrý nápad, hned na druhý nához zdolávám kranase modroploutvého délky 84 cm a u dalšího hejna se mi o 14-centimetrový popp doslova porvali kranasi obrovští. S tím, který souboj o popp vyhrál se pak asi tři minuty přetahuji, ale pak tah povoluje a já vytahuji na palubu popp s jedním háčkem úplně narovnaným. Opět se potvrzuje, že při hladinové přívlači v tropech je nutné používat háčky Owner nebo BKK, vše ostatní je zbytečné riziko. Ještě chvíli vláčíme, ale únava se dostavuje. Pavla bolí záda tak, že ani nemůže nahazovat, Ruda si otevřel pivo a kapitán vidí, že bude vhodnější nechat hosty odpočinout při trollingu. Nastražujeme dva pruty s hladinovou nástrahou s našitým bříškem bonita, dva pruty s wobblerem a na vnější udice nastražujeme povrchová dráždidla – jedno velké na mečouna a druhé menší na plachetníky, wahoo, makrely, dorada apod. Skoro tři hodiny trollujeme, ale kromě tří 80-centimetrových barakud, které zabraly na wobblery, jsme měli jen jeden záběr od mečouna na hladinovou nástrahu a Rudovi spadla při zdolávání velká makrela. Během trollingu obědváme, čteme si a někteří pospávají. Pomalu se přesouváme směrem ke kotvišti, kde máme v 16.00 sraz s obytnou lodí.
Kolem druhé zkoušíme ještě jednou vertikální přívlač na hranách, kde hloubka klesá ze 40 do 90 m. Hodinu se trápíme s jigy hmotnosti 80-150 g, ale výsledkem je jen jeden kanic měsíční 40 cm a jeden makrelou ukouslý jig. Jinak nic, ani záběr. Skoro mi to přijde neuvěřitelné – echolot ryby ukazuje, loviště jsou dobrá, počasí příjemné, drift ideální rychlosti. Tak nevím, co těm potvorám šupinatým přelítlo přes nos. Snad ta geomagnetická bouře? V 16.00 už se cítíme rybami natolik poníženi a zostuzeni, že balíme udice a velíme k návratu na obytnou loď. Závěr téhle rybářské výpravy byl zcela v režii ryb a musím uznat, že nám to tentokrát natřely…
V 16.00 jsme u obytné lodě, loučíme se s posádkou rybářské lodě, balíme pruty, předáváme spropitné, odsolujeme a balíme naše rybářské nádobíčko. Pak se jedem podívat do zdejší rybářské vesnice a a půl hodinky zašnorchlovat.
A pak už kuchař Dan servíruje obří krevery na grilu, grilovaného dnes uloveného chňapala růžového, smažené kalamáry, hranolky a vanilkový desert.
Zítra nás čeká jen ranní návštěva na ostrově, kde chovají lemury, pak přesun zpět na ostrov Nosy Be a odpoledne už přistane na místním letišti další skupina rybářů. Ale to už bude zase jiný příběh…