Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "bluefin"
Pro tento tag existuje 63 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 14.11.2025 08:43
-
- Zdenek 14.11.2025 07:57
-
Madagaskar - Mosambický průliv 7.11.2025
Ještě není ani pět ráno, když se postupně scházíme na lodní zádi a pozorujeme dění na hladině zátoky. Z domorodé osady se ozývá kokrhání kohoutů, několik pirog se s rybáři vydává na oceán a loď s potápěči už zdvihá kotvy. Hladina přílivu je na maximu a když se o půl hodiny později láme do odlivu, valí se kolem nás proud jak velká řeka.
Po snídani míříme na oceán s tím, že chceme přes poledne jigovat, protože bude odliv a lze očekávat, že aktivita ryb u hladiny bude malá. Asi kilometr od ústí zátoky do moře se objevují hejna rybek u hladiny. Zkoušíme u nich vláčet a prakticky u každého hejna máme jeden nebo dva výjezdy, ale daří se nám ulovit jen chňapala velkého 65 cm a dva kranase modroploutvé 65-70 cm. Záběry makrel a GT se nám bohužel nedaří proměnit. Pavel s Rudou už se sice zberchali ze včerejší kocovinky, ale jak už to u méně zkušených rybářů bývá, činí jim na lodi problémy koordinace pohybů, náhozy jsou krátké a záseky přicházejí pozdě… Ale tak už to bývá a za 2-3 dny to snad bude lepší.
Kolem 11.00 hodiny přijíždíme do pásu mělčin, kde dno klesá z desetimetrové hloubky až do cca 90 metrů. Echolot ukazuje ryby na hloubkách 45-60 cm a zde zkoušíme jigovat. Pro některé z nás je to premiéra vertikální přívlače a i ti s určitou zkušeností se postupně musí dostat do formy.
Během první hodiny jigování končí na palubě 40-centimetrová cejnovka, o něco větší kranas modroploutvý, půlmerový kanic. Když vjíždíme do hejna barakud, tak taháme naráz každý barakudu, ale na palubě končí jen jedna délky 70 cm, z druhé vytahujeme jen hlavu a ze třetí překouslý návazec. Zatímco my jigujeme, lodník Evariste vláčí a na hladinový popp ulovil metrovou makrelu Solandrovu-wahoo.
Během přípravy oběda si od nás kapitán půjčuje jeden z jigovacích prutů a během chvilky chytá dvě půlmetrové cejnovky.
Po obědě ještě asi půl hodinu věnujeme vertikální přívlači, Petr boduje parádním kanicem délky 85 cm a tím to hasne. Od dvou do pěti odpoledne vláčíme kolem mělčin a hejn rybek. Ale daří se jen jeden kranas obrovský-GT 85 cm a chňapal velký 75 cm. Ostatní ryby padají nebo se je ani nedaří zaseknout.
Krátce po páté přijíždíme do zátoky u osady místních rybářů. Kotvíme na hloubce 4 metry, kolem jen porosty mangrovů a pobřežní vrchovina přeměněná na pastviny. Domorodci se o nás nikterak nestarají, nemají tendenci cokoli směňovat. Prostě nás ignorují a starají se o své. Jak vidno, ještě je turistický ruch nestačil nijak zkazit. Vracíme se na obytnou loď, koupeme se, doplňujeme tekutiny v podobě THB (Three Horses Beer, tedy neplést s THC…) a před sedmou večerní je na stole večeře. Plátky smaženého wahoo, rýže, zeleninový salát a krabi v kreolské omáčce. Když si po večeři sedám na horní palubě a degustuji jednu z lahví rumu, jsem zde už sám a teprve po chvíli přichází Petr. Pavel s Rudou usnuli hned po večeři a to ještě nebylo ani osm hodin! Ti mladí kluci dnes nic nevydrží…
Nad obzor pomalu vychází měsíc, kolem světel se shromažďují létající mravenci a od břehu se k nám nese volání lelků. Ještě není ani devět večer, když je na palubě tma a z kajut se ozývá rytmické oddychování občas přerušené spokojeným zachrápáním.
chnapal velky a kranas modroploutvy - ulovky na privlac 
kanic delky 85 cm uloveny na jig 
chnapal velky delky 75 cm uloveny na jig 
vecer u osady domorodych rybaru - Zdenek 13.11.2025 20:05
-
Madagaskar 5.-6. listopadu 2025
Byli jsme s Petrem na ostrově Nosy Be již několik dní, když za námi ve středu 5.11. přiletěli naši dárečci z Plzně: Ruda a Pavel. Během přistání na letišti v Nosy Be se zrovna zatáhlo a proto jim v těch džískách a párkách nebylo ani moc teplo. A pak se vyjasnilo, teplota vyskočila na standardních 30°C, což způsobilo rychlou proměnu podzimního Evropana v bělocha na dovolené – triko, kraťasy a sandály si rychle našly cestu z kufru.
Večer se jdeme projít na pláž, kde místní krasavice, masérky, prodejci vanilky, koření, triček a dalších suvenýrů neomylně poznávají nově přibyvší valuty a vrhají se na Rudu s Pavlem, zatímco mne s Petrem si vůbec nevšímají. Trochu nás to uráží, ale za to si můžeme v klidu užívat západ slunce nad mořem.
Po vydatné večeři ve střešní restauraci, kdy nás dvoulitrové porce polévek trochu zaskočily, jdu spát. Petr si chce dát šláftruňk, ale včas odhalil lest nachystanou místní pizzerií, která mu namísto míchaného drinku pod heslem Margarita chtěla nacpat pizzu. Motorkář Pavel se po večeři pro změnu zatoužil projet tuktukem. Když mu vítr vletěl do vlasů, tak omládl a dostal chuť na rum. Spolu s Rudou vyrazili do noci a po ochutnávce rumu v prvním baru je ovládla touha poznat všechny rumy ostrova. Když řidič tuktuku obdržel povel: “Jeď, chci najít nejlepší rum ostrova“, ucítil vůni peněz, naplnil nádrž dvěma litry benzínu a vyrazil do noci. Vrátili se ve tři ráno. Nádrž tuktuku byla prázdná, láhev rumu poloplná a Pavel se snažil od řidiče jeho vozidlo koupit. Naštěstí cestou na pokoj ztratil klíče od sejfu, takže se nedostal k zásobám tvrdé měny, aby koupi tuktuku dotáhl do konce. Zarmoucen skutečností, že tříkolový trhač asfaltu zůstane na Madagaskaru, usedl do zahradního lehátka na terase před pokojem a láhev rumu dopil. A tak jsem ho zcela mimo čas i prostor ráno za rozbřesku nalezl. No, neměl to chlapec lehké, když jsme ráno v 7.00 nastupovali do mikrobusu a vyráželi vstříc novým zážitkům. Tvářil se, že by raději zalezl pár metrů pod zem a vylezl po konci čtvtohor. Jenže program výpravy je neúprosný a tak jsme z mikrobusu přestoupili na obytnou loď, dali si snídani, sestavili udice a po deváté ranní už jsme nahazovali do hejn rybek, která pro nás kapitán zkušeně vyhledával. Skoro u každého hejnka rybek jsme měli záběr nebo výjezd kranase nebo jiné ryby, ale dopoledne jsme ulovili jen 80-centimetrového kranase obrovského, o pět centimetrů menšího kranase obrovského-GT a šedesáticentimetrového chňapala bohar (red snapper).
Spadlo nám pár dalších ryb, mezi kterými byly kromě kranasů i makrely a jehlice.
Po obědě (těstoviny se zeleninou a olivami) se osvěžujme koupelí u pláže korálového ostrova po půl hodince pokračujeme v rybaření. Dál projíždíme kolem mělčin a nahazujeme do hejn rybek případně do míst, kde se pár metrů pod hladinou rýsují porosty korálů. Občas přichází záběr nebo sledovačka, ale ryby jsou nějak opatrné a většinu záběrů nejde ani seknout nebo končí setřepáním ryby během zdolávání. Do večera nám na kontě přibývají jen dva kranasi modroploutví 65-70 cm a jeden o něco menší kranas obrovský.
Před pátou odpolední opouštíme pás mělčin, který se táhne asi 20 km od pobřeží Madagaskaru a míříme do zátoky, kde už nás na kotvišti čeká naše obytná loď.
Spolu s námi kotví v zátoce dvě plachetnice-katamarány a jedna loď s potápeči. Hladinu zátoky křižuje několik pirog a brzy zapadající slunce vystřídá měsíc v úplňku, který se krásně zrcadlí na klidné hladině zátoky. Techno ze sousedního katamaránu po setmění umlká a dává prostor cikádám, ševelení vln a volání lelků, které se k nám snáší z okolních lesů. Pavel ani nikdo jiný dnes večer na rumíček nemá chuť. Takže dobrou noc…
red napper - chňapal bohar 65 cm 
kranas modroploutvý - bluefin ulovený na jerk 
večeře na palubě obytné lodě 
úplněk nad kotevní zátokou - Zdenek 28.10.2025 06:25
-
Madagaskar, Mosambický průliv, 21.10.2025
Protože jsme večer šli spát už po deváté, budíme se ještě před východem slunce krátce po páté. Je krásné svěží ráno, asi 25°C a skoro bezvětří. Na hladině zátoky už je několik pirog z okolních rybářských osad. Stejně jako včera je i dnes úplně jasno a tak zahajujeme den mazáním krémem proti slunci. Následuje snídaně a v 7.00 nastupujeme na rybářskou loď a vyplouváme. Mateřská loď dnes zůstane na kotvišti v zátoce. Takže budeme rybařit v okolí mysu San Sebastian a večer se vrátíme zpět.
Ráno vláčíme kolem sopečných útesů v okruhu do 5 km od mysu San Sebastian. Všude jsou hejna rybek, ale na nástrahy nám útočí hlavně jehlice a jen občas nějaké GT. Dvakrát jsme měli na udici velkou jehlici, které se metrový kranas pokoušel sebrat nástrahu. Když je minimální odliv, tak opouštíme zónu útesů a jedeme asi 30 minut na západ, na hranu hloubek 40-80 m. Zde jigujeme a je to mazec. Záběrů je na zlomu hloubky 40/60 m spousty, ale bohužel nám každému nejméně 2 jigy něco ukouslo (asi makrely). Luboš bodoval dvěma velkými cejnovkami (emperor) 82-84 cm, podařilo se pět chňapalů růžových (rosy jobfish) 60-70 cm, asi tucet malých kaniců měsíčních 20-30 cm, bonito 60 cm.
Po obědě (risoto a pečené kuře) jedeme k ostrůvku Nosy Anambo, kde chtěli Francouzi v padesátých letech postavit maják, ale Madagaskar se v roce 1960 osamostatnil a tak z realizace sešlo a dodnes jsou na ostrůvku jen trosky rozestavěného projektu.
Kolem ostrůvku se pohybují hejna drobných rybek – chňapalů (bananafish) a chňapálků. Zkoušíme nahazovat do hejn a jejich okolí, kde očekáváme přítomnost velkých dravců. V každém třetím hejnu jsme úspěšní a máme záběr od kranase nebo jehlice, případně barakudy. Většina ryb padá, protože neberou moc ochotně. Připadá mi, že ti dravci jsou přežraní. Je tady všude kolem nás tolik hejn malých rybek, že nevidím důvod, aby se něco honilo za našimi poppy a jerky. Ale občas nějakého kranase chytnem. Celkově je však aktivita ryb mizerná a tak si na půl hodinky dáváme pauzu a jdeme si zašnorchlovat. Viditelnost pod vodou je dobrá, korály i sasanky hezké a kolem standardní přehlídka korálových rybek.
Po šnorchlování vláčíme ještě kolem ostrova a pak míříme k pobřeží. Chvíli naháníme hejno bonit, ale nedaří se nám je přimět k záběru. Kolem čtvrté, když se vrcholný příliv láme do odlivu tak chvíli zkoušíme vláčet u jednoho z útesů při pobřeží, ale daří se nám tam jen jeden bluefin 72 cm.
Protože se připozdívá a začíná odliv, tak se rozhodujeme pro návrat k lodi a návštěvu vesnice místních rybářů. U naší obytné lodě už rejduje asi tucet pirog s místní omladinou, která čeká, až se vrátíme a budeme rozdávat bonbóny. A protože bonbóny nerozdáváme, ale míříme do vsi, rozpoutává se vodácký závod směr vesnice. A vesnice? Asi třicet chatrčí na kůlech, většina stále dřevěná, resp. proutěná, některé už plechové. Ženské vaří na ohni, desítky dětí se vesele motají kolem nás a s poděkováním přijímají rozdávané bonbóny. Některá batolata, když vidí nás – bělochy, tak se rozbrečí. Za vesnicí je několik proutěných ohrad, kde jsou banánovníky, všude pobíhají desítky slepic, v proutěných koších je pár kachen, u chatrčí několik hubených psů a v jedné ohradě byly tři zebu. Po půlhodince opouštíme vesnici a vracíme se zpět na loď, kde už kuchař topí na grilu a připravuje jednoho chňapala a pár kotlet. No a k tomu brambory, zeleninový salát s uzeným plachetníkem, no prostě parádní večeře zakončená banánovou buchtou a pak samozřejmě pár skleničkami rumu s kolou na horní palubě. A k tomu jako bonus diskuse na téma energetické soběstačnosti, migrace a bordelu ve světě. A nad tím vším obloha plná hvězd, kolem odfukování delfínů z dálky volání lelků.
cejnovky - emperor 82 cm a 84 cm 
chnapal ruzovy uloveny na jig 
kranas modroploutvy - bluefin 72 cm 
kranas obrovsky-GT 80 cm - neregistrovaný uživatel 10.03.2025 11:50
-
Maledivy 10.3.2025
Zatímco včera a předevčírem se nám na přívlač moc nedařilo a vynaložené úsilí se nesetkalo s očekávanou pozorností ryb, dnes bylo náhle vše jinak.
Vláčeli jsme na oceánské straně atolu a na poppy se nám podařilo zdolat několik kranasů obrovských-GT 75-85 cm, osmikilového kanice toulavého, malého bluefina a parádního tuňáka jednobarvého-dogtooth hmotnosti 16,3 kg, což byl moc hezký souboj.
Peter
kanic toulavy uloveny na popp 
tunak jedboravy - dogtooth 16,3 kg na popp 
kranas modroploutvy uloveny na popp 
kranas obrovsky - GT uloveny na popp - rybář 11.02.2025 15:40
-
Maledivy 1-8 února 2025
Myslím, že druhá půlka výpravy byla rybářsky lepší.
Loď prošla renovací, ale změny jsou jen na zádi a dole v kajutách. Předělali přední kajutu na špici (žádná podstatná změna za mne). Celkově ta renovace lodi prospěla, pohodlnější je teď vstup do vody.
Kuchař mněl začátek horší, ale potom si ho vzal Richard na starost a konec už byl vynikající.
Kapitán je stále stejný, pořád fajn. Posádka-lodníci se musí cepovat, jinak se dost flákaj (velikost nového podběráku na vylovení ryb, to je tragédie).
Žádný poplatek za nově zvýšené taxy po nás nechtěli a odletový formulář už se nemusí vyplňovat.
Asi bych to shrnul tak, že bylo méně ryb ušlechtilých a více žraloků.
Jinak jsme si výpravu všichni užili a hodně jsme se nasmáli. Zvažujeme zase příští rok.
Jirka
kanic zlutoploutvy uloveny na jig 
zralok hedvabny - belocipy 
tunak uloveny na trolling 
kranas obrovsky-GT uloveny na popp - rybář 11.02.2025 15:25
-
Maledivy 1-8 února 2025
Na poping jsme chytali tak jednu až 2 ryby za den a osobu, což je na Maledivách celkem normální. Tedy nic úžasného, ale ani to nebyl propadák. Ale některé dny byly v úlovkovém lístku i čisté nuly, i to se stává.
Největší kranas obrovský-GT Jindra, 95cm.
Povedlo se pár pěkných bluefinů (kranasů modroploutvých).
Dohromady jsme chytli na pop cca 20 kranasů, 1 jehla, barakuda...
Zdraví
Jirka
kranas obrovský-GT 95 cm 
jehlice ulovená na popp 
kranas modroploutvy-bluefin 
kranasi a barakuda uloveni na privlac - rybář 07.12.2024 11:50
-
Madagaskar 7-15 listopadu 2024
Na rozdíl od předchozí výpravy jsme měli úplně jiné chytání. Ryby šly čím dál méně, hlavně na přívlač. A tak jsme chytali spíše na jigy nebo na trolling.
Důvodem byl asi úplně jiný charakter oceánu - už se blížil úplněk, měsíc svítil na jasné obloze každou noc a rozdíl hladiny mezi přílivem a odlivem byl den ode dne menší. To všechno jsou vlastně faktory, které hrály proti nám.
Celkově popping moc slavný nebyl, více jak polovina ryb byla chycena na jig. Můžu říct, že lepší jiggery, než naše slovensko-maďarské duo, jsem nikdy nepotkal. Měli 9 jigových prutů, které jim lodníci střídavě podávali - jako brokovnice na honu na bažanty…
U mne byl nejúspěšnější nástrahou „policejní Caperlan" 14 cm podle mne asi nejvíce napodobuje banana fish. Na rozdíl od předchozí výpravy jsme neulovili žádné makrely Commersonovy, ale zase jsme na trolling nachytali wahoo. Zvláštní - jako kdyby "královské makrely" někam odjely a jejich místo zaujali wahoo.
Zdraví Saša
makrela Solandrova-wahoo 
makrely Solandrovy-wahoo 
kranas papuansky 
kranas obrovsky - GT - rybář 12.11.2024 19:42
-
Madagaskar 7. a 8. listopadu 2025
První den jsme měli celkem 6 ryb, což není nic moc, ale dopoledne jsme si vlastně jen připravovali věci a jeli jsme z NosyBe na loviště. Hlavně jsme vláčeli kolem mělčin a brali převážně kranasi modroploutví-bluefin.
Druhý den obrat k lepšímu: Šaňo 6 ryb (největší kranas - GT 100 cm), Gabo 5 kousků, Saša 8 ryb a zlomený prut Shimano na metrovém kranasovi a jen Liborek končil s nulou.
Saša
kranasi modroploutvi - bluefini 
kranas modroploutvy-bluefin uloveny na privlac 
setkani s domorodci 
kranas vlaknity neboli Musolini - Zdenek 05.11.2024 07:53
-
Madagaskar 1.11.2024
Dnes nad ránem prvně po týdnu chvilku sprchlo a párkrát zahřmělo. Ráno se ještě všude nad východním obzorem táhnou mraky, ale postupně mizí a čeká nás další slunný den.
Vstávám už za rozbřesku před pátou. Ze zalesněného ostrova se ozývá křik ptáků a na pláži, kde stojí vesnice rybářů a stavitelů lodí, začíná čilý pracovní ruch. Krátce po páté už jsou první pirogy a plachetnice domorodců na vodě. Fouká příjemný větřík, ranní čajíček si vychutnávám na horní palubě a větracím okýnkem sleduji, jak kuchař Mark servíruje smažená vajíčka.
Po snídani a doplnění paliva do rybářské lodě vyplouváme. Protože je odliv, využíváme „zbytečný čas“ a jedeme skoro hodinu na drop-off. Hned po příjezdu k pásu mělčin v 10.00 hodin nacházíme hejna malých rybek, kolem kterých se nám daří lovit kranasy obrovské-GT 65-92 cm, kranasy modroploutvé 55-68 cm, chňapaly bohar (red snapper) kolem 65 cm, pár metrových makrel a jehlic, barakudy 95-124 cm. Mezi 10.00-14.00 se pomalu přesouváme mezi mělčinami a když nemáme více než 15 minut záběr, měníme loviště. Ačkoli se dnes nacházíme jen asi 50 km od ostrova NosyBe a na obzoru se objevily další sportovní-rybářské lodě, přesto ryby braly a podařilo se nám ulovit i pěkné kousky. A jak už to bývá, o ty největší ryby jsme přišli – tu praskla šňůra při zdolávání kranase, pak zas velká makrela překousla návazec, Michalovi pěkná ryba narovnala háček, Jirkovi roztáhla kroužek…
Kolem druhé už jsme dost unaveni a každý máme na kontě 4-7 zdolaných ryb, takže naše motivace ulovit další ryby začíná uvadat. I kapitán John už je po osmi dnech rybaření a řízení lodě unavený a velí nástup na oběd. Lodníci servírují makrelu v trojobalu, kuskus se zeleninou a krásně vyzrálé chlazené mango. Vlny pohupují lodí, větřík nás příjemně ochlazuje a občas se na hladině objeví metrová kareta. Po obědě už nemáme energii na další chytání a navíc nás čeká více než hodina plavby na kotviště. Dáváme povel k návratu a v odpoledním slunci se vracíme zpět do civilizace. Míjíme ostrov, kde u pláží kotví několik lodí s turisty, kteří sem z NosyBe připlouvají na jednodenní výlety, pozorujeme jachty i lodě se sportovními rybáři a pomalu si uklízíme naše rybářské nádobíčko.
Zítra nás čeká relaxační den, kdy navštívíme ostrůvek s lemury, kolem poledne se vrátíme na ostrov NosyBe do hotelu, budeme se povalovat v bazénu, možná si dáme pivko, přebereme nástrahy, převážeme návazce a zajdeme na večeři s kapitánem a jeho manželkou. A protože jsme si pobyt na ostrově NosyBe prodloužili, tak pozítří a v dalších dvou dnech vyrazíme na jednodenní rybářské výlety.
Ale dnešní odpoledne a večer budeme ještě na palubě obytné lodě, která na nás čeká na smluveném místě. Ve čtyři odpoledne se na jeden den loučíme kapitánem a oběma lodníky rybářské lodě, předáváme spropitné a nastupujeme na obytnou loď. John s rybářskou lodí jede na plný plyn na ostrov NosyBe, kde zítra provedou údržbu lodě a motorů. Naše obytná loď se přesouvá do závětrné zátoky. Krátce před západem slunce spouštíme kotvu a navštěvujeme domorodou vesnici (obdarování dětí bonbóny, omalovánkami a pastelkami, odhánění dotěrných psů, focení lemurů). Už se skoro stmívá, když se vracíme zpět na palubu a osvěžujeme se koupelí u lodě.
Kuchař na dnešek připravil kraby v kreolské omáčce. Ta čtyři kila krabů nám dala docela zabrat, ale spořádali jsme je. Čokoládový krém už si vychutnáváme na horní palubě. S kapkou rumu byl skutečně výtečný. Zmoženi rybařinou, celodenním houpáním na vlnách i vydatnou večeří se po deváté vytrácíme do kajut a brzy ruší noční ticho jen šumění příboje.
barakuda 124 cm ulovena na popp 
kranas obrovsky-GT 92 cm ulovey na popp 
vesnice rybaru a stavitelu lodi na ostrove 
vecer v rybarske vesnici
Madagaskar - Mosambický průliv 8.11.2025
Někteří z nás usnuli včera večer již po osmé a tak není divu, že se na zádi scházíme následující den u ranní kávy již před pátou, když stále ještě trochu prší. Mezi třetí a čtvrtou ranní lilo jak z konve, obloha nad mořem má stále barvu olova a nad pevninou se klene duha. Je vrcholný příliv a za lodní zádí občas zaloví malí kranasi. Ve vesnici na břehu vládne čilý ruch, pirogy vyplouvají na moře, zebu míří na pastvu.
Po snídani se naloďujeme na rybářskou loď, hladina moře je jak zrcadlo. Nejprve míříme ke korálovým útesům u ostrova Valia. Nikde nejsou vidět hejna rybek a po půl hodině usilovné přívlače kolem korálových útesů jsme bez záběru. Ještě včera a předevčírem byla všude u hladiny vidět hejna banánových rybek nebo modrých chňapálků a dnes nic. Opouštíme tedy pobřežní vody a míříme na oceán k pásu mělčin, které se táhnou asi 20 km od pobřeží. Cestou jsme několikrát narazili na hejna rybek (žluté banánové rybky nebo modří chňapálci). Zkoušíme kolem nich vláčet, ale záběrů či spíše sledovaček je velmi málo. Až u třetího hejna se nám podařilo ulovit pěkně tlusťoučkého chňapala bohar (red snapper) délky 73 cm, kterého sledovalo dalších několik chňapalů a kranas. U dalšího hejna byl záběr barakudy cca 120 cm, ale nepodařilo se ji zaseknout. Pavlovi začalo stávkovat rameno a tak mu nahazuje lodník Evariste – společně tak ulovili kranase obrovského 74 cm a modroploutvého 50 cm. Nevíme, zda tyto úlovky počítat, jeli k jejich dosažení užito téměř otrocké práce…
Když je v 11.00 hladina vody na minimu, začínáme jigovat. Prochytáváme hrany hloubek 40-80 m a prakticky na každý drift je nějaký záběr nebo zdolaná ryba, ale žádná jatka to nejsou. Postupně zdoláváme několik kaniců měsíčních 35-45 cm, kranase modroploutvého 45 cm, šedesáticentimetrové bonito, kranase žlutoskvrnného 85 cm a kranase obrovského-GT 80 cm.
Ve 13.00 obědváme, ale i mezi obědem a kávičkou jigujeme. Nicméně po obědě už jsme neulovili ani šupinu (a to je doba nadcházejícího přílivu)! Po druhé odpolední se přesouváme na mělčiny a opět vláčíme kolem korálů a hejn rybek. Zejména na poppy máme řadu výjezdů a záběrů od kranasů a makrel, ale ani jednu rybu se nepodařilo zaseknout. Přitom podmínky jsou v podstatě ideální – nadcházející příliv, čerstvý větřík od severu, malé vlny. Bylo to docela frustrující a tak jsme po třetí hodině zaveleli k návratu k pobřeží, resp na kotviště u ostrova, kde už nás čeká obytná loď. Na kotvišti jsme před pátou a jedeme se zodiacem podívat na ostrov, kde se nacházejí pozůstatky bývalé věznice, kterou malgašské úřady před asi 30 lety uzavřely pro nehumánní podmínky. Jó Motýlek by mohl vyprávět… Po návratu na obytnou loď se objevují domorodci na piroze – asi třicetiletá žena se dvěma dětmi. Dáváme jim prázdné plastové lahve a několik bonbónů. Žena se ptá, zda nechceme na palubu přivézt nějaká mladá děvčata. Zdvořile odmítáme – lidská bída má mnoho podob.
Večer si vychutnáváme na horní palubě u pivka. Čerstvý větřík je osvěžující a THB (Three Horses Beer) také. V sedm servíruje kuchař grilované langustini, resp. obří krevety se zeleninou, carpaccio z bonita a pár špízů ze zebu. Když si čistím zuby, moře krásně světélkuje.