Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "Tichy ocean"
Pro tento tag existuje 48 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- neregistrovaný uživatel 25.03.2026 19:09
- neregistrovaný uživatel 25.02.2026 17:10
-
20.-22. února 2026
Sice fouká pořád víc, ale trojice hostů už si zvykla a i ve vlnách docela dobře chytají. Já bych sice raději více jigoval, protože u dna vidím slušná hejna ryb, ale jednak je to v tom větru těžké a navíc hosté touží po kohoutovcích a ti se jim povedli. Dokonce i jeden cca 20 kg (130 cm). Ale nezůstalo jen u kohoutovců. Nejmladší z rybářů zdolal na přívlač i krásného kranase oceánského (amberjack), kterému do 20 kg také moc nechybělo, chytli se i další chňapali kubera, několik kranasů dvouskvrnných 75-90 cm, skorometrové makrely španělské, malí tuňáci... Ale největší radost měli hosté samozřejmě z kohoutovců. Myslím, že se jim u nás na severu Kostariky líbilo, tak uvidíme, jak zachytají v dalších dnech, kdy se chystají o něco jižněji. - neregistrovaný uživatel 25.02.2026 16:53
-
Kostarika 18-19 února 2026
Trojice moravských rybářů, která předevčírem přiletěla, měla alespoň na první dva dny docela dobré počasí. Tím "dobré" myslím, že se pár hodin denně dalo jigovat, jinak jsme kvůli větru museli jen vláčet. Davidovi se povedlo pár pěkných ryb včetně chňapala "mullet snapper" (Lutjanus aratus), chňapala kubera (Lutjanus novemfasciatus) a několika tuňáků. Jeden z rybářů se snaží jigovat s pilkrovacím prutem, což není úplně dobrá voba. Ale je to jeho boj... - Zdenek 13.11.2025 21:05
-
Madagaskar 5.-6. listopadu 2025
Byli jsme s Petrem na ostrově Nosy Be již několik dní, když za námi ve středu 5.11. přiletěli naši dárečci z Plzně: Ruda a Pavel. Během přistání na letišti v Nosy Be se zrovna zatáhlo a proto jim v těch džískách a párkách nebylo ani moc teplo. A pak se vyjasnilo, teplota vyskočila na standardních 30°C, což způsobilo rychlou proměnu podzimního Evropana v bělocha na dovolené – triko, kraťasy a sandály si rychle našly cestu z kufru.
Večer se jdeme projít na pláž, kde místní krasavice, masérky, prodejci vanilky, koření, triček a dalších suvenýrů neomylně poznávají nově přibyvší valuty a vrhají se na Rudu s Pavlem, zatímco mne s Petrem si vůbec nevšímají. Trochu nás to uráží, ale za to si můžeme v klidu užívat západ slunce nad mořem.
Po vydatné večeři ve střešní restauraci, kdy nás dvoulitrové porce polévek trochu zaskočily, jdu spát. Petr si chce dát šláftruňk, ale včas odhalil lest nachystanou místní pizzerií, která mu namísto míchaného drinku pod heslem Margarita chtěla nacpat pizzu. Motorkář Pavel se po večeři pro změnu zatoužil projet tuktukem. Když mu vítr vletěl do vlasů, tak omládl a dostal chuť na rum. Spolu s Rudou vyrazili do noci a po ochutnávce rumu v prvním baru je ovládla touha poznat všechny rumy ostrova. Když řidič tuktuku obdržel povel: “Jeď, chci najít nejlepší rum ostrova“, ucítil vůni peněz, naplnil nádrž dvěma litry benzínu a vyrazil do noci. Vrátili se ve tři ráno. Nádrž tuktuku byla prázdná, láhev rumu poloplná a Pavel se snažil od řidiče jeho vozidlo koupit. Naštěstí cestou na pokoj ztratil klíče od sejfu, takže se nedostal k zásobám tvrdé měny, aby koupi tuktuku dotáhl do konce. Zarmoucen skutečností, že tříkolový trhač asfaltu zůstane na Madagaskaru, usedl do zahradního lehátka na terase před pokojem a láhev rumu dopil. A tak jsem ho zcela mimo čas i prostor ráno za rozbřesku nalezl. No, neměl to chlapec lehké, když jsme ráno v 7.00 nastupovali do mikrobusu a vyráželi vstříc novým zážitkům. Tvářil se, že by raději zalezl pár metrů pod zem a vylezl po konci čtvtohor. Jenže program výpravy je neúprosný a tak jsme z mikrobusu přestoupili na obytnou loď, dali si snídani, sestavili udice a po deváté ranní už jsme nahazovali do hejn rybek, která pro nás kapitán zkušeně vyhledával. Skoro u každého hejnka rybek jsme měli záběr nebo výjezd kranase nebo jiné ryby, ale dopoledne jsme ulovili jen 80-centimetrového kranase obrovského, o pět centimetrů menšího kranase obrovského-GT a šedesáticentimetrového chňapala bohar (red snapper).
Spadlo nám pár dalších ryb, mezi kterými byly kromě kranasů i makrely a jehlice.
Po obědě (těstoviny se zeleninou a olivami) se osvěžujme koupelí u pláže korálového ostrova po půl hodince pokračujeme v rybaření. Dál projíždíme kolem mělčin a nahazujeme do hejn rybek případně do míst, kde se pár metrů pod hladinou rýsují porosty korálů. Občas přichází záběr nebo sledovačka, ale ryby jsou nějak opatrné a většinu záběrů nejde ani seknout nebo končí setřepáním ryby během zdolávání. Do večera nám na kontě přibývají jen dva kranasi modroploutví 65-70 cm a jeden o něco menší kranas obrovský.
Před pátou odpolední opouštíme pás mělčin, který se táhne asi 20 km od pobřeží Madagaskaru a míříme do zátoky, kde už nás na kotvišti čeká naše obytná loď.
Spolu s námi kotví v zátoce dvě plachetnice-katamarány a jedna loď s potápeči. Hladinu zátoky křižuje několik pirog a brzy zapadající slunce vystřídá měsíc v úplňku, který se krásně zrcadlí na klidné hladině zátoky. Techno ze sousedního katamaránu po setmění umlká a dává prostor cikádám, ševelení vln a volání lelků, které se k nám snáší z okolních lesů. Pavel ani nikdo jiný dnes večer na rumíček nemá chuť. Takže dobrou noc… - rybář 13.03.2025 13:01
-
Kostarika - pobřeží Nicoya 5-7 března 2025
Přesun ze severu Kostariky na pobřeží poloostrova Nicoya byl poněkud delší, protože jsme se dostali do několika kolon. Ubytování v hotelu Bahia bylo ve vyšším standardu. Navíc apartmán byl přímo v čelní části hotelu, takže jsme se mohli chodit vykoupat, kdy jsme chtěli a nemuseli chodit vůbec přes hotel.
První den jsme byly trochu zklamaní z rybaření. V předchozích dnech byla laťka nasazena hodně vysoko. Kombinace horšího počasí (nefoukalo a tak byla aktivita ryb u pobřeží výrazně snížená) a nepochopení se s posádkou, která byla z francouzské klientely zvyklá, že když se nedaří, tak se pokouší nachytat ryby posádka, vedla k mírnému poklesu nálady. To se však druhý den změnilo, protože na loď přišel místo lodníka kapitán z druhé lodi, který byl o poznání komunikativnější a hlavně jsme jeli na moře, kde jsme honili hejna delfínů a tuňáků, kteří je doprovázeli. Tuňáci byli ten den při chuti. Chytali jsem především na přívlač a dařilo se. Nejprve jsme chytli asi 3 tuňáky okolo 70 cm, pak přišel tuňák 87 cm a těsně před obědem 110 cm (cca 17 kg), to už byl souboj na téměř dvacet minut. Po obědě jsme si chvilku odpočali u trolingu, ale i během něj jsme občas nahodili povrchové nástrahy a vyplatilo se. Kolega zapřáhl tuňáka, hodně přes 30 kg, kterého se mu však nepodařilo vytáhnout. Po půlhodinovém souboji, kdy ho nebyl schopný dostat blíže než 20 m od lodi, udělala ryba chytrý manévr a vyrazila prudce k lodi. Ani intenzivní navíjení a kapitánovo couvání nepomohlo a ryba se vypnula. I tak to byl super den. Závěrečný den jsme se pokusili opět chytat tuňáky, ale na rybách se prostě žádný den neopakuje a braly již jen menší kusy a s menší intenzitou.
Pak už nás čekal jen nedělní přejezd na letiště a cesta domů. Mimochodem ten steak house Tres Hermanas na Interamerikaně je zrušený, tak jsme si dali oběd jinde a byl to nejdražší oběd co jsme zde měli (cca 50 USD na osobu), inu i to je Kostarika.
Moc děkujeme za krásnou dovolenou.
Mirek a spol. - rybář 13.03.2025 12:39
-
Kostarika, pacifické pobřeží 2-4 března 2025
Vše proběhlo tak jak bylo domluveno, jediný malý problém se vyskytl v autopůjčovně, kde jsme neměli kreditní kartu na jméno řidiče, ale nakonec se to vyřešilo připojištěním za 160 dolarů.
Cesta autem na sever Kostariky byla bez problému, jen nás trochu dobíhala únava z letu, takže jsme byli moc rádi, že nemusíme hned následující den rybařit. Šli jsem se podívat na národního parku a v něm k té nejbližší pláži. Vstup trochu podražil (cca 15 dolarů za osobu). Cestou jsme viděli opice, nosály, jelenovce, hromadu ptáků a na pláži asi 1,5 m dlouhého kajmana.
Rybařina zde byla úžasná, včetně kapitána, který nás nejprve vyvezl do nějaké zátoky, kde nás asi dvě hodiny testoval, jak zvládáme přívlač, zda se nám nedělá špatně na lodi, jak jsme samostatní atd. tam jsem měli jen pár výjezdů. Následně usoudil, že jsme připraveni jet do větších vln a zamířil s námi k jednomu mysu, který se ukázal jako nejlepší loviště i pro následující dny. První záběr na sebe dlouho nenechal čekat a přestože jsme o několik ryb přišli, tak si každý chytil alespoň jednu pěknou rybu (kohoutovce a kranasy), dokonce byla ryba (kohoutovec) přes metr, což na první den nebylo vůbec špatné. Druhý den už jsme měli nějaké zkušenosti a tak byly naše úspěchy ještě větší a chytli jsem tři kohoutkovce přes metr, přičemž jeden měl 142 cm, což je asi pěkná ryby i pro místňáky. Zkusili jsme na dvě hodiny také jigging, ale přestože ryby braly (hlavně kapitánovi), tak nás to moc neoslovilo.
Super byly také obědy: lepší ananas a kokosové ořechy jsme nejedli a hlavně nás překvapilo, že to dokáže dodat potřebnou energii na celý den náročného rybolovu.
Miroslav J. - rybář 24.02.2025 20:35
-
Kostarika 22.2.2025
Závěrečný den pro naše české hosty nepřinesl žádnou trofej, jen pár hezkých kranasů dvouskvrnných, malého tuňáka a španělskou makrelu ve velikostní kategorii oblíbené mezi kuchaři. Zatímco jinde je pro přípravu sashimi nebo carpaccia nejvyhledávanější rybou tuňák, tady (na pacifickém pobřeží Kostariky) jsou velmi oblíbené právě španělské makrely.
V příštích dnech máme na lodích skupinu hostů z Anglie a pak dorazí zase několik rybářů z Čech.
Gaby - rybář 21.02.2025 13:07
-
Kostarika 20.2.2025
Hosté z Čech už se docela rozkoukali a rozchytali. Dnes byla na programu kromě přívlače i vertikální přívlač-jigging. Je vidět, že tahle disciplína je pro většinu hostů nová, ale snaha byla odměněna úlovky. Sice nešlo o žádné trofeje, ale i ryby délky 60-80 cm dovedou hezky zabojovat, zejména když používáte jemnější vybavení.
Na druhé lodi dnes rybařili hosté z Británie a ti kromě kohoutovců, kranasů a chňapalů ulovili i několik malých tuňáků.
Gaby - rybář 20.02.2025 17:59
-
Kostarika 19.2.2025
Na třetí den rybářského pobytu v Kostarice jsme si naplánovali výjezd na volný oceán. V dalších dnech by podle předpovědi mohl trochu zesílit vítr a tak jsme využili dobré předpovědi počasí a vyrazili na oceán. Lodní motory jen lehce ševelily a přesto jsme od pobřeží letěli rychlostí 50 km/h.
Cílová ryba byla zvolena velmi rychle: mečoun. Nástražní bonita jsme chytli, pruty a návazce byly připraveny a pak nezbylo než křižovat oceán a čekat. Dva záběry od mečouna přišly, ale chyběla šťastná koncovka. No, ale když na jednu z udic zaútočil tuňák žlutoploutvý 160 cm (střízlivě 50 kg+), měli jsme splněno.
Když není mečoun, i tuňák je dobrý! A navíc jsou před námi pořád ještě tři dny rybaření...
Gaby - rybář 20.02.2025 17:10
-
Kostarika 18.2.2025
Jestliže nám včera rybaření při březích poloostrova Nicoya připadalo snadné, dnešek měl být hodně jiný. Sice se nám podařilo narazit na hejna kranasů dvouskvrnných a španělských makrel, ale kohoutovci nám souzeni nebyli.
Chvílemi jsme museli ryby dost hledat, ale podařilo se. Hezkým překvapením pak byly velryby, které jsme opakovaně potkali.
Gaby















































Kostarika-Nicoya 24-28 února 2026
Po přejezdu ze severu Kostariky od hranice s Nikaraguou na poloostrov Nicoya se výrazně změnilo počasí. I když to není daleko, najednou méně foukalo, byly menší vlny, ale také mnohem méně ryb. Na pobřeží bylo skoro mrtvo a museli jsme jezdit až na oceán.
Druhá polovina výpravy byla pro nás, co se týká úlovků, zklamáním, ale to je rybařina... Služby byly od kapitánů supr snažili se, ale moře bylo tmavé a ryby byly opravdu někde jinde a jak víme tak s tím nikdo nic neudělá. Ale pár tuňáků, kranasů a plachetníka jsme ulovili.
V hotelu jsme si museli vybojovat apartmá, které bylo rezervované. Trochu to bylo od paní majitelky nefér, ale nakonec se to povedlo k naší spokojenosti a ubytování paráda. Ale museli jsme se ozvat.
Na severu to bylo pro nás opravdu supr. Aktivní rybařina byla vždy odměněna krásnýma rybama. Pak nám moře nepřálo a trochu mě mrzí, že když moc ryby nejdou, že lodníci nejsou schopni zajistit živé nástrahy i když mají na lodi výbavu, jak je uchovat (a i když jsme jim nabízeli, že to zaplatíme). Jelikož nachytat nástražky nebylo vůbec jednoduché. Trochu jsme podcenili výbavu na lov nástražních rybek a na lodi ji také neměli. To není stížnost jen poznatek. Jinak za mne maximální spokojenost.
David M.