Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "přívlač"
Pro tento tag existuje 1351 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Borek 13.01.2026 17:06
-
- Borek 07.01.2026 17:46
-
Maledivy 7. ledna 2026
Hurá, nefouká tolik. Ráno míříme nejkratší cestou ven z atolu. První záběr na trollovaný wobler přišel záběr a David zdolal hezké red snappera (chňapal). Chvíli na to přišel další záběr a o cca půl minuty později byl naviják prázdný a ryba fuč, zmizelo odhadem 300 m vlasce. O pár desítek minut později jsme přišli u lodi o přesmetrové wahoo (makrela solandrova). Další záběr přišel zanedlouho. Prutu se chopil Olda, ryba vytočila asi 100 m vlasce a praskl návazec. Pak jsme trollovali hodinu a půl bez záběru. Zažili jsme spoustu akce, ale výsledek tristní. K tomu David opět bojoval s mořskou nemocí, ale ustál to.
Po šnorchlování, obědě a pauze na slehnutí, jsme poppovali uvnitř atolu. Objeli jsme do večera pět mělčin. Na. První bylo několik výjezdů a já zdolal dvě GT. Na poslední mělčině bodoval Olda, ulovil tři GT a hezkou jobfish (chňapal velký). Kromě toho jsme měli i několik výjezdů a popadaných ryb. Dnešní král lovu je ale Jirka. Limituje ho kromě jiného bolest nohy a musí chytat vsedě. I přesto zdolal na popp jobfish a nakonec i svoje první GT. To bylo radosti!
Red snapper na trolling 
Jirkova jobfish 
GT na stickbait 
Jirka, stastny kral dnesniho lovu - Borek 07.01.2026 05:37
-
Maledivy 6. kedna 2026
Celý den opět foukalo kolem 8 m/s, což neumožnilo vyjet z atolu na otevřenou vodu. Dokonce se do atolu přijelo schovat několik lodí, které na volném oceánu loví tuňáky. I pro ně byl asi vítr už přespříliš.
Celý den jsme střídali popping a trolling uvnitř atolu. Ale byla to bída. Výjezdů na popp pár bylo, mě spadly tři ryby a jedno lepší GT mi bohužel utrhlo oblíbený stickbait. Zdolali jsme nakonec pouze dvě barakudy, obě na na stickbait a Olda chytil jednoho malého bluefina (kranas modroploutvý) cca 60 cm.
Na trolling nebyl ani záběr a to ty potvory měly pěkný výběr nástrah. Na dvou prutech taháme Rapaly Magnum v barvě redhead a v barvě makrely, na dalším prutu máme hlubokopotápivý Xrap od Rapaly v barvě mahi-mahi a na čtvrtém povrchovou chobotnici. Prostě nežraly.
Místo pro kotvení jsme museli podřídit počasí, hlavně větru, a tak nebylo zcela ideální pro noční lov na kousky masa. Chytal jen Olda, ale kromě pár malých brakud nevytáhl nic. Posádka chytal na vlasec bez prutu a jediný záběr skončil po cca 20 minutách utržením. Kousek ryby sežral pravděpodobně velký rejnok.
Tak snad to doženeme zítra!
Olduv bluefin 
Olda ma vydrz 
Posadka zdolava rejnoka 
- Borek 05.01.2026 11:26
-
Maledivy 4. ledna 2026
Brzy ráno jsme se začali přesunovat vnější stranou atolu na sever a cestou jsme trollovali a poppovali. Na popp byl pouze jeden výjezd. Na trolling jsme měli záběr na tři pruty naráz, projeli jsme hejnem dorad (mahi-mahi, zlak nachový). Jedno spadlo, ale dvě dorada cca 80 cm jsme zdolali. Pak jsme se museli uklidit dovnitř atolu, protože vlny byly nepříjemné a Davida schvátila mořská nemoc. Evidentně by byl v tu chvíli rád kdekoliv jinde.
Po šnorchlování a obědě jsme zkoušeli poppovat uvnitř atolu kolem mělčin, kde žádné vlny nebyly. Pouze u jedné z mělčin byly ryby a Olda si ulovil první GT (kranas obrovský) v životě, David o jedno přišel a já měl výjezd, ale ryba si to rozmyslela.
Zakotvili jsme necelou hodinu před setměním, Jirka během chvíle zdolal na maso krásného chňapala. Se setměním najely jobfishe (chňapal velký) a to i docela velké. Chytali jsme je na nasvícené jiggy i na kousky masa. Hlady rozhodně v následujících dnech nezemřeme!
Olda a jeho prvni GT 
Pompano na jigg 
Jobfish-chnapal velky 
Chnapal-red snapper - Borek 04.01.2026 04:44
-
Maledivy 2. a 3. ledna 2026
V době, kdy většina národa ještě střízlivěla po proběhlém Silvestru, jsme v Praze nastoupili do letadla a 2. Ledna ráno přistáli na Maledivách. Hned jsme nastoupili na loď a vyrazili. Loď je kompletně předělaná a je mnohem prostornější a i celkově vypadá lépe a moderněji. Po letu jsme byli tak unavení, že jsme pruty na trolling připravili až po poledním koupání a obědě.
Do večera jsme neudělali ani záběr...
Kotvili jsme na okraji atolu na místě, kde bývá většinou hodně bonit, ale na jigy a kousky masa jsme ulovili pouze pár malých barakud.
Hned po rozbřesku jsme vyrazili na několikahodinový přejezd do sousedního atolu. Cestou jsme na trolling ulivili jedno malé dorado, cca 90 cm. Sice malé, ale velmi chutné. Bylo k obědu. Odpoledne jsme trollovali a poppovali z vnější strany atolu. Na poppy jsme neměli ani výjezd a na trolling se podvečer podařilo ulovit wahoo cca 100 cm, které bylo k večeři. Večerní jigging a chytání na kousky masa byl o dost úspěšnější, než předchozí večer. Kromě dvou malých žraloků, jednoho bonita a banánových rybiček se podařilo ulovit i krásného kanice. Olda měl na jig dva nekompromisní odjezdy, v jednom případe zcela jistě od tuňáka jednobarvého, ve druhém případě to byl pravděpodobně žralok větších rozměrů. Zítra se budeme pohybovat v místech, kde jsme v minulosti byli úspěšní, tak doufám, že to tak bude i tentokrát.
Wahoo 
Večerní žralok bílocípý 
Barakuda na jig 
Kanic ulovený na kus masa - Zdenek 28.11.2025 16:17
-
Madagaskar - Mosambický průliv 13.11.2025
Jako každý den se krátce po páté scházíme na zadní palubě u ranní kávy. Je zataženo, nad mořem jsou těžké olověné mraky, ze kterých se ozývá hřmění.
V 7.00 jsme po snídani a přestupujeme z obytné lodě na rybářskou. Obloha nad mořem se trochu projasnila a my směřujeme přímo na drop-off, kde chceme jigovat. Přívlačové pruty však máme v pohotovosti s tím, že když narazíme na hejno rybek nebo lovících ryb, tak dáme pár náhozů. A skutečně, po cca 15 minutých jízdy jsme u hejna sardinek, které chvílemi doslova vaří vodu. Na třetí nához jsem zasekl jehlici délky cca 120 cm, ale spadla mi při zdolávání. O chvíli později zdolávám kranase obrovského-GT délky 82 cm. Zkoušíme vláčet ještě u dvou dalších hejn, ale tam jsme bez záběru, resp. lodník ulovil jednoho kranase modroploutvého 75 cm.
V plánu jsme měli zaměření na vertikální přívlač v období vrcholícího přílivu, tedy nejméně do 11.00 hodin, což měla být dostatečně dlouhá doba pro nachytání hromady ryb. Ale ouha – člověk míní a ryby mění. Nevíme, zda za tím byla velká geomagnetická bouře, která včera postihla naši planetu a vyvolala polární záři prakticky po celém světě nebo jsou ryby přežrané drobných rybek, kterých jsou všude neskutečné spousty nebo se ty potvory proti nám spikly a odmítají naše luxusní nástrahy. V každém případě po dvou hodinách usilovného jiggingu jsem ulovil jednoho chňapala růžového (rosy jobfish) délky 71 cm a to bylo vše, ostatní neměli ani záběr. Bohužel Pavlovi bolest zad znemožňuje rybaření a tak nás smutně pozoruje napůl ležíce ve stínu střední části paluby. Ale dnes nemusí ničeho litovat, o nic opravdu nepřišel.
Když po jedenácté kapitán vidí, jak se marně trápíme, navrhuje, že přejede k hejnu drobných rybek, které o kus dál zahlédl, abychom tam zase chvíli zkusili hladinovou přívlač (a také abychom poodjeli dál od bouřkového mraku, který se k nám nepříjemně přiblížil). Byl to dobrý nápad, hned na druhý nához zdolávám kranase modroploutvého délky 84 cm a u dalšího hejna se mi o 14-centimetrový popp doslova porvali kranasi obrovští. S tím, který souboj o popp vyhrál se pak asi tři minuty přetahuji, ale pak tah povoluje a já vytahuji na palubu popp s jedním háčkem úplně narovnaným. Opět se potvrzuje, že při hladinové přívlači v tropech je nutné používat háčky Owner nebo BKK, vše ostatní je zbytečné riziko. Ještě chvíli vláčíme, ale únava se dostavuje. Pavla bolí záda tak, že ani nemůže nahazovat, Ruda si otevřel pivo a kapitán vidí, že bude vhodnější nechat hosty odpočinout při trollingu. Nastražujeme dva pruty s hladinovou nástrahou s našitým bříškem bonita, dva pruty s wobblerem a na vnější udice nastražujeme povrchová dráždidla – jedno velké na mečouna a druhé menší na plachetníky, wahoo, makrely, dorada apod. Skoro tři hodiny trollujeme, ale kromě tří 80-centimetrových barakud, které zabraly na wobblery, jsme měli jen jeden záběr od mečouna na hladinovou nástrahu a Rudovi spadla při zdolávání velká makrela. Během trollingu obědváme, čteme si a někteří pospávají. Pomalu se přesouváme směrem ke kotvišti, kde máme v 16.00 sraz s obytnou lodí.
Kolem druhé zkoušíme ještě jednou vertikální přívlač na hranách, kde hloubka klesá ze 40 do 90 m. Hodinu se trápíme s jigy hmotnosti 80-150 g, ale výsledkem je jen jeden kanic měsíční 40 cm a jeden makrelou ukouslý jig. Jinak nic, ani záběr. Skoro mi to přijde neuvěřitelné – echolot ryby ukazuje, loviště jsou dobrá, počasí příjemné, drift ideální rychlosti. Tak nevím, co těm potvorám šupinatým přelítlo přes nos. Snad ta geomagnetická bouře? V 16.00 už se cítíme rybami natolik poníženi a zostuzeni, že balíme udice a velíme k návratu na obytnou loď. Závěr téhle rybářské výpravy byl zcela v režii ryb a musím uznat, že nám to tentokrát natřely…
V 16.00 jsme u obytné lodě, loučíme se s posádkou rybářské lodě, balíme pruty, předáváme spropitné, odsolujeme a balíme naše rybářské nádobíčko. Pak se jedem podívat do zdejší rybářské vesnice a a půl hodinky zašnorchlovat.
A pak už kuchař Dan servíruje obří krevery na grilu, grilovaného dnes uloveného chňapala růžového, smažené kalamáry, hranolky a vanilkový desert.
Zítra nás čeká jen ranní návštěva na ostrově, kde chovají lemury, pak přesun zpět na ostrov Nosy Be a odpoledne už přistane na místním letišti další skupina rybářů. Ale to už bude zase jiný příběh…
chňapal růžový 71 cm ulovený na jig 
kranas modroploutvý - bluefin ulovený na popp 
stavba lodě v rybářské osadě 
i sem si našla cestu fotovoltaika - Zdenek 28.11.2025 16:04
-
Madagaskar - Mosambický průliv 12.11.2025
V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, několik černoušků šmejdí v pirogách po zátoce a slunce se snaží prokousat oblačností, která nás obklopuje. Prakticky celý den bylo zataženo, teplota se držela do 30°C a silná vrstva oblačnosti ubrala slunci na intenzitě tak, že jsme se ani nemuseli mazat krémem s UV-faktorem.
Příliv vrcholil v 9.00 ráno a celé odpoledne bylo ve znamení odlivu. Ráno jsme se snažili vláčet kolem korálových porostů u ostrova, ale bez záběru. Když pak míříme na drop-off zastavuje kapitán u hejna lovících ryb (kranasi a bonita), které intenzivně masakrují hejno potěru. Nahazujeme přímo do hejna lovicích ryb, ale po 15 minutách jsem na 14-centimetrový popp chytil jen jednoho kranase obrovského-GT 85 cm. Jiný záběr nepřišel. Nakonec lovící hejno opouštíme, protože ti dravci loví selektivně jen potěr o naše nástrahy nejeví nejmenší zájem. Zastavujeme ještě u dvou hejn drobných rybek a pak u skupinky lovících tuňáků žlutoploutvých ale zbytečně – ani záběr.
Následující tři hodiny trávíme trollingem. Na dvou prutech wobblery, na dvou našité kousky bonita na povrchové nástraze a na dvou prutech jen velké povrchové nástrahy. Záběry byly celkem tři, všechny od barakud a dvě barakudy 75 cm a 98 cm se nám podařilo dostat na palubu.
Po jedné hodině, tedy po obědě, ukončujeme trolling a zkoušíme vertikální přívlač na hloubkách 45-80 m. Dvě hodiny ani záběr! Nic, mrtvá voda. Teprve po třetí odpolední, po té, co vyhlašuji, že „kdo chytne rybu, je kokot“ zdoláváme postupně červeného kanice 43 cm, parádního kanice malabarského 72 cm a chňapala růžového 50 cm. Takže jsme nakonec kokoti všichni, protože Pavel nechytá neb ho chytla taková bolest zad, že je v podstatě paralyzován.
Krátce o čtvrté odpolední ukončujeme jigging a míříme k zátoce, kde nás čeká naše obytná loď. Cestou narážíme na velká hejna sardinek a dalších rybek, ale jen u jednoho se nám daří na popp ulovit kranase obrovského-GT délky 85 cm.
Do kotevní zátoky přijíždíme krátce před šestou večerní, tedy ještě před západem slunce a včas na to, abychom mohli od domorodců koupit dvě litrovky medu a navštívit osadu, kde dětem rozdáváme bonbóny a pořizujeme pár fotografií, navštěvujeme zdejší školu a za šera se přesouváme zpět na loď. Mezi tím kuchař Dan připravuje vynikající řízečky z tuňáka, kyselý salát z pórku a mrkve a nakonec hromadu špaget s krabím masem. Škoda, že nemám čtyři žaludky. Oči by jedly, ale už to není kam dávat…
Po večeři se vracíme zpět na horní palubu, kde ve společnosti místního rumu moudře diskutujeme a pozorujeme noční oblohu. Byla dnešní mizerná aktivita ryb způsobena geomagnetickou bouří nad naší planetou? Souvisí výskyt silné polární záře s neochotou ryb vrhat se po našich nástrahách? Kdo ví, možná…
kanic malabarský ulovený na jig 
kanic ulovený na jig 
rybářská vesnice v zátoce 
rybářská vesnice v zátoce - Zdenek 28.11.2025 15:55
-
Madagaskar-Mosambický průliv 11.11.2025
Ráno je po noční přeháňce a vzduch je hezky svěží. V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, papoušci už posedávají na vrcholcích baobabů a pokřikují přes zátoku.
Příliv vrcholil v 8.30 ráno a tak jsme se nejprve celkem poctivě věnovali přívlači kolem skal a ostrovů, ale kromě jednoho záběru jehlice a pár výjezdů kranasů jsme však nic neulovili. Přesunuli jsme se tedy na jižní okraj zátoky k vápencovým skalám, kde jsme včera zachytali chňapaly (L.argentimaculatus). Hned na první drift kolem skal ulovil Petr jednoho půlmetrového, mně spadl jeden kranas a dvakrát vyjel k nástraze velký chňapal bohar kolem 70 cm, ale to bylo vše. Zkusili jsme ještě jeden drift, kdy jsem přidal dalšího půlmetrového chňapala, ale tím to skončilo. Po deváté vyrážíme směrem k severu, protože dnes se začínáme vracet. Cestou máme dva zajímavé korálové útesy, ale nic se tam neděje, ani záběr. To už začíná odliv. Volíme tedy přesun směrem k večernímu kotvišti do míst, kde jsou dobrá loviště na vertikální přívlač na hranách 45-70 cm a kde se zpravidla při ústí velké zátoky zdržují i plachetníci. Po hodině rychlé jízdy už jsme skoro na lovišti, když se objevují u hladiny hejna rybek a kousek od nás nahánějí ryby velcí delfíni. Kapitán zastavuje a zkoušíme kolem hejn vláčet. Hned u prvního hejna padá Pavlovi, který chytá na automat (nahazuje mu lodník Evaiste) pěkná makrela. Pak Petr zdolává kranase obrovského-GT délky 85 cm a u dalšího hejna mi na popp zabral nádherný kranas kolem 120 cm, ale než jsem stačil pořádně zaseknout, nástrahu vyplivnul. V čisté vodě pod lodí jsem tu nádhernou rybu viděl v celé její kráse, ale o tento úlovek mne připravila moje vlastní nešikovnost. Málem jsem prut i navijákem vzteky mrštil do moře. Asi čtvrt hodiny vydýchávám svoji chybu, resp. souhru okolností a uvažuji, co by bylo kdyby. Jenže, kdyby byly v prdeli ryby… U dalšího hejna jsem byl pro změnu příliš rychlý a tam jsem zasekl moc brzy a pěknému kranasovi tak pro změnu odtrhl popp od huby. To už jsem si nahlas nadával do pitomců, kapitán se smál a já uvažoval, zda neprodat rybařinu a nezačít raději s filatelií…
Pak chvilku jigujeme, ale je zde příliš silný proud a ani na 60 metrech se nejsme schopni dostat na dno. Ulovili jsme pár minikaniců a dvaceticentimetrového chňapala růžového. Během jiggingu jsme viděli velrybu, ale když jsme se k ní přiblížili, tak vzala roha. Pak jsme pozorovali skupinku lovících plachetníků – dvě nebo tři ryby pluly pomalu po hladině tak, že byly vidět jejich hřbetní i ocasní ploutve, kroužily kolem hejn asi dvaceticentimetrových rybek a pak do nich náhle z hloubky zaútočili další plachetníci. Rybky létaly po hladině jako šílené, my marně nahazovali k lovícím plachetníkům a ty potvory se nerušeně ládovaly rybičkami. No prostě nádhera, úplné rybářské porno. Bylo to lepší, než plachetníka chytit!
Je čas na oběd, a tak obědváme a současně trolujeme za lodí dva wobblery a na hladině dvě povrchové nástrahy s bříšky z bonita. Oběd (zapečené brambory s mletým masem a sýrem) byl vynikající, trolling bez záběru. Ještě jsme ani nezačali trávit oběd, když kapitán uviděl hejno tuňáků žlutoploutvých. Chvatně balíme nastražené trollingové pruty, na přívlačové pruty navazujeme malé 12-14 cm dlouhé jerky nebo wobblery Shibuki a vyrážíme za tuňáky. Jedná se o velká hejna metrových ryb, která doprovázejí rackové a rybáci. Kapitán i my děláme vše, co je v našich silách, ale jen mně se daří zaseknout a zdolat jednoho tuňáka žlutoploutvého délky 99 cm (cca 15 kg), který vzal malý modrý jerk mr.Jo délky 12 cm. Ryba šla zdolat překvapivě snadno, za 5 minut byla na palubě a už během zdolávání z ní valila krev, takže o její budoucnosti v podobě sashimi a carpaccia bylo rozhodnuto. Než jsme rybu vyfotili, hejna byla pryč a tak se přesouváme na loviště vhodná pro vertikální přívlač. Jigujeme na hloubkách 45-80 m a zas je tu velryba. Objevuje se opakovaně pár set metrů od lodě, ale z blízka jsme ji neviděli. Odhadujeme její délku na cca 10 m, rozhodně to není žádný obr. Jednu chvílí Petr při jiggingu něco zasekl uprostřed sloupce na stometrové hloubce a vůbec s tím nehnul. Že by ta velryba???
Pak se nám vertikální přívlačí daří ulovit kranasy obrovské 70-75 cm, několik chňapalů růžových (rosy jobfish 40-75 cm), malého kranase žlutoskvrnného, malého kanice, sedmdesáticentimetrového kranase modroploutvého a šedesáticentimetrové bonito.
Petrovi nějaká obluda rozlomila 50-kilový obratlík, mně něco zubatého (asi makrela) ukouslo jig i s háčky 20 m pod hladinou, pak mi po 5 minutách souboje padá asi tuňák dogtooth (ukouslý háček), Rudovi zdolávaného 30-cetimetrového kanice něco rozcupovalo na kousky. No rozhodně nemůžeme říci, že by tu ryby nebyly nebo byly malé, ale jejich ulovení je především otázkou našich schopností.
Bohužel Pavla dnes vyautovala bolest zad, takže místo něj obsluhuje pruty lodník Everest a Pavel vše sleduje z polohy v pololeže. Ruda, který je od přírody pohodář navíc je v důchodu a tak nehodlá dělat přesčasy, chytá jen na půl plynu. A tak se v 17.00 vracíme zpět na palubu obytné lodě všichni vyřízení – Pavel s Rudou zdravotně a jednou pro vždy, já s Petrem udření z nahazování a jigování. Zatímco Ruda s Pavlem jdou do sprchy, jedu se s Petrem ještě před západem slunce podívat na ostrov Nosy Lava, kde žije Everestův bratranec. Na pláži se povaluje několik výrostků a malých dětí, které laxně přijímají nabízené bonbóny a lízátka. V osadě za porostem mangrovů je několik chatrčí z větví a palmových listů, ohrada se stádečkem koz, konstrukce, kde se suší asi tucet ryb délky 20-70 cm a to je vše. Od jednoho z výrostků fasujeme láhev 1,5 l s naloženým mangem a pak se už po západu slunce přesouváme na loď.
Dávám si už za šera pár temp kolem zakotvené obytné lodě, Ruda s Petrem vychutnávají pivko na horní palubě a Pavel s rovná záda v kajutě. Když se lodí rozvoní dušené steaky ze zebu se zeleninou, které doprovází carpaccio z tuňáka, scházíme se u vynikající večeře.
Je krásný večer. Loď se pohupuje na mírných vlnách v zátoce, ze břehu se ozývá volání lelků, na obloze svítí Orion, dopil jsem láhev rumu a je 21.15 večer. No tak půjdu také asi spát, abych byl ráno svěží a mohl si o páté vychutnat kávu a pak možná ulovit nějakou pěknou rybu…
tuňák žlutoploutvý 99 cm ulovený na jerk 12 cm 
kranas papuánský délky 60 cm 
domorodci suší ryby 
lemuři sifaka u rybářské osady - Zdenek 15.11.2025 14:03
-
Madagaskar - Mosambický průliv 10.11.2025
Dnes zůstáváme na kotvišti v zátoce baobabů. Měsíc je v první čtvrti po úplňku, v 6.00 maximální příliv a ve 12.30 odliv.
Ráno za přílivu vláčíme kolem skal a skalnatých ostrůvků, ale máme jen záběry od jehlic a kranasů papuánských 55-65 cm. Na vrcholcích stromů pokřikují černí papoušci a je téměř bezvětří. Krásné ráno. Pak jedeme na druhou stranu zátoky k vápencovým ostrůvkům na chňapaly (místní cubery) Lutjanus argentimaculatus, kteří obvykle berou za odlivu. Ale i dnes jsme je chvíli po vrcholném přílivu vydráždili k útokům. Při první driftu nám za nástrahami jede i pět chňapalů najednou. Hned na prvním místě, na hraně korálového útesu máme po pár náhozech výjezdy a záběry od těchto chňapalů a od půlmetrových kranasů. Ulovili jsme ryby délky 50-55 cm a v některých chvílích nám za pomalu taženými jerky jede i pět chňapalů najednou. Viděli jsme ve vodě i větší kolem 65-70 cm, ale nechytli jsme nic nad 55 cm. Objeli jsme korálovou mělčinu, která lemuje sopečný ostrov a při druhém průjezdu nad místem, kde byli chňapali, už jsme chytli jen půlmetrové kranasy-GT a spadl nám jeden pěkný kranas kolem 80 cm. Hosté už se trochu rozpohybovali a vylepšili náhozy, ale prezentace nástrahy jim stále nic neříká a zdolávání ryb je tak trochu parodie. Snad se to ještě zlepší. Bohužel Pavla chytla záda a je na něm vidět, že každý nához i pouhé navíjení šňůry je pro něj utrpením. Natož zdolávání ryb. Jak sám řekl: „Chytat ryby a zároveň doufat, že mi nic nezabere, aby mne nebolela záda, je fakt blbost“.
Po hodině chytání už to i malé kranasy a chňapaly přestává bavit a se záběry je utrum. Posouváme se k sousedním útesům, kde chytáme ještě pár kranasů papuánských kolem 60 cm. Protože se blíží odliv a na zajímavá loviště vhodná pro vertikální přívlač to máme skoro hodinu jízdy, ukončujeme přívlač kolem útesů a vyrážíme na oceán, resp na dropp-off.
Cestou jsme málem narazili do sedmimetrového žraloka velrybího, který se povaloval pod hladinou na mělčině, kde bylo asi 12 m vody. Chvíli ho fotíme, ale pak ho to přestává bavit a pomalu odplouvá.
Mezi 11.00-13.30 jigujeme na hraně hloubek 45-80 m. Záběry přicházejí postupně – nejprve pár chňapalů velkých 60-84 cm, pak půlmetrové pražmy a pak je to mazec: malí kanici měsíční, velký kanic trojbarevný-sedlatý 84 cm, Petrovo parádní GT 104 cm, bonita 55-65 cm, kranas obrovský-GT 72 cm, kranas velkooký 68 cm, kanici (coral trout) 48-52 cm, tuňák jedno barvý-dogtooth 83 cm… No, prostě mazec, spousta druhů ryb na jigy 120-200 g na hloubkách 45-80 m. A samozřejmě i jeden utržený a jeden ukousnutý jig (asi makrela nebo tuňák dogtooth).
V 15.00 (to už se zvedá příliv) se vracíme zpátky do zátoky baobabů. Necelou hodinku zkoušíme vláčet kolem skal a útesů, ale jen Pavel ulovil 70-centimetrovou barakudu a jinak nic. Ale je krásný večer, popoušci na nás pokřikují z baobabů a okolních stromů a večerní větřík trochu ochlazuje vyhřátá závětří mezi ostrovy. V 17.00 se vracíme na obytnou loď a malým zodiacem se jedem podívat na pláž. Děda, který zde žil v chatrči a kterému jsme před dvěma lety pomáhali natáhnout plastovou fólii na střechu, už se odstěhoval, starší černoška (no, ona bude možná mladší než já, ale…) zde má dvě malé děti. Rozdáváme bonbóny a lízátka a jdeme se podívat na lemury. Stejně jako loni jsme našli párek lemurů sifaka, kteří nás nechali přijít na 4 metry. Pak přejíždíme do sousední zátoky, kde je napůl dostavěný bungalov, resp. chatrč – má betonovou podezdívku, konstrukci z větví a střechu a stěny z palmových listů. Žádní lidé zde nejsou, jen na břehu se trojice rybářů na plachetnici-piroze chystá k večernímu rybaření. Po stromech na břehu poskakují dvě sifaky a na baobabu leze čtveřice jiného druhu lemurů hnědé barvy. Vykoupali jsme se na pláži a za šera se přesouváme zpět na loď. A než si stačíme dát sprchu a na horní palubě pivko, je na stole večeře. Carpaccio z tuňáka jednobarvého-dogtooth je skvělé, pražma na grilu výtečná a na zapečené brambory už nemáme sílu… Ještě před devátou večerní, než dorazila přeháňka, je na lodi tma a všichni spí…
chnapal velky 84 cm 
kranas obrovsky - GT délky 104 cm 
kanic délky 84 cm ulovený na jig 
tuňák jednobarvý-dogtooth ulovený na jig - Zdenek 14.11.2025 08:43
-
Madagaskar - Mosambický průliv 8.11.2025
Někteří z nás usnuli včera večer již po osmé a tak není divu, že se na zádi scházíme následující den u ranní kávy již před pátou, když stále ještě trochu prší. Mezi třetí a čtvrtou ranní lilo jak z konve, obloha nad mořem má stále barvu olova a nad pevninou se klene duha. Je vrcholný příliv a za lodní zádí občas zaloví malí kranasi. Ve vesnici na břehu vládne čilý ruch, pirogy vyplouvají na moře, zebu míří na pastvu.
Po snídani se naloďujeme na rybářskou loď, hladina moře je jak zrcadlo. Nejprve míříme ke korálovým útesům u ostrova Valia. Nikde nejsou vidět hejna rybek a po půl hodině usilovné přívlače kolem korálových útesů jsme bez záběru. Ještě včera a předevčírem byla všude u hladiny vidět hejna banánových rybek nebo modrých chňapálků a dnes nic. Opouštíme tedy pobřežní vody a míříme na oceán k pásu mělčin, které se táhnou asi 20 km od pobřeží. Cestou jsme několikrát narazili na hejna rybek (žluté banánové rybky nebo modří chňapálci). Zkoušíme kolem nich vláčet, ale záběrů či spíše sledovaček je velmi málo. Až u třetího hejna se nám podařilo ulovit pěkně tlusťoučkého chňapala bohar (red snapper) délky 73 cm, kterého sledovalo dalších několik chňapalů a kranas. U dalšího hejna byl záběr barakudy cca 120 cm, ale nepodařilo se ji zaseknout. Pavlovi začalo stávkovat rameno a tak mu nahazuje lodník Evariste – společně tak ulovili kranase obrovského 74 cm a modroploutvého 50 cm. Nevíme, zda tyto úlovky počítat, jeli k jejich dosažení užito téměř otrocké práce…
Když je v 11.00 hladina vody na minimu, začínáme jigovat. Prochytáváme hrany hloubek 40-80 m a prakticky na každý drift je nějaký záběr nebo zdolaná ryba, ale žádná jatka to nejsou. Postupně zdoláváme několik kaniců měsíčních 35-45 cm, kranase modroploutvého 45 cm, šedesáticentimetrové bonito, kranase žlutoskvrnného 85 cm a kranase obrovského-GT 80 cm.
Ve 13.00 obědváme, ale i mezi obědem a kávičkou jigujeme. Nicméně po obědě už jsme neulovili ani šupinu (a to je doba nadcházejícího přílivu)! Po druhé odpolední se přesouváme na mělčiny a opět vláčíme kolem korálů a hejn rybek. Zejména na poppy máme řadu výjezdů a záběrů od kranasů a makrel, ale ani jednu rybu se nepodařilo zaseknout. Přitom podmínky jsou v podstatě ideální – nadcházející příliv, čerstvý větřík od severu, malé vlny. Bylo to docela frustrující a tak jsme po třetí hodině zaveleli k návratu k pobřeží, resp na kotviště u ostrova, kde už nás čeká obytná loď. Na kotvišti jsme před pátou a jedeme se zodiacem podívat na ostrov, kde se nacházejí pozůstatky bývalé věznice, kterou malgašské úřady před asi 30 lety uzavřely pro nehumánní podmínky. Jó Motýlek by mohl vyprávět… Po návratu na obytnou loď se objevují domorodci na piroze – asi třicetiletá žena se dvěma dětmi. Dáváme jim prázdné plastové lahve a několik bonbónů. Žena se ptá, zda nechceme na palubu přivézt nějaká mladá děvčata. Zdvořile odmítáme – lidská bída má mnoho podob.
Večer si vychutnáváme na horní palubě u pivka. Čerstvý větřík je osvěžující a THB (Three Horses Beer) také. V sedm servíruje kuchař grilované langustini, resp. obří krevety se zeleninou, carpaccio z bonita a pár špízů ze zebu. Když si čistím zuby, moře krásně světélkuje.
ráno před naloděním 
chnapal bohar - red snapper ulovený na přívlač 
kranas žlutoskvrrný 85 cm 
rozdávání dárečků domorodcům
Maledivy 9. a 10 ledna 2026
Ráno jsme vstali o necelou hodinu dříve, už v 6:00 byla připravena snídaně. Čekal nás několikahodinový přejezd do sousedního atolu. David si vzal prášek a šel spát. Já šel spát do kajuty i bez prášku. Ostatní střídavě pospávali na palubě a po očku sledovali pruty na trolling, ale zbytečně - za celou dobu ani záběr, takže spáči o nic nepřišli. V poledne jsme zakotvili u malé písčiny a šli se vykoupat, což nás probralo. Pauzu po obědě jsme si dali na kotvě a po slehnutí vyrazili poppovat. Bohužel byl akorát plný odliv a ryby nebyly aktivní. Olda zdolal akorát bluefina (kranas modroploutvý), pár pronásledovaček a to je vše.
Poslední den, poslední akce! Večer odlet. Poppovali jsme kolem mělčin a přibližovali se k letišti. Z Franty se stal specialista na moontaily (kanic měsíční), na jerk jich ulovil minimálně pět a k tomu jednu barakudu. Jirka párkrát nahodil a pak už nechytal. David spal. Já měl tři nebo čtyři malé kanice měsíční (do 40 cm) a krásného red snappera (chňapal bohar) a jednoho bluefina (kranas modroploutvý). Vše završil Olda poslední rybou výpravy, kranasem obrovským (GT) délky cca 70 cm.
Pak jsme myli a balili všechny pruty, navijáky a nástrahy a blížili se do Malé. Po zakotvení v přístavu u letiště jsme si dali poslední drink, lehkou večeři (v porovnání s těmi předchozími), sprchu… a vyrazili na letiště. S přestupem v Istanbulu jsme dorazili do zmrzlé Prahy. Ten rozdíl přes 40°C byl fakt šok, ale co se dá dělat, život není jen procházka (plavba) tropickým rájem. Tak zas příště!