Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "přívlač"
Pro tento tag existuje 1343 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 15.11.2025 14:03
-
- Zdenek 14.11.2025 08:43
-
Madagaskar - Mosambický průliv 8.11.2025
Někteří z nás usnuli včera večer již po osmé a tak není divu, že se na zádi scházíme následující den u ranní kávy již před pátou, když stále ještě trochu prší. Mezi třetí a čtvrtou ranní lilo jak z konve, obloha nad mořem má stále barvu olova a nad pevninou se klene duha. Je vrcholný příliv a za lodní zádí občas zaloví malí kranasi. Ve vesnici na břehu vládne čilý ruch, pirogy vyplouvají na moře, zebu míří na pastvu.
Po snídani se naloďujeme na rybářskou loď, hladina moře je jak zrcadlo. Nejprve míříme ke korálovým útesům u ostrova Valia. Nikde nejsou vidět hejna rybek a po půl hodině usilovné přívlače kolem korálových útesů jsme bez záběru. Ještě včera a předevčírem byla všude u hladiny vidět hejna banánových rybek nebo modrých chňapálků a dnes nic. Opouštíme tedy pobřežní vody a míříme na oceán k pásu mělčin, které se táhnou asi 20 km od pobřeží. Cestou jsme několikrát narazili na hejna rybek (žluté banánové rybky nebo modří chňapálci). Zkoušíme kolem nich vláčet, ale záběrů či spíše sledovaček je velmi málo. Až u třetího hejna se nám podařilo ulovit pěkně tlusťoučkého chňapala bohar (red snapper) délky 73 cm, kterého sledovalo dalších několik chňapalů a kranas. U dalšího hejna byl záběr barakudy cca 120 cm, ale nepodařilo se ji zaseknout. Pavlovi začalo stávkovat rameno a tak mu nahazuje lodník Evariste – společně tak ulovili kranase obrovského 74 cm a modroploutvého 50 cm. Nevíme, zda tyto úlovky počítat, jeli k jejich dosažení užito téměř otrocké práce…
Když je v 11.00 hladina vody na minimu, začínáme jigovat. Prochytáváme hrany hloubek 40-80 m a prakticky na každý drift je nějaký záběr nebo zdolaná ryba, ale žádná jatka to nejsou. Postupně zdoláváme několik kaniců měsíčních 35-45 cm, kranase modroploutvého 45 cm, šedesáticentimetrové bonito, kranase žlutoskvrnného 85 cm a kranase obrovského-GT 80 cm.
Ve 13.00 obědváme, ale i mezi obědem a kávičkou jigujeme. Nicméně po obědě už jsme neulovili ani šupinu (a to je doba nadcházejícího přílivu)! Po druhé odpolední se přesouváme na mělčiny a opět vláčíme kolem korálů a hejn rybek. Zejména na poppy máme řadu výjezdů a záběrů od kranasů a makrel, ale ani jednu rybu se nepodařilo zaseknout. Přitom podmínky jsou v podstatě ideální – nadcházející příliv, čerstvý větřík od severu, malé vlny. Bylo to docela frustrující a tak jsme po třetí hodině zaveleli k návratu k pobřeží, resp na kotviště u ostrova, kde už nás čeká obytná loď. Na kotvišti jsme před pátou a jedeme se zodiacem podívat na ostrov, kde se nacházejí pozůstatky bývalé věznice, kterou malgašské úřady před asi 30 lety uzavřely pro nehumánní podmínky. Jó Motýlek by mohl vyprávět… Po návratu na obytnou loď se objevují domorodci na piroze – asi třicetiletá žena se dvěma dětmi. Dáváme jim prázdné plastové lahve a několik bonbónů. Žena se ptá, zda nechceme na palubu přivézt nějaká mladá děvčata. Zdvořile odmítáme – lidská bída má mnoho podob.
Večer si vychutnáváme na horní palubě u pivka. Čerstvý větřík je osvěžující a THB (Three Horses Beer) také. V sedm servíruje kuchař grilované langustini, resp. obří krevety se zeleninou, carpaccio z bonita a pár špízů ze zebu. Když si čistím zuby, moře krásně světélkuje.
ráno před naloděním 
chnapal bohar - red snapper ulovený na přívlač 
kranas žlutoskvrrný 85 cm 
rozdávání dárečků domorodcům - Zdenek 14.11.2025 07:57
-
Madagaskar - Mosambický průliv 7.11.2025
Ještě není ani pět ráno, když se postupně scházíme na lodní zádi a pozorujeme dění na hladině zátoky. Z domorodé osady se ozývá kokrhání kohoutů, několik pirog se s rybáři vydává na oceán a loď s potápěči už zdvihá kotvy. Hladina přílivu je na maximu a když se o půl hodiny později láme do odlivu, valí se kolem nás proud jak velká řeka.
Po snídani míříme na oceán s tím, že chceme přes poledne jigovat, protože bude odliv a lze očekávat, že aktivita ryb u hladiny bude malá. Asi kilometr od ústí zátoky do moře se objevují hejna rybek u hladiny. Zkoušíme u nich vláčet a prakticky u každého hejna máme jeden nebo dva výjezdy, ale daří se nám ulovit jen chňapala velkého 65 cm a dva kranase modroploutvé 65-70 cm. Záběry makrel a GT se nám bohužel nedaří proměnit. Pavel s Rudou už se sice zberchali ze včerejší kocovinky, ale jak už to u méně zkušených rybářů bývá, činí jim na lodi problémy koordinace pohybů, náhozy jsou krátké a záseky přicházejí pozdě… Ale tak už to bývá a za 2-3 dny to snad bude lepší.
Kolem 11.00 hodiny přijíždíme do pásu mělčin, kde dno klesá z desetimetrové hloubky až do cca 90 metrů. Echolot ukazuje ryby na hloubkách 45-60 cm a zde zkoušíme jigovat. Pro některé z nás je to premiéra vertikální přívlače a i ti s určitou zkušeností se postupně musí dostat do formy.
Během první hodiny jigování končí na palubě 40-centimetrová cejnovka, o něco větší kranas modroploutvý, půlmerový kanic. Když vjíždíme do hejna barakud, tak taháme naráz každý barakudu, ale na palubě končí jen jedna délky 70 cm, z druhé vytahujeme jen hlavu a ze třetí překouslý návazec. Zatímco my jigujeme, lodník Evariste vláčí a na hladinový popp ulovil metrovou makrelu Solandrovu-wahoo.
Během přípravy oběda si od nás kapitán půjčuje jeden z jigovacích prutů a během chvilky chytá dvě půlmetrové cejnovky.
Po obědě ještě asi půl hodinu věnujeme vertikální přívlači, Petr boduje parádním kanicem délky 85 cm a tím to hasne. Od dvou do pěti odpoledne vláčíme kolem mělčin a hejn rybek. Ale daří se jen jeden kranas obrovský-GT 85 cm a chňapal velký 75 cm. Ostatní ryby padají nebo se je ani nedaří zaseknout.
Krátce po páté přijíždíme do zátoky u osady místních rybářů. Kotvíme na hloubce 4 metry, kolem jen porosty mangrovů a pobřežní vrchovina přeměněná na pastviny. Domorodci se o nás nikterak nestarají, nemají tendenci cokoli směňovat. Prostě nás ignorují a starají se o své. Jak vidno, ještě je turistický ruch nestačil nijak zkazit. Vracíme se na obytnou loď, koupeme se, doplňujeme tekutiny v podobě THB (Three Horses Beer, tedy neplést s THC…) a před sedmou večerní je na stole večeře. Plátky smaženého wahoo, rýže, zeleninový salát a krabi v kreolské omáčce. Když si po večeři sedám na horní palubě a degustuji jednu z lahví rumu, jsem zde už sám a teprve po chvíli přichází Petr. Pavel s Rudou usnuli hned po večeři a to ještě nebylo ani osm hodin! Ti mladí kluci dnes nic nevydrží…
Nad obzor pomalu vychází měsíc, kolem světel se shromažďují létající mravenci a od břehu se k nám nese volání lelků. Ještě není ani devět večer, když je na palubě tma a z kajut se ozývá rytmické oddychování občas přerušené spokojeným zachrápáním.
chnapal velky a kranas modroploutvy - ulovky na privlac 
kanic delky 85 cm uloveny na jig 
chnapal velky delky 75 cm uloveny na jig 
vecer u osady domorodych rybaru - Zdenek 13.11.2025 20:05
-
Madagaskar 5.-6. listopadu 2025
Byli jsme s Petrem na ostrově Nosy Be již několik dní, když za námi ve středu 5.11. přiletěli naši dárečci z Plzně: Ruda a Pavel. Během přistání na letišti v Nosy Be se zrovna zatáhlo a proto jim v těch džískách a párkách nebylo ani moc teplo. A pak se vyjasnilo, teplota vyskočila na standardních 30°C, což způsobilo rychlou proměnu podzimního Evropana v bělocha na dovolené – triko, kraťasy a sandály si rychle našly cestu z kufru.
Večer se jdeme projít na pláž, kde místní krasavice, masérky, prodejci vanilky, koření, triček a dalších suvenýrů neomylně poznávají nově přibyvší valuty a vrhají se na Rudu s Pavlem, zatímco mne s Petrem si vůbec nevšímají. Trochu nás to uráží, ale za to si můžeme v klidu užívat západ slunce nad mořem.
Po vydatné večeři ve střešní restauraci, kdy nás dvoulitrové porce polévek trochu zaskočily, jdu spát. Petr si chce dát šláftruňk, ale včas odhalil lest nachystanou místní pizzerií, která mu namísto míchaného drinku pod heslem Margarita chtěla nacpat pizzu. Motorkář Pavel se po večeři pro změnu zatoužil projet tuktukem. Když mu vítr vletěl do vlasů, tak omládl a dostal chuť na rum. Spolu s Rudou vyrazili do noci a po ochutnávce rumu v prvním baru je ovládla touha poznat všechny rumy ostrova. Když řidič tuktuku obdržel povel: “Jeď, chci najít nejlepší rum ostrova“, ucítil vůni peněz, naplnil nádrž dvěma litry benzínu a vyrazil do noci. Vrátili se ve tři ráno. Nádrž tuktuku byla prázdná, láhev rumu poloplná a Pavel se snažil od řidiče jeho vozidlo koupit. Naštěstí cestou na pokoj ztratil klíče od sejfu, takže se nedostal k zásobám tvrdé měny, aby koupi tuktuku dotáhl do konce. Zarmoucen skutečností, že tříkolový trhač asfaltu zůstane na Madagaskaru, usedl do zahradního lehátka na terase před pokojem a láhev rumu dopil. A tak jsem ho zcela mimo čas i prostor ráno za rozbřesku nalezl. No, neměl to chlapec lehké, když jsme ráno v 7.00 nastupovali do mikrobusu a vyráželi vstříc novým zážitkům. Tvářil se, že by raději zalezl pár metrů pod zem a vylezl po konci čtvtohor. Jenže program výpravy je neúprosný a tak jsme z mikrobusu přestoupili na obytnou loď, dali si snídani, sestavili udice a po deváté ranní už jsme nahazovali do hejn rybek, která pro nás kapitán zkušeně vyhledával. Skoro u každého hejnka rybek jsme měli záběr nebo výjezd kranase nebo jiné ryby, ale dopoledne jsme ulovili jen 80-centimetrového kranase obrovského, o pět centimetrů menšího kranase obrovského-GT a šedesáticentimetrového chňapala bohar (red snapper).
Spadlo nám pár dalších ryb, mezi kterými byly kromě kranasů i makrely a jehlice.
Po obědě (těstoviny se zeleninou a olivami) se osvěžujme koupelí u pláže korálového ostrova po půl hodince pokračujeme v rybaření. Dál projíždíme kolem mělčin a nahazujeme do hejn rybek případně do míst, kde se pár metrů pod hladinou rýsují porosty korálů. Občas přichází záběr nebo sledovačka, ale ryby jsou nějak opatrné a většinu záběrů nejde ani seknout nebo končí setřepáním ryby během zdolávání. Do večera nám na kontě přibývají jen dva kranasi modroploutví 65-70 cm a jeden o něco menší kranas obrovský.
Před pátou odpolední opouštíme pás mělčin, který se táhne asi 20 km od pobřeží Madagaskaru a míříme do zátoky, kde už nás na kotvišti čeká naše obytná loď.
Spolu s námi kotví v zátoce dvě plachetnice-katamarány a jedna loď s potápeči. Hladinu zátoky křižuje několik pirog a brzy zapadající slunce vystřídá měsíc v úplňku, který se krásně zrcadlí na klidné hladině zátoky. Techno ze sousedního katamaránu po setmění umlká a dává prostor cikádám, ševelení vln a volání lelků, které se k nám snáší z okolních lesů. Pavel ani nikdo jiný dnes večer na rumíček nemá chuť. Takže dobrou noc…
red napper - chňapal bohar 65 cm 
kranas modroploutvý - bluefin ulovený na jerk 
večeře na palubě obytné lodě 
úplněk nad kotevní zátokou - Zdenek 28.10.2025 07:44
-
Madagaskar, Mosambický průliv 26.10.2025
Protože chodíme spát se slepicemi znaveni celodenním rybařením, budíme se zase před východem slunce kolem páté a prostatici ještě dříve. V 5.30 už sledujeme od hrnku kávy vycházející slunce. Kuchař i lodník pobíhají po palubě ve větrovkách, čepicích a mikinách – je sice 25°C, ale protože fouká ostrý vítr od východu, jsou oblečeni jak na horskou túru.
Tropická bouře, která se k nám blíží od Mauritiu nás nakonec jen lízne a prosviští k Africe někde severně od Madagaskaru. Takže se ráno sice čeká čerstvý vítr, ale odpoledne už bude zase skoro bezvětří.
V sedm ráno jsme po snídani, opouštíme obytnou loď a na rybářské lodi vyplouváme k východu za dalším rybářský dobrodružstvím. Zatímco nás dnes čeká závěrečný den rybaření, obytná loď se přesune na kotviště u ostrova Nosy Be, kde naše putování severním pobřežím Madagaskaru skončí.
Ještě jsme ani neopustili kotevní zátoku ostrova Mitsio, když se objevila hejna bonit. Protože hladina moře bude dnes vlivem východního větru hodně zvlněná, chceme se několik hodin věnovat trollingu a nástražní bonito na mečouna by se nám hodilo. Vláčíme tedy malé wobblery a jigy v hejnech bonit, ale daří se nám lovit jen relativně velká bonita 60-75 cm. Po ulovení třetího bonita přestáváme jejich hejna honit a vyrážíme na oceán. Lodník Evariste během plavby z uloveních bonit seřezává bříška, která našívá na hladinové nástrahy-chobotničky, aby z nich učinil neodolatelnou nástrahu pro plachetníka nebo mečouna. Na volné vodě jsou nejméně dvoumetrové vlny s pěknými bílými čepicemi. Plavba je sice bezpečná, ale pohodlně se dá jet jen po vlnách. O nějakém jigování nebo přívlači nemůže být zatím ani řeči, na to je příliš silný vítr a velké vlny. Nastražujeme celkem šest trolovacích prutů kategorie 50-100 liber. Dva vnější 100-liberní s velkou hladinovou chobotnicí na outriggerech asi 60 m za lodí, středové pruty s chobotnicemi s našitým bříškem asi 40 m a lodí a vnitřní pruty s nejlehčím navijákem/prutem s chobotnicemi s našitým bříškem na trhací karabině jen cca 15-20 m za lodí. Trolujeme rychlostí 7 uzlů šikmo po vlnách směr jihozápad.
Po třech hodinách trollingu jsme měli ulovené dvě 80-centimetrové barakudy a jinak ani záběr. A protože se vítr a následně oceán trochu uklidnil, volíme změnu rybolovné techniky a začínáme jigovat na zlomech hloubek 40-80 m. To už se blíží poledne, hladina odlivu je na minimu a ryby zoufale neberou. Ačkoli kapitán každou chvíli hlásí, že echolot ukazuje u dna ryby, jsme přes hodinu bez záběru. Měníme tedy taktiku a vyhlašujem pauzu na oběd. Snad zatím ryby pochopí, že by se také měly pustit do jídla. A pochopily! Hned po obědě přichází jeden záběr za druhým. Na palubě se postupně objevuje malý chňapal růžový, kranas obrovský-GT 70 cm, kranas žlutoskvrnný 65 cm, asi tucet malých barakud 60-85 cm a Saša trumfuje velkou barakudou 125 cm. Protože je u dna docela silný proud, používáme trochu těžší nástrahy než v předchozích dnech, tedy jigy 150-250 g. Na jednom z míst bylo sice záběrů spousty, ale zároveň nám tam každému barakudy ukously jig a tak ukončujeme vertikální přívlač a míříme na nedalekou mělčinu zkusit hladinovou přívlač. To už je téměř bezvětří, hladina je jen mírně zčeřená a objevují se hejna rybek u hladiny. Po půl hodince vláčení jsme každý měli nějaký ten záběr nebo alespoň několik výjezdů, ale žádnou zaseknutou a zdolanou rybu. A protože nám na kotviště zbývají skoro dvě hodiny jízdy, ukončujeme rybaření a velíme k návratu na finální kotviště. Cestou si u pivka užíváme hezký večer na lodi, pozorujeme pobřeží ostrova NosyBe, kde po více než týdnu plavby podél divokého pobřeží vidíme první domky, kostely a hotely. Krátce po páté jsme na kotvišti u ostrova Sakatia. Následuje koupel při západu slunce, vyplacení spropitného kapitánovi a lodníkovi, další parádní večeře (špízy z krevet, zeleniny a kousků ryb, zapečené brambory se sýrem a mletým masem, kanic na grilu a jako desert čokoládový mouse). Po večeři si na horní palubě vychutnáváme desert a pár skleniček kubíčka (tedy Cuba Libre, resp. rum s colou a limetkou). Jenže se opět zvedá vítr, který dosahuje rychlosti 50 km/h a tak večerní dýchánek ukončujem a přesouváme se do kajut. Zítra ráno si ještě půjdem zaplavat nebo zašnorchlovat, zabalíme se a po snídani opustíme loď a přesuneme se do hotelu, kde jednou přespíme. Já pak počkám pár dnů na další skupinu hostů a ostatní rybáře čeká jen cesta domů, kde předpověď slibuje první letošní sněžení…
barakuda 125 cm ulovená na jig 
příprava nástražních rybek, resp. bříšek z bonit 
trolling dovede pořádně unavit 
kranas vláknoploutvý (indický) ulovený na jig - Zdenek 28.10.2025 07:26
-
Madagaskar, Mosambický průliv 25.10.2025
Protože jsme večer šli spát krátce po deváté, opět jsme vzhůru kolem páté ranní, když se k nám ze vsi nese kohoutí kokrhání. Venku je úplně jasno, svěží větřík od východu a dvě jachty, která s námi kotvily v zátoce, už zvedly kotvy a napínají plachty.
Celý den bylo jasno nebo polojasno, teploty 25-30°C a mírný větřík od východu, který výrazně zesílil až po západu slunce. Co je zajímavé, je teplota vody – obvykle bývá kolem 30°C, ale teď je 27-28°C, takže, když se večer koupeme, je to velmi osvěžující.
Před sedmou jedeme vláčet do okolí sopečných ostrůvků. Na hladině jsou hejnka rybek, kolem kterých čekáme úlovky kranasů. Ale není to žádná hitparáda, jen u každého třetího nebo čtvrtého hejna máme záběr nebo uloveného kranase obrovského-GT 85 cm a Liborovi se povedl kranas papuánský 65 cm. Chytáme i na místech, kde je asi 5-7 m hloubka, krásné korálové dno a proud, který jde přes hranu do větší hloubky. Tam jsme měli pár záběrů od makrel, ale žádnou se nepodařilo zaseknout, jen jedna mi ukousla úplně nový jerk.
Po desáté opouštíme zónu ostrůvků a mělčin a míříme na oceán asi 15 km od ostrovů do zóny mělčin a podmořských kopců. Jigujeme na hloubkách 45-65 m, ale ryby zoufale nejdou, ačkoli je echolot ukazuje. Po hodině chytání jsem měl na udici jedinou metrovou makrelu, která se vypnula při podebírání u lodě. Zkoušíme jednu mělčinu po druhé, ale záběrů je málo. Až kolem třetí jsme na jednom podmořském kopci na hloubce kolem 40 m ulovili několik kaniců měsíčních 25-45 cm a dalších kaniců kolem 45 cm, metrovou barakudu a 65-centimetrového kranase žlutoskvrnného.
Po čtvrté odpolední, když nám zbývá závěrečná hodina rybaření a hodina jízdy do kotviště ukončujeme jigging a jedeme vláčet na mělčinu Little Castor bank. Je zde hloubka 12-15 m obklopená hloubkou kolem 60 m. Narazili jsme na jedno hejno rybek, ale kolem žádní dravci nebyli. Po hodině chytání jsme náhodně ulovili jednu parádní makrelu Commersonovu 115 c (Luboš na červený jerk 14 cm) a pěkného kranase obrovského-GT 91 cm (Libor na popp 20 cm).
V 17.15 velí kapitán k návratu a před šestou večer jsme zpět v kotevní zátoce u mateřské lodě, právě včas, abychom stihli večerní koupačku a pivko na horní palubě dříve, než nám personál na grilu připravil steaky ze zebu, úžasné langustini resp. velké krevety a skvělý čokoládový mouse.
makrela Commersonova 115 cm ulovená na jerk 
kanic měsíční ulovený na jig 
kranas žlutoskvrnný ulovený na jig 
večer na obytné lodi - Zdenek 28.10.2025 07:14
-
Madagaskar, Mosambický průliv 24.10.2025
Večerní rumový dýchánek, kterým jsme spláchli diskusi o situaci na domácí politické scéně, nás natolik umrtvil, že jsme všichni spali nepřetržitě od devíti večer až do páté ranní, kdy vstáváme spolu se sluncem. V půl sedmé už jsme po snídani a před sedmou nastupujeme na rybářskou loď a vyplouváme směr severozápad. Po hodině svižné jízdy, tedy cca 20 km na volném oceánu zastavujeme u podmořské hory, kde je hloubka 18 m. Chvíli zkoušíme vláčet, ale bez záběru. Pak popojíždíme na hranu hloubek 40-55 cm, tam také bez záběru. Kapitán nervózně sleduje prázdnou obrazovku echolotu a dvě rybářské lodě, které nás míjejí a míří dál na oceán. Následně nařizuje změnu loviště a valíme další skoro hodinu rychlé jízdy na sousední soustavu mělčin 20-40 m, za kterou klesají hloubky do 300 m a tam konečně přicházejí první záběry. Nejprve malé cejnovky a kanici kolem 30 cm, pak metrový žralok hedvábný, který zřejmě během zdolávání zaútočil na malého kanice. Následuje první kanic žlutoploutvý 55 cm, chňapali růžoví 60-80 cm, chňapali velcí kolem 60 cm, pak kanic žlutoploutvý 68 cm, kranas obrovský-GT 88 cm, barakuda 130 cm. A k tomu samozřejmě pár ukousnutých nebo utržených jigů, ale někteří chytáme celý den na jeden 80-gramový jig. Vše chytáme na hloubkách 40-80 m na jigy 80-200 g.
Zatímco dopoledne byla nejnižší hladina odlivu, odpolední příliv vrcholí v 18.00 a tak vlastně celé odpoledne chytáme za rostoucího přílivu, ale na aktivitě ryb to není nijak znát. Během dne jsme postupně prochytávali loviště na trase dlouhé asi 5 km, vše na hloubkách 40-80 m, většinou kolem 55 m. Do chytání jsme byli tak zabraní, že jsme celý den nejedli a oběd si dáváme až v 16.00, když vyplouváme směrem k mateřské lodi. Kapitán jede, co to dá, moře je klidné a v 17.30 jsme na kotvišti. Následují panáčky Liborovy slivovice, krátká koupel, a pak vlahý večer na horní palubě ve společnosti příjemného vánku, prvních hvězd, zapadajícího srpku měsíce a několika plachetnic, které se do zátoky stahují na noc. Předpověď počasí nám vylepšili, resp. tropická bouře se vydala někudy severněji a tak se zítra nemusíme stáhnout do bezpečí ostrova NosyBe a zůstáváme tady.
Během dne jsme viděli fregatky, jednoho faetona, pár rybáků a třikrát jsme viděli vyskočit plachetníka. Po západu slunce nás na kotvišti navštívila skupinka delfínů.
barakuda 130 cm ulovena na jig 
chňapal růžový - rosy jobfish 80 cm ulovený na jig 
kanic ulovený na jig 
kanic délky 68 cm ulovený na jig - Zdenek 28.10.2025 07:01
-
Madagaskar, Mosambický průliv 23.10.2025
Ráno nás před pátou ranní budí děšť. Asi půl hodiny leje jak z konve, další půl hodinku drobně prší a pak už oblačnost odchází kamsi k severu a objevuje se modrá obloha. Po snídani se v 7.00 naloďujeme na rybářskou loď a s jedním funkčním motorem vyplouváme směr ostrov Mitsio, kam za námi v 11.00 dorazí mechanik od Suzuki. Chvíli jsme vláčeli kolem ostrovů a útesů, ale měli jsme jen pár výjezdů od kranasů a makrel, ale žádnou rybu na udici. Pak jsme trollovali kolem ostrova Nosy Lava, všude byla hejna bonit, ale měli jsme jen jeden záběr a Saša dotáhl k lodi barakudu cca 115 cm, která však spadla při podebírání.
Do zátoky ostrova Mitsio připlouváne před jedenáctou dopoledne a už nás zde čeká loď s kapitánem Johnem a mechanikem Julianim – pensionovaným Italem, který celý život dělal servisáka u Suzuki a když šel do penze, tak začal s manželkou (oba nadšení potápeči) cestovat. A protože se jim na Madagaskaru zalíbilo a na ostroě NosyBe byl servis Suzuki, tak v Itálii prodali byt, na NosyBe koupili pozemek a začali stavět barák. Naučili se chytat ryby, propotápěli veškeré okolí ostrova a Juliano dodnes pár dnů v týdnu opravuje lodní motory. Jinými slovy, užívá si příjemný důchod v teple.
Kotvíme loď u pláže a zatímco se jdeme projít do vesnice a přilehlého miniresortu, Juliano mění palivovou pumpu a za hodinu opět vyplouváme, tentokrát již s oběma motory funkčními.
Vláčíme kolem jižní poloviny ostrova Mitsio, nahazujeme k útesům a hejnům rybek, které se s nadcházejícím přílivem shromažďují na mělčinách. Prakticky na každém stanovišti jsme ulovili kranase-GT nebo kranase papuánského nebo makrelu, případně kranase modroploutvého. Ale nic velkého, vše spíše průměrné nebo menší ryby. V 17.30 končíme rybaření a před šestou, spolu se západem slunce jsme u obytné lodě. Krátká koupačka, sprcha, pivko na horní palubě a pohoda večera je ideální.
V 19.00 servíruje kuchař Dan parádní rýži s kurkumou, zeleninový salát, kalamáry v kreolské omáčce a steaky z makrely. Vše výborné, bříška plná, obloha plná hvězd a k úplné spokojenosti už chybí jen sklenka bílého. Dobrou noc.
makrela Commersonova 98 cm 
vesnice na ostrově Mitsio 
domorodý rybář porcuje rejnoka siba 
privlac u sopecneho utesu u ostrova Mitsio - Zdenek 28.10.2025 06:48
-
Madagaskar, Mosambický průliv, 22.10.2025
Večer jsme šli spát opět už kolem deváté, a tak se ráno budíme ještě před východem slunce, krátce po páté. Je krásné svěží ráno, asi 23°C, ale na jižním a západním obzoru jsou vidět mraky, ze kterých asi prší. Na hladině zátoky je několik pirog z okolních rybářských osad.
V 7.00 nastupujeme na rybářskou loď a vyplouváme. Včera jsme dostali informace o příchodu tropické bouře, takže jsme museli přepracovat plán další plavby a namísto pokračování na sever, se zítra budeme muset začít vracet k jihu a jestli se předpověď postupu bouře vyplní, budeme se muset o den dříve vrátit na ostrov NosyBe do bezpečného kotviště. Očekává se vítr až 140 km/h a v tom se chytat nedá… Mateřská loď tedy dnes zůstane na kotvišti u vesnice a my budeme rybařit v okolí mysu San Sebastian a večer se vrátíme zpět. Ale nakonec bylo vše jinak.
Ráno vláčíme kolem sopečných útesů v okruhu do 5 km od myslu San Sebastian. Všude jsou hejna rybek, na nástrahy nám útočí hlavně jehlice, ale ulovili jsme i dva kranasy obrovské-GT 88 cm a jednu makrelu 98 cm. V 10.00, když je minimální odliv, tak opouštíme zónu útesů a jedeme asi 30 minut na severozápad, na hranu hloubek 40-80 m, kde chceme jigovat. Začíná však zlobit levý motor a tak v 10.30 zastavujeme na zlomu 30-40 m a zatímco jigujeme, tak lodník mění svíčky v tom vynechávajícím motoru. Luboš ulovil na jig jednu půlmetrovou makrelu nebo co to bylo. Jenže po výměně svíček už se ten levý motor nepodařilo nahodit. Bohužel nebyl signál na mobil a tak jsme na jeden motor museli dojet k pobřeží, tam si kapitán zavolal mechanikovi pro instrukce a během hodiny, když se podařilo vyloučit problémy se svíčkami, baterkou, startérem, elektrikou a přívodem paliva do motoru, se vyjasnilo, že odešla palivová pumpa. Náhradní pumpu jsme sice na palubě měli, ale vyměnit ji na moři není úplně jednoduché. A tak jsme s jedním motorem objeli několik ostrovů a útesů, kde jsme zkoušeli vláčet. Pár záběrů od kranasů a makrel bylo, Libor utrhnul velkou rybu, která mu zajela do korálů, ale ulovit se nám již nic nepodařilo.
K obytné lodi se nakonec vracíme po čtvrté odpolední. Luboš si čte a relaxuje na horní palubě a my ostatní se jedeme motorovou lodí podívat do porostu mangrovů a ke zbytkům původního lesa. Na okraji bývalého lesa se pase několik kusů zebu, skupinka dětí a ženských nabírá vodu u pramene a krátce po západu slunce jsme objevili i skupinku lemurů (asi lemuři korunkoví). Viděli jsme tam i bahňáky-kolihy, na břehu moře vlhy, v lese ptáky podobné žluvě s velkým zahnutým zobákem a ve větvích stromů posedával drongo chocholatý – černomodrý pták s chocholkou nad zobákem. Po západu slunce nás na kotvišti navštívilo pár delfínů.
kranas obrovsky - GT 92 cm 
kranas obrovsky-GT 87 cm uloveny na popp 
rozdavani ryb domorodcum 
večer na horní palubě obytné lodě - Zdenek 28.10.2025 06:25
-
Madagaskar, Mosambický průliv, 21.10.2025
Protože jsme večer šli spát už po deváté, budíme se ještě před východem slunce krátce po páté. Je krásné svěží ráno, asi 25°C a skoro bezvětří. Na hladině zátoky už je několik pirog z okolních rybářských osad. Stejně jako včera je i dnes úplně jasno a tak zahajujeme den mazáním krémem proti slunci. Následuje snídaně a v 7.00 nastupujeme na rybářskou loď a vyplouváme. Mateřská loď dnes zůstane na kotvišti v zátoce. Takže budeme rybařit v okolí mysu San Sebastian a večer se vrátíme zpět.
Ráno vláčíme kolem sopečných útesů v okruhu do 5 km od mysu San Sebastian. Všude jsou hejna rybek, ale na nástrahy nám útočí hlavně jehlice a jen občas nějaké GT. Dvakrát jsme měli na udici velkou jehlici, které se metrový kranas pokoušel sebrat nástrahu. Když je minimální odliv, tak opouštíme zónu útesů a jedeme asi 30 minut na západ, na hranu hloubek 40-80 m. Zde jigujeme a je to mazec. Záběrů je na zlomu hloubky 40/60 m spousty, ale bohužel nám každému nejméně 2 jigy něco ukouslo (asi makrely). Luboš bodoval dvěma velkými cejnovkami (emperor) 82-84 cm, podařilo se pět chňapalů růžových (rosy jobfish) 60-70 cm, asi tucet malých kaniců měsíčních 20-30 cm, bonito 60 cm.
Po obědě (risoto a pečené kuře) jedeme k ostrůvku Nosy Anambo, kde chtěli Francouzi v padesátých letech postavit maják, ale Madagaskar se v roce 1960 osamostatnil a tak z realizace sešlo a dodnes jsou na ostrůvku jen trosky rozestavěného projektu.
Kolem ostrůvku se pohybují hejna drobných rybek – chňapalů (bananafish) a chňapálků. Zkoušíme nahazovat do hejn a jejich okolí, kde očekáváme přítomnost velkých dravců. V každém třetím hejnu jsme úspěšní a máme záběr od kranase nebo jehlice, případně barakudy. Většina ryb padá, protože neberou moc ochotně. Připadá mi, že ti dravci jsou přežraní. Je tady všude kolem nás tolik hejn malých rybek, že nevidím důvod, aby se něco honilo za našimi poppy a jerky. Ale občas nějakého kranase chytnem. Celkově je však aktivita ryb mizerná a tak si na půl hodinky dáváme pauzu a jdeme si zašnorchlovat. Viditelnost pod vodou je dobrá, korály i sasanky hezké a kolem standardní přehlídka korálových rybek.
Po šnorchlování vláčíme ještě kolem ostrova a pak míříme k pobřeží. Chvíli naháníme hejno bonit, ale nedaří se nám je přimět k záběru. Kolem čtvrté, když se vrcholný příliv láme do odlivu tak chvíli zkoušíme vláčet u jednoho z útesů při pobřeží, ale daří se nám tam jen jeden bluefin 72 cm.
Protože se připozdívá a začíná odliv, tak se rozhodujeme pro návrat k lodi a návštěvu vesnice místních rybářů. U naší obytné lodě už rejduje asi tucet pirog s místní omladinou, která čeká, až se vrátíme a budeme rozdávat bonbóny. A protože bonbóny nerozdáváme, ale míříme do vsi, rozpoutává se vodácký závod směr vesnice. A vesnice? Asi třicet chatrčí na kůlech, většina stále dřevěná, resp. proutěná, některé už plechové. Ženské vaří na ohni, desítky dětí se vesele motají kolem nás a s poděkováním přijímají rozdávané bonbóny. Některá batolata, když vidí nás – bělochy, tak se rozbrečí. Za vesnicí je několik proutěných ohrad, kde jsou banánovníky, všude pobíhají desítky slepic, v proutěných koších je pár kachen, u chatrčí několik hubených psů a v jedné ohradě byly tři zebu. Po půlhodince opouštíme vesnici a vracíme se zpět na loď, kde už kuchař topí na grilu a připravuje jednoho chňapala a pár kotlet. No a k tomu brambory, zeleninový salát s uzeným plachetníkem, no prostě parádní večeře zakončená banánovou buchtou a pak samozřejmě pár skleničkami rumu s kolou na horní palubě. A k tomu jako bonus diskuse na téma energetické soběstačnosti, migrace a bordelu ve světě. A nad tím vším obloha plná hvězd, kolem odfukování delfínů z dálky volání lelků.
cejnovky - emperor 82 cm a 84 cm 
chnapal ruzovy uloveny na jig 
kranas modroploutvy - bluefin 72 cm 
kranas obrovsky-GT 80 cm
Madagaskar - Mosambický průliv 10.11.2025
Dnes zůstáváme na kotvišti v zátoce baobabů. Měsíc je v první čtvrti po úplňku, v 6.00 maximální příliv a ve 12.30 odliv.
Ráno za přílivu vláčíme kolem skal a skalnatých ostrůvků, ale máme jen záběry od jehlic a kranasů papuánských 55-65 cm. Na vrcholcích stromů pokřikují černí papoušci a je téměř bezvětří. Krásné ráno. Pak jedeme na druhou stranu zátoky k vápencovým ostrůvkům na chňapaly (místní cubery) Lutjanus argentimaculatus, kteří obvykle berou za odlivu. Ale i dnes jsme je chvíli po vrcholném přílivu vydráždili k útokům. Při první driftu nám za nástrahami jede i pět chňapalů najednou. Hned na prvním místě, na hraně korálového útesu máme po pár náhozech výjezdy a záběry od těchto chňapalů a od půlmetrových kranasů. Ulovili jsme ryby délky 50-55 cm a v některých chvílích nám za pomalu taženými jerky jede i pět chňapalů najednou. Viděli jsme ve vodě i větší kolem 65-70 cm, ale nechytli jsme nic nad 55 cm. Objeli jsme korálovou mělčinu, která lemuje sopečný ostrov a při druhém průjezdu nad místem, kde byli chňapali, už jsme chytli jen půlmetrové kranasy-GT a spadl nám jeden pěkný kranas kolem 80 cm. Hosté už se trochu rozpohybovali a vylepšili náhozy, ale prezentace nástrahy jim stále nic neříká a zdolávání ryb je tak trochu parodie. Snad se to ještě zlepší. Bohužel Pavla chytla záda a je na něm vidět, že každý nához i pouhé navíjení šňůry je pro něj utrpením. Natož zdolávání ryb. Jak sám řekl: „Chytat ryby a zároveň doufat, že mi nic nezabere, aby mne nebolela záda, je fakt blbost“.
Po hodině chytání už to i malé kranasy a chňapaly přestává bavit a se záběry je utrum. Posouváme se k sousedním útesům, kde chytáme ještě pár kranasů papuánských kolem 60 cm. Protože se blíží odliv a na zajímavá loviště vhodná pro vertikální přívlač to máme skoro hodinu jízdy, ukončujeme přívlač kolem útesů a vyrážíme na oceán, resp na dropp-off.
Cestou jsme málem narazili do sedmimetrového žraloka velrybího, který se povaloval pod hladinou na mělčině, kde bylo asi 12 m vody. Chvíli ho fotíme, ale pak ho to přestává bavit a pomalu odplouvá.
Mezi 11.00-13.30 jigujeme na hraně hloubek 45-80 m. Záběry přicházejí postupně – nejprve pár chňapalů velkých 60-84 cm, pak půlmetrové pražmy a pak je to mazec: malí kanici měsíční, velký kanic trojbarevný-sedlatý 84 cm, Petrovo parádní GT 104 cm, bonita 55-65 cm, kranas obrovský-GT 72 cm, kranas velkooký 68 cm, kanici (coral trout) 48-52 cm, tuňák jedno barvý-dogtooth 83 cm… No, prostě mazec, spousta druhů ryb na jigy 120-200 g na hloubkách 45-80 m. A samozřejmě i jeden utržený a jeden ukousnutý jig (asi makrela nebo tuňák dogtooth).
V 15.00 (to už se zvedá příliv) se vracíme zpátky do zátoky baobabů. Necelou hodinku zkoušíme vláčet kolem skal a útesů, ale jen Pavel ulovil 70-centimetrovou barakudu a jinak nic. Ale je krásný večer, popoušci na nás pokřikují z baobabů a okolních stromů a večerní větřík trochu ochlazuje vyhřátá závětří mezi ostrovy. V 17.00 se vracíme na obytnou loď a malým zodiacem se jedem podívat na pláž. Děda, který zde žil v chatrči a kterému jsme před dvěma lety pomáhali natáhnout plastovou fólii na střechu, už se odstěhoval, starší černoška (no, ona bude možná mladší než já, ale…) zde má dvě malé děti. Rozdáváme bonbóny a lízátka a jdeme se podívat na lemury. Stejně jako loni jsme našli párek lemurů sifaka, kteří nás nechali přijít na 4 metry. Pak přejíždíme do sousední zátoky, kde je napůl dostavěný bungalov, resp. chatrč – má betonovou podezdívku, konstrukci z větví a střechu a stěny z palmových listů. Žádní lidé zde nejsou, jen na břehu se trojice rybářů na plachetnici-piroze chystá k večernímu rybaření. Po stromech na břehu poskakují dvě sifaky a na baobabu leze čtveřice jiného druhu lemurů hnědé barvy. Vykoupali jsme se na pláži a za šera se přesouváme zpět na loď. A než si stačíme dát sprchu a na horní palubě pivko, je na stole večeře. Carpaccio z tuňáka jednobarvého-dogtooth je skvělé, pražma na grilu výtečná a na zapečené brambory už nemáme sílu… Ještě před devátou večerní, než dorazila přeháňka, je na lodi tma a všichni spí…