Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "vertikální přívlač"
Pro tento tag existuje 104 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 20.01.2022 19:18
-
- Zdenek 19.01.2022 16:46
-
Maledivy 19.1.2022
Budík mi zazvonil v 5.59, tedy po více než osmi hodinách spánku. Něco mi říká, že bych se klidně mohl pootočit na druhý bok a ještě si kapánek ducnout, když se ta postel tak hezky houpe... Ale po pár vteřinách vítězí mé lepší já a tak mohu na lodní zádi přivítat vycházející slunce. Po chvilce se na palubě objevuje i Michal, bereme si ploutve, brýle, šnorchl a lodník Šaríf nás veze motorovým člunem k písčině obklopené korálovým útesem. Viditelnost v okolí písčiny je však snížena zvířeným pískem a kromě nejběžnějších korálových rybek (bodloků, ostenců, chrochtalů, malých kaniců), hejna pelamid a jednoho metrového žraloka útesového jsme nic zajímavého neviděli. Když se po půl hodině osvěžující koupele vracíme zpět na palubu, lodníci už servírují snídani a z kajut se štrachají i Jirka, Luboš a Tomáš.
Po té, co jsme přemohli hromádky párečků, smažených vajec a v toastu zapečené pomazánky z tuňáka, chvíli váháme, zda si nemáme jít ještě narovnat záda, ale kapitánův povel „Popping, popping!“ nás vrací zpět do reality rybářské výpravy. Asi hodinu vláčíme poppy a jerky kolem thil při ústí průlivu do oceánu. Ačkoli stále fouká vítr kolem 5-8 m/s, vodní hladina je v těchto místech docela klidná a ze střechy plavidla jsou hezky vidět útoky jehlic a kranasů na naše nástrahy. Necelá polovina útoků ryb končí záběrem a pouze Michalovi se daří skórovat. Za to však hned třikrát: na růžovo-černo-stříbrný jerk délky 15 cm ulovil nejprve kranasa modroploutvého 66 cm, pak o něco většího kranasa obrovského, ke kterému po chvilce přidal ještě jednoho 80 cm.
Když jsme objeli všechny thily v průlivu, měníme vláčecí pruty za krátké jigovací. Skoro dvě hodiny prochytáváme s jigy hmotnosti 200-300 g zónu hloubek 40-100 m, ale záběry jsou jen ojedinělé. Jirka nám zajistil večeři v podobě tunáka jednobarvého-dogtooth 70 cm, já ukázal palubu dvěma kanicům 30-55 cm a Michalovi po pár minutách zdolávání ukradl rybu i s jigem žralok.
Protože nás začínají trochu bolet nerozcvičené ruce a záda, odkládáme jigovací pruty a trolujeme k místu, kde máme naplánované koupání, šnorchlování a oběd. Voda je zde nádherně čistá a při pohledu pod hladinu se objevují hezké porosty korálů, hejna korálových rybek a v mělčině u majáku, kde je necelý půlmetr vody, pozorujeme i skupinky kranasů modroploutvých. Chvíli se snažíme chytit želvu, která se popásá na dně, ale mávání z lodě nám oznamuje, že oběd je na stole. Kuchař Šadíz se opět nenechal zahanbit a pikantními těstovinami s tuňákem, smaženou rybou, hranolkami a salátem nás opět uvádí do stavu, kdy jsme schopni jen odpočívat nebo trollovat. Volíme trolling přes oceán k sousednímu atolu. Motor si přede, loď se pohupuje, někteří trollují, Michal se pokouší usilovným klepáním do tabletu zvýšit HDP a všichni jeden po druhém usínáme.
Budí nás až vůně kávy a vlny, které mořský proud dělá při vjezdu do sousedního atolu. Akorát nám vytrávilo a je nejvyšší čas protáhnout zlenivělá těla hard-core přívlačí ve vlnách na rozhraní mořských proudů v průlivu. První záběry hlásí z lodní přídě Jirka, jehož patnácticentimetrový popp se kranasům evidentně líbí. Někteří útočí na popp dokonce opakovaně, ale žádnou z ryb se Jirkovi nepovedlo zaseknout. Záběry pak hlásí ze střechy vláčející Michal a Zdeněk, ale první zásek se daří až Tomášovi, jehož růžovostříbrný jerk Savage pronásledoval a opakovaně atakoval kranas tak dlouho, až nástrahu necelých deset metrů od lodě opravdu nasál a dostalo se mu tak privilegia být první rybou, kterou Tomáš v tropech na hladinovou nástrahu ulovil. Měřil přesně 69 cm a po vyfotografování se odporoučel zpět ke korálovému útesu. Nakonec prolomil smůlu i Jirka, který po několika nezaseknutých rybách jeden ze záběrů proměnil a připsal si na konto kranase-GT 75 cm. To už se slunce pomalu kloní k západu a nám stále zbývá na kotviště půl hodiny jízdy. Ukončujeme tedy pro dnešek hladinovou přívlač a pouštíme za jedoucí loď wobblery a plastové imitace chobotnic. Cestou na nocoviště se nachází místo, kde jsme v uplynulých letech pravidelně ulovili kranasy zlaté. Kapitán vede loď podle navigace přesně přes místa s hloubkou 37-39 m, kde jsme ulovili již desítky ryb. Zajímavé je, že echolot neukazuje na dně žádné vyvýšeniny nebo zlomy hloubek, všude jen ploché dno. A pak najednou buch-buch-buch a zhruba 100 m od místa, kde jsme loni ulovili najednou pět kranasů 80-90 cm, máme zase naráz tři ryby na prutu. Lubošovi a Michalovi šluknul kranas wobbler a mně hladinovou nástrahu-chobotnici. Máme druhý den výpravy a projevuje se únava neprověřeného materiálu: můj několik let generacemi ryb nahlodávaný návazec konečně praskl a Lubošovi kranas roztáhl kroužek na háčku. A tak svého kranase zlatého přitahuje k lodi jen Michal. Metr ukazuje 88 cm. Příští rok, až si sem zajedem, už tahle ryba bude mít přes devadesát! Zkoušíme přes místo záběrů přejet ještě jednou, ale kranasi už o naše nástrahy zájem nejeví.
Na kotviště přijíždíme téměř za tmy. Právě včas, abychom před večeří na malé jigy a plandavky chytli ještě pár drobných barakud, chňapalů a bonit.
kranas obrovsky-GT 80 cm uloveny na jerk 
tunak jednobarvy-dogtooth 70 cm uloveny na jig 
kanic mesicni uloveny na jig 
kranas modroploutvy-bluefin 66 cm - Zdenek 17.12.2021 21:11
-
Kostarika, poloostrov Nicoya, 15.12.2021
Jasno, slunečno, mírný větřík od jihozápadu. Ráno 23°C, odpoledne 28°C. Na ryby jsme vyrazili ráno v 7.15, nejprve jsme vláčeli severozápadně od kotviště lodí. Byla vidět hejna bonit a sardinek, na každém místě u skal na hloubce 5-25 m jsme měli záběr nebo dva, ale ulovili jsme jen několik bonit a kranase. Lubošovi se na 15 cm popp podařilo zaseknout cca 80-centimetrového tuňáka žlutoploutvého, ale po pár minutách zdolávání, když dovedl rybu k lodi, mu přetrhl šňůru, resp. asi praskl uzel. Dopoledne a přes poledne vláčíme nad skalami na hloubkách 10-25 m v pásu kolem želví pláže Ostional. Blíží se úplněk a líhnou se malé želvy. Dravci (zejména chňapali, kohoutovci a kranasi) se stahují k plážím, aby se nacpali malými želvičkami. Prakticky na každé místě, kde jsme dopoledne a v poledne vláčeli, jsme měli několik útoků na nástrahy, většinou to byli kranasi, ale i skupiny kohoutovců a chňapali cubera. Jednou jsem trojici metrových kohoutovců, která sledovala cuberu pronásledující můj popp dovedl až k lodi. Dvakrát se nám podařilo cuberu zaseknout, ale jednou se vypla a po druhé (to bylo na jig) roztáhla po cca 10 minutách urputného přetahování kroužek u jigu. Podle tahu to byla ryba kolem 30 kg. Záběrů tedy hodně, ale do lodi se podívali jen čtyři kranasi 70-82 cm a jedna metrová jehlice.
Obědváme u želví pláže, na každých 100 metrech je vidět karetu zelenou (většina jsou kusy 70-90 cm délky). K obědu jsou kuřecí nugetky se salátem a koláčky. Jenže oběd nás nějak umrtvil a po obědě už jsme jen na jednom místě na popp vydráždili k útoku kranasy a pak jigujeme u skal kolem Punta G. Kromě jednoho bonita a půlmetrového zubatého tuňáka albacore (atun sierra), jsme už nic neulovili. V 15.15 končíme s chytáním a vracíme se do kotviště lodí.
Jinými slovy, zase tak moc jsme toho dnes neulovili, ale dost jsme toho podělali. Ale tak už to bývá, někdy ryby vítězí a rybář může nadávat jen na svoje ruce nebo špatně navázaný uzel, či mizerný kroužek apod.
Večeři nám dnes připravují ve francouzské restauraci ze včera uloveného tuňáka žlutoploutvého. Jako předkrm udělala zdejší paní kuchařka vynikající tartar z tuňáka, avokáda, manga, mrkve, okurky, cibule a koření. Lepší jsem asi nejedl. Nádherně medium ogrilovaný steak z tuňáka s hranolkama, restovanou zeleninou a salátem byl skvělou tečkou za dnešním večerem.
kranas dvouskvrnny 80 cm uloveny na popp 
kranas dvouskvrnny, navrat na svobodu 
tartar z tunaka 
steak z tunaka - Zdenek 15.12.2021 06:50
-
Kostarika 7-11 prosince 2021
Zatímco rybaření na novém lovišti na severu Kostariky nás v prvních dnech prosincové výpravy příjemně překvapilo. Osvědčená loviště na poloostrově Nicoya poněkud podlomila naši sebedůvěru. Čtyři dny jsme téměř nemohli zavadit o rybu. Denně jsme ve třech chytli pár jehlic 80-110 cm, 1-2 kranasy do 80 cm, 1-3 špaňelské makrely kolem 70 cm, případně pár bonit. Záběry kohoutovců byly zcela ojedinělé. A nebylo to tím, že bychom se nesnažili nebo dělali něco vyloženě špatně - Britové, kteří zde rybaří už několik let po sobě také vzdali klasickou pobřežní přívlač a raději se věnovali trollingu zaměřenému na lov mečounů a dorad. Každý den ulovila jejich čtveřice 1-2 mečouny 50-140 kg a 5-10 dorad kolem metru. To nezní vůbec špatně, ale když jste přijeli do Kostariky lovit aktivně kohoutovce, kranasy, chňapaly a další druhy ryb a namísto toho vás nízká aktivita ryb donutí trollovat, je to samozřejmě tak trochu prohra...
Ale poslední den se karta najednou obrátila. Na pláži C byla výjimečně vyšší aktivita ryb a za jediný den jsme ve třech měli 22 ulovených ryb (10 kohoutovců, kranasy dvouskvrnné a španělské makrely). Sice to nebyly žádní obři, vesměs vše ryby do 70 cm, ale konečně po čtyřdenní pauze pěkná rybařina.
Naštěstí Kostarika není jen o rybách a tak nás kromě každodenních výhledů na nádherné pobřeží, setkávání s mořskými želvami a mantami, potěšila zdejší příroda i přehlídkou lenochodů, nosálů, kolibříků, opic a nádherně zbarvených papoušků ara arakanga.
unaven lovem aneb, kdyz neberou 
zvedave opice 
ara arakanga na mandlonich u plaze 
cerstve vylihle morske zelvicky - CK PEPA 09.04.2021 18:35
-
Larseng 28.3.2021
A je to tady. Máme prázdný mrazák! Ani ryba.
Normálně na ryby vůbec nemusíme jezdit, protože nám naši zákazníci tu a tam nějakou tu rybu dají a tak máme ryb více než dost. Jenže koronavirová opatření uzavřela norskou hranici a nám se přísun ryb zastavil.
Nakonec jsme museli dát jednu z lodí na vodu a vyrazit do fjordu. Tresky nešly a ulovili jsme dva halibuty: takového normálního 22 kg a jednoho velkého - 64 kg. Mise splněna. Do doby, než se otevře norská hranice a přiletí opět hosté, máme snad ryb dost. Snad.
Mimochodem, ten 22 kg halibut vypadá mnohem menší než ten 64 kg. Ale převažovali jsme je opakovaně na dvou váhách a údaje jsou správné.
Zdraví Trine
halibut 64 kg 
halibuti 22 kg a 64 kg 
konec brezna v Larseng 
konec brezna v Larseng - Zdenek 07.04.2021 03:37
-
Maledivy, úterý 6.4.2021
Celý den bylo jasno, slunečno, mírný větřík 5-10 km/h od severozápadu, teplota 29°C.
Spal jsem na palubě, v noci si užíval pohled na hvězdy a šplouchání vody přerušované lovením ryb u hladiny. Ráno jsem se probudil za rozbřesku a nebyl jsem sám. Pavel už seděl na zádi a popíjel ranní kávu, kapitán si četl v koránu, kuchař připravoval snídani a z kajut se ozývaly šouravé kroky.
Ještě před snídaní vláčíme poppy kolem dvou thil, u jedné ulovil Borek na cikádu krásně zbarveného kranase měsíčního. Když kuchař servíruje snídani, měníme vláčecí pruty za trollovací a míříme na oceán. Trolujeme při severovýchodním pobřeží atolu, pohupují s námi táhlé oceánské vlny, občas se nad hladinou objeví skupinka delfínů, je krásné klidné ráno.
Po snídani zastavujeme při ústí průlivů spojujících oceán s vnitřkem atolu a jiggujeme na hloubkách 50-90 m. Po chvilce měl Borek jeden planý záběr a po pár minutách začínají odpadávat první unavení a málomyslní. Nakonec jiguji jen já s Borkem, Liborem a Sašou. Saša boduje žralokem bělocípým-hedvábným délky asi 170 cm, kterému se podařilo odkousnout háček od nástrahy, když jsme se ho snažili pustit. Já nejprve v intervalu asi 10 minut vytahuji tři kranasy ostrovní 30-45 cm a po chvíli k nim přidávám tuňáka jednobarvého-dogtooth 75 cm a kanice 30 cm a 52 cm.
Na oběd přejíždíme opět do vnitřní části atolu, nejprve trollujeme a pak vláčíme kolem jedné thily. Během trollingu zapřáhnul Pavel wahoo cca 110 cm, ale spadlo mu, když ho dotahoval k lodní zádi. Těsně před zastávkou na koupání a oběd se mi podařilo na modrý jerk BF140 ulovit kranasa obrovského-GT délky 104 cm a jeden ve stejné velikostní kategorii zaútočil i na Sašův popp.
Po obědě následuje mezi 14.00-16.00 vláčecí maratón kolem thil. U každé máme několik záběrů, je jasné, že ryby jsou opět aktivní. Většina ryb nám padá, máme i pár rybou utržených nástrah, ale na lodi nakonec končí Peťův kranas 90 cm a po dlouhém boji i Borkův parádní kranas 99 cm, který byl seknutý za skřeli a dostat ho k lodi, byla opravdu dřina. V 16.00 ukončujeme rybaření a vyplouváme směr Male. Do přístavní laguny přijíždíme v 18.10, ještě za světla kotvíme a balíme naše rybářské nádobíčko. Ve 20.00 servíruje kuchař večeři, srovnáváme účty za útratu na baru, předáváme zpropitné, loučíme se s naší skvělou posádkou a ve 21.00 nás dvě motorové lodě odvážejí k molu, kde už čekají tři taxíky. Za čtvrt hodny se ocitáme na letišti a ještě před půlnocí zaburácí letecké motory. Souostroví Maledivy mizí kdesi ve tmě pod námi.
tunak jednobarvy-dogtooth 75 cm uloveny na jig 
kanic 52 cm uloveny na jig 
kranas obrovsky-GT 104 cm uloveny na jerk 
kranas obrovsky-GT 99 cm uloveny na popp - Borek 23.03.2021 12:29
-
Maledivy, pondělí 22.3. 2021
Od rána trollujeme se zastávkou na oběd a šnorchlování. Moře je klidné, místy hladina jak zrcadlo, vítr nefouká. Na ryby podmínky nic moc. A také to podle toho vypadá. Za celé dopoledne jsme měli jen jednu rybu, která spadla u lodi a ani jsme ji nezahlédli. Tipujeme, že to bylo slušné wahoo. Po obědě a šnorchlování byl jeden jediný záběr na povrchovou chobotnici, o kterou se pokoušel plachetník. Chvíli to dokonce vypadalo, že na háčku už visí, ale to netrvalo dlouho.
Večer bylo nahozeno z lodi několik nástrah v podobě kusu rybího masa a to nenechalo v klidu rodinku chůviček (žralok rezavý). Dvě byly nakonec zdolány, jedna spadla po několika minutách.
Na fosforeskující jiggy se chytilo několik malých barakud a kranasů velkookých.
Ve 2:30 v noci přišla slušná bouřka, která mě vyhnala z lehátka na přídi.
Žralok rezavý - chůvička 
Druhá chůvička na prutě - Borek 23.03.2021 12:25
-
Maledivy, neděle 21.3. 2021
Od rána trollujeme z vnější strany atolu a na slibných místech zkoušíme i poppovat. Pár výjezdů na popp bylo, ale bez úspěšného finále. Martin zkoušel házet do vody velkou (140g) cikádu Sébile v barvě FT a dokázal vyprovokovat k útoku a následně zdolat pěkného chňapala (red snapper) délky 65 cm. Druhá ryba, nejspíš o něco menší kanic měsíční mu spadl u lodi. Už byl jasně vidět.
Po krátkém šnorchlování a obědě vyjíždíme opět trollovat. Konečně záběr, dokonce na dva pruty během pár vteřin. Na jednom ryba visí, druhý se jen narovnal aniž by proklouzla brzda navijáku. Kuchař Šadýz fandí a huláká na celé Maledivy: „Ryba na háčku, ryba na háčku“. Nakonec je zdoláno wahoo délky 115 cm a v ocase má zapíchnutého woblera z toho prutu, který se jen narovnal!
Večer kotvíme poblíž kanálu, který spojuje vnitřek atolu s volným oceánem. Nahozeno je několik prutů na maso a občas někdo obejde loď s jiggovacím prutem. Na jiggy berou akorát malé barakudy a spletl se jeden kranas ostrovní. Na maso se chytil malý žralok a chňapal. Několik záběrů se nepodařilo proměnit...
Martinuv redsnapper 65 cm 
Wahoo 115 cm 
Podvecerni jigging 
Noční úlovek - žralok - Borek 23.03.2021 12:22
-
Maledivy, sobota 20.3 2021
Kolem půl osmé ráno vidím přistávat letadlo společnosti Emirates a o hodinu a půl později jsou již Martin a jeho skupina vítáni posádkou na lodi. Loď je připravená, dotankovaná, doplněno pivo..., nic tedy nebrání okamžitému vyplutí. Probíhá rychlá příprava a po pár desítkách minut už za lodí táhneme tři woblery a dvě povrchové chobotnice. Ale moře je jak rybník a trolling je bez efektu, ani záběr. V poledne zastavujeme na koupání a oběd.
Po obědě trollujeme směrem na první kotviště, zase bez záběru. Těsně před zakotvením zkoušíme krátce jigging. Bez záběru.
Večer je nahozeno několik prutů na maso a slušný záběr přišel Martinovi akorát při večeři. Jinak nic.
Na jiggy se později večer chytilo pár malých barakud a jeden kranas velkooký.
Kolem páté ráno jsem vzbuzen s požadavkem na asistenci při úlovku žraloka rezavého. Je obrovský, odhadem 3,5 metru. Žraloka jsem ve vodě osvobodil a on v klidu odplaval. Ráno u snídaně jsem se dozvěděl, že byl uloven ještě jednou. Evidentně si s tím velkou hlavu nedělal a do našeho odjezdu z místa kroužil hladově kolem lodi.
Zapady slunce jsou neopakovatelne 
Petr a vyjiggovana barakuda 
Chuvicka - Zdenek 18.02.2021 18:53
-
Maledivy 16.-17.2.2021
Zatímco většina z nás už byla tak unavená, že neměla síly na noční chytání, Ivan vstal v úterý už o páté, sesbíral létající ryby, které nám přes noc naskákaly na palubu a pak lovil barakudy na jig. Za rozbřesku okolo šesté postupně vstávají i ostatní a posádka. Kapitán včera zajel dál od Male, než jsme čekali, protože se snažil najet na zajímavější loviště. My dnes potřebujeme být v Male o třetí odpolední, abychom stihli letadlo. A tak nám nezbývá, než hned zvednout kotvy a ještě před snídaní vyrazit zpět směrem k Male. Trolujeme podél západního pobřeží atolu, moře je úplně klidné, vánek od severovýchodu jen mírně čeří hladinu. Krátce před osmou, zrovna když lodníci servírují snídani, nám kousek před lodí zalovil plachetník, ale o naše nástrahy zájem nejeví.
Mezi 9.30-11.30 vláčíme poppy a jerky na hranách mělčin v průlivech mezi atolem a oceánem. Hned na první hod jsem ulovil hezkého chňapala – red snapper délky 69 cm, ale pak už nic. Na hladině se sice objevují hejna drobných rybek a na mělčinách mezi korály jsme viděli i skupinky bluefinů, ale o naše nástrahy nejeví zájem. Možná je to tím, že jsme relativně blízko Male a ryby jsou ochytané, ale také se projevuje určitá míra naší opotřebovanosti – poppy dost často nepracují, jak by měly a vyskakují na hladinu, hody nejsou dostatečně dlouhé, nahozené nástrahy nezřídka dopadají na hladinu s návazcem zamotaným do nástrahy. Prostě nám dochází energie, a jak to u většiny výprav bývá, v myšlenkách jsme už od rána na cestě a někteří možná i doma nebo v práci.
Před polednem jsme zakotvili u thily v severní části atolu South Male a čekáme na loď, na kterou přestupují Ivan s Martinem – na rozdíl od nás se nemusejí vracet do práce a čekají je ještě dva týdny cestování po Maledivách.
Při šnorchlován na hraně thily pozoruji a filmuji langusty, perutýna a žraloka útesového délky cca 2,5 m, který ležel na písčitém plató na hloubce asi 5 m, a o kterém jsem si myslel, že to je chůvička. Zanořil jsem se k němu, abych ho nafilmoval z blízka, on se vzbudil a ejhle, nebyla to chůvička. Nejprve se ke mně přiblížil, aby si mne prohlédl, ale jakmile jsem se dostal na jeho úroveň a začal plavat směrem k němu, dal se zbaběle na ústup. Že se mi ale ulevilo…
Po jedné hodině, když už máme většinu věcí zabalených a k rybaření necháváme připravené jen trollovací pruty, se konečně objevuje loď, která vyzvedává Ivana s Martinem. Oni míří k jihu a my na opačnou stranu, na letiště Male.
V 15.00 jsme v přístavu, po šesté večerní odlétáme a ve středu 17.2. v poledne už jsme zase na letišti v Praze, obklopeni realitou. Ach jo…
vecerni privlac z lode 
nocni ulovek na nasrazeny kus ryby - kranas velkooky 72 cm 
chnapal 69 cm uloveny na privlac 
kotviste obytnych lodi u letiste
Maledivy 20.1.2022
Protože předpověď slibuje jen mírný vítr do 5 m/s a malé vlny, vyrážíme hned za rozbřesku v 6.00 na oceán a míříme k sousednímu atolu, kam to máme 4-5 hodin jízdy.
Většina z nás ještě dospává večerní rybaření a tak sedíme na zádi s Jirkou a hlídáme čtyři trollovací pruty, na kterých máme nastražené wobblery a povrchové nástrahy s našitým kouskem ryby. Zpočátku jsou na oceánu metrové vlny, které se postupně zmenšují a když míjíme jeden z ostrůvků, tak už je hladina klidná. Mezi 8.00-9.00 snídáme a našich udic si stále nic nevšímá. Teprve na zlomu hloubek z 500 na 800 m přichází záběr na fialový wobbler a za lodí vyskakuje nad vodu zlaté dorado. Tomáš nám rybu po pěti minutách předvádí v celé její 111 cm dlouhé kráse. Když pak po necelých dvou hodinách osvěžujícího spánku opouštím kajutu, jsme již u sousedního atolu, míjíme ostrůvek s majákem a Tomáš právě zasekává další rybu – barakudu 80 cm a o chvíli později přivedl Michal k lodi metrové wahoo, které si před vylovením vyklepalo wobbler.
A to už je poledne a nejvyšší čas zakotvit a dojít se před obědem vykoupat. Kotvíme u ostrůvku na hloubce 10 m. Nejprve šnorchlujeme k hraně korálového útesu, kde pozorujeme pasoucí se želvu, velká hejna chňapalů-banánových rybek, cejnovek, bodloků, ale také černě pruhované žlutobílé chrochtaly, pruhatce, klipky, malé kanice… Mezi rybky občas vjede desetikilový kranas obrovský, který si zde hlídá svůj kousek pobřeží. Když jsme se vynadívali na korálové rybky, plaveme asi 200 m k hraně, kde korálové plató na hloubce asi 15 m klesá do modravé hlubiny průlivu. Na hraně je několik korálových hřibů obklopených hejny korálových rybek, ale jsou zde i skupinky půlmetrových vidlatek, o něco větších kranasů šestipruhých, objevuje se i pár téměř metrových kaniců a velké hejno kranasů velkookých. Chvíli honíme želvu, která nás zvědavě okukovala, ale chytit se nenechala. Resp. jsme ji dál nehonili, protože zrovna kolem nás majestátně proplula manta s téměř třímetrovým rozpětím. Přesouváme se směrem za ní, ale zastavujeme u obrovského hejna několika set, možná tisícovky malých barakud délky 40-50 cm, pod kterými se drží dva metroví žraloci útesoví. Střídavě si prohlížíme my žraloky a pak zase oni nás, ale pak se z hloubky přijeli podívat dva, kteří měli přes dva metry a k těm se už tak zvědavě nepřibližujeme. V modravém nekonečnu se náhle objevují siluety rejnoků siba (eagle-ray). Je jich pět a patrolují nad hranou hloubky asi pět metrů pod hladinou. Když se k nim zanořím, jen si pomalu udržují několikametrový distanc. Na hloubce za rejnoky projel metrový tuňák jednobarvý-dogtooth, který se pomalu, ale jistě držel hejnka pelamid (bonito). Jsme už ve vodě skoro hodinu a tak se necháváme mořským proudem snášet k lodi. Pod námi stále defilují drobné korálové rybky, občas nás míjejí skupinky malých kranasů, na hraně hloubky patrolují kanici a pak se objevuje majestátní tělo metrového napoleona. Přibližujeme s němu na několik metrů, když o dalších pět metrů dál rozeznáváme siluetu manty, která opisuje kruhy kolem korálového výstupku. Po té, co se potopíme blíž, vidíme, že se u korálu drží mračno drobných rybek, které manta tlačí před sebou a občas je obklopí výrůstky, které má po stranách hlavy a pak je nasaje do svých útrob. Po pěti minutách pozorování manty jsme si všimli, že pod ní se na dně v klidu popásá metrová kareta. Ještě chvilku pozorujeme divadlo, které nám napoleon, manta a želva připravili a pak se vracíme na loď, kde už nás čeká oběd. Dorado na česněku bylo skvělé…
Zatímco obědváme, přesouvá kapitán loď na oceánskou stranu korálového útesu lemujícího atol. U průlivu byla hladina jak na rybníce, ale o deset kilometrů severněji vytváří mořský proud metrové vlny. Skoro hodinu pak vláčíme poppy a jerky podél hrany korálového útesu, ale odměnou jsou nám jen občasné výpady kranasů, Michal ulovil jehlici 102 cm a Luboš malého kranase obrovského 65 cm.
Je téměř bezvětří, teplota skoro 30°C a po hodině házení se dostavuje únava. Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací. Ne, že by snad vertikální přívlač s jigy 150-200 g byla odpočinkovým sportem, ale přeci jen to je změna. Záběrů je celkem dost, ale jedná se jen o malé ryby, které většinou padají, na palubě končí jen několik třiceticentimetrových pelamid-bonito a dva půlmetroví kranasi duhoví (rainbow runner). Před šestou večerní nás zapadající slunce nutí zamířit na kotviště, čehož využívá Michal a k večeři nám na trolling ulovil makrelu Solandrovu-wahoo délky 99 cm. Kotvíme u Jurského parku, který nezůstává své pověsti nic dlužen. Na jigy zde chytáme jen barakudy, ale na kousky ryb nastražené u dna následují přehlídka půlmetrových chňapalů, cejnovek (emperor) délky 30-70 cm a jak už to bývá, pěkných pár návazců padne za oběť žraločím zubům, ale někteří se podívají až k lodi, kde je otravného háčku zbavíme…