Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "přívlač"
Pro tento tag existuje 1241 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 31.01.2021 19:09
-
- Zdenek 30.01.2021 19:17
-
Maledivy, 30.1.2021
Ráno vstáváme ještě za tmy před šestou a trollujeme přes oceán do sousedního atolu. Podle předpovědi má být celé dopoledne téměř bezvětří, tak chceme přejet přes oceán dokud je klidná hladina. A oceán jako rybník zůstal celých 5 hodin, co jsme trolovali. Za celou dobu ani záběr, jen u ostrova jsme míjeli hejnka létajících rybek.
Před obědem jsme chvíli trolovali podél východního pobřeží atolu, Saša ulovil makrelu Solandrovu-wahoo 115 cm na fialovou chobotnici s nastraženým kouskem filátka z tuňáka. Pak asi 30 minut vláčíme poppy a jerky. Fouká mírný větřík, jsou malé a pravidelné vlny, takže je rybaření velmi pohodlné. Měli jsme několik útoků na nástrahy a viděli jsme několikrát velká hejna banánových rybek u kterých se skoro vždy zdržují velcí dravci, ale ulovili jsme jen jednoho kranasa obrovského-GT 65 cm (Jirka na popp) a kanice měsíčního 55 cm (Saša na 14 cm žlutý jerk).
Před obědem šnorchlujeme u ostrůvku: v okolí tmavých korálů na hloubce 1-3 m spousty korálových rybek, 2x rejnok-trnucha, 1x muréna délky asi 1,5 m a na hraně, kde hloubka padá z cca 5-7 m na více než 20 m jsme viděli metrové chrochtaly a kanice, žraloky útesové 1-1,3 m, hejna vidlatek (10-20 ks), hejnka kranasů velkookých (15-30 ks, délka kolem 35 cm) a kranasy šestipruhé.
Po výtečném obědě z tuňáka a wahoo trollujeme asi 1,5 hodiny podél vnější hrany atolu. Moře je krásně klidné, ale jsme bez záběru. Pak asi 40 minut vláčíme poppy a jerky ale až na jedno místo, kde bylo velké hejno banánových rybek, u kterého Luboš ulovil na jerk kranase-GT 85 cm a kde nám pár ryb spadlo, resp. se je po záběru nepodařilo zaseknout, jsme na jiné ryby nenarazili. Zbývá asi hodina do západu slunce, když začínáme trollovat směrem ke kotvišti v kanálu, kterým proudí voda z atolu. Po chvilce má záběr Jirka na 18-centimetrový tmavě červený wobbler Yo-Zuri a je to krásná makrela-wahoo 125 cm.
Krátce před šestou kotvíme na thile, kotvu máme na hloubce asi 25 m a chytáme na hloubce 40 m. Ještě se ani nesetmělo a už máme na kotvišti první úlovky: na kousek masa chňapala-red snapper 75 cm, chňapala velkého 64 cm, žraloky útesové bělocípé 90-130 cm a na jigy taháme barakudy 30-90 cm, malé kanice okolo 30 cm, chňapaly-ruby snapper kolem 30 cm, kranasy velkooké 30-35 cm, kranasy šestipruhé 40-50 cm, bonita 40-50 cm… Nu a jak už to bývá, s ohledem na vybavení jsme museli kapitulovat před několika rejnoky a velkými žraloky.
kanic mesicni 55 cm ulovey na jerk 
kranas obrovsky-GT 85 cm uloveny na jerk 
makrela Solandrova-wahoo 115 cm ulovena na trolling 
chnapal - red snapper 75 cm - Zdenek 29.01.2021 19:57
-
Maledivy, 29.1.2021 - tuňákový den
Polojasno, čerstvý vítr kolem 20-30 km/h, příjemných 27-29°C.
Vstáváme v 7.00 hodin a po snídani, tedy po osmé, vyplouváme na vnější stranu atolu. Ještě než jsme vypluli z kotviště na vnější hranu atolu ulovil Jirka na trolling (RH-wobbler 18 cm) tuňáka dogtooth 90 cm. Vláčet poppy a jerky začínáme v úžině, kterou proudí voda z atolu do oceánu. Sašovi na druhý hod něco ukouslo jerk (asi dogtooth), protože vzápětí Jirka chytající vedle něj ulovil parádního tuňáka jednobarvého-dogtooth 110 cm. Já pak ulovil na modrý jerk jednoho chňapala red snapper 55 cm a měli jsme několik výjezdů. Mezi 10.00-12.30 jsme lovili na vertikální přívlač-jiggy na hloubce 40-100 m. Ulovili jsme tři malé kanice kolem 40 cm, jednoho chňapala „ruby snapper“ 80 cm, tuňáka „dogtooth“ 60 cm. Několikrát jsme před lodí viděli lovit tuňáky žlutoploutvé a když se pak hejno lovících tuňáků objevilo blízko, tak Saša s Michalem skočili do malé motorové lodě a za 20 minut byli zpátky se dvěma tuňáky 90 a 95 cm, které ulovili na přívlač (jednoho na modrý popp druhého na ružový jerk). Ale asi bylo jedno, co do hejna nahazovali, protože ti tuňáci se o nástrahy doslova rvali.
Před obědem šnorchlujeme půl hodiny na vnější hraně atolu, ale je silný proud, takže se nám těžko daří doplavat na mělčinu a proud nás pořád snáší zpět k lodi. Ale viděli jsme samozřejmě fůru korálových rybek, jednoho metrového žraloka útesového, langusty a půlmetrovou želvu.
Po výborném obědě, kdy jsme si čerstvě uloveného tuňáka vychutnali v podobě sašimi, stejků i jako kari, se někteří z nás odebrali promyslet strategii lovu do kajut a ostatní trollovali přes oceán k sousednímu malému atolu. Během trolingu se nic mimořádného nestalo a tak jsem po dvou hodinách osvěžujícího spánku spolu s dalšími nastoupil k poppingu. Zrovna kulminoval proud, kterým valila voda z atolu a lodní motor se musel dost snažit, aby překonal proud. Saša hned na začátku vjezdu do atolu zasekl rybu a ta nekompromisně táhla zpět na oceán. Asi půl hodiny se přetahovali a zatím jedna ryba spadla mně a Michal měl čtyři záběry. Sašova ryba však získává navrch a tak se nakonec musíme otočit, vrátit se asi 300 m, než dostane Saša zpět ztracené stovky metrů šňůry. Ještě pár desítek minut se s rybou pere a pomalu ji dostáv k lodi. Nakonec se ukázalo, že to je kranas-GT 99 cm, který byl jedním háčkem zaseknutý v tlamě a druhým v prsní ploutvi, takže ho Saša zdolával „na plocho“. Chtěl po nás, abychom mu zaokrouhlili délku ryby na metr, což jsem odsouhlasil se slovy že ten centimetr má k dnešním sedmdesátinám. Ale on pak chtěl další dva a to už jsme mu dát nechtěli, takže jsme nakonec skončili na těch reálných 99 cm. Když jsme kranasa pustili na svobodu, zrovna zapadalo slunce a tak jsme vyrazili na kotviště vzdálené asi 20 minut plavby. Jen jsme se rozjeli a hned byl záběr na dva pruty naráz. Další pruty jsme začali stahovat a na jeden z nich, na kterém byl nastražený wobbler zaútočila ryba asi čtyři metry od lodi, ale spadla. Do lodi jsme nakonec dotáhli jednoho kranase zlatého (vypadá jako GT, ale je štíhlejší, takový protáhlý a má světlé - zlatavé zbarvení). Jen jsme ho pustili a znovu se rozjeli, zas byl záběr na dva pruty naráz. Po chvilce jsme zdolali další dva 90-centimetrové kranasy, rozjeli se po chvilce zas – další dva kranasi. Nakonec kotvíme za tmy.
Saša dnes slaví sedmdesátiny a tak se večernímu rybaření věnujeme jen okrajově. Vím, že byl chycen jeden žralok útesový, no spíše žralůček délky 60 cm a pak už nevím, byl to dlouhý den zakončený skotskou a já šel brzy spát.
chnapal-ruby snapper uloveny na jig 
tunak jednobarvy-dogtooth 110 cm uloveny na popp 
tunaci zlutoploutvi 90 a 95 cm uloveni na privlac 
kranas zlaty uloveny na trolling - rybář 18.01.2021 12:12
-
Syrsan 26.9.-4.10.2020
Ve čtyřech rybářích jsme ulovili cca 100 štik a 10 okounů.
Nej štika měřila 88 cm, ulovená na přívlač, nástraha wobler.
Největší okoun měl 43 cm, uloven na přívlač na gumu.
Přidávám i fotku candáta, ale ten je z loňska ze souostroví Aland.
Petr K.
candát, souostrovi Aland 
Syrsan - okoun 43 cm 
Syrsan - štika 88 cm 
Syrsan - štika 88 cm - neregistrovaný uživatel 09.11.2020 14:22
-
Helgeland Ferie 4.-14.10.2020
Naš cesta do destinace Helgeland Ferie proběhla naprosto bez problémů. Zastavil nás pouze celník v Dánském Gedseru po vyjetí z trajektu. Po dpovědi, ze jedeme do Norska na ryby, nám popřál hezkou dovolenou a ani nás nepočítal v autě. Většinou je pro ně dodávka s černými skly jak červený hadr pro býka. Projeli jsme Dánsko, Švédsko a Norsko. Nikdo nás nezastavil.
Na chatu jsme přijeli okolo 16:00 hodiny a už na nás čekal pan domácí. Převzali jsme chatu, lodě a vše ostatní.
První den jsme bohužel museli zůstat na břehu, foukalo hodně, a tak jsme ze skal chytali obecňačky. Zbytek pobytu bylo naštěstí krásně. Teploty kolem 15 stupňů. Až poslední dny se začalo ochlazovat. Při odjezdu byla 0 a sníh na vršcích kopců.
Zachytali jsme si dost, sice nic trofejního, ale i ryby kolem 1 m se povedly.
Uloven byl jeden halibut, tresky obecné, tmavé, okouníci, makrely a mníci.
Zázemí úplně v pohodě. Filetárna, místnost na sušení a uskladnění věcí jsou prostorné.
Domů jsme jeli Norskem po A6 a zastavil nás celník až v Německu, nejvíc ho zajímalo, co jsme chytli.
Celá výprava proběhla naprosto v pohodě a mimo mého pochroumaného ramene se nic špatného nepřihodilo.
Již ted se těšíme a doufáme, že odjedeme v květnu příštího roku.
Josef M.
Výhled z terasy 
Pohled z lodě na domky 
Klid na vodě 
Duha pod mostem - neregistrovaný uživatel 14.10.2020 18:17
-
Syrsan 20.-27.9. 2020
Syrsan je těžký revír s velkými plochami a hlubokými vodami. Velké plochy s brakickou vodou vyžadují specifické chytání štik na hloubkách číhajících na sledě. S rybařením na tomhle typu vody nemáme zkušenosti a 90% ryb jsme ulovili jen v jedné zátoce.
Ulovili jsme jen polovinu ryb v porovnání s předchozí výpravou do Helesjo a všechny jen do 80 cm, i když jsme zkoušeli i "Big bait".
Ubytování v Syrsan je OK, jídlo vlastní vynikající.
Majitel ostrova Peter nám dal nejdřív loď s motorem, který dosáhl jen rychlosti do 4 km/h, ale vyměnil ji bez řečí. Následně nám přestal fungovat echolot, který také vyměnil bez řečí. Lodě hezké, jen mi přijdou dost zanedbané.
Celkově bych rybaření zhodnotil slovy: ...tý práce... a tak málo ryb (Celkem jsme měli 49 štik za týden ve 2 lidech, největší 80 cm. Největší okoun měl 44 cm).
Jinak krásné odreagování od KORONASTRESU.
Jakub K.
podzimni stika ze Syrsan 
okoun 44 cm, zari v Syrsan 
podzimni stika ze Syrsan 
podzimni stika ze Syrsan - rybář 14.10.2020 12:23
-
Syrsan 19.9.-3.10.2020
Letošní rybářská dovolená byla silně ovlivněna pandemickou situací. Původní záměr jet na Aland byl bohužel nereálný, Finové nás na své území nepustili. Využili jsme tedy nabídky jet do Švédska na Syrsan. Než se dostanu k vlastnímu revíru a našim pokusům o rybaření, musím zmínit cestu přes Německo a Dánsko. Jeli jsme připraveni se prokazovat jak v Německu, tak v Dánsku, že pouze tranzitujeme, avšak k našemu překvapení jsme vůbec nikoho nezajímali. V Německu nás nikdo nikde nezastavil, při čekání na trajekt žádná Dánská kontrola nebyla. Na lodi byly povinné roušky, ale když jsme si zaplatili all iclusive do buffetu, mohli jsme pochopitelně celou dobu konzumovat a přitom nelze roušku mít na obličeji. Abychom nemuseli někde jezdit přes noc, zajistili jsme si ve Švédsku přenocování v Kalmaru, hotel Rasta Kalmar. Ani zde nebyl žádný problém, v hotelu ani nikdo nechtěl naše pasy případně občanský průkaz.
Další den, tedy 19.9. jsme už vyrazili přímo do místa, které se pak stalo naším domovem na 14 dnů. Jelikož jsme si vezli vlastní loď, po spuštění na vodu jsme bagáž rozdělili k Peterovi a na naši loď a vyrazili jsme na ostrov. Počasí bylo úžasné, pravé babí léto. Peter nám předal domek, který byl vzorně připraven, vše super čisté.
Ještě odpoledne jsme vyjeli na první pokus. Peter nám něco poradil, ale skutečnost byla přeci jen trochu složitější. Problémů bylo mnoho: neznámý revír, naprosto čistá voda (průhledná do 5 m), sluníčko, které bylo příjemné, ale ryby nás musely vidět na velkou vzdálenost a v neposlední řadě jsme zjistili, že je voda naprosto plná medúz a tak jsme přestali věřit echolotu, který byl všude plný ryb.
Další dny se v podstatě opakovaly co do počasí a naše trápení občas vysvobodila menší štika nebo okoun. Petera jsem se ptal na candáty. Říkal, že v Syrsanu nejsou žádní candáti a zdůvodňoval to nějakou elektrárnou. Víc jsem mu bohužel už nerozuměl, ale informace to byla zásadní. Na druhou stranu nám pomohl, protože volal svému známému, rybářskému průvodci a ten nám doporučil jet poměrně daleko za most směrem na Vastervick, kde prý jsou mělké vody (ale také plné skal) a zkoušet to hledat štiky na 70 – 80 cm hloubku. Hned další den jsme tam vyrazili a opravdu intenzita záběrů se ihned zlepšila. Štiky byly ale tak maximálně do 65 cm, většinou ale kolem 55 cm. Přesto nás to povzbudilo, a když další den konečně přestalo svítit slunce a bylo pod mrakem, vyrazili jsme opět do vzdálených míst. Loď, kterou jsme měli s sebou má 60 K motor a při optimálních otáčkách 4200 jsme jeli 20 minut. Při podmračeném počasí jsem se rozhodl, že na tu hodně mělkou vodu nasadím pop up nástrahu a vyplatilo se. Adrenalinové záběry na sebe nenechaly čekat. Byla to jedna ze dvou účinných metod. Druhou nástrahou byla „plandavka“ ve tvaru půlměsíce (jako se dělají do rákosí), ovšem bez drátku a jednoháčku a na konci byl trojháček. Měla zářivě žlutou barvu s černými pruhy.
V další dny jsme střídali Syrsan a vzdálené mělké plochy. Na Syrsanu pak fungovaly téměř jakékoliv nástrahy, ale pouze a jen tehdy, pokud se povedl naprosto přesný hod na hranu rákosí a měl člověk to štěstí, že tam štika byla. Pak přišel záběr téměř okamžitě. Ovšem žádné trofejní ryby, všechno mezi 50 až 65 cm.
Velkou neznámou jsou nám místní okouni. První dny brali na ouklejky, které jsme si u břehu nachytali. Jak šly dny, záběrů ubývalo. Na přívlač jsme chytili pouze 2 okouny a to podle mě docela náhodou. Jednoho na relaxku a druhý přišel mně na velkou těžkou plandavku (rákosku s pérkem a jednoháčkem). Cílené vláčení menšími nástrahami (gumy, třpytky) bylo naprosto bez úspěchu. Ale je pravdou, že okouni v Syrsanu jsou nádherně zbarvení a jsou to bojovníci.
Když to tedy shrneme suma sumárum, tak po rybářské stránce jsme žádnou díru do světa rekordů neudělali, ale výborně jsme se bavili a odpočinuli a díky možnosti mít vlastní loď jsme mohli být dost rychle i na velmi vzdálené vodě.
14 dní uteklo opravdu až moc rychle, všechno zázemí a pomoc od Petera, včetně toho, že jsme si občas normálně pokecali bylo moc fajn. Mimochodem, říkal mi, že on už je šestá generace, která na tomto ostrově žije.
František N.
Štika 80 cm ze Syrsan - rybář 08.10.2020 14:19
-
Senja 20-30 září 2020
Chtěl jsem napsat reportáž z naší podzimní výpravy na Senju, ale ve finále není moc co napsat. Stručně řečeno jsme měli takové počasí, jaké jsme v Norsku dosud nikdy nezažili: 7 dní jsme byli v chatě, vítr 26-30 m/s a místní mluvili něco o tom že za 30 let tohle nepamatují. A centrum té větrné bouře bylo přímo nad námi.
Na chatě byla z jedné strany připevněna zateplovací těžká silná deska, kterou to utrhlo, co nebylo přivázané, to odnesl vítr nebo spadlo do moře apod.
Těsně před odjezdem se začalo dělat hezky, ale to jsme již měli zabaleno a koupené lososy z místní rybí továrny. Mimochodem i na ty lososy jsme museli 3 dny čekat, jestli vůbec kvůli té bouři budou, protože ani personál sádek nemohl s velkou lodí vyjet na moře.
Jediné plus snad bylo, že jsme si vyfotili polární záři...
Takže bohužel vzhledem k přetrvávajícímu větrnému počasí byl tohle jeden z našich rybářsky nejméně úspěšných zájezdů do Norska. Nedalo se však nic dělat.
Jirka N.
polarni zare nad Senjou 
polarni zare nad Senjou - rybář 02.10.2020 16:51
-
Sundholmen 12-19 září 2020
Majitel chaty na ostrově Sundholmen je velice vstřícnej chlap. Když je zazlobil motor ochotně půjčil svou ještě větší loď. Pobyt na ostrově jsme si užili, akorát rybaření mohlo být lepší. Mělká část jezera byla hodně zarostlá.
V pěti jsme ulovili 59 štik, z toho 26 nad 60 cm, 3x nad 70 cm a jedna byla pěkná - 102 cm.
Okouni jen malí. Shodli jsme se, že byla velká škoda, že jsme kvůli koronaviru tento revír nenavštívili v původním jarním termínu.
Ostrov Sundholmen ještě rádi znovu navštívíme.
Vašek
letni sticka 
vecerni pohoda 
ranni hygiena v jezere 
stika 102 cm - rybář 02.10.2020 12:35
-
Sandnessjoen - Brasoy 6-15 srpna 2020
Mám dilema, zda objednat pobyty v Norsku na příští rok. Jednak je to hodně obsazené
a pak je tu nejistota, jaká pandemie vypukne příští rok?????
V Brasoy se nám líbilo. Domácí byli milí, přátelští a při odjezdu se ptali, proč nezůstaneme déle. Na moři jsme potkávali jenom domorodce a rybářské chaty zely prázdnotou.
Užili jsme si krásné počasí, rybolov, prostě dovolená super. Stejně jako loni, předloni, jako před deseti lety.
Kromě dezinfekce u obchodů nikdo pandemii neřešil.
Děkujeme V.+Z. Loudovi
zátoka u Brasoy 
treska 
taky treska 
rackove
Maledivy 31.1.2021, den trollingu
Vstáváme po sedmé ranní a před osmou vyplouváme. Protože je klidné moře, plánujeme, že si snídani dáme během trollingu. To jsme ale nevěděli, co nás čeká.
První záběry přišly po 15 minutách jízdy a zdolána byla tři wahoo 105-110 cm naráz. Pak jsme popojeli asi pět minut a bum, další dvě wahoo naráz, ale jedno ukouslo nastražený wobbler (modrá makrela Rapala Magnum 18 cm). Vytáhli jsme do lodi to jedno wahoo 115 cm a popojeli dalších asi 10 minut, než zabraly další dvě ryby naráz. A příběh se opakoval – jeden ukousnutý wobbler (tentokrát tmavě červený Yo-Zuri 18 cm) a jedno zdolané 105 cm. Zdá se, že máme dostatečnou zásobu ryb (potravy) na celý další týden naší plavby. Fouká mírný vítr od severu, jsou asi metrové pravidelné vlny a kuchař se konečně dostává k přípravě snídaně. Zatímco servíruje lodník Rašíd drůbeží párečky, vajíčkový salát, fazolky s tuňákem, lívanečky a toasty, zdolává Michal další wahoo 110 cm. Během snídaně nás ruší další metrové wahoo a Michalovi stydnou párečky.
V devět jsme konečně po snídani a Luboš se může věnovat zdolávání další ryby, která mu zabrala na 14-centimetrový wobbler X-rap (modrá makrela). Nejdřív to vypadá, že se jedná o nějaké větší wahoo, ale když se najednou u hladiny rozprchne hejno barakud a vzápětí nad hladinu vystřelí štíhlé tělo plachetníka, už je nám jasné, proč se Luboš tak šťoural se zdoláváním. Po dalších patnácti minutách zdolávání je plachetník u lodi a díky šikovnosti kuchaře a našich lodníků je šupem vytažen za meč na palubu, během necelé minuty vyfocen a natočen na kameru, šoupnut zpátky do vody a jede se zvesela dál. To bylo v 9.00 hodin. V 9.50 máme na palubě další metrové wahoo a dalšího stejně velkého plachetníka (délka celého těla včetně meče 265 cm). Toho druhého plachetníka ulovil Saša na povrchovou nástrahu-chobotnici s nastraženým kouskem filátka. Focení a filmování druhého plachetníka proběhlo ještě rychleji a než se ryba rozkoukala na palubě, už byla zase zpátky ve vodě.
Zkoušíme i chvíli vláčet, ale plujeme přímo proti silnému proudu a kapitánovi se v proudu a vlnách jen těžko ovládá loď. A tak se opět vracíme k trollingu. Unaveni množstvím záběrů a intenzivních zážitků polevujeme v pozornosti a tak se stane, že Saša si klidně odejde na záchod a vůbec ho nezajímá, že má další záběr na chobotnici a je to zase plachetník. Zabral na potřetí a byl to Michal, kdo se ujal zkušeně Sašova prutu a rybu opakovaným popotahováním nástrahy vydráždil k několika útokům. Až na potřetí konečně zásek sedí a ryba krásně skáče za lodí. To už se Saša s vítězným úsměvem vrací z toalety a Michal mu předává prut. Jenže slavnostní pocit nemá dlouhého trvání, protože ve chvíli, kdy se zdá, že má Saša už celou situaci pod kontrolou, náhle tah ryby povoluje a Saša vytahuje přetržený fluorocarbonový návazec.
Když v poledne vplouváme z oceánu do atolu, jsme už dost unavení. Zatímco na oceánu se zdvihly více než metrové vlny a občas se na nich objevila tu a tam i čepice, v atolu je hladina jak na rybníce.
Kotvíme v tišině za ostrovem na hloubce asi 10 metrů, kolem lodě krásné porosty korálů se spoustou korálových rybek a viděli jsme i chobotnici, langustu a půlmetrovou želvu. Luboš s Jirkou a Sašou zajeli s Rašídem a Obirem na ostrov. Rašíd vyšplhal na kokosovou palmu a shodil hromadu ořechů, ze kterých pak máme osvěžující nápoj a mlsouni vyškrabují lžící z rozseknutých ořechů měkkou dužinu.
Po obědě si dopřáváme půl hodinky spánku, než kapitán opět nahazuje lodní motory.
Chvíli jigujeme na hloubce 40-70 m v ústí průlivu do oceánu, ale pokaždé, když zdoláváme rybu, tak nám ji něco (asi žralok) během zdolávání odkousne i s jigem. A tak raději měníme stanoviště a zkoušíme vláčet poppy a jerky na vnější hraně atolu. Měli jsme několik výjezdů, Saša vytáhnul na jerk malého žraloka útesového délky 80 cm. Pak asi 40 minut trolujeme směrem ke kotvišti u Nového ostrova. Michal ulovil na wobbler jednoho tuňáka žlutoploutvého 65 cm a pak už směřujeme z oceánu do atolu. V průlivu vláčíme poppy a jerky, když slunce zapadá, tak záběrů přibývá, ale většina ryb nám padá. Na palubu se krátce podívali jen dva kranasi-GT 65 cm.
Na kotviště dorážíme už za šera, kotvu spouštíme na hloubce asi 20 m a chytáme na 35 metrech.
Netrvá to dlouho a začíná večerní přehlídka: 2x žralok rezavý-chůvička kolem 2,5 m, 1x žralok útesový 1,5 metru, barakudy, malí kranasi, štítovci (lodivod)… Někteří jsme začali používat háčky bez protihrotu a tak se nám žraloky daří snadno vypínat ve vodě a když to nejde, tak odstřihneme háček, aniž taháme mořské obludy na palubu.