Diskuse ► Madagaskar ► Úlovky, trofeje, zajímavosti
Diskuse - Madagaskar - Úlovky, trofeje, zajímavosti
Příspěvky ze země Madagaskar, okruh "Úlovky, trofeje, zajímavosti"
Pro tento okruh je u této země 15 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 28.11.2025 16:17
-
- Zdenek 28.11.2025 16:04
-
Madagaskar - Mosambický průliv 12.11.2025
V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, několik černoušků šmejdí v pirogách po zátoce a slunce se snaží prokousat oblačností, která nás obklopuje. Prakticky celý den bylo zataženo, teplota se držela do 30°C a silná vrstva oblačnosti ubrala slunci na intenzitě tak, že jsme se ani nemuseli mazat krémem s UV-faktorem.
Příliv vrcholil v 9.00 ráno a celé odpoledne bylo ve znamení odlivu. Ráno jsme se snažili vláčet kolem korálových porostů u ostrova, ale bez záběru. Když pak míříme na drop-off zastavuje kapitán u hejna lovících ryb (kranasi a bonita), které intenzivně masakrují hejno potěru. Nahazujeme přímo do hejna lovicích ryb, ale po 15 minutách jsem na 14-centimetrový popp chytil jen jednoho kranase obrovského-GT 85 cm. Jiný záběr nepřišel. Nakonec lovící hejno opouštíme, protože ti dravci loví selektivně jen potěr o naše nástrahy nejeví nejmenší zájem. Zastavujeme ještě u dvou hejn drobných rybek a pak u skupinky lovících tuňáků žlutoploutvých ale zbytečně – ani záběr.
Následující tři hodiny trávíme trollingem. Na dvou prutech wobblery, na dvou našité kousky bonita na povrchové nástraze a na dvou prutech jen velké povrchové nástrahy. Záběry byly celkem tři, všechny od barakud a dvě barakudy 75 cm a 98 cm se nám podařilo dostat na palubu.
Po jedné hodině, tedy po obědě, ukončujeme trolling a zkoušíme vertikální přívlač na hloubkách 45-80 m. Dvě hodiny ani záběr! Nic, mrtvá voda. Teprve po třetí odpolední, po té, co vyhlašuji, že „kdo chytne rybu, je kokot“ zdoláváme postupně červeného kanice 43 cm, parádního kanice malabarského 72 cm a chňapala růžového 50 cm. Takže jsme nakonec kokoti všichni, protože Pavel nechytá neb ho chytla taková bolest zad, že je v podstatě paralyzován.
Krátce o čtvrté odpolední ukončujeme jigging a míříme k zátoce, kde nás čeká naše obytná loď. Cestou narážíme na velká hejna sardinek a dalších rybek, ale jen u jednoho se nám daří na popp ulovit kranase obrovského-GT délky 85 cm.
Do kotevní zátoky přijíždíme krátce před šestou večerní, tedy ještě před západem slunce a včas na to, abychom mohli od domorodců koupit dvě litrovky medu a navštívit osadu, kde dětem rozdáváme bonbóny a pořizujeme pár fotografií, navštěvujeme zdejší školu a za šera se přesouváme zpět na loď. Mezi tím kuchař Dan připravuje vynikající řízečky z tuňáka, kyselý salát z pórku a mrkve a nakonec hromadu špaget s krabím masem. Škoda, že nemám čtyři žaludky. Oči by jedly, ale už to není kam dávat…
Po večeři se vracíme zpět na horní palubu, kde ve společnosti místního rumu moudře diskutujeme a pozorujeme noční oblohu. Byla dnešní mizerná aktivita ryb způsobena geomagnetickou bouří nad naší planetou? Souvisí výskyt silné polární záře s neochotou ryb vrhat se po našich nástrahách? Kdo ví, možná…
kanic malabarský ulovený na jig 
kanic ulovený na jig 
rybářská vesnice v zátoce 
rybářská vesnice v zátoce - Zdenek 28.11.2025 15:55
-
Madagaskar-Mosambický průliv 11.11.2025
Ráno je po noční přeháňce a vzduch je hezky svěží. V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, papoušci už posedávají na vrcholcích baobabů a pokřikují přes zátoku.
Příliv vrcholil v 8.30 ráno a tak jsme se nejprve celkem poctivě věnovali přívlači kolem skal a ostrovů, ale kromě jednoho záběru jehlice a pár výjezdů kranasů jsme však nic neulovili. Přesunuli jsme se tedy na jižní okraj zátoky k vápencovým skalám, kde jsme včera zachytali chňapaly (L.argentimaculatus). Hned na první drift kolem skal ulovil Petr jednoho půlmetrového, mně spadl jeden kranas a dvakrát vyjel k nástraze velký chňapal bohar kolem 70 cm, ale to bylo vše. Zkusili jsme ještě jeden drift, kdy jsem přidal dalšího půlmetrového chňapala, ale tím to skončilo. Po deváté vyrážíme směrem k severu, protože dnes se začínáme vracet. Cestou máme dva zajímavé korálové útesy, ale nic se tam neděje, ani záběr. To už začíná odliv. Volíme tedy přesun směrem k večernímu kotvišti do míst, kde jsou dobrá loviště na vertikální přívlač na hranách 45-70 cm a kde se zpravidla při ústí velké zátoky zdržují i plachetníci. Po hodině rychlé jízdy už jsme skoro na lovišti, když se objevují u hladiny hejna rybek a kousek od nás nahánějí ryby velcí delfíni. Kapitán zastavuje a zkoušíme kolem hejn vláčet. Hned u prvního hejna padá Pavlovi, který chytá na automat (nahazuje mu lodník Evaiste) pěkná makrela. Pak Petr zdolává kranase obrovského-GT délky 85 cm a u dalšího hejna mi na popp zabral nádherný kranas kolem 120 cm, ale než jsem stačil pořádně zaseknout, nástrahu vyplivnul. V čisté vodě pod lodí jsem tu nádhernou rybu viděl v celé její kráse, ale o tento úlovek mne připravila moje vlastní nešikovnost. Málem jsem prut i navijákem vzteky mrštil do moře. Asi čtvrt hodiny vydýchávám svoji chybu, resp. souhru okolností a uvažuji, co by bylo kdyby. Jenže, kdyby byly v prdeli ryby… U dalšího hejna jsem byl pro změnu příliš rychlý a tam jsem zasekl moc brzy a pěknému kranasovi tak pro změnu odtrhl popp od huby. To už jsem si nahlas nadával do pitomců, kapitán se smál a já uvažoval, zda neprodat rybařinu a nezačít raději s filatelií…
Pak chvilku jigujeme, ale je zde příliš silný proud a ani na 60 metrech se nejsme schopni dostat na dno. Ulovili jsme pár minikaniců a dvaceticentimetrového chňapala růžového. Během jiggingu jsme viděli velrybu, ale když jsme se k ní přiblížili, tak vzala roha. Pak jsme pozorovali skupinku lovících plachetníků – dvě nebo tři ryby pluly pomalu po hladině tak, že byly vidět jejich hřbetní i ocasní ploutve, kroužily kolem hejn asi dvaceticentimetrových rybek a pak do nich náhle z hloubky zaútočili další plachetníci. Rybky létaly po hladině jako šílené, my marně nahazovali k lovícím plachetníkům a ty potvory se nerušeně ládovaly rybičkami. No prostě nádhera, úplné rybářské porno. Bylo to lepší, než plachetníka chytit!
Je čas na oběd, a tak obědváme a současně trolujeme za lodí dva wobblery a na hladině dvě povrchové nástrahy s bříšky z bonita. Oběd (zapečené brambory s mletým masem a sýrem) byl vynikající, trolling bez záběru. Ještě jsme ani nezačali trávit oběd, když kapitán uviděl hejno tuňáků žlutoploutvých. Chvatně balíme nastražené trollingové pruty, na přívlačové pruty navazujeme malé 12-14 cm dlouhé jerky nebo wobblery Shibuki a vyrážíme za tuňáky. Jedná se o velká hejna metrových ryb, která doprovázejí rackové a rybáci. Kapitán i my děláme vše, co je v našich silách, ale jen mně se daří zaseknout a zdolat jednoho tuňáka žlutoploutvého délky 99 cm (cca 15 kg), který vzal malý modrý jerk mr.Jo délky 12 cm. Ryba šla zdolat překvapivě snadno, za 5 minut byla na palubě a už během zdolávání z ní valila krev, takže o její budoucnosti v podobě sashimi a carpaccia bylo rozhodnuto. Než jsme rybu vyfotili, hejna byla pryč a tak se přesouváme na loviště vhodná pro vertikální přívlač. Jigujeme na hloubkách 45-80 m a zas je tu velryba. Objevuje se opakovaně pár set metrů od lodě, ale z blízka jsme ji neviděli. Odhadujeme její délku na cca 10 m, rozhodně to není žádný obr. Jednu chvílí Petr při jiggingu něco zasekl uprostřed sloupce na stometrové hloubce a vůbec s tím nehnul. Že by ta velryba???
Pak se nám vertikální přívlačí daří ulovit kranasy obrovské 70-75 cm, několik chňapalů růžových (rosy jobfish 40-75 cm), malého kranase žlutoskvrnného, malého kanice, sedmdesáticentimetrového kranase modroploutvého a šedesáticentimetrové bonito.
Petrovi nějaká obluda rozlomila 50-kilový obratlík, mně něco zubatého (asi makrela) ukouslo jig i s háčky 20 m pod hladinou, pak mi po 5 minutách souboje padá asi tuňák dogtooth (ukouslý háček), Rudovi zdolávaného 30-cetimetrového kanice něco rozcupovalo na kousky. No rozhodně nemůžeme říci, že by tu ryby nebyly nebo byly malé, ale jejich ulovení je především otázkou našich schopností.
Bohužel Pavla dnes vyautovala bolest zad, takže místo něj obsluhuje pruty lodník Everest a Pavel vše sleduje z polohy v pololeže. Ruda, který je od přírody pohodář navíc je v důchodu a tak nehodlá dělat přesčasy, chytá jen na půl plynu. A tak se v 17.00 vracíme zpět na palubu obytné lodě všichni vyřízení – Pavel s Rudou zdravotně a jednou pro vždy, já s Petrem udření z nahazování a jigování. Zatímco Ruda s Pavlem jdou do sprchy, jedu se s Petrem ještě před západem slunce podívat na ostrov Nosy Lava, kde žije Everestův bratranec. Na pláži se povaluje několik výrostků a malých dětí, které laxně přijímají nabízené bonbóny a lízátka. V osadě za porostem mangrovů je několik chatrčí z větví a palmových listů, ohrada se stádečkem koz, konstrukce, kde se suší asi tucet ryb délky 20-70 cm a to je vše. Od jednoho z výrostků fasujeme láhev 1,5 l s naloženým mangem a pak se už po západu slunce přesouváme na loď.
Dávám si už za šera pár temp kolem zakotvené obytné lodě, Ruda s Petrem vychutnávají pivko na horní palubě a Pavel s rovná záda v kajutě. Když se lodí rozvoní dušené steaky ze zebu se zeleninou, které doprovází carpaccio z tuňáka, scházíme se u vynikající večeře.
Je krásný večer. Loď se pohupuje na mírných vlnách v zátoce, ze břehu se ozývá volání lelků, na obloze svítí Orion, dopil jsem láhev rumu a je 21.15 večer. No tak půjdu také asi spát, abych byl ráno svěží a mohl si o páté vychutnat kávu a pak možná ulovit nějakou pěknou rybu…
tuňák žlutoploutvý 99 cm ulovený na jerk 12 cm 
kranas papuánský délky 60 cm 
domorodci suší ryby 
lemuři sifaka u rybářské osady - rybář 09.12.2024 12:19
-
Madagaskar 23-30 listopadu 2024
Letošní sezónu rybářských safari podél pobřeží Madagaskaru jsme uzavírali v posledním listopadovém týdnu se skupinkou čtyř Britů, kteří k nám jezdí každý rok. Ono by šlo pokračovat s rybářskými výpravami i v prosinci, ale riziko častějších dešťů a větrného počasí se na severním pobřeží Madagaskaru v prosinci výrazně zvyšuje a my raději od prosince do února nepodnikáme delší než jednodenní výpravy.
Letos bylo docela problematické počasí už koncem listopadu. Britové chtěli jet z NosyBe na sever, což jsme jim splnili, ale kolem severního mysu San Sebastian byly každý den velké vlny a některé dny byl vítr na hraně, že se taktak dalo vyjet a chytat.
Chlapi to však brali sportovně, že prý jsou ze severního Atlantiku zvyklí na horší počasí... Ryb se nezachytalo tolik, jako během Vaší výpravy na konci října, ale povedlo se pár trofejních ryb: na jig i na popp barakudy kolem 130-140 cm, na popp jeden 30-kilový kranas (myslím, že měl 118 cm) a pak na jig ještě velmi hezký napoleon (pyskoun obrovský). Ty napoleony jsme letos chytli tři: jednoho u souostroví Radama, dalšího tady na severu a třetího na drop-off asi hodinu jízdy od Nosy Be.
V prosinci nás čeká už jen pár jednodenních rybářských výprav z NosyBe a pak dám lodníkům i sobě vánoční pauzu, provedeme na lodi údržbu a další rybaření nás čeká zase až v únoru.
John
30-kilovy kranas obrovsky - GT uloveny na popp 
pyskoun obrovsky - Napoleon uloveny na jig 
metrovy kranas obrovsky-GT uloveny na privlac 
jedna z vetsich barakud ulovena na jig - rybář 12.11.2024 19:42
-
Madagaskar 7. a 8. listopadu 2025
První den jsme měli celkem 6 ryb, což není nic moc, ale dopoledne jsme si vlastně jen připravovali věci a jeli jsme z NosyBe na loviště. Hlavně jsme vláčeli kolem mělčin a brali převážně kranasi modroploutví-bluefin.
Druhý den obrat k lepšímu: Šaňo 6 ryb (největší kranas - GT 100 cm), Gabo 5 kousků, Saša 8 ryb a zlomený prut Shimano na metrovém kranasovi a jen Liborek končil s nulou.
Saša
kranasi modroploutvi - bluefini 
kranas modroploutvy-bluefin uloveny na privlac 
setkani s domorodci 
kranas vlaknity neboli Musolini - Zdenek 09.11.2024 12:08
-
Madagaskar 4-5 listopadu 2024
Castor Bank je název pro soustavu mělčin resp. podmořskou horu či podmořské plató, které z kilometrových hlubin Mosambického průlivu vystupuje až 15-30 m pod hladinu. Pro návštěvu Castor Bank potřebujete stabilní počasí pokud možno bezvětří nebo mírný vítr a malé vlny.
Na Madagaskaru už jsem rybařil několikrát, ale dobré podmínky pro návštěvu CastoBank byly až tentokrát. Vyrazili jsme z ostrova NosyBe v 6.00 ráno, moře bylo klidné, croissanty a čokoládové koláčky z místní pekárny byly čerstvé, mangový džus voňavý a lodník nám k snídani uvařil silnou kávu.
Cesta uběhla v pohodě a když jsme se před devátou ranní přiblížili ke Castor Bank, objevila se na obzoru první hejnka ptáků, skupinky lovících delfínů i hejna bonit. Bohužel příliv vrcholil ráno v 6.00 a tak celý den budeme rybařit za odlivu, ale jinak to tentokrát zařídit nešlo.
Kapitán nejprve zajel do centrální části mělčiny, kde bylo v úžasně čisté vodě hezky vidět členité dno s porosty korálů. Hloubka se pohybovala kolem 20 m a my pomalu driftovali a vláčeli nad korálovými útesy, zkoušeli jsme najít hejna rybek nebo lovící ryby. Hejna rybek však nebyla vidět žádná a jen třikrát se nám podařilo vyprovokovat k záběru kranase nebo barakudu a vždy se ihned kolem zdolávané ryby objevili další dravci. V čisté vodě si však ryby od lodě držely pěkně odstup. Když Michal zdolával kranase délky 91 cm, drželo se za zdolávanou rybou několik velkých kranasů a pod lodí se mihli i metroví tuňáci jednobarví-dogtooth, ale zdolat se podařilo jen toho Michalova kranase. Pak zase Jirka chytil na popp barakudu délky 91 cm a kolem zdolávané ryby se ve vodě pohybovalo celé hejno nejméně metrových barakud. Jednu Zdeněk chvíli zdolával, ale spadla při vylovení na palubu. Zbytek hejna se vypařil jak pára nad hrncem. Asi dvě hodiny jsme zkoušeli vyprovokovat k záběru na poppy a jerky další dravce, ale marně. Blížila se doba nejnižší hladiny za odlivu a aktivita ryb byla stále slabší.
Odložili jsme tedy přívlačové udice do držáků a vyrazili na hranu hloubek vyzkoušet, zda na hloubkách nebude vertikální přívlač efektivnější. A byla. Sice se nekonal žádný velký koncert, ale každou chvíli někdo z nás zasekl, zdolal nebo vypnul nějakou rybu. Nebyly to trofejní kusy, ale ulovili jsme např. kanice toulavé v délkách 60-77 cm, bonito 72 cm, kranase-GT 70 cm, půlmetrového bluefina a pár malých chňapalů a kaniců měsíčních. V jednu chvíli začali kolem lodě lovit i tuňáci a dorada, ale než jsme smotali jigy a začali nahazovat jerky, bylo hejno fuč.
V úterý v 7.00 čeká rybářská loď s kapitánem a lodníkem dle dohody opět na pláži. Rybařit jedou Jirka, Michal a Luboš. Zdeněk jede na letiště vyzvednou další skupinu rybářů, kteří pozítří vyplují na okruh podél severozápadního pobřeží Madagaskaru. John má volno, bude odpočívat a připravovat vybavení a zásoby pro další skupinu.
Jeli jsme jen vláčet a zaměřili jsme se na skály, mělčiny a ostrovy asi 20-30 km severně od ostrova NosyBe.
Jestliže předevčírem dělali Michal s Lubošem předskokany Jirkovy, tak dnes to bylo opačně. Jirka nahodil, přišel záběr a ryba spadla. Hned pak nahodil Michal a rybu, obvykle kranase, chytil. Největší kranas dne měřil 92 cm a kromě šesti kranasů GT se na palubu lodě podívali i kranasi modroploutví, jehlice a bonita.
Po návratu z rybaření předáváme zkušenosti a zážitky nově přiletivším rybářům.
Slunce zapadá nad mořem, bary se rozsvěcují, do ulic vyrazily místní krasavice mlsně sledované francouzskými důchodci, prodejci všeho možného i nemožného se snaží ještě udat nějaké zboží a my jdeme pozvolna balit, protože zítra nás letadlo odveze z tropického ráje zpět do podzimní Evropy.
barakuda 91 cm a kranas obrovsky-GT 91 cm uloveni soucasne na privlac 
kanic toulavy 64 cm uloveny na jig 
kanic toulavy 77 cm uloveny na jig - vertikalni privlac 
mlady terej odpocivajici na lodi - Zdenek 07.11.2024 08:35
-
Neděle 3.11.2024
V 7.00 čekají kapitán a lodník s lodí na pláži. Kapitán John má volno, pojede až s další skupinou na plavbu podél pobřeží příští týden. Příliv právě vrcholí a vlnky zálivu zalévají celou pláž až ke schůdkům hospod, barů, kaváren a hotýlků.
Jeli jsme jen vláčet a zaměřili jsme se na skály, mělčiny a ostrovy asi 20-30 km severně od ostrova NosyBe. Dříve jsme na tato loviště jezdili rybařit z rybářského kempu Terres Rouges, ale po té, co na ostrově NosyBe přibylo motorových lodí, to šlo s rybařinou v dojezdové vzdálenosti jednodenních výletů dost z kopce. Teď však máme tři dny volna mezi dvěma výpravami a tak se podíváme i na některá loviště, která jsme v minulosti zanedbávali. Možná jsme měli štěstí, že zrovna do okolí NosyBe najela velká hejna ryb a rybaření je neobvykle dobré, což potvrzují i místní rybáři. V každém případě bylo naše snažení odměněno a prakticky u každé skály, ostrova nebo útesu jsme měli záběr, útok na nástrahu nebo ulovenou rybu. Zejména Jirkovi se dnes a 16-centimetrovým poppem dařilo a mezi 8.00-16.00 přivedl na palubu celkem 7 kranasů obrovských-GT 105 cm, 101 cm, 97 cm a ostatní 80-90 cm. Michal s Lubošem si na lodi připadali tak trochu jako předskokani: obvykle nahodili, za nástrahou jim vyjela ryba, případně zabrala a vzápětí spadla. Pak nahodil Jirka a ten tu rybu chytil. Zdeněk dnes nerybařil, přebíral fotky z uplynulých dnů a připravoval s Johnem další výpravu podél madagaskarského pobřeží.
Až překvapivě úspěšný den zakončujeme koupelí v hotelovém bazénu – na ostrově je výpadek elektrického proudu, na obloze svítí hvězdy, voda má 32°C, orosené lahváče asi 10°C a život je krásný.
kranas obrovsky - GT 101 cm 
kranas obrovsky-GT 101 cm uloveny na popp 
kranas obrovsky-GT 105 cm uloveny na popp 
kranas obrovsky-GT 97 cm - Zdenek 05.11.2024 07:53
-
Madagaskar 1.11.2024
Dnes nad ránem prvně po týdnu chvilku sprchlo a párkrát zahřmělo. Ráno se ještě všude nad východním obzorem táhnou mraky, ale postupně mizí a čeká nás další slunný den.
Vstávám už za rozbřesku před pátou. Ze zalesněného ostrova se ozývá křik ptáků a na pláži, kde stojí vesnice rybářů a stavitelů lodí, začíná čilý pracovní ruch. Krátce po páté už jsou první pirogy a plachetnice domorodců na vodě. Fouká příjemný větřík, ranní čajíček si vychutnávám na horní palubě a větracím okýnkem sleduji, jak kuchař Mark servíruje smažená vajíčka.
Po snídani a doplnění paliva do rybářské lodě vyplouváme. Protože je odliv, využíváme „zbytečný čas“ a jedeme skoro hodinu na drop-off. Hned po příjezdu k pásu mělčin v 10.00 hodin nacházíme hejna malých rybek, kolem kterých se nám daří lovit kranasy obrovské-GT 65-92 cm, kranasy modroploutvé 55-68 cm, chňapaly bohar (red snapper) kolem 65 cm, pár metrových makrel a jehlic, barakudy 95-124 cm. Mezi 10.00-14.00 se pomalu přesouváme mezi mělčinami a když nemáme více než 15 minut záběr, měníme loviště. Ačkoli se dnes nacházíme jen asi 50 km od ostrova NosyBe a na obzoru se objevily další sportovní-rybářské lodě, přesto ryby braly a podařilo se nám ulovit i pěkné kousky. A jak už to bývá, o ty největší ryby jsme přišli – tu praskla šňůra při zdolávání kranase, pak zas velká makrela překousla návazec, Michalovi pěkná ryba narovnala háček, Jirkovi roztáhla kroužek…
Kolem druhé už jsme dost unaveni a každý máme na kontě 4-7 zdolaných ryb, takže naše motivace ulovit další ryby začíná uvadat. I kapitán John už je po osmi dnech rybaření a řízení lodě unavený a velí nástup na oběd. Lodníci servírují makrelu v trojobalu, kuskus se zeleninou a krásně vyzrálé chlazené mango. Vlny pohupují lodí, větřík nás příjemně ochlazuje a občas se na hladině objeví metrová kareta. Po obědě už nemáme energii na další chytání a navíc nás čeká více než hodina plavby na kotviště. Dáváme povel k návratu a v odpoledním slunci se vracíme zpět do civilizace. Míjíme ostrov, kde u pláží kotví několik lodí s turisty, kteří sem z NosyBe připlouvají na jednodenní výlety, pozorujeme jachty i lodě se sportovními rybáři a pomalu si uklízíme naše rybářské nádobíčko.
Zítra nás čeká relaxační den, kdy navštívíme ostrůvek s lemury, kolem poledne se vrátíme na ostrov NosyBe do hotelu, budeme se povalovat v bazénu, možná si dáme pivko, přebereme nástrahy, převážeme návazce a zajdeme na večeři s kapitánem a jeho manželkou. A protože jsme si pobyt na ostrově NosyBe prodloužili, tak pozítří a v dalších dvou dnech vyrazíme na jednodenní rybářské výlety.
Ale dnešní odpoledne a večer budeme ještě na palubě obytné lodě, která na nás čeká na smluveném místě. Ve čtyři odpoledne se na jeden den loučíme kapitánem a oběma lodníky rybářské lodě, předáváme spropitné a nastupujeme na obytnou loď. John s rybářskou lodí jede na plný plyn na ostrov NosyBe, kde zítra provedou údržbu lodě a motorů. Naše obytná loď se přesouvá do závětrné zátoky. Krátce před západem slunce spouštíme kotvu a navštěvujeme domorodou vesnici (obdarování dětí bonbóny, omalovánkami a pastelkami, odhánění dotěrných psů, focení lemurů). Už se skoro stmívá, když se vracíme zpět na palubu a osvěžujeme se koupelí u lodě.
Kuchař na dnešek připravil kraby v kreolské omáčce. Ta čtyři kila krabů nám dala docela zabrat, ale spořádali jsme je. Čokoládový krém už si vychutnáváme na horní palubě. S kapkou rumu byl skutečně výtečný. Zmoženi rybařinou, celodenním houpáním na vlnách i vydatnou večeří se po deváté vytrácíme do kajut a brzy ruší noční ticho jen šumění příboje.
barakuda 124 cm ulovena na popp 
kranas obrovsky-GT 92 cm ulovey na popp 
vesnice rybaru a stavitelu lodi na ostrove 
vecer v rybarske vesnici - Zdenek 05.11.2024 07:41
-
Madagaskar 31.10.2024
Ráno byly sice nad Madagaskarem mraky, skoro to vypadalo, že bude pršet, ale celý den bylo nakonec zase jasno, slunečno, 28-30°C. Mírný vítr od východu se odpoledne změnil na jihozápadní.
Po snídani jedeme nejprve prochytat skály a korálové útesy, kde jsme byli úspěšní před třemi dny. Je úplný odliv, asi za hodinu začne hladina zase stoupat.
První hodinu se nic neděje, nejsou záběry ani výjezdy. Teprve když přijíždíme k nízkému ostrůvku s korálový útesem, tak Michal zdolává kanice 75 cm, pak Jirka kranase 65 cm, Luboš metrovou jehlici a Zdeňkovi něco trhá jerk, se kterým chytal už 4 dny. U vysokého sopečného ostrůvku se po několika dnech absence opět objevují první hejna rybek. Zde Luboš přidává další jehlici, Michal dva bluefiny 55 a 74 cm a Jirka kranase-GT. Kolem deváté konečně začíná příliv. Přesouváme se k thile, přes kterou se do zálivu valí proudy vody a chvílemi zde proud vytváří válcové vlny. Ani zde to zpočátku není žádná hitparáda, ale když už si myslíme, že máme vše prochytáno, tak v proudu v těsném okolí skal zdolává Michal kranase velkookého 85 cm, Jirka přidává kranase-GT 80 cm a jedna ryba mu utrhla nástrahu, když po záběru vyjela s proudem za skály.
V 11.00 hodin opouštíme zátoku a jedeme na oceán, resp na dropp-off, kde pás mělčin 10-15 m padá do velkých hloubek. Cestou jsme krátce zastavili jigovat na místech, kde stávají kranasi. Na hloubce 60-75 cm ulovil Jirka kranase obrovského-GT 70 cm a Michal přidal kranase žlutoskvrnného 79 cm. Zdeňkovi něco (asi makrela) odkouslo z jigu oba háčky.
Po příjezdu na dropp-off se rozpoutávají úplné rybářské orgie. Hned na prvním místě jsme narazili na hejnko drobných rybek, a když k němu nahazujeme, tak naše nástrahy atakují kranasi jeden za druhým, V jednu chvíli máme na palubě dokonce naráz tři kranasy obrovské-GT 80-88 cm. Mezi kranasy nám k nástrahám občas vyrazí i chňapal velký nebo makrela, ale na palubě končí jen kranasi obrovští-GT a jeden tuňák jednobarvý-dogtooth 94 cm. Králem lovu je dnes Jirka, který gt-ček ulovil
celkem sedm a největší měřilo 101 cm. Na mělčinách nelétali žádní ptáci, nic, co by prozrazovalo přítomnost hejn ryb. Za celý den jsme viděli jen jednu asi metrovou mořskou želvu.
Přívlač na mělčinách je tak intenzivní, že jsme zapomněli i na oběd a teprve pauza v záběrech a divný pocit v žaludku kolem druhé odpolední nás upozorňují, že je nejvyšší čas něco sníst.
Po vydatném obědě míříme k ostrůvku, kde máme plánovaný nocleh. U ostrůvku, kde obvykle nocujeme, je však silný proud a nepříjemné vlny, proto naše obytná loď vyrazila na náhradní kotviště na druhé straně zátoky. Bohužel se nestrefila do správné laguny a omylem zakotvila asi o 15 km dál, což vychází najevo až po západu slunce a romantické projížďce pod hvězdami. Nakonec pomocí telefonu a světelných signálů nacházíme naši obytnou loď. No nic. Za úplné tmy se v zátoce konečně setkáváme, na palubu rybářské lodě putují kanystry s benzínem, který nám už skoro začal docházet, a na palubu obytné lodě putujeme my-hosté. Ještě asi hodinu plujeme na náhradní kotviště u ostrova, cestou se sprchujeme, popíjíme pivko na horní palubě, a když spouštíme kotvu, přichází v devět večer na řadu i večeře. Dnes to byl dlouhý a náročný den plný pěkných úlovků. Takže hajdy na kutě, zítra nás čeká závěrečný den naší plavby podél pobřeží.
kanic uloveny na ruzovy jerk 
kranas obrovsky-GT 101 cm uloveny na popp 
tuna jednobarvy-dogtooth uloveny na popp 
vecer v zatoce - cekani na zatoulanou lod - Zdenek 05.11.2024 07:29
-
Madagaskar 30.10.2024
V 5.30 zapípal budík, tak jsem si šel dát čaj a kochal jsem se pohledem na pobřeží, kde přelétali hašteřiví papoušci. Následuje každodenní rituál: WC, sprcha na lodní zádi, mazání krémem proti sluníčku, snídaně, kávička a v 7.00 nalodění na rybářskou loď. Celý den jasno, slunečno, mírný vítr od východu se odpoledne změnil na severní.
Protože teprve začíná příliv a u pobřeží ryby aktivitou nepřekypují, využíváme času a jedeme asi 45 minut na dropp-off, tedy pás mělčin 8-15 m, za kterým mořské dno klesá do hloubek přes 100 m.
Hned po příjezdu na hranu mělčin máme spousty výjezdů, Většinou to jsou malí chňapali kolem 50 cm a stejně velcí kranasi duhoví (rainbowrunner). Asi půl hodiny máme hodně výjezdů a záběrů, ale žádnou ulovenou rybu na palubě. A pak to přišlo, začalo defilé zdolaných kranasů obrovských-GT 70-75 cm, chňapalů velkých 50-85 cm, ale na palubu se podívalo i jedno wahoo 115 cm, makrela Commersonova 110 cm, krásný chňapal red snapper 78 cm, pár půlmetrových bonit… A to nemluvím o rybách, které jsme nezdolali: Jirkovi vzal přímo u lodě velký kranas obrovský-GT, který šel nekompromisně přes brzdu ke dnu s takovou razancí, že roztáhl osvědčený pevnostní kroužek na poppu, Lubošovi vyjela, zabrala a ve výskoku spadla velká-hodně přesmetrová barakuda, Michalovi velký kranas vypálil hned po záběru do strany a rozlomil popp tak, že se rozevřel drát, který vytváří závěsný systém pro kroužky a háčky. Ale byli i tací (ano byl jsem to shodou okolností já) komu se dnes nedařilo a první rybu jsem zdolal až hodinu před koncem lovu. A to jsem se neflákal, ale někdy se prostě nedaří… V každém případě se mezi 10.00-13.00 přesouváme podél mělčin, a když to 10 minut nebere, tak stačí popojet pár set metrů a zase je o zábavu postaráno.
Krátce po jedné už jsme tak vyčerpaní, zapocení a unavení, že lodníci sami od sebe připravují talíře a servírují oběd (rýže se zeleninou, dušenými kalamáry a smaženými krevetami). A k tomu jen tak pro chuť kus čerstvě usmažené královské makrely, která je fakt skvělá. No a protože jsme se dnes opravdu neflákali, tak ještě chlazeného melouna a pak malou kávičku. Zatímco trávíme u kávy vydatný oběd, přesouváme se o asi 10 km dál na hloubku. Původně jsme si mysleli, že po obědě už budeme jen trolovat a relaxovat, ale John si všiml jednoho označeného bodu v GPS-mapě a nedal jinak, než že tam musíme trochu zajigovat. No, moc se nám nechtělo, ale rozkaz zněl jasně: „Jigging“. Naštěstí tam bylo jen 70 m, mírný-osvěžující vánek a skoro žádný proud, takže stačily jigy 150-200 g. Hned na první spuštění zasekl u dna Jirka pěknou rybu, která mu po 20 vteřinách zdolávání rozštípala jeho Never Crack od WFT na třísky. Bohužel mu současně praskla i šňůra, takže přišel nejen o prut, ale také o 70 m šňůry a jig. Vzápětí zdolává jednoho malého kanice Zdeněk a následně přidává malého kranáska i Michal, který pak přivedl na palubu ještě pěkného chňapala rosy jobfish 83 cm.
Jelikož si chceme ještě před západem slunce prohlídnout bývalou ostrovní věznici (kterou Malgaši zavřeli v roce 2002, protože i jim podmínky ve věznici přišly příliš nehumánní), ukončujeme v 16.00 jigging a vyrážíme na dnešní kotviště. Ještě jsme se pořádně nerozjeli a z domorodé plachetnice na nás kdosi mává. Přijíždíme blíže a máváním s kanystrem nám naznačují, že cosi potřebují: vodu. Včera večer vypluli z ostrova NosyBe, kde prodali ryby, teď míří zpět domů, kam to mají ještě den nebo dva cesty, ale došla jim voda. Měníme tedy jejich prázdný kanystr za náš plný a každý pokračujeme svou cestou. My rychlostí 30 km/h na necelou hodinku vzdálené kotviště poháněni 200 koňskými silami a pár litry benzínu, oni zadarmo, na vítr a mořský proud, ale s vyhlídkou jednoho, možná dvou dnů cesty. Možná i tří…
Asi po 15 minutách jízdy se před námi objevuje hejno rybáků a pod nimi vyskakující ryby, zřejmě tuňáci žlutoploutví. Tuňáci to asi byli, ale velmi rychle se přesouvali, zatímco rybáci stále atakovali něco, co se míhalo těsně pod hladinou. Trvalo to necelých pět minut, než jsme zjistili, s čím máme tu čest: dorada, resp. zlaci nachoví, resp. koryfény. Každý jsme měli alespoň jednu na udici, ale na loď se podařilo vytáhnout jen dvě (84 cm a 85 cm).
Pak už následuje jen zrychlený přesun na kotviště, krátká návštěva bývalé věznice, chvilka večerního koupání, pivko na horní palubě s výhledem na západ slunce, pak jedno z čerstvě ulovených dorad se zeleninkou a bramborem, rumíček na dobrou noc a krátce po deváté se vytrácíme do kajut. Dnes se otočil vítr, ráno foukalo od východu a teď fouká od severu, takže se loď na rozdíl od předchozích dnů pěkně kolébá na vlnách. To se bude spinkat!
wahoo - makrela Solandrova 115 cm ulovena na popp 
chnapal-rosy jobfish uloveny na jig 
chnapal velky 85 cm uloveny na popp 
dorada zlak nachovy 84 cm a 85 cm ulovena na privlac-na jerky
Madagaskar - Mosambický průliv 13.11.2025
Jako každý den se krátce po páté scházíme na zadní palubě u ranní kávy. Je zataženo, nad mořem jsou těžké olověné mraky, ze kterých se ozývá hřmění.
V 7.00 jsme po snídani a přestupujeme z obytné lodě na rybářskou. Obloha nad mořem se trochu projasnila a my směřujeme přímo na drop-off, kde chceme jigovat. Přívlačové pruty však máme v pohotovosti s tím, že když narazíme na hejno rybek nebo lovících ryb, tak dáme pár náhozů. A skutečně, po cca 15 minutých jízdy jsme u hejna sardinek, které chvílemi doslova vaří vodu. Na třetí nához jsem zasekl jehlici délky cca 120 cm, ale spadla mi při zdolávání. O chvíli později zdolávám kranase obrovského-GT délky 82 cm. Zkoušíme vláčet ještě u dvou dalších hejn, ale tam jsme bez záběru, resp. lodník ulovil jednoho kranase modroploutvého 75 cm.
V plánu jsme měli zaměření na vertikální přívlač v období vrcholícího přílivu, tedy nejméně do 11.00 hodin, což měla být dostatečně dlouhá doba pro nachytání hromady ryb. Ale ouha – člověk míní a ryby mění. Nevíme, zda za tím byla velká geomagnetická bouře, která včera postihla naši planetu a vyvolala polární záři prakticky po celém světě nebo jsou ryby přežrané drobných rybek, kterých jsou všude neskutečné spousty nebo se ty potvory proti nám spikly a odmítají naše luxusní nástrahy. V každém případě po dvou hodinách usilovného jiggingu jsem ulovil jednoho chňapala růžového (rosy jobfish) délky 71 cm a to bylo vše, ostatní neměli ani záběr. Bohužel Pavlovi bolest zad znemožňuje rybaření a tak nás smutně pozoruje napůl ležíce ve stínu střední části paluby. Ale dnes nemusí ničeho litovat, o nic opravdu nepřišel.
Když po jedenácté kapitán vidí, jak se marně trápíme, navrhuje, že přejede k hejnu drobných rybek, které o kus dál zahlédl, abychom tam zase chvíli zkusili hladinovou přívlač (a také abychom poodjeli dál od bouřkového mraku, který se k nám nepříjemně přiblížil). Byl to dobrý nápad, hned na druhý nához zdolávám kranase modroploutvého délky 84 cm a u dalšího hejna se mi o 14-centimetrový popp doslova porvali kranasi obrovští. S tím, který souboj o popp vyhrál se pak asi tři minuty přetahuji, ale pak tah povoluje a já vytahuji na palubu popp s jedním háčkem úplně narovnaným. Opět se potvrzuje, že při hladinové přívlači v tropech je nutné používat háčky Owner nebo BKK, vše ostatní je zbytečné riziko. Ještě chvíli vláčíme, ale únava se dostavuje. Pavla bolí záda tak, že ani nemůže nahazovat, Ruda si otevřel pivo a kapitán vidí, že bude vhodnější nechat hosty odpočinout při trollingu. Nastražujeme dva pruty s hladinovou nástrahou s našitým bříškem bonita, dva pruty s wobblerem a na vnější udice nastražujeme povrchová dráždidla – jedno velké na mečouna a druhé menší na plachetníky, wahoo, makrely, dorada apod. Skoro tři hodiny trollujeme, ale kromě tří 80-centimetrových barakud, které zabraly na wobblery, jsme měli jen jeden záběr od mečouna na hladinovou nástrahu a Rudovi spadla při zdolávání velká makrela. Během trollingu obědváme, čteme si a někteří pospávají. Pomalu se přesouváme směrem ke kotvišti, kde máme v 16.00 sraz s obytnou lodí.
Kolem druhé zkoušíme ještě jednou vertikální přívlač na hranách, kde hloubka klesá ze 40 do 90 m. Hodinu se trápíme s jigy hmotnosti 80-150 g, ale výsledkem je jen jeden kanic měsíční 40 cm a jeden makrelou ukouslý jig. Jinak nic, ani záběr. Skoro mi to přijde neuvěřitelné – echolot ryby ukazuje, loviště jsou dobrá, počasí příjemné, drift ideální rychlosti. Tak nevím, co těm potvorám šupinatým přelítlo přes nos. Snad ta geomagnetická bouře? V 16.00 už se cítíme rybami natolik poníženi a zostuzeni, že balíme udice a velíme k návratu na obytnou loď. Závěr téhle rybářské výpravy byl zcela v režii ryb a musím uznat, že nám to tentokrát natřely…
V 16.00 jsme u obytné lodě, loučíme se s posádkou rybářské lodě, balíme pruty, předáváme spropitné, odsolujeme a balíme naše rybářské nádobíčko. Pak se jedem podívat do zdejší rybářské vesnice a a půl hodinky zašnorchlovat.
A pak už kuchař Dan servíruje obří krevery na grilu, grilovaného dnes uloveného chňapala růžového, smažené kalamáry, hranolky a vanilkový desert.
Zítra nás čeká jen ranní návštěva na ostrově, kde chovají lemury, pak přesun zpět na ostrov Nosy Be a odpoledne už přistane na místním letišti další skupina rybářů. Ale to už bude zase jiný příběh…