Diskuse o rybaření ve světě
Všechny příspěvky
V diskusi je celkem 2253 různých příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- neregistrovaný uživatel 05.01.2023 17:19
- neregistrovaný uživatel 02.01.2023 18:35
-
Maledivy - 1.-8.12. 2022
Chytali jsme hlavně na trolling a večer na masíčko pod zakotvenou lodí. Zkoušeli jsme párkrát i jigging na vhodných místech, ale bez zásadních úspěchů. Poippovat jsme ani nezkoušeli.
Na trolling se podařilo ulovit několik wahoo a jeden plachetník (2,5 m), což je ryba, kvůli které jsme na Maledivy jeli.
Večerní rybaření pod lodí přineslo dost žraloků rezavých (chůvička) do 2,6 m délky a zdolali jsme i jednoho obrovského rejnoka, ale fotka se bohužel nepovedla.
Posádka fungovala dobře, kapitán a kuchař super, lodníci byli občas "trochu jelita", ale nakonec vždy udělali to, co bylo potřeba.
Hezky jsme si to užili.
Milan S.
Plachetník, celá naše parta a kuchař (ten uprostřed) 
Wahoo ulovené na trolling 
Wahoo ulovené na trolling 
Dvě wahoo ulovené na trolling - neregistrovaný uživatel 02.01.2023 18:20
-
Maledivy - konec listopadu 2022
V listopadu k nám jezdí rybáři ze Singapuru, kteří primárně jigují a někteří občas poppují. Musím uznat, že za tu dobu, co k nám jezdí, se to naučili opravdu dobře, hlavně to jiggování (speed i slow) a i vybavení mají rok od roku dokonalejší.
Na seznamu běžných úlovků na jigging jsou kranasi, cejnovky, žraloci a různé druhy kaniců standardních velikostí, ale občas se povede zdolat i nějaký ten kapitální kousek. Letošní TOP ryba této výpravy byl úžasný kanic o hmotnosti 51 kg (vyfocen, puštěn).
Z Malediv zdraví a na české rybáře se už těší
kapitán Ibrahim
Kanic 51 kg ulovený na jig 
Cejnovka žlutopyská ulovená na jigging 
Kranas obrovský (GT) ulovený na popp 
Kranas obrovský (GT) ulovený na popp Yo-Zuri - neregistrovaný uživatel 02.01.2023 15:47
-
Sula 25.6.-4.7.2022
Konečně jsem se dostal k tomu, abych poslal nějaké foto z letošní super
rybářské dovolené v Norsku na ostrově Sula. Byli jsme zde na přelomu června
a července a musím napsat jen samá pozitiva.
Prožili jsme parádní dovolenou, počasí jsme vychytali úplně parádně a úlovky také super. O kapitální tresky, mníky, halibuty nebyla nouze.
V příštím roce jedeme do Norska opět, ale o trochu dál na sever, do Somnesviky.
Už se moc těšíme!
Stanislav Š.
Treska obecná z chaluh 
Halibut 
Treska tmavá-keler 
Halibut - Zdenek 07.12.2022 19:26
-
Hranice Kostariky a Nikaraguy, pondělí 5.12.2022
Zatímco Pavel s Rudou včera odletěli zpět domů, já s Lubošem máme v Kostarice ještě jeden den rybaření. A protože nám tentokrát zatím k paletě obvykle lovených druhů ryb stále chybí kohoutovec, přesouváme se z pobřeží poloostrova Nicoya na sever blíže k hranici s Nikaraguou, kde jsme minulý týden přeci jen kohoutovců viděli víc a naši kolegové ho zde i ulovili.
Už večer, když jsme přijížděli od Libérie k nikaragujské hranici, postupovaly od Karibiku k Pacifiku velké bouřkové mraky osvětlované každou chvíli spektakulárními blesky. Celou noc pršelo a ráno i dopoledne bylo zataženo. Přes den foukal svěží větřík 5-7 m/s od severovýchodu, chvílemi sprchlo, ale dařilo se nám přeháňkám vyhnout, takže na nás za celý den spadlo jen pár kapek.
V 7.30 vyplouváme z přístavu a informace z posledních dnů rybaření jsou více než pozitivní: v pátek najela do zátoky hejna sardinek a za nimi stovky kohoutovců a kranasů. V pátek i v sobotu se v zátoce odehrávala neuvěřitelná rybařina podobná té, kterou jsme zde zažili přesně před rokem. Jenže v rybařině se nic neopakuje.
Po pěti minutách jízdy se před námi objevuje hejno lovících ryb, ke kterému se slétají fregatky a pelikáni. Zastavujeme a během pár minut máme dvě šedesáticentimetrová bonita a kranase dvouskvrnného 75 cm. Měli jsme ještě několik záběrů bonit, ale protože jsme hned ráno kapitánovi řekli, že nás dnes zajímají jen kohoutovci, opouštíme hejno lovících ryb a míříme do nejbližší zátoky, kde je šance na kohoutovce. I tady poletují nad hladinou rybáci, fregatky a pelikáni a i tady se nám daří ulovit jen bonita, kterých jsou zde podle všeho tuny.
Kapitánovi volá jeho strýček, který je v SE-zátoce, že ráno tam lovila hejna kohoutovců. Míříme tedy za ním. Za dvacet minut už prochytáváme okraj dobře známé zátoky, ale máme záběry jen od velkých jehlic, dvě z nich 112 cm a 120 cm zdoláváme. Kohoutovec se však po dvou hodinách rybaření žádný neukázal.
Kolem desáté volá nějaký kapitánův kamarád, že zrovna ulovili kohoutovce v zátoce blízko našeho kotviště. A tak se vracíme asi 30 minut zpět. Zátoka je plná hejn ryb a nad nimi hejna útočících ptáků. Daří se nám však ulovit jen bonita, kterými je zátoka doslova napěchována. Přesouváme se tedy ze zátoky k pláži při ústí řeky, pak k další pláži, pak ke skalnatým ostrůvkům a útesům, ale kohoutovce se nám ulovit nedaří. U jedné z pláží jsme sice skupinku lovících kohoutovců viděli a dvakrát nám za nástrahami i vyjeli, ale to bylo vše – na háčku žádný nebyl. Vítr postupně zesiluje, místy jsou půlmetrové vlny, což nám při rybaření nevadí, horší je, že ve větru se jen těžko vodí lehké hladinové nástrahy a udržet s nástrahou kontakt je problém. Několikrát se nám díky tomu nepodařilo zaseknout útočící rybu, ale vždy to byly jen jehlice, takže žádná škoda… Ostatně pár pěkných jehlic se nám ulovit podařilo, ta největší měřila 145 cm. Obědváme s Lubošem jen vynikající vychlazený ananas. Ten nám nalévá trochu energie do žil (a těch pár piv následně také), ale odměna v podobě kohoutovce stále nepřichází. Před čtvrtou odpolední jsme se silami na konci a dáváme kapitánovi povel k návratu. Musíme naše vybavení omýt sladkou vodou, zabalit a připravit se k zítřejšímu odletu…
privlac z lodni pride 
kranas dvouskvrnny 75 cm uloveny na popp 
jehlice 145 cm ulovena na jerk 
dnes je Mikulas, Vanoce za dvermi a je treba balit - Zdenek 05.12.2022 04:46
-
Poloostrov Nicoya, sobota 3.12.2022
Slovenské trio Peter-Peter-Silvester má dnes na programu přesun do Národního parku Monteverde. Týdenní rybaření chtějí ještě před odletem zakončit trochou turistiky a pozorováním přírody. My ostatní jsme si na dnešek dojednali rybaření na větší lodi BostonWhaler s léty osvědčenou posádkou našich kostarických přátel. Po snídani se vzájemně loučíme, je před námi další slunečný den, předpověď slibuje mírný vánek a teploty až 30°C. A tak se i stalo – na moři bylo velmi příjemně, nebe bez jediného mráčku a jen hory na obzoru obklopovaly mraky.
Přivítání na lodi bylo jako setkání s dávnými přáteli. Oba kapitáni, kteří s námi před deseti lety jezdili na menších lodích, se za ta léta moc nezměnili, jen jezdí s lepšími plavidly, mají výkonnější motory, ty nejlepší echoloty a navigační přístroje, skvělé pruty i další vybavení a to hlavní: léta zkušeností, která je řadí do extraligy v oboru mořského rybolovu.
Za necelou půlhodinku po nalodění jsme už skoro 20 km od břehu, tedy v místech, kde je na rozhraní mořských proudů pás plovoucích stromů, větví a nečistot. A taková místa přitahují pozornost dorad. Nejinak je tomu i tady. Pro začátek trollujeme za lodí jeden prut s povrchovým dráždidlem a dva pruty s našitou mrtvou rybkou (ballyhoo). Záběry přicházejí po pár minutách a Ruda s Pavlem zdolávají dvě dorada současně. Kapitán zastavuje loď a zatímco probíhá zdolávání těch dvou dorad, Luboš a já vláčíme z lodní přídě. Brzy mám záběr na 14-centimetrový popp, ale ryba padá a v zápětí zasekává metrové dorado Luboš. A tenhle scénář se pak opakuje s drobnými obměnami celé dopoledne: nastražíme dvě rybky, chvilku trollujeme a jakmile přichází záběry, kapitán zastavuje loď a ten, kdo zrovna nezdolává, vláčí. Ačkoli se snažíme dorada pouštět, každé druhé - třetí během zdolávání nebo podebrání začne krvácet a tak končí v našem chlaďáku. Všechna zdolaná dorada (bylo jich dohromady přes 20) měla mezi 105-122 cm. Nad svačinou (vynikající ceviche z dorada) se rozhodujeme, že změníme loviště tak, aby byla šance ulovit nějaké jiné druhy ryb. Dostáváme zprávu, že necelých deset kilometrů od nás jsou velká hejna delfínů a tuňáků. Tuto informaci potvrzují i data z palubního radaru. Míříme tedy k avizovaným hejnům. Na ploše několika kilometrů čtverečních je občas vidět lovící tuňáky, ale hlavně jsou všude stovky a stovky delfínů. Někteří jsou dvoumetroví, někteří ani ne poloviční. Potkáváme loď, jejíž posádka zrovna zdvihla do lodě asi 80 cm dlouhého tuňáka, dál máme záběry na trolling i na přívlač, ale všechny naše úlovky jsou dorada. A všechna jako přes kopírák 110-120 cm. Chvílemi zdoláváme i tři dorada naráz, okolo zdolávaných dorad krouží další a když se některá ze zdolávaných ryb vypne, většinou přichází další záběr dřív, než stačíme stáhnout udici. Je to naprosto šílené rybaření, které přerušujeme teprve kolem druhé odpolední obědem.
Po obědě nastražuje Rolando schválně jen velká povrchová dráždidla a velké kusy dorad (nástražní rybky už nám došly). Přesto nám na udice stále útočí jen další a další dorada. U plovoucího plastového barelu si kapitán všiml pohybu malých rybek a zkoušíme na peříčka nachytat nástražní rybky. Hned na první zpuštění máme jedno patnácticentimetrové bonito, ale pak se nám na udice zaměřili žraloci a ostenci, kteří návazce rychle likvidují. Jsme už více než 40 km od kotviště a tak se začínáme pomalu vracet. Při jednom zdolávání dorada, když kapitán ubral plyn a stahujeme ostatní udice, objevil se náhle u jedné ze stahovaných chobotnic mečoun. Kapitán ihned přidává plyn, mečoun následuje zrychlený pohyb chobotnice, ale útok na ni nepodniká. Pak přejíždí k filetu z dorada, které brázdí hladinu jen o pár metrů vedle. Ale ani tuhle lahůdku si do tlamy nebere. To však už má kapitán připevněné k háčku další udice živé bonito, které spouští za loď. Záběr přišel okamžitě. A tak zatímco Ruda stále zdolává dorado a my ostatní chvatně stahujeme ostatní udice, Pavel se ujímá prutu s mečounem a začíná přetahovaná. Tehdy také zjišťujeme, že jsme si na loď zapomněli vzít zdolávací pás. Mečoun je však pohodář a namísto zběsilých výpadů počká, než Ruda zdolá dorado a pomalu unavuje Pavla, který dnes trochu zápasí s mořskou nemocí. Na Pavlovi je vidět, že není ve své kůži a po deseti minutách předává prut Rudovi. Ruda se do zdolávání opřel se vší vervou rozcvičen doradem a po čtvrt hodině je mečoun u lodi. Teprve pak začínají série výskoků a pokusů o únik, při kterých vyniká nádherná kresba téhle ryby. Je to mečoun „striped marlin“ (Kajikia audax). Rudova urputnost a zkušenosti a skvělá práce naší posádky však slaví úspěch a mečoun je brzy u boku lodě. Odhadovaná hmotnost 60 km, délka od spodní čelisti do vidlice ocasu 2,4 m. Rolando se chvíli snaží uvolnit háček, který má ryba v jícnu, ale pak raději odstřihává udici, aby neriskoval zranění našeho úlovku. Fotíme nádhernou rybu při lodním boku a pak už jen sledujeme, jak odplouvá zpět do hlubin. Po tomhle zážitku už se nám dál ani chytat nechce, balíme pruty a uháníme silou 600 koní zpět ke kotvišti, kam přijíždíme krátce po čtvrté. Naše posádka nám dnes na oceánu připravila vskutku parádní den a nezapomenutelný zážitek.
Ruda a Pavel zdolavaji soucasne kazdy dorado 
dorado 122 cm 
zdolavani mecouna 
mecoun - striped marlin 60 kg, bez meče 240 cm, pusteni na svobodu - Zdenek 05.12.2022 04:33
-
Poloostrov Nicoya, pátek 2.12.2022
Celý den jasno, slunečno, teplota 25-30°C, vánek 1-2 m/s. Ráno byl příjemný chládek, od začátku našeho pobytu jsme ještě nezapli klimatizaci a dnes jsem se v noci musel dokonce dodatečně přikrýt.
Za rozbřesku mne probudilo povykování vřešťanů sedících na stromě přímo nad naším bungalovem. Využil jsem předčasného vzbuzení a šel si zaběhat na pláž. Pohled na slunce vycházející nad koruny palem a šumění vln omývajících pobřeží je něco, na co se dá rychle zvyknout. No, za pár dnů si zase budu muset ještě rychleji odvyknout…
Den byl sice krásně slunečný, ale rybám se dnes všeobecně nechtělo. Obě lodě chytaly při pobřeží, ale byla to strašná dřina. Voda kolem pobřeží je stále kalná a ryby zde neberou. Na poppy a jiné hladinové nástrahy byly jen výjezdy, ale žádná ulovená ryba. Na jigy ulovily obě naše posádky (6 rybářů) celkem jen 6 tuňáků albacore 45-63 cm, jednoho kranase dvouskvrnného 73 cm a chňapala „pargo colla amarilla“ 50 cm.
Jedna z britských posádek také dnes chytala u pobřeží – ulovili na jig jednoho kouhoutovce 80 cm a jednu půlmetrovou španělskou makrelu. Druhá loď chytala na oceánu v pásu plovoucích strmů-větví-nečistot a ulovila 18 dorad cca 1000-125 cm (nikomu už se tak běžné úlovky ani nechce měřit…).
kranas dvouskvrnny 73 cm uloveny na jig 
kranas-amberjack uloveny na jig 
kranas dvouskvrnny uloveny na jig 
chnapal - pargo colla amarilla uloveny na jig - Zdenek 02.12.2022 22:01
-
Poloostrov Nicoya, čtvrtek 1.12.2022
Celý den jasno, slunečno, teplota 25-29°C, vánek 1-2 m/s.
Obě lodě vyrazily krátce po sedmé ranní rovnou na oceán na rozhraní přikalené a čisté vody. Když narazily na hejna dorad, tak obě posádky střídavě trollovaly a vláčely. Nejlepší rybařina nás čekala v okolí bóje, kde byla úplně křišťálově čistá voda, průhlednost dosahovala nejméně 20 metrů. Chvílemi byla vidět pod lodí hejna drobných rybek a mezi nimi dorada zářící v poledním slunci odstíny zlaté, zelené a modré. Nádhera.
Trojice Luboš-Pavel-Ruda ulovila celkem 19 dorad (10 na přívlač a 9 na trolling), všechna dorada měla 115-128 cm. Luboš vyvláčel i jednoho půlmetrového tuňáčka albacore.
Trojice Peter-Peter-Silvester ulovila celkem 9 dorad (4x na přívlač-na poppy a 5x na přívlač) a nejméně 10 dorad jim spadlo nebo je utrhli (2x se jim stalo, že zdolávali dvě nebo tři dorada naráz a během zdolávání se jim překřížily a přeřízly šňůry…).
Bylo vidět desítky želv a hejna delfínů, docela velký druh, někteří delfíni měli kolem 2 metrů.
Krátce po poledni však aktivita dorad začala ustávat. Sice byla stále v okolí lodí vidět, ale kombinace téměř bezvětří-klidná hladina-ostré slunce zřejmě způsobila, že si ryby začaly dávat větší pozor. Za nástrahami sice stále vyrážely, ale nástrahy nedobíraly.
Po návratu z oceánu jsme si před západem slunce udělali výlet na želví pláž, kde se nachází stanice pro ostrahu želvích snůšek. Malé želvičky se dnes sice žádné nevylíhly, ale na pláži bylo vidět řadu stop po noční návštěvě želv, které zde zanechaly další snůšky vajec. O další pokolení mořských želv je snad postaráno. Cestou do pensionu jsme zastavili u jedné ze „sodas“ (místní restaurace), kde jsme paní kuchařce udělali radost naší žízní i chutí k jídlu a ona nás na oplátku potěšila parádními porcemi seviche, salátů a vepřovými i hovězími „casados“ příjemně šmrncnutými chutí Mexika.
Nevím, jak to ten nosorožík dělá, ale vždycky, když si před spaním nalijeme panáčka rumu, přiletí k nám na stůl. Může být brouk závislý na alkoholu? No, tady možná ano…
sojka stredoamericka - spolecnik pri snidani 
dorado, mahimahi 
dorado 125 cm ulovene na popp 
vecerni prochazka po zelvi plazi - Zdenek 02.12.2022 20:54
-
Poloostrov Nicoya, středa 30.11.2022
Celý den polojasno nebo zataženo, občas krátká přeháňka, vánek 1-3 m/s, 25-27°C.
Kapitán Johny s Lubošem, Pavlem a Rudou na palubě zamířil ráno rovnou na oceán a v zóně cca 20 km od pobřeží, kde už nebyla voda přikalená vlivem dešťů, narazili při trollingu s hladinovými chobotničkami na dorada. Chvílemi byly i tři ryby na udici naráz a dalších několik jezdilo kolem. Celkem za celý den ulovili 17 dorad – jedno mělo 90 cm, většina byla 100-110 cm a čtyři největší dorada byla 130 cm-140 cm. Třetinu dorad ulovili na klasickou přívlač (jerk 14 cm a wobbler 15 cm), dvě třetiny dorad byly na trolling (plastové hladinové chobotničky různých barev – modrobílé, růžové, červené). Mezi dorady se na udici přimotal i jeden tuňák albacore 45 cm.
Loď kapitána Gregoryho jela podél pobřeží asi hodinu na jih a pak se postupně vracela, přičemž trio Peter-Peter-Silvester prochytávalo podmořské kopce a útesy na jig, případně vláčeli kolem útesů.
Na jig se jim podařilo ulovit 4x kranase oceánského-amberjack délky 65-80 cm, 4x kranase dvouskvrnného 60 cm a 74 cm, chňapala „roquero“ 45 cm a tři tuňáky albacore 50-55 cm. Jednoho z tuňáků jim při zdolávání atakoval chňapal cubera, asi minutu se s ním přetahovali a pak vytáhli jen okousaného a potrhaného tuňáka. Na jig zdolali i jednoho kohoutovce cca 110 cm, ale spadl při pokusu o šetrné podebrání do lodě. Záběrů a výjezdů na popp měli celou řadu, ale ryby nástrahy nedobíraly.
Stejně jako včera jsme jedno z ulovených dorad donesli do spřátelené restaurace Que Mas, kde kuchař zase dělal divy. Přestěhoval se před rokem do Kostariky z francouzského La Rochelle, kde pracoval pro jednu noblesní restauraci. A tak dnes, když nemá v lokálu narváno a někdo mu přinese čerstvou rybu, tak tvoří. A protože svou práci umí a ještě navíc ho i baví, výsledky jsou úžasné. Jako předkrm servíroval ceviche z dorada a hlavní chod byl filet z dorada na grilu s rýží a blanšírovaným celerem v omáčce z kokosového mléka a zeleného curry. Nádhera. Vlastně nevím, jestli bylo zajímavější ta dorada lovit nebo si užívat tu večerní kulinářskou exhibici.
dorado - mahimahi 
dorado 123 cm 
dorado 140 cm ulovene na privlac - jerk 
dorado na grilu s celerem v kokosovem mlece se zelenym curry - Zdenek 01.12.2022 20:30
-
Pobřeží poloostrova Nicoya, úterý 29.11.2022
V 7.15 ráno jsme na pláži, kde už čekají naše dvě lodě s kapitány Gregorym a Johnym. Po minulém týdnu, kdy hodně pršelo, je při pobřeží dosti kalná voda a v předchozích dnech bylo rybaření v okolí břehů velmi slabé. Skupina osmi britských rybářů na dvou lodích měla předevčírem po celodenním chytání podél pobřeží jen jednoho kranase 80 cm, tři metrové jehlice a dvě španělské makrely 70-80 cm, zatímco včera zkoušeli trolling dále od pobřeží a narazili na pás plovoucích větví, trávy, starých beden, palet a různých nečistot, kde byla hejna dorad. Dohromady na dvou lodích ulovili 52 dorad (nejmenší 90 cm a největší – ulovené na klasickou přívlač na vlastnoručně vyrobený wobbler měřilo 147 cm!). Dvě třetiny dorad byly na trolling (mrtvé rybky a povrchové nástrahy) a třetina dorad byla na přívlač v okolí těch plovoucích nečistot (jerky a wobblery). Rozhodujeme se, že jedna z lodí (Luboš, Pavel a Ruda s kapitánem Johnym) zkusí rybaření při pobřeží a druhá loď (Peter, Peter a Silvester s kapitánem Gregorym) zkusí najít pásy čisté vody a plovoucích nečistot (větve, tráva, odpadky apod, kterých se obvykle drží dorada) dále od pobřeží. Pás plovoucích nečistot se Gregorymu podařilo najít (kolem už kroužily 4 další lodě), ale utrolovat se podařilo jen jedno dorado 120 cm, španělskou makrelu 75 cm a pěkného tuňáka černoploutvého 80 cm. Pak se slovenská posádka přesunula k pobřeží, kde se na popp podařilo ulovit dva kranasy dvouskvrnné – 80 cm a parádních 97 cm a na jig jednoho kranase vláknitého-pompano 50 cm.
Luboš s Pavlem a Rudou se trápili v pobřežní zóně. I když se kapitán Johny snažil, střídal loviště a na benzínu nešetřil, záběrů bylo jen velmi málo a spíše se jednalo o sledovačky než opravdové záběry. Na jig vydolovali jednu půlmetrovou španělskou makrelu a jen o málo většího kanice černého. Na popp byli zdoláni dva kranasi dvouskvrnní 65 cm a 82 cm, jedna metrová jehlice a při podebrání do lodě bohužel spadl asi devadesáticentimetrový kanic černý, kterého Pavel zdolal na wobbler Salmo 15 cm.
Angličané na lodích Contender a Boston Whaler lovili celý den kolem pásu plovoucích nečistot asi 20 km od pobřeží. Celkem jejich skupina 8 osob zdolalala 22 dorad délky 90-130 cm, většina byla na trolling a asi třetina na klasickou přívlač s wobblery, jerky a poppy.
Důstojným vyvrcholením dnešní rybařiny byla večeře v restauraci Que Más, kde nám upravili ulovené dorado (tartar s mangem a kapkou vanilky) a tuňáka (parádní medium-steaky v sezamové krustě s pestem z jarních cibulek, černého sezamu a česneku.
Během "schlaftruňku" nám na baru přistál nečekaný návštěvník - dvacetidekový nosorožík.
odpocivajici rybarska konkurence - pelikani 
kanic cerny uloveny na jig 
dorado - mahimahi 
nosorozik
Kanada - Fraser 4.1.2023
Konečně můžu považovat rok 2022 za uzavřený. Posledním zákazníkům, kteří si rezervovali moji loď na jeden den v prosinci, jsem musel rybaření přeložit na jindy kvůli počasí. Včera to konečně vyšlo. A bylo to náročné. Všichni do jednoho byli totální začátečníci bez jakékoliv zkušenosti s rybolovem. Nakonec jsme úspěšně zdolali 15 jeseterů a minimálně stejný počet záběrů jsme nesekli. Největší kousek měřil 2,4 m. Na to, že voda ve Fraseru má teď kolem 3°C a že nikdo z nich v podstatě nevěděl, jak se správně drží rybářský prut, to považuji za super úspěch.
Jediná vada na kráse byla, že zdolávaní jeseteři díky nízké teplotě vody neskáčou. Skákající velký jeseter je vždy zážitek i pro zkušené rybáře, natož pro totální nováčky. Ale i tak byli nadšení a plní zážitků.
Pozdrav z Kanady posílá
Chris