Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "kranas - caranx"
Pro tento tag existuje 91 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 07.12.2022 18:26
-
- Zdenek 05.12.2022 03:33
-
Poloostrov Nicoya, pátek 2.12.2022
Celý den jasno, slunečno, teplota 25-30°C, vánek 1-2 m/s. Ráno byl příjemný chládek, od začátku našeho pobytu jsme ještě nezapli klimatizaci a dnes jsem se v noci musel dokonce dodatečně přikrýt.
Za rozbřesku mne probudilo povykování vřešťanů sedících na stromě přímo nad naším bungalovem. Využil jsem předčasného vzbuzení a šel si zaběhat na pláž. Pohled na slunce vycházející nad koruny palem a šumění vln omývajících pobřeží je něco, na co se dá rychle zvyknout. No, za pár dnů si zase budu muset ještě rychleji odvyknout…
Den byl sice krásně slunečný, ale rybám se dnes všeobecně nechtělo. Obě lodě chytaly při pobřeží, ale byla to strašná dřina. Voda kolem pobřeží je stále kalná a ryby zde neberou. Na poppy a jiné hladinové nástrahy byly jen výjezdy, ale žádná ulovená ryba. Na jigy ulovily obě naše posádky (6 rybářů) celkem jen 6 tuňáků albacore 45-63 cm, jednoho kranase dvouskvrnného 73 cm a chňapala „pargo colla amarilla“ 50 cm.
Jedna z britských posádek také dnes chytala u pobřeží – ulovili na jig jednoho kouhoutovce 80 cm a jednu půlmetrovou španělskou makrelu. Druhá loď chytala na oceánu v pásu plovoucích strmů-větví-nečistot a ulovila 18 dorad cca 1000-125 cm (nikomu už se tak běžné úlovky ani nechce měřit…). - Zdenek 02.12.2022 19:54
-
Poloostrov Nicoya, středa 30.11.2022
Celý den polojasno nebo zataženo, občas krátká přeháňka, vánek 1-3 m/s, 25-27°C.
Kapitán Johny s Lubošem, Pavlem a Rudou na palubě zamířil ráno rovnou na oceán a v zóně cca 20 km od pobřeží, kde už nebyla voda přikalená vlivem dešťů, narazili při trollingu s hladinovými chobotničkami na dorada. Chvílemi byly i tři ryby na udici naráz a dalších několik jezdilo kolem. Celkem za celý den ulovili 17 dorad – jedno mělo 90 cm, většina byla 100-110 cm a čtyři největší dorada byla 130 cm-140 cm. Třetinu dorad ulovili na klasickou přívlač (jerk 14 cm a wobbler 15 cm), dvě třetiny dorad byly na trolling (plastové hladinové chobotničky různých barev – modrobílé, růžové, červené). Mezi dorady se na udici přimotal i jeden tuňák albacore 45 cm.
Loď kapitána Gregoryho jela podél pobřeží asi hodinu na jih a pak se postupně vracela, přičemž trio Peter-Peter-Silvester prochytávalo podmořské kopce a útesy na jig, případně vláčeli kolem útesů.
Na jig se jim podařilo ulovit 4x kranase oceánského-amberjack délky 65-80 cm, 4x kranase dvouskvrnného 60 cm a 74 cm, chňapala „roquero“ 45 cm a tři tuňáky albacore 50-55 cm. Jednoho z tuňáků jim při zdolávání atakoval chňapal cubera, asi minutu se s ním přetahovali a pak vytáhli jen okousaného a potrhaného tuňáka. Na jig zdolali i jednoho kohoutovce cca 110 cm, ale spadl při pokusu o šetrné podebrání do lodě. Záběrů a výjezdů na popp měli celou řadu, ale ryby nástrahy nedobíraly.
Stejně jako včera jsme jedno z ulovených dorad donesli do spřátelené restaurace Que Mas, kde kuchař zase dělal divy. Přestěhoval se před rokem do Kostariky z francouzského La Rochelle, kde pracoval pro jednu noblesní restauraci. A tak dnes, když nemá v lokálu narváno a někdo mu přinese čerstvou rybu, tak tvoří. A protože svou práci umí a ještě navíc ho i baví, výsledky jsou úžasné. Jako předkrm servíroval ceviche z dorada a hlavní chod byl filet z dorada na grilu s rýží a blanšírovaným celerem v omáčce z kokosového mléka a zeleného curry. Nádhera. Vlastně nevím, jestli bylo zajímavější ta dorada lovit nebo si užívat tu večerní kulinářskou exhibici. - Zdenek 01.12.2022 19:30
-
Pobřeží poloostrova Nicoya, úterý 29.11.2022
V 7.15 ráno jsme na pláži, kde už čekají naše dvě lodě s kapitány Gregorym a Johnym. Po minulém týdnu, kdy hodně pršelo, je při pobřeží dosti kalná voda a v předchozích dnech bylo rybaření v okolí břehů velmi slabé. Skupina osmi britských rybářů na dvou lodích měla předevčírem po celodenním chytání podél pobřeží jen jednoho kranase 80 cm, tři metrové jehlice a dvě španělské makrely 70-80 cm, zatímco včera zkoušeli trolling dále od pobřeží a narazili na pás plovoucích větví, trávy, starých beden, palet a různých nečistot, kde byla hejna dorad. Dohromady na dvou lodích ulovili 52 dorad (nejmenší 90 cm a největší – ulovené na klasickou přívlač na vlastnoručně vyrobený wobbler měřilo 147 cm!). Dvě třetiny dorad byly na trolling (mrtvé rybky a povrchové nástrahy) a třetina dorad byla na přívlač v okolí těch plovoucích nečistot (jerky a wobblery). Rozhodujeme se, že jedna z lodí (Luboš, Pavel a Ruda s kapitánem Johnym) zkusí rybaření při pobřeží a druhá loď (Peter, Peter a Silvester s kapitánem Gregorym) zkusí najít pásy čisté vody a plovoucích nečistot (větve, tráva, odpadky apod, kterých se obvykle drží dorada) dále od pobřeží. Pás plovoucích nečistot se Gregorymu podařilo najít (kolem už kroužily 4 další lodě), ale utrolovat se podařilo jen jedno dorado 120 cm, španělskou makrelu 75 cm a pěkného tuňáka černoploutvého 80 cm. Pak se slovenská posádka přesunula k pobřeží, kde se na popp podařilo ulovit dva kranasy dvouskvrnné – 80 cm a parádních 97 cm a na jig jednoho kranase vláknitého-pompano 50 cm.
Luboš s Pavlem a Rudou se trápili v pobřežní zóně. I když se kapitán Johny snažil, střídal loviště a na benzínu nešetřil, záběrů bylo jen velmi málo a spíše se jednalo o sledovačky než opravdové záběry. Na jig vydolovali jednu půlmetrovou španělskou makrelu a jen o málo většího kanice černého. Na popp byli zdoláni dva kranasi dvouskvrnní 65 cm a 82 cm, jedna metrová jehlice a při podebrání do lodě bohužel spadl asi devadesáticentimetrový kanic černý, kterého Pavel zdolal na wobbler Salmo 15 cm.
Angličané na lodích Contender a Boston Whaler lovili celý den kolem pásu plovoucích nečistot asi 20 km od pobřeží. Celkem jejich skupina 8 osob zdolalala 22 dorad délky 90-130 cm, většina byla na trolling a asi třetina na klasickou přívlač s wobblery, jerky a poppy.
Důstojným vyvrcholením dnešní rybařiny byla večeře v restauraci Que Más, kde nám upravili ulovené dorado (tartar s mangem a kapkou vanilky) a tuňáka (parádní medium-steaky v sezamové krustě s pestem z jarních cibulek, černého sezamu a česneku.
Během "schlaftruňku" nám na baru přistál nečekaný návštěvník - dvacetidekový nosorožík. - Zdenek 30.11.2022 18:18
-
Hranice Kostarika-Nikaragua, pondělí 28.11.2022
Dnes máme v plánu přesun na pobřeží poloostrova Nicoya. Slovenská posádka si dává od rybaření pauzu a jedou se projít kolem řeky Sapoá s cílem vidět nějaké opice, lenochody, kolibříky… Ruda s Pavlem si naordinovali procházku rybářskou vesnicí, hledání aligátorů v říčce a koupání na pláži. A tak na ryby vyrážíme jen dva.
Celý den bylo polojasno až jasno 25-28°C, jen jednou nás na pět minut chytla přeháňka.
Ráno je stále vysoká hladina přílivu a tak zkoušíme prochytávat s poppy mělké zátoky. Hned v první zátoce jsem zasekl pěkného kohoutovce kolem 120 cm, táhl jsem ho asi deset metrů a pak se bohužel vypnul. Kolem něj na nástrahu doráželi další dva kohoutovci, ale žádný z nich už poppa do tlamy nevzal. A to byli ten den jediní kohoutovci, které jsme viděli. V zátoce ulovil Luboš na popp metrovou jehlici a kranase dvouskvrnného 80 cm. Viděli jsme tam dvakrát lovit hejna velkých ryb, nad kterými se ihned objevili pelikáni a fregatky slídící po poraněných rybkách, ale než jsme k nim dojeli tak hejna zmizela. Před polednem jsme se přesunuli ze zátoky k útesům, na které naráží silný proud. Zde byla u hladiny vidět velká hejna ryb, měli jsme celou řadu sledovaček a útoků od jehlic a kranasů, ale bylo znát, že rybám se už moc žrát nechce a žádnou další se nám na hladinové nástrahy zaseknout nepodařilo. To už začínal odliv, proto jsme hladinovou přívlač vyměnili za vertikální. Kapitán zkušeně najížděl na podmořské útesy, které z hloubky kolem 70 m vystupují do necelých 40 m, docela pohodlně jsme chytali s jigy 90-200 g. Prakticky ihned jsme měli záběry, většinou ve sloupci a chytali jsme jednoho zubatého tuňáčka albacore (atun sierra) za druhým (dohromady jich bylo na palubě 15, vše mezi 55-69 cm) a ulovili jsme i dva kranasy dvouskvrnné 84 cm a 75 cm, kranasa velkookého 45 cm a dva čtyřiceticentimetrové kranásky „blue runner“. Úlovky na jig pak korunoval Luboš kranasem oceánským (amberjack 87 cm). Bylo i pár ryb, které nám ukously háček nebo se nám je nepodařilo zastavit a nástrahy se po chvilce zbavily. Kolem druhé odpolední jsme byli tak vyčerpaní, že už nás ani parádně vyzrálý ananas nedostal zpět do formy a tak krátce po třetí dáváme povel k návratu. V 16.00 jsme v přístavu, rychlá sprcha, nakládáme naše SUV a s přestávkou na večeři jsme krátce po osmé večerní na pobřeží poloostrova Nicoya, kde už nás čeká slovenská posádka s fotoúlovky lenochodů. - Zdenek 29.11.2022 21:12
-
Pobřeží Pacifiku u hranice s Nikaraguou, neděle 27.11.2022
Ráno v 7.30 vyplouváme na třech lodích, je zataženo, nad pevninou prší, nad mořem jsou mraky roztrhané, ale chvílemi dopoledne prší i nad mořem. Odpoledne se vyjasnilo, chvílemi se udělalo vedro nad 30°C, ale jinak bylo většinu dne příjemně 26-28°C. Celý den foukal svěží vánek kolem 1-3 m/s, hladina nebyla úplně klidná, ale vlny byly do metru a dalo se jet rychle. Až u skalnatého mysu byly velké vlny kolem útesů.
Několikrát jsme viděli velryby – nejprve jen obláčky, jak vydechují a pak i siluety když se vynořovaly na hladinu nebo zanořovaly.
Zdeněk a Luboš jedou celý den jen vláčeli s poppy a jerky. Dopoledne měl každý na poppy a jerky asi pět výjezdů (většinou od jehlic), ale nepodařilo se zaseknout žádnou rybu. Po 14.00 hodině, když začíná příliv a aktivita ryb se výrazně zlepšuje, tak přicházejí záběry kranasů, jehlic a kohoutovců. Ale zdolat se podařilo jen dva kranasy dvouskvrnné 86 cm a 91 cm (jerk a popp 14 cm), kranasa velkookého 50 cm (popp 14 cm) a jehlici 135 cm (jerk 14 cm).
Při zdolávání jehlice na ni opakovaně útočil velký kohoutovec. To samé se pak opakovalo ještě jednou – zasekl jsem jehlici, ta uháněla s poppem v tlamě po hladině a za ní se hnal kohoutovec kolem 120 cm.
Pavel a Ruda jeli na lodi s mladou, ale docela šikovnou posádkou. Ulovili kranase dvouskvrnného 85 cm a malého půlmetrového kohoutovce
Peter, Peter a Silvester – do oběda chytali na poppy, ale měli jen výjezdy od kranasů a kohoutovců. Odpoledne chytali na jigy 100-150 g na hloubkách 40-50 m a ulovili celkem deset zubatých tuňáků "atun sierra" délky 50-70 cm.
Z jednoho bylo vynikající sashimi, o které se s námi ještě na oceánu neváhali podělit. - neregistrovaný uživatel 09.11.2022 13:06
-
Maledivy - říjen 2022
Normálně v říjnu ještě nejezdíme daleko od Male, protože bývá dost proměnlivé počasí, ale letos máme v listopadu, prosinci a vlastně celou zimu plno (samí Češi a Slováci) a tak zákazníci, kteří se neozvali včas, vzali nakonec říjnový termín. Většinu času jsme chytali v Male Atolu, jen na 4 dny jsme jeli dál, protože byla dobrá předpověď počasí. Foukalo jen každý třetí den a skoro celý týden nepršelo.
Na kranasy to byla dobrá výprava. Ona tahle parta s námi jezdí už asi 10 let. Vůbec netrolují, zajímá je pouze popping a jigging. Přes den jsme skoro pořád jen vláčeli kolem korálových útesů a několikrát i na volném oceánu. Největší GT měřilo 115 cm, největší vážené mělo 30 kg. Takže dobrý.
Už se těším, až zase přijedou staří známí z Československa.
Kapitán - neregistrovaný uživatel 18.02.2022 18:49
-
Kostarika 10-18 února 2022
Tady u nás na pobřeží Pacifiku je rybářská sezóna v plném proudu. Prakticky celý leden a doposud i únor jsme měli parádní počasí pro rybaření - většinou žádný nebo jen mírný vítr a už měsíc nepršelo. Ještě asi na měsíc máme skoro plný program pro Gregoryho a Johnyho. Koncem března ukončíme rybářskou sezónu, plánujeme drobné opravy a údržbu lodě.
Asi nejlepší rybaření bylo v minulém týdnu, kdy se našim hostům povedlo pár trofejních kohoutovců, jeden velký kanic černý a metrová cubera. Pár obrázků zasílám.
Na viděnou v listopadu se těší
Esmeralda - Zdenek 02.02.2022 17:59
-
Maledivy, středa 2.2.2022
Zvedáme kotvu a vyplouváme ještě za tmy v 5.30, protože dnes chceme přeplout přes padesátikilometrový úsek volného oceánu mezi atoly. Za jedoucí loď nastražujeme dvě velké chobotnice s našitým bříškem z bonita a dvě malé chobotnice. Kromě jednoho malého tuňáka pruhovaného 30 cm jsme však za celý den neměli žádný záběr ani útok na některou z trollovaných nástrah a to jsme malé chobotnice zkoušeli měnit i za wobblery.
Ráno byly na oceánu dvoumetrové vlny vytvořené společným působením proudu a větru. Po osmé se nám za ostrovem podařilo najít zónu klidné hladiny, kde snídáme. Následně chceme vyjet na návětrnou stranu ostrova, kam doráží i mořský proud, ale jsou tam tak velké a nepravidelné vlny, že se musíme otočit a vláčet kompromisně za ostrovem, tedy mimo proud. Pár výjezdů za nástrahami jsme zde měli, ale ryby padají nebo nástrahy nedobírají. Navíc hážeme bokem nebo proti větru a to dlouho vydržet nejde… Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací, což přináší ihned záběry a úlovky v podobě kranasů modroploutvých a barakud. Velmi rychle nás však objevili žraloci a po ukousnutí třetího jigu se dáváme na ústup. Navíc polovina z nás se na jigování cítí unavena. Přejíždíme tedy půldruhé hodiny k sousednímu atolu, kde se půl hodiny věnujeme přívlači. Blíží se vrchol přílivu a ryby rozhodně jsou aktivní. Každý z nás měl nějaký záběr nebo více záběrů, Jarda si ulovil svého prvního kranase-GT na popp (70 cm měl kranas a 13 cm má ten popp Rapala Mullet), Luboše potrápil kranas-GT 65 cm, který měl druhý hák poppa zaseknutý za skřeli, takže ho usilovně zdolával víc než 15 minut a mně spadl pár vteřin po záseku žralok, který mi ještě stačil nakousnout návazec.
Po obědě a koupání na vnější straně atolu jsme přejeli dál do jednoho z průlivů do velkého atolu. Začal odliv a voda valí proudem ven proti nám. Vláčíme na návětrné straně průlivu a záběry jsou jen na velmi dlouhé hody, které končí více než 50 metrů v mělčině. Na modrý jerk BF140 jsem ulovil půlmetrového chňapala (red snapper), o deset centimetrů delšího kanice uťatého (coral-trout) a Jarda přidal 52 cm dlouhého kranase duhového.
To už ale zase zapadá slunce, den končí a my kotvíme v sousedství písčiny okolo které je vždy silný proud.
Večerní rybaření je velmi vlažné – nestojíme u žádného korálu, ale v průlivu, kudy ryby jen projíždějí a navíc jsou všichni unavení. Naši rybářskou čest zachraňuje Jarda, který vyjigoval kranasa velkookého 78 cm. - neregistrovaný uživatel 30.01.2022 18:18
-
Maledivy, neděle 30.1.2022
V noci jsem opět vyměnil kajutu za střechu lodě a oblohu plnou hvězd. Ráno mne budí zvuk překlapěče navijáku, když Saša prochytává s jigem okolí lodě. Na hladině jsou místy vidět zalovení barakud nebo jiných menších dravců, občas se nad větrem zvlněnou hladinu vyhoupne tělo létající rybky, která pak plachtí pár desítek metrů vzduchem, než zase zmizí ve vlnách.
Ranní jigging ze zakotvené lodě tentokrát nepřinesl žádný úspěch. Plánovali jsme vláčení na oceánské straně atolu, ale stále fouká docela silný vítr, navíc ve směru proti mořskému proudu, takže na pobřeží se dělají nepravidelné vlny, které rybaření prakticky znemožňují. Před osmou je na stole snídaně a před devátou už prochytáváme okraje první thily uvnitř atolu. I zde jsou asi metrové vlny a nahazovat proti větru nebo bokem k větru není právě snadné, o vedení nástrahy nemluvě. Poryvy větru jsou chvílemi tak silné, že je téměř nemožné vodit jerky a malé poppy. Ze střechy lodě vidíme každou chvíli nějaký výjezd k nástraze nebo útok kranasa a jednou i metrového žraloka na hladině. U další thily už je záběrů méně a další dvě thily se zdají být úplně bez ryb. Ve finále si na konci dopoledního rybaření připisujeme jen dvě ryby – Saša kranasa obrovského-GT 72 cm (modrý jerk BF100) a Tomáš 65 cm (Rapala popp 16 cm). Při přejezdech mezi thilami vláčíme za lodí wobblery a povrchové nástrahy, ale ani záběr. Dnes před polednem je velmi nízký příliv, který se jen málo liší od minima odlivu v 15.30 hodin.
Krátce po poledni kotvíme v závětří u ostrova Bangladéšanů. Já šnorchluji kolem zakotvené lodě, ostatní se jedou lodí podívat na ostrov a natrhat kokosy. Při šnorchlování proplouvám nad velmi hezkými poli korálů na hloubce 2-5 metrů, viděl jsem dvě langusty, pár kranasů modroploutvých, několik metrových chrochtalů, kolem lodě krouží asi třímetrový žralok rezavý-chůvička a zřejmě čeká, jestli z paluby nespadne něco k snědku. No a samozřejmě desítky druhů běžných korálových ryb a rybek.
Ve 14.30 jsme po obědě a vyplouváme na oceán. Zde jsou stále překvapivě velké vlny a bohužel i silný protiproud o rychlosti cca 4 km/h, který vytváří ty vlny a především nás brzdí v jízdě. Jeden po druhém všichni postupně mizí v kajutách, lodníci spí na lehátkách na přídi, a tak se nakonec střídám v hlídání prutů jen s Lubošem. Asi po půldruhé hodině plavby se v jídelně objevuje Sašova atletická postava, kterou zdobí jen elegantní pruhované trenýrky. Když sestupuje na zadní palubu, jeho prut s nastraženým wobblerem se poslušně ohýbá. Upozorňuji doyena výpravy, že má záběr a mohl by si zdolat rybu, což on s chutí činí a za pár mnut je na palubě wahoo délky 95 cm. O hodinu později upozorňuji na záběr i Luboše, který polehává na lavici v jídelně a poslouchá audioknihu. Tentokrát je odpor ryby razantnější a nad hladinu se pár vteřin po záběru vyhouplo tělo plachetníka. V téměř dvoumetrových vlnách následují tři nesmělé výskoky a pak ryba poslušně bojuje asi 150 m za lodí. Nepodniká žádné zběsilé výpady, Luboš jí v těch vlnách také nedává moc prostoru a pečlivě zkracuje vzdálenost k rybě. Po čtvrt hodině je plachetník za lodí a aniž dělá nějaké hlouposti, nechá se poslušně vytáhnout na palubu, kde mu z tlamy sám od sebe vypadne zelenohnědý wobbler Rapala Magnum 18 cm s plastovou lopatkou. Rychlé měření ukazuje 245 cm od špičky meče na konec ocasní ploutve, tedy stejnou délku, jakou měl včerejší plachetník. Focení zabere necelou minutu a pak už se plachetník opět koupe v oceánu. Chvíli plave souběžně s jedoucí lodí, jeho černá silueta se postupně zmenšuje, až mizí v hlubině.
Namísto plánovaných dvou hodin trollingu, jsme nakonec trolovali skoro tři hodiny a na přívlač nám tak zbyla pouhá půlhodinka. Zrovna jsme u majáku na růžku a vlny jsou zde výrazně menší, než na předchozím úseku plavby. V krásném večerním světle usilovně vláčíme, ale naše snaha je odměněna jediným záběrem, který Luboš proměňuje v kranasa velkookého 52 cm. Protože se však slunce kloní k západu a nám na bezpečné závětrné nocoviště u ostrova stále zbývá 40 minut jízdy, musíme přívlač ukončit a vyrazit ke kotvišti, kam nakonec přijíždíme za úplné tmy, ale právě včas na večerní/noční vertikální i klasickou přívlač. Kotvu jsme spustili v sedmi metrech a loď se pohupuje v závětří na hloubce 40 metrů. A ryby berou. Na vertikální přívlač se svítícími i normálními jigy 80-120 g i na klasickou přívlač s pilkiny, jigy a jerky chytáme kranasy velkooké 48-56 cm, barakudy kolem 50 cm a na jig se povedli i kranasi ostrovní 48-52 cm a tuňák jednobarvý-dogtooth 70 cm.















































Hranice Kostariky a Nikaraguy, pondělí 5.12.2022
Zatímco Pavel s Rudou včera odletěli zpět domů, já s Lubošem máme v Kostarice ještě jeden den rybaření. A protože nám tentokrát zatím k paletě obvykle lovených druhů ryb stále chybí kohoutovec, přesouváme se z pobřeží poloostrova Nicoya na sever blíže k hranici s Nikaraguou, kde jsme minulý týden přeci jen kohoutovců viděli víc a naši kolegové ho zde i ulovili.
Už večer, když jsme přijížděli od Libérie k nikaragujské hranici, postupovaly od Karibiku k Pacifiku velké bouřkové mraky osvětlované každou chvíli spektakulárními blesky. Celou noc pršelo a ráno i dopoledne bylo zataženo. Přes den foukal svěží větřík 5-7 m/s od severovýchodu, chvílemi sprchlo, ale dařilo se nám přeháňkám vyhnout, takže na nás za celý den spadlo jen pár kapek.
V 7.30 vyplouváme z přístavu a informace z posledních dnů rybaření jsou více než pozitivní: v pátek najela do zátoky hejna sardinek a za nimi stovky kohoutovců a kranasů. V pátek i v sobotu se v zátoce odehrávala neuvěřitelná rybařina podobná té, kterou jsme zde zažili přesně před rokem. Jenže v rybařině se nic neopakuje.
Po pěti minutách jízdy se před námi objevuje hejno lovících ryb, ke kterému se slétají fregatky a pelikáni. Zastavujeme a během pár minut máme dvě šedesáticentimetrová bonita a kranase dvouskvrnného 75 cm. Měli jsme ještě několik záběrů bonit, ale protože jsme hned ráno kapitánovi řekli, že nás dnes zajímají jen kohoutovci, opouštíme hejno lovících ryb a míříme do nejbližší zátoky, kde je šance na kohoutovce. I tady poletují nad hladinou rybáci, fregatky a pelikáni a i tady se nám daří ulovit jen bonita, kterých jsou zde podle všeho tuny.
Kapitánovi volá jeho strýček, který je v SE-zátoce, že ráno tam lovila hejna kohoutovců. Míříme tedy za ním. Za dvacet minut už prochytáváme okraj dobře známé zátoky, ale máme záběry jen od velkých jehlic, dvě z nich 112 cm a 120 cm zdoláváme. Kohoutovec se však po dvou hodinách rybaření žádný neukázal.
Kolem desáté volá nějaký kapitánův kamarád, že zrovna ulovili kohoutovce v zátoce blízko našeho kotviště. A tak se vracíme asi 30 minut zpět. Zátoka je plná hejn ryb a nad nimi hejna útočících ptáků. Daří se nám však ulovit jen bonita, kterými je zátoka doslova napěchována. Přesouváme se tedy ze zátoky k pláži při ústí řeky, pak k další pláži, pak ke skalnatým ostrůvkům a útesům, ale kohoutovce se nám ulovit nedaří. U jedné z pláží jsme sice skupinku lovících kohoutovců viděli a dvakrát nám za nástrahami i vyjeli, ale to bylo vše – na háčku žádný nebyl. Vítr postupně zesiluje, místy jsou půlmetrové vlny, což nám při rybaření nevadí, horší je, že ve větru se jen těžko vodí lehké hladinové nástrahy a udržet s nástrahou kontakt je problém. Několikrát se nám díky tomu nepodařilo zaseknout útočící rybu, ale vždy to byly jen jehlice, takže žádná škoda… Ostatně pár pěkných jehlic se nám ulovit podařilo, ta největší měřila 145 cm. Obědváme s Lubošem jen vynikající vychlazený ananas. Ten nám nalévá trochu energie do žil (a těch pár piv následně také), ale odměna v podobě kohoutovce stále nepřichází. Před čtvrtou odpolední jsme se silami na konci a dáváme kapitánovi povel k návratu. Musíme naše vybavení omýt sladkou vodou, zabalit a připravit se k zítřejšímu odletu…