Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "přívlač"
Pro tento tag existuje 1240 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 21.01.2022 18:16
-
- Zdenek 20.01.2022 19:18
-
Maledivy 20.1.2022
Protože předpověď slibuje jen mírný vítr do 5 m/s a malé vlny, vyrážíme hned za rozbřesku v 6.00 na oceán a míříme k sousednímu atolu, kam to máme 4-5 hodin jízdy.
Většina z nás ještě dospává večerní rybaření a tak sedíme na zádi s Jirkou a hlídáme čtyři trollovací pruty, na kterých máme nastražené wobblery a povrchové nástrahy s našitým kouskem ryby. Zpočátku jsou na oceánu metrové vlny, které se postupně zmenšují a když míjíme jeden z ostrůvků, tak už je hladina klidná. Mezi 8.00-9.00 snídáme a našich udic si stále nic nevšímá. Teprve na zlomu hloubek z 500 na 800 m přichází záběr na fialový wobbler a za lodí vyskakuje nad vodu zlaté dorado. Tomáš nám rybu po pěti minutách předvádí v celé její 111 cm dlouhé kráse. Když pak po necelých dvou hodinách osvěžujícího spánku opouštím kajutu, jsme již u sousedního atolu, míjíme ostrůvek s majákem a Tomáš právě zasekává další rybu – barakudu 80 cm a o chvíli později přivedl Michal k lodi metrové wahoo, které si před vylovením vyklepalo wobbler.
A to už je poledne a nejvyšší čas zakotvit a dojít se před obědem vykoupat. Kotvíme u ostrůvku na hloubce 10 m. Nejprve šnorchlujeme k hraně korálového útesu, kde pozorujeme pasoucí se želvu, velká hejna chňapalů-banánových rybek, cejnovek, bodloků, ale také černě pruhované žlutobílé chrochtaly, pruhatce, klipky, malé kanice… Mezi rybky občas vjede desetikilový kranas obrovský, který si zde hlídá svůj kousek pobřeží. Když jsme se vynadívali na korálové rybky, plaveme asi 200 m k hraně, kde korálové plató na hloubce asi 15 m klesá do modravé hlubiny průlivu. Na hraně je několik korálových hřibů obklopených hejny korálových rybek, ale jsou zde i skupinky půlmetrových vidlatek, o něco větších kranasů šestipruhých, objevuje se i pár téměř metrových kaniců a velké hejno kranasů velkookých. Chvíli honíme želvu, která nás zvědavě okukovala, ale chytit se nenechala. Resp. jsme ji dál nehonili, protože zrovna kolem nás majestátně proplula manta s téměř třímetrovým rozpětím. Přesouváme se směrem za ní, ale zastavujeme u obrovského hejna několika set, možná tisícovky malých barakud délky 40-50 cm, pod kterými se drží dva metroví žraloci útesoví. Střídavě si prohlížíme my žraloky a pak zase oni nás, ale pak se z hloubky přijeli podívat dva, kteří měli přes dva metry a k těm se už tak zvědavě nepřibližujeme. V modravém nekonečnu se náhle objevují siluety rejnoků siba (eagle-ray). Je jich pět a patrolují nad hranou hloubky asi pět metrů pod hladinou. Když se k nim zanořím, jen si pomalu udržují několikametrový distanc. Na hloubce za rejnoky projel metrový tuňák jednobarvý-dogtooth, který se pomalu, ale jistě držel hejnka pelamid (bonito). Jsme už ve vodě skoro hodinu a tak se necháváme mořským proudem snášet k lodi. Pod námi stále defilují drobné korálové rybky, občas nás míjejí skupinky malých kranasů, na hraně hloubky patrolují kanici a pak se objevuje majestátní tělo metrového napoleona. Přibližujeme s němu na několik metrů, když o dalších pět metrů dál rozeznáváme siluetu manty, která opisuje kruhy kolem korálového výstupku. Po té, co se potopíme blíž, vidíme, že se u korálu drží mračno drobných rybek, které manta tlačí před sebou a občas je obklopí výrůstky, které má po stranách hlavy a pak je nasaje do svých útrob. Po pěti minutách pozorování manty jsme si všimli, že pod ní se na dně v klidu popásá metrová kareta. Ještě chvilku pozorujeme divadlo, které nám napoleon, manta a želva připravili a pak se vracíme na loď, kde už nás čeká oběd. Dorado na česněku bylo skvělé…
Zatímco obědváme, přesouvá kapitán loď na oceánskou stranu korálového útesu lemujícího atol. U průlivu byla hladina jak na rybníce, ale o deset kilometrů severněji vytváří mořský proud metrové vlny. Skoro hodinu pak vláčíme poppy a jerky podél hrany korálového útesu, ale odměnou jsou nám jen občasné výpady kranasů, Michal ulovil jehlici 102 cm a Luboš malého kranase obrovského 65 cm.
Je téměř bezvětří, teplota skoro 30°C a po hodině házení se dostavuje únava. Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací. Ne, že by snad vertikální přívlač s jigy 150-200 g byla odpočinkovým sportem, ale přeci jen to je změna. Záběrů je celkem dost, ale jedná se jen o malé ryby, které většinou padají, na palubě končí jen několik třiceticentimetrových pelamid-bonito a dva půlmetroví kranasi duhoví (rainbow runner). Před šestou večerní nás zapadající slunce nutí zamířit na kotviště, čehož využívá Michal a k večeři nám na trolling ulovil makrelu Solandrovu-wahoo délky 99 cm. Kotvíme u Jurského parku, který nezůstává své pověsti nic dlužen. Na jigy zde chytáme jen barakudy, ale na kousky ryb nastražené u dna následují přehlídka půlmetrových chňapalů, cejnovek (emperor) délky 30-70 cm a jak už to bývá, pěkných pár návazců padne za oběť žraločím zubům, ale někteří se podívají až k lodi, kde je otravného háčku zbavíme…
zlak nachovy - dorado 111 cm 
obed na palube 
metrova jehlice ulovena na jerk 
metrove wahoo ulovene na trolling - Zdenek 19.01.2022 16:46
-
Maledivy 19.1.2022
Budík mi zazvonil v 5.59, tedy po více než osmi hodinách spánku. Něco mi říká, že bych se klidně mohl pootočit na druhý bok a ještě si kapánek ducnout, když se ta postel tak hezky houpe... Ale po pár vteřinách vítězí mé lepší já a tak mohu na lodní zádi přivítat vycházející slunce. Po chvilce se na palubě objevuje i Michal, bereme si ploutve, brýle, šnorchl a lodník Šaríf nás veze motorovým člunem k písčině obklopené korálovým útesem. Viditelnost v okolí písčiny je však snížena zvířeným pískem a kromě nejběžnějších korálových rybek (bodloků, ostenců, chrochtalů, malých kaniců), hejna pelamid a jednoho metrového žraloka útesového jsme nic zajímavého neviděli. Když se po půl hodině osvěžující koupele vracíme zpět na palubu, lodníci už servírují snídani a z kajut se štrachají i Jirka, Luboš a Tomáš.
Po té, co jsme přemohli hromádky párečků, smažených vajec a v toastu zapečené pomazánky z tuňáka, chvíli váháme, zda si nemáme jít ještě narovnat záda, ale kapitánův povel „Popping, popping!“ nás vrací zpět do reality rybářské výpravy. Asi hodinu vláčíme poppy a jerky kolem thil při ústí průlivu do oceánu. Ačkoli stále fouká vítr kolem 5-8 m/s, vodní hladina je v těchto místech docela klidná a ze střechy plavidla jsou hezky vidět útoky jehlic a kranasů na naše nástrahy. Necelá polovina útoků ryb končí záběrem a pouze Michalovi se daří skórovat. Za to však hned třikrát: na růžovo-černo-stříbrný jerk délky 15 cm ulovil nejprve kranasa modroploutvého 66 cm, pak o něco většího kranasa obrovského, ke kterému po chvilce přidal ještě jednoho 80 cm.
Když jsme objeli všechny thily v průlivu, měníme vláčecí pruty za krátké jigovací. Skoro dvě hodiny prochytáváme s jigy hmotnosti 200-300 g zónu hloubek 40-100 m, ale záběry jsou jen ojedinělé. Jirka nám zajistil večeři v podobě tunáka jednobarvého-dogtooth 70 cm, já ukázal palubu dvěma kanicům 30-55 cm a Michalovi po pár minutách zdolávání ukradl rybu i s jigem žralok.
Protože nás začínají trochu bolet nerozcvičené ruce a záda, odkládáme jigovací pruty a trolujeme k místu, kde máme naplánované koupání, šnorchlování a oběd. Voda je zde nádherně čistá a při pohledu pod hladinu se objevují hezké porosty korálů, hejna korálových rybek a v mělčině u majáku, kde je necelý půlmetr vody, pozorujeme i skupinky kranasů modroploutvých. Chvíli se snažíme chytit želvu, která se popásá na dně, ale mávání z lodě nám oznamuje, že oběd je na stole. Kuchař Šadíz se opět nenechal zahanbit a pikantními těstovinami s tuňákem, smaženou rybou, hranolkami a salátem nás opět uvádí do stavu, kdy jsme schopni jen odpočívat nebo trollovat. Volíme trolling přes oceán k sousednímu atolu. Motor si přede, loď se pohupuje, někteří trollují, Michal se pokouší usilovným klepáním do tabletu zvýšit HDP a všichni jeden po druhém usínáme.
Budí nás až vůně kávy a vlny, které mořský proud dělá při vjezdu do sousedního atolu. Akorát nám vytrávilo a je nejvyšší čas protáhnout zlenivělá těla hard-core přívlačí ve vlnách na rozhraní mořských proudů v průlivu. První záběry hlásí z lodní přídě Jirka, jehož patnácticentimetrový popp se kranasům evidentně líbí. Někteří útočí na popp dokonce opakovaně, ale žádnou z ryb se Jirkovi nepovedlo zaseknout. Záběry pak hlásí ze střechy vláčející Michal a Zdeněk, ale první zásek se daří až Tomášovi, jehož růžovostříbrný jerk Savage pronásledoval a opakovaně atakoval kranas tak dlouho, až nástrahu necelých deset metrů od lodě opravdu nasál a dostalo se mu tak privilegia být první rybou, kterou Tomáš v tropech na hladinovou nástrahu ulovil. Měřil přesně 69 cm a po vyfotografování se odporoučel zpět ke korálovému útesu. Nakonec prolomil smůlu i Jirka, který po několika nezaseknutých rybách jeden ze záběrů proměnil a připsal si na konto kranase-GT 75 cm. To už se slunce pomalu kloní k západu a nám stále zbývá na kotviště půl hodiny jízdy. Ukončujeme tedy pro dnešek hladinovou přívlač a pouštíme za jedoucí loď wobblery a plastové imitace chobotnic. Cestou na nocoviště se nachází místo, kde jsme v uplynulých letech pravidelně ulovili kranasy zlaté. Kapitán vede loď podle navigace přesně přes místa s hloubkou 37-39 m, kde jsme ulovili již desítky ryb. Zajímavé je, že echolot neukazuje na dně žádné vyvýšeniny nebo zlomy hloubek, všude jen ploché dno. A pak najednou buch-buch-buch a zhruba 100 m od místa, kde jsme loni ulovili najednou pět kranasů 80-90 cm, máme zase naráz tři ryby na prutu. Lubošovi a Michalovi šluknul kranas wobbler a mně hladinovou nástrahu-chobotnici. Máme druhý den výpravy a projevuje se únava neprověřeného materiálu: můj několik let generacemi ryb nahlodávaný návazec konečně praskl a Lubošovi kranas roztáhl kroužek na háčku. A tak svého kranase zlatého přitahuje k lodi jen Michal. Metr ukazuje 88 cm. Příští rok, až si sem zajedem, už tahle ryba bude mít přes devadesát! Zkoušíme přes místo záběrů přejet ještě jednou, ale kranasi už o naše nástrahy zájem nejeví.
Na kotviště přijíždíme téměř za tmy. Právě včas, abychom před večeří na malé jigy a plandavky chytli ještě pár drobných barakud, chňapalů a bonit.
kranas obrovsky-GT 80 cm uloveny na jerk 
tunak jednobarvy-dogtooth 70 cm uloveny na jig 
kanic mesicni uloveny na jig 
kranas modroploutvy-bluefin 66 cm - Zdenek 19.01.2022 16:36
-
Maledivy 18.1.2022
V pátek jsme si došli na PCR-test a v úterý 18.1. už nás v kotvišti jachet a obytných lodí za letištěm Male čekala naše oblíbená loď. Až na Tomáše, pro kterého je dnešek rybářskou premiérou v tropech, jsme my ostatní na Maledivách každoročními hosty.
Majitel lodě nám pár dnů před odletem psal, že nás na palubě čeká překvapení, ale tohle jsme nečekali: interiér jídelny prošel plánovanou rekonstrukcí, což kromě nových podlah, osvětlení, barové police s automatem na led a kávovarem znamenalo i přestavění nábytku a zmizení dvou stojanů na rybářské pruty. Na náš dotaz, kam si máme dávat pruty, pokrčil kapitán rameny a zabrebentil něco o tom, že na ně truhláři během renovace interiéru asi zapomněli. Sice zapomněli, ale naštěstí nevyhodili a tak za čtvrt hodiny máme starý stojan opět nainstalovaný v novém interiéru. Ale to úplně největší překvapení nás čekalo na lodní přídi: většinu prostoru, který rybáři potřebují pro přívlač, zabírala konstrukce pergoly zastiňující příďovou palubu. Výraz našich tváří a dotaz, kde že máme rybařit, kapitán evidentně čekal a jen omluvně dodal, že majitel lodě má občas divné nápady a zřejmě nám chtěl udělat radost. Aniž jsme museli vznášet nějaké další argumenty nebo požadavky, najednou se na palubě objevila flexa, pár šroubováků a kladiv. Za půl hodiny zbylo po celé pergole jen pár obroušených svárů a dírek od šroubů. Mohli jsme tedy zvednout kotvu a vyrazit na oceán!
Dnes je úplněk provázený tradičně silným větrem. Na programu máme přesun co nejdál od letiště a hlavního města souostroví. Téměř pět hodin trollujeme napříč atolem a pak po vnější straně atolu, aniž o naše wobblery a hladinové nástrahy jeví ryby nejmenší zájem. Sestavujeme přívlačové a jigovací pruty, navazujeme udice a pomalu se sžíváme s vlhkostí vzduchu, konstantní teplotou 30°C a houpáním paluby.
Po výtečném obědě (kuřecí řízečky, hranolky, pikantní těstoviny a zeleninový salát) chvíli relaxujeme a pak jigujeme v jednom z průlivů, kterým voda proud mezi atolem a oceánem. Vítr je však příliš silný a tak odměnou za dvouhodinový jiggng jsou nám jen dva půlmetroví chňapali velcí. Krátce před západem slunce kotvíme u písčiny, která nám poskytuje ochranu před vlnami a větrem. Někteří z nás neodolají a noří svá středoevropská těla do vln Indického oceánu, ostatní relaxují u kávy, čokolády nebo piva. Ještě před večeří zdolal Tomáš svého prvního dvoumetrového žraloka rezavého chůvičku.
Večeře je taková hezká tečka za prvním dnem letošní výpravy.
vecere v nove jidelne - Borek 21.12.2021 14:52
-
Kostarika - poloostrov Nicoya 16.-17.12.2021
Ve čtvrtek 16.12. jsme vyrazili z kotviště lodí opět na jih. Jiggovat jsme zkoušeli chvilku jen na jednom místě, ale bez záběru, tak jsme jeli chytat na stickbaity a poppy. Celkem jsme ulovili asi 10 ryb, převážně kranasů dvouskvrnných (jack) a pár malých kohoutovců. Nic výjimečného se nepovedlo.
Pátek 17.12. byl úplně jiný. Začali jsme jiggingem a mě se dařilo od první chvíle. Kranasi reagovali na můj jig naprosto skvěle a na palubu se podíval i pěkný cca 75 cm kanic. Když jsme opouštěli první spot, měl jsem už pět ulovených ryb - dva kranasy dvouskvrnné 70-80 cm, jednoho kohoutovce, jednoho malého tuňáčka a kanice. Tento náskok vzbudil v Sašovi soutěživost a snažil se mne dohnat stůj, co stůj. Dokonce použil i tak pokleslý nástroj k úspěchu, jako je trolling. Sice na trolling ulovil jen dvě bonita, ale v jednu chvíli jsem měl náskok už jen o jednu rybu. Nutno ale říci, že Saša ulovil i krásného kohoutovce délky 122 cm na jig, což samo o sobě je úlovek, který leccos přebije.
Při poppování u pláží jsme měli nesčetně výjezdů a záběrů od kohoutovců a od kranasů dvouskvrnných. V jednu chvíli jsme dokonce zdolávali tři ryby naráz. Rozhodně to byl den s nejlepší aktivitou, který jsem v Kostarice zažil.
Nakonec se do lodi podívalo 21 ryb. Těsné vítězství jsem udržel i přes to, že můj poslední úlovek Saša sprostě sabotoval, přehodil mne a tak jsem o svou desátou rybu (kohoutovec cca 80 cm) u lodě přišel. Konečné skóre tedy nakonec zůstalo: Borek 9 ryb, Saša 8 ryb, Luboš 4 ryby.
Saša, průvodce a kohoutovec 122 cm 
Kanic uloveny na jig 
Luboš s kohoutovcem 
Johny, kapitán s kranasem - Zdenek 17.12.2021 21:11
-
Kostarika, poloostrov Nicoya, 15.12.2021
Jasno, slunečno, mírný větřík od jihozápadu. Ráno 23°C, odpoledne 28°C. Na ryby jsme vyrazili ráno v 7.15, nejprve jsme vláčeli severozápadně od kotviště lodí. Byla vidět hejna bonit a sardinek, na každém místě u skal na hloubce 5-25 m jsme měli záběr nebo dva, ale ulovili jsme jen několik bonit a kranase. Lubošovi se na 15 cm popp podařilo zaseknout cca 80-centimetrového tuňáka žlutoploutvého, ale po pár minutách zdolávání, když dovedl rybu k lodi, mu přetrhl šňůru, resp. asi praskl uzel. Dopoledne a přes poledne vláčíme nad skalami na hloubkách 10-25 m v pásu kolem želví pláže Ostional. Blíží se úplněk a líhnou se malé želvy. Dravci (zejména chňapali, kohoutovci a kranasi) se stahují k plážím, aby se nacpali malými želvičkami. Prakticky na každé místě, kde jsme dopoledne a v poledne vláčeli, jsme měli několik útoků na nástrahy, většinou to byli kranasi, ale i skupiny kohoutovců a chňapali cubera. Jednou jsem trojici metrových kohoutovců, která sledovala cuberu pronásledující můj popp dovedl až k lodi. Dvakrát se nám podařilo cuberu zaseknout, ale jednou se vypla a po druhé (to bylo na jig) roztáhla po cca 10 minutách urputného přetahování kroužek u jigu. Podle tahu to byla ryba kolem 30 kg. Záběrů tedy hodně, ale do lodi se podívali jen čtyři kranasi 70-82 cm a jedna metrová jehlice.
Obědváme u želví pláže, na každých 100 metrech je vidět karetu zelenou (většina jsou kusy 70-90 cm délky). K obědu jsou kuřecí nugetky se salátem a koláčky. Jenže oběd nás nějak umrtvil a po obědě už jsme jen na jednom místě na popp vydráždili k útoku kranasy a pak jigujeme u skal kolem Punta G. Kromě jednoho bonita a půlmetrového zubatého tuňáka albacore (atun sierra), jsme už nic neulovili. V 15.15 končíme s chytáním a vracíme se do kotviště lodí.
Jinými slovy, zase tak moc jsme toho dnes neulovili, ale dost jsme toho podělali. Ale tak už to bývá, někdy ryby vítězí a rybář může nadávat jen na svoje ruce nebo špatně navázaný uzel, či mizerný kroužek apod.
Večeři nám dnes připravují ve francouzské restauraci ze včera uloveného tuňáka žlutoploutvého. Jako předkrm udělala zdejší paní kuchařka vynikající tartar z tuňáka, avokáda, manga, mrkve, okurky, cibule a koření. Lepší jsem asi nejedl. Nádherně medium ogrilovaný steak z tuňáka s hranolkama, restovanou zeleninou a salátem byl skvělou tečkou za dnešním večerem.
kranas dvouskvrnny 80 cm uloveny na popp 
kranas dvouskvrnny, navrat na svobodu 
tartar z tunaka 
steak z tunaka - Borek 16.12.2021 02:16
-
Kostarika-poloostrov Nicoya 14. prosince
V 7:00 jsme nastoupili na loď a vydali se podél pobřeží na jih. První asi hodinu jsme zkoušeli chytat přímo u skalnatých pasáží břehu, ale výsledek byl čistá nula.
Pak jsme zkoušeli jigging na hloubce kolem 25 m. Echolot ukazoval písčité dno s pár kameny a velké hejno menších ryb. Na třetí spuštění 80g jiggu jsem zhruba v polovině vodního sloupce dostal razantní záběr a po asi 10 minutách jsem v náručí držel svého vůbec prvního kohoutovce. A nebyl to žádný dorostenec, měl solidních 112 cm.
Na dalších místech, kde jsme jiggovali, jsme chytili pár kranasů dvouskvrnných, Saša přidal malou španělskou makrelu a já jednoho malého chňapala (pargo).
Odpoledne jsme poppovali na pláži, loď jela pomalu podél břehu nad hloubkou cca 8 m a my házeli nástrahy směrem ke břehu. Luboš měl několik výjezdů od menších kohoutovců a pak konečně jeden z nich zůstal na háčku poppa. V ten okamžik jsem dostal záběr taky a v zápětí i Saša. Zdolávali jsme všichni tři naráz. A každý měl na prutě jiný druh ryby. Luboš kohoutovce, já kranase dvouskvrnného a Saša cuberu. S focením jsme na Sašu nečekali, přeci jen zdolat velkého chňapala-cuberu (101 cm) zabere trochu více času...
Nakonec jsme zdolali asi 12 ryb, včetně jedné 90-centimetrové smuhy velice chutné ryby, kterou jsme pozvali na večeři. Dobře bylo!
Kouhoutovec 112 cm 
Dvě ryby naráz 
Sašova cubera 101 cm 
Smuha 90 cm - dnesni večeře - Zdenek 15.12.2021 07:17
-
Kostarika 11-13 prosince 2021
Jestliže není možné "dvakrát vstoupit do stejné řeky", tak s mořem je to dost podobné. S odstupem jednoho týdne jsem se ve společnosti Borka, Luboše a Saši vrátil na stejná loviště na severu Kostariky. S naprostou suverenitou jsme zajeli na loviště, která nám minulý týden připravila úžasné rybaření, ale vše bylo jinak. Tam, kam se před týdnem stahovala hejna pelikánů a fregatek s vidinou snadné kořisti a kde co chvíli kohoutovci, kranasi a další mořští dravci v hejnech lovili drobné rybky, tam byla jen hejna pelamid (bonito) a spousty mant (rejnoků). Každých pár vteřin některá z mant vyskočila nad hladinu, udělala několik přemetů a pak sebou plácla o vodní hladinu. Místy vytvářely manty rojnice několika set kusů. Zda jejich chování a stahování do hejn souvisí s rozmnožováním nebo lovem potravy jsme nezjistili, ale v každém případě se kromě hejn bonit a mant žádná jiná hejna neobjevila a každý úlovek jehlice, španělské makrely, kranase nebo bonita, byl tvrdě vydřený.
Jakoby nás příroda chtěla odškodnit za mizernou aktivitu ryb, poslala nám do cesty velryby, které v zátoce u kotviště lodí lovily potravu - cpaly se rybím potěrem. Několikrát se velryba ocitla jen 5-10 m od naší lodi. Někdy se jen objevila na hladině nebo nám zamávala ploutví před zanořením, jindy se z hlubiny vynořila rozevřená tlama, která sklapla až když se čtvrtina zvířete vyhoupla nad hladinu a statisíce rybek se ocitly v pasti.
privlac v zatoce 
jehlice 110 cm ulovena na privlac 
jezik uloveny pri usti reky 
spanelska makrela - Zdenek 15.12.2021 06:50
-
Kostarika 7-11 prosince 2021
Zatímco rybaření na novém lovišti na severu Kostariky nás v prvních dnech prosincové výpravy příjemně překvapilo. Osvědčená loviště na poloostrově Nicoya poněkud podlomila naši sebedůvěru. Čtyři dny jsme téměř nemohli zavadit o rybu. Denně jsme ve třech chytli pár jehlic 80-110 cm, 1-2 kranasy do 80 cm, 1-3 špaňelské makrely kolem 70 cm, případně pár bonit. Záběry kohoutovců byly zcela ojedinělé. A nebylo to tím, že bychom se nesnažili nebo dělali něco vyloženě špatně - Britové, kteří zde rybaří už několik let po sobě také vzdali klasickou pobřežní přívlač a raději se věnovali trollingu zaměřenému na lov mečounů a dorad. Každý den ulovila jejich čtveřice 1-2 mečouny 50-140 kg a 5-10 dorad kolem metru. To nezní vůbec špatně, ale když jste přijeli do Kostariky lovit aktivně kohoutovce, kranasy, chňapaly a další druhy ryb a namísto toho vás nízká aktivita ryb donutí trollovat, je to samozřejmě tak trochu prohra...
Ale poslední den se karta najednou obrátila. Na pláži C byla výjimečně vyšší aktivita ryb a za jediný den jsme ve třech měli 22 ulovených ryb (10 kohoutovců, kranasy dvouskvrnné a španělské makrely). Sice to nebyly žádní obři, vesměs vše ryby do 70 cm, ale konečně po čtyřdenní pauze pěkná rybařina.
Naštěstí Kostarika není jen o rybách a tak nás kromě každodenních výhledů na nádherné pobřeží, setkávání s mořskými želvami a mantami, potěšila zdejší příroda i přehlídkou lenochodů, nosálů, kolibříků, opic a nádherně zbarvených papoušků ara arakanga.
unaven lovem aneb, kdyz neberou 
zvedave opice 
ara arakanga na mandlonich u plaze 
cerstve vylihle morske zelvicky - Zdenek 10.12.2021 06:48
-
Kostarika, Guanacaste 5.12.2021
Jasno-oblčano, ale dopoledne silný vítr od severovýchodu, chvílemi poryvy do 40 km/h.
Snídaně v 7.00, v 7.30 vyplouváme z kotviště na stejné lodi a se stejnou posádkou jako včera.
Nejprve jedeme cca 45 minut na výběžek u zátoky, kde se hned ráno Tomáš na jerk (redhead 12 cm) ulovil kohoutovce 138 cm. Měli jsme i dva výjezdy od chňapala-cubera ale nedobral do. Po chvilce ulovil Pavel na jerk 14 cm kranase oceánského-amberjack 63 cm. Ale vítr je stále silnější a je problém vodit nástrahu. V zátoce jsme pak ještě ulovili malého kanice 30 cm a několikrát jsme měli záběr od metrových jehlic, ale ani jednu jsme nezasekli.
Vítr však zesiluje a tak jedeme směrem zpět a po téměř hodině jízdy ve velkých vlnách přijíždíme do včerejší zátoky. Na mělčině jsme ulovili 4 barakudy 60-80 cm a několik nám jich spadlo (na malé jerky a poppy). Po poledni obědváme v lodi (rýže s masem) a hned po obědě chytáme v zátoce na místech, kde vidíme lovit ryby (a kde nalétávají hejna fregatek a pelikánů). Rozpoutává se neuvěřitelná rybařina, chvílemi berou ryby jak šílené: několikrát se nám stalo, že jsme všichni tři zdolávali rybu naráz. Tomáš zdolával kohoutovce, ten mu spadnul a než tu nástrahu stáhnul, tak mu ji vzal kranas. Mně se do nahozené udice zamotala fregatka, pomalu jsem ji přitahoval, až se ze šňůry vymotala. Hned jak se vymotala, tak mi popp vzal kohoutovec 121 cm. Kromě kohoutovců a kranasů dvouskvrnných jsme měli na prutu i bonita a Pavlovi spadl u lodě půlmetrový chňapal se žlutým ocasem (pargo cola amarilla). Tohle celé neuvěřitelné až šílené rybaření trvalo asi dvě hodiny. Když zrovna hejna kranasů a kohoutovců nelovila u hladiny, tak stačilo párkrát nahodit popp a on už se nějaký kohoutovec nebo kranas zvedl a na nástrahu zaútočil. Když jsme se po dvouhodinovém intenzivním zdolávání ryb rozhodli zátoku opustit, ještě několikrát jsme na moři při plavbě podél břehů poloostrova narazili na hejna lovících bonit nebo kranasů, ještě jsme pár ryb ulovili, ale byly to už jen jednotlivé záběry. Mezi 15.00-15.30 jsme ještě chvíli vláčeli u ostrovů nedaleko kotviště lodí. Hejna pelikánů zde byla, ale seděli na vodě a zatím nelovili – čekali, až se něco začne dít. Na malé poppy 14 cm, které se dnes ukázaly být asi nejproduktivnější nástrahou, jsme zdolali ještě 3 kranasy a Pavel zakončil lov španělskou makrelou 74 cm. Byl to úžasný rybářský den. Nejen proto, kolik a jak velkých ryb jsme ulovili, ale zejména pro ten zážitek, kdy jsme mohli pozorovat stovky, možná tisíce lovících ryb několika druhů.
ranni nalodeni 
kohoutovec 138 cm uloveny na 12-centimetrovy jerk RH 
kranas oceánský-amberjack uloveny na 13 cm popp 
nekolikrat jsme ulovili i vice ryb soucasne
Maledivy 21.1.2022
„Tak máme za sebou tři dny rybaření a mne už bolí záda“, napadlo mne ráno, když jsem v šest ráno po zazvonění budíku kontroloval, jestli žiju. Chvíli provádím strečing v leže a pak se přesouvám do jídelny, abych si udělal čaj. Kapitán i kuchař už jsou na nohou. Jeden kontroluje motor a generátor, druhý připravuje snídani. Před sedmou zdvíháme kotvu a trolujeme po oceánské straně atolu na místo, kde se u majáku střetávají mořské proudy a kde hodláme začít vláčet. Máme před sebou půldruhé hodiny jízdy, což je právě tak akorát, abychom se stihli nasnídat a rozebrat základní životní otázky, zejména koho, co a kde bolí.
Oceán je jak rybník, jen počínající příliv zdvihá na hladině táhlé oceánské vlny. Potkáváme hejna stovek delfínů, občas se na hladině objeví mořská želva. Prvních třicet minut vláčení poppů a jerků se zdá, že tady snad ani žádné ryby nejsou. Jirka, Luboš a Tomáš vláčejí z lodní přídě, já s Michalem nahazujeme ze střechy. Já se snažím vláčet před lodí ve směru na hloubku, ostatní nahazují směrem ke korálovému útesu, kde se lámou vlny v mělké vodě. První záběr mi přichází z hluboké vody, ale ryba útočí nějak divně – dvakrát naráží do poppa a v podstatě ho vystrkuje nad hladinu. Teprve po třetí zaútočí z boku a já vidím, že se jedná o žraloka útesového délky něco málo přes metr. A protože si nový popp nechci nechat ukousnout, doslova mu ho odtrhávám od huby. Hned na další hod mi přichází krásný záběr před lodí a ryba uhání na hloubku, odkud ji pomalu, ale jistě pumpuji k hladině a po pěti minutách se díky pohybu lodě ocítá asi padesát metrů za lodí. Metr po metru jí zkracuji vodítko, až se na hladinu vyhoupne pěkný metrový kranas. Pomalu ho vedu k lodi, kde se ujímají lodníci a při zdvinutí na palubu jim padá a prchá zpět do hlubin. V tu chvíli, ale už zasekává další rybu Jirka a pak to jde ráz na ráz: Jirka kranas obrovský 65 cm, Michal krásných 108 cm (cca 18 kg), Luboš 103 cm (cca 16 kg), pak najednou Jirka s Michalem 70 cm a 88 cm, Luboš kanic měsíční 50 cm, Tomáš pak po patnácti minutách souboje trhá o hranu dna velkého kranase, který vyrazil na hloubku a Jirka přidává ještě kranáska 77 cm a kanice měsíčního 50 cm. Zatímco se blíží poledne, opouštějí nás síly a s ulehčením vítáme kapitánův povel k trollingu na polední kotviště.
Hladina oceánu je dnes klidná a na dohled od nás kotví sesterská loď s německou posádkou, kde si máme dle plánu vyzvednout část proviantu. Ještě před příjezdem na místo setkání vytahuje Jirka na palubu metrové wahoo, které neodolala vibracím osmnácticentimetrové modré makrely-Rapala Magnum.
Zatímco s Michalem a Tomášem šnorchlujeme, posádka překládá zásoby a tankujeme sladkou vodu (naše desalinační jednotka se porouchala a nechceme jet doplňovat vodu do vesnice, což je vždy trochu ztráta času a v dnešní době i určité riziko setkání s koronavirem…). Šnorchlovali jsme v příbojové zóně na oceánské straně korálového útesu. V zóně, kde se lámou příbojové lny pozorujeme několik želv 50-80 cm, hejna sedmdesáticentimetrových ploskozubců, skupinky půlmetrových netopýrníků, ale zkontrolovat si nás přijel i metrový kranas-GT a o něco větší žralok útesový černocípý. Plaveme asi 200 m podél útesu a před námi stále defilují ploskozubci, bodloci-unicorni, občas nějaký ten kranas, černocípý žralok a podařilo se mi chytit i jednu malou půlmetrovou želvičku. Když se vracíme k lodi, která se pohupuje asi 150 m od hrany, kde se dno s korály a hejny drobných rybek láme do modravého nekonečna, míjí nás jedno hejnko asi padesáti pelamid (bonito) a o něco větší hejno půlmetrových kranasů duhových (rainbow runner).
Po výtečném obědě trolujeme půl hodiny k majáku „na růžku“ a pak prochytáváne s poppy a jerky úsek pobřeží kde jsme zatím nechytali. Ačkoli jsou úplně ideální podmínky (klidný oceán, lehký vánek od severu, jasno, 30°C a hodina po vrcholu přílivu), ryby se o naše nástrahy rozhodně neperou. Jirka ulovil na šestnácticentimetrový modrý popp kranáska 65 cm, Luboš přidal na jerk půlmetrového kanice měsíčního, pak mu hned po záseku spadl pěkný, asi metrový kranas a to bylo až do západu slunce vše. Tedy, když nepočítám třiceticentimetrové bonito na trolling, které bylo mojí jedinou odměnou za celodenní dřinu.
Na thile v "Jurském parku" kotví dnes dvě lodě domorodců a naše sesterská loď, my spouštíme kotvu v průlivu o 500 m blíže k ostrůvku. Kotvu máme v cca 30 metrech a pohupujeme se na vlnách na hloubce asi 60 m. Hned po zakotvení lovíme na jigy 150-200 g malé barakudy a kranasy duhové 55-60 cm. Na kousky ryb na položenou se po chvilce rozpoutává lov chňapalů, cejnovek, barakud… a po večeři začíná i úspěšný lov kranasů velkookých na svítící poppy a pilkiny.