Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "muškaření"
Pro tento tag existuje 155 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 29.03.2021 19:46
-
- neregistrovaný uživatel 14.03.2021 19:03
-
Maledivy, neděle 14.3.2021
Budíček v 6:00 a dvě hodiny trollingu. Bez záběru, ale viděli jsme alespoň skákat plachetníka. Následuje rychlá snídaně a odjezd na ostrůvek s cílem muškařit. Chytali jsme hlavně bluefiny (kranas modroploutvý), obvyklá velikost kolem 30 cm, jehlice, trubkotlamky a několik druhů malých kaniců. Každý si vytáhl desítky ryb. Já měl největší rybu 50 cm bluefina, když nepočítám skoro metrovou jehlici.
Po muškaření jsme se vykoupali, zaskákali z lodě do vody, naobědvali a po obědě jsme vyrazili poppovat uvnitř atolu. Poppovali jsme na celkem 5 slibných místech, ale na dvou žádná aktivita nebyla, na dvou jsme měli jen pronásledovačku bez záběru a na posledním místě byly dva záběry. Jednou se rybu nepodařilo trefit a druhý záběr byl proměněn v GT (kranas obrovský) délky 70 cm.
Po příjezdu na noční stanoviště jsme měli netradiční večeři-kuře a žádnou rybu... holt když nechytneme na trolling, tak není zásoba v mrazáku....
Po večeři kluci nahodili z lodě na maso a během pár minut přišel záběr. Takové malé a nenápadné ohnutí špičky prutu. Zásek a následoval tupý tah těžké ryby. Nicméně Maty se nevzdal a s drobnou pomocí táty ve finále zdolávání zdolal žraloka rezavého-chůvičku délky cca 260 cm. Po rychlém focení a puštění následuje bujaré veselí a gratulace úspěšnému lovci. Z láhve whisky ubývá rychleji, než obvykle...
Hugo a trubkotlamka 
Muškařská výprava 
GT (kranas obrovský) 70 cm 
žralok rezavý-chůvička cca 260 cm - Borek 13.03.2021 18:18
-
Maledivy, sobota 13.3.2021
Po snídani jsme se nechali odvézt na jeden z neobydlených ostrovů s cílem zamuškařit si ze břehu. Muškařili jsme až do poledne, kdy byl vrchol přílivu a ryby začaly být znatelně méně aktivní. Na návětrné straně ostrova bylo dost větrno, tak se všichni kromě mne přesunuli na druhou stranu, kde se dalo snáze házet. Na malé streamery v modro-černé kombinaci brali kranasi modroploutví a malí kranasy obrovští-GT. První ryba, kterou jsem ulovil byl kranas obrovský délky cca 65 cm. Na muškařském prutu to byla celkem zábava. Kromě toho, jsem ještě zdolal 8 bluefinů (do 35 cm) a dva malé chňapaly. Kluci na druhé straně ostrova tahali sice menší rybky, ale zachytali si dosyta. V poledne skončil příliv a s ním i muškaření.
Po výborném obědě jsme jeli poppovat uvnitř atolu, protože na vnější straně jsou už třetí den velké vlny. Unaveni z muškaření jsme se do poppingu museli trochu nutit, ale nakonec jsme se zase dostali do formy. My ano, ryby ne. Popovali jsme celkem tři a půl hodiny (s přestávkami na přejezd na další vhodné místo), ale první kontakt s rybou se odehrál až po dvou hodinách. David vyprovokoval 95 cm žraloka, který mu nadvakrát vzal popp. Podruhé už zůstal na háčku. Na předposledním místě, kde jsme dnes chytali, zdolal Martin na wobler kranase duhového (rainbow runner) délky cca 70 cm.
V půl šesté jsme zakotvili nedaleko místa, kde jsme spali včera. Kluci (mladým se holt ty baterky vybíjejí o dost pomaleji) skákali skoro do tmy ze střechy lodě. A po večeři chytají ze zádě na jiggy.
Od zítřka se má stabilizovat počasí na jasno s mírným větrem, už žádné přeháňky a bouřky, které jsou sice příjemné, ale rybám evidentně moc nesvědčí, protože se často mění atmosférický tlak. A také by mohly přestat být tak velké vlny, ať můžeme ven z atolu. Kapitán vkláda do zítřka velké naděje. Uvidíme ráno.
Jedeme muškařit 
Hugo a jeho úlovek 
Žralok 95 cm ulovený na popp 
Kranas duhový - rainbow runner - neregistrovaný uživatel 07.10.2020 20:18
-
Tjuonajokk 19-27 srpna 2020
Tjuonajokk to byl pro mne zatím nejlepší rybolov mého života. Nebo minimálně jeden z nejlepších. Oceňuji především absolutní propojení rybáře a přírody.
Ne nadarmo se o Tjuonajokku hovoří jako o nejlepším místě pro lov lipanů na světě.
Ve dvou jsme měli 30 pstruhů a přes 200 lipanů, několik největších mělo 48 cm.
Atmosféra, kterou personál vytváří v Tjuonajokk je skvělá. Jaká gastronomie se dá vytvořit na místě bez trvalého připojení k elektřině je až neuvěřitelné. Úžasné.
Kromě popsaného rybaření a atmosféry v kempu jsem zažil ještě jednu mimořádnou okolnost. A tou je úplné až absolutní propojení rybáře s přírodou. Povšiml jsem si, že tam není rybář návštěvníkem v přírodě, ale je její součástí. A to doslova. Kromě rybářského náčiní a vlastní šikovnosti už nepotřebujete nic jiného z prostředků moderní civilizace. Ani Vám to tam k ničemu není. A tohle mi dlouho zůstane zapsané v paměti.
V Tjuonajokku bylo s námi koncem srpna naráz max. 8 rybářů ze zahraničí: dva Švýcaři, jeden Fin, tři Němci a my z Čech. Jinak se během pobytu objevilo a pak zase odletělo několik Švédů.
Michal F.
lipan s houbami k obedu 
jedna z osvedcenych musek - rybář 16.09.2020 13:21
-
Hokensas 5.-12.9.2020
Počasí celkem šlo, jeden den pršelo ale ne moc.
Zkoušeli jsme vláčení a mouchu. Moucha převažovala.
Kombinace jezera a dvakrát řeka Tidan. Na Tidanu byl absolutní přetlak rybářů. Pravda zvolili jsme nešťastný termín. Celý čtvrtek a pátek odpoledne. Pokud by tomu bylo tak i v budoucnu už tam nikdy nepůjdu. Kolega Roman byl úspěšný. Měl celkem asi 10 vytažených ryb. Jen duháky. Jsem nemehlo a proto jsem měl jen jeden záběr a ten mi urazil duhák v uzlu.
Na jezerech jsem tak přišel o spoustu velkych ryb.
Strandgölen - foukal vitr 8m/s a uvnitř v kotli jezera se točil. Takže nějaké stavění se po větru moc neplatilo. Nějaké záběry jsme měli ale ryba jen jedna.
Prinsasjoarna - asi nejlepší jezero. Zde jsme nachytali valnou část ryb, duháky i potočáky.
No teď ty postřehy:
Je docela velký úbytek vody tak 0,5m od srpna. Voda byla ze začátku ještě teplá ale pak už to šlo.
A teď to zásadní, vždy ráno jsme nacházeli množství vnitřností z vykuchaných ryb poházené u břehu v trávě. Jak na Strandgölen tak na Prinsas. Vždy večer tam jezdí partičky balkánců a pánů z blízkého a středního východu, svolávají se telefonama kde zrovna jsou. Už jim nestačí chytat na milion prutů na bubliny na žlutých jezerech. Jezdí i na zmíněná dvě jezera.
Jedna příhoda, kterou jsme zažili s kolegou Romanen. Prinsasjoarna, po 19 hodině už bylo špatně vidět. Dávám pruty do držáku na autě a přijíždí Toyota Corolla combi, švédská značka. Z něj vystupují dva chlápci, zapalují si cigára sednou si na stůl pod přístřeškem, někam volají říkají kde jsou a neopomenou k tomu přidat vagón nadávek v srbochorvatštině. Rozumím jim skoro všechno, protože jsem s podobnými bydlel přes dva roky. V tom přichází Roman a říká, ti jdou na tuty pytlačit. Říkám koukej teď je na..ru. Sundavám prut z držáku a jdu se zabrodit hned na první brod od nich. Znechuceně típli cigára a po pěti minutách odjeli. Zabalili jsme to i my a Roman říká, vsaď se že jeli na Strandgölen. Zadem jsme zajeli na Strandgölen a bingo, dole u přístřešku stálo auto a mělo rozsvícená světla. Máme baterku, opravdu výkonou, kterou kdybych zasvítil do očí, tak vypálím bosenský znak do rohovky. Po našem šajnu baterkou zhasli světla ale stáli stále na místě. Tak jsme začali sestupovat lesem ze stráně směrem k nim. Když viděli že se světla přibližují tak nastartovali a ujeli. Pak to objeli okolo nás a zmizeli v lese v zákazu vjezdu.
Výsledek? Oba Tjarny jsou již nyní bez ryb. Protože se dají snáze prochytat.
Hlavní denní základnou těchto odborníků na skandinávské sociální dávky jsou jezera Göl a to naproti němu přes cestu.
Karel J. - neregistrovaný uživatel 10.09.2020 16:35
-
Hökensas 26.8.-5.9.2020
Ve čtyřech jsme chytli za 9 dnů asi sto deset ryb většinou pstruh duhový a tři potočáky. A pak taky pár okounů a dvě plotice na bobinu.
Voda byla na místní poměry dost teplá tak aktivita ryb slabá, proto úlovků nebylo tolik jako jindy, ale v takovém prostředí to ani nevadí, příště to bude zase lepší.
Největší duhák byl ze Strandgolen - 66 cm, největší potočák myslím Sydvattnet - 52 cm a okoun lehce přes třícet. Vše na mušky.
Zdraví
Petr Č.
pstruh duhovy ze Sydvattnet 
pstruh duhovy z jezera Strandgolen 
vecer v Hokensas 
dalsi duhak z jezera Sydvattnet - neregistrovaný uživatel 09.09.2020 19:59
-
Giman 25.8.-5.9.2020
Marie nás v Gimanu uvítala se slovy, že letos je rybaření "very difficult".
Štiky jsme viděli, to jo, ale větší štiky nejevily o jakékoliv nástrahy zájem. Chytali jsme štiky ve velikosti 45-55 cm. Jedna větší (88 cm) se povedla v proudech, ale jinač nic moc. Pár, ale mnohem méně než jsme očekávali, okounů.
Ale většinu času jsme věnovali pstruhům a lipanům.
Giman je moc hezký muškařský revír, řeka je opravdu krásná. Navíc podzim s občasnými přeháňkami nám oblohu barvil neustále do krásných barev a přinášel spoustu krásné podívané na duhu. Krajinářsky to je tady opravdu moc hezké místo. Počasí nám docela taky přálo.
Petr A.
lipan z pereji reky Giman 
pstruh z Gimanu 
Giman 
Giman - neregistrovaný uživatel 09.09.2020 19:54
-
Giman 25.8.-5.9.
1. 9. začalo hájení pstruhů, takže se na Gimanu nesmí streamerovat nebo vláčet. Ale za to ryby tady jsou zvyklé sbírat z hladiny, takže jsme si užili chytání na suchou mušku. Vidět lipana vyjet si z 3-5 metrů pro nástrahu je opravdu zážitek. Občas to proloží svým skokem v bazénku u peřejí obrovský pstruh, kterého jsme ale neobelstili.
Soustředili jsme se na lipany, ale většinu jsme nachytali velikosti 15-25 cm, za to jsme jich ve dvou na suchou chytli kolem stovky. Pár hezčích kousků se nám podařilo, ale nic mimořádného. Místní švédská výprava měla ve stejnou dobu jako my větší štěstí a chytli prý lipana pře 60 cm. Nakonec se nám podařilo vydolovat na jezeře i v peřejích aspoň vždy jednoho hezkého pstruha (52 a 55 cm).
Petr A.
pstruh z Giman 
Giman 
stika z Giman 
lipan z pereji na rece Giman - rybář 18.08.2020 17:37
-
Hokensas 25.7.-8.8. 2020
Ryby nebyly moc aktivní. Neustálé změny počasí. Na třpytku spíše náhodné záběry. Na mušku jsem chytal výhradně na zonkerové streamery a lury. Hodně mi jich spadlo nebo mi utrhly mouchu. Vždy moje chyba. Ale jinak fajn.
Celkem jsem ulovil asi 20 pstruhů duhových délky 50-70 cm. Převládali 55+.
Pokud se dá hovořit o trofejním úlovku tak to byl samec duháka 71 cm / 4 kg, ulovený 30.7. krátce po 19:00 na 3 cm černý zonkerový streamer.
Karel J.
Mlha nad jezerem 
Krása v rozpuku 
... 
71 cm a 4 kg duhák - Borek 07.07.2020 16:45
-
Lesjon 31.6.-3.7.2020
Navrácení počasí do švédského normálu (trochu vítr, občas déšť, normální teploty...) bohužel úspěšnější lov štik nakonec nepřineslo. Zato okouni byli při chuti pořád. Na určitých místech jsme ve dvou dokázali chytit i k 80 okounů během cca 3 hodin. Dokonce se streamerem na muškařském prutu to byla výborná zábava. A okouni nebyli žádní prcci, vetšina z nich měla 30-35 cm. Největší z Lesjonu měl 43 cm. A občas se mezi okouny přimotal i slušný jesen. Jesenů je v Lesjonu překvapivě hodně a nebojí se útočit i na velké štičí gumy.
Předposlední den jsme si šli zamuškařit na řeku mezi horní rozlitinou a jezerem Lesjon. Na těžké nymfy v nebo poblíž toho nejsilnějšího proudu brali lipani. Já jich měl za cca 3 hodiny 11 (15-45 cm) a o dva velké jsem přišel díky tomu, že "to vzali s proudem".
Potočáky jsme sice v řece chytili, ale velikost nic moc. Ten největší měl sotva 25 cm.
V klidnějších partiích brali i jeseni, okouni a občas štika.
Poslední den jsme strávili lovem okounů na jezeře Lesjon, objeli jsme již známá místa a celkem slušně si zachytali. Nakonec se mi podařila ještě jedna štička 84 cm.
Pak začalo to nejhorší, čeho jsme se obávali již v několikadenním předstihu... balení a úklid. I to jsem však s vypětím všech zbývajících sil zvládli a vydali se k domovu.
posledni vyjezd - jedeme pro velky... 
nocni muskareni v pereji 
vyroba zaclon na lodi 
sob
Pondělí, 29.3.2021
Zataženo, přecházela bouřková fronta od jihu doprovázená chvílemi vichřicí.
Podle předpovědi to měl být celkem normální den s proměnlivým počasím a přeháňkami. Realita však byla značně odlišná. V šest ráno jsme vstali a vyrazili trollovat přes oceán do sousedního atolu. Plánovali jsme snídani na osmou ranní a po osmé tak hodinku přívlače u jednoho z ostrůvků a pak zase trolling. Když lodníci servírovali snídani, přišel kapitán a řekl, že se mu počasí nějak nelíbí. Na jihu a východě bylo všude vidět postupující kupovitou oblačnost a obloha měla barvu olova. Dohodli jsme se, že tedy s přívlačí počkáme až do dalšího atolu a budeme dál trolovat. Oblačnost se stále přibližovala a sílil vítr, který jsme naštěstí měli v zádech. Když se atol, kam jsme mířili, objevil na obzoru, dohnala nás dešťová clona a vítr se změnil ve vichřici, která strhávala hřbety vln a pokrývala oceán pěnou. Prý nám za lodí dvakrát vyskočil mečoun, ale nikdo na ryby neměl moc pomyšlení. Vlny se zvedaly do hrozivé výšky 2-3 metrů, občas s námi některá hodila tak, že padaly židle, hrníčky a vlastně vše, co neleželo na zemi. Po další hodině jízdy kapitán dosurfoval s lodí do atolu, kde sice nebyl vítr o nic slabší, ale vlny byly jen metrové. Zakotvili jsme v relativním klidu za hranou korálového útesu, stejně jako trojice dalších lodí. Vichřice přišla bez varování a především od jihu, což nikdo nečekal a velká část zdejších přístavů je stavěná s ochranou proti větru od severu, východu a západu. Čistě jižní vítr takové síly je zde vzácností a tak napáchal hodně škod. Když kapitán volá do Male, je už hlášeno několik potopených lodí, většina přímo v Male v přístavu – vichřici od jihu nikdo nečekal. Zůstáváme přes oběd raději v bezpečí chráněni korálový útesem a když se ani kolem druhé vítr úplně neuklidnil a na hladině atolu jsou stále vlny s čepicema, přejíždíme k nedalekému písčitému ostrůvku, kde budeme muškařit. Jigovat nebo poppovat se za těchto podmínek nedá a trollovat se nikomu z nás moc nechce. Lodník Rašíd nás malou motorovou loďkou po dvojicích převáží na ostrůvek, který je asi 200 m dlouhý a třicet široký. Je zarostlý do výšky pasu křovím, ve kterém nalezlo útočiště asi tucet malých volavek-bukačů. Na mušky – streamery a imitace krevetek a krabů se brzy daří ulovit drobné palomety (vidlatka Blochova) 15-30 cm, o něco menší kranasy modroploutvé, pár půlmetrových jehlic a několik stříbřitých ryb podobných pražmám délky asi 15 cm. Sašovi se povedl i velmi hezký žralok černocípý délky asi 90 cm, ale bohužel překousl návazec dříve, než stačil zapózovat pro snímek. Žraloků černocípých křižuje v mělké vodě kolem písčitých břehů několik. Chvílemi se ocitají téměř na suchu, když nestačí odjet s ustupující vlnou a to jim pak z vody trčí hřbetní ploutvičky. Krabi pobíhající po písku omývaném vlnami je ostražitě sledují a drží se od nich raději dál. Ze severního i jižního cípu ostrůvku vybíhají písčité kosy, kde je po kotníky vody, přes které zrovna proudí voda z oceánu takovou silou, že ani s ploutvemi se tam neudržím na místě. Ve vracáku na okraji proudu jsou zajetá hejnka drobných kranásků a vidlatek. Po dvou hodinách muškaření, když si každý ulovil několik rybek a ukojil tak své lovecké pudy, brodíme na hlubší vodu, kam si pro nás může dojet Rašíd s motorovou loďkou. Místy je voda po pás, místy nad kolena. Asi padesát metrů od ostrůvku je mělčina, kde je vody jen nad kotníky. Tam Borek zapřáhnul kranasa délky 60-70 cm. Jenže bojující ryba přitáhla pozornost něčeho mnohem většího. V mělčině, kde se vzal, tu se vzal, najednou tu byl dvoumetrový žralok. Kranas sice Borkův návazec přetrhl a zmizel, ale žralok tu zůstal a dokonce zamířil k Borkovi. Ten se dal na taktický ústup na mělčinu a napřaženým muškařským prutem žraloka zahnal. Dosáhl tak slavného vítězství a zakončil odpolední muškařskou seanci.
Kdesi za mraky zapadlo slunce, když kotvíme o kilometr dál, na místě, kde u rozestavěného resortu ze 40-metrové hloubky vystupují korálové thily. Vítr se utišil, s lodí pohupují pravidelné vlnky a brzy se rozpoutává večerní lov malých barakud, kranasů velkookých a malých chňapalů.