Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "štika"
Pro tento tag existuje 486 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- rybář 14.10.2020 12:23
- rybář 02.10.2020 16:51
-
Sundholmen 12-19 září 2020
Majitel chaty na ostrově Sundholmen je velice vstřícnej chlap. Když je zazlobil motor ochotně půjčil svou ještě větší loď. Pobyt na ostrově jsme si užili, akorát rybaření mohlo být lepší. Mělká část jezera byla hodně zarostlá.
V pěti jsme ulovili 59 štik, z toho 26 nad 60 cm, 3x nad 70 cm a jedna byla pěkná - 102 cm.
Okouni jen malí. Shodli jsme se, že byla velká škoda, že jsme kvůli koronaviru tento revír nenavštívili v původním jarním termínu.
Ostrov Sundholmen ještě rádi znovu navštívíme.
Vašek
letni sticka 
vecerni pohoda 
ranni hygiena v jezere 
stika 102 cm - neregistrovaný uživatel 24.09.2020 10:50
-
Syrsan 19.-23.9.2020
Jednoduse receno, Aland to neni. Priroda krasna, ale ryby bud cekaji na zmenu pocasi nebo jich tady opravdu moc neni.
Jsou tu krasni okouni, tedy jak do velikosti, tak co do zbarveni. Ti jdou predevsim chytat ze brehu na rybicku. Na vlacku neprisel zatim zadny. Stiky jsme zatim chytali jen mensi, nejvetsi 75 cm. Vetsi vyskyt stik je dost daleko za mostem. Je to 20 minut nasi lodi, ktera je schopna jet ve skluzu. Mistni lodickou asi tak hodinu. Stiky jsou zalezle v rakosi. Zaber z volne hladiny neni. Voda je az neuveritelne cista, je videt z lode i na 4m hloubce dno. Stiky casto pronasleduji nastrahu k lodi. Tam nas spatri a zacnou couvat.
Zkousime na zizaly liny, ale pochybuji, ze budeme uspesni. Candati tu nejsou dle informace od Petera.
Pocasi je zatim na lidi krasne, na ryby to asi neni to prave. Je slunecno, velmi mirny vitr, teplo.
Chata je velmi pekne vybavena, prostorna a cista.
František N. - rybář 24.09.2020 10:18
-
Syrsan 12.-19.9.2020
Letos se to na Syrsanu povedlo.
Počasí perfektní a štiky byly celkem aktivní, chytili jsme za 6 dní ve třech rybářích cca 180 štik ve velikosti okolo 60cm a největší měla 88cm.
Okouni se začali objevovat až předposlední den a celkem jsme jich chytli asi 20 ks a největší měl 45cm, sice to nebyl okouní masakr jako před pár lety, ale i přesto pecka výprava.
Václav K.
Syrsan - stika 
Syrsan - okoun 
Syrsan - stika 
Syrsan - stika - rybář 16.09.2020 12:01
-
Lesjon 12.-15.9.2020
Je to boží místo.
Včerejší den byl nádherný, dokonalý klid, bezvětří, ticho, kdy je slyšet jen vlastni krev v uších.
Chatička nádherná, vypadá jako nová, s kompletním vybavením.
Včera večer jsem zkoušel chvilku plavanou přímo z mola, na červíky jsem skoro vytáhl štičku, měla v tlamě malého jesena!
Cesta dobrá, 1200 km z Trellborgu jsem ujel překvapivě v pohodě.
Majitel, P. Steinar je velmi ochotný a příjemný človek, přestože angličtinou ani němčinou nevládnu, díky jeho trpělivosti jsme se na všem domluvili.
Petr K.
Jezero Lesjon - od mola smerem k pritoku 
Lesjon - molo 
Lesjon - peřej, horní hranice revíru 
Lesjon - já na lodi - rybář 16.09.2020 11:18
-
Helesjo 12-15.9.2020
Za 3 dny rybaření na 6 povolenek, z toho dva úplní nováčci, uloveno asi 100 štik a 20 okounku. Schválně píšu okounků, protože ten největší měl sotva 20 cm. Bohužel, ani se štikama to není o nic lepší. Nejvétší vytažená do lodi měla 63cm. 60 a více cm pak měly další 4 kousky.
Jeden krásný zážitek měl syn. Štiku 100+ si povodil až k lodi. Cca 2m od lodi udělala ryba loping asi 1m nad hladinou, takže jsme ji viděli celou. To je však vyjímka. Alandy zatím určitě vedou.
Milan G. - rybář 14.09.2020 17:18
-
Lesjon 5.-12.9. 2020
Včera jsem se vrátil z Lesjonu a jsem plný dojmů.
Je to krásné místo,kam se ještě určitě vypravíme. V jednom je to ale vždy těžší a pokud máte postavu, jako já, tak i složitější.
Sledoval jsem i sousedy z okolních chat a rozhodně to množství úlovků bylo slabší, než hlásí rybáři z odobí června a července. Jedinou velkou štiku, která měla zaručeně hodně přes metr, jsem ani nestihl podebrat. Plácla sebou u lodi a byla pryč. Menší štiky okolo 60-80 cm jsem zvládal v pohodě. Okoun byl největší 45 cm, to mi udělalo fakt radost.
Projel jsem i jezera Bolena a Bolevattnet ale ani tam aktivita ryb nebyla nic moc.
Druhý den mě vzala záda když jsem na mole spadl, a tak jsem se nakonec na výpravy k pstruhovým jezírkům ani nevydal. Zato jsem polykal brufeny a lezl do loďky jako důchodce.
Ještě perlička nakonec. Dokázal jsem se na Lesjonu „vysypat“ s člunem do vody, když jsem si drcnul o kořen stromu za plné rychlosti blízko břehu... Vypadlo mi z ruky ovládání motoru a plný plyn běžel dál. Takto se mnou člun rozjel pěkně dokola, až jsme se oba krásně zavrtali pod vodu. Vše se událo naštěstí v hloubce po prsa, takže jsem zase z pod loďky vyplaval, kýblem vybral vodu z lodi ven a potom dovesloval do přístaviště. Steinerovi jsem to vše řekl a chtěl jsem mu nahradit ztracený kanystr a pro jistotu nechat zkontrolovat motor. Motor fungoval a kanystr je v podstatě nulová ztráta, takže to Steiner vyhodnotil jako zbytečné a dál to neřešil. Před odjezdem za mnou ještě Steiner přišel i s manželkou Leilou. Paní mi přinesla koláč z borůvek a znova mě ujistili, že je vše ok, ať se tím netrápím.
Josef Č. - neregistrovaný uživatel 09.09.2020 19:59
-
Giman 25.8.-5.9.2020
Marie nás v Gimanu uvítala se slovy, že letos je rybaření "very difficult".
Štiky jsme viděli, to jo, ale větší štiky nejevily o jakékoliv nástrahy zájem. Chytali jsme štiky ve velikosti 45-55 cm. Jedna větší (88 cm) se povedla v proudech, ale jinač nic moc. Pár, ale mnohem méně než jsme očekávali, okounů.
Ale většinu času jsme věnovali pstruhům a lipanům.
Giman je moc hezký muškařský revír, řeka je opravdu krásná. Navíc podzim s občasnými přeháňkami nám oblohu barvil neustále do krásných barev a přinášel spoustu krásné podívané na duhu. Krajinářsky to je tady opravdu moc hezké místo. Počasí nám docela taky přálo.
Petr A.
lipan z pereji reky Giman 
pstruh z Gimanu 
Giman 
Giman - neregistrovaný uživatel 09.09.2020 19:54
-
Giman 25.8.-5.9.
1. 9. začalo hájení pstruhů, takže se na Gimanu nesmí streamerovat nebo vláčet. Ale za to ryby tady jsou zvyklé sbírat z hladiny, takže jsme si užili chytání na suchou mušku. Vidět lipana vyjet si z 3-5 metrů pro nástrahu je opravdu zážitek. Občas to proloží svým skokem v bazénku u peřejí obrovský pstruh, kterého jsme ale neobelstili.
Soustředili jsme se na lipany, ale většinu jsme nachytali velikosti 15-25 cm, za to jsme jich ve dvou na suchou chytli kolem stovky. Pár hezčích kousků se nám podařilo, ale nic mimořádného. Místní švédská výprava měla ve stejnou dobu jako my větší štěstí a chytli prý lipana pře 60 cm. Nakonec se nám podařilo vydolovat na jezeře i v peřejích aspoň vždy jednoho hezkého pstruha (52 a 55 cm).
Petr A.
pstruh z Giman 
Giman 
stika z Giman 
lipan z pereji na rece Giman - rybář 02.09.2020 16:57
-
Helesjo 1.-8.8.202
Ve čtyřech lidech jsme ulovili 100-120 ks štik, 20 ks pstruhů obecných a zhruba 60 okounů.
Největší štiky měřily 103 a 105 cm.
Největší okouni měli 42 a 45 cm a kusů 35-40 cm jsme zdolali desítky.
Největší pstruh měl krásných 53 cm.
Honza V.
Jedna ze dvou "přesmetrovek" 
Pstruh obecný z výtoku z jezera 
Štika od rákosí 
Pohoda...
Syrsan 19.9.-3.10.2020
Letošní rybářská dovolená byla silně ovlivněna pandemickou situací. Původní záměr jet na Aland byl bohužel nereálný, Finové nás na své území nepustili. Využili jsme tedy nabídky jet do Švédska na Syrsan. Než se dostanu k vlastnímu revíru a našim pokusům o rybaření, musím zmínit cestu přes Německo a Dánsko. Jeli jsme připraveni se prokazovat jak v Německu, tak v Dánsku, že pouze tranzitujeme, avšak k našemu překvapení jsme vůbec nikoho nezajímali. V Německu nás nikdo nikde nezastavil, při čekání na trajekt žádná Dánská kontrola nebyla. Na lodi byly povinné roušky, ale když jsme si zaplatili all iclusive do buffetu, mohli jsme pochopitelně celou dobu konzumovat a přitom nelze roušku mít na obličeji. Abychom nemuseli někde jezdit přes noc, zajistili jsme si ve Švédsku přenocování v Kalmaru, hotel Rasta Kalmar. Ani zde nebyl žádný problém, v hotelu ani nikdo nechtěl naše pasy případně občanský průkaz.
Další den, tedy 19.9. jsme už vyrazili přímo do místa, které se pak stalo naším domovem na 14 dnů. Jelikož jsme si vezli vlastní loď, po spuštění na vodu jsme bagáž rozdělili k Peterovi a na naši loď a vyrazili jsme na ostrov. Počasí bylo úžasné, pravé babí léto. Peter nám předal domek, který byl vzorně připraven, vše super čisté.
Ještě odpoledne jsme vyjeli na první pokus. Peter nám něco poradil, ale skutečnost byla přeci jen trochu složitější. Problémů bylo mnoho: neznámý revír, naprosto čistá voda (průhledná do 5 m), sluníčko, které bylo příjemné, ale ryby nás musely vidět na velkou vzdálenost a v neposlední řadě jsme zjistili, že je voda naprosto plná medúz a tak jsme přestali věřit echolotu, který byl všude plný ryb.
Další dny se v podstatě opakovaly co do počasí a naše trápení občas vysvobodila menší štika nebo okoun. Petera jsem se ptal na candáty. Říkal, že v Syrsanu nejsou žádní candáti a zdůvodňoval to nějakou elektrárnou. Víc jsem mu bohužel už nerozuměl, ale informace to byla zásadní. Na druhou stranu nám pomohl, protože volal svému známému, rybářskému průvodci a ten nám doporučil jet poměrně daleko za most směrem na Vastervick, kde prý jsou mělké vody (ale také plné skal) a zkoušet to hledat štiky na 70 – 80 cm hloubku. Hned další den jsme tam vyrazili a opravdu intenzita záběrů se ihned zlepšila. Štiky byly ale tak maximálně do 65 cm, většinou ale kolem 55 cm. Přesto nás to povzbudilo, a když další den konečně přestalo svítit slunce a bylo pod mrakem, vyrazili jsme opět do vzdálených míst. Loď, kterou jsme měli s sebou má 60 K motor a při optimálních otáčkách 4200 jsme jeli 20 minut. Při podmračeném počasí jsem se rozhodl, že na tu hodně mělkou vodu nasadím pop up nástrahu a vyplatilo se. Adrenalinové záběry na sebe nenechaly čekat. Byla to jedna ze dvou účinných metod. Druhou nástrahou byla „plandavka“ ve tvaru půlměsíce (jako se dělají do rákosí), ovšem bez drátku a jednoháčku a na konci byl trojháček. Měla zářivě žlutou barvu s černými pruhy.
V další dny jsme střídali Syrsan a vzdálené mělké plochy. Na Syrsanu pak fungovaly téměř jakékoliv nástrahy, ale pouze a jen tehdy, pokud se povedl naprosto přesný hod na hranu rákosí a měl člověk to štěstí, že tam štika byla. Pak přišel záběr téměř okamžitě. Ovšem žádné trofejní ryby, všechno mezi 50 až 65 cm.
Velkou neznámou jsou nám místní okouni. První dny brali na ouklejky, které jsme si u břehu nachytali. Jak šly dny, záběrů ubývalo. Na přívlač jsme chytili pouze 2 okouny a to podle mě docela náhodou. Jednoho na relaxku a druhý přišel mně na velkou těžkou plandavku (rákosku s pérkem a jednoháčkem). Cílené vláčení menšími nástrahami (gumy, třpytky) bylo naprosto bez úspěchu. Ale je pravdou, že okouni v Syrsanu jsou nádherně zbarvení a jsou to bojovníci.
Když to tedy shrneme suma sumárum, tak po rybářské stránce jsme žádnou díru do světa rekordů neudělali, ale výborně jsme se bavili a odpočinuli a díky možnosti mít vlastní loď jsme mohli být dost rychle i na velmi vzdálené vodě.
14 dní uteklo opravdu až moc rychle, všechno zázemí a pomoc od Petera, včetně toho, že jsme si občas normálně pokecali bylo moc fajn. Mimochodem, říkal mi, že on už je šestá generace, která na tomto ostrově žije.
František N.