Aljaška - Kenai - Reportáže

Kenai 10-18 září 2022

Při výpravách do odlehlých koutů naší planety zažijí rybáři občas situace, kdy počasí dovede zcela změnit plány. A to nemám na mysli déšť nebo chlad, které je možné řešit kvalitním oblečením nebo jedním svetrem navíc. Mám na mysli povodně nebo hurikány, což je přeci jen jiná váhová kategorie. A právě Aljaška je oblastí, kde počasí a příroda jsou zásadními faktory, které ovlivňují průběh výpravy. V polovině září jsme se o tom přesvědčili na vlastní kůži. Už po příletu do Anchorage, odkud jsme měli pokračovat malým letadlem do King Salmon na jihozápadě Aljašky a dál hydroplánem na řeku, nám naši průvodci sdělili, že řeka, na kterou jsme plánovali letět, je rozvodněná. A co víc, rozvodněné jsou všechny řeky na jihu a jihozápadě Aljašky. A aby toho nebylo málo, malá letadla z King Salmon od včerejška nelétají a předpověď na další dny není dobrá. Navíc se v King Salmon začínají hromadit lidé, kteří měli někam letět, ale nemohou a místní malé letišťátko praská ve švech. Navrhují zvolit náhradní alternativu a cestovat auty nebo vlakem na jednu z aljašských řek, která zatím rozvodněná není.
Ale ráno moudřejší večera a tak na druhý den máme další operativní schůzku, která však nepřináší žádné pozitivní zprávy. Právě naopak. Na dva dny se má sice udělat hezké počasí, ale řeky jsou rozvoděné tak, že bude pár dnů trvat, než se vrátí do koryt. A malá letadla na jihozápadě Aljašky stále nelétají. Navíc se v mezičase rozvodnila i řeka, kterou jsme měli jako náhradní alternativu. Nastává situace, která nemá žádné skvělé řešení. Americký partner navrhuje raději přesunout celou logisticky náročnou expedici na další sezónu. Za stávající situace nechce riskovat zdraví zákazníků ani svou dobrou pověst. Jejich návrh jsme nuceni přijmout a řešíme co dělat dál. Většina z nás volí návrat zpět do Evropy, já s Ondrou a Tomášem zůstáváme na Aljašce.
V autopůjčovně jsme si pronajali auto a podle zpráv o počasí a průtocích řek volíme směr cesty. Zkusíme najít řeky, které nejsou rozvoděné a kde jsou nějaké ryby. Když se nám to nepodaří, uděláme si výlet po Aljašce tak, jak nám to počasí dovolí.
Podle průtoků řek a snímků z meteoradaru je zřejmé, že poloostrov Kenai „schytal“ relativně málo přívalových dešťů a v dalších dvou dnech tam mají být srážky jen mírné. Míříme tedy na poloostrov Kenai.
Samotná řeka Kenai je asi na dvojnásobku průtoku a navíc se nám na tomhle hojně navštěvovaném veletoku ani rybařit nechce. Řeka Kasilof je rovněž plná zpěněné vody a těch pár míst, kde se dá rybařit, je obleženo místními rybáři. Úlovky žádné.
Jedeme tedy dál na Homer. Říčky Ninilchik, Deep Creek, Starishki Creek, Anchor mají sice také nadstav vody, ale jsou jakž takž chytatelné. Navíc by zítra ani pozítří moc pršet nemělo a tak to zkoušíme. Nejprve na jeden den. A ono to vyšlo. Chytání za vysokého stavu vody není sice úplně snadné, ale je možné. Já ten první den vyšel s nulou, ale Tomáš boduje tříkilovým lososem kisuč a Ondra na svůj strímr zdolává dokonce pět lososů!
Rozhodujeme se zůstat ještě dva dny. A protože se nám docela daří, malé říčky na poloostrově Kenai se pozvolna vracejí k normálnímu průtoku, s ohledem na počasí zde nejsou skoro žádní další rybáři a navíc v ostatních částech Aljašky stále leje, zůstáváme nakonec až do konce našeho pobytu. A vyplatilo se! Zvýšený stav vody a nestandardní počasí urychlilo tah steelheadů a nám se podařilo zachytit začátek jejich tahu. Tady je přehled našich úlovků v jednotlivých dnech:

11. září 2022, neděle
Rybaříme na říčce Ninilchik. Průtok je skoro na dvojnásobku oproti normálu, ale podle poléhané trávy a keřů na březích to bylo v minulých dnech mnohem horší. Ale řeka je chytatelná a místy přebroditelná. Chytáme všichni na zatížené streamery a nymfy.
Ondra – 5x losos kisuč 60-70 cm
Tomáš – 1x losos kisuč-coho 74 cm na streamer a 1x losos upadl
Zdeněk – 0, jen 1x utržený losos

12. září 2022, pondělí
Rybaříme na říčce Deep Creek. Průtok je na dvojnásobku oproti normálu, ale podle stop po vodě na březích to bylo v minulých dnech mnohem horší. Ale některé úseky jsou chytatelné. Místy je řeka přebroditelná. Chytáme všichni na zatížené streamery a nymfy. Skupina britských muškařů, kterou potkáváme, chytá na plovoucí šňůry s velmi zatíženým návazcem. Někteří používají zátěže kolem 10-20 g ale úspěchy mají...
Ondra – 2x losos kisuč 60 a 65 cm
Tomáš – 0, nedařilo se
Zdeněk – 2x siven malma 35 cm a pak na stejné jámě, kde jsem nic nechytil, chytli příchozí Angličané 5x lososa kisuč 60-70 cm a dalších 5 jim spadlo. Když Angláni viděli, jak se trápím, pomohli mi předělat návazec do té vysoké-rychlé vody a pak jsem záběry měl. Ale to už byla tůň prochytaná a schylovalo se k večeru.

13. září 2022, úterý
Rybaříme na Anchor river. Ráno nám majitel spřáteleného muškařského obchodu ukázal, jak si navázat montáž s kuličkou imitující jikry, olůvkem a splávkem. Za sadu na 6 návazců jsme zaplatili 30 USD, ale úlovky stály za 1000 dolarů!
Ondra – 4x steelhead 60-70 cm
Tomáš – 1x steelhead 61 cm a tři mu spadli
Zdeněk – 3x steelhead 70 cm, 71 cm a 79 cm
Vše uloveno na tu montáž s korálkem imitujícím jikry, olůvkem a splávkem. Tohle nás tak navnadilo, že se rozhodujeme zůstat a zkoušet další úseky stejných říček. Navíc všude na severu Aljašky leje a tak jsou ty naše říčky jedny z mála chytatelných. A také se nám nechce jet stovky kilometrů jinam, když tady máme „svý jistý“.

14. září 2022, středa
Rybaříme u Ninilchik. Ondra šel horní úsek od místního letiště k hornímu můstku u markru (cca 5 hodin chůze těžkým terénem s chytáním), ulovil 2x steelhead 55 a 65 cm, 4x losos kisuč-coho 60-70 cm. Něco na bílý zatížený streamer, něco na zatíženou egg-sucking-leach a na jig.
Tomáš a Zdeněk šli od můstku u markru k silničnímu mostu a nechytili nic. Ani záběr.

15. září, čtvrtek
Rybaříme u Ninilchik
Ráno jen rychlé prochytání tůní u silnice a hluboké tůně pod prvním můstkem nad silnicí.
Přes den pak chytání na DC od markru až k ústí.
Ondra – 2x steelhead 65 cm a 70 cm, 3x siven Dolly Varden 20-35 cm
Tomáš – 1x steelhead 70 cm a 1x utržený steelhead
Zdeněk – 1x losos kisuč 75 cm, 1x steelhead 68 cm a 4x siven dolly Varden 15-25 cm a 1x utržený steelhead
Není to snadné chytání, ale ryby evidentně táhnou a v řece jsou. Voda se pomalu vrací k normálu, trochu se i čistí a ryby začínají byt opatrnější.

16. září, pátek
Rybaříme na dvou říčkách mezi Ninilchik a Homer.
Ráno jen rychlé prochytání tůní u silnice a hluboké tůně pod prvním můstkem nad silnicí, Ondra proběhl celý úsek od můstku až k silničnímu mostu. Pak přes poledne chytání na Anchor river (oběd v Homeru) a večerní chytání na N a DC.
Ondra – 6x steelhead 60-75 cm (1x na Anchor 75 cm a ostatní na DC a ten nejmenší na N) a 8x siven Dolly Varden na Anchor river
Tomáš – 1x steelhead na Anchor river
Zdenek – 2x steelhead (75 cm, 55 cm), 2x losos kisuč 68 cm a 72 cm (N) a 3x losos spadl při zdolávání.

17. září 2022, sobota
Rybaříme už jen dopoledne mezi 8.30-11.30 hodin a pak se musíme vrátit do Anchorage, protože zítra letíme zpět domů.
Ondra – 1x losos kisuč 65 cm, 1x siven 15 cm – sešel horní úsek od mostu u letiště k mostu u markru
Tomáš – 2x steelhead 55 cm – sešel úsek řeky od mostu u markru k mostu na hlavní silnici
Zdeněk – 1x losos kisuč 62 cm - sešel úsek řeky od mostu u markru k mostu na hlavní silnici
V poledne jsme se vrátili do pensionu Katmai Clam lodge, zabalili jsme se a pak jsme jeli na Russian river. Parkoviště bylo už zavřené a tak jsme nechali auto před parkovištěm, šli jsme pěšky k vodopádům (pozorovali skákající lososy kisuč a chcípající nerky) a pak kus kolem řeky, kde bylo vidět hodně červených nerek, všude medvědí lejna a zpátky k autu. Celé cca 2,5 hodiny.

Večer se pak vracíme do Anchorage, ve 20.30 jsme v hotelu u letiště a další den v poledne letíme přímou linkou zpátky do Evropy.
Večer jsme si zašli na pivo a na jídlo. U vedlejšího stolu seděl podsaditý Američan a ládoval se steakem. Když slyšel, jak se bavíme, hádal, že jsme asi Poláci. Když jsme mu řekli, že jsme z Čech, s radostí nám ukazoval profil nějaké jeho kamarádky Češky, co žije v Anchorage. Pak se ptal, jak daleko od nás je ukrajinská válečná fronta. Odpověděli, jsme, že je to naštěstí přes 1000 km do míst, která napadla ruská vojska. Usmál se a řekl: „Ukrajinci jsou borci. Nikdy bych nečekal, že budou mít tu odvahu vzepřít se Rusům a té jejich rozpínavosti. A Poláci mně také pozitivně překvapili. Naštestí jsme všichni v NATO. Kdyby to Ukrajinci neustáli nebo Rusy napadlo něco šíleného, zavolejte mi, přijedem a pomůžem.“ Bylo to sice takové to hospodské gesto, ale potěšilo. Už jen fakt, že ten chlapík věděl, kde nějaká Česká republika leží, potěšil...

18. září 2022, neděle
Na letišti se potkáváme s několika skupinami rybářů, většinou Němci a Švýcaři. Švýcaři stihli ještě 8.9. večer odletět na Kodiak, ale pak tři dny seděli v hotelu a čekali až klesne voda v řekách. Na moře jet nemohli celý týden – bylo přiliš rozbouřené a hurikán, který obvykle bývá dál na oceánu někde u Japonska, byl tentokrát nepříjemně blízko Aljašky a stále hrozil rychlou změnou počasí. Němci chytali na řece Lake Creek, ale řeka byla rozvodněná a ty stovky rybářů, které tam byly, se tlačily na pár místech, kde byla jakás-takás šance chytit rybu. Takže nám ta naše „kenaiská znouzectnost“ nakonec docela vyšla.

Zapsal Zdeněk