Švédsko - Vindelalven - Reportáže

Vindelalven, Lillsebranna 23.-31.8.2025

Tak, jako již několik posledních let, patří závěr srpna na řece Vindelalven hlavně lovu lososů atlantských. Vindelalven je jedna ze švédských řek, která byla z velké části revitalizována a je pro lososy dobře prostupná. Každoročně do ní táhnou tisíce lososů. Jediná překážka na toku, je hráz s elektrárnou ve Stornorrfors. Je zde ale vybudován rybí přechod s počítadlem, které umí rozlišit nejen lososy od mořských pstruhů, ale i lososí jikrnačky od mlíčáků. A dokonce umí rozlišit i ryby z přirozeného výtěru od ryb vysazených (nemají tukovou ploutvičku). Počítadlo umí dokonce odklonit ryby zasažené parazity gyrodactylus a tím ochránit zbytek populace.
V letech se slabým tahem do řeky vpluje většinou do 4.000 lososů, při průměrném tahu je to kolem 6.000 lososů a v dobrých letech je v řece přes 8.000 lososů. Dobrý tah se obvykle opakuje ve čtyřletých cyklech. A vzhledem k tomu, že v roce 2024 byl tah dobrý (8.053 lososů), dalo se očekávat, že v letošním roce bude průměrný nebo dokonce podprůměrný.

První lososi začínají natahovat do řeky většinou v polovině června a v polovině srpna je již většina ryb na cestě řekou k trdlištím nebo na trdlištích. V roce 2024 byl poměr jikrnaček a mlíčáku přibližně 6:4 (z deseti ryb bylo 6 jikrnaček a 4 mlíčáci). Ještě začátkem letošního července to vypadalo, že tah nebude skoro žádný, ale postupně začali lososi pomalu přibývat a vrchol tahu nastal až v prvním srpnovém týdnu, tedy skoro o měsíc později. V nejlepších dnech projelo počítadlem i přes 600 ryb a celkové počty se rychle zvyšovaly. Na konci srpna bylo v řece 9.300 lososů, ale velmi zajímavý je hlavně poměr jikrnaček a mlíčáků 1:7 (z osmi ryb je 1 jikrnačka a 7 mlíčáků). Tento poměr je neobvyklý a dalo se podle toho předpokládat, že značná část mlíčáků bude ve velikosti do 60 cm, tedy ryby sice čerstvě pohlavně dospělé, ale staré dva, maximálně tři roky (ryby z tahu 2022 a 2023). Tento předpoklad se nakonec potvrdil...

Neděle 24.8.
První den jsme byli ještě trochu unavení z cesty, tak jsme to moc nehrotili. Ráno jsme vyrazili objet lososí peřeje v našem revíru, ale všude byli rybáři (byla neděle), tak jsme zkusili chytat tam, kde nikdo nebyl, což bylo to nejprovařenější místo široko daleko. Peřeje přímo pod mostem silnice E45. Párkrát jsme slušně zmokli a výsledek byl jeden pstruh kousek pod 40 cm na plandavku. Večer jsme šli zkusit peřej pod chatou. Pár lipanů, jinak nic.

Pondělí 25.8.
Kluci šli brzy ráno na peřej pod chatu a já dospával deficit. Kolem deváté byli zpět. David zdolal na mušku-dvouručák cca 60 cm lososího samce, druhý mu spadnul a k tomu dva lipany. Standa měl dva menší potočáky na plandavku a Vašek nic. Po snídani vyrazil David a Vašek na okouní jezero, kde chytali do večera okouny na streamery (David je ortodoxní muškař a Vašek v podstatě také). Já a Standa jsme po snídani šli chytat štiky na rozlitinu u chaty. Nic snadného. Trvalo skoro dvě hodiny, než jsme našli ryby, no ryby, spíš rybky. Do lodi jsme dostali devět štik, ale max. do cca 55 cm. Den jsem zakončil u peřeje pod chatou se čtyřkou mušákem a 6 zdolanými lipany do cca 35 cm.

Úterý 26.8.
Dnes Bylo skoro jasno a téměř bezvětří, teplota přes den kolem 17°C.
Dopoledne jsme objeli všechny dostupné peřeje v našem revíru s cílem ulovit lososa a podařilo se. Sice to nebyl žádný obr, ale byl to losos! V jedné z peřejí na plný odhoz mi vzal 30g plandavku samec cca 55 cm. Bylo by fajn, kdyby měl tak o 30 cm, ale i toto je platný bod.
Standa na lehkou přívlač ulovil několik lipanů (nej cca 38 cm) a pár menších potočáků. David zdolal také několik lipanů.
Odpoledne se Standa šetřil na chatě a my jeli muškařit. Chytili jsme nějaké lipany, ale žádná hitparáda se nekonala. Doufal jsem, že by se mohlo dát chytat na suchou mouchu, ale i přes značné množství rojícího se hmyzu, ryby z hladiny vůbec nesbíraly. Vašek si dnes vybral smůlu a nešáhl si na rybu.
Voda v řece je čistá a hladina je na normálu. Teplotu nemám jak změřit, ale nepřijde mi, že by byla moc teplá.

Středa 27.8.
Dnes jsme nechali ryby v řece Vindelalven odpočinout a vyrazili jsme 60 km na sever na jeden z přítoků chytat pstruhy a lipany. Během prvních pár náhozů zlomil Standa nohu navijáku a nemaje náhrady, byl dost rozladěn. Naštěstí splétaná šňůra s vteřinovým lepidlem dokáže vyřešit leccos a tak měl Standa nakonec s čím chytat. Je to pevnější, než předtím. Kde udělali soudruzi z Daiwy chybu?
Prochytali jsme troje krásné peřeje a na nymfy a menší streamery ulovili několik desítek lipanů a pár spíše menších potočáků. Obvyklá velikost lipanů byla 25-30 cm, ale podařilo se ulovit i několik ryb přes 40 cm.
Večer jsme dorazili do chaty tak uondaní, že v devět hodin večer se ozývalo už jen spokojené chrápání...

Čtvrtek 28.8.
V noci bylo jasno a ráno byla zamrzlá okna u auta, ale jak vylezlo slunce, ihned se oteplilo. Přes den bylo až nepříjemné vedro.
Voda v řece klesla za poslední dva dny skoro o 30 cm a je křišťálově čistá.
David brzy ráno zdolal na dvouručák dalšího samce lososa cca 55-60 cm a Standovi podobný vyklepal plandavku ve výskoku.
Po snídani a ranní kávě jel David s Vaškem zkusit štiky, oba s mušákem. Za skoro pět hodin neudělali záběr. Měli pár pronásledovaček, jinak nic.
Já a Standa jsme jeli na okounové jezero. Okounů jsme ulovili několik desítek, ale velikost nic moc. Všichni měli do 20 cm a jen dva byli lepší velikosti.
Večer jsem se šel podívat k peřeji pod chatou, na mušák jsem na nymfy zdolal pár lipanů, nej těsně pod 40 cm. Pak jsem zhruba hodinu házel plandavku na lososa, ale bezúspěšně.
Jak zalezlo slunce za stromy, udělala se pěkná zima, teplota během pár minut klesla o 15 stupňů.

Pátek 29.8.
Probudili jsme se do mlhy husté tak, že by se dala krájet, ale bylo teplo (8°C).
David a Standa byli chytat skoro od rozednění u peřeje pod chatou. Standovi spadnul další losos, zase vyklepal plandavku při výskoku. Odpoledne jsem jel se Standou zkusit štiky a okouny na rozlitinu, ale po dvou hodinach jsme měli akorát pár lepších okounů, jednu pronásledovačku od malé štičky a jednu štiku zdolanou (cca 55 cm). Mlha přešla v průběhu dne v mrholení a začala být vlezlá zima. David chytal lipany v peřeji pod chatou a Vašek poslouchal audioknihu, protože ho bolela kolena a záda. Večer jsme dali saunu, což byl v tomto počasí balzám na tělo i duši.

Sobota 30.8.
V sobotu už bylo evidentní, že všem docházejí síly, ráno nikdo nevstal i přes krásné počasí. Voda v řece klesla o dalších cca 20 cm (celkem klesla za náš pobyt o přibližně půl metru).
Po snídani jsem jel se Standou naposledy objet peřeje v revíru, v jedněch chytali dva Švédi, tak jsme jeli k dalším, kde nikdo nebyl. Po deseti minutách slyším Standu řvát "je tam". Ale byl tam opět jen pár vteřin a zase spadnul. Holt smůla kombinovaná s pravděpodobně příliš tvrdým prutem.
Vašek pokračoval v relaxaci a David se vydal s fotoaparátem na lov obrázků. Večer jsme vše zabalili a připravili na brzký ranní odjezd na letiště ve Stockholmu.

Lososů bylo letos v řece dost a protože si smí rybář ponechat pouze mlíčáka do 65 cm, bylo u vody více rybářů, než v předchozích letech, kdy byly v řece lososi větší (standardní velikost lovených lososů v řece Vindelalven je 75-90 cm). Pro místní rybáře je tah lososů z velké části o zpestření jídelníčku, sportovní zážitek je až na druhém místě u většiny z nich.

Ve čtyřech rybářích jsme měli celkem 7 záběrů od lososa a 3 jsme zdolali.
Standa - 3 na prutu na přívlač, žádný zdolaný
Václav - bez záběru od lososa
David - 3 na prutu, dva zdolaní na dvouruční mušák
Borek - jeden záběr, jeden zdolaný na přívlač

Lov lipanů a potočáků byl stejný jako kdykoliv v minulosti. Zajímalo by mě ale, kam zmizely štiky a okouni na říčních rozlitinách. Chytali jsme na místech, kde by ryba měla být i kde jsme v minulosti štiky a okouny úspěšně chytali. Zkoušeli jsme jak mělké zátoky, tak hrany a pomalu proudící části rozlitin, ale bez valného úspěchu. Velké okouny jsme nenašli ani na okounovém jezeru pár km od chaty, kde jsme měli k dispozici loď s elektromotorem, přitom jsme tam v minulosti ulovili nespočet velkých okounů. Holt každý rok je jiný a už teď jsem zvědav, jaký bude tah příští rok.

Borek Zajíček



Vindelalven, Lillsebranna 5.-12.7.2025

Po týdnu rybaření v Helesjo jsme vyrazili ještě dál na sever a druhý červencový týden jsme strávili na pro nás dosud neznámém, ale o to zajímavějším revíru na řece Vindelälven. Řeka zde tvoří velké rozlitiny ohraničené peřejemi a u jedné z rozlitin stojí i chata Lillsebranna. Výměnou za trochu nejistoty z nového prostředí jsme dostali to, co si člověk ve Švédsku přeje zažít, neuvěřitelně čistou vodu, klid a nádhernou přírodu jižního Laponska.

Revír nás překvapil svojí pestrostí. Zkoušeli jsme lovit v proudech, tišinách, hlubších místech i mělkých zátokách. Nejlépe fungovaly právě zátoky s menší hloubkou, kde jsme nakonec zaznamenali i nejvíce záběrů, dost možná to bylo i tím, že v mělkých zátokách byla voda o pár stupňů teplejší. Štiky byly opatrnější a dávaly přednost spíš menším nástrahám mezi 14 a 18cm.

Celkově podtrženo a sečteno: neměli jsme nijak velké množství záběrů, ale o to víc nás každý potěšil. A hlavně se nám na rozlitině řeky Vindelalven podařilo ulovit životní štiky.
První, která měla poctivých 120 cm se mi podařila hned při prvním výjezdu na vodu, během prvních dvou hodin rybaření. Tu druhou, dokonce ještě o tři centimetry delší, tedy přesně 123 cm, ulovil Petr o pár dní později. Zážitek, na který ani jeden z nás nezapomene.

Mezi nástrahy, bez kterých bychom na konci týdne nevyjeli na vodu (po zkušenostech), patří určitě Miuras Mouse Mini a Strike Pro Guppie Jr. Ten Miuras sice vypadá jako naprostá šílenost nebo kreace bláznivého umělce, ale štikám se fakt líbí!

Matěj Novák za Přívlač Vlašim
www.privlacvlasim.cz


Lillsebranna 23.6-2.7 2025

Tento rok sme sa s mojím rybárskym parťákom rozhodli ísť trochu viac na sever Švédka a skúsiť to na nezregulovanej rieke Vindelalven. Bolo nám od začiatku jasné, že vybrať správny termín ( dobrú hladinu vody , už narastené rastliny a ešte aby nám aj počasie ako tak vyšlo keď sme tam nikdy neboli a nebodaj ešte aby ryby brali), je čistá utópia, tak sme to riskli na tento termín. Dáko si snáď poradíme veď do Švédska chodíme už 10 rokov. To čo nás , ale čakalo sme veru nečakali. Hneď po príchode v noci nám Christopher (veľmi milí a ochotný majitel) odovzal lístky, povedal pár stručných informácií s tým, že skoro ráno vstáva a príde naspäť až za 4 dni. Dozvedeli sme sa, že vody v rieke je veľa a prietok je silný a vegetácia ešte nerastie, zato ale všade číhajú potopené veľke kamene. Prvý deň sme sa vybrali trocha spoznávať revír, Zistili, že prúd je takmer všade velmi silný, na dáky drift sme mohli úplne zabudnúť a aj zakotvenie sa na zdanlivo kľudnej vode je problém. Naviac nikde žiadna podvodná tráva, alebo vegetácia, extremne čistá voda - bolo vidieť do 3-4 m, všetky lagúny presvietené až na dno bez vegetácie, kde by sa ryby vedeli schovat.

Až v druhej polovici nášho termínu, prietok začal klesať a voda sa začala rýchlo meniť a ukazovať sa aj kde tu vegetácia. Hneď bolo jasné, že tu každý den ryba nad 90 za týchto podmienok nebude. Nevadí , bola to pre nás výzva, kde na aké veľké a aké farby chytať. Každý den sa dáke ryby podarili. Najčastejšia veľkost bola 70+ a 80+, menšie sme ani nechytali a časom sa k nim priadli aj 90 + a 100 +. Chytili sme len dvoch pstruhov max 33 cm a celkom sme si zachytali aj na lipne, tých bolo cca do 20 kusov max 37 cm. Zábery štúk boli dosť opatrné, často nástrahu (hlavne tie veľké prenasledovali až k lodi) a len jemne do nej ťukli, väčšina štúk bola chytená len za kraj papule. Následkom bolo, že nám zopár slušných rýb pri člne padlo. Ku koncu pobytu sa už ukázali aj prvý miestny rybári s tým, že voda musí ešte klestnúť a bude to lepšie. Suma sumárum, nádherná ale ťažká voda na chytanie, kde sa skrývajú ozajstne veľké štuky .

Stručná štatistika dvoch rybárov :
70-79 cm desiatky kusov
80-89 cm do 20 kusov
90-99 cm 5 kusov
100+ 2 kusy max 110 cm

Posledný deň bol aj krásny zážitok, keď zdolávanú štuku 70+ pri člne zobrala štuka úctihodných rozmerov a s pokojom Angličana sa ju snažila zožrať. Určite sa sem vrátime.

Vlado a Štefan


Vindelalven, Sandsele 4.-14. září 2024

V pořadí naše už pátá výprava na Vindelalven. Tedy pro většinu z nás. Někteří občas chyběli. V roce 2024 jsme museli výpravu ze zdravotních důvodů přesunout na září 2024, což se s ohledem na slabý tah lososů v roce 2024 zdálo jako správný tah.
Jenže! Letošní léto zase v severním Švédsku padaly teplotní rekordy a když jsme 4.září přijeli do Sandsele, byla voda teplá a hlavně byl v řece výrazný podstav.
Prvních sedm dní to vypadalo na rybářský debakl. Stalo se mi, že jsem za celý den nechytil ani jednu malou štiku a byl jsem rád za okounka. Štiky nebraly těch prvních sedm dnů vůbec, okouni ráno a večer docela šli, chytli jsme jich pár i přes 40 cm a jednoho skoro trofejního, 46 cm. Lososa jsme za prvních sedm dnů viděli jednoho vyskočit a jeden nám to utrhnul v proudu.
V podstatě jsem si už připravoval, jak budu doma kamarádům a falešným kamarádům vysvětlovat náš neúspěch a pak to přišlo: poslední tři dny se ochladilo, rybám něco dalo povel "žerte" a ony začly žrát.
Předposlední den jsem chytil pár malých a tři pěkné štiky: 99 cm, 110 cm a 115 cm.
Jirka lousknul taky pěknou 107 cm. Poslední den to zase vypadalo ráno bledě, ale pak Kolchoz napálil v proudu lososa (vzal mu štikový jerk-slidera). Parádní souboj a poctivě naměřených 95 cm. Měl jsem radost větší než on, protože jemu losos po předchozích výpravách zatím chyběl. A to jsem ještě nevěděl, že po zdolání lososa nahodí a z okraje proudu vytáhne parádní, krásně tlustou štiku délky 126 cm!
Náš mistr přívlače Peťa už z nás byl trochu nemocnej, protože za celý týden netrefil žádnou větší štiku a dnes na nás koukal, jak to Kolchozovi pěkně jde. No a když už jsme to chtěli zabalit, tak se i na něj usmálo štěstí v podobě štiky 114 cm.
Takže nakonec dobrý!

Radek Ž.


Za lososy do Švédska

Poslední týden v srpnu již tradičně trávíme v jižním Laponsku lovem lososů, nebo alespoň se o ulovení této ryby pokoušíme. Zatímco v minulých třech letech jsme štěstí neměli, protože byl vždy vysoký stav vody a poměrně slabý tah (do 4000 kusů). Letošní tah začal ve druhé polovině června a už v době našeho odjezdu na sever bylo v řece Vindelalven kolem 7000 lososů. Vindelalven je sice velká řeka, kde se 7000 lososů ztratí jako nic, ale i tak tam šance byla oproti předchozím rokům výrazně vyšší.

Na lov lososů jsme vyráželi každý den od 24. do 31. srpna. Já a Standa s vybavením na přívlač a David s Václavem s muškařským vybavením (dvouruční muškařské pruty). Buď jsme chodili zkoušet štěstí pod nebo nad peřeje přímo od chaty nebo jsme popojeli autem k některé z okolních peřejí na slibná místa.
Hned druhý den se mi podařilo zdolat na takovém místě lososí samičku délky 80 cm na plandavku 28 g modrobílé barvy a už to jsem považoval za úspěch. O dva dny později jsem na tom samém místě ulovil samce 82 cm s krásným hákem, opět na tu samou modrobílou plandavku 28 g. Další den se mi podařilo pod chatou chytit samce lososa délky cca 65 cm (opět na tu samou plandavku) a odpoledne, když jsem autem vyzvedával muškaře u peřeje několik kilometrů nad chatou, dal jsem pár náhozů na slibných místech a na třetí nához přišel záběr pár metrů nad začátkem peřeje a výsledek byl samec délky cca 55 cm, který v řece pravděpodobně nebyl tak dlouho, protože byl zbarven stále ještě do stříbrna, byť bylo vidět, že již začíná tmavnout.
Všichni ulovení lososi byly přírodního původu, měli tukovou ploutvičku. U lososů z umělého výtěru je tuková ploutvička odstraněna, aby byl jejich původ poznat. Všem uloveným lososům jsem daroval svobodu. Pro mne má tato ryba větší hodnotu živá, než na talíři.

Standa měl za celou dobu pouze jeden záběr od lososa na 28 g plandavku ABU Toby (barva mědi). V proudu pod peřejí, jen pár stovek metrů od chaty, mu ji na plný odhoz vzal dle všeho slušný losos, ale bohužel o něj v podstatě ihned přišel. Záběr byl velmi agresivní, ryba se otočila na hladině a utrhla celý návazec. Naštěstí je Standa člověk nesmírně pozitivní. Sice byl notnou chvíli lehce rozladěn, ale nakonec i ten jeden záběr od lososa považuje svým způsobem za úspěch, nebo alespoň posun vpřed. Při dvou minulých výpravách za lososy se nepodařilo ani to.
A nakonec si slušnou rybu ulovil. Sice ne lososa, ale na rozlitině mezi peřejemi zdolal během necelých 40 minut tři krásné štiky délky 85, 93 a 97 cm. Štikami 93 a 97 cm si dokonce dvakrát posunul osobní rekord.

David a Václav byli ve Švédsku poprvé a hned si vybrali pravděpodobně nejtěžší možnou rybářskou disciplínu, kterou lze ve Švédsku provozovat. Lov lososů je velmi složitý sám o sobě a s muškařskou výbavou si to rybář rozhodně nezjedenoduší. Navíc řeka Vindelalven je veliká, široká a v podstatě nebroditelná. Oba jsou excelentní muškaři a lovu lososů s dvouručními pruty dali hodně času. A i když chytali na místech, kde šance byla (občas se tam dokonce losos otočil na hladině v dohozové vzdálenosti), bohužel lososa nezdolali. David měl jednoho na prutě na pár vteřin, ale došlo k přetžení ujímaného návazce pravděpodobně vlivem výrobní vady. Takže se nakonec museli spokojit s úlovkem lipanů z peřejí na řece Vindelalven a menších štik, na které vyráželi s muškařskými pruty na řeku Gargan přímo od chaty.

Předposlední noc jsem před spaním vylezl z chaty a na noční obloze byl takový zvláštní závoj. Bylo jasné, že to je sice slabá, ale polární záře. Za chvíli jsme stáli venku všichni včetně Davida, kterého jsme museli vzbudit. Kluci polární záři nikdy před tím neviděli a i slabá byl zážitek. Během více než hodinového pozorování však značně zesílila a byla to nakonec neskutečná podívaná. Stále se objevovala a mizela, ukazovala se nám v mnoha podobách a chvílemi dokonce měnila barvy od zelené až po fialovou.

Osobně považuji akci losos 2024 za vyvedenou. Tři ze čtyř účastníků měli lososa na prutě, 4 lososi zdoláni, uloveny krásné štiky, počasí vyšlo, komárů bylo přiměřeně, sauna osvěžující, dobrá parta a na závěr úžasná polární záře. Ano, bylo by skvělé, kdyby si každý ulovil svého lososa, ale realita je taková, že i jen záběr od lososa atlantského lze považovat za úspěch.

Musím poděkovat všem zúčastněným za perfektní výpravu a hlavně skvělou náladu po celou dobu.
Děkuji pánové, byla to jedna z nejhezčích výprav do Švédska, kterou jsem zažil!

Borek Zajíček





Vindelälven-Gargan 17-24 srpna 2024

Většina účastníků naší výpravy se soustředila na lov lososů, respektive na peřeje řeky Vindelalven v pěší vzdálenosti od chaty (nad i pod). Po Danielově guidingu jsme zjistili, že losos se dá potkat prakticky všude, což se nám během chytání potvrdilo. Daniel nám nicméně doporučil několik míst, kde lososi odpočívají po překonání peřejí, nebo před cestou do dalších, na ta jsme se soustředili více a tam jsme také dva lososy zdolali (77 cm a 64 cm). Minimálně tři další jsme ztratili. Jeden velký přímo v peřejích, tam nebyla šance ho zdolat, o kameny se uřízla pletenka (i s dlouhým návazcem). Další dva boje proběhly na klidnějších místech, ale v obou případech se jednalo o nesmírně silné ryby, které po dlouhém boji vytřepaly háček. Pak jsme zažili několik záběrů/ran do prutu, u kterých bylo podle razance jasné, že se také jednalo o lososy, bohužel bez záseku.
V peřejích, nad nimi i pod nimi nám k našemu překvapení na plandavky i woblery reagovali pěkní pstruzi (nej zdolaný 35 cm) a lipani (39 cm). Dle Danielových slov to ale bylo špatné znamení, protože pokud berou pstruzi, tak lososi nejsou aktivní. Jinak by pstruhy vyháněli a ti by se místo lovení schovávali. Losos je místní "king of the water".
Kdykoliv chtěl člověk zvolnit, stačilo nasadit "duhákovou" plandavku a nebyla nouze o zábavu. V mělkých peřejích se tak dalo chytit 10 lipanů za půl hodiny.
Největší štiku na řece mezi peřejemi jsme měli 87 cm, okouny kolem 30 cm. Jednou jsme absolvovali výlet loďkou proti proudu Garganu a bavili se s hladinovými žábami v travách, k tomu přišlo pár malých okounů. A také jenom jednou jsme vyzkoušeli nafukovačku s motorem na rozlitině Vindelalvenu. Bohužel jsme nevyužili potenciál tohoto místa, protože jsme se snažili v proudných úžinách "trolovat" lososy (bez úspěchu) a málo času jsme věnovali prohazování štičích zátok. Ale kdykoliv jsme zátoku či břehy prohodili, přišla štika nebo větší okoun (39 cm). Sem bych šel příště celý den čistě na štiky a okouny a neztrácel čas lososy.
Také jsme zkusili dvě pstruhovo-sivenová jezírka, ale bez jediné zdolané ryby (tedy lososovité, okouni tam byli). Daniel nám doporučil dvě, kde se dá chytat z břehu, obě jsme v jeden den zkusili a nic. Zdálo se, že je na tyto ryby moc teplo, prostě nepřišel ani jeden záběr.
K řece Vindelalven nemám výhrady, zkušenost s lovem na ní byla super.
U řeky Gargan bych ocenil loďku s motorem. Vymotat se ze zátoky u chaty sice vyžaduje kvůli kamenům pádla, ale na řece samotné by pak motor umožnil prozkoumání a pohyb dále proti proudu. Při šířce řeky je proud přece jen docela silný a po nějakém čase už se nám dál pádlovat prostě nechtělo.
Rozmanitost způsobu lovu i ryb je v tomto revíru velká.
Místo samotné se nám moc líbilo a rádi bychom se tam někdy vrátili.
Stručněji to nešlo, zážitků bylo spousty...

Zdeněk K.

načíst další reportáže