Švédsko - Tjuonajokk - Reportáže

Tjuonajokk -
červenec

Takovéhle léto ve Švédsku nepamatujeme! Slunečné počasí a vysoké teploty se v Tjuonajokk projevují pozitivně i na počtu prodaných piv a zmrzliny, kterou jsme začali dělat ze smetany a v okolní tundře rostoucích morušek...
Slunečné počasí nevadí kupodivu ani rybám. Závěr července byl poněkud netradičně ve znamení štik. Sice sem většina rybářů přijíždí na lipany a pstruhy, ale lovu extrémně aktivních štik prostě nešlo odolat. Dokonce jsme pro naši půjčovnu museli dovézt dalších pár setů (prut+naviják+šňůra) pro lov štik, jaký byl o štiky zájem.
Oproti minulé sezóně se chytá o něco více pstruhů, možná pomohlo snížení limitu povoleného ponechání lososovitých ryb na 1 rybu na rybáře a den. Mimochodem toto pravidlo už neplatí jen v Tjuonajokk, ale na celých řekách Kaitum a Kalix.

Z Tjuonajokk zdraví
P. Jobs





Muška - CDC-indikátor pro lov lipanů v Tjuonajokk
Postup vázání mušky - CDC-indikátoru pro lov lipanů v Tjuonajokk, tak jak ji váže nestor evropských vazačů Marc Petitjean.




Vzpomínky na léto
Léto v Tjuonajokk - rybaření v kraji polárního dne




Srpen
Několik zdařilých fotografií z letní sezóny v Tjuonajokk.








Tjuonajokk,
2.-9.8.2013

Příroda a ryby samozřejmě bez výhrad - nádhera. Ryby v místním standardu, takže 30 - 50 lipanů/den/prut - žádný problém, letos byli lipani ve větším počtu než dříve. Chytaly se ryby až k 50 cm, něco málo jsme chytli přes 50, ale ryby 45 + byly procentualně tak ke 40 % z celkového počtu.
Celkem jsem za týden rybaření v Tjuonajokk ulovil asi 200 lipanů a 30 pstruhů potočních.
Největší lipan měřil 51 cm, by uloven na mušku.

V příloze pár fotek z naší výpravy.

S pozdravem

Luděk Zdražil






Tjuonajokk,
červenec 2013

Po více než pěti letech hledání svého nástupce, se majitelům Tjuonajokk – manželům Kristelovým konečně podařilo najít člověka, který byl nejen schopen Tjuonajokk koupit, ale je i příslibem investic do renovace vybavení rybářské základny, má dlouholeté zkušenosti s rybářskou turistikou a sám je aktivní muškař.
Per Jobs je Švéd z ostrova Gotland, kde několik let organizuje rybářské pobyty zaměřené na lov mořských pstruhů a štik. Stávající personál Tjuonajokk zde bude pracovat ještě nejméně v roce 2013 a Tjuonajokk bude fungovat jako dříve. Pro sezónu 2014 však Per chystá několik novinek – například úpravu několika chat na dvoulůžkové chaty s kvalitnějším vybavením a postelemi, opravu sprchy, zlepšení výkonu systému ohřevu vody apod.

A jaké je letošní rybaření?
Po extrémně teplém a suchém červnu se počasí počátkem sezóny pokazilo. Rybaření v první polovině července komplikoval nepříjemný vítr a mírně zvýšená hladina vody. V některých dnech byl tak silný vítr, že nebylo možné dojet s lodí přes jezero k peřeji Tjirtjam. Přesto bylo rybaření standardně velmi dobré – každý den se chytají lipani a pstruzi 45-50 cm, podařilo se ulovit několik lipanů ve velikostní třídě 53-55 cm, pár okounů délky cca 40 cm a zatím největší pstruh sezóny měřil rovných 65 cm.



Duben

Letní rybářská sezóna v Tjuonajokk trvá jen krátkých 8 týdnů v červenci a srpnu. V jarním období (duben-květen) je Tjuonajokk otevřen především pro skupiny nebo po předchozí dohodě.
Ale pod pojmem "jarní rybaření" si v Laponsku představují přeci jen něco jiného, než jinde v Evropě. Jaro v Tjuonajokk, to jsou sněžné skútry, lyže, vrtáky na led, marmyšky a termoska s punčem...
Přes den se teploty nezřídka vyšplhají i nad nulu, ale v noci stále mrzne. Pokud nebude abnormálně teplé jaro, tak sníh i led vydrží až do konce května.


6. - 13.7. 2012
Zdravím z Bruntálu!

Právě jsme se vrátili s Ondrou z Tjuonajokku.
Počasí nám vyšlo perfektní. Pršelo mírně jen jeden den. Teplota přes den byla kolem 20°C - ideální k vodě.
Hladina řeky byla vlivem opožděného tání sněhu cca půl metru nad normálem, ale postupně opadávala.
Denně jsme chytali v průměru tak kolem 30 ryb, z toho 99% lipanů (40-50 cm -
největší 52 cm).
Nebyl, ale problém za odpoledne nachytat i přes 50 ryb.
Když to tak sečtu, tak vysloveně rybařině jsme se věnovali tak první 2-3 dny, zbytek týdne jsme pojali spíše rekreačně, napůl turisticky a napůl rybářsky. Chodili jsme chytat i na okolní jezera v tundře (obrázek Ondry, jak se chladí na sněhu, když se zapotil v broďákách) a užívali jsme si nádhernou arktickou přírodu. Ten pstruh je z jezera ke kterému jsme šli 3,5 hodiny!
Štiku jsem chytil omylem hned první den u tábora na malý streamer - měla 90 cm.
Pak už jsme štiky chytat nezkoušeli, protože když jsme na ně chtěli jít, tak v zátočině někdo už chytal.

S Ondrou jsme se shodli, že výlet se povedl a že určitě někam opět vyrazíme.
Posílám pár fotek co fotil Ondra.

Děkujeme za hezký výlet a skvělou rybařinu

Pavel K.


30.7. - 9.8. 2010
V Tjuonajokk to bylo bezva.
Lipani 40 - 55 cm.
No uvidíme příští rok...
Mám z Tjuonajokku natočené DVD, pošlu ho.

Ahoj
Ivoš

2010 - rok velkých lipanů

Jak nám slibovali staří rybáři a jak správně předpověděli i vědci, kteří se zabývají výzkumem ryb v Laponsku, rok 2010 je opravdu rokem velkých lipanů.
Populace lipana procházejí v přírodě čtyř- až šesti-letými cykly. V sezóně na závěr každého cyklu se loví velcí lipani, pak se v následující sezóně skokově průměrná velikost lipanů zmenší a během dalších let lipani opět "rostou" až se na závěr tohoto populačního cyklu okruh uzavře. Nu a rok 2010 je evidentně tím rokem "velkých lipanů". Mnoho našich hostů ještě nevidělo tak velké lipany, jací se letos chytají. Nejen u nás v Tjuonajokk, ale i v okolních revírech na severu Skandinávie se letos loví relativně velcí lipani.
Zatím největšího lipana letošní sezóny v Tjuonajokk ulovil Ove Renkse ze Stockholmu - jeho trofejní ryba měřila plných 65 cm!
Během první poloviny července byli rovněž pstruzi velmi aktivní a máme nahlášeno několik desítek pstruhů délky 45-65 cm.
Tradičně byl začátek sezóny dobrý i co se lovu štik týče. V zátoce při ústí potoka Laeffajokk bylo uloveno několik štik délky okolo 1 metru.

Počasí bylo v první polovině července velmi proměnlivé - od slunečných dní až po deštivé a větrné. Takové typické severské počasí... Zatím máme spíše chladné léto s denními teplotami 15-17°C a v noci se ochlazuje na 7°C. Teplota vody se pohybuje od 10 do 13°C. Díky občasným dešťům je stále relativně vysoká hladina vody, což se projevuje pozitivně hlavně na úlovcích pstruhů.

Z říše velkých lipanů zdraví
Ann-Helen a Ingemar Kristell



Září 2009
Letní sezóna je u konce a přišel pravý čas na bilancování.

Úlovky lipanů byly stejně jako v předchozích letech dobré, průměrná velikost lipanů se pohybovala těsně nad hranicí 40 cm, což je nejvíce za posledních 5 let. Nejdelšího lipana sezóny (63 cm) ulovil švýcarský muškař Thomas Schulthess.
Rovněž úlovky pstruhé byly dobré, korunované několika pstruhy délky 70 cm.
Stejně jako v roce 2008 bylo i letos v řece Kaitum u Tjuonajokk uloveno několik lososů.
Nejdelší štiku sezóny (115 cm) ulovil Mikael Johansson ze Švédska.

Protože celé léto bylo velmi suché, pohybovala se hladina řeky mírně pod normálem.

Děkujeme tímto našim klientům i obchodním partnerům za vydařenou letní sezónu a těšíme se na další spolupráci v roce 2010.

Z podzimního Tjuonajokk zdraví
Ann-Helen and Ingemar Kristell



1. - 20. červenec 2009
První tři týdny letošní letní rybářské sezóny jsou za námi. Počasí bylo velmi proměnlivé - někdy slunečno a teplo, jindy déšť a občas i silný vítr. Denní teplota vzduchu kolísala od 7 do 25°C, teplota vody se pohybovala mezi 8-13°C.
První týden sezóny byla relativně nízká hladina vody v řece Kaitum, ale po několika deštích se hladina vody v řece vrátila k normálu.
Rybaření bylo skvělé. Registrujeme celou řadu lipanů ve velikostní kategorii 48-58 cm a dost bylo i štik 75-95 cm.
Nejúspěšnějším muškařem sezóny je zatím Thomas Schulthess ze Švýcar, který v Kaitum ulovil malého lososa a zatím největšího lipana roku - 62 cm.
Zdá se, že lipani mají v letošním roce všeobecně velmi slušnou délku a hmotnost.

Z letního Tjuonajokk zdraví
Ann-Helen and Ingemar Kristell


Duben 2009
Ptáme se Ingemara - majitele a manažera rybářského revíru a kempu Tjuonajokk.

Jaká byla letošní zima v Laponsku?
Neřekl bych, že byla - zima pořád v Laponsku je! Množství sněhu bylo jako za starých časů a ještě dnes ho leží okolo nejméně 60 cm.
Ale i k nám dorazily sluneční paprsky a přes den je obvykle příjemných 0-10°C a jaro je opravdu za dveřmi.

Jaká byla zimní sezóna lovu na dírkách?
My na dírkách v Tjuonajokk moc nechytáme. Na řece praktickujeme "chyť a pusť", což se se zimním rybařením moc neslučuje, protože ryba vytažená z vody na silný mráz je v podstatě okamžitě poškozená a její puštění je vyloučeno.
Ale na horských jezerech v okolí jsme si před týdnem hezky zachytali siveny.

Jsou v Tjuonajokk na rok 2009 nějaké novinky?
Nic, čeho by si naši hosté všimli. Snažíme se spíše nabízet stálou kvalitu služeb, klid a pohodu.
Na sezónu 2010 plánujeme výstavbu zaměřenou na zlepšení infrastruktury, ale zatím je vše ve stádiu plánování a příprav.

Co si myslíte o populaci ryb v revíru? Přibývá ryb nebo spíše ubývá?
Od roku 1995 probíhá v Tjuonajokk a okolních vodách každé léto projekt Švédského rybářského institutu, který přináší spíše pozitivní zprávy.
Na 800 metrech peřejí žije údajně okolo 4000 lipanů. Zdejší populace je zdravá a dokud bude množství návštěvníků revíru omezeno, jako je tomu doposud, bude Tjuonajokk patřit k nejlepším lipanovým revírům na světě.

A co jiné druhy ryb, pozorujete nějaké trendy?
Tjuonajokk je především lipanový revír, nicméně v posledních letech se celkem zajímavě zvyšuje průměrná velikost lovených pstruhů. Těžko říci, jestli je to tím, že umíme lépe rybařit a máme lepší vybavení nebo tím, že se v posledních letech rybaří především metodou "chyť a pusť" a pstruzi tak mají více času dorůst do zajímavé velikosti...
Asi bych neměl zapomenout na štiky, které patří i mezi muškaři ke stále oblíbenějším úlovkům. Naši-švédští rybáři je sice nechytají, ale hlavně hosté z Itálie, Francie a z Čech ví jak na ně.

Na přelomu dubna a května máme v Tjuonajokk několik pobytů zaměřených na zimní aktivity (skútry, běžky, saunu, vodku...). Pak bude kemp uzavřen a začátkem července už budeme opět připraveni zahájit letní rybářskou sezónu.


26.7.-3.8. 2008
Dvojice našich muškařů cestujících z Prahy do Tjuonajokk nezačala svou výpravu právě šťastně. Na pražském letišti jim zapomněli(!) naložit zavazadla do letadla a ačkoli to rybáři hlásili na ČSA už ve Stockholmu, když zavazadla nevyjela na pás, nedokázali mistři z ruzyňského letiště doručit zavazadla do Stockholmu ani následujícím spojem. Naštěstí jsou na podobné příhody se zavazadly Švédi zvyklí a zpozdilé batohy dorazily nakonec do Tjuonajokk jen s několikahodinovým zpožděním.
První dny v Tjuonajokk byly doslova rybářskými orgiemi. Během dne občas přišly chvíle, kdy bylo i deset hodů se záběrem! Každý den mohl muškař ulovit několik desítek lipanů délky 40-45 cm a ryby do 47 cm patřily k dennímu standardu. Největší lipan, kterého ulovili naši muškaři, měřil 49 cm. V tišinách mezi peřejemi Taivek a Kukkak zdolali i několik pstruhů obecných délky okolo 50 cm a jeden opravdu veliký pstruh (?nebo snad losos?) se po elegantním výskoku odporoučel po proudu Taiveku aniž dal rybáři šanci...
Ve středu se ochladilo a rybařina byla výrazně těžší, přesto se dalo dobře zachytat, i když bylo nutné častěji měnit mouchy.
Jak pravil jeden z rybářů:"Když jsem se přesvědčil, že se v Tjuonajokk dá opravdu platit kartou, neznala moje radost mezí - lahůdky ze sobů, losů nebo i tetřeva hlušce nás zlomily a s radostí jsme chodili na snidaně i večeře. Tjuonajokk jsme si opravdu užili se vším všudy."

1.-17. července 2008
Máme za sebou první polovinu července a tím pádem i více než dva týdny letní rybářské sezóny v Tjuonajokk.
Samotný začátek července se odehrával za relativně chladného počasí a řeka byla trochu zvedlá v důsledu dešťů a zbytků sněhové vody. Ale už po 5.7. se stav vody vrátil k normálu a kromě deštivých dní jsme měli i nádherné letní dny s jasnou oblohou. Teplota vody se pohybuje mezi 8-13°C.
Rybaření je nadprůměrné. Uloveno bylo několik desítek lipanů délky 48-58 cm a také hodně pstruhů nad 45 cm. Nejdelší pstruh ulovený v první polovině července měřil 64 cm (nádherný jezerák - viz foto). Několik klientů navštívilo i jezero Leffa, ale ani největší ulovené štiky nebyly delší než 100 cm.
Jeden z našich hostů ulovil v peřeji Kuhkak malého lososa. Podle údajů z dolního toku řeky táhne letos do Kaitum abnormálně velké množství lososů a tak je téměř jisté, že celá řada z nich si najde cestu až k nám - do Tjuonajokk.

Z letního Laponska zdraví
Anneli a Ingemar

6.-13. července 2008
Na rybářské výpravy prostřednictvím CK PEPA do Švédska jsme se vydali již několikrát. Pokaždé jsme se při výběru destinace zastavili u revíru Tjuonajokk, ale vždy jsme návštěvu tohoto rybářského kempu odložili na později. Letos jsme se konečně rozhodli navštívit nejsevernější část Švédska – Laponsko a zamířili jsme na Tjuonajokk. Nelitovali jsme.
Termín 6.7. – 13.7. 2008 znamenal téměř počátek sezony, tak jsme byli zvědavi jak budou ryby brát a byli jsme připraveni zaplatit nováčkovskou daň. Naše minivýprava čítala pouze dvě osoby – mne a mého kamaráda Mirka, se kterým jezdíme na společné výpravy. Poslední část cesty – transport vrtulníkem z Kiruny na Tjuonajokk nám dala z ptačí perspektivy představu v jaké krajině se budeme následujících šest dnů pohybovat.
První překvapení se konalo po příletu. Majitelé kempu – Ingemar a Ann-Hellen Kristell nás osobně přivítali, včetně pěti chlapců ve věku cca 20 let, kteří zde formou brigády pečují o veškerý život, včetně rybářského průvodcovství či člunové taxislužby. Následovala prohlídka kempu a seznámení s pravidly chování. Teprve později jsme si uvědomili, co nás zaujalo a celou dobu pobytu v kempu a okolí provázelo. Byla to disciplína. Nikoli vojenská, ale dobrovolná disciplína, založená na úctě, obdivu a respektu k přírodě. Takové disciplíně jsme se rádi podřídili a sdíleli ji s ostatními rybáři v kempu.
Výjimku z respektu k přírodě jsme však nemohli udělit místním komárům, kterých po 14 denních deštích bylo opravdu hodně, nicméně kombinace různých repelentů, plácání rukama, vhodného oblečení, občasného ochlazení (pod 10 st. C), větru a častého pobytu uprostřed řeky vytvořila život snesitelnější než jsme původně předpokládali.
První den, kolem 14 hodiny, jsme na člunu vyrazili na nejbližší peřeje Taivek po proudu řeky Kaitumalven. Přibližně 15 min. jízdy na člunu nás přivedlo k pravému břehu řeky a následovaly první muškařské pokusy. Zatímco já jsem zkoumal dno řeky, jak bych se nejlépe dostal k dobré pozici v proudu, Mirek už držel na prutu prvního lipana – první švihnutí šňůrou a lipan hned něco přes 50 cm v poměrně klidnější části proudu. Jakmile jsme našli vhodnou nymfu, pochopili jsme, že jsme narazili na lipaní ráj. Do večera jsme měli každý k 15 lipanům v rozmezí 40 – 45 cm a spokojeně jsme kolem 23 hodiny ulehali za slunečního svitu ke spánku.
Druhý den jsme vyrazili hned ráno po snídani (doporučujeme v místní restauraci) proti proudu řeky jezerem Kaitumjaure k jednomu ze vtoků do jezera. Cesta lodí nám vzala více než hodinu a měli jsme co dělat, abychom hledané místo nalezli. Tentokrát jsem byl rychlejší já a na malého streamera jsem vytáhl 40 cm krásně zbarveného pstruha. Lipani rovněž brali, ale byli menší a rozhodně jich nebylo tolik jako předchozího dne. Nicméně krásný výlet lodí po celé délce jezera pod horami, na kterých leželo ještě dost sněhu, v nás rovněž zanechal úžasné dojmy.
Další čtyři dny se nesly ve střídavých návštěvách peřejí po proudu řeky a to jak s vlastní lodí nebo s využitím „lodní taxislužby“, se kterou bylo možné proplout obtížnými úseky řeky až po peřeje Kukkak. Mirkovi se podařilo chytit ještě jednoho velkého pstruha – kolem 50 cm, ovšem lipani, kteří střídavě brali jak v proudech, tak v tišinách i na suchou a dávali o sobě pořádně vědět, nás vždy přivedli rychle zpět k 16 silonu na konci a lipaní mušce. Na některých místech bylo rojení hmyzu natolik silné a lákadlo pro vyhladovělé lipany tak velké, že řeka doslova žila krásně se vlnícími červenými hřbetními a ocasními ploutvemi nádherných ryb. Mohli jsme si opravdu vybrat místo i způsob lovu a stále jsme byli úspěšní, jakoby se již zmíněná disciplína přenesla i na ryby do řeky – tak poctivě lipani brali. Můžeme potvrdit, že slova o tom, že se jedná pravděpodobně o nejlepší loviště lipanů v Evropě, ne-li na světě, nejsou přehnaná.
Kromě ryb však stojí opravdu za zmínku celková harmonie kempu, mimořádná úroveň a kvalita místní restaurace. Rozhodně doporučujeme neminout a alespoň několikrát ochutnat připravované večeře, jakkoli čerstvou rybu na mřížce, připravovanou uprostřed přírody lze také doporučit.
Odjížděli jsme s velkou pokorou před silou a krásou laponské přírody, která poznamená každého jejího návštěvníka. Mimořádný příklad toho, jak se příroda dokáže člověku odvděčit, pokud nemá ambici ji pokořit a naopak pokud přijme její pravidla za své.
Luděk Zdražil

Proč jezdím na Tjuonajokk?:
"Kurva Zdenku já jsem na tom s tím casem uplne stejne jak ty. Nestíhám nic a k poste se dostanu az o den pozdeji. Vsechno platí, peníze ti poslu hned v pondelí.
Práve proto ze je to s tím casem tak hrozné, pojedu na Tjunajokk.
Vís co si na nem nejvíc cením? Ze tam není signál a nejde tam telefon!!!!
S pozdravem JN"

načíst další reportáže