Švédsko - Hokensas - Reportáže

Hokensas
červenec-září

Letošní rok se nejen v Hokensas moc nevyvedl. Velká část rybářů každoročně mířících za lovem pstruhů na jezerech v Hokensas se ze strachu před koronavirem cesty raději zřekla, někteří přesunuli své výpravy na podzim nebo na další rok. Ale jsou i tací, kteří nehodlají svoje zvyky měnit, a rybářská sezóna bez Hokensas, by pro ně nebyla úplná. Ti do Hokensas normálně jeli, třeba později, než plánovali, ale jeli.
V květnu a červnu, kdy byly zmatky největší, byli v Hokensas především návštěvníci z okolí, ale později se revír vrátil k víceméně běžnému režimu.
Rybaření v červenci a srpnu jako obvykle komplikovaly vysoké teploty. Ryby nebyly příliš aktivní, ale kdo vydržel, ten se úlovku dočkal. Koncem srpna se teplota začala snižovat a začátkem září byla již na rozumných hodnotách, což se projevilo i na úlovcích.

15.9.
Zdravím ze slunečného a anticovidového Hokensasu. Přivítal nás sice déšť, ale náladu vylepšily už v sobotu odpoledne nádherné úlovky. Dá se říci, že berou jen velké ryby. Prostě Hokensas nemá chybu.
Zdeněk Š.

12.-15.9.
Jsme nesmírně rádi, že jsme vůbec tady.
Co se týká lovu, tak ryby jsou letos větší a není snadné je ulovit, přesto si myslím, že se nám docela daří.
Zatím lovíme na Tidanu a máme řadu pstruhů duhových i obecných přes 50 cm. Jezero máme rezervované na čtvrtek, od místních máme zprávy, že to tam moc nebere, ale to nám tvrdili i o Tidanu...
Jinak už se příroda začíná krásně barvit, takže naše nadšení je tím znásobené.
Standa B.

5.-12.9.
Počasí celkem šlo, jeden den pršelo ale ne moc.
Zkoušeli jsme vláčení a mouchu. Moucha převažovala.
Kombinace jezera a dvakrát řeka Tidan. Na Tidanu byl absolutní přetlak rybářů. Pravda zvolili jsme nešťastný termín. Celý čtvrtek a pátek odpoledne. Pokud by tomu bylo tak i v budoucnu už tam o víkendu nikdy nepůjdu. Kolega Roman byl úspěšný. Měl celkem asi 10 vytažených ryb. Jen duháky. Jsem nemehlo a proto jsem měl jen jeden záběr a ten mi urazil duhák v uzlu.
Na jezerech jsem tak přišel o spoustu velkych ryb.
Strandgölen - foukal vitr 8m/s a uvnitř v kotli jezera se točil. Takže nějaké stavění se po větru moc neplatilo. Nějaké záběry jsme měli ale ryba jen jedna.
Prinsasjoarna - asi nejlepší jezero. Zde jsme nachytali valnou část ryb, duháky i potočáky.

Postřehy:
Je docela velký úbytek vody tak 0,5m od srpna. Voda byla ze začátku ještě teplá ale pak už to šlo.

A teď to zásadní, vždy ráno jsme nacházeli množství vnitřností z vykuchaných ryb poházené u břehu v trávě. Jak na Strandgölen tak na Prinsas. Vždy večer tam jezdí partičky balkánců a pánů z blízkého a středního východu, svolávají se telefonama kde zrovna jsou. Už jim nestačí chytat na milion prutů na bubliny na žlutých jezerech. Jezdí i na zmíněná dvě jezera.
Jedna příhoda, kterou jsme zažili s kolegou Romanen. Prinsasjoarna, po 19 hodině už bylo špatně vidět. Dávám pruty do držáku na autě a přijíždí Toyota Corolla combi, švédská značka. Z něj vystupují dva chlápci, zapalují si cigára sednou si na stůl pod přístřeškem, někam volají říkají kde jsou a neopomenou k tomu přidat vagón nadávek v srbochorvatštině. Rozumím jim skoro všechno, protože jsem s podobnými bydlel přes dva roky. V tom přichází Roman a říká, ti jdou na tuty pytlačit. Říkám koukej teď je na..ru. Sundavám prut z držáku a jdu se zabrodit hned na první brod od nich. Znechuceně típli cigára a po pěti minutách odjeli. Zabalili jsme to i my a Roman říká, vsaď se že jeli na Strandgölen. Zadem jsme zajeli na Strandgölen a bingo, dole u přístřešku stálo auto a mělo rozsvícená světla. Máme baterku, opravdu výkonou, kterou kdybych zasvítil do očí, tak vypálím bosenský znak do rohovky. Po našem šajnu baterkou zhasli světla ale stáli stále na místě. Tak jsme začali sestupovat lesem ze stráně směrem k nim. Když viděli že se světla přibližují tak nastartovali a ujeli. Pak to objeli okolo nás a zmizeli v lese v zákazu vjezdu.
Výsledek? Oba Tjarny jsou již nyní bez ryb. Protože se dají snáze prochytat.
Hlavní denní základnou těchto odborníků na skandinávské sociální dávky jsou jezera Göl a to naproti němu přes cestu.
Karel J.

26.8.-5.9.
Ve čtyřech jsme chytli za 9 dnů asi sto deset ryb většinou pstruh duhový a tři potočáky. A pak taky pár okounů a dvě plotice na bobinu.
Voda byla na místní poměry dost teplá tak aktivita ryb slabá, proto úlovků nebylo tolik jako jindy, ale v takovém prostředí to ani nevadí, příště to bude zase lepší.
Největší duhák byl ze Strandgolen - 66 cm, největší potočák myslím Sydvattnet - 52 cm a okoun lehce přes třícet. Vše na mušky.
Petr Č.

15.-22.8.
Letošní rybářský Hokensas nepatřil k těm lepším, protože aktivita ryb, vzhledem vysokým teplotám - až 29°C vzduch, voda 24°C, byla mizerná.
Trofejní jezero Strangolen bylo úplně "mrtvý" - od 5 do 22 hod bez záběru. Nějaké ryby jsme chytili pouze z boatu ale i při tomto způsobu lovu jsem měl 2 dny bez záběru.
Samozřejmě jsme vyzkoušeli všechny možné mouchy, zonkery, streamery, bobiny...
Josef S.

25.7.-8.8.
Ryby nebyly moc aktivní. Neustálé změny počasí. Na třpytku spíše náhodné záběry. Na mušku jsem chytal výhradně na zonkerové streamery a lury. Hodně mi jich spadlo nebo mi utrhly mouchu. Vždy moje chyba. Ale jinak fajn.
Celkem jsem ulovil asi 20 pstruhů duhových délky 50-70 cm. Převládali 55+.
Pokud se dá hovořit o trofejním úlovku tak to byl samec duháka 71 cm / 4 kg, ulovený 30.7. krátce po 19:00 na 3 cm černý zonkerový streamer.
Karel J.




Hokensas 28.5.-4.6.

Ve 4 lidech se nám podařilo vytáhnout celkem 106 ryb, z toho 54 na řece Tidan. Takže bych to považoval za velmi úspěšnou výpravu. Nejlepší ryby byly z jezera Strandgolen (jak jinak), a to jezeráci kolem 60cm a duhák 65cm, 3,25kg. Ale i na řece a dalších jezerech se povedlo ulovit krásné ryby kolem 55-59cm. Počasí také ušlo. Prostě nádherná rybářská dovolená.

Jaromír Š.


Květen v Hokensas

Sezóna v Hokensas začíná každoročně koncem dubna a v květnu jezdí do Hokensas chytat nejvíce českých rybářů. Každý si v tomto jihošvédském revíru najde to svoje, někdo preferuje muškaření na jezerech, někdo přívlač a další třeba muškaření na řece Tidan, kde se dají ulovit pstruzi duhoví i obecní velmi slušných velikostí.
Níže naleznete krátké komentáře, postřehy a úlovky některých návštěvníků, kteří Hokensas navštívili letos v květnu.

18.-25.5.
Jezera v Hokensas nejsou jednoduchá a řeka Tidan je nádherná a umožňující vyzkoušet všechny techniky muškaření na poměrně malém prostoru.
Já jsem si ulovené ryby celý týden počítal a celkem jsem napočítal 56 ks lososovitých ryb. Ostatní účastníci nic nepočítali, ale odhadem dopadli podobně.
Nej ryba naší party byl pstruh duhový délky 73 cm ulovený na jezerní luru (olivová larva vážky) dne 22.5.2019.
Stanislav B.

17.-25.5.
Ve čtyřech lidech jsme ulovili:
Pstruh duhový 85 ks
Pstruh obecný 1 ks
Největší ryba: pstruh duhový délky 74 cm na umělou mušku
Dalibor Š.

11.-18.5.
V Hokensas jsme chytili převážně duháky v délkovém rozpětí 38-53 cm a povedla se jedna štika okolo 65 cm.
Martin H.

4.-11.5.
Za minulý týden jsem v Hokensas chytil 18 pstruhů duhových od 38 cm do 45 cm. Připadá mi, že chytám čím dál menší ryby.
Brzy na jaře se mi nejlépe chytá na položenou (plovoucí těstíčka).
Na mušku začátkem května pstruzi v Hokensas většinou moc nejdou.
V červnu a na podzim je to naopak, lepší je muška. Přívlač používám výjimečně.
Josef V.




Hökensas 19-26 května

Revír Hökensas je z hlediska polohy a prostředí nádherným místem. Klid a pohoda u jezer je balzámem na běžným denním režimem pocuchané nervy. To je fakt. Z hlediska počtu ulovených ryb se však nejedná o žádnou hitparádu. Nicméně to, že se na místo pravidelně vracím, svědčí o tom, že kladné stránky převažují.
Podmínky rybolovu byly letos negativně ovlivněny extrémními teplotami, ale i tak se nám podařilo pár opravdu pěkných ryb ulovit. Ve třech jsme ulovili celkem 49 ryb. Mezi převažujícími duháky bylo i pár potočáků. Nejzajímavější úlovky byly pstruzi duhoví 65 cm, 64 cm, 63 cm, 61 cm a lín 50 cm ulovený na mušku (lurku).
Byli jsme jeden den i na Tidanu. Na řece nás překvapilo, že jsme nenarazili na malé ryby, kterých jsme při minulých návštěvách chytali, třeba hned u výtoku ze sádek nebo pod splavem, poměrně velké množství. No a těch velkých bylo letos málo a rybářů hodně. Já si ale nestěžuji, mám to tam prostě rád a určitě se tam brzy zase vrátím.
Kempem by občas mohl v parných a suchých dnech projet kropící vůz, protože řidiči vesměs jezdí po prašných cestách jako hovada. No a co mne nejvíce zarazilo, že po víkendu zůstaly celý týden nevyvezené přeplněné nádoby na odpad a zůstaly v takovém stavu až do našeho odjezdu. Teploty přes den dosahovaly až 27°C!
Dalibor Š.




Zimní Hökensas

Zatímco u nás doma je zima jak má být, v jižní polovině Švédska zatím ještě jezera pořádně nezamrzla. Každoročně vyrážíme na dírky do Hokensas, ale jestli se ve Švédsku neochladí, tak letošek asi budeme muset vynechat.
Už loni v únoru nás počasí v Hökensas dost potrápilo a tak vím, co říkám: když jsme tam 6.2. dorazili, bylo +8°C, po sněhu ani stopy a v rybářském obchodě o ledu na jezerech nikdo moc mluvit ani nechtěl. Prodavač jen pokrčil rameny a dodal "buďte hodně opatrní"!
Nebýt letité znalosti revíru asi bychom chodili jen na "houby". Našel jsem pár kousků ledu, kde se dalo zavrtat, ale i to bylo dost na hraně a bez záběrů. Nakonec jsme však slušné místo našli a na plácku 50x50m za 3 dny pár rybek dostali.
V půlce týdne napadlo přes noc asi 20cm sněhu a trochu přituhlo, což situaci spíš zhoršilo, protože člověk na jezerech nevěděl už vůbec kam šlape. Navíc jsme nebydleli v kempu, ale na statku uprostřed lesů, k němu jen štěrkové cesty a ty k prohrnutí pluhem přicházejí na řadu až jako poslední. K jezerům to bylo asi 18km, byla to po ránu hodně dobrodružná cesta. V tu dobu se nedaleko jela Švédská WRC rallye, připadal jsem si trochu jak Ogier, který chudák všem ostatním závodníkům vymetal stopu.
Měl jsem v paměti jedno místo, které svou orientací na světovou stranu dávalo určité naděje k možnosti zavrtání. Tři dny chytání na jednom místě nás už moc nebavilo, navíc záběrů bylo čím dál tím méně. A světe div se, nové místo se ukázalo jako dobrá volba. Opět šlo jen o kru cca 200x50m, ale už při vrtání "sondy" bylo jasné, že to přinese úspěch. Bělča nelenila a do zkušební ďoury nahodila snad dřív, než jsem stačil pár metrů poodejít. Co víc, než stačila změřit hloubku, měla na háčku pstruha a po dalších asi 10 minutách tahala už třetí rybu. Všechno duháci kolem 50 cm. Zatím co si ona chytala, já vyvrtal asi dalších 8 děr a na všech to šlo stejně, ryba za rybou, nikdy jsem tam nic podobného nezažil. Dělal jsem si čárky do sněhu, ale po 2 hodinách to byla už jen nečitelná čmáranice v rozbředlém sněhu. Počítám, že jsme za 4 hodiny ulovili kolem 20 duháků a největší nádherně stavěný mlíčák měl rovný 3 kila! Posílám i nějaké foto.
Teď sleduji zprávy o počasí z Hökensas, vrtáky i pimpladla připravený a čekám až na severu začne pořádně mrznout...

Ze zasněženého Liberce zdraví David Č.



Květen a červen

Počty ulovených pstruhů dobré, ale to počasí... Stejně jako v celém Švédsku i v Hökensas počasí letos v květnu a počátkem června rybáře zlobilo. A nejen rybáře. Zatímco v dubnu dosahovaly denní teploty až 20°C, od května do poloviny června se většinou střídaly větrné dny s denními teplotami okolo 10°C. Počátkem května překvapil rybáře dokonce i sníh, který přes noc napadl.

2-9 května
Ve čtyřech lidech jsme za týden měli uloveno 95 pstruhů (80 PD + 15 obecňáků)
Nejdelší pstruh duhový měřil 51 cm.
Vše krásné, zdravé ryby - štíhlé s dorostlými ploutvemi!
V kempu v Hökensas bylo sice trochu "přečechováno", ale byli to všechno vláčkaři, takže u muškařských jezer jsme byli sami.
Při příjezdu nás překvapila souvislá sněhová pokrývka. Sníh ale do druhého dne zmizel.
Dalibor Š.

23. - 30.5.
Pstruhů jsme k naší radosti tentokrát ulovili hodně.
Nejlepší ryba, jaká se nám povedla, byl duhák 70 cm a 4,3 kg ulovený na umělou mušku-luru na jezeře Strangolen
Michal H.

23.-30.5.
Chatky v Hokensas byly od našeho posledního pobytu zrekonstruovány, musím velice pochválit matrace na spaní. Naopak už by mohla být wifi zdarma.
Úlovky: pstruh duhový - 17 ulovených a dalších 31 kontaktů (utrhlo, spadlo, netrefilo apod.)
Vyloženě trofejní úlovek nebyl, největší 51 cm, všechno chyceno na mušky (suché, lury, pakomáry apod.)
Jaromír Š.

30.5.-8.6.
V pěti lidech jsme na jezerech měli celkem 120-130 pstruhů. Jeden den jsme ve dvou muškařili na jezeře Kvarkasjon, kde jsme měli celkem 13 pstruhů obecných – dva byli 45-50 cm, ostatní 30-40 cm.
Dvakrát jsme byli na Tidanu. Krásné chytání – za dva dny ve dvou jsme měli skoro 60 ryb, z toho asi 15 duháků a potočáků okolo 50 cm, ostatní okolo 40 cm.
Trofejní úlovek letos nebyl, ale potočáci z Tidanu okolo 50 cm jsou nádherný.
Překvapením na jezeře Sydvattnet byla štika 70 cm chycená na pakomára a 40 cm okoun z Nordvattnet, také na mušku.
Ryby mi připadají rok od roku v průměru menší. Ale když berou jako letos, tak mi to ani nevadí. S ubytováním i rybařením v Hökensas jsme spokojeni i když je od rok od roku dražší...
Petr, Úvaly

6.-13.6.
Celkem jsme za šest dní rybaření ulovili 23 pstruhů duhových délky 36-53 cm. Ten největší byl uloven na přívlač. Největší ulovený pstruh obecný měřil 39 cm.
Jitka Z.




Hokensas
26.1.-1.2.
Ve švédském revíru Hokensas začala letos zima po dlouhém váhání až v polovině ledna.
Výprava, která přijela do Hokensas 26.1., dorazila do zelených lesů, kde nebylo po sněhu téměř ani památky a na jezerech byl čirý, ale dostatečně silný led. Sněhová nadílka však záhy dorazila.
Po dvou dnech nepříliš úspěšného rybaření na čirém ledu, kdy ryby rybáře velmi dobře vidí, začal konečně padat sníh. Napadlo krásných 15 cm prašanu a pstruzi začali brát.
V atmosféře pravé severské zimy (ale při mírných teplotách okolo 0°C) se na dírkách podařilo ulovit celou řadu pstruhů včetně jednoho krasavce délky 65 cm.
Cesty k jezerům jsou dobře sjízdné, jezera bezpečně zamrzlá a na rybáře čekají v únoru dobré podmínky.



Hokensas 12.-19.10.

Patříme s rodinou v Hökensas ke stálým hostům. Letos v říjnu jsme zde byli jen se synem a naše podzimní výprava se opravdu vyvedla. Přálo nám počasí i ryby. Bylo sice chladno, ale vesměs jasno.
Za šest dní muškaření jsme ulovili celkem 30 pstruhů délky 40-58 cm a patřili jsme k těm úspěšnějším rybářům v Hökensas.
Jak jsme si všimli, mnozí místní rybáři, se kterými jsme se potkávali, chytali na příliš velké mušky a nezřídka svým pohybem na břehu i ve vodě ryby plašili.
Přitom bylo zřejmé, že záběrů se dalo dosáhnout jen při absolutně nenápadném pohybu po břehu, brození vůbec nepřipadalo v úvahu! Chytali jsme pouze ze břehu a to na místech, kde porost umožňoval nahodit alespoň 15-20 metrů.
Obecně platilo, že ryby braly jen malé mušky (délka do 1 cm), především velmi pomalu vedené pakomáry, pupy a bobby. My jsme používali převážně olivově-šedé vzory, ale nachytat se dalo i s malými muškami petrých barev.
Protože ryby byly opatrné, používali jsme koncový návazec 0,16-0,18 mm.
V porovnání s květnovými a červnovými výpravami byly ryby opatrnější a přednost dávaly malým a pomalu vedeným muškám, nicméně to bylo velmi hezké - technické chytání. A jako bonus - u vody nebyli skoro žádní lidé.

Tomáš V.


Hokensas 26.5.-2.6.

Jezdím na revír Hokensas pravidelně a sleduji stále se zmenšující počet a velikost chytaných ryb. Zcela jistě na tom mají zásluhu i kolegové masaři z Čech a Slovenska, kteří rybu chytit umí, ale na rozdíl o Švédů, kteří si vezmou rybu a jdou si ji domů sníst, se klidně chlubí ža ryby byly sice malé, ale každý si jich 10 hned první den zmasil. Bohužel někteří Švédové se to pomalu učí také.
Jediné co se dá vytknout ubytování v Hokensas, je prodej karty na wi-fi, která je v horní části u chatek dostupná intenzivním běháním kolem chat a naháněním IP adresy. Připojení 1-2x za den je extra úspěch.
Letos byly ryby menší, ale přičítám to počasí, dlouhé zimě a malým přírůstkům a také výše uvedenému nešvaru masívního přesunu ryb z vody do mrazáku. Bohužel nám nestíhají dorůstat. Žádné trofejní )lovky jsme letos neměli, ale někteří "kolegové" se na nástěnce chlubí několikakilovými pstruhy, přestože jsme jejich úlovky viděli, a měl-li by dosáhnout některý pstruh uvedené hmotnosti, musel by být z olova. Bohužel se tak zcela zkresluje statistika revíru nejen pro návštěvníky ale i pro vlastní hospodáře.

Karel K.

načíst další reportáže