Reportáže
V Laponsku slunce pokaždé nesvítí 19.8.2008
O nevyzpytatelnosti počasí ve Švédské části Laponska a o pravdivosti rčení:“nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“, jsme se přesvědčili při loňské srpnové výpravě na daleký sever, do přírodní rezervace v okolí městečka Ammarnas, v horách mezi Švédskem a Norskem. Po roce jsme se vrátili opět do oblasti severního polárního kruhu i když tentokrát o několik set kilometrů jižněji. Tou pomyslnou „stejnou řekou“ byl tedy Sever Švédska. Nabiti pouze kladnými zkušenostmi z loňského roku, jsme věřili, že i letos budeme úspěšní a že nás Laponská příroda přivítá opět s přívětivou tváří, s hřejivými paprsky slunce a že řeky a jezera nám otevřou svou bohatou náruč s nepřeberným množstvím kapitálních pstruhů a lipanů s velkými praporci hřbetních ploutví, toužících jen po našich muškách. Vše bylo ale trochu jinak.
Krátké zprávy a postřehy 14.8.2008
Krátké reportáže, zprávy a postřehy návštěvníků oblasti Halsa a Aure.
Švédsko – Gafsele - LapponiaZa sluncem do Gafsele 19.6.2008
Kdo by čekal, že konec května musí být v jižním Laponsku studený, byl by letos překvapen. První den jsme se v poledne vrátili z ryb do chaty ne kvůli hladu, ale protože bylo takové vedro, že jsme se jeli převléct do kratkých kalhot!
Teplota vody v sobotu 31.5. v uzavřených zátokách byla až 15°C a v řece se teplota vody pohybovala okolo 11°C.
Začali jsme celkem slibně a hned první den jsme v řece Angermanalven před Gafsele ulovili štiky 107 cm a 100 cm
Jaro v Sudureyri 27.5.2008
První rybářskou výpravu zaměřenou na mořský rybolov na Islandu jsme naplánovali těsně před oficiální začátek místní rybářské sezóny 28.4.-5.5. 2008...
Norsko – oblast TromsoLyngseidet aneb jak se zadařilo v Lyngenfjordu 2.3.2008
„Kde jsou, vidíš je někde?“ ptá se Jirka a čtvero párů očí s napětím propátrává vodní hladinu. „Támhle vlevo a jedou přímo na nás, připravte se,“ odpovídám s napětím v hlase. „Pozor, 10 sekund do startu. 5, 4, 3, 2, 1...a jedem!“ Naši loď doslova obklíčil ohromný černostříbrný mrak zmítajících se malých rybek. Sledi byli najednou všude a my jsme s úžasem pozorovali jejich podvodní galapředstavení. Sprint, skoky do vody (nejdříve tedy nad vodu), taneční soutěž v rock 'n' rollu, synchronizované plavání – ohromné množství disciplín jsme mohli sledovat prakticky najednou a stačilo se jen lehce nahnout přes bok lodi. Ale zpět k povinnostem! Dva těžké a dva přívlačové pilkry se odlepují od špiček prutů a klesají do prostoru pod zmítající se masu. „Ty tresky musí být přežrané nebo už jsme moc hlubo...,“ nestačím ani doříct. Prásk...
Sbohem Opalo 25.1.2008
Přírodních řek, které nejsou přímo zasaženy lidskou činností, je na naší planetě čím dále tím méně. Na mnoha byly vybudovány přehrady, jiné mění svůj charakter v důsledku odlesňování, zemědělské nebo průmyslové činnosti člověka. Kamčatka byla až do devadesátých let jedinečnou oázou divoké přírody a tamní vody oplývaly množstvím ryb. S koncem studené války však došlo k otevření kamčatského poloostrova světu, dříve „zakázané“ oblasti jsou snáze dostupné a tamní rozvoj obchodu se nevyhnul ani sféře rybolovu. Intenzivní průmyslový lov lososů ve vodách Ochotského moře i při ústích řek do Pacifiku znamenal již v devadesátých letech pokles počtu ryb, které každoročně táhnou z moře do řek, ale opravdovou pohromou kamčatských řek se staly skupiny pytláků, které loví lososy přímo na trdlištích.
Norsko – oblast Aure-TustnaImmarsundet - první výprava 6.1.2008
Východní pobřeží ostrova Tustna, ležící severovýchodně od Kristansundu, je cílem naší cesty. Tam leží Imarsund – průliv spojující Edotfjord se Strandafjordem. Několik kilometrů dlouhý sund je sevřen po celé své délce vysokými kopci, vytvářející tu neopakovatelnou drsnou ale zároveň krásnou scenérii severské krajiny. Oba břehy průlivu lemuje nesčetné množství zátok s oblázkovými plážemi i příkře spadajícími břehy. Ve spodní části se nalézá několik ostrůvků. Dno průlivu je poměrně členité s maximální hloubkou 120 m. Mělké partie se tu střídají s hlubšími úseky.
Norsko – oblast TingvollfjordMost 2007 4.1.2008
Jsme parta dobrých přátel, rybářů i nerybářů. Ti z nás, kteří patří do té první skupiny tělem i duší, jsme již v minulých letech neodolali svodům rybaření na severu Evropy a proto jsme se několikrát vydali do Norska. Naše nadšení bylo tak veliké, že se nám podařilo přesvědčit i ty naše přátele, kteří rybařině příliš neholdují. I oni se letos rozhodli cestovat s námi za velkými úlovky do norských fjordů.
Norsko – oblast TingvollfjordNení MOST jako MÖST! 4.1.2008
Když jsem se v CK PEPA informoval na možnosti rodinné dovolené ve středním Norsku a Zdeněk do telefonu suše odpověděl: „Nechceš zkusit Most,“ přitrouble jsem se uchechtl a čekal, jaká další vtipnost z něj vypadne. Tak špatně snad zase neartikuluji. Nechtěl jsem s rodinou do severních Čech, ale do Norska! Po dalších 10 minutách hovoru už ale bylo jasno a já jsem se na dovolenou v Mostu (tedy spíše v Møstu) začal opravdu těšit.
Rusko – KamčatkaKamčatka 2007 30.12.2007
Souhrn úlovků rybářských výprav na Kamčatce v roce 2007 podle záznamů Zdeňka Edelmanna.