Maledivy - Maledivy - Reportáže

Beru rybaření jako cestu, během které by se člověk – rybář měl vyvíjet. A když k tomu přidáte ještě vášeň pro cestování, bylo jasné, že mě časem výlet do tropů nemine.

Při rozhodování o premiérové destinaci jsem měl jasno s kým, s cestovní kanceláří PEPA už jezdíme nějaký ten pátek do Švédska a měl jsem jasno co, tedy cílovou rybu, což byl od začátku plachetník a postupně přibyli kranas obrovský a barakuda. A jelikož mou oblíbenou disciplínou je hladinová přívlač, volba padla nakonec na Maledivy. S většinou rybolovných způsobů jsem měl minimální či spíše žádné zkušenosti, pokud nepočítám chytání tloušťů na popp, okounů na vertikální přívlač a pokusy o trolling na vlastní pohon.

Vyzbrojený základní výbavou a hrstkou teoretických znalostí jsem dorazil přes Dubaj na letiště v Malé, kde jsem se postupně seznámil se členy výpravy a následně s posádkou naší lodi jménem... Plachetník! Mezi účastníky výpravy jsem zaregistroval hvězdy rybářských reportáží včetně majitele cestovní kanceláře, tak jsem si v duchu říkal, že jsem se nemohl ocitnout v lepších rukou. A že to bude zpočátku asi drsné…
A bylo.

Krátké a intenzivní zaškolení na téma XL popping, speed jigging a trolling během několika hodin včetně úvodu do mořských uzlů pokračovalo zpětnou vazbou po celou dobu pobytu. Takže už vím, že popovat se na moři musí nahlas (na Berounce jsem se opravdu s takovými vlnami ještě nesetkal), žádné čeření hladiny, že při jigování musí šňůra „bičovat“ vodu a že při trollingu se musí prut zarazit až do kříže držáku. A co je hlavní, nikdy nepřehazovat prut z ruky do ruky. Paradoxně, přesně tak jsem to ve svém úmyslu začít s mořským rybolovem čekal a chtěl.

Účastníků zájezdu 26.1.-5.2.2022 bylo díky Covidu včetně mě jen pět a osádku lodi doplnil kapitán, kuchař a dva lodníci. Musím hned zkraje říct, že pánové Saša, Luboš (občas se mi pletlo, že mu říkali Bohuš), Tomáš a Zdeněk byli úžasní parťáci a učitelé, čímž jim chci hned zkraje poděkovat.
Denní program byl celkem intenzivní a vlastně se od rána do večera člověk nezastavil. Jigging – trolling – popping byly denní disciplíny. Položená se provozovala večer, když už byla loď zakotvená a zájemci se mohli věnovat „parybařině“, jelikož úlovkem byla většinou paryba v podobě žraloka nebo rejnoka. Vše doplňovala pro tyto účely vydatná místní strava.

Trolling vyplňoval přejezdy mezi jednotlivými lovišti a sotva jsem pochytil jeho základy, dostal jsem záběr na imitaci chobotnice, výsledkem bylo větší bonito 69 cm, které ovšem vzápětí přebil kolega Luboš stejným druhem v délce 77 cm.
První zkušenost s XL poppingem ovlivnily slušné vlny, jejichž houpání jsem na střeše lodi nedokázal sladit s nahazováním, takže jsem to nakonec vzdal a sledoval znalejší kolegy. První večer byl předposledním, co jsem chytal na položenou s kouskem masa, výsledkem byla menší cejnovka (emperor fish). Od následujícího rána jsem se zažral do (speed)jiggingu a položenou jsem sledoval už jen z povzdálí. Velmi příjemným doplňkem bylo šnorchlování, kde si člověk připadal jako v akváriu korálových rybiček.

Ranní jigging přinesl další, pro mě nové druhy: chňapala velkého, kranase ostrovního a kanice měsíčního. Následovalo spektakulární šnorchlování, protože není moc míst na světě, kde během půl hodiny uvidíte rejnoky (siba skvrnitá), napoleona (pyskoun vlnkovaný) a mantu plus houfy korálových ryb. Vše prokládáno pokroky v poppingu a trollingu, kde jsem tedy spíš sledoval počínání zkušenějších kolegů.

Hned následující den byl pro záměry mé výpravy velmi významný, ač tomu od rána nic nenasvědčovalo. Na klasický jigging jsem sice ulovil po ránu konečně větší cejnovku o délce 70 cm a pak kromě tradičního potápění se po dobu mého lovu až do odpoledne nic zvláštního nestalo.
První highlight mé premiérové výpravy do tropů nastal krátce poté, kdy Luboš zdolal na trolling menší bonito, což možná způsobilo, že se dostal do permanence i můj wobler.
Nástraha v barvě wahoo se zalíbila něčemu většímu, než bonito. O co se jedná, jsme poznali chvilku po prudkém záběru, kdy se nad hladinu vymrštil vytoužený plachetník. Jelikož jsem se podobným zdoláváním zkušenost neměl, trvalo poměrně dlouho, než se ryba dostala, díky společné dokonalé koordinaci, na palubu. Díky zejména Tomášovi, který mi po chvíli zdolávání přes protesty organizátora („zdolávací pás je pro slečinky!“) připnul zdolávací pás. Hned první ryba na mém seznamu v délce 240 cm s mečem byla bleskově vyfotografována a puštěna zpět.
Den zakončil jigging a další ryba, kterou jsem si představoval, totiž barakuda. To jsem ještě tenkrát nevěřil Lubošově hlášce, že jich budu mít, co hrdlo ráčí. Nakonec jsem jich nachytal 16.

Druhou rybou na seznamu bylo GT alias kranas obrovský (anglicky giant trevally), který se loví hlavně na XL popping. Zde jsem ocenil předzájezdovou fyzickou přípravu, díky které jsem zvládal denní dávky nahazování a speedjiggingu.
Na konto úlovků zatím naskakovaly barakudy a menší kranasové, pozorování dalších ryb při šnorchlování a při trollingu se povedlo 90 cm wahoo, které skončilo vzápětí na talíři při obědě. Problémem při vertikální přívlači byli hladoví žraloci, kteří mi nechali z celkem pěkného dogtootha pouze hlavu. Na popping jsem se teprve zaškoloval, zlepšení techniky provázely první záběry a spadlé ryby.

Přes své překvapení jsem vytouženou rybu nedostal poslední den, jak je mým dobrým zvykem jindy. 2.2.2022 jsem se konečně dočkal i na XL-popping, kdy jsem sdílel příď lodi se Sašou a Lubošem. Záběr a následné zdolávání svého prvního GT bych přirovnal k zaseknutí a udržení dělové koule. První nápor kranase doprovodilo křupnutí v prutu, ale byl to naštěstí jen ne zcela zaražený díl. Kolegové poté tvrdili, že rychlejší úprk na záď lodi, kde se ryby vylovovaly, hodně dlouho neviděli. Denní lov jsem doplnil menším kranasem duhovým – rainbow runnerem. Ani jedna z ryb nebyla obr, ale bojovaly jako lvi.
Zbylé dny pobytu proběhly v poklidu mezi všemi rybolovnými způsoby, potápěním, večerním lehkým popíjením a diskusí zejména na téma ryby a cestování. Jsem si jistý, že moje první výprava do tropů byl pěkný začátek něčeho, co bude brzy pokračovat. Na závěr musím poděkovat všem zúčastněným za profesionalitu, poučení a spoustu zábavy, byl to s vámi skvěle strávený čas.