Maledivy - Maledivy - Reportáže

Maledivy - 1.-8.12. 2022

Chytali jsme hlavně na trolling a večer na masíčko pod zakotvenou lodí. Zkoušeli jsme párkrát i jigging na vhodných místech, ale bez zásadních úspěchů. Poippovat jsme ani nezkoušeli.
Na trolling se podařilo ulovit několik wahoo a jeden plachetník (2,5 m), což je ryba, kvůli které jsme na Maledivy jeli.
Večerní rybaření pod lodí přineslo dost žraloků rezavých (chůvička) do 2,6 m délky a zdolali jsme i jednoho obrovského rejnoka, ale fotka se bohužel nepovedla.

Posádka fungovala dobře, kapitán a kuchař super, lodníci byli občas "trochu jelita", ale nakonec vždy udělali to, co bylo potřeba.

Hezky jsme si to užili.

Milan S.


Maledivy - konec listopadu 2022

V listopadu k nám již tradičně jezdí rybáři ze Singapuru, kteří primárně jigují a někteří občas i poppují. Musím uznat, že za tu dobu, co k nám jezdí, se to naučili opravdu dobře, hlavně to jiggování (speed i slow), kterému dávají nejvíce času. A i vybavení mají rok od roku dokonalejší...

Na seznamu běžných úlovků na jigging jsou různí kranasi, cejnovky, žraloci a všechny možné druhy kaniců standardních velikostí a barev, ale občas se povede zdolat i nějaký ten kapitální kousek. To pak jeden zdolává a ostatní rybáři na lodi fandí a radí zároveň.

Letošní TOP ryba této výpravy byl úžasný kanic o hmotnosti 51 kg (vyfocen, puštěn).

Z Malediv zdraví
(a na české rybáře se už těší)
kapitán Ibrahim


Maledivy - začátek listopadu 2022

Každý rok začátkem listopadu máme na lodi skupinu rybářů z Evropy, konkrétně z Bulharska.
Protože je zajímají hlavně kranasi obrovští, věnují se primárně poppingu a ostatní techniky jdou trochu stranou.

Největšího kranase tentokrát ulovili 115 cm (30 kg). Boj stál za to a trval snad 25 minut.
Fotku jsme nakonec šťastnému lovci museli udělat vsedě, byl z boje tak vyčerpaný, že sotva stál na nohách. Alespoň bude mít co vyprávět...

Kapitán Ibrahim




Maledivy 18.-26. ledna 2022

V pátek jsme si došli na PCR-test a v úterý 18.1. už nás v kotvišti jachet a obytných lodí za letištěm Male čekala naše oblíbená loď. Až na Tomáše, pro kterého je dnešek rybářskou premiérou v tropech, jsme my ostatní na Maledivách každoročními hosty. Majitel lodě nám pár dnů před odletem psal, že nás na palubě čeká překvapení, ale tohle jsme nečekali: interiér jídelny prošel plánovanou rekonstrukcí, což kromě nových podlah, osvětlení, barové police s automatem na led a kávovarem znamenalo i přestavění nábytku a zmizení dvou stojanů na rybářské pruty. Na náš dotaz, kam si máme dávat pruty, pokrčil kapitán rameny a zabrebentil něco o tom, že na ně truhláři během renovace interiéru asi zapomněli. Sice zapomněli, ale naštěstí nevyhodili a tak za čtvrt hodiny máme starý stojan opět nainstalovaný v novém interiéru. Ale to úplně největší překvapení nás čekalo na lodní přídi: většinu prostoru, který rybáři potřebují pro přívlač, zabírala konstrukce pergoly zastiňující příďovou palubu. Výraz našich tváří a dotaz, kde že máme rybařit, kapitán evidentně čekal a jen omluvně dodal, že majitel lodě má občas divné nápady a zřejmě nám chtěl udělat radost. Aniž jsme museli vznášet nějaké další argumenty nebo požadavky, najednou se na palubě objevila flexa, pár šroubováků a kladiv. Za půl hodiny zbylo po celé pergole jen pár obroušených svárů a dírek od šroubů. Mohli jsme tedy zvednout kotvu a vyrazit na oceán!
Dnes je úplněk provázený tradičně silným větrem. Na programu máme přesun co nejdál od letiště a hlavního města souostroví. Téměř pět hodin trollujeme napříč atolem a pak po vnější straně atolu, aniž o naše wobblery a hladinové nástrahy jeví ryby nejmenší zájem. Sestavujeme přívlačové a jigovací pruty, navazujeme udice a pomalu se sžíváme s vlhkostí vzduchu, konstantní teplotou 30°C a houpáním paluby.
Po výtečném obědě (kuřecí řízečky, hranolky, pikantní těstoviny a zeleninový salát) chvíli relaxujeme a pak jigujeme v jednom z průlivů, kterým voda proud mezi atolem a oceánem. Vítr je však příliš silný a tak odměnou za dvouhodinový jigging jsou nám jen dva půlmetroví chňapali velcí. Krátce před západem slunce kotvíme u písčiny, která nám poskytuje ochranu před vlnami a větrem. Někteří z nás neodolají a noří svá středoevropská těla do vln Indického oceánu, ostatní relaxují u kávy, čokolády nebo piva. Ještě před večeří zdolal Tomáš svého prvního dvoumetrového žraloka rezavého (chůvičku). Večeře je taková hezká tečka za prvním dnem letošní výpravy.

Středa
19.1.2022
Polojasno, 28°C a silný vítr 5-10 m/s od severozápadu, který se večer uklidnil.
Budík mi zazvonil v 5.59, tedy po více než osmi hodinách spánku. Něco mi říká, že bych se klidně mohl pootočit na druhý bok a ještě si kapánek ducnout, když se ta postel tak hezky houpe... Ale po pár vteřinách vítězí mé lepší já a tak mohu na lodní zádi přivítat vycházející slunce. Po chvilce se na palubě objevuje i Michal, bereme si ploutve, brýle, šnorchl a lodník Šaríf nás veze motorovým člunem k písčině obklopené korálovým útesem. Viditelnost v okolí písčiny je však snížena zvířeným pískem a kromě nejběžnějších korálových rybek (bodloků, ostenců, chrochtalů, malých kaniců), hejna pelamid a jednoho metrového žraloka útesového jsme nic zajímavého neviděli. Když se po půl hodině osvěžující koupele vracíme zpět na palubu, lodníci už servírují snídani a z kajut se štrachají i Jirka, Luboš a Tomáš. Po té, co jsme přemohli hromádky párečků, smažených vajec a v toastu zapečené pomazánky z tuňáka, chvíli váháme, zda si nemáme jít ještě narovnat záda, ale kapitánův povel „Popping, popping!“ nás vrací zpět do reality rybářské výpravy. Asi hodinu vláčíme poppy a jerky kolem thil při ústí průlivu do oceánu. Ačkoli stále fouká vítr kolem 5-8 m/s, vodní hladina je v těchto místech docela klidná a ze střechy plavidla jsou hezky vidět útoky jehlic a kranasů na naše nástrahy. Necelá polovina útoků ryb končí záběrem a pouze Michalovi se daří skórovat. Za to však hned třikrát: na černofialový jerk délky 15 cm ulovil nejprve kranasa modroploutvého 66 cm, pak o něco většího kranasa obrovského, ke kterému po chvilce přidal ještě jednoho 80 cm.
Když jsme objeli všechny thily v průlivu, měníme vláčecí pruty za krátké jigovací. Skoro dvě hodiny prochytáváme s jigy hmotnosti 200-300 g zónu hloubek 40-100 m, ale záběry jsou jen ojedinělé. Jirka nám zajistil večeři v podobě tunáka jednobarvého-dogtooth 70 cm, Zdeněk ukázal palubu dvěma kanicům 30-55 cm a Michalovi po pár minutách zdolávání ukradl rybu i s jigem žralok.
Protože nás začínají trochu bolet nerozcvičené ruce a záda, odkládáme jigovací pruty a trolujeme k místu, kde máme naplánované koupání, šnorchlování a oběd. Voda je zde nádherně čistá a při pohledu pod hladinu se objevují hezké porosty korálů, hejna korálových rybek a v mělčině u majáku, kde je necelý půlmetr vody, pozorujeme i skupinky kranasů modroploutvých. Chvíli se snažíme chytit želvu, která se popásá na dně, ale mávání z lodě nám oznamuje, že oběd je na stole. Kuchař Šadíz se opět nenechal zahanbit a pikantními těstovinami s tuňákem, smaženou rybou, hranolkami a salátem nás opět uvádí do stavu, kdy jsme schopni jen odpočívat nebo trollovat. Volíme trolling přes oceán k sousednímu atolu. Motor si přede, loď se pohupuje, někteří trollují, Michal se pokouší usilovným klepáním do tabletu zvýšit HDP a všichni jeden po druhém usínáme.
Budí nás až vůně kávy a vlny, které mořský proud dělá při vjezdu do sousedního atolu. Akorát nám vytrávilo a je nejvyšší čas protáhnout zlenivělá těla hard-core přívlačí ve vlnách na rozhraní mořských proudů v průlivu. První záběry hlásí z lodní přídě Jirka, jehož šestnácticentimetrový popp se kranasům evidentně líbí. Někteří útočí na popp dokonce opakovaně, ale žádnou z ryb se Jirkovi nepovedlo zaseknout. Záběry pak hlásí ze střechy vláčející Michal a Zdeněk, ale první zásek se daří až Tomášovi, jehož růžovostříbrný jerk Savage pronásledoval a opakovaně atakoval kranas tak dlouho, až nástrahu necelých deset metrů od lodě opravdu nasál a dostalo se mu tak privilegia být první rybou, kterou Tomáš v tropech na hladinovou nástrahu ulovil. Měřil přesně 69 cm a po vyfotografování se odporoučel zpět ke korálovému útesu. Nakonec prolomil smůlu i Jirka, který po několika nezaseknutých rybách jeden ze záběrů proměnil a připsal si na konto kranase-GT 75 cm.
To už se slunce pomalu kloní k západu a nám stále zbývá na kotviště půl hodiny jízdy. Ukončujeme tedy pro dnešek hladinovou přívlač a pouštíme za jedouci loď wobblery a plastové imitace chobotnic. Cestou na nocoviště se nachází místo, kde jsme v uplynulých letech pravidelně ulovili kranasy zlaté. Kapitán vede loď podle navigace přesně přes místa s hloubkou 37-39 m, kde jsme ulovili již desítky ryb. Zajímavé je, že echolot neukazuje na dně žádné vyvýšeniny nebo zlomy hloubek, všude jen ploché dno. A pak najednou buch-buch-buch a zhruba 100 m od místa, kde jsme loni ulovili najednou pět kranasů 80-90 cm, máme zase naráz tři ryby na prutu. Lubošovi a Michalovi šluknul kranas wobbler a mně hladinovou nástrahu-chobotnici. Máme druhý den výpravy a projevuje se únava neprověřeného materiálu: můj několik let generacemi ryb nahlodávaný návazec konečně praskl a Lubošovi kranas roztáhl kroužek na háčku. A tak svého kranase zlatého přitahuje k lodi jen Michal. Metr ukazuje 88 cm. Příští rok, až si sem zajedem, už tahle ryba bude mít přes devadesát! Zkoušíme přes místo záběrů přejet ještě jednou, ale kranasi už o naše nástrahy zájem nejeví. Na kotviště přijíždíme téměř za tmy. Právě včas, abychom před večeří na malé jigy a plandavky chytli ještě pár drobných barakud, chňapalů a bonit.

Jirka – Na přívlač-16 cm popp 1x kranas obrovský-GT 75 cm a pět nezaseklých záběrů. Na jig 1x bodlok 25 cm a tuňák jednobarvý-dogtooth 70 cm.
Michal – Na přívlač (16 cm růžovo-stříbrno-čený jerk) 1x kranas modroploutvý-bluefin 66 cm a 2x kranas obrovský-GT 67 cm a 80 cm a pár neproměněných záběrů. Na jig mu jednu rybu ukousl i s jigem žralok. Na trolling (18 cm fialový wobler Yo-Zuri) 1x kranas zlatý 88 cm.
Luboš – Na trolling spadl kranas-roztažený kroužek na háčku. Na přívlač jen sledovačky
Tomáš – Na přívlač (16 cm růžovo-stříbrný jerk Savage) 1x kranas obrovský-GT 69 cm
Zdeněk – Na jig 200 g 2x kanic 30-50 cm, na trolling (chobotnice) 1x pelamida-bonito 35 cm. Na jerky a poppy jen tři záběry.

Čtvrtek
20.1.2022
Polojasno až jasno, 28-30°C. Ráno mírný vítr od severu, který se večer stočil od severovýchodu.
Protože předpověď slibuje jen mírný vítr do 5 m/s a malé vlny, vyrážíme hned za rozbřesku v 6.00 na oceán a míříme k sousednímu atolu, kam to máme 4-5 hodin jízdy.
Většina z nás ještě dospává večerní rybaření a tak sedíme na zádi s Jirkou a hlídáme čtyři trollovací pruty, na kterých máme nastražené wobblery a povrchové nástrahy s našitým kouskem ryby. Zpočátku jsou na oceánu metrové vlny, které se postupně zmenšují a když míjíme jeden z ostrůvků, tak už je hladina klidná. Mezi 8.00-9.00 snídáme a našich udic si stále nic nevšímá. Teprve na zlomu hloubek z 500 na 800 m přichází záběr na fialový wobbler a za lodí vyskakuje nad vodu zlaté dorado. Tomáš nám rybu po pěti minutách předvádí v celé její 111 cm dlouhé kráse. Když pak po necelých dvou hodinách osvěžujícího spánku opouštím kajutu, jsme již u sousedního atolu, míjíme ostrůvek A s majákem a Tomáš právě zasekává další rybu – barakudu 80 cm a o chvíli později přivedl Michal k lodi metrové wahoo, které si před vylovením vyklepalo wobbler.
A to už je poledne a nejvyšší čas zakotvit a dojít se před obědem vykoupat. Kotvíme u ostrůvku A na hloubce 10 m. Nejprve šnorchlujeme k hraně korálového útesu, kde pozorujeme pasoucí se želvu, velká hejna chňapalů-banánových rybek, cejnovek, bodloků, ale také černě pruhované žlutobílé chrochtaly, pruhatce, klipky, malé kanice… Mezi rybky občas vjede desetikilový kranas obrovský, který si zde hlídá svůj kousek pobřeží. Když jsme se vynadívali na korálové rybky, plaveme asi 200 m k hraně, kde korálové plató na hloubce asi 15 m klesá do modravé hlubiny průlivu. Na hraně je několik korálových hřibů obklopených hejny korálových rybek, ale jsou zde i skupinky půlmetrových vidlatek, o něco větších kranasů šestipruhých, objevuje se i pár téměř metrových kaniců a velké hejno kranasů velkookých. Chvíli honíme želvu, která nás zvědavě okukovala, ale chytit se nenechala. Resp. jsme ji dál nehonili, protože zrovna kolem nás majestátně proplula manta s téměř třímetrovým rozpětím. Přesouváme se směrem za ní, ale zastavujeme u obrovského hejna několika set, možná tisícovky malých barakud délky 40-50 cm, pod kterými se drží dva metroví žraloci útesoví. Střídavě si prohlížíme my žraloky a pak zase oni nás, ale pak se z hloubky přijeli podívat dva, kteří měli přes dva metry a k těm se už tak zvědavě nepřibližujeme. V modravém nekonečnu se náhle objevují siluety rejnoků siba (eagle-ray). Je jich pět a patrolují nad hranou hloubky asi pět metrů pod hladinou. Když se k nim zanořím, jen si pomalu udržují několikametrový distanc. Na hloubce za rejnoky projel metrový tuňák jednobarvý-dogtooth, který se pomalu, ale jistě držel hejnka pelamid (bonito). Jsme už ve vodě skoro hodinu a tak se necháváme mořským proudem snášet k lodi. Pod námi stále defilují drobné korálové rybky, občas nás míjejí skupinky malých kranasů, na hraně hloubky patrolují kanici a pak se objevuje majestátní tělo metrového napoleona. Přibližujeme s němu na několik metrů, když o dalších pět metrů dál rozeznáváme siluetu manty, která opisuje kruhy kolem korálového výstupku. Po té, co se potopíme blíž, vidíme, že se u korálu drží mračno drobných rybek, které manta tlačí před sebou a občas je obklopí výrůstky, které má po stranách hlavy a pak je nasaje do svých útrob. Po pěti minutách pozorování manty jsme si všimli, že pod ní se na dně v klidu popásá metrová kareta. Ještě chvilku pozorujeme divadlo, které nám napoleon, manta a želva připravili a pak se vracíme na loď, kde už nás čeká oběd. Dorado na česněku bylo skvělé…
Zatímco obědváme, přesouvá kapitán loď na oceánskou stranu korálového útesu lemujícího atol. U průlivu byla hladina jak na rybníce, ale o deset kilometrů severněji vytváří mořský proud metrové vlny. Skoro hodinu pak vláčíme poppy a jerky podél hrany korálového útesu, ale odměnou jsou nám jen občasné výpady kranasů, Michal ulovil jehlici 102 cm a Luboš malého kranase obrovského 65 cm.
Je téměř bezvětří, teplota skoro 30°C a po hodině házení se dostavuje únava. Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací. Ne, že by snad vertikální přívlač s jigy 150-200 g byla odpočinkovým sportem, ale přeci jen to je změna. Záběrů je celkem dost, ale jedná se jen o malé ryby, které většinou padají, na palubě končí jen několik třiceticentimetrových pelamid-bonito a dva půlmetroví kranasi duhoví (rainbow runner). Před šestou večerní nás zapadající slunce nutí zamířit na kotviště, čehož využívá Michal a k večeři nám na trolling ulovil makrelu Solandrovu-wahoo délky 99 cm.
Kotvíme u Jurského parku, který nezůstává své pověsti nic dlužen. Na jigy zde chytáme jen barakudy, ale na kousky ryb nastražené u dna následují přehlídka půlmetrových chňapalů, cejnovek (emperor) délky 30-70 cm a jak už to bývá, pěkných pár návazců padne za oběť žraločím zubům, ale někteří se podívají až k lodi, kde je otravného háčku zbavíme…

Jirka – na popp jen tři nezaseklé záběry, na jigging smůla a večer na kousky ryb cejnovky, chňapali…
Michal – Na přívlač (růžovočerný jerk 16 cm) jehlice 102 cm, na jig bonito 30 cm, na trolling 1x makrela Solandrova-wahoo 99 cm a jedno wahoo mu spadlo. Večer na kousky ryb chňapali, cejnovka 70 cm a žralok útesový nebo hedvábný 150-170 cm.
Luboš – Na přívlač (popp 20 cm Savage) 1x kranas obrovský-GT 65 cm a 1x ostenec 30 cm. Večer na jig barakudy.
Tomáš – Na jigging barakudy 40-50 cm. Na trolling (fialový wobbler 14 cm) zlak nachový-dorado 111 cm a na modrý wobbler 18 cm barakuda 80 cm.
Zdeněk – Na přívlač jen tři nezaseklé záběry, na jig (růžový Vortex 150 g) 3x kranas duhový 50-60 cm.


Pátek
21.1.2022
Jasno, slunečno, téměř bezvětří, chvílemi lehký vánek od severu. Teplota 29-31°C.
„Tak máme za sebou tři dny rybaření a mne už bolí záda“, napadlo mne, když jsem v šest ráno po zazvonění budíku kontroloval, jestli žiju. Chvíli provádím strečing v leže a pak se přesouvám do jídelny, abych si udělal čaj. Kapitán i kuchař už jsou na nohou. Jeden kontroluje motor a generátor, druhý připravuje snídani. Před sedmou zdvíháme kotvu a trolujeme po oceánské straně atolu na místo, kde se u majáku střetávají mořské proudy a kde hodláme začít vláčet. Máme před sebou půldruhé hodiny jízdy, což je právě tak akorát, abychom se stihli nasnídat a rozebrat základní životní otázky, zejména koho, co a kde bolí.
Oceán je jak rybník, jen počínající příliv zdvihá na hladině táhlé oceánské vlny. Potkáváme hejna stovek delfínů, občas se na hladině objeví mořská želva. Prvních třicet minut vláčení poppů a jerků se zdá, že tady snad ani žádné ryby nejsou. Jirka, Luboš a Tomáš vláčejí z lodní přídě, já s Michalem nahazujeme ze střechy. Já se snažím vláčet před lodí ve směru na hloubku, ostatní nahazují směrem ke korálovému útesu, kde se lámou vlny v mělké vodě. První záběr mi přichází z hluboké vody, ale ryba útočí nějak divně – dvakrát naráží do poppa a v podstatě ho vystrkuje nad hladinu. Teprve po třetí zaútočí z boku a já vidím, že se jedná o žraloka útesového délky něco málo přes metr. A protože si nový popp nechci nechat ukousnout, doslova mu ho odtrhávám od huby. Hned na další hod mi přichází krásný záběr před lodí a ryba uhání na hloubku, odkud ji pomalu, ale jistě pumpuji k hladině a po pěti minutách se díky pohybu lodě ocítá asi padesát metrů za lodí. Metr po metru jí zkracuji vodítko, až se na hladinu vyhoupne pěkný metrový kranas. Pomalu ho vedu k lodi, kde se ujímají lodníci a při zdvinutí na palubu jim padá a prchá zpět do hlubin. V tu chvíli, ale už zasekává další rybu Jirka a pak to jde ráz na ráz: Jirka kranas obrovský 65 cm, Michal krásných 108 cm (cca 18 kg), Luboš 103 cm (cca 16 kg), pak najednou Jirka s Michalem 70 cm a 88 cm, Luboš kanic měsíční 50 cm, Tomáš pak po patnácti minutách souboje trhá o hranu dna velkého kranase, který vyrazil na hloubku a Jirka přidává ještě kranáska 77 cm a kanice měsíčního 50 cm. Zatímco se blíží poledne, opouštějí nás síly a s ulehčením vítáme kapitánův povel k trollingu na polední kotviště.
Hladina oceánu je dnes klidná a na dohled od nás kotví sesterská loď s německou posádkou, kde si máme dle plánu vyzvednout část proviantu. Ještě před příjezdem na místo setkání vytahuje Jirka na palubu metrové wahoo, které neodolala vibracím osmnácticentimetrové modré makrely-Rapala Magnum.
Zatímco s Michalem a Tomášem šnorchlujeme, posádka překládá zásoby a tankujeme sladkou vodu (naše desalinační jednotka se porouchala a nechceme jet doplňovat vodu do vesnice, což je vždy trochu ztráta času a v dnešní době i určité riziko setkání s koronavirem…). Šnorchlovali jsme v příbojové zóně na oceánské straně korálového útesu. V zóně, kde se lámou příbojové lny pozorujeme několik želv 50-80 cm, hejna sedmdesáticentimetrových ploskozubců, skupinky půlmetrových netopýrníků, ale zkontrolovat si nás přijel i metrový kranas-GT a o něco větší žralok útesový černocípý. Plaveme asi 200 m podél útesu a před námi stále defilují ploskozubci, bodloci-unicorni, občas nějaký ten kranas, černocípý žralok a podařilo se mi chytit i jednu malou půlmetrovou želvičku. Když se vracíme k lodi, která se pohupuje asi 150 m od hrany, kde se dno s korály a hejny drobných rybek láme do modravého nekonečna, míjí nás jedno hejnko asi padesáti pelamid (bonito) a o něco větší hejno půlmetrových kranasů duhových (rainbow runner).
Po výtečném obědě trolujeme půl hodiny k majáku „na růžku“ a pak prochytáváne s poppy a jerky úsek pobřeží kde jsme zatím nechytali. Ačkoli jsou úplně ideální podmínky (klidný oceán, lehký vánek od severu, jasno, 30°C a hodina po vrcholu přílivu), ryby se o naše nástrahy rozhodně neperou. Jirka ulovil na šestnácticentimetrový modrý popp kranáska 65 cm, Luboš přidal na jerk půlmetrového kanice měsíčního, pak mu hned po záseku spadl pěkný, asi metrový kranas a to bylo až do západu slunce vše. Tedy, když nepočítám třiceticentimetrové bonito na trolling, které bylo mojí jedinou odměnou za celodenní dřinu.
Na thile v Jurském parku kotví dnes dvě lodě domorodců a naše sesterská loď, my spouštíme kotvu v průlivu o 500 m blíže k ostrůvku A. Kotvu máme v cca 30 metrech a pohupujeme se na vlnách na hloubce asi 60 m. Hned po zakotvení lovíme na jigy 150-200 g malé barakudy a kranasy duhové 55-60 cm. Na kousky ryb na položenou se po chvilce rozpoutává lov chňapalů, cejnovek, barakud… a po večeři začíná i úspěšný lov kranasů velkookých na svítící poppy a pilkiny.

Jirka – Na přívlač (popp 16 cm modrý a fialový) 5x kranas obrovský-GT 65 cm, 65 cm, 70 cm, 75 cm, 77 cm a kanic měsíční 50 cm. Večer na jig 3x barakuda 40-50 cm, kranas duhový 59 cm a na svítící popp 15 cm kranasi velkoocí kolem 50 cm. Na trolling (18 cm modrá makrela Rapala Magnum) 1x wahoo 98 cm.
Michal – Na přívlač (růžovo-černostříbrný jerk 16 cm) 2x kranas obrovský-GT 108 cm (odhadem 18 kg) a 88 cm (odhadem 10 kg).
Luboš – Na přívlač (19,5 cm popp Savage) 1x kranas obrovský 103 cm a na jerk 2x kranic měsíční 50 cm a 55 cm. Ještě jeden metrový kranas spadl Lubošovi po záseku.
Tomáš - Na přívlač 1x utržený velký kranas po cca 15 minutách zdolávání – zajel na hloubku a předřel šňůru o korál. V noci na svítící pilkiny kranasi velkoocí 45-55 cm.
Zdeněk – Na přívlač (modrý popp Fraser 15 cm) 1x kranas obrovský-GT 100 cm a opakovaný útok
žraloka útesového. Na trolling 1x bonito 30 cm.

Sobota
22.1.2022
Jasno, slunečno, teplota 29-31°C, vánek nebo mírný vítr do 4 m/s od severu.
V pátek pozdě večer bylo téměř bezvětří a tak jsem spal na přední palubě, kde alespoň chvílemi pofukoval vánek a namísto generátoru, který hučí v zadní části paluby, je na přídi ticho rušené jen šploucháním vlnek. Ráno se budím za rozbřesku, krátce před šestou. Pak se ještě povaluji, vychutnávám si pohupování lodě a sleduji východ slunce. Po další půl hodince se z kuchyně začnou ozývat zvuky následované vůněmi, které svědčí o tom, že další krásný den bude opět začínat vydatnou snídaní. Párečky, míchaná vajíčka, omeletky a úžasná pomazánka z tuňáka se strouhaným kokosem a cibulkou nás dostávají do formy, kterou pak ještě ladíme dvouhodinovým trollingem (na vytrávení). Dva až tři z nás hlídají pět prutů s nastraženými wobblery a povrchovými dráždidly-chobotničkami, ostatní si čtou nebo vyřizují korespondenci a emaily. Moře je krásně klidné, ranní větřík čeří hladinu a celou tu pohodu najednou přeruší záběr. Michal vyskakuje ze židle, zdvihá nad hlavu jeden z prutů s nastraženou plastovou chobotničkou, za kterou se na hladině objevuje vztyčená hřbetní ploutev plachetníka. Jak chobotnička na konci udice, brázdí hladinu, Michal udicí popotahuje a dráždí rybu, která jede asi metr za nástrahou, plachetník na ni znovu zaútočí, na zlomek vteřiny zmizí z hladiny a pak se najednou ohne úplně jiný prut a rozječí se brzda navijáku. U prutu je ve vteřině Tomáš, instinktivně zasekává, ale to už asi ani není třeba, protože ryba mezi tím urazila snad sto metrů a doslova tančí na hladině. Plachetník vyskakuje nad vodu, dělá ve vzduchu piruety a z navijáku mizí stovky metrů vlasce. Tomáš s obavami sleduje, jak se zásoba vlasce ztenčuje, na pár vteřin se snaží přibrzdit roztočenou cívku palcem, ale spálená kůže dává jasně najevo, že tudy cesta rozhodně nevede. Ale to už kapitán, který sleduje skákající rybu a dobře ví, že žádná udice není bez konce, otáčí loď a po chvilce Tomáš s ulehčením dobírá do navijáku jeden metr vlasce za druhým. Ryba je evidentně unavena, nepodniká žádné další zběsilé výpady a po deseti minutách už ji Tomáš vede podél lodě. V čisté vodě hraje tělo plachetníka barvami od černé přes fialovou do zářivě modré a ve spodní čelisti je vidět zaseklá modrobílá plastová chobotnička. Uklízíme ze zadní paluby všechny pruty, židle a další věci, rozdělujeme si úlohy, kdo bude co dělat, aby po vylovení ryby následovalo rychlé změření, uvolnění háčku, vyfocení a puštění. To vše by nemělo zabrat více než minutu, protože plachetník patří k velmi citlivým rybám a snadno může dojít k jeho uhynutí. Kuchař je za těch 15 let, co s námi pracuje, vytrénován na vylovování mečounů a plachetníků. Jak Tomáš dotáhl rybu k otevřené části paluby, chytil jej za meč a než se stačil plachetník vzpamatovat, byl na palubě. To už jej lodníci polévají vodou, Jirka kleštěmi vyndává nástrahu rybě z tlamy, míra ukazuje dva metry a kousíček od konce ocasní ploutve ke špičce spodní čelisti, resp. 2,5 metru ke špičce meče. Následuje rychlé focení, kamera běží a pak posíláme krasavce zpátky do oceánu. Pohybuje sice skřelemi a zabírá ocasní ploutví, ale motá se stále na hladině asi dvacet metrů od lodě. Jedeme tedy s motorovou loďkou k rybě, abychom ji pomohli rozplavat, ale než jsme ji otočili, tak získává ztracenou orientaci a majestátně sama odplouvá kamsi do hlubin. Je 9.00 a jsme na úrovni „Větrného ostrůvku“, kam nás loni v březnu zahnala vichřice.
Po sérii gratulací a drobných přípitků pokračujeme v plavbě směrem na ostrov Bangladéšanů. To už za lodí trollujeme čtyři povrchové nástrahy a jeden osmnácticentimetrový fialový wobbler. Po necelé půlhodině útočí na povrchové nástrahy za lodí další plachetník. Postupně se objevuje u tří z nich a o jednu se asi píchl, protože náhle vyráží do strany, opakovaně vyskakuje nad hladinu a vztekle třepe hlavou. Mezi „Větrným ostrůvkem“ a sousedním ostrovem, kde je resort, opisujeme kruh na hladině oceánu a pak se posouváme dál. Na jednu z chobotniček jsme ještě ulovili dvě bonita a šedesáticentimetrového kranase duhového, ale jinak se až do jedenácté hodiny nic neděje. Dojíždíme téměř k ostrovu Bangladéšanů a protože fouká mírný vítr od severu, vláčíme podél korálového útesu a posouváme se k jihu. Podmínky jsou ideální: začíná příliv, oceán je klidný, na hraně korálového útesu se tvoří pravidelné táhlé vlny a vítr nám fouká do zad, takže nástrahy létají do vzdálenosti kolem padesáti metrů. Jenže ideální podmínky nejsou totéž, co úlovky. Půldruhé hodiny pečlivě pracujeme s poppy a jerky, občas máme výjezd k nástraze nebo záběr, ale dlouhé desítky minut ubíhají i bez kontaktu s rybou. Když v půl jedné kotvíme na koupání a oběd má Jirka na kontě jednoho kranase-GT 67 cm, Luboš dva půlmetrové kanice měsíční, Tomáš půlmetrového kanice měsíčního a jeden utržený háček. A to je vše – já s Michalem jsme bez ryby.
Šnorchlujeme na oceánské straně korálového útesu nedaleko starého kanálu prokopaného útesem. Voda je zde krásně průzračná. Plaveme asi 300 metrů podél útesu na dohled míst, kde se vlny lámou nad mělčinou. V zóně vln se pohybují hejna půlmetrových netopýrníků, skupinky ploskozubců, ostenci-unicorni, zahlédli jsme i skupinku nevelkých kranasů-GT, ojedinělé kranasy modroploutvé a vidlatky. Každou chvíli proplouvá mělkou vodou pod zpěněným hřebenem vln žralok útesový-černocípý. Jako-by patroloval, aby žádná z ryb před ním neprchla na mělčinu. V útesu jsou příčné zářezy, které jsou plné korálových rybek a v každém druhém se u dna ukrývá mořská želva. Některé jsou malé, jen půlmetrové, ale jsou tam i želvy, jejichž délka je přes metr. Za necelou hodinku šnorchlování jsem jich viděl víc než deset. K lodi se pak vracíme podél hrany, kde mělčina korálového útesu mizí v modravém nekonečnu. Kromě jedné metrové makrely jsme žádné velké ryby neviděli, jen pod námi defilují hejna ostenců, bodloků, klipek, ploskozubců…
Po výtečném obědě, kde řízečkům z wahoo v trojobalu směle konkurovala cejnovka v těstíčku máme naplánovaný půlhodinový spánek, ale za lodí se objevuje hejnko lovících tuňáků žlutoploutvých, což si nechceme nechat ujít. Urychleně zvedáme kotvu a míříme za tuňáky, kteří však mizí neznámo kam. Chvilku je marně naháníme a pak se opět chápeme prutů na popping. Hodina přívlače minula zcela bez záběru. Nula, nic ani prd. Trolujeme tedy dále k ostrovu Bangladéšanů, ale ani trolling nepřináší žádný úspěch kromě metrového wahoo, které nám však padá před vylovením.
V průlivu za ostrovem Bangladéšanů se vlivem proudu dělají krátké půlmetrové vlny, dojíždíme až písčině za ostrůvkem F, kde krátce před pátou odpolední balíme trolovací pruty a začínáme opět vláčet. Prochytáváme pobřeží písčiny, ostrůvky i okraj průlivu až do atolu, ale máme jen čtyři záběry. Dva proměnil Michal (1x kanic měsíční 50 cm a 1x kanic toulavý 70 cm), jedna ryba narovnala Lubošovi háčky na nástraze a slušný kranas spadl Jirkovi krátce po záseku.
Ještě před západem slunce kotvíme u písčiny ostrůvka F. Unaveni usilovnou, ale nepříliš úspěšnou přívlačí se střídáme o dva jigovací pruty (cejnovka 68 cm, barakudy kolem 50 cm) a později po večeři přichází ke slovu lov na kousky ryb u dna (malí chňapali, barakudy, žraloci…). Přitahovány světlem naší lodě stahují se k nám tisíce rybiček, chvíli krouží kolem lodě dvě nejméně půlmetrové olihně, navštívila nás i zvědavá skupinka delfínů, no prostě pohoda, kterou chvílemi ruší jen záběry na našich udicích…

Jirka – Na přívlač (popp 16 cm) 1x kranas obrovský-GT 67 cm a dvě ryby spadly. Na jig 1x cejnovka žlutopyská 68 cm. Na trolling 1x bonito 40 cm. Večer ze zajímavějších úlovků na položenou žralok bělocípý-hedvábný cca 150 cm.
Michal – Na přívlač (růžovo-černo-stříbrný jerk 16 cm) 1x kanic měsíční 50 cm a 1x kanic toulavý 70 cm. Na trolling 1x bonito 35 cm. Na jig večer malé barakudy.
Luboš – Na přívlač (jerk 15 cm) 2x kanic měsíční 50 cm, jeden velký kranas spadl krátce po záseku a jeden mu narovnal háčky na nástraze.
Tomáš – Na přívlač (jerk 15 cm) 1x kanic měsíční 55 cm a jedna větší ryba mu utrhla háček z nástrahy, resp. roztáhla kroužek. N trolling plachetník (203 cm od ocasu ke špici spodní čelisti, resp. 250 cm ke špici meče).
Zdeněk – Na přívlač jen dva neproměněné záběry. Na trolling 1x kranas duhový 60 cm.


Neděle
23.1.2022
Jasno, slunečno, teplota 30-32°C, vánek od severu večer zesílil na mírný vítr cca 6 m/s.
Po pěti dnech intenzivního rybaření nás dohání únava. Ačkoli spím na palubě a slunce mne vyhání z říše snů jako prvního, je už sedm hodin. Kuchař finišuje s přípravou snídaně, kapitán má zkontrolovaný motor i generátor, ale v kajutách je stále ticho (když nepočítám Michalovo chrápání, které bylo slyšet větracím okénkem i na palubě).
V osm snídáme a pak se přesouváme na vnější stranu průlivu u ostrova F. Protože je zrovna úplný odliv, začínáme vertikální přívlačí. Mírný vítr a mořský proud posouvají naši loď od ostrova F směrem k ostrovu Bangladéšanů na hloubce 50-80 metrů. Děláme celkem čtyři drifty po cca 15 minutách a na každý máme několik záběrů. Na palubě však končí jen jeden kanic uťatý délky 60 cm, ostatní zdolávané ryby padnou za oběť hladovým žralokům, kteří nám úlovek sežerou (někdy i s jigem) dříve, než zdolávanou rybu dotáhneme k lodi. Dnes vyhráli žraloci 5:1. Když nám žraloci sebrali pátou rybu, měníme jigovací pruty za vláčecí a vláčíme na oceánské straně atolu podél ostrova Bangladéšanů až k novému kanálu. Každých deset minut má někdo z nás záběr nebo zdolává rybu, ale jsou to vše jen menší kranasi-GT do 70 cm a kanici měsíční kolem 50 cm (celkem jsme za půldruhé hodiny ulovili 5 kranasů-GT 60-70 cm, čtyři kanice 50-55 cm a dvě cejnovky 30 a 55 cm. Luboš měl na udici i velkou barakudu cca 130 cm, kterou jsme v čisté vodě krásně viděli, jak bojuje pod lodí, ale bohužel se jí podařilo roztáhnout háčky a uniknout. Polovina z nás chytá na poppy 15-20 cm délky druhá na jerky kolem 15 cm. Úspěšnost typů nástrah je přibližně stejná.
Před obědem trollujeme zpět na sever k písčině u ostrůvka F, kde následující dvě hodiny kotvíme – koupeme se, šnorchlujeme a obědváme. Pod hladinou opět plejáda korálových rybek a ryb, ale nic zvláštního (1x želva).
Po výtečném obědě (zaujaly nás zejména smažené kuličky z rybího masa, cibule, koření a vajec, ale i těstoviny s tuňákem a kanic v těstíčku byli parádní), jedeme trollovat. A protože potřebujeme vytrávit trollujeme skoro dvě hodiny severním směrem k resortu K. Ale cestou se trochu zdržujeme, protože máme pět záběrů na povrchové nástrahy i na wobblery. Dvě ryby se nám daří vytáhnout (wahoo 123 cm a 83 cm), tři ryby nám během zdolávání padají.
Po čtyřech dnech, kdy bylo moře, jak rybník, jsou dnes asi metrové vlny vytvořené kombinací mírného větru a především silného proudu od východu. Před pátou odpolední končíme relaxační trolling a následuje hodina intenzivní přívlače, kdy prochytáváme oceánskou stranu korálového útesu, průliv do atolu a dvě thily v atolu. Slunce se kloní k západu, vítr nám příjemně fouká do zad a nástrahy létají do vzdálenosti až 70 m. Každých pět minut má někdo z nás záběr, ale jen každou třetí rybu se daří zaseknout a případně i zdolat. Za necelou hodinku vláčení jsme ulovili kranasa obrovského-GT 73 cm, kranasa modroploutvého 55 cm a chňapala (red snapper) 63 cm.
V šest večer kotvíme u nového resortu na umělém ostrůvku na hloubce 40 m. Na večerní rybaření nemáme moc sil, ale přeci jen si neodpustíme chytit pár barakud, kranásků velkookých a Jirka přidal i jednoho žraloka rezavého-chůvičku délky 3 m, která mu sice zlomila prut, ale podařilo se nám ji dovléci k lodi a zbavit nepříjemného háčku, čímž jsme večerní lov ukončili. Zítra je taky den.

Jirka – Na přívlač 2x kranas obrovský-GT 75 cm a 65 cm, 2x kranas modroploutvý-bluefin 55 cm a 51 cm + něco spadlo. Na jig 1x vytažená hlava, zbytek sežral žralok. Na trolling spadlo jedno wahoo.
Michal – Na přívlač (růžovo-černo-stříbrný jerk 16 cm) 1x kranas obrovský-GT 65 cm, 1x kanic měsíční 50 cm, 1x kanic uťatý 55 cm, 1x chňapal-red snapper 63 cm. Na jig 2x zdolávaná a krátce na to žralokem ukouslá ryba. Na trolling 1x wahoo-makrela Solandrova 123 cm a jedno wahoo spadlo krátce po záseku.
Luboš – Na přívlač 1x kranas obrovský-GT 65 cm, 2x kanic měsíční 50 a 55 cm, 1x jehlice 70 cm, 2x cejnovka žlutopyská 30 a 55 cm. Vše uloveno na černý jerk Savage 17 cm. Asi pět ryb Lubošovi spadlo, většina byli kranasi a jedno byla barakuda cca 130 cm, kterou už měl pod lodí, ale ohla háček.
Tomáš – Na přívlač (popp 16 cm) 1x kranas obrovský-GT 73 cm a asi 5 ryb spadlo po záseku – smolný den. Na trolling 1x wahoo 83 cm
Zdeněk – Na přívlač (modrý popp Strike-Pro 23 cm) 2x kranas obrovský-GT 68 cm a 65 cm. Tři ryby se nepodařilo zaseknout. Na jig (150 g růžový Vortex) kanic uťatý-toulavý 60 cm a 1x pěkná ryba, kterou 10 m pod lodí i s jigem ukousl žralok.

Pondělí
24.1.2022
Jasno, slunečno, teplota 30-32°C, mírný vítr od severu cca 5 m/s večer oslabil na vánek.
„To už je zas ráno. Zase vychází slunce a mne bolí všechno, co potřebuju na další rybaření – záda, ruce, pravý rameno. Ale tady je tak krásně, nedá se nic dělat, budu muset vstát, abych si tu krásu užil ještě víc…“, honí se mi hlavou, když ráno o sedmé přesvědčuji své tělo, že by mělo vstát z pohodlného lehátka na lodní palubě, kterému jsem spolu s oblohou plnou hvězd dal večer přednost před postelí v kajutě.
Po snídani nejprve trolujeme k severu směrem k Mariovu ostrůvku, ale protože mořský proud od východu vytváří na pobřeží nepříjemné vlny a po hodině jízdy jsme neměli ani záběr, měníme trollovací pruty za vláčecí a se severním větrem pěkně v zádech prochytáváme oceánskou hranu atolu. Navzdory odlivu, který bude v nejnižší fázi před polednem, se dějí věci. Místy máme i tři ryby naráz na udici a v podstatě neuplyne pět minut, aby někdo nezdolával rybu. Nejsou to tedy žádní obři, ale když v poledne, tedy po dvou a půl hodinách vláčení, kotvíme v průlivu za písčinou u ostrůvku M, vypadá skóre velmi dobře: celkem 8x kranas obrovský-GT 65-77 cm, 1x kranas modroploutvý 57 cm, 1x kranas duhový 60 cm, 8x kanic měsíční 45cm-55 cm, 1x cejnovka 40 cm, 1x barakuda 98 cm. A to nám hodně ryb popadalo. Smolný den má dnes Luboš – za dopoledne vytáhnul jen malého kanice a cejnovku, ale měl na prutu několik dalších malých ryb a nejméně 5 pěkných ryb a všechny spadly. Dokonce vyměnil i háky na velmi úspěšném černém jerku Savage Mack Stick 170 SS, ale nepomohlo to. Po té, co vyměnil háky mu jinak velmi úspěšnou nástrahu nějaká mrcha ukousla… Když se daří, tak se daří.
Šnorchlujeme asi hodinu v průlivu mezi písčinou a ostrůvkem M, je zde docela silný proud a tak si po tom vláčecím maratonu alespoň pěkně protáhneme záda. Kromě běžné palety korálových ryb a rybek jsme pozorovali i jednoho žraloka útesového-černocípého cca 130 cm a rejnoka sibu (eagle-ray).
Po obědě, kdy kuchař na náš nátlak snížil krmnou dávku a usmažil nám zase řízečky z wahoo v trojobalu, vyrážíme opět trolovat, aby nám stihlo vytrávit, než přijde na řadu přívlač. Na trolling jsme měli jedno bonito 43 cm. Chvíli na udici viselo ještě jedno bonito, ale než jsem stačil vzít do ruky prut a rybu vytáhnout, objevila se za ním nějaká ploutev (???mečoun) a bonito bylo fuč. Michal přitáhl k lodi metrové wahoo, ale asi pět metrů za lodí ryba z wobblera spadla. Po čtvrté odpolední začínáme vláčet. Je krásné odpoledne, hladina oceánu klidná, místy ji čeří hejna rybek, která se shromažďují nad hranou korálového útesu, mírný větřík od severu nám pomáhá nahazovat nástrahy do vzdálennosti až 80 m, táhlé oceánské vlny se v parádním surfu tříští o hranu atolu a my nahazujeme a nahazuje a nahazujeme… Když po hodině usilovné přívlače máme na kontě jen jednoho kranase 79 cm a metrovou jehlici, přičemž nám na kotviště zbývá stále hodina jízdy a slunce se nemilosrdně kloní k západu, končíme s přívlač a trollujeme plnou parou vpřed. Chvíli zdoláváme na jeden z wobblerů wahoo, ale něco se pokazilo a ryba z nástrahy padá.
Kotvíme v „Jurském parku“, kotvu máme na hloubce 25 m a loď se pohupuje na vlnách na hloubce 40 m. Slunce zapadlo a vrchol přílivu je za námi. Ještě se nesetmělo a na jigy jsme ulovili několik půlmetrových barakud, třiceticentimetrových kranásků žlutoskvrnných, půlmetrových kranasů velkookých a pár jigů padlo za oběť zubům místních barakud a žraloků. Když po osmé večerní servírují lodníci rýži, kuře ve sladkokyselé omáčce, kari a rybu v zeleninové směsi, je už v plném proudu lov žraloků na kousky ryb, který však dnes probíhá spíše jako krmení žraloků…

Jirka – Na přívlač 3x kranas obrovský-GT 65-75 cm, 1x kranas duhový 60 cm, 4x kanic měsíční 30-55 cm, 1x barakuda 98 cm. Na jig večer malí kranasi žlutoskvrnní kolem 30 cm.
Michal – Na přívlač 1x kranas obrovský-GT 77 cm, 1x kranas modroploutvý-bluefin 57 cm, 4x kanic měsíční 25-55 cm, 1x jehlice 70 cm. Na trolling 2x spadlo wahoo.
Luboš – Na přívlač 1x kanic měsíční 50 cm, cejnovka 40 cm a více než 10 ryb mu spadlo, než mu úspěšný černý jerk Savage Mack Stick 170 SS něco konečně ukouslo.
Tomáš – Na přívlač 2x kranas obrovský-GT 67 cm a 71 cm a několik ryb zabralo, ale nepodařilo se je zaseknout.
Zdeněk – Na přívlač 2x kranas obrovský-GT 65 cm a 79 cm a pět ryb spadlo. Večer na jig kranasi velkoocí a žlutoskvrnní.

Úterý
25.1.2022
Jasno, slunečno, teplota 28-29°C, mírný vítr od severu cca 3 m/s večer oslabil na vánek.
Ještě za tmy mne budí nastartování lodního motoru. Měsíc je v půli a svítí na obloze přímo nade mnou, hvězdy blednou a hodiny ukazují 5.30 ráno. Čeká nás přejezd přes oceán zpět do Male-atolu. Předpověď počasí slibuje mírný větřík od severu a klidnou hladinu, přesto raději vyplouváme hned za rozbřesku, abychom měli časovou rezervu, kdyby nás zdržel nějaký technický problém, třeba zdolávání mečouna. Žádný technický problém ani záběr nás však nezdržel a po osmé už snídáme v klidu u ostrova. Po snídani se rozhodujeme vláčet kolem pobřeží ostrova, které obtéká silný mořský proud. Během hodiny vláčení jsme měli asi deset záběrů a na palubu lodě se pro pořízení fotografií dostavili: 1x žralok hedvábný 107 cm, 4x kranas obrovský-GT 89 cm, 86 cm, 83 cm a 70 cm. Vše uloveno na poppy.
Když se přesouváme z vláčecího místa na jigovací, tak se nám na fialový wobbler tažený za lodí povedlo ulovit wahoo 116 cm. Na hraně, kde dno z cca 50 metrů padá na hloubku 80 m a dál pak přes 100 m asi 30 minut jigujeme, ale jedinou zdolanou rybou je chňapal velký délky 60 cm. Pak se nás drží žraloci a ti nám žádnou další rybu neumožní zdolat. Po té, co jsme přišli o třetí jig, tak s vertikální přívlačí končíme a trollujeme dál směrem na Male. Půldruhé hodiny trollingu na volném oceánu proběhlo bez jediného záběru. U vjezdu do dalšího atolu vláčíme asi dvacet minut v okolí průlivu, měli jsme pár záběrů a výjezdů od kranasů modroploutvých a Michal ulovil kanice uťatého 57 cm.
Před obědem hodinku šnorchlujeme v okolí thil nedaleko průlivu, jsou zde hezké porosty korálů a sasanek, kromě běžných korálových ryb a rybek jsme viděli murénu délky snad dva metry a tři metrové chrochtaly.
Po obědě vláčíme na oceánské straně malého atolu, ale 20 minut usilovného nahazování proběhlo jen se dvěma planými záběry. Zkoušíme tedy, jestli nejsou ryby na hloubce a na řadu přicházejí opět jigovací pruty. Záběry se dostavují okamžitě a okamžitě také útočí žraloci. Chytáme na hloubce 80-120 metrů, záběry obvykle přicházejí 20-40 metrů nade dnem, ale po pár metrech zdolávání se obvykle pustí do zdolávané ryby žraloci a jsme rádi, když přijdeme jen o rybu a ne o nástrahu… Pouze Michalovi se podařilo atak žraloka ustát, zubatec byl navíc zaseknutý tak, že jeden háček jigu měl v koutku tlamy a druhý zaseklý za žaberní oblouk, nemohl tedy udici překousnout. Asi desetkrát podnikl žralok výpad, při kterém vždy sebral Michalovi 10-30 m šňůry. Pokaždé následuje urputný souboj, kdy Michal metr po metru získává ztracenou šňůru zpět. Ale po půl hodině je žralok u lodě. Jedná se o žraloka hedvábného délky 170-180 cm. Chvíli přemýšlíme, zda ho vytáhneme na palubu, ale jedná se o dost silné zvíře a nechceme riskovat možné zranění. Nakonec pomocí kleští a nože jeden hák uvolňujeme z žaberního oblouku, ale druhý uvolnit z tlamy nejde. Nakonec jsme háček od udice odřízli a nechali ho žralokovi jako piercing…
Protože nechceme přijít o další jigy, raději trollujeme dál směrem ke kotvišti a poslední kilometr pobřeží prochytáváme s poppy a jerky. Objevují se hejna rybáků, která sledují lovící pelamidy (bonita), ale našich nástrah si už žádné ryby nevšímají.
Krátce před šestou kotvíme nedaleko písčiny, kde jsme v roce 2014 fotili zdolaného mečouna. Na místě, kde tehdy byla jen romantická písčinka, jsou dnes několikahektarové umělé ostrovy z navršeného písku. Za pár let tady vyrostou další turistícké resorty, navezou sem kromě lidí a stavebního materiálu i vzrostlé palmy, takže pak málokdo pozná, že se se jedná o umělý ostrov.
Kotvíme na hloubce 40 m, koupeme se při západu slunce a užíváme si klidný večer. Je téměř bezvětří, západ brzy označuje úzký pruh oranžové záře nad obzorem a na nebi se rozsvěcují hvězdy.
Kuchař servíruje vynikajícího kanice připraveného v páře, pivo na lodní zádi skvěle chutná a jen občas vezme někdo z nás do ruky prut, aby chytil malého kanice nebo barakudu. O vzrušení a přebarvení několika trik inkoustem se nám postarala půlmetrová oliheň, kterou ulovil na vláčenou imitaci krevety jeden z lodníků, ale únava vítězí a po desáté večerní se postupně vytrácíme – někteří do kajut a ti, kdo dávají přednost hvězdám nad hlavou, na střechu nebo přední palubu.

Jirka – Na přívlač (popp 17 cm a 19,5 cm) 2x kranas obrovský 86 cm a 89 cm, 1x žralok hedvábný 107 cm. Na jig jen dva ukouslé návazce.
Michal – Na přívlač (jerk 17 cm) 1x kanic uťatý 57 cm a několik planých záběrů. Na jig 1x žralok hedvábný 170-180 cm a dva ukouslé jigy. Na trolling wahoo 116 cm.
Luboš – Na přívlač (popp a jerk 17 cm) 2x kranas obrovský-GT 83 cm a 70 cm.
Tomáš – 0, nedařilo se
Zdeněk – Na přívlač 1x kranas obrovský-GT 77 cm a několik planých záběrů. Na jig 1x chňapal velký 60 cm a 2x ukouslá zdolávaná ryba i s jigem.

Středa
26.1.2022
Jasno, slunečno, mírný vítr od severu do 4 m/s, 28-29°C.
Jirka, Michal a Tomáš odlétají večer zpět domů a tak je celý den taková ta nálada, kterou člověk mívá, když mu končí dovolená. Zvlášť, když jednoho (jako v Jirkově případě) hned po návratu čeká ve firmě kontrola z berňáku…
Po ranní koupeli v okolí lodě snídáme a vyplouváme průlivem na oceán. Asi půl hodiny vláčíme poppy a jerky na oceánské hraně korálového útesu, ale jsme bez záběru. Měníme na další půlhodinku vláčecí pruty za jigovací, ale výsledkem je pouze jeden půlmetrový kanic a dva záběry, kdy zaseklou rybu i s jigem ukousl žralok. Protože se západem slunce potřebujeme být u letiště, přesouváme se do vnitřní části atolu, kudy je to do Male kratší cesta. Zastavujeme postupně u pěti thil a tu a tam máme pár záběrů. V čisté vodě jsou útoky ryb na naše nástrahy hezky vidět, ale málokdy se daří rybu zaseknout, neřkuli zdolat. Nakonec se na palubu podívá jen jeden kranas modroploutvý 55 cm a kranas obrovský 83 cm.
V poledne se koupeme a šnorchlujeme u jedné z thil a během oběda se přesouváme blíž k Male. Když se na obzoru objevují paneláky Hulhumale, začínáme opět vláčet na oceánské straně atolu. Luboš chvíli zdolává velkého kranase, ale něco se zvrtlo a přetrhla se šňůra. Mně se na modrý jerk BF14 povedl žralok hedvábný délky 99 cm. Po čtvrté odpolední vyrážíme trollingem vpřed směr letiště Male a za hodinu vplouváme do letištní zátoky.
Zatímco Jirka, Michal a Tomáš balí, Já a Luboš si užíváme tu pohodu, že zatím nemusíme zpět do Evropy. Pak ještě vyplňujeme maledivský odletový formulář a český příjezdový formulář, večeříme a ve 20.00 vyprovázíme Jirku, Michala a Tomáše na letiště. Cestou na loď se zastavujeme s Lubošem na masáž, dokupujeme jigy a ještě než letadlo s našimi přáteli opustí Male, jsme zpátky na palubě. A protože si s Lubošem připadáme tak nějak opuštění, otevíráme láhev Bacardi. Nad přístavní zátokou se klene noční obloha, kterou se tu a tam plouží letadla všech možných společností. Zítra ráno přiletí další posila a před námi jsou nové zážitky.