Kanada - Yukon - Dalton Trail Lodge - Reportáže

Dalton Trail Lodge, červenec-srpen 2018

Na Yukonu vládlo léto a příjemné teploty obvykle v rozmezí 20-25°C, a ani vítr nijak nekomplikoval rybolov.
Siveni namaycush se začali ukazovat v řekách, kam připlouvají za síhy, kteří se začínají schromažďovat ke tření. Díky tomu je snazší je lovit na přívlač i umělou mušku.

Lososů čavyča (king salmon) je v řekách na pobřeží Pacifiku nevídaně málo, pouze pár ryb se ukázalo na trdlištích.
Zato lososů nerka (sockeye salmon) je letos dost, v jedné tůni bylo napočítáno přes 6000 kusů. Bohužel první pokus o výpravu na lososy nerka nevyšel, voda v řece byla příliš zvedlá a příliš by komplikovala rybolov. V dalším týdnu bylo již vše tak, jak má být, voda se vrátila do normálu, a my jsme zorganizovali první výpravu hydroplánem na lososy nerka. Uloveno bylo spousty nerek a dokonce i několik kingů (losos čavyča).

Příjemným přkvapením letošního léta jsou siveni malma (dolly varden). V jednom malém jezeře máme velmi silnou populaci těchto krásně barevných ryb a letos se zde chytají v průměru větší ryby, než kdykoliv dříve.

Jeden z našich zákazníků ulovil na vzdálenějším jezeře trofejního mníka, což není tak úplně běžný letní úlovek. V zimě se zde loví na maso sice celkem běžně, ale během léta se tyto ryby schovávají na hloubkách v chladnější vodě a obvykle žerou jen v noci.

A za zmínku také stojí ulovení obřího sivena namaycush. Švýcarský rybář zdolal sivena o délce 108 cm, který byl tak těžký, že ho rybář sotva uzvedl, aby zapózoval pro fotografa. Fotka ale nakonec stejně nevyšla...

Překvapení nám připravil i mladý medvěd grizzly, který se uvelebil v lodi jednoho z průvodců zaparkované u břehu a moc se mu z ní nechtělo. Průvodce ho nakonec z lodě vystrnadil tak, že o sebe tloukl pánví a hrncem až si medvěd raději našel klidnější místo k odpočinku.

Z Yukonu zdraví
Hardy a Jacky




Dalton Trail Lodge, červen a červenec 2018

V půlce června jsme měli jeden týden, kdy u nás bylo pouze 13 rybářů a tak trochu jsme si mysleli, že budeme mít pohodu. Ale všichni byli neskutečně aktivní a nakonec jsme stejně byli vytížení jako kdyby byla lodge úplně plná.
Druhá polovina června byla poznamenána silnými větry, takže na některých místech nebylo možné pořádně chytat, naštěstí vždy máme v záloze nějaká místa, která jsou od větru chráněna, takže nakonec nebylo úspěšné rybaření ohroženo.

Siveni Namaycush byli stále v mělkých částech jezer a jejich chytání na mušku s plovoucí šňůrou je hromada zábavy. Jak jsme ale očekávali, se stoupající teplotou vody se siveni přemísťují do hlubších partií jezer.

V jeden z posledních červnových dnů byla ulovena montrozní štika, zatím největší ryba sezóny měřící 122 cm (kdoví, jestli to někdo letos překoná). A ve stejném období se začali chytat i velcí siveni namaycush, uloveno bylo i několik ryb přes metr délky (102, 102, 101, 100... cm).

Druhý červencový týden znamenal příchod léta. Teploty až 30°C, minimum větru. Díky vysoké teplotě zrychlil tání i sníh ve vyšších polohách, což znamenalo, že na jednom z jezer se zvedla hladina tak, že se na něm nedalo chytat. Všude jinde byly podmínky naprosto ideální.

Zajímavý zážitek měl jeden z návštěvníků na jednom z menších jezer. Za zdolávaným malým sivenem přijela metrová štika, která na sivena těsně u rybářových nohou opakovaně útočila. Po krátkem souboji byla štika podebrána i se sivenem v tlamě. Celé se to podařilo dokonce natočit, ale je naprosto jasné, že i bez videozáznamu se jedná minimálně pro lovce o nezapomenutelný zážitek.

Z Daltonu zdraví
Hardy a Jacky





Začátek sezóny 2018 v Dalton Trail Lodge

Nová sezóna je tu a my jsme připraveni. Udělali jsme pár vylepšení jako jsou nové rampy na lodě na jezeře Dezadeash, vylepšili jsme osvětlení v lodgi, přikoupili pár čtyřkolek a pickup na převoz lodí a materiálu. Ale hlavně jsme jsme postavili nový srub na ostrově na jednom ze vzdálenějších jezer, kde mohou rybáři během rybaření přespat. Okolní jezero je úplný štičí ráj bez rybářského tlaku. Protože je relativně daleko na jednodenní výpravu, tak jsme sem v minulosti skoro nejezdili, ale když je teď možnost přespat na ostrově a druhý den pokračovat v rybaření, budeme sem pořádat výpravy častěji. Naši průvodci také vytipovali místo pro stavbu nového srubu na přenocování u Frederik Lake. Plánujeme ho postavit ještě letos.

V prvním týdnu sezóny (koncem května) byla voda stále dost studená a ryby se držely spíše v mělké vodě. Zaměřovali jsme se hlavně na štiky a siveny namaycush, ale přeci jen to byl první-rozjezdový týden.

Druhý týden už byl o něčem jiném, voda se trochu ohřála a ryby začaly být velmi aktivní, hlavně štiky. První rybáři přespali v nové chatě na ostrově uprostřed štičího ráje. Hranice 110 cm byla u štiky překonána hned dvakrát, 114 a 115 cm, a pěkné štiky se lovily od rána do večera. Absence rybářského tlaku v "novém" revíru je prostě znát.
V průběhu týdne se trochu zvedla voda, což nám dovolilo dojet jetboatem (loď s tryskový motorem) dolů po proudu řeky až na místa, která považujeme za nejlepší na lipany a duháky.
No a siveni? Až si prohlídnete záběry našich hostů z České republiky, tak pochopíte, že někdy je komentář zbytečný...

Začátek sezóny se vyvedl a doufáme, že to v tomto duchu bude pokračovat až do jejího konce.

Z Daltonu zdraví
Hardy a Jacky




Březen v Dalton Trail Lodge

Skoro všude, kde žijí normální lidé, už se hlásí jaro. U nás v provincii Yukon si na jaro ještě počkáme.
Zatímco většina našich rybářských průvodců si vyhřívá kosti v Kalifornii, Mexiku, Kostarice nebo Argentině, já s kuchařem Mikem střežíme pevnost. Silnice do Haines je sice sjízdná, ale pro veřejnost máme zavřeno. Ona po pravdě řečeno za celý den přejedou po okolní silnici jen auta našich sousedů a občas nějaký kamión. Na prvního turistu si ještě nejméně dva měsíce počkáme.
Sněhu je letos dost a dost, jak je vidět na fotce z přístupové cesty k jezeru, kterou čistíme velkým nakladačem, protože nic jiného na třímetrovou návěj neplatí.
Už pár dnů se chystáme vyrazit na ryby na dírky, ale musíme na jezeře najít místo, kde je led slabší než 70 cm, aby nám stačil vrták. Takovéhle starosti rybáři v Evropě při zimním rybaření asi nemají...

Z březnového Yukonu zdraví
Jackie



Dalton Trail Lodge
září-konec sezóny 2017

Ve vzduchu je cítit, že se blíží konec sezóny. Noci jsou stále chladnější a přes den nezřídka fouká silnější a studený vítr. Siveni namaycush se stahují do ústí řek, kde se krmí na hejnech síhů, kteří sem přijeli splnit svoji reprodukční povinnost. I štiky se cpou před zimou, jak jen můžou.

I přes silný vítr, který začátkem září v některých dnech dosahoval v poryvech k 50 km/h bylo rybaření úspěšné. Museli jsme sice volit místa k rybolovu, která jsou před větrem alespoň trochu chráněná, ale podařilo se ulovit spousty ryb. Naštěstí s ohledem na rozlohu našeho revíru je takových míst dostatek za každého směru větru.
Sice foukalo, ale i tak se našim návštěvníkům podařilo ulovit několik opravdu krásných ryb, z nichž vyniká především siven namaycush délky 104 cm, který byl nejen dlouhý, ale i slušně „vyžraný“.

Ve druhém týdnu měsíce září nám počasí, hlavně tedy ten proklatý vítr, dovolilo využít plného potenciálu našeho revíru. Nicméně s velkými rybami to tak žhavé nebylo. Sivenů namaycush jsme sice chytili slušný počet, ale všichni měli „jen“ do metru délky. Asi nejlepší ryba, která se tento týden chytila, byla štika délky 108 cm.
V noci poprvé mrzlo, čímž skončil pro letošek i sběr hub.

Třetí týden letošního září byl parádní, jakoby by si letošní sezóna nechávala to nejlepší na konec. Příroda hrála všemi barvami – žlutá, oranžová, červená všude okolo. Dokonce se trochu oteplilo, vítr skoro ustal a slunce svítilo... a ryby braly!

Skupina šesti rybářů podnikla výpravu na jednu řeku nedaleko pobřeží a cílem byl lov lososů. Celkem ulovili přes 160 ks lososů za dva dny.

Díky slabému větru si užili i muškaři-štikaři a pomocí velkých streamerů lovili neskutečně agresivní štiky. Ulovili jich fakt hodně, ale bohužel žádnou delší, než je magická metrová hranice.

A je to tady! Poslední týden sezóny v Daltonu byl krásný. Teplejší než obvykle touto dobou. Uspořádali jsme poslední výpravu na lososy na řeku nedaleko pobřeží. Lososů se chytilo hodně, i když o něco méně, než v minulém týdnu.

Když odjeli poslední rybáři, přijela ješte na tři dny skupina fotografů, kteří se pokoušeli zachytit krásy yukonského podzimu. Udělali krásné fotky, ale realita spatřená na vlastní oči je nenahraditelná. Někteří se do pozdních nočních hodin pokoušeli vyfotit polární záři, ale bohužel se to nepovedlo, záře v tyto dny prostě nebyla.

Po jejich odjezdu jsme začali lodge připravovat na přicházející zimu a hlavně už teď plánujeme novinky na příští rok.

Děkujeme všem, kteří nás v letošním roce navštívili!

Z Daltonu zdraví
Hardy a všichni z lodge



Dalton Trail Lodge, červen-první měsíc sezóny 2017

Na letošní sezónu jsme se začali připravovat již několik týdnů před příjezdem prvních hostů.
V hlavní budově a dvou chatách jsme vyměnili koberce. Úpravou prošla i trasa pro čtyřkolky na Frederik Lake, kde plánujeme v budoucnu postavit dvě chatky nedaleko od té, která tam již stojí od šedesátých let minulého století.
Vyzkoušeli jsme jedno z jezer, kde se v minulosti moc nechytalo, říkáme mu „Pike lake“, tedy štičí jezero. Během půl hodiny jsme měli 14 velkých štik, a to ze břehu, dříve než jsme dali loď na vodu...

První letošní rybáři si užili skvělý rybolov s minimem větru a deště až na jedno deštivé odpoledne v závěru týdne. Hned v počátku týdne bylo uloveno několik štik přes metr (110, 109, 105 cm...). Siveni namaycush byli také při chuti a na jedné z lodí napočítali přes 50 ulovených sivenů za jeden den, nejdelší měřil 97 cm.
Během lovu zaměřeného na siveny jsme ulovili i množství lososů kokanee (aniž by jsme je lovit chtěli).
Před 12 lety byli na vymření, protože nízký stav vody a její vyšší teplota jim neumožňoval zdárný výtěr. Vláda zakázala jejich lov a to i systémem „chyť a pusť“.
Před dvěma lety bilologové napočítali cca 1000 lososů kokanee na trdlišti a v loňském roce to bylo skoro 5000 ks, takže věříme, že už brzy budeme moct lososy kokanee cíleně chytat (a pouštět).
Těch 5000 ks ryb na trdlišti je více, než průměrný počet před tím, než byli na vymření.

V druhém týdnu byla teplota jako na houpačce, dny, kdy bylo 30 stupňů střídaly dny, kdy byla celkem zima. Teplo zapříčinilo rychlé stoupnutí hladiny v řekách, jak tály zbytky sněhu v horách. Jedna z okolních silnic dokonce musela být na pár dní uzavřena.
Rybám to ale bylo jedno, žraly stejně jako předtím.
Za zmínku rozhodně stojí ulovení štiky délky 120 cm (bohužel bez fotky).

Během třetího červnového týdne voda klesla na původní stav, ale v závěru přišel silný déšť, který ji zase zvedl. A v polovině týdne se počasí úplně zbláznilo. Bylo 30 stupňů a tři dny na to sněžilo. V lodgi sněžilo sice jenom asi dvě hodiny, ale ve městě Haines Junction (cca 40 km od naší lodge), nasněžilo přes 15 cm sněhu. Byl dokonce zrušen i 25. ročník místního tradičního cyklistického závodu.
Přetrvávající vyšší hladina řek nám dovolila navštívit místa, která jsou dostupná pouze jet boatem (trysková loď) a pouze v období, kdy je více vody. Chytali jsme tedy v místech, kam jezdíme jen párkrát do roka. Ryby nám na háček skákaly skoro samy...

Z Daltonu zdraví
Hardy





Dalton Trail Lodge
konec sezóny 2016

Začátkem září panovalo ještě téměř letní počasí, ale v polovině měsíce se okolní příroda začala halit do barevného hávu. Listy na stromech hrály všemi odstíny žluté a červené a někteří návštěvníci dokonce místo rybaření raději sedli na čtyřkolky a vyjeli na kopec, aby tu nádheru viděli ještě lépe.

Aktivita ryb, obzvláště pak štik a sivenů namaycush, byla chvílemi až neskutečná. Štiky se začaly připravovat na zimu a atakovaly nástrahy s neskutečnou agresivitou. Nebylo nijak výjimečné, že štiku meli na prutě v jeden okamžik všichni rybáři na lodi. Ulovilo se opravdu velké množství štik a to ve slušných velikostech. Tu největší zářijovou štiku chytil český rybář Igor a měřila krásných 117 cm, ale i ostatní rybáři měli zdolané velké štiky (116, 115, 113 cm...).

Siveni Namaycush změnili stanoviště a z hlubších částí jezer se přestěhovali za třením do mělčích míst. Vysoká koncentrace sivenů na mělčích místech znamenala velmi dobrý rybolov. Díky jejich přítomnosti v dostupnějších lovištích je bylo možné lovit jak na přívlač, tak s muškařským vybavením. V průběhu sezóny se obvykle loví v hlubších částech jezer, kde je velmi obtížné je na muškařské vybavení ulovit. Největší ulovený záříjový siven měřil 110 cm.

Poslední letošní výpravy na lososy na Aljašku byly také úspěšné. Lovili se lososi coho (kisuč) ve slušných velikostech i počtech a ulovení lososi byli z převážné části dobře stavění mlíčáci. Někteří rybáři využili možnosti si vlastnoručně ulovené lososy nechat vyudit a odvézt s sebou domů.

Jedna ze skupin pravidelných návštěvníků, která u nás kombinuje rybolov s lovem pernaté, každoročně ukončuje pobyt v Daltonu vícedenní výpravou na jezero Kathleen. Část výpravy se přes den úspěšně věnovala lovu a druhá část rybolovu, hlavně muškaření na duháky a lipany.
Večer jsme pro ně udělali pořádné steaky na ohni a dokonce proběhla i malá střelecká soutěž. Skvěle jsme se bavili a nikdo nebyl zraněn, co víc si přát?

Na podzim lze za předpokladu bezmračné noci pozorovat jeden z nejmagičtěších přírodních úkazů – polární záři. Jednu relativně chladnou noc byla polární záře tak nádherná, že jsme ani moc neváhali, a vzbudili jsme hosty, aby tu krásu táke spatřili. Nakonec nikdo ani v nejmenším nelitoval, že opustil vyhřátou postel.
A to je pro letošek asi vše. Teď už zbývá jen připravit lodge na dlouhou zimu. Vyndat lodě z vody, zazimovat je a spoustu dalších nezbytných věcí.

Děkujeme všem rybářům, kteří nás letos navštívili a už teď se těšíme na ty, kdo nás hodlají navštívit v příštím roce.

Za celý Dalton Trail Lodge zdraví
Hardy



Kokanee – překvapení letní sezóny

Blíží se konec sezóny a když tak začínám pomalu bilancovat, napadá mne, že asi největším překvapením letošního léta byli pro nás kokanee.
Kokanee je nejen značka kanadského piva, ale především je to název sladkovodní formy lososa nerka. Kokanne byli vysazeni do celé řady jezer v Kanadě, ale ti naši z povodí řeky Kathleen vytvořili sladkovodní formu přirozeným způsobem: když někdy v 18. století došlo v povodí řeky Tatshenshini ke gigantickému sesuvu půdy, v jehož důsledku povolila ledovcová moréna tvořící hráz obrovského jezera, na jehož někdejším dně leželo dnešní městečko Haines Junction, vznikla na středním toku řeky série vodopádů a peřejí, které znemožnily tah ryb. Na horním toku řeky tak zůstalo „uvězněno“ množství ryb, mezi jinými i steelheadi a lososi nerka. Z někdejších steelheadů se v místních řekách a jezerech vyvinula místní forma pstruha duhového a z lososů nerka místní kokanee, kteří žijí v jezeře Kathleen.
Populace kokanee v jezeře Kathleen od 80. let klesala a už se zdálo, že tenhle druh z jezera zmizí docela. Od roku 2010 byl lov kokanee na jezeře Kathleen dokonce zakázán. Ale pak se něco změnilo a najednou začalo kokanee přibývat a v letošním roce byl jejich lov opět povolen.
Během léta jsme na motorvých lodích podnikli několik výprav na přítoky jezera Kathleen, především na spojnici mezi Kathleen a Luise Lake. Kromě kokanee mezi 40-55 cm jsme zde ulovili i celou řadu lipanů okolo 45-48 cm, duháků do 50 cm a několik parádních sivenů namaycush.

Z podzimního Daltnu
Hardy

načíst další reportáže