Kanada - Řeka Fraser - Reportáže

23.-30.9.2016

23.-30.9.2016 bola najhoršia rybačka, akú som v Kanade na rieke Fraser zažil. Takmer netiahli lososy, vďaka čomu sa do rieky natlačilo menej jeseterov, čo sa odzrkadlilo aj v počte ulovených rýb. Osem rybárov za celý pobyt chytilo iba asi 20 lososov a 15 jeseterov.
Keďže v druhý deň jedna loď chytila iba jedného malého jesetera, nahovoril ma sprievodca, aby som cez internet kúpil povolenky do prílivového pásma v okolí Vancouveru. Kúpil som ich, chytilo sa síce viac jeseterov (7 ks), ale i to nebol žiaden zázrak.
Celkovo vačšina rýb bola do 1,5 m, iba 6 ks bolo od 1,6 m-1,8 m. Jedna ryba bola výnimočná, 2,3 m a keďže sa chytila v prvý deň, stále sme boli v očakávaní, že sa to zopakuje. Mike povedal, že on si takýto slabý ťah lososov nepamätá.
Servis na penzióne aj sprievodcovské služby boli štandardne dobré, len z účastníkov výpravy som vycítil rybársku mrzutosť, ale keďže sú to slušní ľudia, nič mi nevyčítali - prírodu neovplyvníš.

Peter


Nová pravidla pro lov jeseterů na řece Fraser 2016

Počínaje rokem 2016 platí na řece Fraser nová pravidla pro zacházení s ulovenými jesetery.
Jedná se o dvě celkem jednoduchá pravidla, která by měla zabránit poškození ulovených jeseterů během měření, čipování a především během fotografování:
Pravidlo č.1 - ulovený jeseter délky nad 150 cm nesmí být vytažen do lodě.
Pravidlo č.2 - Ulovený jeseter délky nad 150 cm nesmí být zdvižen z vody tak, aby se celé jeho tělo nacházelo nad vodou.
Jinými slovy ryby délky nad 150 cm, se kterými si rybáři budou chtít udělat fotografii, musíme dotáhnout ke břehu nebo na mělčinu, tam si rybáři vlezou do vody, jesetera jen přizvednou, aby jeho břicho zůstalo ve vodě a pak se může měřit, fotit...
Je to sice trochu omezující, ale stále to dává možnost udělat dobré fotografie a omezí to zranění ryb, ke kterým docházelo především při fotografování jikrnaček plných jiker.


Listopad 2015

Včera byla neděle 6.12. Naposledy v letošním roce jsem spustil loď na vodu, naložil dva rybáře a mezi městy Vancouver a Chilliwack jsme lovili jesetery. Teplota vody se ustálila na 6°C, což není mnoho, ale ryby žraly a během šesti hodin rybaření jsem zaregistroval devět záseků, osmkrát visela ryba na udici a šest jeseterů se podařilo zdolat. Nebyli to žádní obři, největší měřil 175 cm.

To 22. listopadu, to byla jinačí kafe: Nejen, že jsem měl na palubě kromě dvou rybářů i jejich sličný a veselý doprovod, ještě se navíc povedlo i počasí a ulovili jsme 9 jeseterů. Ten největší je na obrázku - od špičky hlavy do rozdvojení ocasní ploutve měřil 230 cm, na konec ocasní ploutve 250 cm. Hezká a pěkně tlustá tečka za letošní podzimní sezónou.

Celkově se listopad povedl. První týden jsem měl na palubě čtveřici Němců, kteří k nám jezdí každoročně už pět let. Za pět dní rybaření jsme ulovili celkem 70 jeseterů, největší měli mezi 210-230 cm (měřeno do vidlice ocasní ploutve). Samozřejmě o spoustu ryb jsme přišli (a jak už to bývá – ryby, které utečou jsou ty největší...). Jeden den jsme trávili i lovem lososů, ale chytali jsme jen lososy keta od 3 do 5 kg. Tedy nic převratného, ale zrovna byl hezký podzimní den, kdy se ukázalo sluníčko, listí stromů zářilo barvami indiánského léta a teplota vylezla na 15°C. Takže pohoda – relax.

V druhé polovině listopadu jsme také měli každoroční školní semináře, kdy dětem (no dětem, je jim 13-15 let) vysvětlujeme, jak je to v řece s lososy a jesetery, většinou mají ráno exkurzi do lososí líhně a odpoledne pak pár hodin lovu jeseterů. Bývá to sranda, jak se kluci předváděj před holkama a když pak zabere větší ryba, jak jsou z reality vyplesklí. Obvykle se při zdolávání každé ryby střídá více lidí na palubě a nezřídka je to tak, že jeden z kluků drží prut, druhý drží jeho, další zkouší navíjet, případně ještě další brzdí cívku navijáku dokud si nespálí kůži... No a do toho holky ječej, fotěj, případně raděj a ze všeho nejraděj se motaj pod nohy.
První den byla na lodi pohoda – sluníčko, každou půl hodinu záběr a za odpoledne se chytlo šest malých jeseterů od 70 do 130 cm. Druhý den bylo sice teplo, ale pršelo a navíc jsem měl plnou loď holek. Nejdřív vypadaly otráveně, ale když po hodině konečně přišel záběr a slečinky měly zdolat jesetera, který měřil skoro 190 cm, byla na lodi velmi bojovná nálada. Musel jsem jim se zdoláváním trochu pomáhat, ale rozvášnily se tak, že jsem měl co dělat, aby při focení toho jesetera neumuchlovaly k smrti...

No, ale teď už je loď v garáži, během týdne udělám nějaké drobné opravy, promažu a natřu vše, co se na lodi promazat a natřít dá, pak si udělám údržbu prutů i navijáků a bude nejvyšší čas nakoupit vánoční dárky.

Z předvánočního Vancouveru zdraví
Chris




Fraser 24.-29. října 2015

Tradiční podzimní výpravy za jesetery a lososy řeky Fraser se v letošním roce účastnilo sedm rybářů. Ještě před přistáním se nám Britská Kolumbie ze zcela bezmračného nebe vyjevila v plné kráse – hory, lesy, ledovce, jezera, řeky i moře pod naším letadlem běžely jako film. Nádhera.
Krásné slunečné počasí nám vydrželo po většinu výpravy a ta trocha deště poslední dva dny rybaření byla jen takovým malým upozorněním, že podzim v Kanadě nemusí být jen o slunci a barvách „indiánského léta“.
Bydleli jsme již tradičně v pensionu s výhledem na řeku, Adriana skvěle vařila a večery ve vířivce byly po celodenním rybaření příjemné a veselé.

A ryby?
Jeseterů se nachytalo co do počtu průměrně, možná o něco méně, než v jiných letech, ale téměř každý den byla zdolána ryba přes dva metry. Po loňské superrybě délky 330 cm (měřeno na konec ocasní ploutve), resp. 295 cm (měřeno do vykrojení ocasní ploutve) se letos žádnou „třímetrovku“ ulovit nepodařilo, ačkoli jeseter délky 271/281 cm ulovený čtveřicí nováčků v pondělí 26. října byl nádherně stavěnou rybou s abnormálně mohutnou hlavou a úctyhodným obvodem těla. Parádní ryba a velmi napínavý zážitek ze zdolávání, při kterém jedna ryba překvapivě fyzicky udolala všechny čtyři rybáře na palubě lodě.
Stejně jako jiné liché roky, byl i ten letošní ve znamení tahu lososů gorbuša – pink. Pinků však v září přitáhlo do Fraseru méně než v jiných letech (nejsilnější tahy dosahují až 30 milionů kusů, letos to byla ani ne třetina) a lososů nerka-sockeye bylo tak málo, že jejich lov nebyl ani povolen. Zájem rybářů se logicky soustředil na lososy čavyča –kingy, lososy keta-chum a kisuč-coho. Zatímco podzimní tah lososů čavyča (chinook-king) byl mimořádně vydařený a tření vrcholilo v polovině října, tah stříbrných lososů kisuč-coho byl opožděný a kisuči se v okolí města Chilliwack začali pravidelně lovit až v posledním říjnovém týdnu. Relativně slabší tah lososů gorbuša a nerka může být důsledkem nízkého stavu vody v řece – po mírné zimě, kdy napadlo málo sněhu, přišlo relativně suché léto a ve Fraseru teklo o třetinu méně vody, než bývá v letních a podzimních měsících obvyklé.

Soupis úlovků v jednotlivých dnech:

Sobota 24. října
Polojasno, mírný vítr, teploty 8-14°C
Posádka Mirek, Honza, Jarda, Aleš – 5x jeseter 90, 110, 110, 130, 178 cm
Petr a Petr navštívili lososí líheň na řece Chilliwack a podnikli výšlap k Lindemanovu jezeru

Neděle 25. října
Polojasno, mírný vítr odpoledne trochu zesílil, teplota 8-15°C.
Posádky obou lodí se zaměřily na lov jeseterů. Ryby však dnes nebraly, a když, tak velmi opatrně. Většina lodí dnes zabalila rybaření už okolo druhé hodiny odpoledne, protože na vodě bylo úplně mrtvo. Petr a Petr vydrželi až do pěti a vplatilo se - mezi třetí a pátou začaly ryby brát.
Mirek, Honza, Jarda, Aleš – 1x jeseter 187 cm

Petr a Petr – 1x jeseter 201 cm a čtyři malí jeseteři 100-160 cm.

Pondělí 26. října
Petr a Petr se věnovali lovu jeseterů, posádka druhé lodi chytala od 8.00 do 13.00 lososy a od 13.30 jesetery.
Mirek – 6x losos keta-chum 3-7 kg, 4x losos nerka-sockeye 2-3 kg
Honza – 3x losos keta-chum 3-5 kg, 1x losos nerka-sockeye 2 kg
Jarda – losos keta-chum 4 kg, 1x losos nerka 2 kg
Aleš – 3x losos keta-chum 3-7 kg, 1x losos nerka 2,5 kg
Aleš zasekl a celá posádka společnými silami zdolala jesetera délky 271 cm (od špičky hlavy-nosu do rozdvojení ocasní ploutve, resp 281 cm od špičky hlavy-nosu na konec ocasní ploutve).

Petr a Petr – 6x jeseter 120-186 cm

Úterý 27. října
Jasno až polojasno, mírný vítr. Ráno bylo 8°C, přes den skoro 15°C, ale večer se ochladilo a zatáhlo se.
Petr a Petr se věnovali lovu jeseterů, posádka druhé lodi chytala lososy.
Mirek – 11x losos keta-chum 2-6 kg, 1x losos nerka 3 kg a jeden king-losos čavyča mu to utrhl
Honza – nechytal
Jarda – 1x losos nerka 2 kg
Aleš – 7x losos keta-chum 2-6 kg

Petr a Petr – 6x jeseter: 120, 140, 160, 175, 190 a 244 cm.

Středa 28. října
V noci začalo pršet a s přestávkami drobně pršelo celý den. Bylo téměř bezvětří, což se pozitivně projevilo na počtech záběrů jeseterů. Teplota 10-14°C.
Posádky obou lodí se věnovaly lovu jeseterů.
Mirek – 3x jeseter 120 cm, 166 cm a 220 cm
Honza – 2x jeseter 130 a 120 cm
Jarda – 2x jeseter 155 a 173 cm
Aleš – 2x jeseter 26 cm a 213 cm – nejmenší a největší ryba dne

Petr a Petr – 6x jeseter 150, 170, 175, 180, 201 a 220 cm + jeden zlomený prut o toho jesetera 201 cm.

Čtvrtek 29. října
Zataženo, ráno a večer pršelo, teplota 10-12°C
Petr a Petr se věnovali lovu jeseterů, posádka druhé lodi chytala od 9.00 do 12.00 lososy a od 12.30 jesetery.
Mirek – 2x jeseter 50 cm a 140 cm
Honza – 4x jeseter 110, 120, 130 a ten největší 161 cm do vidlice ocasní ploutve, resp. 183 na konec ocasu
Jarda – 4x losos keta-chum 4-6 kg, 1x jeseter 150 cm
Aleš – 1x losos keta-chum 5 kg, 2x jeseter 120 a 140 cm

Petr a Petr – 7x jeseter 120-185 cm



27. října
Dnes byl v údolí řeky Fraser asi poslední hezký podzimní den.
Když ještě za tmy jdeme na snídani, otevírá se nám z terasy pensionu nádherný výhled na řeku zalitou světlem měsíce, který je dnes v úplňku. Zatímco ráno nám šla pára od pusy a teplota byla jen 5°C, po poledni bylo na sluníčku už 15°C, ale začal foukat nepříjemný vítr. Zlatožluté listí javorů začíná padat. Podle předpovědi počasí má zítra ráno začít mírně pršet a přeháňky nám vydrží až do pátku, kdy z Kanady odlétáme domů.
Posádka Danovy lodě si den užívala při lovu lososů keta a nerka na řece Harrison a Chrisova loď s dvojící Petr a Petr vyrazila na lov jeseterů k městečku Hope.
Lososů keta a nerka se na řece Harrison podařilo ulovit dostatek, čímž byla zachráněna večeře, kterou nám dnes připravuje Adriana - majitelka pension. Většina ryb byla ulovena na fialové nebo růžové jigy s oranžovou či růžovou hlavičkou. Odpoledne zkusili Aleš, Jarda a Mirek pod Danovým velením štěstí při lovu kingů – lososů čavyča na spin-glow (vrtule nahozené ze břehu na položenou), ale bez úspěchu. Jediný king zabral v poledne Mirkovi při lovu na jig ale nekompromisně mu přetrhl šnůru.
Posádka Chris, Petr a Petr lovila celý den jesetery. Nejprve chytali na štingec – zasmrádlé kusy lososa gorbuša (pink) a dvaceticentimetrové kousky mihule mořské (pacific lamprey). Záběry byly na maso I na mihuli. Největší ryba ulovená dopoledne, byla na mihuli a měřila 190 cm. Přes poledne záběry ustaly a chytání komplikoval vítr, který pohyboval s lodí napříč proudem, takže bylo těžké postřehnout záběr. Odpoledne změnil Chris strategii a nastražil na udice jikry lososa keta zavázané v kousku punčochy-silonky. Záběrů přibývalo a k lodi se podívali jeseteři 140, 160 a nakonec i cvalík délky 244 cm (měřeno na konec ocasní ploutve). Při zdolávání posledního jesetera musel mladšího Petra vystřídat táta, protože junior ochaboval ve zdolávání a hrozilo, že zdolávaná ryba utrhne šňůru o čerpadlo s potrubím, ke kterému nás během první hodiny zdolávání zanesl proud. Velký Petr ukázal, že je ve formě a jesetera během dvaceti minut dozdolal a dovlekl ke břehu, kde se 244 cm dlouhá ryba při západu slunce dočkala fotografie. To, že je ve formě dokázal Petr starší ostatně ještě jednou, když později zlomil při zdolávání úplně nový 200-librový prut Shimano na jesetery, který dostal Chris k otestování.
Těch 244 cm dnešní největší ryby bylo vlastně tak trochu zklamáním, protože jeseter kladl během zdolávání nezvykle silný odpor a podle tahu na prut se zdálo, že se jedná o monstrum, jehož délka by mohla začínat číslicí 3.
Snad zítra.



26. října
jeseter 271 cm/281 cm

Den jako obrázek. V noci nad údolím Fraseru u Chilliwacku drobně pršelo, nad ránem se vyjasnilo a když jsme snídali, tak se nad říčním údolím trhaly zbytky ranní mlhy.
Dopoledne vyšplhala teplota z 8°C na 15°C a během lovu lososů jsme postupně odkládali svršky a nakonec někteří rybařili v tričku. Lovu lososů jasně dominoval Mirek, který měl po čtyřech hodinách na kontě asi půl tuctu lososů keta-chum od 3 do 7 kg a čtyři nerky od 2 do 3 kg.
Vyvrcholením dnešního rybaření však neměl být lov lososů, ale zážitek, který nám připravila jedna jediná ryba – jeseter bílý.
V jednu po poledni jsme sbalili vláčecí pruty a sjeli po proudu řeky Harrison pod železniční most zkusit štěstí při lovu jeseterů. Na místě, kde jsme chtěli rybařit však stály jiné tři lodě a nám nezbylo než zakotvit o 200 m níže. Po půl hodině chytání jsme měli jeden jediný záběr, který se nepodařilo zaseknout. Ve stejné chvíli zdolávala jedna z lodí pod mostem jesetera délky asi 160 cm. Po vyfotografování úlovku se všechny tři lodě sbalily a odjely. Přesunuli jsme se proti proudu, zakotvili a nahodili čtyři pruty s nastraženými jikrami lososa keta.
První záběr přišel stejně jako včera a předevčírem na Alešův prut. Bylo 14.05. Aleš nezaváhal, zasekl a pak hekl. Ryba se rozjela a jela a jela a jela. Sbalili jsme ostatní nahozené pruty, průvodce Dan zvedl kotvu a popojížděl pomalu za rybou, kterou se ochabující Aleš snažil držet na místě. Když se Alešovy ruce začaly kroutit do podivných tvarů, vystřídal ho Jarda. Ledva Jarda poznal, že tohle nebude žádná sranda, ale pořádná dřina, předal prut Honzovi. Honza vydržel asi čtvrt hodiny a pak se nám ho podařilo chytit těsně před tím, než spadl i s prutem přes palubu. Tím se na scéně objevil Mirek. Snažil se, bojoval zdatně, ale nevydržel. Po čtvrt hodině i jemu docházejí síly a předává prut opět Alešovi. Během toho předávání prutu se tak nějak podařilo uvolnit šroubení, které drží naviják na prutu. K našemu úžasu se najednou naviják zahoupal zavěšený na šňůře. Pár vteřin zmatku, nadávání a skvělé koordinace několika technicky nadprůměrně zdatných jedinců vyřešilo krizi, kterou si před tím sami připravili. V tu chvíli se zdálo, že zdolání ryby už nemůže nic zabránit. No, zdání klame. Už nevím, kdo to byl ale myslím, že Mirek, náhle zavadil o brzdu navijáku. Uvolněná cívka se roztočila, vytvořila “paruku” ale světe div se, k zamotání šňůry nedošlo. Souboj pokračoval a následovalo další střídání borců v pořadí Aleš, Jarda, Honza, Mirek. Na druhé straně udice byl borec stále jeden – jeseter bílý. Konečně se pod hladinou objevila ryba, resp. její ocasní ploutev. Vše bylo rázem jasné – ryba nevisela za tlamu, ale za ocas. Následovalo několik nekonečných desítek minut než jsme již unavenou rybu dovlekli ke břehu. Ohromující nebyla ani tak délka zdolaného jesetera (271 cm od špičky hlavy-nosu do rozdvojení ocasní ploutve, resp. 281 cm na konec ocasní ploutve), ale mohutnost ryby - průvodce Dan rybu za hlavou taktak obejmul. Za sedm výprav, které jsem na Fraseru zažil, jsem takhle zavalitého jesetera ještě neviděl. Překvapen je I náš průvodce, když zjišťuje, že se jedná o jeho letos největší zdolanou rybu. Po krátkém fotografování s úžasem sledujeme, jak monstrum pomalu mizí zpět v říčním proudu. O dalším rybaření už ani jeden z nás nepřemýšlí – je 15.30 a sil nikomu nezbývá. V nejlepším je třeba přestat. Tak zase zítra!

načíst další reportáže