Kanada - Řeka Fraser - Reportáže

Sezóna 2022 na řece Fraser

Letošní rok byl asi nejdivnější za celou dobu, co chytám na řece Fraser. Rybaření, počasí, stav vody..., to vše bylo jinak, než jsem zvyklý a než je normální. Nejprve jsme měli velmi dlouhé, studené a deštivé jaro. Normálně začíná sníh odtávat již v dubnu, voda v řekách se zvedne a klesat začíná, když je většina sněhu v horách už pryč, což býva začátkem července. Protože bylo jaro dlouhé a velmi studené, sníh se udržel déle a tát začal až s příchodem teplého počasí koncem června. A protože se teplo udělalo v podstatě ze dne na den, začaly najednou tát ohromné masy sněhu a Fraser se během krátké doby zvednul tak, že se místy rozlil z koryta. Zatopeno bylo spousty domů v nížině kolem řeky a hodně lidí muselo být dokonce evakuováno. Do normálu se řeka vrátila až během srpna, skoro o měsíc později, než normálně. Chytat jesetery sice šlo, ale některá dobrá místa byla použitelná až když voda opadla.

Potom, co se Fraser vrátil do normálu, bylo období, kdy deset týdnů nepršelo (od poloviny srpna do konce října). Ani kapka! Jak ve Fraseru, tak v řece Harrison, bylo tak málo vody, že to nepamatuji. A i teď, v listopadu, je vody v řece nezvykle málo. Sice občas pršelo, ale málo. Léto pokračovalo až do konce října. Celou dobu bylo na tričko... a pak se najednou ze dne na den udělala zima, že jsem musel ze skříně vytáhnout kulicha.

Letos měl být extrémně dobrý tah lososů nerka (sockeye). Očekávalo se, že do řeky natáhne na 10 milionů lososů nerka, ale později byl odhad upraven na 6 milionů, což je pořád velmi dobré. V očekávání velkého množství nerek, jsme se připravovali na excelentní chytání jeseterů. Spousty jeseterů totiž žije „kočovným“ způsobem života. Část roku žijí v moři a do řeky se přemístí v době tahu za lososy, kteří jsou jejich hlavním zdrojem obživy.

Zezačátku bylo rybaření skvělé, ale s ohledem na teplé počasí bez deště, začala teplota vody stoupat. Ve druhé polovině srpna překročila teplota vody ve Fraseru 20°C a jeseteři začali stávkovat. V řece jich byla spousta, nebyli aktivní, ale občas se nějaký přemluvit nechal. Koncem srpna měla voda již 22°C a se záběry byl v podstatě konec. Jak je teplota vody přes 20°C, je to problém. Jeseteři tyto teploty snášejí špatně, jsou letargičtí a přijímají velmi málo potravy. V případě ulovení navíc moc nebojují a je větší riziko uhynutí i po šetrném zdolání a puštění.

Jak začala teplota vody zase klesat, čekali jsme, že jeseteři začnou žrát. Chyba. Jeseteři dál pokračovali v ignoraci našich nástrah. Jsem si skoro jistý, že tohle je důsledek dlouhého období bez deště. Většinou je právě déšť (a trochu vyšší průtok) to, co ryby po období letargie rozhýbe a donutí začít se znovu aktivně krmit. Když začalo začátkem listopadu konečně pršet, jeseteři začali zase brát normálně. Včera (19.11.) jsem byl na vodě a za 6 hodin jsme zdolali 12 jeseterů.

Řeka Harrison měla na podzim stále velký podstav, hladina byla o minimálně 1,5 m níž, než má být. Lososi keta (chum salmon) se díky tomu dali chytat velmi jednoduše. Všichni byli natlačeni do hlavního-nejhlubšího proudu v řece, protože všude jinde byl nedostatek vody. Rybáři cílící na lososy kisuč (coho) slavili úspěchy také. Málo vody znamená v tomto případě jednodušší chytání lososů, což je výhodné pro rybáře, méně však pro ryby.
Bohužel tah lososů čavyča (king, chinook) do Harrisonu byl letos nepatrný a na řece Fraser byl lov všech lososů zakázán až do 3. listopadu z důvodu ochrany steelheadů a losoů kisuč (coho salmon) na jejich tahu k výše proti proudu ležícím trdlištím.

Nakonec jsme i přes nepřízeň snad všech myslitelných vlivů zdolali celkem slušné množství jeseterů. Ten úplně největší dokonce překonal 3 m. Měřil 120“ (jeden palec je 2,54 cm) přesně, v Evropě by mu rybáři naměřili poctivých 305 cm. Uloven byl na hlavním toku Fraseru kousek pod soutokem s řekou Harrison na lodi našeho nového průvodce Pata.

Jeden z posledních letošních dnů na lovu jeseterů jsem si náramně užil. Na lodi jsem měl dva hokejisty z NHL, držitele zlatých olympijských medailí a výherce Stanley cupu. Mike Richter i Joe Newendyke jsou fajn chlapíci, kteří to umí nejen s hokejkou na ledě, ale i s pruty na lodi. A ještě je s nimi zábava.
Byla to taková milá tečka za letošní ne úplně jednoduchou sezónou.

Z Kanady zdraví
Chris




Kanada - řeka Fraser
29.10.-5.11. 2021

V loňském roce nám každoroční výprava za jesetery kvůli covidu nevyšla, o to více jsme se těšili, že to vyjde letos. A vyšlo!

V neděli 6.11. jsme se vrátili z Kanady. Řeka Fraser byla na úlovky štědrá minimálně stejně, jako v předchozích letech. Zažili jsme snad celou škálu počasí od azůra po brutální déšť. A opět musím vyzdvihnout, jak se o nás průvodce Chris staral. Skoro jako o vlastní!

Většinu času jsme chytali v kaňonu řeky Fraser, protože to prostředí je naprosto okouzlující, ale když na to nebylo počasí, spokojili jsme se s chytáním na Fraseru pod kaňonem.

Jeseterů jsme ulovili spoustu, největší měřili 260, 255, 250, 227 a 219 cm. Zbytek měřil pod 2 m a tyhle „prcky“ jsme neměřili a až na úplné výjimky ani nefotili.
Naměřené centimetry jsou od špičky čumáku do „V“ vykrojení ocasu. Měřeno „po našem“, tedy od špičky čumáku po úplný konec ocasní ploutve, by ty ryby měly ještě o pěkných pár centimetrů více. V Kanadě se to prostě měří takhle.

Děkujeme Chrisovi a všem jeseterům z řeky Fraser!
Petr a Radek


Pár slov o výpravě s Petrem a Radkem a také o aktuálním dění v Kanadě nám zaslal i Chris:

Rybaření nebylo jednoduché, první den foukalo, ale dalo se to. Druhý den foukalo tak, že na většině známých míst se chytat nedalo. Třetí den to bylo ještě horší, než den druhý. První tři dny jsme chytali proti proudu od Hope, protože tam tolik nefouká díky vyšším břehům. Čtvrtý den sice přestalo foukat, ale spadnul skokově atmosferický tlak a jeseteři přestali aktivně žrát. Znamenalo to mnohem více hledat, kde jsou ryby. Normálně jeseteři aktivně hledají, co se dá kde sníst, ale teď jen leželi na dně jako klády a vůbec nebyli aktivní.
A ani štěstí úplně nestálo na naší straně. O největší ryby jsme přišli. Jednoho jesetera jsme viděli při výskoku a Radek by odpřísáhl, že to byla ryba hodně přes 2,5 m. Další dva jsme ani nezahlédli, ale podle tahu se dá soudit, že to byly ryby z podobného ranku, ne-li větší.
Dovedu si představit, že by ryby mohly brát lépe, ale tak to holt při rybaření chodí. Na dané podmínky jsme neúspěšní rozhodně nebyli. Každý den jsme ryby chytili a to i jesetery slušných velikostí. A jako bonus jsme za celou dobu na vodě neviděli žádnou další loď s rybáři.

Zprávy o záplavách na dolním toku řeky Fraser obletěly koncem minulého týdne celý svět. Během 3 dnů napršelo cca 300 mm srážek (300 litrů vody na metr čtvereční), což fakt není málo. Řeka Fraser toto množství vody relativně bez problémů zvládne (na jaře teče mnohem více vody), ale problém jsou přítoky, které s tímto množstvím vody už problém mají. V okolních kopcích došlo k sesuvům půdy a některá nízko položená místa byla zatopena, například dálnice v okolí Abbottsfordu.
Hladina Fraseru se zvedla o dobré 4 metry a v jednu chvíli to vypadalo jako plovoucí koberec. Vše, co se v období nízké hladiny nashromáždilo na březích (větve, kmeny...) najednou začalo plavat na hladině směrem na Vancouver. Po pár dnech už bylo zase čisto a dalo se jet lodí po řece. Kromě těch pár nejhorších dní, jsem byl na rybách každý den. Jediný problém je zatopená dálnice v Abbottsfordu, takže musím dávat loď na vodu níž po proudu a do Chilliwacku, kde obvykle nabírám zákazníky, přijedu po vodě.
Ale hlavně, že se dá chytat!

Chris


Září a říjen 2021 na řece Fraser

Od podzimu 2019 jsme neměli na lodi jediného zahraničního rybáře. Až teď konečně jsme měli prvního, po dvou letech! Na druhou polovinu října máme pár rybářů z Anglie a už teď se na ně těšíme. Museli svoji výpravu přesunout z roku 2020 na 2021, protože turisté do Kanady prostě cestovat nemohli. Pokud do toho zase covid nehodí vidle, předpokládáme, že sezóna 2022 už proběhne normálně.

A teď něco k rybaření. Podle našeho Ministerstva pro rybolov a oceány byl letošní tah lososů gorbuša (pink salmon) naprosto výjimečný, do řeky Fraser táhlo letos kolem 8 miliónů kusů tohoto druhu lososa. Je to více, než za poslední dva tahy dohromady. Průměrně jich vždy táhne kolem 2-3 miliónů. A více táhnoucích lososů v řece Fraser je vždy předzvěst toho, že lov jeseterů bude stát za to. A je to tak, chytání jeseterů bylo v srpnu a v září naprosto excelentní a perfektní je i teď v říjnu. Teď sice do řeky táhnou další čerství lososi gorbuša, ale tah už končí a většina je již vytřena nebo se právě na trdlištích tře.

Lososi gorbuša táhnou do Fraseru pouze v lichých letech a za normálních okolností bývá po jejich tahu období slabší aktivity jeseterů trvající 1-2 týdny. Jak ale začne podzimní tah dalších druhů lososů (nerka, keta, kisuč a v omezeném množství i čavyča), jeseteři opět začnou brát. Letos se toto období nekonalo, losoů gorbuša bylo prostě tolik, že si jeseteři mohli cpát břicha bez jakékoliv přestávky.

Před pár dny jsem jel rybařit s jedním zákazníkem, na lodi jsme byli pouze my dva, takže jsme mohli chytat jen na dva pruty. Za den jsme ulovili (respektive on ulovil) 20 jeseterů, z nichž většina měla přes 2 m délky a největší měřil 2,5 m (235 cm do „V“ vykrojení ocasu – tak se měří jeseteři v Kanadě). Pán byl naprosto nadšen. A já velmi mile překvapen, vše zvládnul sám, ani jednou jsem mu nemusel jakkoliv pomáhat při zdolávání. Ono se to nezdá, ale jeseteři bojují opravdu do poslední chvíle a mají strašnou páru. Zažil jsme i rybáře, kteří neměli sílu na celé zdolání a museli v průběhu předat prut někomu dalšímu. A tenhle chlapík jich dal 20 úplně sám!

Výpravy na jesetery prokládáme chytáním lososů v Harrison River. Už teď je tam plno lososů keta (chum salmon) a výsledky jsou velmi dobré. Podzimní tah bude vrcholit během následujících týdnů a minimálně do poloviny listopadu bude v řece lososů dost pro nás i pro jesetery.

Z Fraseru zdraví
Chris


Říjen a listopad na řece Fraser




Fraser, říjen 2020

„Sezóna“ je skoro u konce a musím říct, že takhle blbou sezónu jsme tady ještě neměli. Tím nemyslím rybaření, to bylo stejné jako vždy, tedy skvělé. Myslím tím to, že díky covidu jsme neměli letos jediného zahraničního zákazníka. Všechny výpravy jsme nejdříve odkládali, aby jsme je nakonec museli úplně zrušit. Kdyby jsme neměli alespoň pár místních zákazníků, byl by zásadní problém zaplatit i základní účty. Takhle to nějak zvládneme, ale sranda to opravdu není.

A teď k tomu zajímavějšímu, k rybaření. V srpnu a září bylo chytání jeseterů trochu složitější, protože tah lososů nerka (sockeye) byl nejslabší od dob, kdy se síla tahu sleduje. A u lovu jesterů platí velmi jednoduchá rovnice: čím silnější tah lososů je, tím úspěšnější je i lov jeseterů.
V první polovině října začali táhnout i další druhy lososů a začalo to být velmi znát na úlovcích jeseterů. Začali ochotně brát a berou až doteď. Obzvlášť ve spodním úseku řeky jsme chytali v průměru 20-30 jeseterů denně, někdy i víc. Samozřejmě že ne všechny ryby byly trofejní, ale byl to hezký mix jeseterů všech velikostí. Od menších až po kusy s délkou kolem 2,5 m.

Před pár týdny se výrazně ochladilo a teplota vody klesla během chvíle, což jesetery v konzumaci lososích zbytků trochu přibrzdilo, ale pak přišel déšť, který teplotu vody zase skokově zvedl. Jesteři začali žrát jako smyslů zbavení a jsem si skoro jist, že do konce sezóny (konec listopadu), se to nezmění.

Podzimní tah lososů je letos velmi dobrý. Aktuálně táhnou hlavně lososi keta (chum salmon), jejichž letošní tah je nadprůměrný (přes 1,2 milionu ryb). Lososi čavyča (king) svou cestu na trdliště právě končí stejně jako lososi kisuč (coho salmon). První dva týdny v listopadu jsou moje nejoblíbenější období pro lov lososů keta. V řece je tou dobou spousta natažených čerstvých ryb (mňam) a na břehu skoro nikoho nepotkáte.

A zajímavost závěrem. Naše úřady se tak trochu probraly a zjistily, že v označených reportovaných úlovcích sportovních rybářů chybějí malí jeseteři. Asi na to přišel nějaký génius, ale nějak mu nedošlo, že rybáři cílí primárně na ty velké a ještě větší ryby. Že prcky cíleně nikdo nechytá. Nicméně na to konto vznikl projekt na zjištění množství jeseteřího dorostu v dolním toku řeky Fraser. A já jsem součástí toho projektu. Sice moc dobře vím, kolik malých jeseterů v řece žije (hodně), ale je potřeba to dokázat. Jinak může hrozit i to, že nám lov jeseterů na Fraseru zakáží.

Takže místo toho, abych si dal den dva úplného volna, jezdím sám po řece nad Vancouverem a chytám, měřím a značkuji jeseteří dorost s maximální délkou jeden metr. Používám výrazně jemnější vybavení, menší nástrahy... asi nic, k čemu bych přemluvil platícího zákazníka. Už mám označkováno a zaznamenáno poměrně dost úlovků. Na listopad mám náplánovány ještě tři dny a v prosinci jeden den pro projekt chytání a značkování jeseteřího „potěru“, tak snad to k něčemu bude.

Doufejme, že covid brzy ustoupí, svět se bude zase dál normálně točit a rybáři z celého světa budou moci přijet poměřit svoje síly s králem Fraseru – jeseterem bílým.

Z Kanady zdraví
Chris





1.-8. listopadu 2019

Kanada dopadla nad očakávanie.
- 5 dní slnečných bez dažďa a skoro aj bez vetra
- lososy v 1 deň išli ako divý, chum (losos keta) cez 200 ks a zopár malých pinkov (losos gorbuša)
- za 6 dní rybačky dohromady 7 jeseterov cez 2 m, najväčší 251 cm.
- ubytovanie v penzione u rieky skvelé, servis od Adriány a jej 2 dcér vynikajúci . Dcéry vyrástli a o 3 roky bude nebezpečné tam vodiť mladých(bude problém aj so starými) rybárov.
- prvý deň sme večer išli nakúpiť do mesta nejaké jedlo a pivka a chalani ma prehovorili, aby som ich zaviezol do obchodu s marihuanou, ktorá sa od marca v Kanade predáva legálne. A je to pravda. Všetko sa mení.

Peter H.



Září a říjen 2019

Už to budou skoro dva měsíce, kdy jsem si při letím rybaření poranil pravé koleno. Od té doby jsem díky pracovnímu vytížení neměl čas zajít k doktorovi. Předevčírem už jsem tu bolest nemohl vydržet a tak mi nezbylo nic jiného, než se zastavit v nemocnici. Vytáhli mi z kolene vodu, byl jsem na rentgenu a na vyšetření a příští týden tam jdu znovu. Na pravou nohu nemohu skoro ani našlapovat a to mám až do 17.listopadu úplně nabitý program – každý den mám být se zákazníky na vodě. Ani jeden den volný. Doufám, že to koleno vydrží a budu moci dotáhnout sezónu do konce, protože za sebe nemám žádného náhradníka. Právě naopak, zájem o rybaření je letos takový, že bych se mohl rozdvojit a stejně bych musel zájemce odmítat.

Letos je lichý rok a to znamená tah lososů gorbuša.
ALE hlavní tok řeky Fraser je letos pro veškerý lov lososů uzavřen. Aby to bylo úplně jasné, řeknu to jinak: až do října jsme letos neměli šanci vůbec lovit lososy na řece Fraser a to ani metodou „chyť a pusť“! A jak se zdá, ten zákaz potrvá až do konce roku 2019. Proč? XXXXXXX, politika! Nic jiného než politika a podléháním tlaku různých „ochránců přírody“. Já proti ochraně přírody vůbec nic nemám, ale tohle je něco jiného. Aby se zalíbili veřejnosti a mohli se prezentovat a strhávat na sebe pozornost, prosazují někteří místní politici kontroverzní rozhodnutí. Díky tomu se dostávají do televizních a rozhlasových pořadů a na první stránky novin. A tam ze sebe dělají zachránce planety. Se vztahem k životnímu prostředí to má společného pramálo.
Samozřejmě to ovlivňuje naši práci a rybaření. Tím, že je zakázaný lov lososů na Fraseru, tak si nás najímají i lidé, kteří by jinak sami rybařili na Fraseru, ale protože nemají loď nebo neví, jak se dostat na jiná loviště, raději si objednají mne nebo jiného průvodce, aby je odvezl lodí tam, kde se chytat smí a kde si zachytají. Aktuálně se veškeré rybaření soustřeďuje na řeky, kde zákaz neplatí, tedy hlavně na Harrison a Chilliwack. V druhé polovině září hodně pršelo a v řekách je dvojnásobný průtok. Lososi keta, kisuč i podzimní kingové táhnou ve vysokých počtech, ale při současném stavu hladiny řek je veškeré rybaření složité. V druhé polovině října by už pršet nemělo, stav vody v řekách se vrátí k normálu a rybaření bude skvělé. Navíc čekáme koncem měsíce další silný tah lososů keta, kterých je už těď více než obvykle.

Co se jeseterů týče, je letošní sezóna opravdu výjimečná. Počty jeseterů lovených v červenci, srpnu a začátkem září byly snad nejvyšší, co pamatuji. A protože je rok tahu lososů gorbuša, táhne do řek z Pacifiku i spousta jeseterů, kteří se živí jejich jikrami i mrtvými těly. V druhé půlce září to s jesetery žádná sláva nebyla, ale to neznamená, že by v řece nebyli. Vidíme je kolem sebe skákat, vidím jich spousty na echolotu, ale nežerou. Taky proč, když mají plná břicha lososů gorbuša. Ale zkušenost mi říká, že za týden nebo dva, až jim vytráví a říční proud odnese těla uhynulých gorbuší, máme se zase nač těšit. Alespoň to tak v lichých letech bývá: během léta natáhnou jeseteři spolu s lososy do řeky a aktivně žerou. Po vytření gorbuší v polovině září, když je v řece nadbytek snadno dostupné potravy, přijdou 2-3 týdny útlumu jejich aktivity a od druhé poloviny října to bude zase mazec.

Já jen doufám, že to moje koleno vydrží, abych si spolu s hosty mohl rybářskou sezónu užít až do listopadu.

Zdraví
Chris

načíst další reportáže