Kanada - Řeka Fraser - Reportáže

Fraser, říjen 2020

„Sezóna“ je skoro u konce a musím říct, že takhle blbou sezónu jsme tady ještě neměli. Tím nemyslím rybaření, to bylo stejné jako vždy, tedy skvělé. Myslím tím to, že díky covidu jsme neměli letos jediného zahraničního zákazníka. Všechny výpravy jsme nejdříve odkládali, aby jsme je nakonec museli úplně zrušit. Kdyby jsme neměli alespoň pár místních zákazníků, byl by zásadní problém zaplatit i základní účty. Takhle to nějak zvládneme, ale sranda to opravdu není.

A teď k tomu zajímavějšímu, k rybaření. V srpnu a září bylo chytání jeseterů trochu složitější, protože tah lososů nerka (sockeye) byl nejslabší od dob, kdy se síla tahu sleduje. A u lovu jesterů platí velmi jednoduchá rovnice: čím silnější tah lososů je, tím úspěšnější je i lov jeseterů.
V první polovině října začali táhnout i další druhy lososů a začalo to být velmi znát na úlovcích jeseterů. Začali ochotně brát a berou až doteď. Obzvlášť ve spodním úseku řeky jsme chytali v průměru 20-30 jeseterů denně, někdy i víc. Samozřejmě že ne všechny ryby byly trofejní, ale byl to hezký mix jeseterů všech velikostí. Od menších až po kusy s délkou kolem 2,5 m.

Před pár týdny se výrazně ochladilo a teplota vody klesla během chvíle, což jesetery v konzumaci lososích zbytků trochu přibrzdilo, ale pak přišel déšť, který teplotu vody zase skokově zvedl. Jesteři začali žrát jako smyslů zbavení a jsem si skoro jist, že do konce sezóny (konec listopadu), se to nezmění.

Podzimní tah lososů je letos velmi dobrý. Aktuálně táhnou hlavně lososi keta (chum salmon), jejichž letošní tah je nadprůměrný (přes 1,2 milionu ryb). Lososi čavyča (king) svou cestu na trdliště právě končí stejně jako lososi kisuč (coho salmon). První dva týdny v listopadu jsou moje nejoblíbenější období pro lov lososů keta. V řece je tou dobou spousta natažených čerstvých ryb (mňam) a na břehu skoro nikoho nepotkáte.

A zajímavost závěrem. Naše úřady se tak trochu probraly a zjistily, že v označených reportovaných úlovcích sportovních rybářů chybějí malí jeseteři. Asi na to přišel nějaký génius, ale nějak mu nedošlo, že rybáři cílí primárně na ty velké a ještě větší ryby. Že prcky cíleně nikdo nechytá. Nicméně na to konto vznikl projekt na zjištění množství jeseteřího dorostu v dolním toku řeky Fraser. A já jsem součástí toho projektu. Sice moc dobře vím, kolik malých jeseterů v řece žije (hodně), ale je potřeba to dokázat. Jinak může hrozit i to, že nám lov jeseterů na Fraseru zakáží.

Takže místo toho, abych si dal den dva úplného volna, jezdím sám po řece nad Vancouverem a chytám, měřím a značkuji jeseteří dorost s maximální délkou jeden metr. Používám výrazně jemnější vybavení, menší nástrahy... asi nic, k čemu bych přemluvil platícího zákazníka. Už mám označkováno a zaznamenáno poměrně dost úlovků. Na listopad mám náplánovány ještě tři dny a v prosinci jeden den pro projekt chytání a značkování jeseteřího „potěru“, tak snad to k něčemu bude.

Doufejme, že covid brzy ustoupí, svět se bude zase dál normálně točit a rybáři z celého světa budou moci přijet poměřit svoje síly s králem Fraseru – jeseterem bílým.

Z Kanady zdraví
Chris





1.-8. listopadu 2019

Kanada dopadla nad očakávanie.
- 5 dní slnečných bez dažďa a skoro aj bez vetra
- lososy v 1 deň išli ako divý, chum (losos keta) cez 200 ks a zopár malých pinkov (losos gorbuša)
- za 6 dní rybačky dohromady 7 jeseterov cez 2 m, najväčší 251 cm.
- ubytovanie v penzione u rieky skvelé, servis od Adriány a jej 2 dcér vynikajúci . Dcéry vyrástli a o 3 roky bude nebezpečné tam vodiť mladých(bude problém aj so starými) rybárov.
- prvý deň sme večer išli nakúpiť do mesta nejaké jedlo a pivka a chalani ma prehovorili, aby som ich zaviezol do obchodu s marihuanou, ktorá sa od marca v Kanade predáva legálne. A je to pravda. Všetko sa mení.

Peter H.



Září a říjen 2019

Už to budou skoro dva měsíce, kdy jsem si při letím rybaření poranil pravé koleno. Od té doby jsem díky pracovnímu vytížení neměl čas zajít k doktorovi. Předevčírem už jsem tu bolest nemohl vydržet a tak mi nezbylo nic jiného, než se zastavit v nemocnici. Vytáhli mi z kolene vodu, byl jsem na rentgenu a na vyšetření a příští týden tam jdu znovu. Na pravou nohu nemohu skoro ani našlapovat a to mám až do 17.listopadu úplně nabitý program – každý den mám být se zákazníky na vodě. Ani jeden den volný. Doufám, že to koleno vydrží a budu moci dotáhnout sezónu do konce, protože za sebe nemám žádného náhradníka. Právě naopak, zájem o rybaření je letos takový, že bych se mohl rozdvojit a stejně bych musel zájemce odmítat.

Letos je lichý rok a to znamená tah lososů gorbuša.
ALE hlavní tok řeky Fraser je letos pro veškerý lov lososů uzavřen. Aby to bylo úplně jasné, řeknu to jinak: až do října jsme letos neměli šanci vůbec lovit lososy na řece Fraser a to ani metodou „chyť a pusť“! A jak se zdá, ten zákaz potrvá až do konce roku 2019. Proč? XXXXXXX, politika! Nic jiného než politika a podléháním tlaku různých „ochránců přírody“. Já proti ochraně přírody vůbec nic nemám, ale tohle je něco jiného. Aby se zalíbili veřejnosti a mohli se prezentovat a strhávat na sebe pozornost, prosazují někteří místní politici kontroverzní rozhodnutí. Díky tomu se dostávají do televizních a rozhlasových pořadů a na první stránky novin. A tam ze sebe dělají zachránce planety. Se vztahem k životnímu prostředí to má společného pramálo.
Samozřejmě to ovlivňuje naši práci a rybaření. Tím, že je zakázaný lov lososů na Fraseru, tak si nás najímají i lidé, kteří by jinak sami rybařili na Fraseru, ale protože nemají loď nebo neví, jak se dostat na jiná loviště, raději si objednají mne nebo jiného průvodce, aby je odvezl lodí tam, kde se chytat smí a kde si zachytají. Aktuálně se veškeré rybaření soustřeďuje na řeky, kde zákaz neplatí, tedy hlavně na Harrison a Chilliwack. V druhé polovině září hodně pršelo a v řekách je dvojnásobný průtok. Lososi keta, kisuč i podzimní kingové táhnou ve vysokých počtech, ale při současném stavu hladiny řek je veškeré rybaření složité. V druhé polovině října by už pršet nemělo, stav vody v řekách se vrátí k normálu a rybaření bude skvělé. Navíc čekáme koncem měsíce další silný tah lososů keta, kterých je už těď více než obvykle.

Co se jeseterů týče, je letošní sezóna opravdu výjimečná. Počty jeseterů lovených v červenci, srpnu a začátkem září byly snad nejvyšší, co pamatuji. A protože je rok tahu lososů gorbuša, táhne do řek z Pacifiku i spousta jeseterů, kteří se živí jejich jikrami i mrtvými těly. V druhé půlce září to s jesetery žádná sláva nebyla, ale to neznamená, že by v řece nebyli. Vidíme je kolem sebe skákat, vidím jich spousty na echolotu, ale nežerou. Taky proč, když mají plná břicha lososů gorbuša. Ale zkušenost mi říká, že za týden nebo dva, až jim vytráví a říční proud odnese těla uhynulých gorbuší, máme se zase nač těšit. Alespoň to tak v lichých letech bývá: během léta natáhnou jeseteři spolu s lososy do řeky a aktivně žerou. Po vytření gorbuší v polovině září, když je v řece nadbytek snadno dostupné potravy, přijdou 2-3 týdny útlumu jejich aktivity a od druhé poloviny října to bude zase mazec.

Já jen doufám, že to moje koleno vydrží, abych si spolu s hosty mohl rybářskou sezónu užít až do listopadu.

Zdraví
Chris


Říjen a listopad na Fraseru 2018

Letošní podzimní sezóna na Fraseru byla zpočátku trochu divná. Od druhé poloviny září do půlky října skoro nepršelo, řeka měla snížený průtok a voda byla čistá, jako bývá obvykle až v zimních měsících, když přestanou tát ledovce. Na úseku řeky od Mission do Agassiz bylo jeseterů relativně málo a nežrali. Na druhou stranu dolní tok řeky pod Mission dával každý den pěkné ryby včetně třímetrovek. Jenže tam řeka není moc hezká a prakticky všude kolem vody jsou nějaké sklady nebo silnice nebo baráky. Většina hostů, zvláště Evropanů, na dolní tok ani nechce jezdit.
Počátkem října jsem zkusmo zajel chytat pod Hope a za celý den jen tři nevelké ryby kolem 150 cm, zatímco den na to pod Mission 8 kousků a z toho dva přes 250 cm. Zbytek října už jsem chytání proti proudu nad Chilliwack ani nezkoušel. Stačilo jen obvolat rybáře, kteří tam byli, a když mi řekli, jak málo nachytali, raději jsem se s hosty soustředil na dolní tok řeky.

Vše se změnilo po 25. říjnu. Začalo pršet a pršelo vydatně až do konce měsíce a přeháňky pak byly i
v prvním týdnu v listopadu. Zkrátka a dobře, moji hosté z Čech měli počasí skvěle objednané. Už několik dnů před tím, než trio českých jeseteřích veteránů Petr-Petr-Radek dorazilo do Vancouveru, se řeka trochu zvedla, ryby se daly do pohybu a jak najely na nová stanoviště, začaly žrát. A nejen malý ryby! Hned v pátek 2.11. jsme se dostali s první rybou přes 2,5 metru! Sice chvílemi dost foukal vítr, takže nebylo snadné zakotvit loď tak, aby zůstala stát a nástrahy ležely v klidu na dně, ale ryby byly tak aktivní, že stačilo udržet loď na kotvě alespoň 30 minut a ryba byla na prutě.
Další den byl vítr hodně silný a to byl i rybářsky nejslabší den téhle české výpravy – každý měl jen jednu zdolanou rybu a celkově bylo záběrů málo. Nebo možná záběrů málo nebylo, ale v tom větru, kdy se loď pořád pohybovala, bylo záběry dost těžké rozeznat a včas zaseknout.
Ale to správný braní přišlo až ve chvíli, kdy se voda v řece zakalila, což bylo asi 5.11.
Ten den jsme ulovili 6 jeseterů přes 2 metry a dva přes 260 cm (myslím, že 264 cm a 268 cm).
Počasí našemu teamu docela přálo a já si tuhle partu rybářů fakt užíval. Je jim jedno, že ráno je jenom mírně nad nulou, nevadí jim, že každou chvíli přijde přeháňka, hlavně že mohou být na vodě a chytat. Navíc je s nima i legrace a to, že jeseteři zrovna začali aktivně žrát, je skvělý bonus.
Den na to zdolali celkem 16 kousků od 60 cm do 248 cm. To byla opravdu paráda – zatímco chlapi chytali, já na lodní zádi na plynovým grilu pekl lososa. Petr filmoval z dronu (viz film níže), vyzkoušel i trpělivost jednoho orla, kterému tak dlouho vrčel s dronem nad řekou, až se ho orel vydal prozkoumat a dron se musel vydat na ústup.
Nakonec jsme kromě deštivých dnů zažili na Fraseru i dva krásné dny indiánského léta – sluníčko svítilo, na obzoru se leskly zasněžené vrcholky hor, listí topolů a vrb zářilo zlatou barvou. No nádhera.
Kromě toho jednoho větrného dne, kdy jsme zdolali jen tři jesetery, zdolali Petr-Petr-Radek v ostatních dnech mezi 10-16 rybami, což je velmi hezký výsledek. Pravda, tentokrát jsme se přes 3 metry nedostali (což mne fakt žere, protože jsem se přes 3 metry nedostal už od léta), ale ryb od 2 m do 268 cm byla slušná řádka.
K tomu pohoda a skvělá parta. Co víc si přát...

V sobotu 10.11. moji oblíbenci z Čech odletěli domů a přede mnou je ještě deset dnů na vodě. Pak budu mít konečně dva dny volna. V druhé polovině listopadu mám ještě na pár dnů objednaných několik kanadských a amerických rybářů, ale to už budu loď a vybavení pomalu, ale jistě připravovat na zazimování. Myšlenkama už se tak trochu připravuji na zimní relaxaci, ale kdo ví, když jsem viděl, jak žrali jeseteři minulý týden, tak je pořád ještě možné, že do konce sezóny natrefíme na rybu, jejíž délka by mohla překonat magické 3 metry.

Do Evropy zdraví
Chris


Listopadový lov jeseterů Petrovou kamerou






Červenec na Fraseru

Dneškem počínaje je na řece Fraser opět po dlouhé době povoleno ponechání ulovených lososů nerka - sockeye. Není divu, rok 2018 je podle předpovědí i údajů automatických odečtů počtu táhnoucích ryb rokem extrémně silného tahu lososů nerka, který příchází obvykle ve čtyřletých cyklech. Pro mnoho Kanaďanů je to rovněž příležitost nalovit si zásoby lososů na příštích několik let. Ne, že by v jiných letech netáhli lososi také, ale maso nerky je ze všech pěti druhů pacifických lososů považováno za nejkvalitnější a zejména milovníci uzených ryb si nerku cení velmi vysoko. A když jich letos potáhne hodně a předpisy to umožňují, tak proč se nezásobit. A tím hodně, tím tedy myslím fakt hodně: v roce 2018 by řekou Fraser na trdliště mělo táhnout 14 miliónů nerek!
Silný tah nerek přitáhl k řece Fraser nejen rybáře, ale i další dravce. Na trdliště se pomalu stahují medvědi a orli bělohlaví a za hejny nerek se táhnou z Pacifiku i jeseteři, kteří se těší na lososí jikry i na těla uhynulých lososů, která jsou důležitou sezónní složkou jejich jídelníčku.
Už v červenci se počty a hlavně velikost lovených jeseterů začaly blížit obvyklým podzimním maximům. Já měl na lodi každý červencový týden rybu délky přes 270 cm (měřeno do vidlice ocasní ploutve), tedy "třímetrák", měřím-li rybu na konec ocasu. Saša měl minulý týden jednu rybu délky 302 cm (měřeno do vidlice ocasu) a Mike s Adrianou ulovili v posledních dnech pod pensionem dva jesetery, kteří atakovali třímetrovou hranici: 295 cm a 296 cm, viz foto

Z letního Vancouveru zdraví
Chris

Fraser v březnu a dubnu

Je polovina dubna a já už mám za sebou 30 dní trávených s rybáři na vodě. Vzhledem k tomu, že jsem v lednu a únoru prováděl údržbu lodí a s hosty na vodu nejezdil, to je asi nejživější jarní sezóna, kterou pamatuji. Není divu, na Fraseru totiž panují ideální podmínky a ryby jsou velmi aktivní. Ačkoli teplota vody vzrostla za minulý týden o celý 1°C a dosahuje 4,5-5,8°C, noci jsou relativně chladné a sníh na horách zatím netaje. To nám dává dobrou kombinaci relativně stálé hladiny vody a její pomalu rostoucí teploty.
Jeseteři jsou s ohledem na teplotu vody stále koncentrovaní na několika specifických lokalitách, což usnadňuje hledání ryb a nemusíme ztrácet čas přejezdy po řece. V posledních dvou týdnech lovíme denně ryby délky 180-250 cm a zatím jsme v žádném dni neměli méně než dvě zdolané ryby.
Sobota 14.4. byla zatím nejlepší - hosté na mojí lodi zdolali celkem 9 ryb, všechny délky přes 150 cm a tři délky přes 2 metry!
Tak, jak nám pomalu, ale jistě roste teplota vody, jsou jeseteři den ode dne znatelně bojovnější a v posledních dnech už začali při zdolávání skákat. A jako bonus máme řeku skoro celou jen sami pro sebe, protože většina průvodců a rybářů spí zimním spánkem (nebo si ohřívá klouby někde v Kostarice, na Floridě nebo v Panamě).
Dokud nezačne tát na horách sníh, věřím, že tahle jarní pohodička a skvělá rybařina vydrží.

Z jarního Vancouveru zdraví
Chris



Kanada – Fraser, přelom října a listopadu 2017

Otec a syn, Petr a Petr, jezdí do Kanady na řeku Fraser každý rok. Na rozdíl od obvyklých návštěvníků cílí jen na velké ryby a o počet jim nejde. S průvodcem Chrisem tráví dny stopováním velkých jeseterů, obvykle dost daleko proti proudu Fraseru. V těchto místech bývá sice méně ryb, ale lovení jeseteři jsou obvykle větší. A o to tady jde.
Letos se jim podařilo zachytit pravděpodobně poslední slunečné dny babího (pardon v Kanadě se říká "indiánského") léta, od konce týdne má nepřetržitě pršet.
Průměrný počet záběrů je 10-15 za den a z těch se podaří proměnit v rybu 6 až 8. V neděli 29.10. se jim pomocí echolotu podařilo najít několik na dně ležících velkých jeseterů a jednoho z nich nakonec úspěšně zdolali. Měřil 274 cm (měřeno do „V“ ocasu) a v úterý jim přišla další pěkná ryba, jeseter délky 264 cm (měřeno do „V“ ocasu). O několik ryb obdobné velikosti přišli při zdolávání.

načíst další reportáže