Kanada - Řeka Fraser - Reportáže

Kanada, řeka Fraser 26.10.-2.11.2025

Jesetera bílého je možné lovit pouze v Kanadě v povodí řeky Fraser a v USA v povodí řeky Columbia. Ústí těchto řek leží cca 250 km od sebe a je dokázáno (v minulosti byli jeseteři očipováni), že někteří jedinci přejíždějí při pobřeží Tichého oceánu z jedné řeky do druhé. Ale to je pouze část jeseterů bílých. Existují i populace, které řeku nikdy neopustí nebo dokonce žíjí pouze v určité části dané řeky. Jeseteři se živí převážně mršinami lososů, kteří do řek táhnou splnit reprodukční povinnost a pak hynou. Jejich lov je trochu podobný lovu velkých sumců, ale s tím rozdílem, že záběry od jeseterů jsou četnější a jeseteři jsou celkově větší a silnější protivníci, než sumci. Konec října, kdy do řek táhnou lososi keta (chum), občas je ještě v řece nějaký losos čavyča (chinook, king) a tu a tam losos nerka, je ideální období pro rybářskou výpravu do Kanady. Rovnice je celkem jednoduchá, čím více lososů je aktuálně v řece, tím lepší aktivitu jeseterů lze očekávat.

Cesta do Kanady proběhla víceméně bez problému, kromě toho, že Jardu nechtěli v Praze pustit do letadla, protože jeho pas byl hlášen jako ztracený. Ztracený byl ale jeho předchůdce, ten aktuální byl před cca 5 lety vystaven jako náhrada. Naštěstí velmi ochotná paní na přepážce po asi 45 minutách telefonování Jardu do letadla pustila. Ale s varováním, že máme očekávat problém i na přestupu v Německu, respektive při vstupu na území Kanady. Nic se z toho nakonec nevyplnilo, z letiště Vancouver jsme šli bez zdržení do autopůjčovny a během půl hodiny jsme byli na cestě do Chilliwacku.

Po příjezdu na ubytování nás přivítal Mike a Adriana a rodinka mývalů. Už na první pohled z terasy bylo evidentní, že ve Fraseru je málo vody, zhruba o dva metry. Dle Mika letos roztál sníh už začátkem června, minimálně o měsíc dříve, než bývá běžné. A taky na místní poměry málo prší. Večer nám zbývají sotva síly se s Adrianou domluvit, co si přejeme snídat a v kolik hodin a zda nemá někdo nějaké alergie na jídlo, aby nebyl nemile překvapen, až na lodi v poledne otevře svou tašku s obědem.

Je pondělí ráno (27.10.), po klasické severoamerické snídani (vejce stokrát jinak a k tomu slanina) sedáme do aut a jedeme na místo srazu s průvodci, díky nízké hladině se nedá nasedat do lodí přímo u penzionu. Je tam několik metrů široká mělčina s bahnem, lodě se nedostanou ke břehu a rybáři zase nedojdou k lodi, protože by zapadli do bahna. Přijíždíme o 15 minut později kvůli dopravní zácpě. Šikovný bagrista při opravě silnice „našel“ vodovodní potrubí a vytvořil úchvatný cca 15 metrů vyskoký gejzír. Po příjezdu na boat launch (určené místo na spouštění lodí) na nás už čekají dvě lodě a dva průvodci, Chris a Pat.
Na rozcvičku jedeme na řeku Harrison na lososy. Několikrát jsme v rámci Harrisonu změnili místo. Za celý den máme v pěti rybářích uloveno přes 50 lososů keta (chum salmon) a dva lososy nerka (sockeye). Všichni kromě mě chytají na pruty od průvodce, což jsou vláčecí pruty dlouhé 270 cm s odhozovou zátěží cca 10-40 g, s průběžným splávkem, zátěží a zatíženou nástrahou. Na lososy keta (chum) se nejčastěji jako nástraha používá jigová hlavička 7-10 g s navázaným růžovým (a někdy i fialovým) peřím marabu, která imituje chomáč jiker plující s proudem. Lososi po takové nástraze chňapají automaticky, protože každá nevylíhlá jikra konkurence zvyšuje šanci přežít potomkům vlastním. Já beru v ostrém nasazení poprvé v životě do ruky dvouruční muškařský prut. Je to ze začátku boj, ale časem začínám vítězit a i chytat ryby.

Posádka druhé lodě ulovila podobné množství lososů keta, ale mají ulovené i tři kingy (losos čavyča, chinook). Vracíme se unavení a spokojení, nejenže jsme si dobře zachytali, ale bylo i pěkné počasí, cca 10°C a chvílemi hřálo slunce, občas krátká přeháňka.

V úterý bylo zataženo, foukal studený vítr a každou chvíli pršelo. Teplota kolem 6°C. Voda v řece Fraser měla 8°C, v řece Harrison 12°C.
Naše posádka vyrazila na jesetery do řeky Harrison nedaleko ústí do Fraseru a druhá posádka chytala přímo na Fraseru.
První záběr přišel chvíli po nahození, prutu se chopil Jirka, ale ryba si s ním minutu dělala co chtěla a pak spadla. Další záběr v dohledné době nepřišel, tak jsme změnili místo, záběry přišly skoro hned, ale nedařilo se úspěšně zaseknout. Další změna místa přinesla trochu štěstí a jesetera si ulovil i Tomáš a Andrea. Těsně před ukončením rybaření přišel krásně čitelný záběr, u prutu byl první Tomáš, zásek seděl, ale na háčku visel akorát mrtvý losos za ploutev.
Celkem se podařilo zdolat pět jesetetů cca 130-180 cm, tři jeseteři spadli v průběhu zdolávání a minimálně pět záseků bylo do prázdna.
Druhá posádka dopadla o něco lépe, chytali na Fraseru a zdolali devět jeseterů v podobném velikostním rozpětí. Ale promrzlí jsme byli všichni stejně.

Předpověď počasí na středu 29.10. byla dost pesimistická, ale nakonec to bylo docela snesitelné, teplota kolem 10°C s preháňkami a chvílemi ne zcela příjemným větrem.
My chytali na Harrisonu, druhá loď chytala na Fraseru. Na čtyřech prutech na jesetery jsme měli nastraženy tři druhy nástrah, jikry z lososa keta, srdce z mrtvých lososů, která posbíral Chris den předem, když jsme rybařili, a cca 10 cm dlouhý kousek velmi smrduté ryby podobné naší mihuli. Ta místní ale žije v moři a je mnohem větší, proto se jí dává jako nástraha pouze část. Chris tvrdí, že při chytání na Harrisonu je nejlepší lososí srdce, tak byla tato nástraha na dvou prutech a bylo na ní uloveno 5 jeseterů z 9. Při lovu na Fraseru zase bývá lepší chytat na váček s jikrami.
Na Fraseru bylo druhou posádkou zdoláno 11 jeseterů od cca 140 do 238 cm. My měli na Harrisonu ulovených 9 jeseterů cca od 150 do 220 cm.

Na čtvrtek (30.10.) jsme se s Chrisem domluvili, že celý den budeme chytat lososy na Harrisonu, protože to má být dle předpovědi poslední hezký den. Celý den bylo opravdu teplo (cca 14°C) a skoro jasno, ale foukal dost nepříjemný vítr s nárazy, který nám komplikoval rybaření tím spíš, že foukalo „po vodě“. Po poledni se vítr začal uklidňovat a po třetí hodině už bylo skoro bezvětří. Bylo vidět, že v řece je hodně čerstvých lososů. Ale jednoduché to nebylo. Lososi moc nebrali a navíc se často v průběhu zdolávání z nástrahy setřepali. Ryb nám popadalo nepočítaně. Po celodenním snažení jsme každý měli uloveno kolem desítky lososů keta (chum salmon) a mě se podařilo na dvouruční mušák ulovit lososa čavyča, (chinook, king), ale velkou radost z toho nemám, protože to byla ryba v posledním tažení. Být to čerstvá ryba, skákal bych radostí ještě teď…

V pátek 31.10. jsme chytali na Fraseru (obě lodě). S počasím to ušlo, sice skoro pořád pršelo, ale moc nefoukalo a bylo celkem teplo, kolem 12°C. Bohužel se nám nedařilo ryby správně zaseknout a měli jsme dva podseknuté velké jesetery, které nešlo osvobodit bez odkotvení lodi. V obou případech jsme museli s rybou minimálně 600-800 m po proudu, než šlo jesetera odepnout z háčku. Zdolali jsme i jesetera, který konečně stál za fotku. Průvodce Chris ho změřil na 248 cm (do vykrojení ocasní ploutve), my jsme ho změřili po našem (celková délka) a metr ukázal slušných 280 cm, odhadovaná hmotnost kolem 140 kg. Mě se podařilo při záseku ulomit držák prutu a ještě ho utopit. Za 25 let, co tuto práci Chris dělá, se mu nic podobného zažít nepodařilo, tak aspoň bude mít co vyprávět i on.

Večer nám Adriana připravila lososa (king) na grilu s bramborem a vynikajícím salátem. Neskutečně jsme si pochutnali a někteří pokračovali v zábavě u krbu až do půlnoci, kdy jim konečně došly síly a obsah láhve místní whisky.

V sobotu 1.11. bylo hnusně. V noci zhusta pršelo a déšť pokračoval i ráno. V poledne se přidal vítr, který dosahoval 14 m/s. I když je ve Fraseru hodně silný proud, vítr otáčel celou loď proti proudu. Nikdo nechtěl venku na dešti a větru hlídat pruty, všichni se tísnili uvnitř kabiny lodě. Po obědě jsme po sobě na lodi začali koukat, nikdo nechtěl být první, kdo řekne, že to už stačilo. A pak to někdo řekl nahlas a všichni rychle přitakali. Rozloučili jsme se s Chrisem, předali spropitné, a s vidinou vířivky vyrazili k domovu. Druhá posádka dochytala do konce, ale výsledek měli stejný, tedy tři zdolaní jeseteři.

Večer, když jsme byli opět kompletní jsme se jeli podívat do prodejny Cabelas v sousedním Abbotsfordu a pak na jídlo tamtéž. Po příjezdu jsme si zabalili a začali se mentálně připravovat na návrat do Evropy.

V neděli, v den odletu, jsme se po snídani rosloučili s Mikem a Adrianou, s krásným výhledem na Fraser z terasy, naložili kufry do auta a vyrazili směr letiště s drobnou zajížďkou na exkurzi do Chilliwack Hatchery (lososí líheň). Bohužel v neděli se nepracuje ani zde, tak jsme si prošli celý ztichlý areál sami, viděli jsme lososy natažené v říčce pod líhní, ryby roztříděné dle druhů (aktuálně lososi keta-chum, kisuč-coho-silver, čavyča-chinook-king) v jednotlivých nádržích před odběrem jiker, nádrže na oplodněné jikry, nádrže na vykulený plůdek… prostě vše důležité je zde celé veřejně přístupné.

Cestou na letiště jsme ještě zastavili v obchodě u letiště, kde se většinou stavujeme pro uzené lososy apod., ale obchod byl bohužel dočasně zavřený. Následně vracíme auta v půjčovně a včas jdeme na check-in. Všichni prošli bez problému, až na Jardu. Toho nechtěli pustit do letadla. Zas ten pas! Po necelé hodince telefonování bůhvíkam vytiskne i Jardovi boarding pasy a můžeme na safety control. Jen co zahlédnou Jardu, už si ho berou bokem. Stěry na drogy, stěry na výbušniny, z batohu vše ven… dalších minimálně 40 minut kvůli tomu, že někdo na plzeňském magistrátu udělal drobnou chybu. Nakonec však sedíme všichni v letadle do Frankfurtu. A po příletu do Frankfurtu jde Jarda opět na kobereček, ale už jen na chvilku a opět s pozitivním výsledkem, takže nejenže se dostal do Kanady se „ztraceným“ pasem, ale podařilo se mu s ním dostat i zpět domů.

Ve všech ohledech se rybaření v Kanadě na řece Fraser podařilo. Ryby spolupracovaly, průvodci byli oba skvělí, ubytování u Mika s Adrianou má své kouzlo a jejich starost o hosty je naprosto příkladná. Marně hledám byť jen jeden malý černý puntík… byla to skvělá výprava!

Borek Zajíček



Trofejní jeseter z řeky Fraser

Včera byl náš průvodce Randy na řece lovit jesetery s jedním zákazníkem a podařilo se jim zdolat trofejního jesetera bílého délky 318 cm (hmotnost cca 230 kg). Za trofejního jesetera se tady v Kanadě považuje ryba, která má 10 stop (cca 305 cm), ale my tady jesetery měříme od špičky „nosu“ po vykrojení ocasní ploutvě, celková délka ryby je tím pádem ještě až o několik desítek centimetrů větší. Bohužel se nepodařilo pořídit žádné skvělé fotky, protože oba dva na lodi měli plné ruce práce.

Rybolov byl v červnu kvůli vysoké vodě dost náročný, ale i tak se nám na každém výjezdu podařilo splnit očekávání našich hostů. Záběry jsou touto dobou vzácnější, takže rybáři musí každou příležitost opravdu využít. Během měsíců s vysokou hladinou vody jsou jeseteři rozptýleni všude, kvůli silným proudům je obtížnější najít vhodné místo k lovu, ale největší problém je, že jeseteři nehledají jeden konkrétní druh potravy a trefit se jim do chuti je obtížnější. V době tahu lososů stačí mít jako nástrahu kusy lososa nebo lososí jikry. Mimo tah lososů je potřeba mít minimálně 4-6 různých nástrah, protože nikdo nikdy neví, co zrovna budou chtít ten den žrát. Standardně tedy vozíme kusy mořských mihulí, korušky (malá páchnoucí tažná rybka), kousky lososa, lososí hlavy, různé další druhy nástražních rybek... všechny nástrahy sice fungují, ale žádná není v tuto chvíli výrazně lepší, než jiná a je potřeba zkoušet a zkoušet... a druhý den může být vše zase jinak.

Aktuálně již hladina Fraseru začala klesat (což je dobře) a očekávám, že během následujících dvou týdnů klesne natolik, že hledání vhodných míst k rybaření bude mnohem jednodušší. Navíc se už v ústí řeky začíná formovat tah lososů čavyča (king) a následovat budou lososi nerka (sockeye) a lososi gorbuša (pink). Každý další týden by měl být velmi znát na aktivitě jeseterů a bude i snažší vybrat vhodnou nástrahu. Jak natáhnou lososi do přítoků, jeseteři se na ně rychle přeorientují. Letošní tah lososů gorbuša má být výjimečný (nejlepší za posledních cca 10 let) a odhaduje se, že do Fraseru se jich natáhne kolem 50 miliónů. I kdyby se odhad naplnil z 50%, bude to dobrá část sezóny, jeseteři je milují!

Z Kanady zdraví
Chris


Ohlédnutí za sezónou 2024 a předpověď pro 2025

30.12.2024 jsem měl poslední den rybaření s klienty na vodě. Jako každý rok to byl lov zaměřený na malé jesetery, které jsme měřili, vážili, odebírali jim vzorek DNA a před puštěním do vody jsme jim injekční stříkačkou inplantovali chip pro pozdější kontrolu v případě, že se nám je opět podaří ulovit.
V lednu máme od rybaření pauzu a je tedy vhodný čas shrnout trochu minulou sezónu.

JESETEŘI
První třetina roku je sice v údolí Fraseru nejchladnějším obdobím, ale v roce 2024 jsme právě v předjaří a časném jaru ulovili ty největší jesetery včetně monstra délky 310 cm (měřeno do vidlice ocasní ploutve), které bylo uloveno 12.března. Platilo tedy to, co tvrdím už několik let: březen a duben jsou skvělým obdobím pro lov trofejních ryb a obvykle dávají i lepší šance na četnější úlovky než květen-červen, kdy řekou Fraser odtéká sněhová voda.
Červenec a srpen se (stejně jako v sezóně 2023) moc nepovedly. Nízká hladina vody v řece v kombinaci s extrémně vysokými teplotami , které dosahovaly přes den 30°C, prostě utlumily aktivitu jeseterů. Řekou táhlo dost lososů čavyča a v srpnu i lososů nerka, což obvykle jesetery nabudí, ale letos v srpnu tomu tak nebylo. Nějakého jeseter jsme měli v lodi každý den, ale jednalo se jen o jednotlivé a zpravidla menší ryby a rovněž počet záběrů byl násobně nižší, než v září, říjnu nebo listopadu.
Teprve v září se kvalita lovu jeseterů začala opět zvyšovat, což korelovalo s klesající teplotou vody. Rovněž tah podzimních lososů, tedy keta (chum salmon) a kisuč (coho) aktivitu jeseterů nakopnul. Od poloviny září bylo rybaření parádní a říjen-listopad předčily naše očekávání. Měl jsem v lodi několik 10-stopých ryb (tedy délky přes 3 m měřeno na konec ocasní ploutve) a jeden z mojich kolegů zdolal i rybu cca 350 cm (nepodařilo se ji přesně změřit, protože při manipulaci u břehu to obra přestalo bavit a prostě odjel, zanechav dva rybáře sedící ve vodě a třetí se ho pustil, protože nechtěl být odvlečen do proudu...).
Stejně jako v roce 2023 byl i listopad 2024 relativně teplý s denními teplotami 5-10°C a v noci jen zcela výjimečně mrzlo. Pro jesetery zkrátka ideální podmínky a rovněž pro rybáře příjemné počasí. Není divu, že jsme měli na lodi plno až do půlky prosince a teprvě příchod vánočních svátků ná dal vydechnout.

LOSOSI
Lov letních lososů, tedy nerka (sockeye) a čavyča (king salmon) byl úřady zakázán z důvodu ochrany jejich populace. Pro zdejší rybáře to znamenalo žádný lov lososů až do konce srpna.
S ohledem na statistiky lovených ryb lze očekávat, že letní zákaz lovu lososů bude zrušen jen v letech s extrémně silným tahem lososů nerka, což bývá jednou za čtyři roky, tedy by to mělo být v roce 2025, 2029, 2033. Snad, možná, doufejme...
Podzimní lososi (keta, kisuč a podzimní čavyča) se začali objevovat v řece Fraser už v první polovině září. Od půlky září byl velmi dobrý tah podzimních kingů (podzimní-„bílé“ formy lososa čavyča), které o dva týdny později následoval i relativní silný tah lososů kisuč (coho salmon). Nejvíce se letos chytali na plandavky a rotačky, ale kdo umí s jigy, ten dosahoval ještě lepších výsledků.
Ale úplná pecka byl letošní tah lososů keta (chum salmon). Šlo podle mne o nejsilnější tah za posledních 10 let. Ulovit jich za den 30-50 bylo naprosto reálné a i nerybáři, které jsem občas provázel ulovili za den 10-20 lososů! Obvykle tah lososů keta končí v první polovině listopadu, ale v roce 2024 se tisíce úplně čerstvých-stříbrných ket objevovalo v řece až do začátku adventu! Sumasumárum jsme si letos užili nadstandardní podzimní lov lososů a skoro se mi na základě letité zkušenosti zdá, že klesající počty letních lososů jsou kompenzovány četností lososů keta.

Každoročně za mnou přijíždí několik skupin stálých zákazníků, se kterými rybařím několik dnů. Většinou se jedná o velmi zkušené rybáře nebo příležitostné rybáře, kteří podzimnímu kanadskému rybaření propadli natolik, že je pro ně říjnová či listopadová výprava na Fraser už téměř nutností. S některými jsem se časem zpřátelil. Pohoda, která díky sehranosti teamu pak vládne na lodi, samozřejmě zvyšuje šance na úspěšný lov. Mezi oblíbené každoroční hosty patří Petr a Radek z Čech. Dříve jsem s nimi 95% času věnoval lovu trofejních jeseterů, ale letošní množství lososů a podmanivé počasí je prvě zlomilo, takže po čtyřech dnech jsme nechali jesetery na pokoji a jezdili jsme na přítok Fraseru na lososy. K pohodě výpravy s Petrem a Radkem přispělo i velmi příjemné ubytování v Hope, kde jsme měli pronajatý domek přímo na břehu řeky, takže nebylo nutné nakládat/spouštět lod´na trailer, prostě jsem kotvil přímo před domem, což nám ušetřilo spoustu času a z ryb jsme šli rovnou na terasu na drink... Když přijede v budoucnu nějaká menší parta 2-4 rybářů na více dnů, rozhodně to je skvělá alternativa ke standardnímu bydlení v Chilliwack.

2025 - prognóza
Pro mne bude rok 2025 výroční 25.sezónou. Ano, pracuji jako profesionální rybářský průvodce už 25 let. A co nás čeká?
Sezóna 2025 bude vrcholem čtyřletého cyklu lososů nerka. V některých z těchto dominantních ročníků táhlo do Fraseru i více než 20 miliónů lososů nerka. Na počet táhnoucích ryb má vliv celá řada faktorů, takže se nedá s určitostí říci, zda nerek potáhne 10 nebo 15 miliónů, ale v každém případě jakmile počet táhnoucích ryb překročí určitou kvótu, bude od srpna opět povolen letní lov lososů, na což se těší zejména místní rybáři. No a čím více potáhne v srpnu do řeky lososů, tím vyšší bude i četnost lovených jeseterů.
Z pěti druhů pacifických lososů se čtyři vracejí do řeky Fraser každý rok, ale pátý, tedy losos gorbuša (pink salmon) táhne jen v lichých letech a tedy i v roce 2025. První gorbuše se ve Fraseru objeví už začátkem srpna, ale teprve koncem srpna nebo v první polovině září přijde několik silných tahových vln. A tehdy do řeky denně!!! vstupuje přes 100.000 jedinců tohoto druhu. Do konce září by mělo táhnout povodím Fraseru 10-30 miliónů gorbuší. Je to sice nejmenší z pacifických druhů lososů a zřídka dorůstá délky nad 60 cm (3 kg), ale na muškařský nebo lehký vláčecí prut je to hezký úlovek. Navíc jich bývá tolik, že když jsou aktivní, tak ulovit za den 10-20 gorbuší není problém.
S ohledem na dominantní rok tahu nerek, který se letos kryje s lichým rokem tahu gorbuší to vypadá na velmi dobré úlovky jeseterů v srpnu a září. Obvykle koncem září a začátkem října přijde útlum aktivity jeseterů, kteří budou lososy i jejich jikrami prostě přecpaní. Hodně záleží na síle tahu nerek a gorbuší, nicméně očekávám, že 2-3 týdny na přelomu září a října budou rybářsky slabší. Teprve postupné ochlazování vody a říjnový tah lososů keta budou mít v druhé polovině října za následek zvýšení aktivity jeseterů. Alespoň to tak obvykle bývá.
Koncem září a v první polovině října budou opět táhnout podzimní kingové (ale těch v lichých letech bývá o něco méně). Říjen a listopad pak budou jako každý rok ve znamení lovu lososů keta a kisuč. A čím více bude lososů, tím více se budou koncem října a v listopadu lovit i jeseteři.
Všechno to vypadá jednoduše, logicky a předvídatelně, ale pořád se bavíme o rybách, takže je třeba započítat i vliv počasí a průtoku vody v řece. Nicméně na skutečnosti, že 2025 bude dominantním rokem tahu nerek a že budou táhnout i gorbuše, to nic nemění a já už se na závěr léta a na podzim roku 2025 moc těším. Trochu mi moje nadšení kalí fakt, že mi bude 50, ale s tím nic nenadělám.

Dobrou rybářskou sezónu 2025 Vám z Kanady přeje Chris

načíst další reportáže