Finsko - Souostroví Aland - Reportáže

Aland 8.-10. září 2021

Sedmého září večer jsem se po dvouleté pauze konečně dostal zase na Aland. Pro cestující očkované proti covid-19 už je Finsko normálně přístupné od července, standardně funguje vnitrostátní letecká doprava a do značné míry jsou obnoveny i mezistátní lety. Letěl jsem v úterý v poledne z Prahy přes Helsinki až na Aland, vše fungovalo normálně, jen na letištních je otevřeno méně obchodů a restaurací než obvykle. Na letišti v Praze a v Helsinkách mi čtečkou překontrolovali evropský digitální covid-certifikát, upozornili mne, že po celou dobu letu a na letišti musím nosit respirátor a to byla všechna koronavirová opatření, která jsem zaznamenal.
Na Aland jsem přiletěl dohodnout pokračování naší spolupráce po přestávce způsobené epidemií koronaviru a bohužel jsem se přijel rovněž rozloučit s Kyrkslatovými, kteří nám v minulých letech pronajímali domky Bjorkbacken a Bjorkudden. Tyhle dva domky v revíru Bambole už nadále rybářům k dispozici nebudou, protože v nich budou bydlet noví majitelé. Rovněž rybářské chaty Nordqvist přebírají noví majitelé – nastupující generace, ale Erja s Bertilem se budou o chaty nadále ještě pár let starat a jejich děti se alespoň zpočátku zaměří na péči o rodinné lesy a farmu.
A ryby?
Díky šesti rybářům z Plzně a Rakovníka jsem se kromě pracovních a společenských povinností dostal na tři dny i na ryby. Voda byla stále ještě velmi teplá (nad 15°C) a navíc po ochlazení na přelomu srpna a září, se opět oteplilo a denní teploty atakovaly 20°C. Štiky se lovily ojediněle, denně ulovil každý z nás 1-6 štik, většina byla délky 40-55 cm. Ale chytly se i pěkné ryby, štiky 84 cm, 90 cm a 93 cm (všechny shodou okolností na plandavku), candát 56 cm a okouni 43 cm a 41 cm (jeden na rotačku a druhý na twister). V pátek 10.9. se ochladilo, zatáhlo a foukal mírný vítr kolem 15 km/h, což se pozitivně projevilo na aktivitě ryb – záběrů bylo více a byly i razantnější. Rybáři, kteří zde rybařili celý týden, měli pocit, že záběrů bylo více vždy, když foukal vítr nebo bylo zataženo a chladnějí.
Podle kalendáře a odpoledních teplot máme sice pořád léto, nicméně v noci se ochlazovalo na 5-10°C a večer obvykle zakryla obzor i hustá studená mlha. Za týden nebo dva, až se ještě o pár stupňů ochladí, budou ideální podmínky pro lov štik.
Jinak se mi zdá, že se za dva roky mojí absence na Alandu nic nezměnilo. Pořád je tu krásně a v lesích spousta hub, borůvek a brusinek, tam kde jsme před dvěma lety lovili malé štiky, tam byly zas malé, kde jsme chytávali velké štiky, jsme ulovili pár ryb nad 80 cm, a kde se dříve zdržovala hejna okounů, tam je najdete i teď. Je fajn být zase zpátky a jsem rád, že Aland je takový, jaký ho známe z předchozích let. Už se těším na Aland 2022!

Zdeněk Edelmann



Nordqvist 4.-11.9.2021

Po roce a půl čekání a odkladů kvůli Covidu jsme se konečně dočkali.
Počasí nám vyšlo krásné, bohužel možná až trochu moc. Bylo převážně jasno/polojasno, občas trochu přifouklo, takže počasí opravdu parádní, ale aktivita ryb tentokrát byla poměrně slabá.
Každá štika byla opravdu poctivě vyházená.

V celkovém součtu jsme v pěti rybářích vytáhli 3 štiky přes 80 cm (86, 84 a 82), cca 15 ks 60 - 80 cm a k tomu zhruba kolem 35-ti menších kousků.
Takže v průměru kolem 10 ti ks na rybáře. Takže s rybami to mohlo klidně být lepší, nicméně dovolená jako vždy super.
Už se těšíme na další výlet.

Antonín Z.


Nordqvist 21.-28.8.2021

Tentokrát to bylo hodně zajímavé – sobota odpoledne a neděle – jedno velké překvapení. Obrovské množství záběrů, štiky braly tempem, že mě už bolela ruka. Nikdy jsem tolik záběrů nezažil. Největší měla 74 cm, ale šedesátek hodně.

Střih – přišlo pondělí a do pátku to byla jedna velká neznámá. Štiky zmizely z míst, kde je vždy 100% najdu a záběry přicházely pouze z míst, kde by normálně člověk nechytal. Jestli v sobotu a neděli reagovaly na poppy, pak od pondělí ani výjezd. Samozřejmě jsme si zachytali, ale byla to opravdu řehole a každá štika byla velmi zasloužená – a to i malé štiky. Přes 75 cm jsme se nedostali, tak snad až při další návštěvě Nordqvistu, od 18.9.2021...

František N.


Aland-Nordqvist 24.-31.7.2021

Moje letošní první výprava na Aland se uskutečnila celkem nečekaně. V době covidové si člověk není jistý vůbec ničím a tak jsem v počátku července lehce znervózněl, když čísla nakažených v ČR opět začala stoupat.

Zkusil jsem požádat CK Pepa, zda-li by mi nezajistili jednu chatu v kempu Nordqvist a protože to vyšlo, byl jsem ihned rozhodnutý, že se tam vypravím, abych po loňském půstu alespoň jednou okusil zase vody Baltu a trochu potrápil štiky.

Kdo na Aland jezdí, tak si umí představit cestu přes Německo. Klasika, rozkopané dálnice, hustý provoz. Já sem zvolil delší trasu přes Dánsko, protože jsem nechtěl trávit mnoho hodin na trajektu z Rostocku do Trelleborgu. Vše proběhlo hladce, po očkování se nikdo nepídil. Jen pro info, očkování oběma dávkami mám za sebou a mám i covid pas jak tištěný, tak v mobilu. Jediná opravdová kontrola v tomto ohledu proběhla až při příjezdu na Aland v Mariehamnu. Tou jsem prošel a již nic nebránilo dojet do kempu.

Paní Erja se záhy dostavila a po téměř 2 letech jsme se opět mohli setkat. Následující dny přinesly krásné letní počasí s teplotami až 30°C a téměř bezvětrné dny. To bylo výborné pro možnost přejíždění, ale velké štiky byly zalezlé v rákosí a tak jsem tahal spousty menších štik, mezi 18 cm až 65 cm.
Změna počasí přišla ve středu, kdy celý den pršelo, ale teplota zůstala na letních 22°C. Štiky opět byly v ráži, ale opět spousta menších.

Další dny už se nic moc nezměnilo, pouze se víc rozfoukalo, ale to je na Alandu spíše normální. A tak tentokrát jsem se nemohl pochlubil žádnou větší štikou. Největší štiky (celkem 6) měřily nachlup stejně a to 75 cm.
Přesto to byl úžasný týden, nádherná relaxace. V kempu jsem byl až do středy jediný rybář. A hlavně - byl jsem první návštěvník po lockdownu z ČR v kempu Norqvist.
Zpáteční cesta proběhla stejnou trasou přes Švédsko, Dánsko a Německo.

Tak teď se už těším na další-srpnovou výpravu do Nordqvistu, třeba se podaří i nějaká trofejní štika či okoun.

František N.









Březen 2021

Život už se u nás zase částečně vrací do normálních kolejí. Nárůst počtu nakažených koronavirem se podařilo zastavit a díky usilovnému trasování a testování alandské úřady zajistily všechna ohniska nákazy, což byly většinou mateřské školky a školy. Měli jsme na 30.000 obyvatel asi tisíc lidí v karanténě, v posledním týdnu jsou však jen 1-2 nové případy denně a tak se po 14-denní pauze zase znovu budou otevírat školy a školky.
Ve vzduchu je cítit jaro. Ráno sice bývá mlha, ale jakmile ji slunce rozpustí, začnou zpívat ptáci. Taky se probudili mývalovci (psík mývalovitý), kteří přes chladnější část roku spí někde v norách. Teď šmejdí každou noc po okolí a sežerou všechno, co najdou. Nejsou tady původní - dostali se na Aland a do celé Evropy většinou z kožešinových farem, rychle se množí a představují nebezpečí pro ptačí hnízda, malé zajíce a všechna drobná zvířata, která se před nimi v noci neschovají. Bertill a Jonny je po večerech chodí lovit: osvědčily se naše chaty, odkud je dobrý výhled na rákosinu. Většinou nechají rozsvícené světlo v některé z chat, aby alespoň trochu viděli, sednou si na terasu chaty č. 5 nebo 6 a když se daří, tak za večer 1-3 dostanou.
Od ledna ležel všude sníh a byl jakžtakž pevný led. Bertill s jeho bratrem natáhli pod ledem před naším domkem síť na candáty. Ale pak si brácha zlámal nohu při venčení psa a tak jsem síť musela s Bertilem tahat já. Každý den jsme měli k večeři čerstvého okouna nebo candáta (všechno to byli candáti 55-70 cm) a jednou i malou štiku asi 60 cm.
Začátkem března se oteplilo, roztál led v zátokách a zmizel sníh. Dokonce jsem viděla první petrklíče. Pak se zase ochladilo, měli jsme během jednoho dne déšť, kroupy i sníh. Síť jsme museli z vody vytáhnout, když se led začal hýbat, takže nám končí období čerstvých ryb.

Únor 2021
Až do půlky února jsme o koronaviru na Alandu skoro nevěděli, ale pak se v několika školách a školkách rozšířila britská mutace a během pár dnů byl Aland vlastně nejvíce zasaženou částí Finska. Máme asi 800 lidí v karanténě, což na necelých 40.000 obyvatel není málo. Ale v porovnání s Českou republikou nebo Slovenskem je to pořád dobré. Zatím se všechny nakažené a jejich kontakty daří trasovat, takže se nemoc z ohnisek dále nešíří. Naočkované máme zdravotníky a seniory starší 80 let, teď už se očkují osoby nad 70 let. Ale s rozvolňováním a otevíráním hranic se do května určitě nepočítá. Myslím, že budeme rádi, když se hranice Alandu otevřou na letní prázdniny.
Pozitivní novinku mám asi jedinou: rozvodná společnost položila pod zem nové elektrické vedení na celý náš ostrov a tak je snad konec výpadkům proudu za bouřky, větru nebo silného deště.
Z Alandu zdraví
Erja

Souostroví Aland 19.5.2020

Tak během uplynulého víkendu bylo na Alandu zase trochu živo. Po téměř dvou měsících odstávky začínají jezdit trajekty ze Švédska na Aland. Zatím smí na Aland jen Švédi, kteří tu vlastní nějakou chatu nebo domek, ale od června se počítá s postupným uvolňováním restrikcí a měl by postupně začít normální provoz trajektů, hotelů, chat a služeb pro turisty a návštěvníky Alandu. Úplné otevření hranic pro běžnou turistiku se plánuje nejpozději od 18.7.2020.
Celkem jsme od března měli během epidemie covid-19 na Alandu 12 nakažených a všichni se v pohodě vyléčili doma, nikdo nebyl hospitalizován. Z našeho pohledu už by ten normální život mohl v pohodě zase začít.
Erja

Aland - Nordqvist 4.5.2020

Tak je tady začátek května a v našem revíru, ale vlastně na celém Alandu je ticho a klid jako v únoru nebo březnu. Na silnicích skoro nulový provoz, jednou denně přijede zásobovací trajekt z Finska a na vodě není nikde vidět žádné lodě a když se na obloze objeví letadlo, tak je to skoro svátek.
Už před Velikonocemi zmizel led a tehdy si náš zeť pořídil novou loď. O uplynulém víkendu jsme loď vyzkoušeli a chytli jsme i prvních pár letošních štik.
Štiky rádi přenecháme našim hostům, alespoň Vám vyrostou, než se zase otevřenou hranice Finska. My se věnujeme lovu a nakládání sleďů a Bertil se chystá na červen, kdy má v plánu vyrazit s přáteli candáty. No, nevím, co na té každoroční výpravě dělají, ale jede jich na ostrov na 3-4 dny alespoň pět a když každý přiveze jednoho candáta, tak je to úspěch.

Chaty jsou uklizené a připravené na novou sezónu, před chatami kvetou petrklíče a začínají rašit lístečky bříz. Bertil překontroloval a promazal lodní motory, tak teď už zbývá jen otevřít hranice a můžete přijet. Ale dříve, než v létě to nebude. Dnes finská vláda prodloužila omezení pro cesty do Finska až do konce června.

Z jarního Alandu zdraví Erja



Aland - Nordqvist 6.4.2020

Sice už vím, že koncem dubna tentokrát nepřijedete, protože finská vláda rozhodla o uzavření hranic do 13.5.2020, ale já už měla naplánovaný jarní úklid chat, tak jsem začala. Po dvaceti letech to dělám s takovým divným pocitem, že vlastně nevím, jestli vůbec někdo přijede. My měli na celém Alandu jen dva nakažené, kteří si covid přivezli z dovolené v Itálii, ale ti šli hned do karantény a dnes už jsou zdraví. Takže u nás by život mohl jít normálně dál. Ale nejde: letadla nelétají, trajekt jezdí jeden za den a s tím připlouvají jen náklaďáky se zbožím, žádní lidé.
Pustila jsem si k tomu uklízení rádio, ale raději jsem ho zase vypla, protože už nemám nervy poslouchat pořád o tom, kde přibylo kolik nakažených lidí. Když vykouknu z okna, je v přírodě všechno úplně normální. Akorát je takové divné ticho. No, ne by Aland byl nějaký Manhattan, ale přeci jen bývalo občas slyšet nějaké auto, motorová loď nebo letadlo. Teď vše utichlo a jenom občas jsou slyšet hejna přelétávajících kachen, hus nebo labutí.
Tak ještě podlahu a první chata bude hotová. Pak si zajdu do chléva, před týdnem se narodila nová jehňata a ten pohled mi vždycky udělá radost. Život jde dál.

Z Alandu zdraví Erja



Nordqvist 14.-25.9. 2019

Také letošní rok byl na Alandu moc a moc krásný a zajímavý. Přiznám se, že přesnou statistiku jsem letos ani na jedné ze dvou výprav nevedl, navíc by to byla jen nudná řeč čísel. Kdo Aland zná a jezdí sem často, jistě ví, že chytit štiku dokáže prakticky každý. Jistě, je dobré uvést, zda se podařila nějaká metrovka. V tomto smyslu však bohužel sloužit nemohu. Největší štika měřila 87 cm, mezi 80 cm až 85 cm jsme chytili minimálně 8 štik, mezi 65 až 79 odhadem 45 -50 štik, přibližně 10 candátů (povětšinou ale malých) a odhadem 200 okounů, největší však kolem 35 cm (ale bylo jich hodně v této velikosti).

Ale chtěl bych se pochlubit, že po letech zkoušení se mi letos i přes nepřízeň počasí začalo dařit na poppy. Dosud se mi dařilo chytat na tuto nástrahu pouze za bezvětří a samé malinké štiky. Letos však přišla první slušná štika (71 cm). Nádherný záběr, doslova gejzír a pak úporný boj. A dokonce 2 krásné okouny 33 cm se mi na tuto nástrahu podařilo chytit.

Když jsem u počasí – letošní podzim ovlivnily hurikány, což se projevilo pěkně ostrým severákem, který byl dominantním větrem po celý pobyt a také deštivé počasí, včetně krup. Za 11 let, co jezdím do kempu Nordqvist, jsem nikdy tolik deště nezažil. Všude kaluže a potůčky. No, zase rostly houby.

Ještě bych se letmo zmínil o vybavení ostatních rybářů, které jsem viděl. Často měli na vláčecích prutech velké navijáky s baitrunerem. Docela jsem je litoval, jednak kolik museli dát za pletenku do velké cívky ale hlavně se asi pěkně nadřeli. Nevím, zda si přečetli doporučenou výbavu nebo takto běžně chytají. Jasně, je to každého věc, nicméně pokud se nejedná o úmysl, což nevím, pak bych všechny, kteří pojedou na Aland poprvé chtěl odkázat na vaše stránky. Ušetří si rozhodně dost námahy.

Poslední věcí, u které bych se chtěl zastavit, jsou motory u lodí. Je velkou škodou, že u lodí nejdou alespoň 5HP motory. Stávající, 4HP motory ve větších vlnách moc manévrování nedovolují a i při přejíždění by se malinko silnější motory hodily.

Opět patří veliký díky paní Nordqvistové a panu Nordqvistovi za servis a dokonale připravenou chatu. Už nyní se těším na příští rok.

František N.


Aland-Nordqvist 11.-18.5. 2019

Hlásím návrat z Aland, a musím konstatovat, že to byl boj od začátku do konce.
Ačkoli počasí bylo téměř vynikající, jasno až polojasno a severovýchodní vítr 5-15m/s tak ryby byly jiného názoru. Každá štika byla poctivě vyházená a představovalo to zhruba hodinu vytrvalého bičování vody než přišel záběr. Ryby byly nejprve úplně prázdné a hodně padaly, protože nástrahu atakovaly velmi zjemna. Od středy se začaly krmit a byly neuvěřitelně nažrané, zejména okouny až 15cm a koruškami mořskými taky větších rozměrů a začaly se více ukazovat pod lodí jak sledovaly nástrahy. Nicméně na záběr to bylo stejné, pouze jemné šťouchance a vždy za krajíček, takže zhruba na 3 záběry byla zdolaná a vylovená ryba.
Paradoxně k obsahu žaludku letos nefungovaly vůbec velké voblery, pouze málé nástrahy do 9cm, u rákosin pak jerky, ale opět menší 9cm, ale zde byly štiky max do 70cm a dosti hubené a pokousané. Nejlepší byla volná plocha v již popisovaném magickém trojúhelníku na jihu revíru. Pěkná štika se dala paradoxně chytit na velkou gumovou nástrahu 15cm a větší, kterou kupodivu štiky většinou zhltly úplně celou.
Celkem jsme ulovili ve čtyřech lidech 85 štik, 25 okounů a 1 candátka 41cm. Z toho pouze 3 štiky nad 90cm, 6 kusů nad 80cm, 9 kusů nad 70cm, nejpočetnější skupina ryb byla od 60-69cm celkem 28 kusů.
Králem lovu se stal Tonda jež zachraňoval čest Moravanů, kteří sice ulovili jen 15 kousků štik na loď a týden, nicméně poslední den se mu povedl uzavřít grandslam úlovkem candáta délky 41cm.
Závěrem jen drobnou připomínku a to co se týká chytání na živou rybičku, ačkoli je od letoška dle předpisů zakázán tak bohužel musím konstatovat, že realita je jiná a minimálně třetina lodí z kempu vesele chytala na kačeny a k tomu ještě vláčela.
Míra B.

Na pět rybářů bylo za týden vytaženo hrubým odhadem kolem 200 ks štik všech velikostí. Největší vytažená štika sice "jen" 88 cm, ale rybařina krásná. K tomu nějací okouni a pro zpestření sledi.
"Krokodýl" se sice nevytáhl, i když na prutu případně u lodi se také pár kousků objevilo, bohužel se nepovedl žádný dostat na loď. Buď se vytřepal těsně před podebráním, nebo se provokativně připlaval podívat za nástrahou až k lodi. :)
Ale v každém případě rybařina parádní.
Antonín Z.

Björkbacken 11.-18.5. 2019
Na Alandu jsme byli nejméně desetkrát a tohle byla naše zatím nejúspěšnější výprava. Na šest rybářů jsme měli za týden uloveno více než 600 štik. Sice žádná nebyla delší než metr, ale štik od 80 cm do 98 cm jsme měli přes 30.
Okounů sice hodně, ale jen malí do 35 cm. Candát letos ani jeden.
V Krakonošovu jsme tentokrát nechytali - pořád se tam pohybovalo několik jiných lodí a tak jsme volili jiná loviště. A vyplatilo se.
Robert Č.

načíst další reportáže