Diskuse ► Maledivy ► Cestování
Diskuse - Maledivy - Cestování
Příspěvky ze země Maledivy, okruh "Cestování"
Pro tento okruh existuje u této země právě jeden příspěvek. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 28.01.2021 18:49
-
Kranas
síla, vytrvalost a energie v přírodním balení
Norsko
letní treska
KAMČATKA
za lososy do divočiny
NORSKO
poslouchej vůni moře
Aljaška
losos nerka
Aljaška
losos kisuč - coho ulovený na pop
Venezuela
bonefish - muškařská maturita
SIBIŘ
když máte celou řeku pro sebe
Švédsko
seznamte se - pstruh obecný z horské řeky
MALEDIVY
kranas modroploutvý - bluefin
Přidejte se k lidem, které zajímá cestování za rybami!
Maledivy, čtvrtek, 28. 1. 2021
Tak jsme zase tady. Tradice je tradice a tak virus nevirus, na Maledivy jsme vyrazili zas, stejně jako každý leden v posledních patnácti letech. Díky rozumně přísným protiepidemickým opatřením (do letadla a na Maledivy smí pouze osoby s negativním PCR-testem a namátkou jsou turisté testováni také po příletu do Male) se dá říci, že i v době pandemie je cestování s Emirates na Maledivy bezpečné.
V pondělí 25.1. jsme si došli na PCR-test, 26.1. večer jsme vyplnili maledivskou on-line registrační zdravotní kartu a 27.1. odpoledne jsme odlétali. Noční cesta přes Emiráty proběhla v pohodě a ráno nás probudilo až dosednutí letadla na přistávací plochu v Male.
Celé dopoledne bylo pod mrakem a foukal čerstvý vítr od severovýchodu, který držel teplotu na příjemných 27°C.
Na palubu naší malé, ale útulné lodě jsme vkročili až po desinfekci všech zavazadel a rovněž na lodi je vidět, že prevenci proti koronaviru myslí na Maledivách vážně. V každé kajutě a v jídelně je k dispozici desinfekce na ruce, personál v posledních dvou týdnech neopustil loď a včera byli všichni na PCR-testu. Více se snad proti zavlečení koronaviru na palubu lodě ani udělat nedá.
V poledne jsme zvedli kotvy a po chvíli jsme už byli obklopeni nekonečnou modří Indického oceánu.
Ve společnosti kapitána, kuchaře a dvou lodníků, kteří jsou sice zcela jiného vyznání, z diametrálně odlišných sociálních i kulturních poměrů, ale milí, pohostinní a připravení pomoci, se na lodi cítíme za chvíli jako doma. A myslím, že i oni si cení našeho kamarádského přístupu.
Míříme pryč od letiště, daleko od Male, na loviště, kde doufáme v úlovky ryb z rodu velkých.
Asi čtyři hodiny trolujeme za lodí wobblery a povrchové nástrahy, ale jsme bez záběru. Do toho Šadíz servíruje rybu, kuře, zeleninu, špagety a chlazený meloun. Okolo sluncem zalité modré vody atolu s prstýnky korálových útesů. Pravá lednová pohoda.
Průběžně se vybalujeme, zaplňujeme naše kajuty rybářským nádobíčkem, připravujeme pruty, navazujeme udice a vystavujeme svá pobledlá evropská těla hřejivým paprskům slunce.
Asi dvě hodiny před západem slunce zkoušíme vertikální přívlač a popping, ale jako obvykle je první den rybaření spíše o odlaďování chyb, seřizování vybavení a převazování návazců. Měli jsme pár drbanců na jigy a čtyři hezké útoky na jerky při povrchové přívlači, ale žádná z ryb nezůstala viset na háčku.
Až večer po zakotvení u písčiny ulovil Saša na kousek ryby nastražený u dna žraloka rezavého-chůvičku délky 2,3 m. Žralok byl zaseklý krásně za krajíček a tak se nám ho podařilo vypnout ve vodě, aniž jsme ho museli tahat na palubu, což se nám opravdu nechtělo, protože jsme se zrovna vykoupali. Pak nám Saša ještě pro obveselení ulovil jedno žraločí miminko – asi 60 cm dlouhého žraloka útesového a pak už nevím, protože jsem se krásně navečeřel a usnul.