+420 266 610 273

Přidejte se k lidem, které zajímá cestování za rybami!

Vyhledávání

Revíry - destinaceEvropaŠvédskoStegeborg a Santa AnnaReportážePostřehy, aktuality a krátké zprávy

Švédsko - Stegeborg a Santa Anna - Reportáže

Postřehy, aktuality a krátké zprávy 20.10.2020

Syrsan - štikaSyrsan 12.-19.6. 2021

Tento rok sme sa na Syrsan rozhodli ísť trochu neskôr, čo sa ukázalo ako dobré aj zlé rozhodnutie súčasne. Dobré kvôli cestovným obmedzeniam do konca Mája z SK. Zlé lebo prvé slová, čo sme počuli od majiteľa po príchode, boli "Idete prílíš neskoro a voda je dobrá tak na kúpanie". Keď sa po veľmi studenej Jari velmi rýchlo a prudko oteplilo a teplota vody rýchlo vystrelila hore.
Aj napriek tomu sa nám dvom podarilo predsa len chytiť zopár desiatok rýb.
Čo bolo potešiteľné, malé ryby vôbec nebrali a len pár rýb bolo 60-70 cm. 80% rýb bolo 75+, najväčšia 95 cm. A moje prekliatie Syrsanu pokračuje :D Opäť raz sa mi ryba kategórie 1m vypla pri lodi.
jarni stika ze SyrsanKvalita rybolovu v Syrsane je podľa mňa stále v posledných rokoch rovnaká, len sa menia podmienky lovu vplyvom počasia. Ak to porovnám s rokom 2015, keď sme tam boli prvý krát a ďalšie roky a hlavne tento rok, tak zmena podmienok je značne viditeľná. Globálne otepľovanie v praxi - voda a aj správanie rýb sa mení. Kým prv stačilo hľadať ryby na hrane rakosia (teraz je ho už veľa), dnes to už nestačí. Ryby viac migrujú a nie sú tak pokope a tam, kde sú, za hodinu byť nemusia a tam, kde nie sú, sa môžu zase ukázať. Tak ich treba stále aktívne hľadať. Bežne minieme cca 60 litrov benzínu. A omnoho viac ako prv sú podstatné veci ako teplota vody, či sú tam slede, sila a hlavne smer vetra a ako dlho daným smerom fúka. Hľadať ryby na zlomoch, skôr ako len prehadzovať kraj rakosia. Veľkosť a farba nástrah. Tak ak to zhrniem: môj názor je ten, že Syrsan sa stáva vodou skôr pre tých, čo radi nad rybolovom rozmýšľajú a je to pre nich výzva rozlúsknuť, kde sú ryby, ako len bezcieľne prehadzovať každý kraj rakosia a čakať že sa trafia k rybám aj keď náhodne miesta dokážu prinniest tiež peknú rybu, čo stojí osamote .

Nakoniec sme ale boli spokojný, veď ako sa vraví: Aj najhorší deň na rybách je lepší ako najlepší deň v práci :)

Vladimír G. a Štefan B.

štika ze Syrsan
štika ze Syrsan
štika ze Syrsan
štika ze Syrsan
štika ze Syrsan
štika ze Syrsan
Západ slunce nad Baltem
Západ slunce nad Baltem
pobřeží jezera Syrsan
pobřeží jezera Syrsan


ostruvek v zatoce SyrsanSyrsan 27.5.2021

Tři dny, tedy poslední víkend v květnu braly ty mrchy zubatý dobře a rybáři dokázali chytit až 20 štik na osobu denně. Ale pak v neděli zase jako když utne a šlus.
Od neděle se rybáři vrací z vody zase s těžce podprůměrnými úlovky. Kdo chytne za den 4 štiky, ten je král. Možná je to studeným jarem s nadprůměrným množstvím deště, možná něčím jiným...

Ze Syrsan zdraví
Peter


Syrsan - štikaSyrsan - podzim 2020

Lov štik v brakických vodách Baltu bývá úspěšný na jaře po vytření štik a druhé obvykle úspěšné období je na podzim, kdy se voda začíná ochlazovat. To bývá pro štiky jasná známka toho, že končí období hojnosti a je třeba myslet na přežití zimy.
Tlaková výše na začátku září společně se silným větrem vytlačila vodu z Baltu. Hladina byla o pár desítek cm níže, než obvykle touto dobou. Když tento jev skončil, hladina se sice vrátila do normálu, ale v příbřežních oblastech bylo mnoho medúz. A dlouhodobá zkušenost říká, že přítomnost medúz znamená mizernou aktivitu štik. Nikdo moc netuší proč, ale něco na tom asi bude.

Syrsan - stika 80 cmSyrsan 19.9.-3.10. 2020

Letošní rybářská dovolená byla silně ovlivněna pandemickou situací. Původní záměr jet na Aland byl bohužel nereálný, Finové nás na své území nepustili. Využili jsme tedy nabídky jet do Švédska na Syrsan.

Než se dostanu k vlastnímu revíru a našim pokusům o rybaření, musím zmínit cestu přes Německo a Dánsko. Jeli jsme připraveni se prokazovat jak v Německu, tak v Dánsku, že pouze tranzitujeme, avšak k našemu překvapení jsme vůbec nikoho nezajímali. V Německu nás nikdo nikde nezastavil, při čekání na trajekt žádná Dánská kontrola nebyla. Na lodi byly povinné roušky, ale když jsme si zaplatili all iclusive do buffetu, mohli jsme pochopitelně celou dobu konzumovat a přitom nelze roušku mít na obličeji. Abychom nemuseli někde jezdit přes noc, zajistili jsme si ve Švédsku přenocování v Kalmaru, hotel Rasta Kalmar. Ani zde nebyl žádný problém, v hotelu ani nikdo nechtěl naše pasy případně občanský průkaz.

Další den, tedy 19.9. jsme už vyrazili přímo do místa, které se pak stalo naším domovem na 14 dnů.
Jelikož jsme si vezli vlastní loď, po spuštění na vodu jsme bagáž rozdělili k Peterovi a na naši loď a vyrazili jsme na ostrov. Počasí bylo úžasné, pravé babí léto. Peter nám předal domek, který byl vzorně připraven, vše super čisté.
Ještě odpoledne jsme vyjeli na první pokus. Peter nám něco poradil, ale skutečnost byla přeci jen trochu složitější. Problémů bylo mnoho: neznámý revír, naprosto čistá voda (průhledná do 5 m), sluníčko, které bylo příjemné, ale ryby nás musely vidět na velkou vzdálenost a v neposlední řadě jsme zjistili, že je voda naprosto plná medúz a tak jsme přestali věřit echolotu, který byl všude plný ryb.

Syrsan - stikaDalší dny se v podstatě opakovaly co do počasí a naše trápení občas vysvobodila menší štika nebo okoun. Petera jsem se ptal i na candáty. Říkal, že v Syrsanu kupodivu nejsou žádní candáti a zdůvodňoval to nějakou elektrárnou, která je na přítoku mezi jezerem Storsjon u Edsbruk a zátokou Syrsan.
Na druhou stranu nám pomohl, protože volal svému známému, rybářskému průvodci a ten nám doporučil jet poměrně daleko za most směrem na Västervik, kde prý jsou mělké vody (ale také plno skal) a zkoušet hledat štiky na hloubku 70–80 cm. Hned další den jsme tam vyrazili a opravdu intenzita záběrů se ihned zlepšila. Štiky byly ale tak maximálně do 65 cm, většinou ale kolem 55 cm. Přesto nás to povzbudilo, a když další den konečně přestalo svítit slunce a bylo pod mrakem, vyrazili jsme opět do vzdálených míst. Loď, kterou jsme měli s sebou, má 60 K motor a při optimálních otáčkách 4200 jsme jeli 20 minut. Při podmračeném počasí jsem se rozhodl, že na tu hodně mělkou vodu nasadím pop up nástrahu a vyplatilo se. Adrenalinové záběry na sebe nenechaly čekat. Byla to jedna ze dvou účinných metod. Druhou nástrahou byla „plandavka“ ve tvaru půlměsíce (jako se dělají do rákosí), ovšem bez drátku a jednoháčku a na konci byl trojháček. Měla zářivě žlutou barvu s černými pruhy.
Syrsan - štikaV další dny jsme střídali Syrsan a vzdálené mělké plochy. Na Syrsanu pak fungovaly téměř jakékoliv nástrahy, ale pouze a jen tehdy, pokud se povedl naprosto přesný hod na hranu rákosí a měl člověk to štěstí, že tam štika byla. Pak přišel záběr téměř okamžitě. Ovšem žádné trofejní ryby, všechno mezi 50 až 65 cm.

Velkou neznámou jsou nám místní okouni. První dny brali na ouklejky, které jsme si u břehu nachytali. Jak šly dny, záběrů ubývalo. Na přívlač jsme chytili pouze 2 okouny a to podle mě docela náhodou. Jednoho na relaxku a druhý přišel mně na velkou těžkou plandavku (rákosku s pérkem a jednoháčkem). Cílené vláčení menšími nástrahami (gumy, třpytky) bylo naprosto bez úspěchu. Ale je pravdou, že okouni v Syrsanu jsou nádherně zbarvení a jsou to bojovníci.

Když to tedy shrneme suma sumárum, tak po rybářské stránce jsme žádnou díru do světa rekordů neudělali, ale výborně jsme se bavili a odpočinuli a díky možnosti mít vlastní loď jsme mohli být dost rychle i na velmi vzdálené vodě.
14 dní uteklo opravdu až moc rychle, všechno zázemí a pomoc od Petera, včetně toho, že jsme si občas normálně pokecali bylo moc fajn. Mimochodem, říkal mi, že on už je šestá generace, která na tomto ostrově žije.

František N.

Syrsan - okoun 44 cmSyrsan 20.-27.9. 2020

Syrsan je těžký revír s velkými plochami a hlubokými vodami. Velké plochy s brakickou vodou vyžadují specifické chytání štik na hloubkách číhajících na sledě. S rybařením na tomhle typu vody nemáme zkušenosti a 90% ryb jsme ulovili jen v jedné zátoce.
Ulovili jsme jen polovinu ryb v porovnání s předchozí výpravou do Helesjo a všechny jen do 80 cm, i když jsme zkoušeli i "Big bait".
Ubytování v Syrsan je OK, jídlo vlastní vynikající.
Majitel ostrova Peter nám dal nejdřív loď s motorem, který dosáhl jen rychlosti do 4 km/h, ale vyměnil ji bez řečí. Následně nám přestal fungovat echolot, který také vyměnil bez řečí. Lodě hezké, jen mi přijdou dost zanedbané.
Celkově bych rybaření zhodnotil slovy: ...tý práce... a tak málo ryb (Celkem jsme měli 49 štik za týden ve 2 lidech, největší 80 cm. Největší okoun měl 44 cm).
Jinak krásné odreagování od KORONASTRESU.

Jakub K.


Syrsan - stikaSyrsan 12.-19.9.2020

Letos se to na Syrsanu povedlo.

Počasí perfektní a štiky byly celkem aktivní. Chytili jsme za 6 dní ve třech rybářích cca 180 štik ve velikosti okolo 60 cm a největší měla 88 cm. Chytali jsme hodně na gumy křiklavé barvy (např. sytě oranžová, svítivě zelená a bílá je klasika) woblery bílé nebo opět křiklavé barvy a přes obvyklá doporučení chytat na velkých hloubkách jsme chytali od rákosu a z volné vody pouze v případě, že jsou na dně trávy.
Okouni se začali objevovat až předposlední den a celkem jsme jich chytli asi 20 ks a největší měl 45 cm, sice to nebyl okouní masakr jako před pár lety, ale i přesto pecka výprava.

Václav K.

Okoun z brakické vody
Okoun z brakické vody
Stika 88 cm
Stika 88 cm
Okoun ze Syrsan
Okoun ze Syrsan
Stika cca 60 cm
Stika cca 60 cm
Stika ze Syrsan
Stika ze Syrsan


Švédsko - Syrsan, 28.5.2020

Spolu s Ondrou a Tomášem jsme byli na krátké pracovní návštěvě v revíru Syrsan a mezi 11.00-18.00 jsme vláčeli v zátoce Syrsan.
Celý den bylo krásně jasno-polojasno, slunečno, přes poledne mírný vítr a večer bezvětří. Teplota mezi 12-21°C. V zátoce Syrsam měla voda 13-14°C. Cestou z Basundy na Syrsan jsme viděli daňky a stádečko asi sedmi divočáků.
V okolí kotviště lodí na ostrůvku Gardsholmen bylo velké množství plotic 15-20 cm, které se zde shromáždily na tření a vyhřívaly se na sluníčku. V čisté vodě u břehů bylo vidět i velké množství koljušek tříostných. Když si rybář chvíli hrál s nástrahou u dna na hloubce cca 2-3 m, bylo vidět, jak se koljušky okolo nástrahy shromáždí a dorážejí na ni. Zvláště Tomášova chlupatice (twister) jim moc chutnala. Těžko říci, co tohle chování koljušek znamená. Možná takhle dorážejí na ryby v mělčinách, které se tam připlouvají třít, a obtěžují je tak dlouho, dokud nevypustí jikry, na které se koljušky vzápětí vrhnou a sežerou je?
Na ostrově Gardsholmen zrovna kvetly žluté a fialové vstavače.
V mělčinách 2-3 metry u rákosin u kotviště lodí Gardsholmen bylo několik záběrů štik 50-70 cm, pak zcela bez kontaktu bylo rybaření na mělčinách 1-4 m v okolí ostrůvků naproti Gardsholmen a další štiky 45-55 cm jsme ulovili až v průlivu do moře (vpravo před mostem u rákosin). Výrazně úspěšnější byl pak lov sleďů na systémek. Pro Ondru to byla sleďová premiéra a na jeho systémku opakovaně končili tři sledi naráz.
Ondra – 1x štika 68 cm
Zdeněk – 3x štika 45-60 cm

Syrsan - pohled na zatoku z vyhlidky pred chatami
Syrsan - pohled na zatoku z vyhlidky pred chatami
chata Syrsan s nove instalovaným solarnim panelem
chata Syrsan s nove instalovaným solarnim panelem
Sledi ze zatoky Syrsan
Sledi ze zatoky Syrsan
hejna plotic v melcine u kotviste lodi
hejna plotic v melcine u kotviste lodi
Syrsan
Syrsan


Syrsan 25.5.-1.6. 2019
Ve čtyřech rybářích bylo uloveno 91 štik velikosti do 75 cm.
Povedla se jehlice délky 80 cm a cejn "za sako".

Štefan B.


koljuska triostna (Gasterosteus aculeatus, storspigg, stickleback)Koljuška, postrach brakických vod

V posledních deseti letech došlo k prudkému nárůstu populace koljušky tříostné v Baltu. Místy tvoří koljušky až 20% biomasy ryb v Baltu, na některých částech pobřeží jich žije až 50 kusů na kubík vody. Koljušky se bohužel mimo jiné zaměřují na konzumaci okouních a štičích jiker i plůdku. Navíc koljušky žerou stejnou potravu jako plůdek štiky a okouna, takže si konkurují i potravně.
Rybáři v některých revírech na švédském a finském pobřeží Baltu tak museli v posledních letech začít vysazovat štiky a okouny, protože žravé koljušky byly schopné zlikvidovat všechny jikry na jejich trdlištích. Zdá se, že koljušky z brakických vod jen nerady migrují do řek a potoků. Proto správci některých revírů upravují ústí potoků a řek na pobřeží Baltu tak, aby tam štiky a okouni táhli ke tření a vytřeli se na místech, kde mají jejich jikry i plůdek šanci na přežití.
Aby toho nebylo málo, koljušky decimují populaci některých druhů dravého zooplanktonu. V důsledku chybějícího zooplanktonu dochází v některých lokalitách k přílišnému nárůstu řas, což do budoucna hrozí eutrofyzací vod a případným kolapsem ekosystému v letních měsících, když se voda ohřeje, řasy hynou a sníží se obsah kyslíku.
Na pobřeží Švédska byly činěny pokusy s odlovem koljušek, ze kterých se pak dělá hnojivo nebo krmení pro kočky. Ale cílený lov koljušek je komplikovaný a nevyplácí se. Dotace na jejich lov by byly příliš vysoké. Jedinou záchranou je, že tak rychle, jak jejich početnost narostla, tak zase klesne, až koljušky zdecimuje nějaká choroba.
Ne, že by koljušky dříve v Baltu nežily. Patřily od nepaměti do vod na pobřeží Ruska, Polska, Finska i Švédska. Jen jich nebývalo tolik, jako v posledních letech. Co je příčinou populační exploze tohoto druhu se neví. Nezbývá než doufat, že si příroda Baltu nějak poradí.

Další informace viz
https://norran.se/nyheter/ekonomi/miljo-spiggen-okar-ater-upp-gaddor

https://www.havet.nu/?d=190&id=48382

https://www.deepseareporter.se/kampen-om-ostersjon-spigg-vs-gadda/?




srpnova stikaStegeborg,
listopad 2013


Dny jsou stále kratší a od poloviny listopadu už bývá na vodě i dost zima. Do Stegeborg už jezdí jen ti nejotrlejší rybáři a lovci trofejních štik, ale normální člověk raději zůstane doma a udělá si svařák.
Konečně jsem měl po dlouhé sezóně pár dní volna a zasílám několik obrázků z letošní vydařené sezóny. Kdybych měl hodnotit letošní rok, řekl bych, že byl plný překvapení: květen, jindy "nejlepší" měsíc, se vzhledem k chladnému počasí nijak zvlášť nepovedl, červen byl s ohledem na počasí jen o málo lepší a překvapivě dosáhli velmi dobrých výsledků rybáři, kteří do Stegeborg přijeli v červenci a srpnu. Září a říjen byly opět ve znamení velkých štik.
Ozvu se po zimě, až to nevydržím a opět mne to potáhne na vodu (jestli ovšem nevyrazím na okouny na dírky, to bych se ozval už v lednu nebo únoru).

Kari
stika ze zatok u Stegeborg
stika ze zatok u Stegeborg
cervnova stika
cervnova stika
cervnova stika
cervnova stika
srpnova stika
srpnova stika
stika 105 cm, srpen ve Stegeborg
stika 105 cm, srpen ve Stegeborg
okoun uloveny z rybarskeho kajaku, zari
okoun uloveny z rybarskeho kajaku, zari
stika ulovena v zari
stika ulovena v zari
kvetnova stika
kvetnova stika
kvetnova stika
kvetnova stika
cervencovy candat
cervencovy candat



okoun uloveny z rybarskeho kajaku, zariStegeborg
18.–21.9. 2013


Do zátoky Slatbaken v souostroví Santa Anna dorážíme až za tmy. Připravujeme kajaky a u lahvinky skotské vymýšlíme plán na další dny.

1. den
Štiky žerou tak, že je to snad až nemožné. Stačí najít vhodné místo s hloubkou do 2 m a tím správným druhem vodního rostlinstva a bere jedna za druhou. Za chvíli necítím pravou ruku – je potřeba velice rychlé přitahování nástrahy a ani překvapivá bojovnost místních štik ruce neuleví. Chytáme spoustu ryb – někdo víc, někdo o něco méně, ale jsme všichni nadmíru spokojeni, jen ta metrovka ne a ne se nechat ulovit.

okoun uloveny z rybarskeho kajaku, zari2. den
Kuba vstává s rozedněním a jde dráždit okouny, my si radši přispíme. Lov je stejně dobrý jako předchozí den, největší štika atakuje 80 cm hranici, jsou tu sice mnohem větší, ale jsme spokojeni. Podařil se první okoun přes 40 cm (42 cm).

3. den
Prochytáváme především mělké zátoky s rákosím pomocí velkých gum, které nezřídka atakují okouni velmi zajímavých rozměrů, ale i pro ně je přes 20 cm guma příliš velkým soustem. Největší ryba dne byla 87 cm dlouha štika, která byla chycena přímo v rákosí na velkou gumu od Berkley a podařily se další dvě přes 80 cm. Největší okoun opět 42 cm.

stika a okoun - uloveno z rybarskeho kajaku, zari4. den
Chytáme od časného rána, jdeme hlavně po okounech, protože nás ze štik už bolí ruce. Karel ještě na poslední chvíli chytá okouna přes 40 cm. Kolem 3 hodiny balíme, nakládáme kajaky na auta a navečer vyrážíme směr Trelleborg.

Borek Zajíček















Září 2013
Videoklip z výpravy příznivců rybářských kajaků za štikami a okouny do revírů Karlskrona a Stegeborg