Švédsko - Giman - Helesjo - Reportáže

Hellesjo 20.-27.6.2020

Konečně se otevřely hranice směrem na sever a v pátek 19.6. jsme vyrazili směr Švédsko. Celou cestu přes Německo až do Stockholmu lilo a lilo. U Gävle se vyjasnilo a od té doby je pořád modré nebe a slunce smaží od rána až do pozdního večera. Teplota vody v jezerech je 20-25°C. Na koupání super, na rybaření je to těžší, ale podařilo se nám pár štik 85-95 cm a Přemovi jedna 105 cm. Čekal jsem, že v tom teplém počasí to bude hlavně o okounech, ale zatím jsme se nedostali přes 40 cm.
Podle fotek to vypadá, že v lodi nosíme roušky, ale tak to není. Jen pere slunce tak, že bez čepice a nákrčníku, bychom byli pořád spálení. A když jsem u těch roušek, tak ty tady nenosí nikdo. Všichni ale kvůli koronaviru dodržují odstup. Sice je koronavirus rozšířen víceméně jenom ve velkých městech, hlavně ve Stockholmu, Norrköpingu a Göteborgu, ale i v obchodech tady ve vesnicích na severu dodržují všichni 2 metry odstup.
Při rybaření na výtoku z jezera jsme pozorovali tři bobry a jednoho se nám podařilo i vyfotit.
Zkusili jsme i pstruhová jezera. Jeden večer jsme byli na pstruhovém jezeře Frostatjarn, několik záběrů jsme sice udělali, ale rybu jsme nezdolali. Pak jsme přejeli na Harrsjon, kde jsme si nakonec večeři chytili. Půlnoc u jezera byla nádherná a spát jsme šli ve tři ráno.
Protože v tom vedru to byl na lodi přes den očistec, chytali jsme hlavně přes noc. Malé štiky se daly chytit hluboko v rákosí na neváznoucí nástrahy v podstatě kdykoliv, ale najít větší štiky se nedařilo. Když jsme odjížděli, měla voda v jezeře přes 26 stupňů, což je opravdu moc a lze pochopit, že se to rybám moc nelíbí. Ani nám se to vedro nelíbilo.
Nakonec jsme v Helesjo ulovili štiky 105, 97, 95, 94 cm, pár kolem 80 cm a spoustu štik do 60 cm. Okouni brali víceméně pořád a podařilo se i pár kousků kolem 40 cm.

Borek



Giman 29.6.-6.7.2019

Prochytali jsme v rámci povolenky nabízené 4 lokality, ve vzdálenosti cca 5-15 km, různé typy jezer, různé druhy ryb (štiky, okouni, pstruzi).
Úlovky různorodé, celkem pěkné, okouni v rozmezí 20-35 cm, štiky 50-80 cm, pstruzi 25-35 cm. Na speciálním jezeře nasazení velcí pstruzi až do délky 60 cm.
Bylo nás celkem 8 osob (5 dospělých, 3 děti), denně jsme měli cca 5 štik, 10 okounů, 10 pstruhů (všichni dohromady). Největší ryba byla 105 cm štika, ulovena 2.7. na třpytku nahozenou až do do rákosí.
Ubytování OK.
Kontakt s vedoucí kempu naprosto bezproblémový.
Chatičky jsou hezké, ale vybavení kuchyně je slabší - nádobí různě pomíchané, malý počet skleniček, apod.
Lodě i motory OK.

Martin B.

Červen 2019 v Giman a Helesjo

Začátkem sezóny, která v této oblasti začíná obvykle přelomem května a června, ovlivňovala rybaření stále ještě sněhová voda tekoucí z hor. Teprve v průběhu druhého červnového týdne se hladina začala vracet do normálu.


Helesjo 15.-22.6. 2019

Z celé party byli pouze dva účastníci rybáři, když nepočítám další tři, kteří sice také rybaří, ale pouze svátečně. My dva rybáři jsme (za minimálního přispění těch svátečních) ulovili celkem 66 štik, 11 okounů a jednu plotici na woblera za hubu.
Většinu času jsme do vody házeli gumy kolem 10 cm, ale čas jsme věnovali i povrchovým žabám a různým woblerům.
Nejdelší námi ulovená štika měřila 92 cm a byla ulovena takzvaně „na Vágnera“ (poslední den, poslední nához, za zcela dramatických okolností...), další větší štiky měly 84 cm a 72 cm. Zbytek měřil mezi 30-70 cm.
Jaroslav S.

Giman 15.-22.6. 2019

celkem jsme v Gimanu ve čtyřech lidech chytili cca 30 štik, cca 20 duháků, asi 10 lipanů a spousty okounů.
Jan O.

Ve stejné době byl v domku Klokar Lubomír Z., který již v polovině pobytu hlásil, že mají chyceno přes 100 štik s tím, že ta největší měří 124 cm a další ulovené štiky mají 105, 105...


Giman 1.-8.6. 2019

Voda byla vyšší, než poslední dva roky, ale postupně klesala a závěrečné dva dny byla dokonce trochu nižší, než loni. Štiky nám moc nepřály, ulovili jsme jen dvě lehce přes devadesát a kolem čtyřiceti za celý týden celkem, což v šesti lidech není žádná sláva. Ale je pravda, že jsme tak 60% času dali pstruhům. Chytili jsme potočáky do padesáti cm a pár duháků přes šedesát.
Ještě k těm štikám..., to, že málo braly přičítám chladnému počasí během jara a s tím související fakt, že příbřežní trávy ještě nebyly venku z vody. Na rozdíl od loňska, kdy nebyl problém nachytat velké množství ryb, ale pravda jen do cca 90 cm. Pro větší štiku musel člověk také na hloubku.
Martin Č.




Giman 22.-29.9. 2017

Za týden rybaření jsme ve dvou rybářích ulovili:

cca 30 štik (dvě přes metr délky, největší 111 cm)

cca 40 pstruhů (největší 58 cm)

cca 20 lipanů (největší 45 cm)

Štika délky 111 cm (cca 13 kg) byla ulovena na trolling 25. září na wobler Rapala xj 13 cm.


David F.


Helesjo 23.7.-1.8. 2017

Po návratu ze Švédska následovala jako vždy srážka s realitou všedního dne a tak ještě než budou zapomenuty všechny úlovky z letní rybářské výpravy, sepisuji tuto zprávu o rybaření v minulém týdnu.

Známé místo nás přivítalo lehkým letním deštěm. Proti loňsku byly ale teploty pohybující se v rozmezí 12–22 stupňů velmi příjemné.
První dva dny jsme se museli opět na vlastní kůži přesvědčit, že letní rybaření na čtveřici průtočných jezer bude opět tvrdým oříškem. Poté, co se nám ve dvojici podařilo ulovit jen kolem 15 štik a pár menších okounů, jsme se rozhodli zkoušet po zbytek pobytu štěstí na lesních jezerech a jezírkách, kde bývá rybaření v tuto roční dobu přece jen o trochu snazší.

Hned první brzké ráno „v terénu“ na lesním jezeře Bjursjön nám dalo za pravdu. Odměnou za naše snažení bylo několik krásných energických štičích záběrů a jedna u lodě ztracená ryba kategorie 105 cm+. Bohužel šlo o jedinou velkou štiku, kterou jsme měli během pobytu na prutu (fluorcarbon sice vydrží hodně, ale lanko je lanko...).
Nejúspěšnější den nám ve dvojici přihrál 30 štik a hromadu okounů, což byla nádhera, obvykle jsme však za den chytali okolo 15 štik.
Z celkové statistiky 125 ulovených štik neměřila žádná přes 90 cm, což celkem kopírovalo loňskou letní výpravu. Překvapení se tedy nekonalo, i když jsme tomu dali skutečně maximum času.

Na úkor štik jsme bohužel trochu šidili okouny, kteří nás ale nakonec šťastně odměnili čtveřicí krásných ryb: 42, 42, 44 a 47 cm. Celkové skóre štiky vs. okouni ve dvou rybářích skončilo plichtou 125:125.

Nástrahy fungovaly standardní, na štiky tedy 15 cm Storm WildEye Seeker Shad, Storm WildEye Swim Shad (14 a 16 cm), různé gumy v barvách FT, pstruha a v modro-oranžových odstínech. Logicky bez odezvy zůstaly veškeré jerky a povrchové nástrahy, protože ryby se zdržovaly na větších hloubkách. Velmi úspěšné byly malé wobblery, jako například Rapala Scatter Rap Tail Dancer v délce 9 cm a trochu větší kombinace wobbleru a gumy 13 cm Daiwa Prorex Hybrid.
Na okouny nejvíce platily menší wobblery a štíhlé gumy SPRO Komodo Shad v délce 9 cm.

V Klockars jsme byli opět velmi spokojeni. Ubytování je velmi příjemné a celková konstelace revíru nabízí mnoho možností i variant rybolovu. Některá lesní jezírka jsou navíc stranou od veškeré civilizace a není tady prakticky žádný rybářský tlak.

Radek Diviš



Červnový Giman 2017

I v Giman se projevil pozdní příchod letošního teplejšího počasí a úlovky v červnových termínech nebyly takové, na jaké jsou návštěvníci z Giman zvyklí.
Přesto se objevily i světlejší chvilky, ale ty přišly spíše až ke konci měsíce června, kdy bylo tepleji a počasí se trochu stabilizovalo.
Začátkem června měla jedna ze skupin průměrný úlovek 4 štiky na rybáře denně, což opravdu není kdovíjaký zázrak a navíc byl problém ulovit štiku delší než cca 80 cm.

Lososovitým rybám stav počasí vadil o něco méně a tak část skupiny, která muškařila v říčních peřejích, byla úspěšnější. Obvyklá velikost lovených lipanů se pohybovala kolem 35-40 cm (největší měl 41 cm) a i průměrné množství ulovených ryb bylo vyšší než u štik a okounů. Pstruzi v lesních jezerech také dobře reagovali na nabízené přívlačové nástrahy, jen ta velikost byla slabší – přes 40 cm nebyl uloven ani jeden pstruh, ti největší měli kolem 35 cm.

Konec června přinesl již normální počasí a s ním přišla i lepší aktivita ryb. Výprava rybářů pod vedením Romana P. zahájila pobyt v Giman opravdu stylově – ulovením pstruha obecného délky 82 cm (6,5 kg) pod peřejí u vtoku do jezera.
Ulovili i štiky délky přes 90 cm, pstruhy kolem 50 cm na lesních jezírkách a v peřejích na řece lipany s délkou do 40 cm.


Helesjo 27.5.-3.6. 2017

Úvodní sobotní seznámení s revírem nevěstilo nic dobrého. Obchytávali jsme několik hodin dolní část přítoku a část rákosin na prvním jezeře, ale aktivita ryb byla ten večer bídná, na stovky hodů jen několik malých štik do 60 cm a jeden malý okoun.

Nedělní sluníčko nás vytáhlo na ryby poměrně brzy, celý den jsme systematicky prochytávali rákosiny druhého jezera. Ve čtyřech lidech jsme za 10 hodin lovu provedli stovky hodů s nejrůznějšími nástrahami s výsledkem asi 20 malých štik, několika mezi 70-80 a jedna měla 86. Zato jsme si všichni připálili nosy, jak to na vodě peklo.

V pondělí jsme na vodu vyrazili až po obědě, situace prakticky stejná, jedna dvojice prochytávala přítok, druhá třetí jezero. Opět jen malé štiky do 75 cm, nejvíce v přítoku a na spojnici druhého a třetího jezera pod provazovou lávkou.

V úterý se situace opakovala, jen aktivita ryb byla ještě bídnější. Snažili jsme se z rákosí lákat ryby na žáby, ale moc jsme jich nenašli, některé jen vyplašili. Prochytávali jsme největší - čtvrté jezero, odpoledne se zvedl silný vítr a přesunuli jsme se na výtok a peřeje z jezera, ale za celý den jsme po stovkách hodů ulovili každý jen několik malých štik do 65 cm.
Na čtvrtém jezeře jsme potkali rybáře-veterány, kteří lokalitu dobře znají, dřou stejně jako my a výsledky mají podobné - prostě ty mrchy zubatý neberou!!!

Ve středu měníme taktiku a vydáváme se na průzkum lesních jezer. Pstruhová jezera ten den rybu nedala. Ani první jezero, kde měl správce revíru k dispozici loď rybu nevydalo. Teprve na úplně vzdáleném jezeru na okraji revíru, pracovně jsme mu říkali "banán" jsme si poprvé zachytali.
Sice nám několik větších ryb kolem 90 spadlo ze žáby, ale vytáhli jsme štiku 96 cm a pěkné velké okouny - největší 48 cm (na popp na jednom z lesních jezer).

Ve čtvrtek se zase ochladilo, foukal silný vítr, na hlavních jezerech byly takové vlny, že se nedalo vyjet a chytání ze břehu byl trotling. Vlny byly i na jezerech v lese, prakticky se nedalo chytat. Když pak odpoledne začlo sněžit a večer přišlo krupobití, vzdali jsme rybolov a hráli radši karty.
V noci mrzlo, ráno bylo -2 a museli jsme rozlámat prsačky.

V pátek bylo azúro, hladina jak zrcadlo, dokonce jsme se odpoledne v jezeře u chaty i koupali. Chytali jsme jen pár desítek metrů od chaty a chytli jsme několik malých a několik větších štik, dvě největší měli 90 a 94 cm. Teprve v pátek se ve vodě začaly objevovat zelené rostliny a vykukovaly první stulíky, zdá se, že jsme letos přijeli moc brzo.

Celkem jsme chytili asi 60 štik, většinou 45-60cm, asi 10 štik 60-70 cm, asi 5 štik 70-80 a pak kusy 86, 90, 94 a 96 cm. Přes metr žádná. Dále asi 20 okounů, největší 38 a 48 cm. O pstruha jsme ani nezavadili.

Ubytování v domku Klokar je pěkné, trochu nám to připomínalo amatérské muzeum nebo skanzen. Některé dny byla zima a museli jsme si ještě přitápět troubou.
Za domkem jezdily náklaďáky se dřevem a docela to valí, takže to v noci občas trochu rušilo.

Petr H.


Helesjo 24.5.-3.6. 2017

Celkem jsme v Helesjo v devíti osobách za 10 dní rybaření ulovili cca 600 štik, 140 kusů pstruha a asi 10 ks sivena.
největší štika: 109 cm
největší pstruh: 49 cm
největší siven: 45 cm
největší okoun: 49 cm
Byli jsme tu už po několikáté a konečně máme dojem, že revír začínáme poznávat.

Václav P.



HELESJÖ 7.–14.8.2016

Výlet do „letního“ Švédska spojený s návštěvou revíru Helesjö v kraji Jämtland, vzdáleného cca 5 hodin plynulé jízdy od stockholmského letiště Arlanda, byl v mnoha ohledech velmi příjemný. Stylové ubytování v apartmá domku Klokar potěšilo nejen oko, ale přesvědčilo i svým pohodlím. Pěkné aluminiové lodě s funkčními motory a velmi vstřícní majitelé, bydlící v sousedním domě, nám vytvořili bezvadně fungující rybářské zázemí. Revír je celkově velmi pestrý a ten, kdo si nevystačí s kvartetem průtočných jezer, která jsou v dosahu lodí přímo z mola od domu, může popojet autem na zajímavé úseky řeky, menší jezírka (lov z lodi s vesly, případně ze břehu) nebo navštívit trojici jezer osazených pstruhy a siveny.

Ačkoliv to v kalendáři vypadalo ještě na léto, které jsme si užili pouze odpoledne v den příjezdu, bylo počasí v následujících dnech velmi nevlídné, sychravě podzimní, což se společně s pulzujícím tlakem a studeným severním větrem projevovalo i na trochu rozpačitém braní a ruku v ruce i na úlovcích. Z „na oko“ slibných pasáží u travin nebo mezi nimi se podařilo ulovit jen menší ryby do 60 centimetrů. Prostřední velikosti štik se daly po velkém úsilí vyházet na platech s hloubkou do 3,5 m, sousedících s hlubšími pasážemi. To byl v danou chvíli velikostní strop, který bohužel až do konce nepřesáhl 90 centimetrů.
Marné byly jakékoliv pokusy s jerky i povrchovými nástrahami, bez reakce zůstaly velké gumy a větší nástrahy globálně. Veškeré úspěchy nakonec přicházely na nástrahy středních velikostí (plandavky, rotačky, gumy a wobblery). Nic z výše jmenovaného ale nijak nevybočovalo z průměru, barva ani druh umělé nástrahy.

Největší ryby: štika 87 cm, okoun 41 cm a lipan 42 cm. Na kvantitu si člověk stěžovat rozhodně nemohl, ale vzhledem k výtečné reputaci revíru chyběla nějaká ta větší ryba. Příště to asi bude vyžadovat lepší ruce nebo spíše jiný termín. Pro otrlé se nabízí určitě zajímavá varianta pozdního podzimu, která bude z kategorie „buď/anebo“, či spíše ta nejjistější jarní.

Odjížděl jsem s příjemným pocitem, i když rybářsky to mohlo být lepší. Užil jsem si klidu, čistého vzduchu, sladkých malin, borůvek, ale i zimní čepice. Rád se do Helesjö opět podívám, moc se mi tu líbilo.
Radek Diviš




Helesjo, květen 2016

Výběr fotografií z květnového rybolovu od stálého návštěvníka revíru Helesjo.




Helesjo, září 2015

V roce 2014 v na přelomu května a června jsem v Helesjo zažil jednu z nejlepších rybaček v životě. A když mi začátkem roku 2015 zavolal kamarád Vítek, ať mu doporučím nějakou zajímavou lokalitu v jižním Laponsku, neváhal jsem ani minutu a začal básnit o Helesjo. Nakonec Vítek vybral termín v první polovině září a nabídl mi, ať jedu také. Neváhal jsem.
Cesta do Sassnitz ubíhala podle plánu, na střeše jednoho ze dvou aut 2 rybářské kajaky, v kufru jeden nafukovací rybářský speciál, spousta rybářského harampádí, jídla, pití a 8 natěšených rybářů.
Po příjezdu jako první navazujeme pruty – jak jinak – a jdeme nahodit. Za tři hodiny mám 14 štik, sice max. 55 cm, ale vypadá to slibně. Další dny se víceméně trápíme, projíždíme všechna 4 jezera dostupná motorovou lodí (tu využíváme i pro transport kajakářů na delší vzdálenosti), občas se někomu povede pár ryb chytit, dokonce se zdolají dvě přes devadesát, ale tomu, co jsem zde loni na jaře zažil, se to nemůže rovnat ani náhodou. Problém je, že jezera jsou mnohem více zarostlá než na jaře a lov je tím pádem výrazně obtížnější. Kdyby štiky reagovaly na povrchové nástrahy, tak by to šlo, ale na povrchovky reagovaly jen trochu kolem poledne v dny, kdy svítilo slunce, jinak vůbec. A na většinu ostatních nástrah jsme tahali většinou jen kila salátu.
Pro další dny měníme s Vítkem taktiku a na doporučení pana domácího zkoušíme postupně různá jezera v celém revíru (a ten je opravdu velký). Transport kajaků je pro nás již dávno rutina a tak celá operace zabere maximálně pár minut. Zbytek rybářů je holt odsouzen k tomu, aby se naučili chytat štiky ve špenátu. Naštěstí to berou docela sportovně.
Některá jezera, která jsme vyzkoušeli, nevydala ani rybu i když vypadala úžasně. Někde jsme si královsky zachytali. Od pana domácího víme, že ryby jsou všude (a mnohdy byly i vidět), ale nepřišli jsme na to, v čem je rozdíl, že někde to jde a někde ne.
Každý den chytáme někde jinde, mnohdy na místech, kde by nebylo vůbec možné použít motor kvůli místy velmi malé hloubce a množství rostlin a klacků - i kdyby se někomu podařilo tam tu loď nějak dostat. A to se nám vyplácí, nacházíme úžasná zákoutí plná ryb (v nejproduktivnější den mám uloveno 33 štik a 31 okounů). Po průjezdu labyrintem lagunek a různých vodních rostlin jsme našli zcela nepřístupné jezero, kde v zátoce plné rybiček chytá Vítek krásnou „přesdevadesátku“. Myslím, že jsme jediní rybáři na tomto jezeře za posledních několik let.
Nakonec jsme si pro poslední tři dny vytipovali místa, kam se s kajakem vrátíme. Zbytek grupy konečně prostoupil lov na zarostlých jezerech a dokonce vytáhli metrovku. Marian předposlední den na spojnici 2. a 3. jezera chytil největší zubatou pobytu – rovných 110 cm. Já se nedostal za celou dobu přes 85 cm, ale i tak jsem spokojen a myslím, že pozitivně hodnotí celou akci i ostatní účastníci. Soudím i podle toho, že se Vítek ptal, jestli bych to nezopakoval ještě na jaře 2016. Tak uvidíme. Já myslím, že jo a jedno vím jistě – kajak jede s námi!

Borek Zajíček

načíst další reportáže