Švédsko - Giman - Helesjo - Reportáže

Helesjo 23.7.-1.8. 2017

Po návratu ze Švédska následovala jako vždy srážka s realitou všedního dne a tak ještě než budou zapomenuty všechny úlovky z letní rybářské výpravy, sepisuji tuto zprávu o rybaření v minulém týdnu.

Známé místo nás přivítalo lehkým letním deštěm. Proti loňsku byly ale teploty pohybující se v rozmezí 12–22 stupňů velmi příjemné.
První dva dny jsme se museli opět na vlastní kůži přesvědčit, že letní rybaření na čtveřici průtočných jezer bude opět tvrdým oříškem. Poté, co se nám ve dvojici podařilo ulovit jen kolem 15 štik a pár menších okounů, jsme se rozhodli zkoušet po zbytek pobytu štěstí na lesních jezerech a jezírkách, kde bývá rybaření v tuto roční dobu přece jen o trochu snazší.

Hned první brzké ráno „v terénu“ na lesním jezeře Bjursjön nám dalo za pravdu. Odměnou za naše snažení bylo několik krásných energických štičích záběrů a jedna u lodě ztracená ryba kategorie 105 cm+. Bohužel šlo o jedinou velkou štiku, kterou jsme měli během pobytu na prutu (fluorcarbon sice vydrží hodně, ale lanko je lanko...).
Nejúspěšnější den nám ve dvojici přihrál 30 štik a hromadu okounů, což byla nádhera, obvykle jsme však za den chytali okolo 15 štik.
Z celkové statistiky 125 ulovených štik neměřila žádná přes 90 cm, což celkem kopírovalo loňskou letní výpravu. Překvapení se tedy nekonalo, i když jsme tomu dali skutečně maximum času.

Na úkor štik jsme bohužel trochu šidili okouny, kteří nás ale nakonec šťastně odměnili čtveřicí krásných ryb: 42, 42, 44 a 47 cm. Celkové skóre štiky vs. okouni ve dvou rybářích skončilo plichtou 125:125.

Nástrahy fungovaly standardní, na štiky tedy 15 cm Storm WildEye Seeker Shad, Storm WildEye Swim Shad (14 a 16 cm), různé gumy v barvách FT, pstruha a v modro-oranžových odstínech. Logicky bez odezvy zůstaly veškeré jerky a povrchové nástrahy, protože ryby se zdržovaly na větších hloubkách. Velmi úspěšné byly malé wobblery, jako například Rapala Scatter Rap Tail Dancer v délce 9 cm a trochu větší kombinace wobbleru a gumy 13 cm Daiwa Prorex Hybrid.
Na okouny nejvíce platily menší wobblery a štíhlé gumy SPRO Komodo Shad v délce 9 cm.

V Klockars jsme byli opět velmi spokojeni. Ubytování je velmi příjemné a celková konstelace revíru nabízí mnoho možností i variant rybolovu. Některá lesní jezírka jsou navíc stranou od veškeré civilizace a není tady prakticky žádný rybářský tlak.

Radek Diviš



Červnový Giman 2017

I v Giman se projevil pozdní příchod letošního teplejšího počasí a úlovky v červnových termínech nebyly takové, na jaké jsou návštěvníci z Giman zvyklí.
Přesto se objevily i světlejší chvilky, ale ty přišly spíše až ke konci měsíce června, kdy bylo tepleji a počasí se trochu stabilizovalo.
Začátkem června měla jedna ze skupin průměrný úlovek 4 štiky na rybáře denně, což opravdu není kdovíjaký zázrak a navíc byl problém ulovit štiku delší než cca 80 cm.

Lososovitým rybám stav počasí vadil o něco méně a tak část skupiny, která muškařila v říčních peřejích, byla úspěšnější. Obvyklá velikost lovených lipanů se pohybovala kolem 35-40 cm (největší měl 41 cm) a i průměrné množství ulovených ryb bylo vyšší než u štik a okounů. Pstruzi v lesních jezerech také dobře reagovali na nabízené přívlačové nástrahy, jen ta velikost byla slabší – přes 40 cm nebyl uloven ani jeden pstruh, ti největší měli kolem 35 cm.

Konec června přinesl již normální počasí a s ním přišla i lepší aktivita ryb. Výprava rybářů pod vedením Romana P. zahájila pobyt v Giman opravdu stylově – ulovením pstruha obecného délky 82 cm (6,5 kg) pod peřejí u vtoku do jezera.
Ulovili i štiky délky přes 90 cm, pstruhy kolem 50 cm na lesních jezírkách a v peřejích na řece lipany s délkou do 40 cm.


Helesjo 27.5.-3.6. 2017

Úvodní sobotní seznámení s revírem nevěstilo nic dobrého. Obchytávali jsme několik hodin dolní část přítoku a část rákosin na prvním jezeře, ale aktivita ryb byla ten večer bídná, na stovky hodů jen několik malých štik do 60 cm a jeden malý okoun.

Nedělní sluníčko nás vytáhlo na ryby poměrně brzy, celý den jsme systematicky prochytávali rákosiny druhého jezera. Ve čtyřech lidech jsme za 10 hodin lovu provedli stovky hodů s nejrůznějšími nástrahami s výsledkem asi 20 malých štik, několika mezi 70-80 a jedna měla 86. Zato jsme si všichni připálili nosy, jak to na vodě peklo.

V pondělí jsme na vodu vyrazili až po obědě, situace prakticky stejná, jedna dvojice prochytávala přítok, druhá třetí jezero. Opět jen malé štiky do 75 cm, nejvíce v přítoku a na spojnici druhého a třetího jezera pod provazovou lávkou.

V úterý se situace opakovala, jen aktivita ryb byla ještě bídnější. Snažili jsme se z rákosí lákat ryby na žáby, ale moc jsme jich nenašli, některé jen vyplašili. Prochytávali jsme největší - čtvrté jezero, odpoledne se zvedl silný vítr a přesunuli jsme se na výtok a peřeje z jezera, ale za celý den jsme po stovkách hodů ulovili každý jen několik malých štik do 65 cm.
Na čtvrtém jezeře jsme potkali rybáře-veterány, kteří lokalitu dobře znají, dřou stejně jako my a výsledky mají podobné - prostě ty mrchy zubatý neberou!!!

Ve středu měníme taktiku a vydáváme se na průzkum lesních jezer. Pstruhová jezera ten den rybu nedala. Ani první jezero, kde měl správce revíru k dispozici loď rybu nevydalo. Teprve na úplně vzdáleném jezeru na okraji revíru, pracovně jsme mu říkali "banán" jsme si poprvé zachytali.
Sice nám několik větších ryb kolem 90 spadlo ze žáby, ale vytáhli jsme štiku 96 cm a pěkné velké okouny - největší 48 cm (na popp na jednom z lesních jezer).

Ve čtvrtek se zase ochladilo, foukal silný vítr, na hlavních jezerech byly takové vlny, že se nedalo vyjet a chytání ze břehu byl trotling. Vlny byly i na jezerech v lese, prakticky se nedalo chytat. Když pak odpoledne začlo sněžit a večer přišlo krupobití, vzdali jsme rybolov a hráli radši karty.
V noci mrzlo, ráno bylo -2 a museli jsme rozlámat prsačky.

V pátek bylo azúro, hladina jak zrcadlo, dokonce jsme se odpoledne v jezeře u chaty i koupali. Chytali jsme jen pár desítek metrů od chaty a chytli jsme několik malých a několik větších štik, dvě největší měli 90 a 94 cm. Teprve v pátek se ve vodě začaly objevovat zelené rostliny a vykukovaly první stulíky, zdá se, že jsme letos přijeli moc brzo.

Celkem jsme chytili asi 60 štik, většinou 45-60cm, asi 10 štik 60-70 cm, asi 5 štik 70-80 a pak kusy 86, 90, 94 a 96 cm. Přes metr žádná. Dále asi 20 okounů, největší 38 a 48 cm. O pstruha jsme ani nezavadili.

Ubytování v domku Klokar je pěkné, trochu nám to připomínalo amatérské muzeum nebo skanzen. Některé dny byla zima a museli jsme si ještě přitápět troubou.
Za domkem jezdily náklaďáky se dřevem a docela to valí, takže to v noci občas trochu rušilo.

Petr H.


Helesjo 24.5.-3.6. 2017

Celkem jsme v Helesjo v devíti osobách za 10 dní rybaření ulovili cca 600 štik, 140 kusů pstruha a asi 10 ks sivena.
největší štika: 109 cm
největší pstruh: 49 cm
největší siven: 45 cm
největší okoun: 49 cm
Byli jsme tu už po několikáté a konečně máme dojem, že revír začínáme poznávat.

Václav P.



HELESJÖ 7.–14.8.2016

Výlet do „letního“ Švédska spojený s návštěvou revíru Helesjö v kraji Jämtland, vzdáleného cca 5 hodin plynulé jízdy od stockholmského letiště Arlanda, byl v mnoha ohledech velmi příjemný. Stylové ubytování v apartmá domku Klokar potěšilo nejen oko, ale přesvědčilo i svým pohodlím. Pěkné aluminiové lodě s funkčními motory a velmi vstřícní majitelé, bydlící v sousedním domě, nám vytvořili bezvadně fungující rybářské zázemí. Revír je celkově velmi pestrý a ten, kdo si nevystačí s kvartetem průtočných jezer, která jsou v dosahu lodí přímo z mola od domu, může popojet autem na zajímavé úseky řeky, menší jezírka (lov z lodi s vesly, případně ze břehu) nebo navštívit trojici jezer osazených pstruhy a siveny.

Ačkoliv to v kalendáři vypadalo ještě na léto, které jsme si užili pouze odpoledne v den příjezdu, bylo počasí v následujících dnech velmi nevlídné, sychravě podzimní, což se společně s pulzujícím tlakem a studeným severním větrem projevovalo i na trochu rozpačitém braní a ruku v ruce i na úlovcích. Z „na oko“ slibných pasáží u travin nebo mezi nimi se podařilo ulovit jen menší ryby do 60 centimetrů. Prostřední velikosti štik se daly po velkém úsilí vyházet na platech s hloubkou do 3,5 m, sousedících s hlubšími pasážemi. To byl v danou chvíli velikostní strop, který bohužel až do konce nepřesáhl 90 centimetrů.
Marné byly jakékoliv pokusy s jerky i povrchovými nástrahami, bez reakce zůstaly velké gumy a větší nástrahy globálně. Veškeré úspěchy nakonec přicházely na nástrahy středních velikostí (plandavky, rotačky, gumy a wobblery). Nic z výše jmenovaného ale nijak nevybočovalo z průměru, barva ani druh umělé nástrahy.

Největší ryby: štika 87 cm, okoun 41 cm a lipan 42 cm. Na kvantitu si člověk stěžovat rozhodně nemohl, ale vzhledem k výtečné reputaci revíru chyběla nějaká ta větší ryba. Příště to asi bude vyžadovat lepší ruce nebo spíše jiný termín. Pro otrlé se nabízí určitě zajímavá varianta pozdního podzimu, která bude z kategorie „buď/anebo“, či spíše ta nejjistější jarní.

Odjížděl jsem s příjemným pocitem, i když rybářsky to mohlo být lepší. Užil jsem si klidu, čistého vzduchu, sladkých malin, borůvek, ale i zimní čepice. Rád se do Helesjö opět podívám, moc se mi tu líbilo.
Radek Diviš




Helesjo, květen 2016

Výběr fotografií z květnového rybolovu od stálého návštěvníka revíru Helesjo.




Helesjo, září 2015

V roce 2014 v na přelomu května a června jsem v Helesjo zažil jednu z nejlepších rybaček v životě. A když mi začátkem roku 2015 zavolal kamarád Vítek, ať mu doporučím nějakou zajímavou lokalitu v jižním Laponsku, neváhal jsem ani minutu a začal básnit o Helesjo. Nakonec Vítek vybral termín v první polovině září a nabídl mi, ať jedu také. Neváhal jsem.
Cesta do Sassnitz ubíhala podle plánu, na střeše jednoho ze dvou aut 2 rybářské kajaky, v kufru jeden nafukovací rybářský speciál, spousta rybářského harampádí, jídla, pití a 8 natěšených rybářů.
Po příjezdu jako první navazujeme pruty – jak jinak – a jdeme nahodit. Za tři hodiny mám 14 štik, sice max. 55 cm, ale vypadá to slibně. Další dny se víceméně trápíme, projíždíme všechna 4 jezera dostupná motorovou lodí (tu využíváme i pro transport kajakářů na delší vzdálenosti), občas se někomu povede pár ryb chytit, dokonce se zdolají dvě přes devadesát, ale tomu, co jsem zde loni na jaře zažil, se to nemůže rovnat ani náhodou. Problém je, že jezera jsou mnohem více zarostlá než na jaře a lov je tím pádem výrazně obtížnější. Kdyby štiky reagovaly na povrchové nástrahy, tak by to šlo, ale na povrchovky reagovaly jen trochu kolem poledne v dny, kdy svítilo slunce, jinak vůbec. A na většinu ostatních nástrah jsme tahali většinou jen kila salátu.
Pro další dny měníme s Vítkem taktiku a na doporučení pana domácího zkoušíme postupně různá jezera v celém revíru (a ten je opravdu velký). Transport kajaků je pro nás již dávno rutina a tak celá operace zabere maximálně pár minut. Zbytek rybářů je holt odsouzen k tomu, aby se naučili chytat štiky ve špenátu. Naštěstí to berou docela sportovně.
Některá jezera, která jsme vyzkoušeli, nevydala ani rybu i když vypadala úžasně. Někde jsme si královsky zachytali. Od pana domácího víme, že ryby jsou všude (a mnohdy byly i vidět), ale nepřišli jsme na to, v čem je rozdíl, že někde to jde a někde ne.
Každý den chytáme někde jinde, mnohdy na místech, kde by nebylo vůbec možné použít motor kvůli místy velmi malé hloubce a množství rostlin a klacků - i kdyby se někomu podařilo tam tu loď nějak dostat. A to se nám vyplácí, nacházíme úžasná zákoutí plná ryb (v nejproduktivnější den mám uloveno 33 štik a 31 okounů). Po průjezdu labyrintem lagunek a různých vodních rostlin jsme našli zcela nepřístupné jezero, kde v zátoce plné rybiček chytá Vítek krásnou „přesdevadesátku“. Myslím, že jsme jediní rybáři na tomto jezeře za posledních několik let.
Nakonec jsme si pro poslední tři dny vytipovali místa, kam se s kajakem vrátíme. Zbytek grupy konečně prostoupil lov na zarostlých jezerech a dokonce vytáhli metrovku. Marian předposlední den na spojnici 2. a 3. jezera chytil největší zubatou pobytu – rovných 110 cm. Já se nedostal za celou dobu přes 85 cm, ale i tak jsem spokojen a myslím, že pozitivně hodnotí celou akci i ostatní účastníci. Soudím i podle toho, že se Vítek ptal, jestli bych to nezopakoval ještě na jaře 2016. Tak uvidíme. Já myslím, že jo a jedno vím jistě – kajak jede s námi!

Borek Zajíček






Giman, červenec 2015

Zatímco v červnu a počátkem července trápil rybáře na většině území Švédska déšť a vysoký stav vody v řekách, v polovině července už panovaly podmínky blízké normálu.
A jedna pozitivní zpráva - stavba větrníků nedaleko revíru Giman byla ukončena, stavební dělníci a stroje opustili kraj a k radosti rybářů i místních obyvatel nejsou větrné elektrárny od řeky ani z rybářského kempu Giman vidět.

Rybářský i lovecký život se v revíru Giman opět vrací do normálu a úlovky jsou podle ohlasů rybářů dobré:
V Giman jsme byli dva rybáři v týdnu 11-18. července 2015. Za necelých sedm dní rybaření jsme ulovili přes 100 dravých ryb:
40 štik, celou řadu okounů (největší měl 41 cm), pstruhů obecných (max.48 cm), pstruhy duhové (max.55 cm), několik sivenů alpských, jeseny a lipany. Asi nejzajímavějším úlovkem byl siven alpský 54 cm ulovený 15.7. na smáčka na jezeře Alatjarn (viz foto).

Pavel N.


Helesjo
6.-13.6. 2015

Týden jsme prochytávali pouze 4 průtočná jezera, na ostatní jezera už bohužel nezbyl čas. V těchto jezerech je velmi dobrá populace štik. Např. okouny které jsme také vyhledávali se najít nepodařilo. Počasí bylo na červen velmi chladné a větrné. Rákosí teprve začínalo růst a ryby se zdržovaly především na hloubce 5-15m.
Podle sdělení pana domácího, bylo toto jaro (květen) nejchladnějí od roku 1961. Vzhledem k hloubce, ve které se ryby vyskytovaly byl nejúspěšnější způsob lovu trolling.
Za 6 dnů v 6-ti rybářích se podařilo ulovit 210 štik. Z toho 35ks bylo nad 90cm a 4ks nad 100cm. Největší úlovky měřily okolo 104cm.
Ubytování velmi prostorné a plně zařízené. Snad jedinou vadou byly barvou zalepená okna (asi po posledním nátěru). Většina jich nešla otevřít a to ani v koupelně s WC.

Martin R.


Helesjo
24.-31.5.2014

Přijali jsme nabídku od cestovní kanceláře PEPA připojit se k testovací výpravě do Švédska.
Oblast Helesjo, ve které jsme strávili překrásný týden, ať už svítilo slunce nebo pršelo a foukal vítr, nás okouzlila. Zarybněnost revíru a zejména chuť ryb na naše nástrahy byla velice dobrá, přestože velikost nebyla vždy podle našich představ. Největší štiku chytil Jindra - 111 cm a kde jinde než 100 m před chalupou.
Pstruhová "jezírka" byla pro nás velkou výzvou, přestože nejsme žádní "pstruhaři" Nakonec se nám pár menších pstruhů podařilo dostat na břeh a udělat foto, aby nám ostatní věřili. Koncem týdne jsme ulovili i trochu větší kusy - 41 cm a Honza dokonce 43 cm.
Na okouny jsme štěstí neměli. Ulovili jsme tak 3-4 okouny na osobu a den. Největší měřil 33 cm.
Při lovu štik jsme používali nástrahy do trávy, žáby a rotační třpytky, zřídka plandy a woblery.
Díky, byl to krásný rybářský týden.
Přikládám pár fotografií pro potěšení oka.
Vašek P.

načíst další reportáže