Norsko - oblast Tromso - Reportáže

Květen 2007
BUVIK
Skupina rybářů z Ufy, Prahy a jižních Čech nám hlásí úlovky trofejních vlkoušů o hmotnosti 18 a 16 kg. Ryby byly náležitě dokumentovány a jsou připraveny k preparaci. Oba úlovky byly zapsány do oficiálních statistik norských trofejních úlovků. Na "mušlovém poli" Kjerringsanda jižně od Buvik bylo během čtyř dnů uloveno celkem 6 vlkoušů o hmotnosti 13-18 kg.

TORSVAG
18.5.2007 byl německými rybáři v Torsvag uloven halibut o hmotnosti 169 kg.

SORHEIM
20.-30.5.2007
Lovili jsme hlavně na podmořských horách na hloubkách od 25 do 50 metrů - šly především tresky obecné, které tam najížděly lovit malé tresky tmavé. Jeden den jsme tresky nachytali i na hloubce 90 metrů.
Mníci a mníkovci se lovili prakticky kdekoliv, od 50 m níž.
Vlkoušů - mořských koček jsme nachytali celkem 45, braly prakticky všude, na hloubkách 30-90 metrů. Největší kočka byla chycena na příkrém srázu na hloubce asi 30 m - měřila 98 cm (9 kg).
Velice důležité bylo lovit po celou dobu přílivu, hlavně nočního. Hodně nám napověděla i hejna racků.
Velké úsilí jsme vynaložili při lovu halibuta, kterého jsme však nedostali. Halibuta ovšem chytli naši sousedé, kteří lovili max. do hloubky 30 metrů. Jednoho chytli prakticky přímo proti chatě na druhé straně fjordu a druhého na podmořské hoře severně od Lyngseidet. Oba halibuti měli 110 cm.
Petrův zdar!
Lumír Karásek

Sorheim - dvě ze tří nových chat jsou již v provozu a v průběhu června bude dokončena třetí chata. První návštěvníci Sorheim mohou být spokojeni - počátkem května byli uloveni mimo jiné halibuti délky cca 1 metr, treska obecná o hmotnosti 26 kg a nepočítaně vlkoušů.

Duben 2006
V Koppangenu jsme byli spokojeni. Lode i ubytování super. Ryb mraky, ale velikost nic moc.
Už asi potretí jsme vubec netrefili tah velkých tresek, tak premyslíme, že bychom se príští rok venovali treskám tmavým.
Ota R.

Březen 2006
Skupina odvážlivců z Moravy se vypravila na sever Norska do dalekého Lyngenfjordu již v polovině března. Podle očekávání je v Koppangen přivítalo nepříliš teplé počasí. Ačkoli bylo jasno a nezřídka i slunečno, teploty vzduchu pod bodem mrazu se podepsaly na nízké aktivitě ryb. Mezi nejčastější úlovky patřili mníkovci bělolemí (mník lumb - brosme), kteří dosahovali hmotnosti 7-9 kg a tresky obecné (největší ulovená treska týdne vážila "pouhých" 7 kg.

23.-30.7.2005
Někteří rybáři z Čech navštěvují okolí Tromso, především pak Lyngenfjord, několikrát do roka. Poslední dvě sezóny byly velmi úspěšné zvláště v letním období, které bývá tzv. "znalci" nezřídka zatracováno.
Poslední červencový týden se rybářům z Ostravy a okolí podařilo v Lyngen ulovit m.j. tresku obecnou 119 cm, halibuta 80 cm, množství mníků lumbů délky až 95 cm a již tradičně i celou řadu vlkoušů.
Po začátku července, kdy byl Lyngenfjord zaplaven kvanty především menších tresek tmavých se mezi úlovky stále častěji objevují i tresky obecné délky nad 1 m.

20.-27.4.2005
Zatímco v Čechách a na Moravě všici mrznou, tady na severu je blaze. Sluníčko svítí, na horách je ještě sníh a ryby žerou!!! Naše největší treska obecná sice něměla více než 121 cm, ale nebyla jediná kterou jsme chytili!
Už to vypadalo, že ze všech rybářů v Koppangen hraje prim Morava, když synci z Londoša dotáhli halibuta 80 kg!!!!!
Museli sme to oslavit. Ráno, když jsme jeli na letiště byl kolega tak zabrany do statistiky úlovků, že nechal v Koppangenu kufr! Prosím přivezte mu ho zpět domů!
V.V. a jeho přátelé ze severu Moravy

Červenec 2004
Vážený pane,
právě jsme se vrátili z Olderdalenu a nedá mi, abych hned nereagoval. Bylo to fantastické a myslím, že v příštích letech budeme rybaření v Norsku vždy zvažovat jako jednu z variant letní dovolené. Pro ilustraci posílám jednu z fotek....
Pokud jde o úlovky, největší byla treska obecná cca 17 kg. Tresek obecných mezi 5-12 kg bylo cca 20 a potom spousta malých. Největší treska tmavá měla 12 kg, ještě jedna 8 kg, jinak spousta malých. "Největší" treska jednoskvrná mezi 2-3 kg a zase spousta drobotiny. Mníci obou druhů pouze malí, stejně tak okouni, jeden malý platýz. Zajímavý úlovek byl mořský ďas 3 kg, což označil majitel chaty za jednak samo o sobě dosti unikátní úlovek a i ta velikost prý je slušná - nevím, ďasům nerozumím.

Přeji hezký den,
V.R.

Dne 15. 6. 2004
byl v Lyngenfjordu nedaleko Koppangen uloven halibut o hmotnosti 130 kg!!! Fotografie dorazí během několika dní.

Apartmánový dům Troms Havfiskecentrum v Lyngseidet musel být v polovině června z technických důvodů uzavřen. Většina zákazníků si jako náhradní alternativu vybrala pobyt v Koppangen nebo v Lyngen Fiskecenter. Lyngen Fiskecenter je výjimečný polohou a pravděpodobně si příznivce získává i díky velkorysému pojetí ubytovacích kapacit a nabídce bezpečných a prostorných lodí.

Troms, květen 2004
Po velmi problematickém začátku sezóny, kdy se v nejsevernějších částech Norska lovilo méně velkých ryb něž obvykle, přinesl počátek května konečně změnu. Po dnech extrémně slunného počasí a naprostého bezvětří, kdy denní teploty přesáhly dokonce i 20 stupňů Celsia, se počasí umoudřilo, na nebi se občas objevily mraky a teploty se vrátily na obvyklých 5-10 stupňů.
Z Lyngenfjordu (Koppangen a Olderdalen) nám zákazníci hlásí několik tresek obecných o hmotnosti nad 10 kg (110-115 cm), množství vlkoušů - mořských koček délky 80 - 107 cm a mníky o hmotnosti až 8 kg. V květnu se mezi úlovky objevilo i několik desítek malých halibutů (do 3 kg - 50 cm). Německý rybářský průvodce, pan Folker Dapoz, který v květnu době pracuje pro zákazníky sdružení Dintur v oblasti Tromso, doprovázel při rybářských vyjížďkách koncem dubna Láďu U. z Tábora. Přes veškerou snahu se jim však nepodařil žádný úlovek trofejní ryby. O týden později však do Ulsfjordu a Lyngenfjordu najely velké tresky a o zábavu bylo postaráno. Během odpolední výpravy ulovila posádka jedné lodi často několik tresek délky přes 1 metr, úlovky na přiložených obrázcích dokumentují tresky o hmotnosti 17 a 18,5 kg.
Mezi pravidelné návštěvníky fjordů v okolí Tromso patří m.j. i skupina rybářů z Brna. Když to dovolí počasí, zabývají se především lovem tresek na přívlač. Letošní rybaření v Koppangen jim kromě obvyklých úlovků tresek přichystalo i jedno překvapení: při zdolávání tresky délky 60 cm na hloubce cca 7 m jim na zdolávanou rybu zaútočila velká treska. Opakovaně uchopila a opět pustila vzpouzející se malou tresku, jako-by si s ní chtěla jen hrát. To vše se odehrávalo ve velmi čisté vodě cca 6 m od lodě a tak rybáři mohli celé „divadlo" pozorovat. Velká treska nakonec nechala zdolávanou rybu svému osudu a zmizela kdesi v porostech chaluh. Její délku odhadují rybáři na více než 1,5 metru, jen ostych jim brání hovořit o délce 180 - 200 cm... Kdo ví? Dravec je stále kdesi v hlubinách Lyngenfjordu a nezbývá, než ho ulovit a přeměřit!
Pro výpravu na daleký sever se rozhodla i šestice pražských rybářů, která po několika výpravách do okolí měst Stavanger a Kristiansund chtěla zkusit štěstí při lovu trofejních ryb nad polárním kruhem. Do Olderdalen dorazili právě v době, kdy nám zákazníci i místní rybáři hlásili spíše podprůměrné úlovky malých tresek do 80 cm. Změna počasí a přesuny rybích hejn však situaci zcela změnily a tak již v prvních dnech pobytu zaznamenali rybáři úlovky tresek délky přes 1 metr a po několika návštěvách norských fjordů si konečně zachytali i vlkouše - mořské kočky, kterých v průběhu týdenního pobytu ulovili celkem 18.

10. 5. 2004
... konečně jsem dnes ulovil první letošní desetikilovou tresku přímo před Lyngseidet! Ryb stále ještě ve fjordu není nijak mnoho, ale šance na hezký úlovek jsou výrazně lepší než před týdnem. Teplota vody vystoupila během tří dnů z 5 stupňů na 8 stupňů Celsia.
O víkendu jsem tu měl několik hostů ze Skotska. Vyrazili jsme společně ke konci fjordu. Vzniká zde silné proudění, do kterého najíždějí dravci. Jeden ze zákazníků zdvihal ode dna asi tříkilovou tresku, když se náhle nástraha dala prudce do pohybu opačným směrem. Na tresku pravděpodobně zaútočil halibut. Vytočil z navijáku asi 60 m šňůry, dostal se na hloubku okolo 140 metrů a tam se mu podařilo přetrhnout šňůru.
Další skupina zákazníků vyrazila tentýž den na velké lodi k ostrovu Skjervoy (asi 40 km severovýchodně od Lyngseidet). Ulovili několik tresek délky okolo 1 m (největší měla plných 18 kg), jednu velkou šestikilovou kočku (vlkouše) a 5 malých halibutů.
Z Troms Havfiskecenter zdraví
Volker

Lyngenfjord 8. 3. 2004
V osadě Koppangen probíhají dokončovací práce na stavbě dvou rybářských chat - Koppangen Brygger. Do přístavu rovněž dorazila nová loď - naftový kutřík délky 7 metrů, který si zákazníci mohou vypůjčit a podnikat s ním výpravy i do vzdálenějších končin Lyngenfjordu.

Lyngenfjord 29.5.-7.6.
O tom, že Lyngenfjord je opravdu velmi dobrým lovištěm ryb se přesvědčila skupina českých rybářů, kteří počátkem června navštívili Troms Havfiskecenter. Ve vodách fjordu ulovili za týden pobytu množství mníků délky okolo 90 cm, 15 vlkoušů-mořských koček délky 80-100 cm a především několik desítek tresek jejichž hmotnost přesahovala 10 kg. Přímo neuvěřitelný rybolov zažila skupinka 4 rybářů, kteří za jediné odpoledne ulovili na přívlač 21 tresek obecných ve velikostní kategorii 10 - 26 kg! Tyto velké ryby nebyly uloveny na hloubce, ale na mělčině, kde hloubka nepřesahovala 6 metrů! O tom, že sledovat velké tresky v čisté vodě fjordu, jak pronásledují pomalu plující twister, je podívaná, která nenechá klidným žádného rybáře, nemusíme jistě nikoho přesvědčovat...


Kočky za severním polárním kruhem

Sedím na molu, lodě se lehce pohupují v přílivových vlnkách, zavírám oči před ostrým sluncem, přede mnou leží dvě krásné kočky a já sleduji vzdalující se trajekt. Ne, to ale není romantika exotického Karibiku. Jsem asi 500 km nad severním polárním kruhem, 70 km východně od města Tromso, kde byl ve fjordu potopen slavný německý křižník Tripitz, ve vesničce Lyngseidet, obklopen masivními zasněženými horami strmě padajícími do hlubokých fjordů. Je začátek května 2003 a jsem po sedmé v Norsku a tentokrát specielně na lovu mořských koček zvaných vlkouš. Je nás zde 17, z toho 2 pražáci a 15 ostraváků, všichni nadšenci mořského rybolovu dlouho šetřící každou korunu, aby si mohli pak dopřát tuto netradiční rybářskou výpravu do zapomenutých končin norského severu. Netradiční v tom, že zatímco klasické rybářské cestovky pořádají 36-ti hodinové strastiplné cesty autobusem maximálně do poloviny Norska, my jsme se letecky pouze po 4 hodinách letu s přestupem v Oslu ocitli za polárním kruhem v oblasti, která nemá, co se týče množství ryb, konkurenci. Když jsem si pročítal katalog CK PEPA, překvapilo mne, že ceny za ubytování a půjčení lodi s motorem jsou stejné jako v celém Norsku, takže jediné, co nám podstatně zdražuje cestu, jsou náklady na dopravu, tedy na letenku a odvoz z letiště na místo. Ještě před cestou se scházíme v ostravské hospodě Kartáč a dolaďujeme poslední detaily.
Vedoucím výpravy se zvolil robustní Vlasta Vyhlídal s tichým souhlasem Mirka Macáše, šedé eminence výpravy. Bylo rozhodnuto, že 6 dobrovolníků usedne do mikrobusu, poveze těžší zavazadla a vydá se s předstihem na 50-ti hodinovou cestu přes celou Skandinávii a že každý z nás dá 100,- Kč do soutěže "O nejlepšího rybářa". "Tož doufám, že nikdo nepochybuje, že nejlepší rybář budu já", zaburácel Vlasta, pozvedl sklenku ferneta a všichni jsme si připili. "A já sebou vezmu 17 pořádných naložených stejků, jaké jste nikdy nejedli", říká Macáš. Tak se stalo.
Městečko Lyngseidet nás přivítalo k večeru ospalým dojmem a naprosto poklidnou pohodou jako by dávalo najevo, že ani těch jediných 17 turistů v celém městečku jej nijak nevytrhne ze severského rozjímání. Vybalujeme, po očku sledujeme jasné počasí za okny a klidné moře a nemůžeme se dočkat zítřejšího rána, až nám majitel přidělí lodě. Již v tu chvíli si všímám, že celá parta se dělí na partu Vyhlídalů a partu Mirka Macáše. Stojím na terase a kochám se krásou okolní krajiny ponořené do lehkého šera, moře rovné jak alabastr, teplota kolem 4 stupňů, z prvního patra domu mne občas z myšlenek vyruší hlasitý přípitek tož na nejlepšího rybářa a nemohu se dočkat rána.
Čluny, které nám majitel rybářského domu ráno předal, byly celohliníkové, přes 5 m dlouhé, vybavené 30-ti koňovým silným motorem, dostatečně prostorné pro 4 rybáře a jak jsme časem ocenili, i perfektně sedící na vodě. Přestože slunce pálilo už od 5 hodin ráno, dostatečně navlečeni vyrážíme na různé strany, každý člun má svoji mapu fjordu s vyznačením hloubek a rybářská bitva začíná. Již první nahození asi 100 m od mola mne nenechává na pochybách, že tady jsou ryby všude. Treska, doršák asi 60 cm, bude na návnadu a po asi 2 km přijíždíme k protějšímu břehu. Pod námi, v hloubce 50 až 80 m je loviště mníků a koček. Pouštíme 600 gr pilkry s tresčím masem na trojháku a nad tím smačky na dno a severská rybařina začíná prutem nahoru a dolu bouchat pilkrem o dno, dávat přitom pozor na nerovnost dna, pak záběr, zaseknout, prut zvednout nahoru, 4x otočit kličkou multiplikátoru a stále dokola, rybě se nesmí nechat vůle, šňůru udržovat stále napnutou a v mysli se mi honí otázka, co jsem to chytil ? A opravdu, u hladiny se zmítá ryba, jednou rukou držím napnutý prut, druhou zasekávám do ryby gaf, hážu ji přes palubu a všichni uskakujeme před zlověstně rozevřenou tlamou 70 cm mořské kočky, která umí rozdrtit kraba i škebli, natož prokousnout neoprenové holinky. Ve středním a jižním Norsku, kam jsem předtím jezdil, bych úlovek kočky považoval za vrchol rybařiny, ale tady to neplatí. Když se k večeru vracíme do přístavu a vstupuji do místnosti, kde chlapi zpracovávají úlovky, tak vidím kočky, mníky, doršáky a okouny. Na zdejší poměry nic mimořádného. Sleduji Mirka Macáše jak norským filetovacím nožem precizně okrajuje jednu rybu za druhou, opláchne, filet lehce zmáčkne a zabalí do krabice. Já filetování nedělám, dívám se na svůj denní úlovek a je mi jasné, že svoji velkou polystyrenovou krabici na asi 23 kg mražených ryb naplním tak za dva dny. Mirek mne sleduje jak připravuji ryby a říká, Kamile, tož to musíš filetovat, jinak přicházíš o 50 % váhy!. Odmítavě kroutím hlavou. Nemohu si pomoci, filet je možná skladnější, ale ryba bez kostí ? Představíte si filetovanýho kapra k vánočnímu stolu ? Já teda určitě ne.
Po několika dnech se dny stávají téměř stejné, počasí slunečné, moře klidné, někdo chytne více okounů, někdo mníků, tresek, koček atd. Citím však jak jsou chlapi trochu nervózní, že nechytili něco opravdu velkého. I místní starousedlící nám potvrzují, že ve zdejších flordech je v tomto roce vyjímečně málo malých ryb, a proto velké tresky zůstávají na moři. Nejlepším rybářem je zatím Břeťa z Frýdku, který vytáhl kočku dlouhou 93 cm !! Tomu se říká úlovek !! Macášové ale kontrují velkým množstvím ulovených červených okounů pikantní mořskou lahůdkou. Soutěž je však o nejdelší rybu a ne o množství nebo zvláštnost. Pak to ale přichází. Radek, syn Vlasty Vyhlídala nahazuje u břehu ve 3 metrové hloubce a zasekává malou tresku na návnadu, přitahuje si ji k lodi a v tom se ve vodě objevuje velký hnědý stín a dorš 103 cm s mimořádně obrovskou hlavou se vrhá na malou tresku, zachytává se o smačky a Břeťa s kočkou se propadá na 2. místo. Do konce zbývají ještě dva dny a je šance změnit pořadí. Protože je vítr, chytáme jen při jedné straně lodi, spouštíme pilkry, jenže mořské proudy pod hladinou a vítr unášejí loď na vlnách, je riziko, že se šňůry zamotají, tak si dávám cigár-pauzu a pozoruji kolem skotačící delfíny. V tom však vidím mezi šňůrami a lodí jak se k hladině vynořuje obrovská treska-dorš a naprosto nevšímavě a ležérně se párkrát otočí a pomalu mizí zpátky pod hladinu. Byl to kapitální kus, odhadem tak přes 150 cm !! Všichni překotně nahazujeme kolem lodi, ale marně. Král severského fjordu se nám představil, dovolil nám se na něj podívat, rozloučil se a zanechal nás ztrnule překvapené s prutama ve zmrzlých rukou. Když jsem to večer vyprávěl Mirkovi Macášovi, viděl jsem jak mu stoupá adrenalin a oči dostávají podobu touhy po pomstě. Mirek běhal po pokoji a říká, já vám povídám, že tady jsou ryby jako kláda, jen my nevíme jak na ně, chytáme v hloubce a oni jsou u břehu nebo u hladiny.
I když se předposlední den počasí ještě více zhoršuje, po slunci ani památky, prší, hory zmizely v husté mlze, moře je živější a vítr tvoří na vlnách bílé čepice, přesto všichni vyrážejí na moře. Po 3 hodinách se však vracíme, počasí je silnější a o vítězi je rozhodnuto. Večer se scházíme u Vyhlídalů, kde se Vlasta rozčiluje na svého bráchu, že špatně nastavil lednici tak, že pivo zmrzlo a připíjíme vítězi mixem jégrmaistra s fernetem. Dívám se do spokojených tváří ošlehaných větrem, na popraskané ruce rozedrané od háčků a čelistí ryb, dívám se na 16 unavených odhodlaných rybářů, dříčů a snad i pošetilců, jak vesele a bez závisti vyprávějí jeden přes druhého, a když v zamyšlení ke mně dolehne známe, tož chlapi, na nejlepšího rybáře, zvedám sklenku a říkám, tož chlapi, na nejlepších 17 rybářů !.

Ing. Kamil Štibrányi
Norsko, Lyngseidet-Havfisksenter
8. květen 2003