Norsko - oblast Vikna - Reportáže

Somnesvika 1-11 srpna

Počasí bylo tentokrát celkově v Norsku rybářsky dost zoufalé - bylo dost větrno a nejen u nás v Somnesvika. Co jsme slyšeli od kolegů, tak na Blomsoy i na Sule to bylo podobné nebo ještě horší... V podstatě jsme měli pouze 1,5 dne opravdu hezky a slunečno.
Nicméně dovolenou jsme si i tak užili - měli jsme spolu s přáteli a dětmi všechny tři chaty pro sebe -naprosto perfektní, že jsme měli soukromí pro 2 rodiny i s dětmi - větší část expedice cestovala po různých turistických atrakcích - jeli trajektem 2 x na celodenní výlet na Vegu, do Bronnoysund a lodí jsme je také dovezli během cca 15-20 minut na Torghatten, kde se dá projít skrz celou horu a je možné tam u mola bez problémů zaparkovat lodí /za poplatek se tam dá i parkovat
déle/, a sami jsme s kolegou mezitím chytali ryby.
Co se týká hub: rostly tam počátkem srpna v podstatě jen hřiby a pěkné. Překvapivě kozáky a křemenáče jsme téměř neviděli. Bylo dost deštivo a hodně velkých hub bylo již plesnivých.
Chaty byly krásné, prostorné a uklizené, vše OK ,jen chybí mrazáky v chatách a mikrovlnka, ale 3 mrazáky jsou ve filetárně.
Co se týká kuchárny a lodí: majitel je starší pán a již asi nemá moc energie něco uklízet - kuchárna svůj účel plní, ale byl tam dost nepořádek, mrazáky by mohly být čistší, majitel je pro nás ještě nakonec lehce vyčistil. Na jedné lodi byly zoxidované kabely a na oceánu nešlo kolegovi vůbec nastartovat. Jelikož je technik tak to trochu rozebral, očistil zoxidované kontakty a povedlo se. Jinak vše bez
problémů.
Ryby se i navzdory počasí chytat daly, většinu velkých ryb jsme nachytali během výjezdu na oceán na 10-20 metrech na lehkou přívlač: pěkné cca 90 cm polaky i větší - opravdu hodně. Na oceán je to cca 35 minut s motorem 60 HP (jiné nejsou k dispozici), ale loď s menším nákladem jede až 42 km/hod - to je lepší situace než např. na Hestoy nebo Blomsoy, kde jezdíme při pěkném počasí s motorem cca 115 HP min. hodinu.
Pěkné polaky jsme nachytali i ve fjordu před výjezdem na oceán a bedny jsme nakonec ještě doplnili makrelami které byly letos místy obří - až 45 cm.
Poslední dva dny bylo extrémní počasí, ale to jsme již balili a odpočívali před cestou.
Nakonec ještě část výpravy jela cestou zpět přes Norsko, kde se zastavovali v přírodě na různých zajímavých místech a ještě několikrát přespali v kempech - dnes je již situace ohledně Covidu celkem normální takže žádný problém.
Do Somnesviky se asi vrátíme, je to moc pěkná lokalita pro rodiny s dětmi a oproti jiným místům velká výhoda že nejsme závislí na trajektech.

Jirka N.


Somnes-Berg 2.-9.7.

Chytali jsme klasickou sestavu norských druhů ryb: tresky obecné, tresky tmavé, polaky, mníky, mníkovce, makrely... a povedl se i krásný štítník.

Ladislav R.


Somnesvika 4.-12.6.

Ve čtvrtek 2.6. jsme vyrazili z Val.Mezu. po dlouhém očekávání konečně na rybářskou výpravu do Norska, lokalita Somnesvika.
Výpravu absolvují Sváťa a Matteo, coby úplní novicové v oblasti mořského rybolovu a pak Tomáš a já Libor co jsme na moři již byli.
Po Norsku jsme zvolili klasickou cestu po E6 ale pak jsme na křižovatce v Ottě odbočili na cestu směr Trollstigen s tím, že navštívíme orlí a trollí stezku, což je i pro mě pořád jeden z nejhezčích výletů v Norsku.

Po cestě na Trolstigen jsme se vydali na vyhlídkovou terasu na Dalsnibbu.Na Dalsnibbě jsem byl tentokrát již po třetí, ale to co nás tam všechny čekalo byl celkem šok. Cesta byla sice zprůjezdněná, ale pěti až devítimetrové koridory odfrézovaného sněhu nikdo z nás nečekal. Byl to super zážitek, ač bez jakýchkoliv výhledů. Byla totální mlha a sem tam zapršelo. Ale toho sněhu v černu?

Po dalších 25-ti kilometrech sešupu z Dalsnibby (cca 30-ti minutách jízdy) jsme dojeli do úplně jarního Geirageru bez sněhu, se zelenou trávou a kvetoucími stromy. Neuvěřitelné a krásné zároveň!
V Geirangeru jsme přespali v kempu s obrovským vodopádem přímo vedle chaty ve které jsme spali.

Ráno jsme vyrazili plní očekávání z krásných vyhlídek na další lokalitu-Trollstigen. Po ujetí necelých 150 km jsme dojeli do údolí Trollstigenu kde nás bohužel překvapila cedule zákazu vjezdu na horu s vyhlídkou a dvoumetrová bariéra sněhu na silnici. Waze navigace i všechna média udávala, že je Trollstigen průjezdný, ale prostě nebyl… Zbytečná zajížďka 300 km, cca 5 hodin jizdy. A POZOR: lavina, která zničila část silnice byla tak velká, že není jisté, zda Trollstigen bude v letošním roce průjezdný!
Takže bohužel zpět na E6 a pak už hurá na ryby.

Ač s šestihodinovým zpožděním, přijíždíme na Somnesviku po dvou dnech cestování. Unavení, ale šťastní, že jsme konečně tady. 2500 km prostě mazec.
O půlnoci nás již očekává majitel chaty.
Rychlé přivítání s omluvou za pozdní příjezd, domluva na ranním předáním lodě a konečně padáme do postelí. KONEČNĚ!

První den rybolovu
Nevydržíme dlouho spát a v 8.30 již čekáme na převzetí lodě. Vše proběhlo rychle a bez problémů, takže v 10.00 již vyrážíme na moře.
Vzhledem k silnému větru cca 15 m/s sice jen kousek od chaty, ale lovíme.
Za čtyři hodiny vláčení a pilkrování chytám tři obecňačky velikosti pětníku a ostatní kluci po jedné rybě stejné velikosti. Tak se raději jdeme dospat po náročné cestě.
Spaní se nám nějak protáhlo a tak jsme se rozhodli vyrazit na ryby na pozdní večer. I v deset večer je tu světlo, tak vyrážíme. Matteovi se konečně podařilo vyladit echolot, což bylo vlastně to nejdůležitější, protože dopoledne vůbec nefungoval.
A ejhle. Najednou jsme našli ryby a začalo to jít. Tresky obecné i Keleři a to v obstojné velikosti 80-90 cm, ode dna i ze sloupce, a postupně začali přibývat v lovné bedně.
Svaťa i Matteo si ulovili první ryby v životě na moři a ranní nezdar byl zažehnán.

První den nočního rybolovu:
Matteo-2x treska obecná 75 a 80 cm, keler 75cm
Svaťa – 1x treska obecná 75 cm a keler 75 cm
Tomáš – 1x mník 70 cm
Já (Libor) – 4x treska obecná 70-90 cm, 2x keler 75 cm.

Další den rybaření v lokalitě Somnesvika
Včerejší den rybaření raději v popisu vynecháváme. Kluci jsou natěšení a jedeme v dvoufázovém rytmu rybaření. Dopoledne výjezd na moře, ve tři zpět,
V sedm večer opět na moře a v jednu ráno zpět. Sem tam se nějaká ryba chytla.
Podstatně lepší rybaření nám vychází přes noc.
Za celý den jsme ulovili asi 15 tresek obecných velikosti 60-70 cm a dvakrát tolik jsme pustili. Prostě žádná sláva s velikostí lovených ryb, ale byli jsme na moři a užívali si zdejších krás a trochu i ryb. Nejvíce rozmrzelí jsme z nefungujícího echolotu, se kterým si zatím nikdo neví rady a to nejen naše výprava, ale ani sousední kolegové z Prahy, ale ani němečtí rybáři z třetí chaty a to je co říct, protože Němci nejenže chytají ryby po celém světě, ale také je před našimi zraky tady přímo před chatou harpunují v neoprenech. Taky pěkný zážitek!!

7.6.
Stále stávkují echoloty. Jsme celkem bezradní a nejen my. Stejně ale v 10 hodin vyrážíme směr volné moře, a to až tam, kam nám bylo doporučeno. Takže cca 15-20 km od baráku.
Přibíráme jeden kanystr benzínu (snad nám bude 60 l stačit) a vyrážíme na předpokládaný celodenní výlet za rybama.
Jedeme sice naslepo bez echolotu, ale budeme prostě zkoušet po cestě místa dle mořských zvyklostí.
A ejhle. Pět hodin rybolovu na nejvzdálenějších a nejslibnějších místech téměř bez ryby. První depky, tady nejsou snad žádné ryby, proč nic nechytáme, co je špatně... znáte to. Prostě jsme se otočili a jeli zpět na barák.
Po cestě zpět jednoho z nás napadlo navštívit jeden minifjord s délkou asi 300 m a hloubkou 17-25 m.
Nepochopitelné. Přijeli jsme do rybí špajzky. První drift a všichni čtyři taháme jednu tresku za druhou. Žádné obry, ale opravdu jedna za druhou. Na třetí drift máme v lodi 20 tresek o velikosti 60-85 cm. Asi dalších 40 tresek jsme pustili. Depka je zažehnána a s veselou se vracíme zpět na barák.

Myslel jsem si, že toho budou mít kluci po filetování a večeři plné brýle, ale spletl jsem se. Už zase plánují večerní výlet.
Rybářští nezmaři!

8.6.
Echoloty nemakají ani jedné posádce. Někde podle mě děláme v nastavení chybu a nikdo neví kde. Ani Němci ve třetí chatě a to jsou fakt machři a mají s mořským rybolovem a potápěním značné zkušenosti.
Na echoloty vyhledávání hejn ryb jsme se úplně vysrali a jezdíme na slepo dle zvyklostí. Plytčiny přívlač gumy a malé pilkry, (ryby od 30 do 50 cm) hlubší vody od 40 do 80 m pilkry, ryby jen sporadicky od 40 do 85 cm. Včera celý den vítr 50-60 km/h,takže koštovačka slivky a na podvečer výlet 50 km na děravou horu, která je z chaty vidět a je od nás asi 10 km, ale dojet k ní se musí autem oklikou. Dali jsme si vysokohorskou turistiku a skálou v její výškové půlce jsme prolezli otvorem na druhou stranu hory. Mazec. Úžasný zážitek. Přitom túra jen 2 nebo 6 km podle volby okruhu. Moc se mi nechtělo šplhat tady po skalách, ale když nešly chytat ryby kvůli větru a bylo hezky slunečno, nechal jsem se přemluvit na malý okruh a nakonec jsme všichni dali velký, protože to bylo něco monstrózního.
Po návratu z výletu (ve 22 hod.) jsme začali pokukovat po vodě zda by to přeci jen nešlo a nešlo.
Ve 23.00 hod se vítr utišil na 7 m/s a to už jsem ogary na chatě neudržel. Tak jsme zase vyjeli na ryby na noční (nebo spíš ranní) rybolov. Vrátili jsme se v 7.00 ráno, ale úspěšní jsme nebyli. Za 7 hodin 8 tresek obecných velikosti 65-80 cm a asi 30 malých, byl pro kluky velkým zklamáním.
Dnes má zase celý den foukat v nárazech až 18 m/s, tak se zkusíme hodit do nabíječek a po probuzení půjdeme za odlivu zkusit pstruhy pod most.

Poslední tři dny jsme chytali opět dvoufázově. Od rána do oběda, pak odpočinek a od 8 večer do 2-3 do rána. Kluci byli neutahatelní, protože s určitými přestávkami (zejména v čase 2 hodiny před a 2 hodiny po maximálním odlivu) ryby aspoň trochu braly.
Největší aktivita byla hodinu před aaž hodinu po maximálním přílivu. Přesně tak, jak se říká.

Denně (10-12 hodin rybolovu) jsme ve čtyřech lidech chytali 100 až 140 ryb. Nejčastější rybou byla treska obecná ve velikosti 30-50 cm. Zhruba každá desátá se dostala k 75-80cm. Největší tresky obecné 2 ks 87cm.
Tresky obecné jsme chytali převážně v mělkých vodách od 10 do 40 metrů a to jak na pilkry, tak na vláčku na gumy 7-20 centimetrů hlavně stříbrno modré a stříbrno červené provedení. Velikost nástrah vůbec neovlivňovala velikost lovených ryb.

Jeden den jsme zkoušeli hloubky od 80 do 120 metrů, ale bez jakýchkoliv kontaktů z rybami.
Z ostatních ryb jsme chytli i několik tresek tmavých velikosti od 60-80 cm, pár polaků od 30-70 cm.

Dvakrát se nám vyplatilo dojet k lovícím ptákům z hladiny. Vypadali jak o málo větší vlaštovky, ale byli celí bílí s černým delším zobákem.
Tam, kde chytali ptáci rybky pod hladinou, lovili tresky, keleři i polaci úhoříky velikosti 7-10 cm a ryby jimi byly doslova přecpané. Přesto nepohrdly gumovou rybkou nebo pilkrem. V těchto případech to byl opravdu co nához, to záběr na všech čtyřech prutech.

Pro dva kluky, kteří byli poprvé na mořském rybolovu to byl opravdu nepochopitelný zážitek. A pro mně vlastně taky.
První tři dny nás moře nepustilo na ryby dál jak 3 km od chaty, jeden den jsme museli zůstat na chatě bez výjezdu. Jak se ale počasí začalo zlepšovat, tak jsme se postupně pouštěli dál a dál směrem k otevřenému moři, a to až 20 km daleko.
Je zvláštní, že jsme ryby nacházeli převážně v různých minifjordech s hloubkou kolem 15-20 m a na místech kde bych je nečekal.

Poslední den se Tomášovi podařil i úlovek halibuta. Žádný obr to nebyl, měl 80 cm, ale tolik radosti a spokojenosti jsem na rybách snad ještě nezažil. Byl jsem moc rád, že se mu to povedlo.

Všeobecně se výprava na Somnesviku povedla. Sice žádný kapitální úlovek nebyl, ale ryb jsme zachytali dost.
Velmi pěkná lokalita s mnoha ostrůvky a fjordy, skvělé pro vláčkaře. Velmi pěkné ubytování a příjemné zázemí. Filetárna i lodě hned u chaty. Blízko do obchodu. Nejhorší ze všeho je snad jen ta vzdálenost. 2600 km a téměř 38 hodin cesty s přestávkama je fakt až dost.

Libor N.



Somnesvika 31.5.

Počasí se opravdu povedlo. Slunce přes den svítí až moc, tak jezdíme většinou na ryby spíše odpoledne-večer. Když je večer příliv, tak najedou keleři skoro až do přístavní zátoky a za hodinu se dá chytit několik kelerů 70-80 cm. Paráda.
Holanďané, kteří bydlí vedle, jezdí někam dvě hodiny daleko a vozí pěkné polaky, ale my to máme více na pohodu a takhle daleko nám nepřijde ani bezpečné jezdit.
Povedl se nám úlovek pěkného ďasa délky 115 cm o hmotnosti 22 kg. Fotku obludy posílám.
Jirka D.




Somnesvika 3-13 července

Cesta byla v pohodě, všichni jsme byli očkovaní, takže na hranicích bez zdržování a zbytečné administrativy.
Měl jsem přes 100 makrel a asi 60 tresek, nejvetsi k metru.
Trofejního nic.

Zdeněk P.


Somnes-Berg 15.-22.8.

Somnes-Berg je jako každá lokalita v Norsku nádherná.
Majitel ubytování nám vyšel maximálně vstříc, zařízení chaty je velmi dobré.
Malý problém byl jen v odhlučnění chaty, kdy při sebemenším pohybu na horním patře smrkové fošny podlahy dokazovaly svou úžasnou akustiku severského dřeva.
Také závěs místo dveří do ložnice moc zvuku chrápajícího kolegy netlumil.
Co se týká zpracovny ryb, hodnotil bych ji jako nejhorší z toho co jsem poznal (asi 7 lokalit).
Vámi doporučená loď 90hp byla perfektní a šlapala jako hodinky, což bylo zapotřebí, protože jsme jezdili na místa vzdálená skoro 30km.
Rybolov byl zajímavý, nechytili jsme toho sice moc, ale pestrost druhů byla velmi uspokojivá.
Kromě rybolovu je destinace ráj pro houbaření.

Peter C.


Somnesvika 18.-25.8.

Rozhodně jedno z nehezčích míst v Norsku, které jsem navštívil.
Krajina, rybářská lokalita, ubytování, lodě... vše ok.
Rybářsky jsme si to také užili. Ulovili jsme spousty makrel a viděli hodně kulohlavců (asi proto bylo méně tresek).
Počasí také vyšlo. Jel bych ihned znovu...

Jirka K.


Somnesvika, 2.6.-9.6.

Krásné místo. To je první, co mě napadne při vzpomínce na letošní rybolov v Norsku. Jelo nás celkem devět. Já po čtvrté, tři další podruhé a pět poprvé. Velká výprava a velká organizace, ale vše jsme zvládli a v pořádku dojeli na místo. Tentokrát jsme zvolili cestu přes Švédsko s přespáním v kempu a byla to jistě super volba. Pohodlná a klidná cesta, i když delší. Po příjezdu bezproblémové ubytování ve dvou téměř stejných domech. Nádherné a silné lodě a echoloty ve formě tabletu v češtině. Velká a čistá filetárna a velké mrazáky, pro každý dům jeden. První dojem úžasný. Měli jsme i velké štěstí na počasí, tak jsme byli každý den dvakrát na vodě a vždy nějaké úlovky přivezli. Vzhledem k tomu, že jsme nebyli celkově moc zkušená parta, věnovali jsme se hloubkám do 50m, převážně na přívlač. Brali nám především obecňačky do 80 cm. To byla naše nejčastější ryba. Mezi tím menší kellery, jednoskvrnky okolo 50 cm, pár polaků do 70 cm. Ve větší hloubce pár malých okouníků. Podařil se i jeden slušně velký krab. To byla pochoutka :-) Limit 20 kg na osobu jsme naplnili a i když žádná velká trofejka nepadla, tak se zájezd podařil. Jeli jsme si zarybařit a to se podařilo. Celkový dojem výborný.

Honza


Asplia 1-8 června

Celkem chyceno cca 150 ks ryb, z toho 90% treska obecná, pak treska polak, treska tmavá, mník a mníkovec.
Trofejní ryba letos žádná.

Michal H.


Somnes-Berg 1.-9.6.

Klasickým stylem chytání na moři jsme ulovili nepočítaně tresek obecných do cca 80 cm délky, polaků do 75 cm, tresek tmavých do cca 50 cm a dva halibuty (112 a 81 cm).
Tresky obecné jsme chytali hlavně na hloubkách 20-30 metrů u dna i ve sloupci, polaci byli v hloubkách do cca 5 m pod hladinou a ochotně brali malé gumy v zelených a světlých žluto-zelených barvách.
Při lovu ze břehu jsme chytili 8 pstruhů mořských. Ten největší měřil 64 cm a uloven byl na malý stříbrný pilkřík. Ostatní pstruzi (35-47 cm) byli uloveni na mušku (prut #7) s potápivou šňůrou na imitaci krevety.

Ivan P.


Eidshaug 20.4.-4.5.

Chytali jsme vesměs na pilkr.
Byli jsme čtyři a celkem jsme ulovili:
7 tresek obecných délky nad 1 metr
2 halibuty délky cca 0,9 m
1 tresku polak délky 90 cm
A samozřejmě větší množství tresek obecných do 90 cm, mníkovců a tresek tmavých.

Jiří Š.

načíst další reportáže