Mauritius - Mauritius - Reportáže

V prosinci roku 2001 jsme jeli s několika přáteli na ostrov Mauritius a během 14 dnů jsme chtěli poznat ostrov pokud možno ze všech stran. Jednalo se o akci, která měla za cíl získat osobní kontakty a zkušenosti s rybolovem na Mauritiu a prověřit možnosti cenově přiměřeného ubytování pro české rybáře.
První dny byly věnovány big game fishing, naše skupina 8 rybářů měla pronajaty 2 lodě na 4 devítihodinové vyjížďky. Tropický ostrov Mauritus je považován za jedno z nejlepších lovišť kapitálních modrých mečounů, kteří vyjíždějí za potravou z hloubky do prohřátých příbřežních partií v blízkosti korálových útesů obepínajících ostrov sopečného původu jako velký prstenec.

Největší modrý mečoun v roce 2001 byl uloven v květnu a vážil 1219 lbs. Rekordní ryba chycená na Mauritiu vážila 1480 lbs; viděli jsme ale fotografii obra, kterého ke konci zdolávání napadli žraloci a zbyla z něj prakticky jen hlava a kostra, přesto toto torzo vážilo přes 700 lbs. Nejlepší místa pro trolling jsou na jihovýchodním pobřeží v oblasti Black River a u poloostrova Le Morne, kde oceán ve vzdálenosti necelých 3 mílí od reefu dosahuje hloubky 1000 m.

Na Mauritiu jsou pořádány mezinárodní závody v big game fishing právě skončil německý pohár FERTIGs CUP v lovu mečounů a začínal Marlin World Cup 2001, a tak v oblasti křižovalo 30 lodí závodníků a asi 10 dalších lodí. Mezi nimi se proplétaly menší lodě domorodých profesionálních rybářů, a tak bylo na vodě chvílemi živo. Naše úspěšnost byla stejná jako u většiny závodních lodí – jeden až dva kontakty s mečounem za vyjížďku. My jsme používali vlasec o nosnosti 130 lbs, ale závodníci směli používat nosnost 50 nebo 80 lbs, a tak se taky stalo, že velký mečoun na 50 lbs vlasci po 4 hodinovém zdolávání vlasec přetrhl.

Dle průvodců se začátek sezóny 2001/2002 opozdil a povrchová vrstva oceánu měla teplotu 26 st.C, tedy o 2 st. nižší než obvykle v polovině prosince a hejna mečounů lovila na větších hloubkách, které nelze trollingem prochytat. Největší ulovený modrý mečoun vážil 480 lbs, chyceni byli pěkní tuňáci psí ( Dog tooth tuna ) a žlutoploutví (yellow fin tuna), wahoo, plachetníci a žraloci kladivouni a mako. Nejčastějším úlovkem byli tuňáci pruhovaní (bonito), kteří zde dorůstají běžně dvojnásobné váhy než u keňského pobřeží – 80 cm a 7 kg.

Z celé naší výpravy chytil rybu přes 100 lbs jenom Mirek Třešňák, jeho žralok mako vážil téměř 200 lbs.
Lovili jsme převážně na umělé nástrahy, protože většina ulovených bonito byla příliš velká jako nástraha na mečouna. Jednou se nám podařilo naráz ulovit tři 50 cm bonita, která jsme hned nastražili – jedno do hloubky a dvě pod hladinu. Asi po 2 hodinách trollingu se posádce zdálo, že pohyb jedné vláčené nástrahy je nepřirozený a tak prut stáhli. Nastražené bonito bylo přesně v půli jako-by přeříznuté a i ostatní 2 bonita byla přepůlena aniž-by vlasec vyskočil z klipu – wahoo dovede vyvinout při útoku na kořist velkou rychlost 3 kg rybu ostrou čelistí v mžiku přesekne.

Vedle big game fishing se zde provozuje lov z malých lodí křižujících oceánem okolo rifu. Chytá se buď lehkým trollingem se dvěma pruty, přívlačí a nebo na přírodní nástrahu u dna. Úlovkem jsou menší ryby – bonita, dorada, baracudy a kanicové.

V dalších dnech jsme měli možnost seznámit se zajímavým rybářským průvodem, který nabízí rybářské i lovecké safari na Mauritiu a přilehlých ostrovech. Pan Dominigue se na Mauritiu narodil a býval nejlepším skipperem v Black River. Pak odešel studovat vysokou školu do Jihoafrické republiky, kde také na několik dalších let zakotvil a vedle své profese se věnoval i surfovému chytání. Dnes nabízí lovecké safari – lov jelenů a divočáků v oblasti centrálního horského masivu a rybářské safari – surfové chytání kingfish (kranasů) přívlačí z rifu, dle mého názoru prvotřídní adrenalinový sport. .Dominigue provozuje toto safari pro skupinu dvou rybářů a chytá se z korálového útesu 2 hodiny do setmění, tj do 19,15 hod. Používá čtyřmetrové jednodílné grafitové pruty Purglass pro sílu vlasce 15 až 30 lbs vyráběné v Jihoafrické republice a multiplikátory Penn 345 s 200 m 30 lbs vlasce. Silný vlasec je mnohem výhodnější než polyfilní šňůry, jednak je levnější, ale hlavně se po záběru a ohromném tahu zdolávané ryby vlasec nezařízne mezi spodní oviny a nezablokuje cívku. Jako nástrahu používá hladinové woblery Yozuri délky 18 až 25 cm.

Dominique používá krátký neoprenový žaket a jako brodicí boty obyčejné kožené pracovní boty s kovovou špičkou a profilovanou podrážkou, sandály nebo tenisky jsou naprosto nevhodné. Polarizační brýle, ochranný krém proti slunečnímu záření, klobouk, triko s dlouhým rukávem a láhev vody na pití jsou dalším nutným vybavením rybáře v tropech.

Síla nářadí nás trochu překvapila, ale kingfish lovící za soumraku létající ryby u pobřeží je superrychlá a silná ryba, které se nesmí povolit, jinak zajede mezi korály a je ztracena. Boj se 40 kg rybou je opravdu kdo s koho a rybář, který je po dvou hodinách nahazování na pokraji fyzického vyčerpání, nemívá vždy navrch. Lov začíná rozcvičkou, která nám vyvolala mírný úsměv, ale po půl hodině nahazování a navíjení jsme poznali, že Dominigue ví co dělá. Při nahazování je do prutu třeba vložit veškerou energii, ale zároveň citlivě dobržďovat cívku multiplikátoru, který nemá žádnou automatickou brzdu jako Ambassadory, s kterými jsme zvyklí chytat. Jakmile nástraha dopadne je potřeba co nejrychleji navíjet a zároveň koordinovaně přisekávat, aby nástraha prořezávala v intervalech vlny a napodobovala létající rybu. Záběr je impozantní a překvapivý. Voda se rozstříkne, když na hladinu vyrazí 25 kg obluda a zásek musí být mocný a odpovídající síle nářadí. Vedle kingfish se občas podaří chytit i žraloka, Dominigue má na kontě šedého o váze 9O lbs.

Dominigue nám během 2 večerů ukázal vhodná místa k surfovému chytání a poradil i několik vlastních postřehů k muškaření a přívlači, kterým jsme se chtěli věnovat v dalších dnech.

Vzhledem k postavení slunce lze z reefu muškařit jen brzy ráno a navečer, kdy jsou ryby v superčisté vodě ochotny lovit blízko břehu. Muškaření a lehké přívlači jsme věnovali zbývající večery, kdy slunce i vítr polevují a lze jakž takž házet proti příbojovým vlnám. Používal jsem 9 ft. mořský muškařský prut AFTMA 9, intermediální a plovoucí šňůry a naviják se 100 m backingu. Pro „lehkou přívlač„ používal kolega vlasec 0,45 mm a woblery dlouhé 15 cm, což bylo ve srovnání s vybavením na kingfish opravdu málo. Naštěstí kingfish jen dvakrát zaútočil, ale neměl možnost mu prut zlomit a vlasec přetrhnout.

Výběr mušek pro surfové chytání je potřeba podřídit základnímu kriteriu, kterým je nutnost dalekého nahazování proti silnějšímu, stálému větru. Mušky stačí zcela jednoduše vázané ze slepičích srpků, marabou, srsti nebo umělých vláken s kontrastní hlavičkou nebo velkýma očima. Musí být velmi štíhlé a na ostrých mořských háčcích s delším ramínkem velikosti 6 až 2/0.

Vlastní způsob lovu spočívá ve vyhledání vhodného hlubšího místa, ze kterého se většinou k úspoře času nepřechází, dalekého odhazování a poměrně rychlého vedení nástrahy. Rozhodně je nutné nenechat klesat nástrahu ke dnu, dno je porostlé parožnatými a vějířovými korály a uváznutí je rychlé a pro mušku smrtelné. Několikrát jsme viděli hejna lovících ryb přibližujících se k reefu, ale nikdy to nebylo na dohoz. A tak nezbývá než chytat naslepo a ze zvoleného místa vějířově prohledávat vodu a čekat na protahující ryby nebo zkřížit muškou dráhu stanovištní rybě, která vyjela z úkrytu korálového útesu. Druhové zastoupení je velmi pestré, přesto se mi podařilo ulovit jen kanice, pražmy a jehlice. Několikrát mi zaútočila na nástrahu i velká oliheň, ale nikdy se mi ji nepodařilo zaseknout.

Dále jsem zkoušel za plného slunce lovit cípaly na mělčinách. Používal jsem plovoucí šňůru, vlasec 0,18 mm a menší mušky. Proháněl jsem s malým úspěchem projíždějící hejna plachých cípalů – je to hodně o házení a málo o záběrech. Rozhodně by to chtělo větší výběr mušek, než jsem měl k dispozici, ty moje mi připadaly do té křišťálově čisté vody příliš bohatě vázané. I na mělčinách oddělených reefem od oceánu je plno parožnatých korálů, a tak nelze vodit mušky u dna, což jistě předem snižuje naději na záběr.

Na severovýchodním pobřeží v oblasti u Poste de Flacq jsou rozsáhlejší porosty mangrovů, kde by byla pravděpodobně šance na ulovení větších ryb, např. barakud. Další šance jsou v ústích řek, viděli jsme lovící ryby v ústí řeky Black River, a místní rybáři zde ráno a za soumraku loví přívlačí i na přírodní nástrahy.

Rozhodně při potápění jak v laguně, tak ne otevřením oceánu, jsme viděli velká hejna ryb, ale ulovit je na udici, to už je věc druhá. Při potápění nás překvapilo množství prozatím zachovalých korálových porostů a tomu odpovídající hejna ryb proplouvající blízko břehu. Zajímavé bylo pozorovat místní rybáře lovící na plavanou s šestimetrovými biči cípaly. Měli na sobě brodicí kalhoty, po pás ve vodě, nad pasem nádobu s vnaděním a způsobem lovu se nelišili od našich rybářů někde na rybníku, jen ty palmy v pozadí…

Mauritius je ideálním místem pro všechny, kteří chtějí prožít nezapomenutelnou dovolenou v tropech, je tam bezpečno, nejsou tam tropické nemoci a žijí tam velmi příjemní lidé. Mauritius je Mekkou lovců kapitálních modrých mečounů, hráčů golfu a potápěčů. Ne nadarmo je Mauritius nazýván posledním rájem na zemi.