Irsko - jezero Corrib - Reportáže

Corrib, březen 2015

Máme za sebou velice náročný měsíc - každý den na vodě s klienty. Pstruzi na Corribu brali velice dobře především na lehké přívlačové náčiní a relativně malé nástrahy - gumy a woblery většinou v přírodních barvách.
V některé dny jsme dostali do lodě i více než šedesátku tečkovaných krasavců ve velikosti cca 35-45 cm a poměrně často nás příjemně překvapila ryba přes 50 cm. Když jsme navštivili odlehlejší části jezera, lovili jsme sice mnohem méně ryb, tak 10-14 denně, ale velikost šla rapidně nahoru. 50-80 cm pstruzi na lehké náčiní byli perfektní zábavou a prověřili jak kvalitu náčiní, tak i lovce.
Na pár dní tady byl štáb, který točil materiály pro nové DVD o lovu pstruhů. Podařilo se nafilmovat ulovení spousty krásných pstruhů a jako perlička na závěr bylo ulovení úplně prvního letošního lososa na kameru při zahájení rybářské sezóny na řece.
I přes to, že cílová ryba byl pstruh, podařilo se zdolat několik pěkných štik na nástrahy na pstruhy. Štičí čas začína tak za 2-3 týdny a s ohledem na dlouhodobou předpověď počasí to vypadá velice nadějně!

Z Irska zdraví
Tomi




15. února – 9. března 2015

Od 15. února, což je na jezeře Corrib začátek sezóny lovu pstruhů se zaměřujeme hlavně na lehkou přívlač. Buď klasicky vláčíme z driftující lodě nebo trollujeme držíce lehké vláčáky v ruce. Používáme pruty o vrhací zátěži do 20 g, šňůry o průměru cca 0,1 mm a drobné wobblery nebo plandavky. V porovnání s lovem feroxů je to je to intenzivní rybaření, které lehké vláčecí vybavení testuje až na hranici možností. Většina pstruhů je v kategorii 40-50 cm, ale každý druhý den máme i rybu nad 60 cm a náš prozatímní rekord sezóny byl rovných 70 cm a úctyhodných 5 kg!
Protože nás počasí (hlavně vítr) nechce pustit na otevřené plochy velkého jezera, kde se aktuálně zdržují velcí pstruzi – feroxi, zaměřujeme se na zátoky, ve kterých je lehká přívlač nejzábavnější.
V prvních březnových dnech se trochu oteplilo a hned se to odrazilo i na úlovcích – měli jsme dny, kdy každá loď ulovila 20-30 pstruhů délky 30-50 cm.
Zatím se bohužel nemůžeme naplno věnovat lovu velkých feroxů – počasí nás nepustí na velké plochy s hloubkou, kde se feroxi zdržují. Ale předpověď na druhou polovinu března vypadá dobře, takže snad...

Štikám jsme se věnovali jen okrajově, spíš abychom trochu zpestřili lov pstruhů. Díky chladnému počasí to se štikami nebyla žádná sláva a za poslední týden jsme měli jen tucet štik přes metr, jediná vážila přes 10 kg. To pravé štikové období přijde v dubnu-květnu, až se voda trochu ohřeje a štiky se vytřou.
Zatím tedy zůstávají na programu „malí“ pstruzi.

Ze studeného Irska zdraví
Tom a Jack



Corrib
20.-22. února 2015

Dvojice otec a syn - Petr a Petr, si respekt mezi rybáři světových revírů získává již řadu let.
A to nejen svými úlovky, ale především houževnatostí, vytrvalostí a nemilosrdným nasazením bez ohledu na počasí.
Při únorové výpravě na irské jezero Corrib prošli Petr a Petr i s průvodcem Tomem zatěžkávací zkouškou. Na západ a sever Evropy konečně dorazila zima. V Irsku se vším, co k tomu patří – větrem, sněhem, kroupami i deštěm. Jeden den se dokonce tvořila malá tornáda, která zdvihala vodní tříšť z hladiny jezera a vynášela ji do výše několika metrů!
Prostě nádhera pro toho, kdo si chce vyzkoušet meze lidských možností, méně zábavy, když jde o rybaření z lodě na velkém jezeře. V něktšrých dnech byla předpověď počasí tak špatná, že se zdálo rozumnější zůstat doma a zapomenout na ryby, ale touha po úlovcích nakonec zvítězila.
A výsledky třídenního rybaření na hranici lidských možností?
Bylo velmi těžké dostat se k rybám a přimět je k záběru. Echolot ukazoval ryby především u dna, kde nebyly aktivní, ale trojici nadšenců se zadařilo najít i zátoky, kde na přívlač na místech před větrem relativně chráněných ulovili celou řadu pstruhů délky do 50 cm.
I přes nepříznivé podmínky mohli rybáři několik hodin rybaření věnovat lovu feroxů a podařil se jeden délky 62 cm o hmotnosti 3,5 kg.



Corrib, podzim 2014

Letošní suché a horké léto irským štikám moc nepřálo, ale v minulých týdnech se konečně ochladilo a štiky začaly žrát. Rybaření je v posledních dnech parádní a spousta ulovených štik je delších než metr a mnoho ryb má přes 10 kg a ty největší atakují 15 kg hmotnost.
Lovíme většinou na trolling v hlubších partiích jezera, ale úspěchy máme i s klasickou přívlačí. Základ je dostatečně velká nástraha.
Nejlepší část roku – alespoň co se velikosti ryb týká – nás teprve čeká. Sice se nedá očekávat teplé a bezvětrné počasí, ale to opravdové skalní rybáře nemůže odradit. Doba trofejních štik na Corribu teprve přichází.

zdraví Tomi a Jacek




Červen 2014

No, ještě není ani konec srpna a už jsem stihl přebrat alespoň některé fotky z května a června. A takhle je to každý rok – v dubnu a květnu jsme denně na vodě s hosty, kteří přijíždějí lovit pstruhy, v červnu lovíme podle počasí buď pstruhy nebo štiky a od července se nám k tomu přidávají lososi. Konečně je tu srpen a když je horké počasí, jako tomu bylo letos vlastně už od května, tak konečně ryby přestávají brát a já i Jack máme pár dní volna, než zase začne v září podzimní sezóna.
Hosté z Čech, kteří u nás byli koncem května a v červnu, měli skvělé počasí. Tedy skvělé na koupání a opalování. Na ryby to moc nebylo.
Protože jsem se obával, jak to bude s rybami na jezeře, vzal jsem je jeden den na mořské pobřeží, kde jsme z útesů chytali polaky a tresky tmavé (kelery). Ryby jsme nachytali, ale myslím, že ve srovnání s Norskem to byly jen malé kousky. Rybáři se sice tvářili spokojeně, ale nevím, zda jen ze slušnosti – ty ryby byly fakt jen malé.
Jeden den jsme zajeli na řeku Clare zkusit lososy. Lososi se na hladině občas ukázali, ale chytali jsme jen malé pstruhy a štičky.
Pak jsme znovu vyrazili na jezero Corrib s cílem ulovit nějaké pstruhy. V tom počasí byly naše šance pravdu malé, ale kupodivu jsme ulovili celkem 30 pstruhů od 30 do 50 cm a dalších pár ryb nám spadlo pozáseku nebo při zdolávání. K tomu se chytlo i pár štik. Sice nic přes metr, ale slušné ryby. Někteří hosté si na ten den asi ještě pár dní dobře vzpomínali, protože se stihli během rybaření na sluníčku pěkně spálit...
No a po dnech výletů a rybaření za nezvykle teplého a slunného počasí byla večer prima žízeň, takže jsme si nenechali ujít posezení v místní hospůdce...
Příště o rybaření v červenci.

Zdraví
Tomi




Květen 2014

Posledních pět týdnů jsme oba s Jackem neměli ani jeden den volný. Jarní sezóna lovu velkých pstruhů se přehoupla do sezóny štikové a vzhledem k rojení jepic začali být velmi aktivní i menší pstruzi a rozjíždí se muškařská sezóna.

My jsme se již tradičně věnovali přívlači. Zatímco těch opravdu velkých pstruhů – feroxů nebylo letos v dubnu a květnu mnoho, velmi úspěšná byla lehká přívlač, případně trolling s lehkými vláčecími pruty do 25 g.

Když se ohlédnu do posledních dnů, musím uznat, že sezóna lovu štik začala trochu vlažně, v některých dnech jsme díky větrnému počasí byli rádi za každou větší štiku. Ale po 10. květnu se karta obrátila a velké štiky se začaly chytat jako na běžícím pásu. V nejlepším dnu letošní štikové sezóny jsme na dvou lodích měli celkem 6 štik délky nad 1 metr, největší 112 a 114 cm.

Zdraví
Tom




Corrib 28.-30. března 2014

Koncem března jsme očekávali skvělé rybaření. Pomalé, ale stálé oteplování i zvyšování teploty vody v jezeře mělo za následek rostoucí aktivitu pstruhů. 26. března jsem měl zatím nejúspěšnější den sezóny, kdy moji dva hosté ulovili na přívlač za jediný den celkem 23 pstruhů délky 50-81 cm. A to hovořím o přívlači, nikoli o trolingu!
Jenže den po té se prudce ochladilo, začal foukat severní vítr a víkendové rybaření bylo v pytli. Lukáš a Milan, kteří přiletěli ve čtvrtek, se celý pátek snažili o pstruhy, ale po celodenním usilovném rybaření měli jen dva pstruhy 55 a 65 cm.
V sobotu a neděli jsme se tedy věnovali raději štikám, což bylo výrazně zábavnější. Štiky se i přes nepřízeň počasí držely v mělké vodě a tak jsme měli možnost pozorovat téměř každý útok dravce, což dělalo rybaření velmi napínavým. V neděli se posádka ještě pokusila o pstruhy, ale těm prudká změna počasí doprovázená ochlazením evidentně nedělala dobře. Ještě, že tu máme štiky, které nám pomohly zachránit reputaci...

Zdraví
Tom



Corrib 28.2. -2.3. 2014

Letošní první výprava na jezero Corrib je za námi.
Počasí nám moc nepřálo. Vlastně bych spíše měl napsat, že bylo to nejhorší počasí, jaké si umím představit. Foukal mnohem silnější vítr a teploty byly také nižší, než je u nás v tomto období obvyklé. Ne, že by na přelomu února a března bylo v Irsku jako na Jadranu, ale obvykle bývá na vodě celkem snesitelně. Tentokrát bylo počasí jako stvořené pro lenošení u krbu se sklenkou pravé irské...
Nicméně podmínky naštěstí umožňovaly bezpečný rybolov na jezeře, takže jsme s klienty vyrazili trollovat na jezero.

Cílem našich hostů byl velký pstruh a tomu jsme podřídili program i rybolovný způsob, tedy přívlač za motorovou lodí - trolling.
Hned první den posádka mojí lodě ulovila lososa a obrovského feroxe (pstruh obecný, forma jezerní), největšího, jakého kdy chytili naši zákazníci nebo my sami!!! Ferox měřil 93 cm, což je jen o 3 cm menší ferox, než je 118 let starý rekord jezera Corrib. S ohledem na počasí to byl naprosto nečekaný úspěch a lovec - Vlasta tím nasadil laťku pro letošní rybolov hodně vysoko...
Na lodi průvodcované Jackem byl uloven jeden losos.

Druhý den jsme nechytli nic, podmínky byly ještě horší než první den. Petr se po obědě rozhodl, že na rozbouřenou hladinu jezera už nepůjde a zůstal na pevnině i následující den.

Vlasta a Radek chtěli třetí den lovu zkusit menší pstruhy na klasickou přívlač, což nakonec docela vyšlo, ulovili celkem 7 pstruhů 30-50 cm a pár jim jich ještě popadalo během zdolávání.
Robert na Jackově lodi chtěl za každou cenu ulovit feroxe a nakonec se mu to podařilo. Chytil dva pstruhy, menší měřil 60 cm a druhý měřil skvělých 84 cm.

Vzhledem k nízké teplotě vody a špatnému počasí nebyl rybolov takový, jaký by mohl být, ale i tak odjížděli hosté pokojeni a lovci obou feroxů mají na kontě pstruha, kterého už hned tak nějakým úlovkem nepřekonají.
Vlasta a Radek přiletí příští rok znovu, ale tentokrát v "normálním období", tedy v květnu nebo v červnu na velké štiky.

V každém případě to bylo technicky velmi náročné, ale úspěšné zahájení sezóny. Laťka je nastavena velmi vysoko a překonat ji rozhodně nebude snadné.

Z Corribu zdraví
Tommi






Říjen 2013

V září a říjnu jsme měli trochu fofr – protože jsme se účastnili 6. světového poháru v lovu dravců na přívlač, který se letos konal v Severním irsku (Enniskillen), museli jsme přesunout výpravy se zákazníky tak, aby nám zbyl čas na závody a trochu toho tréninku.

Protože jsme se s já a Jack stali členy přívlačového národního teamu Irska, samozřejmě jsme si světový pohár v Enniskillen nemohli nechat ujít. Ze čtyř kvalifikačních závodů v Irsku jsme tři vyhráli – to se nechci vytahovat, ale jsme na to samozřejmě náležitě pyšní.
Konečně se příblížil den závodu a do Irska se sjelo 14 teamů z celého světa. Po loňském závodě na Ukrajině, kde Irové byli na posledním, tedy 13. místě a letos jsme chytali na domácí půdě, jsme byli samozřejmě pod tlakem.
Zvolili jsme pro závod jednoduchou taktiku: nachytat co nejvíce okounů, což se nám jevilo jako nejlepší cesta k vysokému bodovému ohodnocení. Při kvalifikaci jsme byli s Jackem schopní za den (6 hodin) ulovit 90-150 bodovatelných okounů, ale jen pár štik. Proto padla volba na okouny.
První den nezačal právě nejlíp – po 4,5 hodinách jsme měli celkem jen 9 okounů a štiku délky 79 cm, což nás podle průběžných hlášení řadilo někam za střed pořadí. Na posledních 1,5 hodiny jsme se rozhodli na rychlo změnit taktiku a zkusit štěstí u štik. Nebylo už sice moc času, ale podařilo se nám k úlovkům přidat štiky 71 a 97 cm + pár okounů. V poslední minutě závodu jsme ještě zasekli jednu velkou štiku, ale přišli jsme o ni během zdolávání. Škoda. I tak byla naše dvojice na 7. a team Irska na 9. pozici.
Na druhý den závodu jsme šli rovnou do štik. A dobře jsme udělali. Celkem jsme ulovili 8 štik a několik okounů, což byl ten den nejlepší výsledekze všech 24 soutěžních lodí. Bohužel naši kolegové z irského teamu na dalších dvou lodích ten den končili až v závěru soutěžního pole.
V celkovém hodnocení byla na prvním místě Itálie, druhé Rusko a třetí Rumunsko. Irský národní team byl na 7. pozici. V hodnocení posádek jednotlivých lodí byla první Litva, druhé Rusko a třetí naše loď, tedy já s Jackem! Škoda, že nám první den utekla ta štika – mohli jsme získat dokonce zlato!

Měli jsme z našeho bronzu obrovskou radost a museli jsme uznat, že Rusové a Litevci, kteří chytali na nové vodě, předvedli opravdu skvělý výkon. Po téhle premiéře na velkém mezinárodním závodě se určitě pustíme i do dalších soutěží!
Nicméně už se blíží konec listopadu, máme před sebou už jen pár dní se zákazníky na jezeře Corrib a pak přijde opět doba na úklid a údržbu lodí i vybavení před další sezónou, kterou zahajujeme s britskými a českými zákazníky. Už teď se těšíme!

Vaši
Jack a Tom


Corrib,
7.-14.8. 2013

Léto konečně dorazilo do Irska. V novinách psali o tropických teplotách, ale nenechte se mýlit - tím Irové myslí teploty nad 25°C...
Fakt je, že jsme měli modrou oblohu a slunečné počasí i několik dní za sebou, což tady není tak úplně běžné.

Teplota vody dosáhla 23°C a lov velkých pstruhů tím byl prakticky zastaven. Jako na potvoru k nám přijela z Německa na propagační cestu jedna rybářka-novinářka. Jejím hlavním přáním bylo chytit si velkého pstruha - feroxe. No, za aktuálního počasí jsme jí chtěli lov pstruhů rozmluvit, ale postavila si hlavu. Dělali jsme, co jsme mohli a naše snažení bylo s velkou dávkou štěstí odměněno velkým feroxem hned první den rybaření. No a když si pak naše návštěva chytla ještě pár štik, byla štěstím bez sebe.
Minulý víken jsme se zúčastnili kvalifikačních závodů v přívlači a obsadili jsme první a druhé místo. Tím jsme se stali oficiálně členy irského národního teamu a připravujeme se na velké říjnové závody.

Z letního Irska zdraví
Tomi a Jack




Červen 2013

Stejně jako v minulých letech byl červen především ve znamení skvělého lovu štik a v druhé polovině měsíce přišli ke slovu i lososi.
Počet štik délky přes 1 metr jsme přestali počítat někdy okolo 10. června. Největší štika měřila 117,5 cm a vážila rovných 15 kg.
Dvakrát jsme se úspěšně pokusili i o lov velkých pstruhů – feroxů, ale většina hostů měla spíše zájem o štiky.
Červen je rovněž měsíc, kdy v našich vodách vítáme každoroční návštěvníky – lososy. Jenže letos v červnu to nebyla žádná legrace, protože hladina vody stále klesala a v polovině měsíce dosáhla několikaletého minima (tedy v době, kdy v Rakousku, Německu, Čechách, na Slovensku a v Polsku byly povodně). Ne že by lososů táhlo málo, právě naopak! I přes nízký stav vody patřil letošní tah k těm silnějším, ale pří nízké hladině vody, která byla navíc velmi průzračná, bylo velmi těžké přimět lososy k záběru. Přesto se v druhé polovině měsíce vyskytlo několik dní, kdy byli lososi aktivní a měli jsme až 20 záběrů za den! Samozřejmě 20 záběrů zdaleka neznamená 20 zaseknutých ryb a už vůbec ne každá zaseknutá ryba se nepodaří zdolat... V každém případě jsme si já, Jack i naši hosté připsali na konto pár stříbrných torpéd. Největší červnový losos měřil 87 cm (8 kg).
Teď se tady všichni modlí, aby začalo pršet – jedině pak se tah lososů i tření opravdu vydaří.

Z letního Irska zdraví
Tomi

načíst další reportáže