Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "kanic"
Pro tento tag existuje 109 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 28.10.2025 07:44
-
- Zdenek 28.10.2025 07:26
-
Madagaskar, Mosambický průliv 25.10.2025
Protože jsme večer šli spát krátce po deváté, opět jsme vzhůru kolem páté ranní, když se k nám ze vsi nese kohoutí kokrhání. Venku je úplně jasno, svěží větřík od východu a dvě jachty, která s námi kotvily v zátoce, už zvedly kotvy a napínají plachty.
Celý den bylo jasno nebo polojasno, teploty 25-30°C a mírný větřík od východu, který výrazně zesílil až po západu slunce. Co je zajímavé, je teplota vody – obvykle bývá kolem 30°C, ale teď je 27-28°C, takže, když se večer koupeme, je to velmi osvěžující.
Před sedmou jedeme vláčet do okolí sopečných ostrůvků. Na hladině jsou hejnka rybek, kolem kterých čekáme úlovky kranasů. Ale není to žádná hitparáda, jen u každého třetího nebo čtvrtého hejna máme záběr nebo uloveného kranase obrovského-GT 85 cm a Liborovi se povedl kranas papuánský 65 cm. Chytáme i na místech, kde je asi 5-7 m hloubka, krásné korálové dno a proud, který jde přes hranu do větší hloubky. Tam jsme měli pár záběrů od makrel, ale žádnou se nepodařilo zaseknout, jen jedna mi ukousla úplně nový jerk.
Po desáté opouštíme zónu ostrůvků a mělčin a míříme na oceán asi 15 km od ostrovů do zóny mělčin a podmořských kopců. Jigujeme na hloubkách 45-65 m, ale ryby zoufale nejdou, ačkoli je echolot ukazuje. Po hodině chytání jsem měl na udici jedinou metrovou makrelu, která se vypnula při podebírání u lodě. Zkoušíme jednu mělčinu po druhé, ale záběrů je málo. Až kolem třetí jsme na jednom podmořském kopci na hloubce kolem 40 m ulovili několik kaniců měsíčních 25-45 cm a dalších kaniců kolem 45 cm, metrovou barakudu a 65-centimetrového kranase žlutoskvrnného.
Po čtvrté odpolední, když nám zbývá závěrečná hodina rybaření a hodina jízdy do kotviště ukončujeme jigging a jedeme vláčet na mělčinu Little Castor bank. Je zde hloubka 12-15 m obklopená hloubkou kolem 60 m. Narazili jsme na jedno hejno rybek, ale kolem žádní dravci nebyli. Po hodině chytání jsme náhodně ulovili jednu parádní makrelu Commersonovu 115 c (Luboš na červený jerk 14 cm) a pěkného kranase obrovského-GT 91 cm (Libor na popp 20 cm).
V 17.15 velí kapitán k návratu a před šestou večer jsme zpět v kotevní zátoce u mateřské lodě, právě včas, abychom stihli večerní koupačku a pivko na horní palubě dříve, než nám personál na grilu připravil steaky ze zebu, úžasné langustini resp. velké krevety a skvělý čokoládový mouse.
makrela Commersonova 115 cm ulovená na jerk 
kanic měsíční ulovený na jig 
kranas žlutoskvrnný ulovený na jig 
večer na obytné lodi - Zdenek 28.10.2025 07:14
-
Madagaskar, Mosambický průliv 24.10.2025
Večerní rumový dýchánek, kterým jsme spláchli diskusi o situaci na domácí politické scéně, nás natolik umrtvil, že jsme všichni spali nepřetržitě od devíti večer až do páté ranní, kdy vstáváme spolu se sluncem. V půl sedmé už jsme po snídani a před sedmou nastupujeme na rybářskou loď a vyplouváme směr severozápad. Po hodině svižné jízdy, tedy cca 20 km na volném oceánu zastavujeme u podmořské hory, kde je hloubka 18 m. Chvíli zkoušíme vláčet, ale bez záběru. Pak popojíždíme na hranu hloubek 40-55 cm, tam také bez záběru. Kapitán nervózně sleduje prázdnou obrazovku echolotu a dvě rybářské lodě, které nás míjejí a míří dál na oceán. Následně nařizuje změnu loviště a valíme další skoro hodinu rychlé jízdy na sousední soustavu mělčin 20-40 m, za kterou klesají hloubky do 300 m a tam konečně přicházejí první záběry. Nejprve malé cejnovky a kanici kolem 30 cm, pak metrový žralok hedvábný, který zřejmě během zdolávání zaútočil na malého kanice. Následuje první kanic žlutoploutvý 55 cm, chňapali růžoví 60-80 cm, chňapali velcí kolem 60 cm, pak kanic žlutoploutvý 68 cm, kranas obrovský-GT 88 cm, barakuda 130 cm. A k tomu samozřejmě pár ukousnutých nebo utržených jigů, ale někteří chytáme celý den na jeden 80-gramový jig. Vše chytáme na hloubkách 40-80 m na jigy 80-200 g.
Zatímco dopoledne byla nejnižší hladina odlivu, odpolední příliv vrcholí v 18.00 a tak vlastně celé odpoledne chytáme za rostoucího přílivu, ale na aktivitě ryb to není nijak znát. Během dne jsme postupně prochytávali loviště na trase dlouhé asi 5 km, vše na hloubkách 40-80 m, většinou kolem 55 m. Do chytání jsme byli tak zabraní, že jsme celý den nejedli a oběd si dáváme až v 16.00, když vyplouváme směrem k mateřské lodi. Kapitán jede, co to dá, moře je klidné a v 17.30 jsme na kotvišti. Následují panáčky Liborovy slivovice, krátká koupel, a pak vlahý večer na horní palubě ve společnosti příjemného vánku, prvních hvězd, zapadajícího srpku měsíce a několika plachetnic, které se do zátoky stahují na noc. Předpověď počasí nám vylepšili, resp. tropická bouře se vydala někudy severněji a tak se zítra nemusíme stáhnout do bezpečí ostrova NosyBe a zůstáváme tady.
Během dne jsme viděli fregatky, jednoho faetona, pár rybáků a třikrát jsme viděli vyskočit plachetníka. Po západu slunce nás na kotvišti navštívila skupinka delfínů.
barakuda 130 cm ulovena na jig 
chňapal růžový - rosy jobfish 80 cm ulovený na jig 
kanic ulovený na jig 
kanic délky 68 cm ulovený na jig - Zdenek 28.10.2025 06:25
-
Madagaskar, Mosambický průliv, 21.10.2025
Protože jsme večer šli spát už po deváté, budíme se ještě před východem slunce krátce po páté. Je krásné svěží ráno, asi 25°C a skoro bezvětří. Na hladině zátoky už je několik pirog z okolních rybářských osad. Stejně jako včera je i dnes úplně jasno a tak zahajujeme den mazáním krémem proti slunci. Následuje snídaně a v 7.00 nastupujeme na rybářskou loď a vyplouváme. Mateřská loď dnes zůstane na kotvišti v zátoce. Takže budeme rybařit v okolí mysu San Sebastian a večer se vrátíme zpět.
Ráno vláčíme kolem sopečných útesů v okruhu do 5 km od mysu San Sebastian. Všude jsou hejna rybek, ale na nástrahy nám útočí hlavně jehlice a jen občas nějaké GT. Dvakrát jsme měli na udici velkou jehlici, které se metrový kranas pokoušel sebrat nástrahu. Když je minimální odliv, tak opouštíme zónu útesů a jedeme asi 30 minut na západ, na hranu hloubek 40-80 m. Zde jigujeme a je to mazec. Záběrů je na zlomu hloubky 40/60 m spousty, ale bohužel nám každému nejméně 2 jigy něco ukouslo (asi makrely). Luboš bodoval dvěma velkými cejnovkami (emperor) 82-84 cm, podařilo se pět chňapalů růžových (rosy jobfish) 60-70 cm, asi tucet malých kaniců měsíčních 20-30 cm, bonito 60 cm.
Po obědě (risoto a pečené kuře) jedeme k ostrůvku Nosy Anambo, kde chtěli Francouzi v padesátých letech postavit maják, ale Madagaskar se v roce 1960 osamostatnil a tak z realizace sešlo a dodnes jsou na ostrůvku jen trosky rozestavěného projektu.
Kolem ostrůvku se pohybují hejna drobných rybek – chňapalů (bananafish) a chňapálků. Zkoušíme nahazovat do hejn a jejich okolí, kde očekáváme přítomnost velkých dravců. V každém třetím hejnu jsme úspěšní a máme záběr od kranase nebo jehlice, případně barakudy. Většina ryb padá, protože neberou moc ochotně. Připadá mi, že ti dravci jsou přežraní. Je tady všude kolem nás tolik hejn malých rybek, že nevidím důvod, aby se něco honilo za našimi poppy a jerky. Ale občas nějakého kranase chytnem. Celkově je však aktivita ryb mizerná a tak si na půl hodinky dáváme pauzu a jdeme si zašnorchlovat. Viditelnost pod vodou je dobrá, korály i sasanky hezké a kolem standardní přehlídka korálových rybek.
Po šnorchlování vláčíme ještě kolem ostrova a pak míříme k pobřeží. Chvíli naháníme hejno bonit, ale nedaří se nám je přimět k záběru. Kolem čtvrté, když se vrcholný příliv láme do odlivu tak chvíli zkoušíme vláčet u jednoho z útesů při pobřeží, ale daří se nám tam jen jeden bluefin 72 cm.
Protože se připozdívá a začíná odliv, tak se rozhodujeme pro návrat k lodi a návštěvu vesnice místních rybářů. U naší obytné lodě už rejduje asi tucet pirog s místní omladinou, která čeká, až se vrátíme a budeme rozdávat bonbóny. A protože bonbóny nerozdáváme, ale míříme do vsi, rozpoutává se vodácký závod směr vesnice. A vesnice? Asi třicet chatrčí na kůlech, většina stále dřevěná, resp. proutěná, některé už plechové. Ženské vaří na ohni, desítky dětí se vesele motají kolem nás a s poděkováním přijímají rozdávané bonbóny. Některá batolata, když vidí nás – bělochy, tak se rozbrečí. Za vesnicí je několik proutěných ohrad, kde jsou banánovníky, všude pobíhají desítky slepic, v proutěných koších je pár kachen, u chatrčí několik hubených psů a v jedné ohradě byly tři zebu. Po půlhodince opouštíme vesnici a vracíme se zpět na loď, kde už kuchař topí na grilu a připravuje jednoho chňapala a pár kotlet. No a k tomu brambory, zeleninový salát s uzeným plachetníkem, no prostě parádní večeře zakončená banánovou buchtou a pak samozřejmě pár skleničkami rumu s kolou na horní palubě. A k tomu jako bonus diskuse na téma energetické soběstačnosti, migrace a bordelu ve světě. A nad tím vším obloha plná hvězd, kolem odfukování delfínů z dálky volání lelků.
cejnovky - emperor 82 cm a 84 cm 
chnapal ruzovy uloveny na jig 
kranas modroploutvy - bluefin 72 cm 
kranas obrovsky-GT 80 cm - Zdenek 28.10.2025 04:46
-
Madagaskar, Mosambický průliv, pondělí 20.10.2025
Před šestou ranní nás vzbudila vůně slaniny a vaječných omelet. Na hladině zátoky už pádlovalo několik domorodců na pirogách a jeden z katamaránů s potápěči zrovna zvedal kotvy.
V sedm jsme přestoupili na rybářskou loď a vyrazili k severu. Hned za ostrovem Mitsio jsme vjeli do více než metrových vln způsobených silným větrem od východu.
Asi dvě hodiny jsme vláčeli kolem ostrůvků a útesů a chytali jsme kranasy obrovské-GT 60-80 cm, makrely Commersonovy 80-90 cm a jehlice. Následně jsme se se přesunuli k ostrovu Nosy Lava, cestou jsme naháněli hejna bonit, ale chytli jsme jen dvě 65 a 75 cm. U skalnatého pobřeží ostrova jsme chytli dva kranasy obrovské-GT 70 cm a spadlo nám pár menších kranasů.
Mezi tím se utišil vítr a moře se uklidnilo. Krátce před polednem přijíždíme k mysu San Sebastian a zkoušíme jigovat. Jigovali jsme na hloubkách 40-60 m. Začali jsme pod hejny bonit a později to byly zlomy hloubek 45-60 cm. Na jig ulovil luboš pěkného půlmetrového chňapala, který byl večer vynikající na grilu a později jsme z hloubek vydolovali jednoho makrelo-tuňáčka 60 cm a pár malých kaniců +nám makrely dva jigy ukously.
K obědu jsme měli bramborový salát (brambory, sterilovaná kukuřice, okurka, šunka, majonéza).
Po obědě jsme vláčeli poppy a jerky kolem sopečných ostrovů a útesů kolem Cabo San Sebatian. Těch ostrovů je tam asi tucet a útesů desítky. Míst na chytání je tu tolik, že by to člověk za týden neochytal. Měli jsme dost často výjezdy od makrel a kranasů, ale chytli jsme už jen pár jehlic 110-130 cm a Luboš jednoho 80-cetimetrového kranase. Ačkoli byl vrcholný přiliv v 15.30, tak po třetí odpolední už jsme měli jen plané výjezdy a pár ulovených megajehlic.
Když jsme v 17.30 zakotvili v zátoce u vsi domorodých rybářů, tak byla u lodě skrumáž domorodých pirog. Po té, co jsme rozdali bonbóny, lízátka a naporcované ryby, tak se pirogy rozjely zpět do vesnic. Přijela za námi ještě místní krasavice s nabídkou masáže, ale zdvořile jsme odmítli a vybavili ji na cestu domů sadou bonbonů.
K večeři byly vynikající langustini (camarones) na grilu a ten chňapal, co chytil Luboš (a k tomu dušená zelenina, pórkový salát s majonézou). Jako sladká tečka následoval puding a na závěr kubíček pod hvězdnou oblohou na horní palubě za doprovodu volání lelků z okolních kopců.
V noci i přes den jsou velmi příjemné teploty, zatím nebylo vedro. Dokonce jsem se v noci musel přikrýt prostěradlem, protože po půlnoci bylo jen kolem 23°C. Přes den se teplota na lodi pohybuje do 29°C.
Viděli jsme nejméně 10 mořských želv, jedna byla cca 120 cm na délku. Dvakrát jsme viděli vyskočit asi metrovou mantu. Nad sopečnými ostrůvku létali tereji, faetoni, orel, hejno papoušků, večer volavky stříbřité a na pobřeží mysu San Sebastian hezký porost baoabů.
večeře zajištěna 
kranas obrovský-GT 85 cm ulovený na popp 
děti místních rybářů si přijely pro bonbóny 
večerní pohoda na palubě obytné lodě - rybář 13.03.2025 12:01
-
Kostarika - pobřeží Nicoya 5-7 března 2025
Přesun ze severu Kostariky na pobřeží poloostrova Nicoya byl poněkud delší, protože jsme se dostali do několika kolon. Ubytování v hotelu Bahia bylo ve vyšším standardu. Navíc apartmán byl přímo v čelní části hotelu, takže jsme se mohli chodit vykoupat, kdy jsme chtěli a nemuseli chodit vůbec přes hotel.
První den jsme byly trochu zklamaní z rybaření. V předchozích dnech byla laťka nasazena hodně vysoko. Kombinace horšího počasí (nefoukalo a tak byla aktivita ryb u pobřeží výrazně snížená) a nepochopení se s posádkou, která byla z francouzské klientely zvyklá, že když se nedaří, tak se pokouší nachytat ryby posádka, vedla k mírnému poklesu nálady. To se však druhý den změnilo, protože na loď přišel místo lodníka kapitán z druhé lodi, který byl o poznání komunikativnější a hlavně jsme jeli na moře, kde jsme honili hejna delfínů a tuňáků, kteří je doprovázeli. Tuňáci byli ten den při chuti. Chytali jsem především na přívlač a dařilo se. Nejprve jsme chytli asi 3 tuňáky okolo 70 cm, pak přišel tuňák 87 cm a těsně před obědem 110 cm (cca 17 kg), to už byl souboj na téměř dvacet minut. Po obědě jsme si chvilku odpočali u trolingu, ale i během něj jsme občas nahodili povrchové nástrahy a vyplatilo se. Kolega zapřáhl tuňáka, hodně přes 30 kg, kterého se mu však nepodařilo vytáhnout. Po půlhodinovém souboji, kdy ho nebyl schopný dostat blíže než 20 m od lodi, udělala ryba chytrý manévr a vyrazila prudce k lodi. Ani intenzivní navíjení a kapitánovo couvání nepomohlo a ryba se vypnula. I tak to byl super den. Závěrečný den jsme se pokusili opět chytat tuňáky, ale na rybách se prostě žádný den neopakuje a braly již jen menší kusy a s menší intenzitou.
Pak už nás čekal jen nedělní přejezd na letiště a cesta domů. Mimochodem ten steak house Tres Hermanas na Interamerikaně je zrušený, tak jsme si dali oběd jinde a byl to nejdražší oběd co jsme zde měli (cca 50 USD na osobu), inu i to je Kostarika.
Moc děkujeme za krásnou dovolenou.
Mirek a spol.
tunak 110 cm uloveny na privlac 
tunaci uloveni na privlac 
tunak uloveny na prvilac 
chnapal uloveny na jig - neregistrovaný uživatel 10.03.2025 11:50
-
Maledivy 10.3.2025
Zatímco včera a předevčírem se nám na přívlač moc nedařilo a vynaložené úsilí se nesetkalo s očekávanou pozorností ryb, dnes bylo náhle vše jinak.
Vláčeli jsme na oceánské straně atolu a na poppy se nám podařilo zdolat několik kranasů obrovských-GT 75-85 cm, osmikilového kanice toulavého, malého bluefina a parádního tuňáka jednobarvého-dogtooth hmotnosti 16,3 kg, což byl moc hezký souboj.
Peter
kanic toulavy uloveny na popp 
tunak jedboravy - dogtooth 16,3 kg na popp 
kranas modroploutvy uloveny na popp 
kranas obrovsky - GT uloveny na popp - neregistrovaný uživatel 10.03.2025 11:39
-
Maledivy 9.3.2025
Po několika zdolaných chůvičkách délky 2-3 metry se naši borci konečně zahřáli a troufli si i na trochu zubatější žraloky hedvábné. Menší nástrahy ochutnávali drobní kanici, chňapali a chrochtali. Teprve nálet létajících ryb na palubu plavidla zahnal rybáře do kajut. Dobrou noc!
Peter
zralok hedvabny - vecerni ulovek 
chrochtal - vecerni ulovek 
letajici ryba, ktera pristala na palube - neregistrovaný uživatel 10.03.2025 11:08
-
Maledivy 7-9 března 2025
Na obytné lodi křižující mezi atoly souostroví Maledivy proběhla výměna hostů. Ti unavení a opálení odletěli zpět do Evropy a na palubu nastoupil kvintet zkušených maledivských veteránů plných sil.
Počasí je zatím velmi dobré, mírný vítr umožňuje dle libosti kombinovat přívlač s vertikální přívlačí a trollingem. Na poppy a jerky se první den přijelo jen podívat pár nepříliš hladových kranasů a jeden pořádně vzteklý ostenec (Balistes sp). Na jigy se podařilo ulovit několik kaniců, na trolling wahoo a večerní rybolov byl zcela ve znamení lovu žraloků. Kromě žraloků hedvábných délky 1-2 m bylo zdoláno i několik chůviček délky 2-3 , a zpestřením byla hezky zbarvená muréna.
Peter
makrela Solandrova-wahoo 
ostenec - Balistes sp (Triggerfish) 
kanic zlutoploutvy uloveny na jig 
murena - neregistrovaný uživatel 07.03.2025 17:12
-
Maledivy 3.-6.3.2025
Dva dny silný vítr, kdy se nedalo vyjet mimo atol, ale jinak docela dobré rybářské počasí.
Ryby na hladinovou přívlač tentokrát opravdu nejdou. Podařilo se ulovit pár kranasů obrovských-GT, ale ve srovnání s prvním dnem výpravy nic úžasného.
Vertikální přívlač přes den i večer je docela produktivní, většinou se chytají kanici, kranasi ostrovní a kranasi velkoocí. Problém představují žraloci - možná třetinu ryb se nepodaří zdolat, protože je během zdolávání pomordují nebo ukousnou žraloci.
Trolling funguje tak akorát, aby bylo pro kuchaře dost ryb na obědy a večeře - většinou chytáme metrové makrely Solandrovy-wahoo.
Peter
kanic zlutoploutvy uloveny na jig 
kranas - GT uloveny na popp 
makrela Solandrova-wahoo ulovená na trolling 
kranas ostrovni a kranas velkooky - vecerni ulovky
Madagaskar, Mosambický průliv 26.10.2025
Protože chodíme spát se slepicemi znaveni celodenním rybařením, budíme se zase před východem slunce kolem páté a prostatici ještě dříve. V 5.30 už sledujeme od hrnku kávy vycházející slunce. Kuchař i lodník pobíhají po palubě ve větrovkách, čepicích a mikinách – je sice 25°C, ale protože fouká ostrý vítr od východu, jsou oblečeni jak na horskou túru.
Tropická bouře, která se k nám blíží od Mauritiu nás nakonec jen lízne a prosviští k Africe někde severně od Madagaskaru. Takže se ráno sice čeká čerstvý vítr, ale odpoledne už bude zase skoro bezvětří.
V sedm ráno jsme po snídani, opouštíme obytnou loď a na rybářské lodi vyplouváme k východu za dalším rybářský dobrodružstvím. Zatímco nás dnes čeká závěrečný den rybaření, obytná loď se přesune na kotviště u ostrova Nosy Be, kde naše putování severním pobřežím Madagaskaru skončí.
Ještě jsme ani neopustili kotevní zátoku ostrova Mitsio, když se objevila hejna bonit. Protože hladina moře bude dnes vlivem východního větru hodně zvlněná, chceme se několik hodin věnovat trollingu a nástražní bonito na mečouna by se nám hodilo. Vláčíme tedy malé wobblery a jigy v hejnech bonit, ale daří se nám lovit jen relativně velká bonita 60-75 cm. Po ulovení třetího bonita přestáváme jejich hejna honit a vyrážíme na oceán. Lodník Evariste během plavby z uloveních bonit seřezává bříška, která našívá na hladinové nástrahy-chobotničky, aby z nich učinil neodolatelnou nástrahu pro plachetníka nebo mečouna. Na volné vodě jsou nejméně dvoumetrové vlny s pěknými bílými čepicemi. Plavba je sice bezpečná, ale pohodlně se dá jet jen po vlnách. O nějakém jigování nebo přívlači nemůže být zatím ani řeči, na to je příliš silný vítr a velké vlny. Nastražujeme celkem šest trolovacích prutů kategorie 50-100 liber. Dva vnější 100-liberní s velkou hladinovou chobotnicí na outriggerech asi 60 m za lodí, středové pruty s chobotnicemi s našitým bříškem asi 40 m a lodí a vnitřní pruty s nejlehčím navijákem/prutem s chobotnicemi s našitým bříškem na trhací karabině jen cca 15-20 m za lodí. Trolujeme rychlostí 7 uzlů šikmo po vlnách směr jihozápad.
Po třech hodinách trollingu jsme měli ulovené dvě 80-centimetrové barakudy a jinak ani záběr. A protože se vítr a následně oceán trochu uklidnil, volíme změnu rybolovné techniky a začínáme jigovat na zlomech hloubek 40-80 m. To už se blíží poledne, hladina odlivu je na minimu a ryby zoufale neberou. Ačkoli kapitán každou chvíli hlásí, že echolot ukazuje u dna ryby, jsme přes hodinu bez záběru. Měníme tedy taktiku a vyhlašujem pauzu na oběd. Snad zatím ryby pochopí, že by se také měly pustit do jídla. A pochopily! Hned po obědě přichází jeden záběr za druhým. Na palubě se postupně objevuje malý chňapal růžový, kranas obrovský-GT 70 cm, kranas žlutoskvrnný 65 cm, asi tucet malých barakud 60-85 cm a Saša trumfuje velkou barakudou 125 cm. Protože je u dna docela silný proud, používáme trochu těžší nástrahy než v předchozích dnech, tedy jigy 150-250 g. Na jednom z míst bylo sice záběrů spousty, ale zároveň nám tam každému barakudy ukously jig a tak ukončujeme vertikální přívlač a míříme na nedalekou mělčinu zkusit hladinovou přívlač. To už je téměř bezvětří, hladina je jen mírně zčeřená a objevují se hejna rybek u hladiny. Po půl hodince vláčení jsme každý měli nějaký ten záběr nebo alespoň několik výjezdů, ale žádnou zaseknutou a zdolanou rybu. A protože nám na kotviště zbývají skoro dvě hodiny jízdy, ukončujeme rybaření a velíme k návratu na finální kotviště. Cestou si u pivka užíváme hezký večer na lodi, pozorujeme pobřeží ostrova NosyBe, kde po více než týdnu plavby podél divokého pobřeží vidíme první domky, kostely a hotely. Krátce po páté jsme na kotvišti u ostrova Sakatia. Následuje koupel při západu slunce, vyplacení spropitného kapitánovi a lodníkovi, další parádní večeře (špízy z krevet, zeleniny a kousků ryb, zapečené brambory se sýrem a mletým masem, kanic na grilu a jako desert čokoládový mouse). Po večeři si na horní palubě vychutnáváme desert a pár skleniček kubíčka (tedy Cuba Libre, resp. rum s colou a limetkou). Jenže se opět zvedá vítr, který dosahuje rychlosti 50 km/h a tak večerní dýchánek ukončujem a přesouváme se do kajut. Zítra ráno si ještě půjdem zaplavat nebo zašnorchlovat, zabalíme se a po snídani opustíme loď a přesuneme se do hotelu, kde jednou přespíme. Já pak počkám pár dnů na další skupinu hostů a ostatní rybáře čeká jen cesta domů, kde předpověď slibuje první letošní sněžení…