Reportáže
Vindeln 1.-11. zari 2013 17.2.2014
Poslední den před odjezdem šel Pavel k peřeji ještě jednou zkusit lososa. Opakovalo se totéž. Marné házení, lososi se jen ukazovali.
Pak přijel místní rybář. Asi na třetí hod zasekl lososa, kterého pod peřejemi utrhl a po několika dalších hodech chytil jiného.
Pavel nic.
Taková malá osobní tragedie, kdy jen přemýšlíte, co děláte špatně. Asi všechno.
Testovací výprava – Amazonie 10. – 20. ledna 2014 9.2.2014
Cílem testovací rybářské výpravy do centrální Amazonie bylo vyzkoušet lov velkých cichlid – tucunaré na přívlač a umělou mušku na přítocích řeky Rio Negro asi 1000 km severozápadně od města Manaus, ověřit kvalitu ubytování, lodí, průvodců a dalších služeb. A v neposlední řadě i porovnat rybaření v Amazonii s úlovky, kterých jsme dosáhli při výpravách za cichlidami do jižní Venezuely v minulých letech.
Závěr výpravy byl jednoznačný: podařilo se nám ulovit celou řadu velkých cichlid-tucunaré ve velikostní kategorii 60-84 cm, ale dobré rybaření bylo pouze na řece a v lagunách, které nebyly dostupné jiným výpravám. Po řece Rio Negro se totiž pohybuje flotila obytných lodí, z nichž některé mají kapacitu menšího hotelu a prakticky všechna loviště cichlid, která jsou v dosahu rybářů z těchto obytných lodí, již nejsou z rybářského hlediska zajímavá – ryb je tam buď velmi málo nebo jsou ochytané nebo se jedná o malé exempláře. Když jsme se s naší malou mateřskou lodí dostali do míst, kam rybáři z větších lodí už doplout nemohou, lovili jsme každý přes 20 cichlid denně a každý jsme si ulovili cichlidu délky přes 70 cm, zatímco na civilizaci blíže položených lovištích byly úlovky, co se počtu týče, ani ne čtvrtinové. Přehled našich úlovků a popis průběhu výpravy naleznete níže. Rybářské výpravy do Amazonie budeme připravovat i nadále, ale pouze se zaměřením na loviště, která leží mimo dosah velkých obytných lodí.
Testovací výprava Sand 6.2.2014
V červnu letošního roku jsem se se svými třemi kolegy zúčastnil testovací výpravy pro cestovní kancelář PEPA do severní části země tří korunek, přesněji do kraje Västergötland, kde jsme měli za úkol zmapovat alespoň malinkatou část okolí z toho neuvěřitelného množství vody, jakým je celé Švédsko proslulé a čím nás vyznavače všemožných rybolovných technik tak moc láká k návštěvě.
Vzhledem k nečekaným okolnostem píši tyto řádky s několika měsíčním odstupem, i přesto mám však mnoho fantastických zážitků a informací neustále v živé paměti a pevně věřím, že vám je dokáži prezentovat ještě lépe, než by tomu bylo pár dnů po návratu domů, kdy se člověk jen ztuha rozkoukával z toho nádherného týdenního snu do všední reality našeho života…
Pokusím se tedy v následujících odstavcích popsat naší výpravu den po dni a alespoň maličko přiblížit jednotlivé „revíry“, na kterých jsme společně s Adamem, Fandou a Jirkou zkoumali taje a překvapení místních vod. A že jich, jak jistě tušíte, bylo mnoho.
Advent v Namibii 28.1.2014
Po několika neoficiálních rybářsko-turistických výpravách do Namibie, které jsme v minulých letech pořádali pro naše přátele, jsme se rozhodli uspořádat i jednu oficiální rybářskou výpravu. Zvolili jsme čas předvánoční, protože nikdo z nás nemá rád sychravé adventní počasí a krátké-tmavé dny. Navíc začíná tou dobou v Namibii období dešťů (resp. období, kdy při troše štěstí může i pršet), jehož příchod probudí k životu přírodu namibijských savan a polopouští.
Kromě týdenní rybářské výpravy jsme se v následujícím týdnu vydali i na automobilové toulky po namibijských horách, pouštích, polopouštích a savanách. Uspokojili jsme tak nejen svou vášeň rybářskou, ale užili jsme si i poznávání přírodních krás této jihoafrické země, nafotili přes 1000 antilop, oryxů, zeber, žiraf i nosorožců, vypili hektolitr skvělého jihoafrického vína a snědli metrák steaků.
Stručnou reportáž z rybářské části výpravy a sumář úlovků přikládám.
Airisto - ABO 5.1.2014
Abo neboli Turku je město ležící na jihozápadním pobřeží Finska. Vody Baltského moře jsou zde již tak málo slané, že se zde vyskytují štiky, candáti i okouni. Pobřeží je rozbrázděno mnoha zátokami, ostrovy a průlivy, které naprosto vyhovují dravým rybám. Dostatek přirozené potravy v podobě velkých hejn sleďů, kteří se zde pravidelně vytírají a celoroční přítomnost plotic a cejnů, dovolují štikám v těchto chladných vodách Baltu dorůst kapitálních rozměrů. I rybáři, kteří loví lososovité ryby, zde naleznou početná hejna mořských pstruhů.
Finsko – AiristoČeský Rybář 1/99 5.1.2014
Třetím a posledním revírem, který jsme v roce 1998 ve Finsku navštívili, bylo místo zvané Airisto, které se nachází poblíž města Turku. Když si dnes s odstupem času promítnu průběh celé cesty a vybavím si její jednotlivé etapy, neubrání se silnému dojmu, že tato poslední zastávka se zde uskutečnila právě proto, abychom si z Finska odvezli ty nejlepší vzpomínky a vraceli se domů správně osvěženi. Proč mám takovýto pocit?
Finsko – NykalaKoskelle Kalaan 5.1.2014
Najít v jižním Finsku řeku jak ji známe od nás je dost složité, protože Finsko je ve své jižní části doslova jedna „placka“. To nevadí, protože krásy, které skrývá jeho příroda, stojí za to. A tak bych vás chtěl ve dvou pokračováních seznámit se dvěma říčními revíry, které se mi podařilo navštívit
Finsko – LohimaaPeřeje Lohimaa 5.1.2014
Peřeje Lohimaa bylo druhé rybářské centrum, které jsme na pozvání finské letecké společnosti Finnair a cestovní kanceláře Pepa navštívili.
Finsko – LohimaaPeřeje ve středním Finsku 5.1.2014
Peřeje Lohimaa bylo druhé rybářské centrum, které jsme na pozvání finské letecké společnosti Finnair a cestovní kanceláře Pepa navštívili.
Švédsko – AmmarnasZa rybami švédského severu – Tjulan 5.1.2014
[obr/svedsko-ammarnas____lipan-Zdenek121.jpg/obr]Nedaleko polárního kruhu, v jižním Laponsku leží osada Ammarnas. Sevřena horami je místem, kde končí sjízdné silnice, všude okolo se táhnou stovky kilometrů severské tajgy a tundry.