Finsko - Souostroví Aland - Reportáže

Ve středu na konci dubna jsme se sešli na pražském letišti ve skoro stejné sestavě jako před rokem. V poledne jsme nastoupili do letadla a s přestupem v Helsinkách jsme po osmé večerní dorazili na letiště v Mariehamnu, hlavním měste souostroví Aland. Počasí ušlo, sice bylo docela chladno, ale alespoň nefoukalo a podle předpovědi počasí na následující dny nemělo naštěstí ani pršet. Po krátké zastávce v supermarketu na doplnění zásob nás taxík dovezl do kempu Nordqvist. První večer je vždy o ladění formy, hecujeme se, navazujeme pruty a koukáme, co má kdo nového. Zatím jsme v kempu úplně sami, ale zitra mají přijet další znamí i zatím neznámí rybáři, kteří jsou zvyklí s sebou vozit tolik krámů, že letecká přeprava nepřipadá v úvahu a zvolili raději cestu autem.

První den chytání byl jen o malých štikách a o okounech. Okouni brali celkem spolehlivě. Bodoval jak klasický lov na gumy s hlavičkami 3-5g, tak i dropshot. Ten fungoval hlavně v hlubších částech revíru. U průplavu jsme potkali české rybáře ze sousedního revíru, kteří přijeli o tři dny dříve. Dozvěděli jsme se nepříliš povzbudivou informaci, dva dny foukal studený vítr a teplota vody šla o dva a půl stupně dolů a nyní je jen 7 stupňů a to rozhodně není dobré, taková změna dokáže ryby zastavit i na několik následujících dní.

V pátek foukal opět studený vítr a většina lodí se držela blízko přístavu v závětří za jedním z ostrovů. Na volné vodě byly velké vlny a takový vítr, že nás ani kotva nedokázala udržet na místě. Odpoledne se vítr trochu utišil a tak byla dostupná i slibná místa v Krakonošovu - na rozlehlé vodní ploše v jižní části revíru. S vidinou pěkné štiky jsme házeli skoro do tmy, za což byla odměnou Jirkova štika 92 cm a pár dalších záběrů od menších štik.

Další den jsme vstali do jarního počasí. Nakonec celý den svítilo slunce a bylo až nezvykle teplo. Ryby braly zase o něco lépe než předchozí den. Teplota vody začala opět stoupat. Pochytali jsme několik štik u vraku v jižním cípu revíru. Fungovaly plandavky, jerky i gumy. Den jsme zakončili opět v Krakonošovu. Při pomalém driftu jsme udělali asi osm záběrů a Jirka si zvenul svůj štičí osobáček na pěkných 105 cm. Honza z Krakonošova vydoloval během půl hodiny jednu „přesdevadesátku“ a jednu metrovku. Já se nedostal přes 75 cm i když jsem měl několik slibných záběrů na 30 cm dlouhého gumového úhoře, ale štiky tuto nástrahu pravdpodobně jen odháněly a na háčku skončila jedna jediná.

Příjemné počasí pokračovalo i na 1. Máje. Slunce svítilo celý den. Dopoledne foukalo jen málo a k večeru vítr sice na síle trochu přidal, ale foukalo právě tak akorát, aby se dělaly ty správné "štičí" vlny a drift s plovoucí kotvou byl dost rychlý na to, aby šlo prochytat velkou vodní plochu. Krakonošovo vydalo konečně další pěkné ryby. Na jedné z lodí dostal Dan po dlouhém boji štiku 107 cm na jemný okounový prut a malou gumovou nástrahu.
Jarda zdolal fakt pěknou štiku dlouhou 97 cm a Honza během pár desítek minut vyházel z rozlehlé plochy tři štiky - 92, 93 a 111 cm, což byla doposud největší štika letošního pobytu. Nikdo neví, jak to ten kluk dělá, že zatím nemá jedinou rybu pod 90 cm…
I na úlovcích ostatních posádek je znát, že teplé počasí a hlavně oteplující se voda braní ryb prospívá. Co na tom, že v Čechách prší, my se opalujeme na lodi. Někteří dokonce nahoře bez.

V následujících dnech vydala jižní část revíru, tedy Krakonošovo, další slušné ryby - 99, 97, 90, 89, 88, 86... cm. Ryba dne, ale byla tentokrát ulovena u rákosí nedaleko můstku – 113 cm na nastraženou plotici. Štiky jezdí v hejnech a pronásledují sledě a korušky (pozor neplést s koljuškou), protože záběry většinou přicházely v sériích během krátké chvíle a pak se zase nějakou dobu nic moc nedělo.
Dalibor s Davidem měli záběr současně a vytáhli naráz dvě solidní štiky - 105 a 100 cm.
Byla vidět vzestupná tendence ve velikosti lovených ryb a i posádky, které neměly ze začátku tolik štěstí, začaly chytat více štik. Za poslední dva dny bylo uloveno sice „jen“ šest štik přes 90 cm, ale celkový počet ulovených ryb je vysoký - přes 160 štik na celkem 13 lodích. A to se zdaleka ne všichni věnovali lovu celý den a někteří na vodě nebyli vůbec a udělali si výlet do Mariehamnu na kafíčko a obhlédnout co mají nového místní rybářské obchody.

Předposlední den rybolovu. Už i já seděl skoro celý den na lodi v krátkém rukávu. Jirka mě demoralizoval tak, že jsem ani neměl chuť dál rybařit. Měl každou chvíli rybu nebo alespoň záběr. Já nic, vůbec nic. Stejná nástraha, stejné vedení nástrahy… je to prostě rukama a Jirka umí, navíc je Alandský matador, byl zde už tolikrát, že to ani sám už spočítat nedokáže. Tak jsem mu alespoň dělal lodivoda a nakonec jsem nachytal sledě na pozdní oběd, který mi značně zvedl náladu, ale ani pak se mi už na ryby nechtělo a v podvečer jel Jirka na ryby sám. Já se šel podívat na nedalekou rozhlednu.
Jarda s Danem objevili, že štiky jsou na místě, kterému nikdo zatím nevěnoval moc pozornost, ale tentokrát tam vytáhli dost štik a dokonce jednoho malého candáta.

Poslední den se vše opakuje, Jirka tahá rybu za rybou a já opět skoro nic. Na jeho 15 štik jsem měl jednu zdolanou a jednu spadlou... už zase jsem neměl chuť ani nahazovat.
Některé posádky chytaly v oblasti, kde byl den předtím Dan s Jardou, a zažily neskutečnou rybačku, která se jen tak neopakuje.
Uznejte sami: ten den bylo v revíru Nordqvist uloveno 24 (ano, dvacetčtyři!) štik přes metr, z toho 3 přes 110 cm. Největší měřila neuvěřitelných 118 cm a byla dokonce před puštěním zvážena - 15,2 kg.
Rekordní den jak na velikost, tak i na počet velkých štik, jaký nikdo z nás nepamatuje!

Díky nevídaně teplému počasí jsme během pobytu mohli pozorovat, jak se břízy v Nordqvist zazelenaly. Když jsme přijeli, byly úplně holé, v den odjezdu měly „hotové“ listy. V průplavu u kotviště lodí vyrostly nové výhonky rákosí o dobrých 25-30 cm. Teplota vody se během těch devíti dní zvedla o 6 stupňů, ze 7 na 13°C.

Letošní alandské zahájení dopadlo nakonec velmi dobře. Zezačátku některé posádky reptaly, že ryby nežerou a že mohly zůstat doma, ale se zvyšující se aktivitou štik a lepšícím se počasím, reptání ubývalo a přibývalo nadšení z dobrého lovu. Oslavy metrovek některých posádek nebraly konce. Počasí a nakonec i ty ryby stály na naší straně. Tedy až na výjimky jako jsem já, ale já to snad přežiju.