Maledivy - Maledivy - Reportáže

Maledivy 19-28 února 2024

Zdravíme z Malediv a posíláme krátké info z boje.
Z rybářského hlediska začala naše výprava bombasticky, první dva dny dobrý, pak to bylo s rybama dost těžký-nebraly a pak zase dobrý závěr.
První den super zahájení, David krásný a bojovný kranas obrovský-GT 110 cm, úžasný začátek našeho pobytu. Ostatní pár výjezdů s jedním kontaktem od GT.
Druhý den se co do počtu ryb dařilo nejvíce Davidovi: žralok útesový-černocípý na popa 120 cm a bluefin 65 cm a kanic. Marcel a jeho ryba dne GT 97 cm a jeden bluefin. Ostatní jen na trolling tuňák a z něj úžasné sashimi.
Den třetí na poping Pavel GT 67 a pár dalších ryb na jigging, ostatní barakuda na jerka, David kranasi-GT 70 a 65 cm a Tomáš jeden kranas-GT. Na jigg se chytil žralok a pár menších ryb. Na troling pouze 2x dorado kolem 80 cm.
Čtvrtý den byl sumář úlovků krátký a stručný: Já, tedy Petr, GT 65 cm a kanic měsíční na jerk Rapala, David wahoo 115 cm, 120 cm a 60 cm na troling a kanic měsíční 60 cm na jerka. Marcel cejnovka 50 cm, Pavel 2x wahoo 100 cm na troling a Tomáš barakuda.
Poping je slabý a Pavel vzkazuje do cestovky, že je třeba zařídit zlepšení situace!
V sobotu (5. den) David na trolling wahoo 115 cm a 113 cm, na popp chňapal-red snapper 62 cm a jehlice 120 cm. My ostatní jsme si nevedli záznamy, takže už přesně nevíme, ale celkově byly sobota a neděle asi nejslabší.
V neděli (6. den) David na popp kranas-GT 50 cm a kanic měsíční 40 cm.
V pondělí (7. den) David na trolling wahoo 90 cm a na jerk GT 75 cm, Marcel na trolling metrové wahoo.
V úterý (8. den) David na jerk pěkný kranas-GT 95 cm a na trolling wahoo 105 cm. Marcel na jerk kanici měsíční 50 cm, 45 cm, 40 cm, velký kranas modroploutvý-bluefin 75 cm a kranas-GT 64 cm, na trolling dorado 80 cm. Po sobotě, neděli a pondělku, kdy byla aktivita ryb mizivá, se nakonec přeci jen začaly objevovat častější výjezdy ryb za nástrahou a záběrů přibylo. Celkově ale znalci hodnotí počty a záběry za slabé v porovnání s lety minulými, bohužel asi trend jako všude. Je pravda že většinou jsme lovili pouze na popy a jerky. Ve velmi malé míře na jigy, navíc pouze v nižších hloubkách. Na trolling jsme chytali víceméně jen v rámci přesunů.
Jinak každý den pár útesových ryb, které nikdo nezaznamenal a pak večer menší kranasi a barakudy do 60 cm na jig.
Počasí dle předpokladu v prvních dnech parádní, poslední dny i větrno, ale žádná hrůza, tudíž na počasí si nelze stěžovat.
Náhradní kuchař se pomalu lepší a Pavel ho dokonce naučil i polévku. Snídaně bohužel každý den stejné.
Od minula je tu vylepšení - WIFI fungovala po celou dobu zájezdu.
Teď už kotvíme v přístavu a neradostně vyhlížíme odjezd domů.
Po pravdě každý chytil alespoň jednu rybu denně, sice třeba jen menší, nebo na jig barakudu, ale jediní, kdo zachytali větší ryby, byli David a Marcel. U nás ostatních převládala většinu dní nenaplněná touha o ulovení velkého GT a ostatních ceněných druhů.
Já prakticky od druhého dne netroloval, neb mi nějaká obluda zničila multiplikátor, to by panečku záběr!
Pavel bohužel mínus dva zlomené pruty. On je samozřejmě zarputilý rybář jako nikdo jiný, a tak se snažil a chytal snad i když spal. Zkoušel jigg, ale když to byla větší ryba většinou vyhrála, stejně jako nad spoustou z nás. Na jigging nemáme odpovídající vybavení a zkušenosti.
Ale důležité že byla pohoda a veselo.

Petr P.


Maledivy 9-18 února 2024

Na lodi nás bylo celkem šest – čtyři z nás už jsme spolu na Maledivách několikrát na lodi byli a připojili se k nám dva nováčci.
S Jindrou přijel kamarád Zdeněk, čehož Jindřich první dva dny možná trochu litoval, protože, jak už to bývá, když sebou vezmeš na ryby nováčka, tak on chytá a ty jako ostřílený borec ostrouháš. Jindrovi se první dva dny nedařilo a nechyt snad ani rybu. Bylo vidět, že už je dost nervózní, ale pak se něco změnilo a začal normálně chytat. Navíc měl radost ze Zdeňkových úspěchů, šel mu hlavně jigging. Myslím, že na jig ulovil Zdeněk z nás všech asi nejvíce ryb.
Jirku tentokrát doprovázel jeho dospívající syn. Měl jsem trochu obavu, jestli se s námi – padesátníky nebude na lodi nudit, ale po dvou dnech se otrkal a bylo to s ním fajn. Jirka je dost fanatickej rybář a tak ho celou dobu honil a mladýmu to docela šlo. Vlastně chytil kromě plachetníka snad všechny ryby, co se na Maledivách obvykle chytají a navíc metrového kranasovce štíhlého (cobia, Rachycentron canadum), což není zas tak běžný úlovek.
První a závěrečný den patřil Richardovi. Ten první den měl na popp tuňáka jednobarvého (dogtooth) 105 cm a k tomu nějakého kranasa a při návratu do Male měl na popp dva pěkný kranasy GT 85 cm a 95 cm. Já měl první den taky pěknýho kranase kolem metru, dotáhnul jsem ho k lodi, ale protože jsem chytal ze střechy a bubáci sledovali ostatní rybáře na přídi, tak mi ho neměl kdo vylovit a ryba si po chvíli háček vyklepla. A to byly vlastně jediný větší ryby na popp. Chytlo se ještě několik kranasů obrovských-GT, ale vše kolem 60-70 cm, ale protože jsme kvůli silnému větru a velkým vlnám chytali většinou uvnitř atolů, tak jsme lovili spíše bluefiny-kranasy modroploutvé. Vítr nás na oceán pustil vláčet jen na jeden den a i tak tam byly dost velké vlny a rybán se lovit u hladiny moc nechtělo.
Možná protože bylo dost větrno a moře pořád neklidné, tak ryby nebyly u hladiny, ale více jsme nachytali na jigy, na vertikální přívlač. Nejvíce jsme nachytali na hloubkách 60-110 m. Na menších hloubkách ryby nebyly a na větších hloubkách chytat nešlo – byl příliš rychlý drift. Na jigy jsme tentokrát nachytali hlavně kranasy modroploutvé, obrovské a velkooké, celou řadu kaniců do 60 cm a pár chňapalů růžových (rosy jobfish) a redsnapperů do 55 cm. Překvapením bylo ulovení dvou skoro metrových kranasovců štíhlých (cobia), které jsme při vertikální přívlači ulovili u policejního ostrova. Stejně jako všude jinde jsou čím dál tím větším problémem žraloci. Jednak jich díky ochraně celosvětově přibývá a také se ty bestie naučily využívat sportovních rybářů a při vertikální přívlači nám kradou zdolávané ryby. V podstatě jakmile nám na zdolávané ryby začali útočit žraloci, museli jsme změnit loviště.
Trolling nás nikoho příliš nebaví a tak jsme mu nevěnovali příliš času, nicméně díky trollingu jsme měli slušně zásobenou kuchyni: při přejezdu oceánu mezi atoly jsme ulovili tři dorada (100-124 cm) a každý den byla 1-2 metrová wahoo, jeden den se povedla čtyři wahoo. Od plachetníků jsme tentokrát měli jen záběry, ale žádného se nám nepodařilo zdolat. U jednoho záběru jsem zrovna byl, ryba na nástrahu opakovaně zaútočila, pak zůstala chvíli viset, plachetník dvakrát vyskočil a byl fuč.
Dokud byly síly, tak jsme po večerech chytali na jigy a na masíčko. Nachytali jsme spousty žraloků od těch nejmenších až po dvoumetrové žraloky hedvábné a o něco menší žraloky útesové černocípé. Kupodivu jsme neulovili žádnou chůvičku (žralok rezavý) – ti zubatí žraloci byli prostě rychlejší. Na maso jsme měli i celou řadu záběrů od tuňáků dogtooth, ale většinou nám to překousli nebo utrhli. Vytáhnout se nám podařilo jen pár „dogtoothů“ do 90 cm. No a pak jsme samozřejmě nachytali nějaké kanice, chňapaly, kranasy, ale nic trofejního. Ale každý večer bylo o zábavu postaráno. Teda kromě dvou večerů, kdy nám došlo pivo, což hlavně Richarda rozhodilo, ale nakonec nám pivo přivezli na druhé lodi, takže dobrý.
Celkově bych řekl, že vše fungovalo jako obvykle. Nový motor, který má obytná loď, je výrazně silnější a když bylo potřeba někam rychle dojet, nebyl problém. Kuchař, který zaskakuje za Šadíze, není tak šikovnej, ale možná se jen potřebuje otrkat. Když nám třetí den chtěl zase udělat kuře, tak jsem mu řek, že bude ryba, jinak ho hodím do vody a od té doby se probral a vařil normálně. Jen snídaně by mohl dělat trochu pestřejší – na Šadízovo pomazánku z tuňáka a kokosu s limetkou jsme všichni vzpomínali.

Michal


Maledivy 1.-8. února 2024

Začátek února se na rozdíl od závěru ledna vyloženě povedl. Jak to na moři bývá, základem je dobré počasí a to rybaření přálo, ačkoli měsíc směřoval k novu. Ne vždy teorie odpovídá praxi – naštěstí pro nás. Statistiku úlovků jsme nevedli, zejména proto, že večerní lov kranasů byl natolik intenzivní, že si nikdo přesná čísla nepamatoval, ale za jednu noc jsme ulovili i více než 30 kranasů velkookých do 70 cm. K tomu nějaké kanice, cejnovky, chňapaly, tuňáky dogtooth a samozřejmě žraloky, včetně těch zubatých. Měli jsme i mantu, ale tu jsme chytili omylem – nebyla ulovena cíleně.
Na přívlač se jako obvykle lovili především kranasi, většina byla 65-75 cm. Ne každý den jsme s ohledem na vítr a vlny mohli rybařit na těch top místech, ale poradili jsme si. Úlovkem výpravy byl kranas obrovský-GT 110 cm (25 kg), který zabral na velký bílý popp. Na maledivské poměry je takový kranas už téměř trofejní rybou (tedy alespoň v posledních pěti letech - dříve se kranasi do 115 cm lovili prakticky každý týden, ale každoročně je těch velkých stále méně).
Na trolling se povedli krásní tuňáci. Wahoo (makrely Solandrovy) byly tentokrát menší, do 120 cm, ale některé dny jsme měli i 4 kousky. Plachetníka jsme měli několikrát na udici a nakonec se jeden podíval i na palubu. Povedlo se ho nejen zdolat, ale také pustit. Za rok bude zas o trochu větší.
Výrazným zlepšením komfortu i výkonu lodě byla výměna motoru. Nový motor je silnější, šlape jak hodinky a loď s ním doslova letí po vodě.
Škoda, že kuchař Sathees letos ze Srí Lanky nepřijel. Ten nový kuchař sice vařit umí, ale snídaně byly 7 dní absolutně stejné. Úprava čerstvých ryb byla víceméně také pořád stejná, často byla ryba vysušená zpracováním na oleji, což je hlavně u tuňáků škoda. Nám by vyhovovalo více zeleniny - každý den byl sice nějaký salát, ale bylo ho málo. Výborné byly vždy těstoviny. Maso v omáčce bylo asi jen 2x, přitom je to jejich tradiční pokrm. Sathees prostě nasadil laťku vysoko a jeho kvalit hned tak někdo nedosáhne...
Ale celkově bylo vše v pořádku a výprava probíhala podle plánu.

Richard O.



Maledivy 23-31 ledna 2024

Zatím je letošní sezóna jako na houpačce. Po jednom týdnu dobré rybařiny zase týden, kdy je ulovení každé ryby boj. V posledním lednovém týdnu komplikoval rybaření silný vítr, což byl problém o to větší, že skupinu tvořili primárně muškaři. Ne, že by za větru muškařit nešlo, ale je to přeci jen složitější a hlavně „proti větru se nenahodí...“.
Někteří z účastníků výpravy byli na Maledivách již po páté nebo po šesté, ale tohle byle jejich jednoznačně nejslabší výprava. Naštěstí je zde večerní a noční rybaření, které nějaké úlovky v podobě žraloků, rejnoků, kaniců, cejnovek, barakud...


Maledivy – 14-22 ledna 2024

Druhá letošní výprava byla od té první naprosto odlišná. Počasí je při rybaření na moři alfou a omegou. Zatímco v první polovině ledna měl Neptun špatnou náladu, po 15. lednu se mu výrazně zlepšila. Několik dnů jsme měli oceán jak rybník a větší část osmidenní výpravy probíhala za přímo ideálních podmínek. Na palubě nás bylo šest, až na dvě výjimky všichni na Maledivách byli po několikáté a někteří měli zkušenosti i z Kostariky a dalších tropických destinací.
Hned druhý den po příletu hostů jsme opustili Male atol a vyrazili na méně navštěvovaná loviště. Po týdnu větrného počasí byly ryby evidentně při chuti a při každém delším přejezdu jsme na trolling ulovili nějaké wahoo (makrela Solandrova) nebo dorado, na každé zastávce u hrany atolu jsme uvláčeli alespon bluefina nebo GT.
Když to shrnu, tak jsme v některých dnech utrolovali i šest wahoo a nejdelší měřilo slušných 131 cm. Dorada se povedla jen menší, to nejdelší atakovalo délkou jeden metr.
Přivlač byla úspěšná jen na oceánské straně atolů, většinu ryb jsme měli na jerky-stickbaity. Jen pár ryb bylo na velké poppy, mezi nimi i ten největší kranas obrovský-GT délky 101 cm. Čili žádná super trofej, ale už pěkná ryba.
Co se však povedlo na výtečnou, byl jigging, tedy vertikální přívlač. V blizkosti průlivů, kterými proudí voda do atolů, jsme jako vždy narazili na žraloky. Těch navíc, jak se zdá, v posledních letech přibývá, takže většinu zdolávaných kaniců nebo chňapalů nám žraloci zlikvidovali dřív, než jsme je vytáhli na palubu. Museli jsme tedy často měnit místa: jak nám někde zaútočil žralok na jig nebo zdolávanou rybu, jeli jsme jinam. A jeden den, kdy vůbec vítr nefoukal, nás vzal kapitán na podmořský kopec, kde je cca 160-190 m hloubka. S jigy 300 g se při troše šikovnosti dalo dostat na dno. A tam to vypuklo – záběry velkých ryb a krásné souboje. Tedy krásné pro nás, co jsme nemuseli ty ryby zdolávat ze 190 metrů! Prvně v životě se nám podařilo nalovit tmavě rudohnědé chňapaly Etelis carbunculus (česky asi chňapal růžový). Ty naši však růžoví nebyli, byli spíše do hněda a měřili skoro metr!
No a pak tady bylo večerní rybaření – jako vždy jsme nachytali žraloky rezavé, útesové a žraloky hedvábné, ale také pár menších tuňáků, kanice a jednu pěknou barakudu 131 cm. Vlastně jediná ryba, kterou jsme si přáli ulovit, a která se nám tentokrát vyhýbala, byl plachetník. Tak toho si necháme na příště!

Peter



5-13 ledna 2024

Sezónu 2024 jsme zahájili výpravou 5-13 ledna. První dva-tři dny bylo počasí přijatelné. Občas sice sprchlo a foukal vítr, ale díky novému motoru s výkonem o čtvrtinu vyšším jsme si troufli na oceán i za mírně zhoršeného počasí. Vláčet na oceáské straně atolu s ohledem na vlny vůbec nešlo a přívlač kolem thil uvnitř atolů byla technicky náročná. Slovensko-maďarská čtveřice rybářů se navíc chtěla soustředit na vertikální přívlač-jigging, což je za větru více než problematické.
Přesto se nám v první polovině výpravy zadařilo každý den na pár hodin najít místo, kde vítr a směr proudu jigging umožňoval. Na ta nejlepší loviště jsme sice nemohli ani pomyslet, ale i tak se nám podařilo ulovit několik druhů kaniců do 5 kg, chňapaly do 4 kg, kranasy jantarové (amberjack), kranasy modroploutvé, malé tuňáky a bonita. Každý úlovek by však opravdu poctivě vydřený.
Trolling byl během této výpravy asi nejméně produktivní metodou lovu – za sedm dnů, kdy jsme každý den trolovali několik hodin, jsme ulovili jedno jediné metrové wahoo, pár bonit a malých tuňáků žlutoploutvých. Plachetníka jsme ani nezahlédli. Po večerech jsme chytali žraloky a korálové rybky, občas se podařil menší tuňák.
V polovině výpravy se počasí začalo zhoršovat, vítr byl stále silnější. Zpět do Male-atolu jsme se neplánovaně museli vrátit o tři dny dříve, protože pobřežní stráž vydala v souvislosti s větrem varování a plavby osobních lodí mimo atoly byly 10-13 ledna zakázané. Ono však bylo tak větrno a deštivo, že asi bylo jedno, zda chytáme v Male atolu nebo na zajímavějších lovištích. Ale bylo dobře, že jsme se vrátili, protože oceán se po 10. lednu rozbouřil tak, že bychom ze vzdálenějších atolů zpět do Male asi včas nedojeli a uletělo by nám letadlo. Celkově to byla na úlovky asi nejslabší a na počasí nejhorší výprava, kterou jsem za posledních 15 let na Maledivy podnikl. Ale posádka i hosté zvládali vše dobře, jen nám za stálého větru, nízké oblačnosti a deštivého počasí chyběl nějaký pořádný úlovek, který by byl důvodem k radosti. Snad příště.

Peter