Španělsko - Baskicko - Reportáže

Červenec 2016

Na začátku července jsem s kamarádem Karlem jel do Francie na setkání vyznavačů lovu ryb z kajaku a plán byl, že po skončení akce vyrazíme ještě na pár dní do Baskicka na okouní jezero.
Nakonec jsme na jezeře strávili šest dní a projeli a prochytali jsme ho v podstatě celé nebo alespoň všechna nadějná místa. Hledání okounů bylo zezačátku těžké, pak jsme to prolomili, ale pořád to bylo o chytání jednotlivých okounů, i když slušné velikosti (největší 49 cm).
Zato candáti brali skoro jako šílení, jedno dopoledne jsem měl během dvou hodin 25 candátů a pak jsem je prostě přestal počítat. Karel na tom byl dost podobně. Některým candátům do 80 cm moc nechybělo, celkově průměrná velikost lovených ryb byla slušná, až na to, že ta okouní padesátka zase nepadla.
Že by do třetice? Budu to muset zase nějak vymyslet, to jezero, respektive jeho půlmetroví pruhovaní obyvatelé, mi prostě nedají spát.

Borek



Baskicko 14.-18. duben 2016
 S ohledem na situaci na bruselském letišti, kde došlo před několika dny k teroristickým útokům, kontrolujeme i několikrát za den, zda není náš let zrušen a naději ještě snižuje ohlášená stávka letových dispečerů. Dva dny před naším odletem je většina letů přes Brusel zrušena. V den, kdy odlétáme je však letový provoz už skoro v normálu a tak odlétáme z Prahy dokonce skoro na čas. Na přestup v Bruselu máme díky zpoždění hodně málo času, sotva 25 minut. Letadlo do Bilbaa naštěstí odlétá z nepříliš vzdáleného "gejtu" a tak ho stíháme, jen máme strach, aby nám přeložili zavazadla. Hodinu před půlnocí přistáváme v Bilbau a vyhlížíme zavazadla, bohužel marně. Po podání reklamace se vyrážíme ubytovat a přemýšlíme, jak asi budeme zítra chytat, když jsou naše věci buhví kde. Joseba nás ale ujišťuje, že to bude oukej. Ráno nás Joseba a Chairo vyzvedávají v domluvenou hodinu a vezou nás do cca 10 minut jízdy vzdálené maríny u vodárenské nádrže, které se mezi rybáři říká Perchzilla Lake díky zde žijícím okouním monstrům.
S věcmi na ryby a dokonce i oblečením bylo opravdu vše oukej. Půjčili nám vše, co je třeba a to ve velmi dobré kvalitě (pruty navijáky, nepromokavé oblečení, nástrahy...).

Po snídani sedáme do rybářských kajaků, polovina z nás poprvé a tak je patrná lehká nervozita. Ta však opadá okamžitě po nastoupení a během pár minut se všichni proháníme po hladině.
Počasí ujde. Chvílemi svítí slunce a občas zaprší, ale jen krátce. Joseba, místní rybářský průvodce, nás neomylně vede na top místa a první pruhované monstrum na sebe nenechá dlouho čekat. Joseba vždy malou bojkou označil střed ideální oblasti (zatopená kamenná zídka, ruiny staveb, zlomy...) a my chytáme v jejím okolí. Každého uloveného okouna Joseba změří a zváží.
 Hloubka, ve které lovíme se pohybuje mezi 8 a 12 m. Nakonec bylo první den uloveno osm okounů ve velikostním rozmezí 41-52 cm, dva candáti 65 a 75 cm a 4 štiky 80-96 cm. 
 Po návratu do maríny nás tam čekají dokonce ztracená zavazadla o což se za nás postarali majitelé lodge (domluvit se se Španělem z reklamačního oddělení po telefonu, když sedíte ve větru a dešti v kajaku na vodě, je pro "nešpaněla" stejně skoro nemožné...).

Druhý den vyrážíme do vzdálenější části přehrady k zatopenému mostu. Cestu nám ulehčil odtah motorovou loďí. Na místě se sice něco chytilo, ale očekávání uplně naplněno nebylo, takže padlo rozhodnutí na návrat blíže k základně, kde jsme chytali včera. V poledne přišel silný déšť a tak trávíme oběd na základně. Po obědě ryby moc nejdou a záběry přicházejí až odpoledne. Celkem jsme chytili v šesti lidech 5 okounů 35-49 cm, 3 štiky 80-93 cm a 4 candáty 50-60 cm.  Na zpáteční cestě k základně nás chytil déšť a protivítr o rychlosti 60 km/h. Dojeli jsme sice mokří, ale naštěstí všichni.

Třetí - poslední den lovu objíždíme dopoledne místa, kde jsme byli předchozí dva dny úspěšní. Odpoledne se zvedá silný vítr, který nám téměř  znemožňuje lov a tak končíme o něco dříve. Přesto jsme zdolali 17 ryb - 5 okounů 30-48 cm, 7 candátů 50-60 cm a 5 štik 50-80 cm.
 Večer balíme a dopoledne nás čeká transfer na letiště. Cesta domů, opět přes Brusel, je až na drobné zpoždění letu v pohodě a to i včetně zavazadel. Těsně před pondělní půlnocí jsme v Praze.
 
 Za tři dny jsme zdolali celkem v šesti rybářích 43 ryb - 18 okounů, 12 štik a 13 candátů.
 
Nějaká ta čísla:
Tomáš: 4× okoun (52, 50, 49, 48 cm), 2× candát (2× 60 cm), štika 90 cm
 Martin: 4× okoun (52, 48, 48, 40 cm), candát (3× 50 cm), štika 60 cm
 Pavel: 2× okoun (45 a 35 cm), 3× candát (50, 2× 60 cm), 6× štika (96, 90, 90, 85, 81, 80 cm)
 Jirka: okoun 51 cm, 4× candát (75, 65, 60 a 50 cm), bez štiky
 Radek: okoun 35 cm, 3x štika (93, 2× 80 cm), bez candáta
 Borek: 6× okoun (48, 48, 47, 45, 41, 38 cm, candát 50 cm a štika 50 cm
 
 Největší okoun měřil 52 cm a vážil 2,625 kg a Martin touto rybou překonal nejvyšší hmotnost okouna doposud uloveného zákazníky lodge. Ovšem je nutno zmínit, že okouni byli před třením a byli plní jiker. Ten samý okoun ulovený jen o pár dní později by vážil o cca 0,5 kg méně.
 
 Borek Zajíček




2. dubna

O víkendu jsem měl volno a tak jsem v sobotu na půl dne vyrazil s rybářským kajakem na jezero. Stále je dost chladno a okouni nejsou nijak zvlášť hladoví. Chvíli jsem byl skoro hodinu bez záběru a pak jsem měl každou hodinu chytání tak 3-5 okounů mezi 35-45 cm. Spíš je to o dráždění jednotlivých velkých ryb než o chytání množství okounů z hejna, jak to bývá od května do října.
Stejně jako minulý týden jsem si i dnes chytil okouna, který atakoval délku 55 cm a protože byl před vytřením plnej jiker, možná vážil přes 3 kg (viz foto).
Okouni už se třou a jakmile bude po tření, začnou žrát. Myslím, že za týden začne pořádná chytačka.

Joseba


Říjen v Baskicku

V prvním říjnovém týdnu se počasí ustálilo a to je přesně to, co mají okouni rádi. Každé ráno je nad jezerem mlha a teplota okolo 5°C. Přes poledne se obvykle mlha rozplyne a odpoledne svítí slunce.
Okouni žerou nejvíc ráno mezi 8.00-10.00 a pak zas večer od čtyř do sedmi. Přes den chytáme většinou candáty, občas se splete nějaká ta štika a jak je vidět na fotce, tak se při chytání na jigy u dna občas chytí i parma. Ta na obrázku je druh Barbus comiza, který žije jen na Pyrenejském poloostrově. Největší okoun víkendu 10-11 října měřil 51 cm a byl uloven pod lávkou, která vede přes zátoku (viz foto).

Jairo


9.-11. září 2015

Víkendová testovací výprava do Baskicka začala skvěle: v sedm večer jsme měli Radek, Tomáš a já sraz na pražském letišti a před jedenáctou večerní už jsme zasedli v apartmánku k parádní baskické večeři – saláty, sušené šunky, chorizo, sýry a, jak také jinak, láhev místního vína z oblasti Rioja, které se sklízí hned za kopcem.
Z rybářského hlediska jsme měli smůlu na počasí – první den se ochladilo a každou noc přecházela fronta, takže tlak skákal nahoru a dolů, což okouni zrovna moc v lásce nemají. Ale celkově jsme si ten víkend v Baskicku skvěle užili. Místní rybářský průvodce a správci revíru (Joseba, Jairro, Xavier) se o nás výborně starali. Tomáš a Radek seděli v rybářském kajaku poprvé a počáteční nedůvěru překonali asi tak po 5 vteřinách – jakmile odrazili od břehu, hned začali rejdit po jezerní hladině jak brouci vírníci. Chvílemi jsem na Tomášově tváři zahlédl výraz, který mívají děti na italském autodromu.

První den jsme zachytali asi nejvíc ryb a největší. V následujících dnech se možná vlivem rychlých změn počasí chytalo okounů méně a už se nepovedl žádný z kategorie XXL.
Nejúspěšnější nástrahou byly 5-8 cm dlouhé těžké plandavky, resp. pilkiny a velké marmyšky (děkuji Zdeňkovi do Litoměřic) o hmotnosti 30-80 g. Okouni i candáti je často brali, když nástraha dopadla na dno. Ale zachytali jsme i na gumy a wobblery. Jediná nástraha, která nám moc nefungovala, byla rotačka. Ale na druhou stranu musím uznat, že jsme rotačkám ani nedopřáli moc času.

Po stránce rybářské, krajinářské, kulinářské i společenské to byl podařený víkend a v pondělí ráno, když jsme odjížděli na letiště, tak se nám domů vážně nechtělo...

Zde jsou naše výsledky:

Pátek 9. září
Vstáváme ráno v sedm a v půl osmé už jsme u jezera, kde se v místním rybářské klubovně servíruje snídaně. Nad jezerem je mlha, teplota 8°C. Před polednem mlha mizí, svítí slunce a teplota vesele šplhá až na 24°C. Celý den mírný vítr, večer bezvětří. Tenhle denní průběh počasí je pro září a říjen prý obvyklý.

Radek – 2x okoun 20-25 cm, 2x candát 30-40 cm, 3x štika 50-80 cm
Tomáš – 3x okoun 20-30 cm, 2x candát 20-30 cm, 1x štika 60 cm
Zdeněk – 4x okoun 48 cm, 25 cm, 20 cm a 15 cm, 2x candát 25 a 35 cm, 2x štika 50 a 98 cm

Sobota 10. září
Změnilo se počasí. V noci bylo zataženo, ráno je sice řídká mlha, le rychle se rozpadá. Teplota mezi 10-20°C. Přes den mírný vítr, večer úplné bezvětří. Dopoledne jsme chytali až u lávky pro pěší na druhém konci jezera – jeli jsme tam na kajacích asi 35 minut, zpátky jsme se masňácky nechali odtáhnout motorovou lodí.

Radek – 3x okoun 20-25 cm, 3x candát 20-50 cm, 2x štika 50 a 93 cm
Tomáš – 3x okoun 20-30 cm, 3x candát 20-40 cm, 2x štika 45 a 68 cm
Zdeněk – 3x okoun 20-39 cm, 2x candát 25 a 50 cm, 2x štika 45 a 70 cm

Neděle 11. září
V noci trochu pršelo. Zatáhlo se a ráno nebyla mlha.
Celý den bylo střídavě oblačno - polojasno, chvílemi zataženo, pak zase jasno. Okolo poledne foukal silný vítr, ale rybařit se okolo ostrovů dalo v pohodě. Večer se zase vítr utišil, vyjasnilo se - pohoda...
Teplota přes den 10-17°C.
Zatímco první dva dny jsem chytal v tričku, košili a v trenýrkách nebo jen v lehkých kalhotech, dnes odpoledne jsem na sebe natáhnul i nepromokavé kalhoty a vzal jsem si větrovku.
Poznámka pro příště: láhev vína je lepší dopít po večeři než po obědě - když sytý a mírně ovíněný rybář usíná v kajaku, mohl by z něj vypadnout...

Radek – 4x okoun 20-40 cm, 4x candát 50-70 cm, 2x štika 30 a 55 cm
Tomáš – 5x okoun 15-35 cm, 3x candát 20-40 cm, 3x štika 60-70 cm
Zdeněk – 3x okoun 15-20 cm, 2x candát 20 a 35 cm a štika 40 cm (chytal jen dopoledne).



Srpen – okouní jezero jak má být

Škoda, že takovéto podmínky nemáme v čechách…. Teď jsem měl možnost navštívit domácí jezero mého španělnského kamaráda Joseby. Na tomhle jezeře jsem zažil naprosto neuvěřitelnou chytačku, jak po stránce množství a velikosti lovených ryb tak po stránce stylu lovu a těžko popsatelné krásy tohoto jezera. Na jezeře se smí lovit pouze z rybářských kajaků a certifikovaných malých plavidel bez motoru. Místňáci si dost zakládají na zachování kvalit tohoto jezera, žádné masaření známé z jiných lokalit ve španělsku. Časté kontroly registrací lodí a povolenek a instruktáže o chování k rybám a ošetření před puštěním… tomu říkám správný přístup!

Na tomto jezeře najdete všemožné typy fleků, dominují ale stromy a zatopené domy v různých hloubkách od 1 do 20 metrů.
Asi nejlepší montáží pro mě byl texas rig, hlavně proto, že se dá snadno měnit chytlavost montáže, stačí mít připravené nástrahy na streamerových háčcích a na offsetových.
První den jsme tak objížděli jezero a já nevěřil vlastním očím, na echolotu se rýsovaly opravdu zajímavé fleky, stromy různých velikostí, pláže s rozesetými kameny, skalnaté hrany, zatopené vesnice… prostě ráj pro dravé ryby.

Taková běžná velikost okouna je cca 40 cm a jsou jich tam davy.

Nej ryba prvního dne měřila 48 cm do véčka ocasní ploutve, tedy těsně nad 50 cm měřeno po našem - takové XLko tohoto jezera. Josebův rekord je ale 54 cm...
Lov velkých okounů v zatopených lesích z kajaku je úplná bomba, sílu mají enormní a leckdy se povede i slušná štika.

V dalších dnech jsem zažil naprosto neuvěřitelnou rybařinu, a to dle místňáků to ještě úplně nebralo.
V nejlepší den jsem těch XL okounů okolo 50 cm měl čtyři nebo pět. Plus sem tam candát nebo štika. Věřím, že až se sem příště vrátím, tak pár dnů strávím i hledáním velkých candátů, také tu jsou k mání.

Jan Liska
www.kayakfishing.cz