Madagaskar - Terres Rouges - Reportáže

Madagaskar
5.-14. listopadu

Druhá letošní skupina rybářů byla jiná než ty ostatní – všichni byli na Madagaskaru rybařit prvně a celkově s rybařením v tropech nikdo z nich neměl velké zkušenosti. Někdy s nimi rybaření bylo trochu o nervy, ale sranda byla, to zase ano! Ale hezky po pořádku…
Byli jsme s Petrem na ostrově Nosy Be již několik dní, když za námi ve středu 5.11. přiletěli naši plzeňácí: Ruda a Pavel. Během přistání na letišti v Nosy Be se zrovna zatáhlo a proto jim v těch džískách a párkách nebylo ani moc teplo. A pak se vyjasnilo, teplota vyskočila na standardních 30°C, což způsobilo rychlou proměnu podzimního Evropana v bělocha na dovolené – triko, kraťasy a sandály si rychle našly cestu z kufru.
Večer se jdeme projít na pláž, kde místní krasavice, masérky, prodejci vanilky, koření, triček a dalších suvenýrů neomylně poznávají nově přibyvší finance a vrhají se na Rudu s Pavlem, zatímco mne s Petrem si vůbec nevšímají. Trochu nás to uráží, ale za to si můžeme v klidu užívat západ slunce nad mořem.
Po vydatné večeři ve střešní restauraci, kdy nás dvoulitrové porce polévek trochu zaskočily, jdu spát a ztrácím tak kontrolu nad dalšími událostmi. A že se děly asi věci! Petr si chce dát šláftruňk, ale včas odhalil lest nachystanou místní pizzerií, která mu namísto míchaného drinku pod heslem Margarita chtěla nacpat pizzu.
Motorkář Pavel se po večeři pro změnu zatoužil projet tuktukem. Když mu vletěl vítr do vlasů, tak omládl a dostal chuť na rum. Spolu s Rudou vyrazili do noci a po ochutnávce rumu v prvním baru, je ovládla touha poznat všechny rumy ostrova. Když řidič tuktuku obdržel povel: “Jeď, chci najít nejlepší rum ostrova“, ucítil vůni peněz, naplnil nádrž dvěma litry benzínu a vyrazil do noci. Vrátili se ve tři ráno. Nádrž tuktuku byla prázdná, láhev rumu poloplná a Pavel se snažil od řidiče jeho vozidlo koupit. Naštěstí cestou na pokoj ztratil klíče od sejfu, takže se nedostal k zásobám tvrdé měny, aby koupi tuktuku dotáhl do konce. Zarmoucen skutečností, že tříkolový trhač asfaltu zůstane na Madagaskaru, usedl do zahradního lehátka na terase před pokojem a láhev rumu dopil. A tak jsem ho zcela mimo čas i prostor ráno za rozbřesku nalezl.

No, neměl to chlapec lehké, když jsme o dvě hodiny později nastupovali do mikrobusu a vyráželi vstříc novým zážitkům. Tvářil se, že by raději zalezl pár metrů pod zem a vylezl po konci čtvrtohor. Jenže program výpravy je neúprosný a tak jsme z mikrobusu přestoupili na obytnou loď, dali si snídani, sestavili udice a po deváté ranní už jsme nahazovali do hejn rybek, která pro nás kapitán zkušeně vyhledával. Skoro u každého hejnka rybek jsme měli záběr nebo výjezd kranase nebo jiné ryby, ale dopoledne jsme ulovili jen 80-centimetrového kranase obrovského, o pět centimetrů menšího kranase modroploutvého a šedesáticentimetrového chňapala bohar (red snapper).
Spadlo nám pár dalších ryb, mezi kterými byly kromě kranasů i makrely a jehlice.
Po obědě (těstoviny se zeleninou a olivami) se osvěžujme koupelí u pláže ostrova Iranja a pak dál projíždíme kolem mělčin a nahazujeme do hejn rybek případně do míst, kde se pár metrů pod hladinou rýsují porosty korálů. Občas přichází záběr nebo sledovačka, ale ryby jsou nějak opatrné a většinu záběrů nejde ani seknout nebo končí setřepáním ryby během zdolávání. Do večera nám na kontě přibývají jen dva kranasi modroploutví 65-70 cm a jeden o něco menší kranas obrovský.
Před pátou odpolední opouštíme pás mělčin, který se táhne asi 20 km od pobřeží Madagaskaru a míříme do zátoky, kde už nás na kotvišti čeká naše obytná loď.
Spolu s námi kotví v zátoce dvě plachetnice-katamarány a jedna loď s potápeči. Hladinu zátoky křižuje několik pirog a brzy zapadající slunce vystřídá měsíc v úplňku, který se krásně zrcadlí na klidné hladině zátoky. Techno ze sousedního katamaránu po setmění umlká a dává prostor cikádám, ševelení vln a volání lelků, které se k nám snáší z okolních lesů. Pavel ani nikdo jiný dnes večer na rumíček nemá chuť. Takže dobrou noc…
Dnes jsme několikrát viděli vyskočit lovícího plachetníka, pozorovali jsme i pár mořských želv a u jednoho z hejn rybek lovila plankton nebo potěr trojice metrových mant, která zběsile křižovala pod hladinou (hezké divadlo).

Pavel – jen kocovina
Ruda – 1x kranas modroploutvý-bluefin 68 cm
Petr – 1x kranas modrouploutvý-bluefin 70 cm a 1x chňapal red snapper 65 cm
Zdeněk - 1x kranas modrouploutvý-bluefin 80 cm a 2x kranas obrovský-GT 65 cm a 75 cm a spadlá makrela, jehlice a velký kranas

Pátek
7.11.2025
Před 108 lety výstřely z Aurory zahájily v části planety novou éru. Tady však peripetie severní polokoule nikoho nezajímají a vše, co Madagaskaru lidé ze severu přinesli, bylo spíše k horšímu.
Ještě není ani pět ráno, když se postupně scházíme na lodní zádi a pozorujeme dění na hladině zátoky. Z domorodé osady se ozývá kokrhání kohoutů, několik pirog se s rybáři vydává na oceán a loď s potápěči už zdvihá kotvy. Hladina přílivu je na maximu a když se o půl hodiny později láme do odlivu, valí se kolem nás proud jak velká řeka.
Po snídani míříme na oceán s tím, že chceme přes poledne jigovat, protože bude odliv a lze očekávat, že aktivita ryb u hladiny bude malá. Asi kilometr od ústí zátoky do moře se objevují hejna rybek u hladiny. Zkoušíme u nich vláčet a prakticky u každého hejna máme jeden nebo dva výjezdy, ale daří se nám ulovit jen chňapala bohar 65 cm a dva kranase modroploutvé 65-70 cm. Záběry makrel a GT se nám bohužel nedaří proměnit. Pavel s Rudou už se sice zberchali ze včerejší kocovinky, ale jak už to u méně zkušených rybářů bývá, činí jim na lodi problémy koordinace pohybů, náhozy jsou krátké a záseky přicházejí pozdě… Snad to po 2-3 dnech tréninku bude lepší.
Kolem 11.00 hodiny přijíždíme do pásu mělčin, kde dno klesá z desetimetrové hloubky až do cca 90 metrů. Echolot ukazuje ryby na hloubkách 45-60 cm a zde zkoušíme jigovat. Pro některé z nás je to premiéra vertikální přívlače a i ti s určitou zkušeností se postupně musí dostat do formy.
Během první hodiny jigování končí na palubě 40-centimetrová cejnovka, o něco větší kranas modroploutvý, půlmetrový kanic. Když vjíždíme do hejna barakud, tak taháme naráz každý barakudu, ale na palubě končí jen jedna délky 70 cm, z druhé vytahujeme jen hlavu a ze třetí překouslý návazec. Zatímco my jigujeme, lodník Evariste vláčí a na hladinový popp ulovil metrovou makrelu Solandrovu-wahoo.
Během přípravy oběda si od nás kapitán půjčuje jeden z jigovacích prutů a během chvilky chytá dvě půlmetrové cejnovky, čímž nás trochu deklasuje. Utěšujeme se, že jen využívá výhody domácího prostředí.
Po obědě ještě asi půl hodinu věnujeme vertikální přívlači. Petr boduje parádním kanicem uťatým délky 85 cm. Od dvou do pěti odpoledne vláčíme kolem mělčin a hejn rybek. Ale daří se jen jeden kranas obrovský-GT 85 cm a chňapal velký 75 cm. Ostatní ryby padají nebo se je ani nedaří zaseknout.
Krátce po páté přijíždíme do zátoky u osady místních rybářů východně od ostrova Valia. Kotvíme na hloubce 4 metry, kolem jen porosty mangrovů a pobřežní vrchovina přeměněná na pastviny. Domorodci se o nás nikterak nestarají, nemají tendenci cokoli směňovat. Prostě nás ignorují a starají se o své. Jak vidno, ještě je turistický ruch nestačil nijak zkazit. Vracíme se na obytnou loď, koupeme se, doplňujeme tekutiny v podobě THB (Three Horses Beer, tedy neplést s THC…) a před sedmou večerní jsou na stole plátky smaženého wahoo, rýže, zeleninový salát a krabi v kreolské omáčce. Když si po večeři sedám na horní palubě a degustuji jednu z lahví rumu, jsem zde už sám a teprve po chvíli přichází Petr. Pavel s Rudou usnuli hned po večeři a to ještě nebylo ani osm hodin! Ti mladí dnes nic nevydrží…
Nad obzor pomalu vychází měsíc, kolem světel se shromažďují létající mravenci a od břehu se k nám nese volání lelků. Ještě není ani devět večer, když je na palubě tma a z kajut se ozývá rytmické oddychování občas přerušené spokojeným zachrápáním.

Pavel – 0, jen záběry na přívlač a ukousnutý jig
Ruda – 2x kranas modroploutvý-bluefin 65 a 70 cm
Petr – na přívlač jen 2 ryby spadly, na jig 1x kanic uťatý 85 cm a 1x hlava z barakudy, zbytek si odnesl asi žralok
Zdeněk – 1x kranas obrovský-GT 85 cm a 1x chňapal velký 75 cm na modrobílý jerk 15 cm a 1x chňapal velký 65 cm na popp 15 cm. Na jig: 1x cejnovka 45 cm, 1x kranas modroploutvý 50 cm, 1x kanic pardálí (coral trout) 50 cm a 1x barakuda 70 cm.

Sobota
8.11.2025
Někteří z nás usnuli včera večer již po osmé a tak není divu, že se na zádi scházíme následující den u ranní kávy již před pátou, když stále ještě trochu prší. Mezi třetí a čtvrtou ranní lilo jak z konve, obloha nad mořem má stále barvu olova a nad pevninou se klene duha. Je vrcholný příliv a za lodní zádí občas zaloví malí kranasi. Ve vesnici na břehu vládne čilý ruch, pirogy vyplouvají na moře, zebu míří na pastvu.
Po snídani se naloďujeme na rybářskou loď, hladina moře je jak zrcadlo. Nejprve míříme ke korálovým útesům u ostrova. Nikde nejsou vidět hejna rybek a po půl hodině usilovné přívlače kolem korálových útesů jsme bez záběru. Ještě včera a předevčírem byla všude u hladiny vidět hejna banánových rybek nebo modrých chňapálků a dnes nic.
Opouštíme tedy pobřežní vody a míříme na oceán k pásu mělčin, které se táhnou asi 20 km od pobřeží. Cestou jsme několikrát narazili na hejna rybek (žluté banánové rybky nebo modří chňapálci). Zkoušíme kolem nich vláčet, ale záběrů či spíše sledovaček je velmi málo. Až u třetího hejna se nám podařilo ulovit pěkně tlusťoučkého chňapala bohar (red snapper) délky 73 cm, kterého sledovalo dalších několik chňapalů a kranas. U dalšího hejna byl záběr barakudy cca 120 cm, ale nepodařilo se ji zaseknout.
Pavlovi začalo stávkovat rameno a tak mu nahazuje lodník Evariste – společně tak ulovili kranase obrovského 74 cm a modroploutvého 50 cm. Nevíme, zda tyto úlovky počítat, jeli k jejich dosažení užito téměř otrocké práce…
Když je v 11.00 hladina vody na minimu, začínáme jigovat. Prochytáváme hrany hloubek 40-80 m a prakticky na každý drift je nějaký záběr nebo zdolaná ryba, ale žádná jatka to nejsou. Postupně zdoláváme několik kaniců měsíčních 35-45 cm, kranase modroploutvého 45 cm, šedesáticentimetrové bonito, kranase žlutoskvrnného 85 cm a kranase obrovského-GT 80 cm.
Ve 13.00 obědváme, ale i mezi obědem a kávičkou jigujeme. Nicméně po obědě už jsme neulovili ani šupinu (a to je doba nadcházejícího přílivu)! Po druhé odpolední se přesouváme na mělčiny a opět vláčíme kolem korálů a hejn rybek. Zejména na poppy máme řadu výjezdů a záběrů od kranasů a makrel, ale ani jednu rybu se nepodařilo zaseknout. Přitom podmínky jsou v podstatě ideální – nadcházející příliv, čerstvý větřík od severu, malé vlny. Bylo to docela frustrující a tak jsme po třetí hodině zaveleli k návratu k pobřeží, resp na kotviště u ostrova, kde už nás čeká obytná loď.
Jsme tam před pátou a jedeme se zodiacem podívat na ostrov, kde se nacházejí pozůstatky bývalé věznice, kterou malgašské úřady před asi 30 lety uzavřely pro nehumánní podmínky. Jó, Motýlek by mohl vyprávět… Po návratu na obytnou loď se objevují domorodci na piroze – asi třicetiletá žena se dvěma dětmi. Dáváme jim prázdné plastové lahve a několik bonbónů. Žena se ptá, zda nechceme na palubu přivézt nějaká mladá děvčata. Zdvořile odmítáme – lidská bída má mnoho podob.
Večer si vychutnáváme na horní palubě u pivka. Čerstvý větřík je osvěžující a THB (Three Horses Beer) také. V sedm servíruje kuchař grilované langustini, resp. obří krevety se zeleninou, carpaccio z bonita a pár špízů ze zebu. Na jižním obzoru se blýská a evidentně se k nám blíží bouřka… Když si čistím zuby, moře krásně světélkuje.

Pavel – 1x kranas obrovský-GT 74 cm, 1x kranas modroploutvý-bluefin 50 cm na modrý wobbler-makrela, který chodí v hloubce cca 3 m a je nahazován lodníkem.
Ruda – 1x kanic měsíční 40 cm na jig
Petr – na přívlač nic, na jig 1x kanic měsíční 40 cm, 1x bonito 65 cm a 1x kranas modroploutvý 45 cm
Zdeněk – 1x chňapal bohar 73 cm na modrobílý jerk, na popp tři ryby spadly a na jig 1x kranas žlutoskvrnný 85 cm

Neděle
9.11.2025
Stejně jako včera se budíme už před pátou a postupně se scházíme s hrnkem kávy na lodní zádi. A stejně jako včera, přišel i dnes nad ránem déšť, který ustal až za rozbřesku. Je bezvětří, hladina jako zrcadlo a v čisté vodě pozorujeme hejnko netopýrníků, kteří čekají, zda z lodě nespadne něco k snědku. V šest ráno vrcholí příliv a po poledni nás čeká minimální hladina za odlivu.
Prochytáváme nejprve skalnaté pobřeží ostrova a následně mělčiny mezi útesem a ostrovem. Protože chlapi mají potíže s nahazováním, nahazuji jen do prostoru před lodí a nechávám jim k prochytání zajímavější místa po stranách lodě, tedy kolem břehu a na hraně korálového útesu. Ale i tak se jim daří zdolat jen jehlice 50-95 cm a půlmetrovou zubatici. Když zabere kranas nebo větší ryba, tak ji obvykle neseknou nebo jim hned spadne. Je to dost frustrující, ale alespoň jim dnes už nemusí nahazovat lodník a konečně si pár ryb opravdu chytli sami. U vysokého sopečného ostrova konečně narážíme na větší ryby. Zdolávám kranase obrovského-GT 85 cm a další dva mi padají. Lodníkovi dvakrát zaútočilo na jerk wahoo, ale nepodařilo se ho zaseknout. Petr zdolává na jerk hezkou barakudu délky 115 cm. Zkoušíme vláčet i kolem mělčiny, kde se za odlivu vytváří válcová vlna, ale ryby zde najeté tentokrát nejsou. Nemáme tu ani záběr a rovněž místní rybáři, kteří zde kotví na několika pirogách, zřejmě spí nebo čekají, až se začne něco dít.
Protože chlapi jsou po třech dnech chytání unavení a nastává odliv, měníme taktiku a jedeme trolovat na rozhraní zátoky a oceánu, resp. do míst, kde se mísí čistá oceánská voda s kalnější vodou ze zátoky. Mysleli jsme, že cestou ulovíme nějaká nástražní bonita, ale ouha, žádná hejna rybek, natož bonit dnes nejsou vidět.
Nastražujeme tedy dvě bříška z bonita, která lodník připravil už včera, jeden wobbler a dvě hladinová dráždidla-chobotnice. Po chvilce máme záběr nevelké barakudy na hladinové dráždidlo, ale ryba padá dříve, než stačíme doběhnout k prutu. Asi o hodinu později přichází záběr na wobbler a Pavel se s rozvahou investora a tempem lenochoda vydává k prutu, aby pěkně v klidu zdolal wahoo (makrela Solandrova) 111 cm. Po hodince přichází záběr opět na hladinovou nástrahu, opět je to asi metrové wahoo, ale ačkoli Ruda vypálil k prutu jako blesk, ryba po pár vteřinách zdolávání padá.
Pak si dáváme oběd, kávičku, ale tím veškerá aktivita na palubě končí, další záběr nepřichází. Je odliv, hladina oceánu klidná, nikde žádná hejna rybek, nikde ptáci, kteří by signalizovali přítomnost hejn ryb. Protože nám zbývá více než hodina rychlé jízdy na kotviště v zátoce baobabů, rozhodujeme se, že pojedeme směrem do zátoky, a když narazíme na hejno rybek nebo nějaké pěkné místo, zkusíme chvíli vláčet. Cestou jsme měli jeden útes, který vystupuje asi pět metrů pod hladinu a narazili jsme na jedno hejno 20-centimetrových sardinek, ale kromě jedné podseklé sardinky jsme žádný úspěch nezaznamenali. Ale u hejna sardinek jsme pod hladinou pozorovali obrovskou, snad čtyřmetrovou mantu, která lovila, resp. filtrovala vodu kolem hejna.
Do zátoky baobabů přijíždíme před čtvrtou odpolední a máme dost času prochytat zajímavá místa kolem korálových ostrovů. Ruda s Pavlem jsou zde díky laxnímu přístupu a krátkým náhozům v podstatě bez šance. Daří se mi zde během hodiny chytání ulovit dva kranasy obrovské-GT délky 60-70 cm a o něco menšího kranase papuánského, který popp doslova ukradl před tlamou více než metrovému GT. Škoda. Petr přidává také jednoho kranase papuánského 60 cm a lodník jedno stejně velké GT.
Nad ostrovy poletují pokřikující černí papoušci se žlutým lemováním kolem oka, na baobabech jsou čerstvé zelené lístky, v zátoce kotví dvě malé jachty z JAR a vrcholící příliv vytváří kolem pobřeží silné proudy.
Je krásný večer, ale chlapi jsou unavení a nechce se jim ani koupat ani podniknout výpravu na břeh. A tak zůstáváme na lodi, já se chvíli chladím při plavání kolem obytné lodě a pak se přesouváme na horní palubu, kde pozorujeme západ slunce, žvatlající papoušky a pomalu temnící horizont ze kterého se stále častěji ozývá volání lelků. Večeříme v 19.00 a když ve 20.30 dopíjím třetího cubíčka (rum s colou), tak už je kolem úplné ticho a všichni spí.

Pavel – na přívlač 1x zubatice 50 cm, na trolling 1x makrela Solandrova-wahoo 111 cm
Ruda – na přívlač 2x jehlice 90 cm a 95 cm a několik podělaných záběrů a spadlo mu wahoo na trolling
Petr – na přívlač 1x jehlice 50 cm, 1x sardinka 20 cm, 1x kranas papuánský 55 cm a 1x barakuda 115 cm.
Zdeněk – na přívlač (popp 15 a 16 cm) 3x kranas obrovský-GT 60 cm, 75 cm a 80 cm, 1x kranas papuánský 60 cm

Pondělí
10.11.2025
Celý den jasno, slunečno, mírný vítr od severozápadu odpoledne trochu zesílil a večer zase ustal. Po setmění se kolem nás přehnala bouřka, ale spadlo jen pár kapek. Teplota se přes den drží na cca 30°C, večer a ráno je příjemných 25°C.
Dnes zůstáváme na kotvišti v zátoce baobabů. Měsíc je v první čtvrti po úplňku, v 6.00 maximální příliv a ve 12.30 odliv.
Ráno za přílivu vláčíme kolem skal a skalnatých ostrůvků, ale máme jen záběry od jehlic a kranasů papuánských 55-65 cm. Na vrcholcích stromů pokřikují černí papoušci a je téměř bezvětří. Krásné ráno. Pak jedeme na druhou stranu zátoky k vápencovým ostrůvkům na chňapaly (místní cubery) Lutjanus argentimaculatus, kteří obvykle berou za odlivu. Ale i dnes jsme je chvíli po vrcholném přílivu vydráždili k útokům. Při první driftu nám za nástrahami jede i pět chňapalů najednou. Hned na prvním místě, na hraně korálového útesu máme po pár náhozech výjezdy a záběry od těchto chňapalů a od půlmetrových kranasů. Ulovili jsme ryby délky 50-55 cm a v některých chvílích nám za pomalu taženými jerky jede i pět chňapalů najednou. Viděli jsme ve vodě i větší kolem 65-70 cm, ale nechytli jsme nic nad 55 cm. Objeli jsme korálovou mělčinu, která lemuje sopečný ostrov a při druhém průjezdu nad místem, kde byli chňapali, už jsme chytli jen půlmetrové kranasy-GT a spadl nám jeden pěkný kranas kolem 80 cm. Hosté už se trochu rozpohybovali a vylepšili náhozy, ale prezentace nástrahy jim stále nic neříká a zdolávání ryb je tak trochu parodie. Snad se to ještě zlepší. Bohužel Pavla chytla záda a je na něm vidět, že každý nához i pouhé navíjení šňůry je pro něj utrpením. Natož zdolávání ryb. Jak sám řekl: „Chytat ryby a zároveň doufat, že mi nic nezabere, aby mne nebolela záda, je fakt blbost“.
Po hodině chytání už to i malé kranasy a chňapaly přestává bavit a se záběry je utrum. Posouváme se k sousedním útesům, kde chytáme ještě pár kranasů papuánských kolem 60 cm. Protože se blíží odliv a na zajímavá loviště vhodná pro vertikální přívlač to máme skoro hodinu jízdy, ukončujeme přívlač kolem útesů a vyrážíme na oceán, resp na dropp-off.
Cestou jsme málem narazili do sedmimetrového žraloka velrybího, který se povaloval pod hladinou na mělčině, kde bylo asi 12 m vody. Chvíli ho fotíme, ale pak ho to přestává bavit a pomalu odplouvá.
Mezi 11.00-13.30 jigujeme na hraně hloubek 45-80 m. Záběry přicházejí postupně – nejprve pár chňapalů velkých 60-84 cm, pak půlmetrové cejnovky (dorada) a pak je to mazec: malí kanici měsíční, velký kanic sedlatý 84 cm, Petrovo parádní GT 104 cm, bonita 55-65 cm, kranas obrovský-GT 72 cm, kranas velkooký 68 cm, kanici pardálí (coral trout) 48-52 cm, tuňák jednobarvý-dogtooth 83 cm… No, prostě mazec, spousta druhů ryb na jigy 120-200 g na hloubkách 45-80 m. A samozřejmě i jeden utržený a jeden ukousnutý jig (asi makrela nebo tuňák dogtooth).
V 15.00 (to už se zvedá příliv) se vracíme zpátky do zátoky baobabů. Necelou hodinku zkoušíme vláčet kolem skal a útesů, ale jen Pavel ulovil 70-centimetrovou barakudu a jinak nic.
Ale je krásný večer, popoušci na nás pokřikují z baobabů a okolních stromů a večerní větřík trochu ochlazuje vyhřátá závětří mezi ostrovy. V 17.00 se vracíme na obytnou loď a malým zodiacem se jedem podívat na pláž. Děda, který zde žil v chatrči a kterému jsme před dvěma lety pomáhali natáhnout plastovou fólii na střechu, už se odstěhoval, starší černoška (no, ona bude možná mladší než já, ale…) zde má dvě malé děti. Rozdáváme bonbóny a lízátka a jdeme se podívat na lemury. Stejně jako loni jsme našli párek lemurů sifaka, kteří nás nechali přijít na pár metrů.
Pak přejíždíme do sousední zátoky, kde je napůl dostavěný bungalov, resp. chatrč – má betonovou podezdívku, konstrukci z větví a střechu a stěny z palmových listů. Žádní lidé zde nejsou, jen na břehu se trojice rybářů na plachetnici-piroze chystá k večernímu rybaření. Po stromech na břehu poskakují dvě sifaky a na baobabu leze čtveřice jiného druhu lemurů hnědé barvy.
Vykoupali jsme se na pláži a za šera se přesouváme zpět na loď. Než si stačíme dát sprchu a na horní palubě pivko, je na stole večeře. Carpaccio z tuňáka jednobarvého-dogtooth je skvělé, cejnovka na grilu výtečná a na zapečené brambory už nemáme sílu… Ještě před devátou večerní, než dorazila přeháňka, je na lodi tma a všichni spí…

Pavel – 1x barakuda 70 cm na jerk, na masíčko 2x cejnovka 50-60 cm
Ruda – 2x kranas obrovský-GT 60 cm na jerk
Petr – 1x kranas papuánský 55 cm a 2x chňapal (Lutjanus argentimaculatus) 50 cm (oba na jerk). Na jig 1x kranas obrovský-GT 104 cm, 1x kanic sedlatý 84 cm, 2x chňapal velký 50 cm a 2x kanic měsíční 35 cm, 1x cejnovka 55 cm
Zdeněk – na přívlač (jerk 14-20 cm) 2x kranas obrovský-GT 50 cm, 2x kranas papuánský 55 cm, 1x jehlice 95 cm. Na jig 1x tuňák jednobarvý 83 cm, 1x kranas obrovský-GT 72 cm, 1x kranas velkooký 68 cm, 2x chňapal velký 62 cm a 85 cm, 2x kanic pardálí (coral trout) 48 a 52 cm, 2x cejnovka 45-55 cm, 1x bonito 60 cm, 1x chňapal růžový 25 cm


Úterý
11.11.2025
Ráno je po noční přeháňce a vzduch je hezky svěží. V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky. Papoušci už posedávají na vrcholcích baobabů a pokřikují přes zátoku. Dopoledne bylo zataženo, odpoledne jasno a teplota se vyšplhala z ranních 25°C na poctivých 32°C. Ale na moři pofukoval mírný vánek, takže se to dalo přežít.
Příliv vrcholil v 8.30 ráno a tak jsme se celkem poctivě věnovali přívlači kolem skal a ostrovů, ale kromě jednoho záběru jehlice a pár výjezdů kranasů jsme však ráno nic neulovili. Přesunuli jsme se tedy na jižní okraj zátoky k vápencovým skalám, kde jsme včera zachytali chňapaly (L.argentimaculatus). Hned na první drift kolem skal ulovil Petr jednoho půlmetrového chňapala, mně spadl jeden kranas a dvakrát vyjel k nástraze velký chňapal bohar kolem 70 cm, ale to bylo vše. Zkusili jsme ještě jeden drift, kdy jsem přidal dalšího půlmetrového chňapala, ale tím to skončilo. Po deváté vyrážíme směrem k severu, protože dnes se začínáme vracet. Cestou máme dva zajímavé korálové útesy, ale nic se tam neděje, ani záběr. To už začíná odliv.
Volíme tedy přesun směrem k večernímu kotvišti do míst, kde jsou dobrá loviště na vertikální přívlač na hranách 45-70 cm a kde se zpravidla při ústí velké zátoky zdržují i plachetníci. Po hodině rychlé jízdy už jsme skoro na lovišti, když se objevují u hladiny hejna rybek a kousek od nás nahánějí ryby velcí delfíni. Kapitán zastavuje a zkoušíme kolem hejn vláčet. Hned u prvního hejna padá Pavlovi, který chytá na automat (nahazuje mu lodník Evaiste) pěkná makrela. Pak Petr zdolává kranase obrovského-GT délky 85 cm a u dalšího hejna mi na popp zabral nádherný kranas kolem 120 cm, ale než jsem stačil pořádně zaseknout, nástrahu vyplivnul. V čisté vodě pod lodí jsem tu nádhernou rybu viděl v celé její kráse. O tento úlovek mne připravila moje vlastní nešikovnost. Málem jsem prut i navijákem vzteky mrštil do moře. Asi čtvrt hodiny vydýchávám svoji chybu, resp. souhru okolností a uvažuji, co by bylo kdyby. Jenže, kdyby byly v prdeli ryby… U dalšího hejna jsem byl pro změnu příliš rychlý a tam jsem zasekl moc brzy a pěknému kranasovi tak odtrhl popp od huby. To už jsem si nahlas nadával do pitomců, kapitán se smál a já uvažoval, zda neprodat rybařinu a nezačít raději s filatelií…
Pak chvilku jigujeme, ale je zde příliš silný proud a ani na 60 metrech se nejsme schopni dostat na dno. Ulovili jsme pár minikaniců a dvaceticentimetrového chňapala růžového. Během jiggingu jsme viděli velrybu, ale když jsme se k ní přiblížili, tak vzala roha. Pak jsme pozorovali skupinku lovících plachetníků – dvě nebo tři ryby pluly pomalu po hladině tak, že byly vidět jejich hřbetní i ocasní ploutve, kroužily kolem hejn asi dvaceticentimetrových rybek a pak do nich náhle z hloubky zaútočili další plachetníci. Rybky létaly po hladině jako šílené, my marně nahazovali k lovícím plachetníkům a ty potvory se nerušeně ládovaly rybičkami. No prostě nádhera, úplné rybářské porno. Bylo to lepší, než plachetníka chytit!
Je čas na oběd, a tak obědváme a současně trolujeme za lodí dva wobblery a na hladině dvě povrchové nástrahy s bříšky z bonita. Oběd (zapečené brambory s mletým masem a sýrem) byl vynikající, trolling bez záběru.
Ještě jsme ani nezačali trávit oběd, když kapitán uviděl hejno tuňáků žlutoploutvých. Chvatně balíme nastražené trollingové pruty, nandaváme na přívlačové pruty malé 12-14 cm dlouhé jerky nebo wobblery Shibuki a vyrážíme za tuňáky. Jedná se o velká hejna metrových ryb, která doprovázejí rackové a rybáci. Kapitán i my děláme vše, co je v našich silách, ale jen mně se daří zaseknout a zdolat jednoho tuňáka žlutoploutvého délky 99 cm (cca 15 kg), který vzal malý modrý jerk mr.Jo délky 12 cm. Ryba šla zdolat překvapivě snadno, za 5 minut byla na palubě a už během zdolávání z ní valila krev, takže o její budoucnosti v podobě sashimi a carpaccia bylo rozhodnuto. Než jsme rybu vyfotili, hejna byla pryč a tak se přesouváme na loviště vhodná pro vertikální přívlač.
Jigujeme na hloubkách 45-80 m a zas je tu velryba. Objevuje se opakovaně pár set metrů od lodě, ale z blízka jsme ji neviděli. Odhadujeme její délku na cca 10 m, rozhodně to není žádný obr. Jednu chvílí Petr při jiggingu něco zasekl uprostřed sloupce na stometrové hloubce a vůbec s tím nehnul. Že by ta velryba???
Pak se nám vertikální přívlačí daří ulovit kranasy obrovské 70-75 cm, několik chňapalů růžových (rosy jobfish 40-75 cm), chňapala velkého, malého kranase žlutoskvrnného, malého kanice, sedmdesáticentimetrového kranase modroploutvého a šedesáticentimetrové bonito.
Petrovi nějaká obluda rozlomila 50-kilový obratlík, mně něco zubatého (asi makrela) ukouslo jig i s háčky 20 m pod hladinou, pak mi po 5 minutách souboje padá asi tuňák dogtooth (ukouslý háček), Rudovi zdolávaného 30-cetimetrového kanice něco rozcupovalo na kousky. No rozhodně nemůžeme říci, že by tu ryby nebyly nebo byly malé, ale jejich ulovení je především otázkou našich schopností.
Bohužel Pavla dnes zcela vyautovala bolest zad, takže místo něj obsluhuje pruty lodník Everest a Pavel vše sleduje z polohy v pololeže. Ruda, který je od přírody pohodář navíc je v důchodu a tak nehodlá dělat přesčasy, chytá jen na půl plynu. Proto, když se v 17.00 vracíme zpět na palubu obytné lodě, jsme všichni vyřízení – Pavel s Rudou zdravotně a jednou pro vždy, já s Petrem udření z nahazování a jigování. Zatímco Ruda s Pavlem jdou do sprchy, jedu se s Petrem ještě před západem slunce podívat na ostrov, kde žije lodníkův bratranec. Na pláži se povaluje několik výrostků a malých dětí, které laxně přijímají nabízené bonbóny a lízátka. V osadě za porostem mangrovů je několik chatrčí z větví a palmových listů, ohrada se stádečkem koz, konstrukce, kde se suší asi tucet ryb délky 20-70 cm a to je vše. Od jednoho z výrostků fasujeme láhev 1,5 l s naloženým mangem (nastrouhané mango, cibule, sůl a nechat na sluníčku pár dnů kvasit) a pak se po západu slunce přesouváme na loď.
Dávám si za šera pár temp kolem zakotvené obytné lodě, Ruda s Petrem vychutnávají pivko na horní palubě a Pavel s rovná záda v kajutě. Když se lodí rozvoní dušené steaky ze zebu se zeleninou, které doprovází carpaccio z tuňáka, scházíme se u vynikající večeře.
Pak chvíli prší, ale po hodince vítr i déšť utichá. Je krásný večer. Loď se pohupuje na mírných vlnách v zátoce, ze břehu se ozývá volání lelků, na obloze svítí Orion, dopil jsem láhev rumu a je 21.15 večer. No tak půjdu také asi spát, abych byl ráno svěží a mohl si o páté vychutnat kávu a pak možná ulovit nějakou pěknou rybu…

Pavel – 1x kranas modroploutvý 55 cm na jig
Ruda – 1x jehlice 95 cm na přívlač-jerk
Petr – na přívlač 1x kranas obrovský-GT 82 cm, 1x chňapal (Lutjanus argentimaculatus) 50 cm. Na jig 1x bonito 60 cm, 2x kranas obrovský-GT 65-70 cm. 1x rozlomený obratlík 50 kg a 1x zaháklá asi velryba – uprostřed sloupce na stometrové hloubce a ani se to nehlo…
Zdeněk – na přívlač – 1x tuňák žlutoploutvý 99 cm (15 kg, na jerk mr.Jo 12 cm), na popp 14 cm 1x chňapal (Lutjanus argentimaculatus) 50 cm a 1x bonito 60 cm. Na jig 1x kranas obrovský-GT 75 cm, 1x kranas žlutoskvrnný 30 cm, 3x chňapal růžový (rosy jobfish) 25-70 cm, 1x kanic měsíční 25 cm. 1x ukouslý jig od makrely a 1x spadlý tuňák po cca 5 minutách zdolávání.

Středa
12.11.2025
Dnes v noci nepršelo a přesto je ranní vzduch hezky svěží. V pět se scházíme na lodní zádi u kávičky, několik černoušků šmejdí v pirogách po zátoce a slunce se snaží prokousat oblačností, která nás obklopuje. Prakticky celý den bylo zataženo, teplota se držela do 30°C a silná vrstva oblačnosti ubrala slunci na intenzitě tak, že jsme se ani nemuseli mazat krémem s UV-faktorem .
Příliv vrcholil v 9.00 ráno a celé odpoledne bylo ve znamení odlivu. Ráno jsme se snažili vláčet kolem korálových porostů u ostrova, ale bez záběru. Když pak míříme na drop-off zastavuje kapitán u hejna lovících ryb (kranasi a bonita), které intenzivně masakrují hejno potěru. Nahazujeme přímo do hejna lovících ryb, ale po 15 minutách jsem na 15-centimetrový popp chytil jen jednoho kranase obrovského-GT 85 cm. Jiný záběr nepřišel. Nakonec lovící hejno opouštíme, protože ti dravci loví selektivně jen potěr a o naše nástrahy nejeví nejmenší zájem. Zastavujeme ještě u dvou hejn drobných rybek a pak u skupinky lovících tuňáků žlutoploutvých, ale zbytečně – ani záběr.
Následující tři hodiny trávíme trollingem. Na dvou prutech wobblery, na dvou našité kousky bonita na povrchové nástraze a na dvou prutech jen velké povrchové nástrahy. Záběry byly celkem tři, všechny od barakud a dvě barakudy 75 cm a 98 cm se nám podařilo dostat na palubu.
Po jedné hodině, tedy po obědě, ukončujeme trolling a zkoušíme vertikální přívlač na hloubkách 45-80 m. Dvě hodiny ani záběr! Nic, mrtvá voda. Teprve po třetí odpolední, po té, co vyhlašuji, že „kdo chytne rybu, je kokot“ zdoláváme postupně červeného kanice 43 cm, parádního kanice malabarského 72 cm a chňapala růžového 50 cm. Takže jsme nakonec kokoti všichni, protože Pavel nechytá neb ho chytla taková bolest zad, že je v podstatě paralyzován.
Krátce o čtvrté odpolední ukončujeme jigging a míříme k zátoce, kde nás čeká naše obytná loď. Cestou narážíme na velká hejna sardinek a dalších rybek, ale jen u jednoho se nám daří na popp ulovit kranase obrovského-GT délky 85 cm, jinak jsme bez záběru.
Do kotevní zátoky přijíždíme krátce před šestou večerní, tedy ještě před západem slunce a včas na to, abychom mohli od domorodců koupit dvě litrovky medu a navštívit osadu, kde dětem rozdáváme bonbóny pořizujeme pár fotografií, nakouknout do zdejší školy a za šera se přesouváme zpět na loď. Mezi tím kuchař Dan připravuje vynikající řízečky z tuňáka, kyselý salát z pórku a mrkve a nakonec hromadu špaget s krabím masem. Škoda, že nemám čtyři žaludky. Oči by jedly, ale už to není kam dávat…
Po večeři se vracíme zpět na horní palubu, kde ve společnosti místního rumu moudře diskutujeme a pozorujeme noční oblohu. Byla dnešní mizerná aktivita ryb způsobena geomagnetickou bouří nad naší planetou? Souvisí zcela neobvyklý výskyt silné polární záře s neochotou ryb vrhat se na po našich nástrahách? Kdo ví, možná…

Pavel – 1x spadla barakuda na trolling.
Ruda – 1x červený kanic 43 cm na jig, 1x barakuda 98 cm na trolling
Petr – 1x kanic malabarský 72 cm na jig a 1x barakuda 75 cm na trolling
Zdeněk – 2x kranas obrovský-GT 85 cm na popp 14 cm a 1x chňapal růžový (rosy jobfish) 50 cm na jig

Čtvrtek
13.11.2025
Jako každý den se krátce po páté scházíme na zadní palubě u ranní kávy. Je zataženo, nad mořem jsou těžké olověné mraky, ze kterých se ozývá hřmění.
V 7.00 jsme po snídani a přestupujeme z obytné lodě na rybářskou. Obloha nad mořem se trochu projasnila a my směřujeme přímo na drop-off, kde chceme jigovat. Přívlačové pruty však máme v pohotovosti s tím, že když narazíme na hejno rybek nebo lovících ryb, tak dáme pár náhozů. A skutečně, po cca 15 minutých jízdy jsme u hejna sardinek, které chvílemi doslova vaří vodu. Na třetí nához jsem zasekl jehlici délky cca 120 cm, ale spadla mi při zdolávání. O chvíli později zdolávám kranase obrovského-GT délky 82 cm. Zkoušíme vláčet ještě u dvou dalších hejn, ale tam jsme bez záběru, resp. lodník ulovil jednoho kranase modroploutvého 75 cm.
V plánu jsme měli zaměření na vertikální přívlač v období vrcholícího přílivu, tedy nejméně do 11.00 hodin, což měla být dostatečně dlouhá doba pro nachytání hromady ryb. Ale ouha – člověk míní a ryby mění. Nevíme, zda za tím byla geomagnetická bouře, která včera postihla naši planetu a vyvolala polární záři prakticky po celém světě nebo jsou ryby přežrané drobných rybek, kterých jsou všude neskutečné spousty nebo se ty potvory proti nám prostě spikly a odmítají naše luxusní nástrahy. V každém případě po dvou hodinách usilovného jiggingu jsem ulovil jednoho chňapala růžového (rosy jobfish) délky 71 cm a to bylo vše, ostatní neměli ani záběr. Bohužel Pavlovi bolest zad znemožňuje jigging a tak nás smutně pozoruje napůl ležíce ve stínu střední části paluby. Ale dnes nemusí ničeho litovat, o nic opravdu nepřišel.
Když po jedenácté kapitán vidí, jak se marně trápíme, navrhuje, že přejede k hejnu drobných rybek, které o kus dál zahlédl, abychom tam zase chvíli zkusili hladinovou přívlač (a také abychom poodjeli dál od bouřkového mraku, který se k nám nepříjemně přiblížil). Byl to dobrý nápad, hned na druhý nához zdolávám kranase modroploutvého délky 84 cm a u dalšího hejna se mi o 14-centimetrový popp doslova porvali kranasi obrovští. S tím, který souboj o popp vyhrál se následující tři minuty přetahuji, ale pak tah povoluje a já vytahuji na palubu popp s jedním háčkem úplně narovnaným. Opět se potvrzuje, že při hladinové přívlači v tropech je nutné používat háčky Owner nebo BKK, vše ostatní je zbytečné riziko. Ještě chvíli vláčíme, ale únava se dostavuje. Pavla bolí záda tak, že ani nemůže nahazovat, Ruda si otevřel pivo a kapitán vidí, že bude vhodnější nechat hosty odpočinout při trollingu.
Nastražujeme dva pruty s hladinovou nástrahou s našitým bříškem bonita, dva pruty s wobblerem a na vnější udice nastražujeme povrchová dráždidla – jedno velké na mečouna a druhé menší na plachetníky, wahoo, makrely, dorada apod. Skoro tři hodiny trollujeme, ale kromě tří 80-centimetrových barakud, které zabraly na wobblery, jsme měli jen jeden záběr od mečouna na hladinovou nástrahu a Rudovi spadla při zdolávání velká makrela. Během trollingu obědváme, čteme si a někteří pospávají. Pomalu se přesouváme směrem ke kotvišti, kde máme v 16.00 sraz s obytnou lodí.
Kolem druhé zkoušíme ještě jednou vertikální přívlač na hranách, kde hloubka klesá ze 40 do 90 m. Hodinu se trápíme s jigy hmotnosti 80-150 g, ale výsledkem je jen jeden kanic měsíční 40 cm a jeden makrelou ukouslý jig. Jinak nic, ani záběr. Skoro mi to přijde neuvěřitelné – echolot ryby ukazuje, loviště jsou dobrá, počasí příjemné, drift ideální rychlosti. Tak nevím, co těm potvorám šupinatým přelítlo přes nos. Snad ta geomagnetická bouře?
Krátce po třetí už se cítíme rybami natolik poníženi a zostuzeni, že balíme udice a velíme k návratu na obytnou loď. Závěr téhle rybářské výpravy byl zcela v režii ryb a musím uznat, že nám to tentokrát natřely…
V 16.00 jsme u obytné lodě, loučíme se s posádkou rybářské lodě, balíme pruty, předáváme spropitné, odsolujeme a balíme naše rybářské nádobíčko. Pak se jedem podívat do zdejší rybářské vesnice a já si jdu na půl hodinky zašnorchlovat. Hned 20 m za lodí jsou velmi hezké korály, kolem kterých krouží standardní spektrum korálových rybek (klipky, bodloci, pomci, chňapálci, bičonoši, klauni, malí kanici a chňapali, půlmetroví kranasi papuánští), u korálů je množství ježovek, sumýšů, zév, viděl jsem i jednu 70-centimetrovou želvu…
A pak už kuchař Dan servíruje obří krevery na grilu, grilovaného dnes uloveného chňapala růžového, smažené kalamáry, hranolky a vanilkový desert. Dezertu jsem odolal, ale hned po večeři si jdu dát rumový digestiv na horní palubu. Obloha je opět plná hvězd, moře kolem lodě světélkuje a krátce po deváté jsem na palubě jediný, kdo ještě nespí.
Zítra nás čeká jen ranní návštěva na ostrově, kde chovají lemury, pak přesun zpět na ostrov Nosy Be a odpoledne už přistane na místním letišti další skupina rybářů. Ale to už bude zase jiný příběh…

Pavel – 1x barakuda 80 cm na trolling
Ruda – 1x barakuda 80 cm a 1x velká makrela spadla při zdolávání na trolling
Petr – 1x barakuda 80 cm na trolling
Zdeněk – 1x kranas modroploutvý-bluefin 84 cm a 1x kranas obrovský-GT 82 cm, oba na modrorůžový popp 15 cm. 1x metrový kranas narovnal háček na poppu po 3 minutách zdolávání a 1x jehlice cca 120 cm spadla při podebírání. Na jig 1x chňapal růžový (rosy jobfish 71 cm).

načíst další reportáže