Kanada - Yukon - Dalton Trail Lodge - Reportáže

Dalton Trail Lodge
září-konec sezóny 2017

Ve vzduchu je cítit, že se blíží konec sezóny. Noci jsou stále chladnější a přes den nezřídka fouká silnější a studený vítr. Siveni namaycush se stahují do ústí řek, kde se krmí na hejnech síhů, kteří sem přijeli splnit svoji reprodukční povinnost. I štiky se cpou před zimou, jak jen můžou.

I přes silný vítr, který začátkem září v některých dnech dosahoval v poryvech k 50 km/h bylo rybaření úspěšné. Museli jsme sice volit místa k rybolovu, která jsou před větrem alespoň trochu chráněná, ale podařilo se ulovit spousty ryb. Naštěstí s ohledem na rozlohu našeho revíru je takových míst dostatek za každého směru větru.
Sice foukalo, ale i tak se našim návštěvníkům podařilo ulovit několik opravdu krásných ryb, z nichž vyniká především siven namaycush délky 104 cm, který byl nejen dlouhý, ale i slušně „vyžraný“.

Ve druhém týdnu měsíce září nám počasí, hlavně tedy ten proklatý vítr, dovolilo využít plného potenciálu našeho revíru. Nicméně s velkými rybami to tak žhavé nebylo. Sivenů namaycush jsme sice chytili slušný počet, ale všichni měli „jen“ do metru délky. Asi nejlepší ryba, která se tento týden chytila, byla štika délky 108 cm.
V noci poprvé mrzlo, čímž skončil pro letošek i sběr hub.

Třetí týden letošního září byl parádní, jakoby by si letošní sezóna nechávala to nejlepší na konec. Příroda hrála všemi barvami – žlutá, oranžová, červená všude okolo. Dokonce se trochu oteplilo, vítr skoro ustal a slunce svítilo... a ryby braly!

Skupina šesti rybářů podnikla výpravu na jednu řeku nedaleko pobřeží a cílem byl lov lososů. Celkem ulovili přes 160 ks lososů za dva dny.

Díky slabému větru si užili i muškaři-štikaři a pomocí velkých streamerů lovili neskutečně agresivní štiky. Ulovili jich fakt hodně, ale bohužel žádnou delší, než je magická metrová hranice.

A je to tady! Poslední týden sezóny v Daltonu byl krásný. Teplejší než obvykle touto dobou. Uspořádali jsme poslední výpravu na lososy na řeku nedaleko pobřeží. Lososů se chytilo hodně, i když o něco méně, než v minulém týdnu.

Když odjeli poslední rybáři, přijela ješte na tři dny skupina fotografů, kteří se pokoušeli zachytit krásy yukonského podzimu. Udělali krásné fotky, ale realita spatřená na vlastní oči je nenahraditelná. Někteří se do pozdních nočních hodin pokoušeli vyfotit polární záři, ale bohužel se to nepovedlo, záře v tyto dny prostě nebyla.

Po jejich odjezdu jsme začali lodge připravovat na přicházející zimu a hlavně už teď plánujeme novinky na příští rok.

Děkujeme všem, kteří nás v letošním roce navštívili!

Z Daltonu zdraví
Hardy a všichni z lodge



Dalton Trail Lodge, červen-první měsíc sezóny 2017

Na letošní sezónu jsme se začali připravovat již několik týdnů před příjezdem prvních hostů.
V hlavní budově a dvou chatách jsme vyměnili koberce. Úpravou prošla i trasa pro čtyřkolky na Frederik Lake, kde plánujeme v budoucnu postavit dvě chatky nedaleko od té, která tam již stojí od šedesátých let minulého století.
Vyzkoušeli jsme jedno z jezer, kde se v minulosti moc nechytalo, říkáme mu „Pike lake“, tedy štičí jezero. Během půl hodiny jsme měli 14 velkých štik, a to ze břehu, dříve než jsme dali loď na vodu...

První letošní rybáři si užili skvělý rybolov s minimem větru a deště až na jedno deštivé odpoledne v závěru týdne. Hned v počátku týdne bylo uloveno několik štik přes metr (110, 109, 105 cm...). Siveni namaycush byli také při chuti a na jedné z lodí napočítali přes 50 ulovených sivenů za jeden den, nejdelší měřil 97 cm.
Během lovu zaměřeného na siveny jsme ulovili i množství lososů kokanee (aniž by jsme je lovit chtěli).
Před 12 lety byli na vymření, protože nízký stav vody a její vyšší teplota jim neumožňoval zdárný výtěr. Vláda zakázala jejich lov a to i systémem „chyť a pusť“.
Před dvěma lety bilologové napočítali cca 1000 lososů kokanee na trdlišti a v loňském roce to bylo skoro 5000 ks, takže věříme, že už brzy budeme moct lososy kokanee cíleně chytat (a pouštět).
Těch 5000 ks ryb na trdlišti je více, než průměrný počet před tím, než byli na vymření.

V druhém týdnu byla teplota jako na houpačce, dny, kdy bylo 30 stupňů střídaly dny, kdy byla celkem zima. Teplo zapříčinilo rychlé stoupnutí hladiny v řekách, jak tály zbytky sněhu v horách. Jedna z okolních silnic dokonce musela být na pár dní uzavřena.
Rybám to ale bylo jedno, žraly stejně jako předtím.
Za zmínku rozhodně stojí ulovení štiky délky 120 cm (bohužel bez fotky).

Během třetího červnového týdne voda klesla na původní stav, ale v závěru přišel silný déšť, který ji zase zvedl. A v polovině týdne se počasí úplně zbláznilo. Bylo 30 stupňů a tři dny na to sněžilo. V lodgi sněžilo sice jenom asi dvě hodiny, ale ve městě Haines Junction (cca 40 km od naší lodge), nasněžilo přes 15 cm sněhu. Byl dokonce zrušen i 25. ročník místního tradičního cyklistického závodu.
Přetrvávající vyšší hladina řek nám dovolila navštívit místa, která jsou dostupná pouze jet boatem (trysková loď) a pouze v období, kdy je více vody. Chytali jsme tedy v místech, kam jezdíme jen párkrát do roka. Ryby nám na háček skákaly skoro samy...

Z Daltonu zdraví
Hardy





Dalton Trail Lodge
konec sezóny 2016

Začátkem září panovalo ještě téměř letní počasí, ale v polovině měsíce se okolní příroda začala halit do barevného hávu. Listy na stromech hrály všemi odstíny žluté a červené a někteří návštěvníci dokonce místo rybaření raději sedli na čtyřkolky a vyjeli na kopec, aby tu nádheru viděli ještě lépe.

Aktivita ryb, obzvláště pak štik a sivenů namaycush, byla chvílemi až neskutečná. Štiky se začaly připravovat na zimu a atakovaly nástrahy s neskutečnou agresivitou. Nebylo nijak výjimečné, že štiku meli na prutě v jeden okamžik všichni rybáři na lodi. Ulovilo se opravdu velké množství štik a to ve slušných velikostech. Tu největší zářijovou štiku chytil český rybář Igor a měřila krásných 117 cm, ale i ostatní rybáři měli zdolané velké štiky (116, 115, 113 cm...).

Siveni Namaycush změnili stanoviště a z hlubších částí jezer se přestěhovali za třením do mělčích míst. Vysoká koncentrace sivenů na mělčích místech znamenala velmi dobrý rybolov. Díky jejich přítomnosti v dostupnějších lovištích je bylo možné lovit jak na přívlač, tak s muškařským vybavením. V průběhu sezóny se obvykle loví v hlubších částech jezer, kde je velmi obtížné je na muškařské vybavení ulovit. Největší ulovený záříjový siven měřil 110 cm.

Poslední letošní výpravy na lososy na Aljašku byly také úspěšné. Lovili se lososi coho (kisuč) ve slušných velikostech i počtech a ulovení lososi byli z převážné části dobře stavění mlíčáci. Někteří rybáři využili možnosti si vlastnoručně ulovené lososy nechat vyudit a odvézt s sebou domů.

Jedna ze skupin pravidelných návštěvníků, která u nás kombinuje rybolov s lovem pernaté, každoročně ukončuje pobyt v Daltonu vícedenní výpravou na jezero Kathleen. Část výpravy se přes den úspěšně věnovala lovu a druhá část rybolovu, hlavně muškaření na duháky a lipany.
Večer jsme pro ně udělali pořádné steaky na ohni a dokonce proběhla i malá střelecká soutěž. Skvěle jsme se bavili a nikdo nebyl zraněn, co víc si přát?

Na podzim lze za předpokladu bezmračné noci pozorovat jeden z nejmagičtěších přírodních úkazů – polární záři. Jednu relativně chladnou noc byla polární záře tak nádherná, že jsme ani moc neváhali, a vzbudili jsme hosty, aby tu krásu táke spatřili. Nakonec nikdo ani v nejmenším nelitoval, že opustil vyhřátou postel.
A to je pro letošek asi vše. Teď už zbývá jen připravit lodge na dlouhou zimu. Vyndat lodě z vody, zazimovat je a spoustu dalších nezbytných věcí.

Děkujeme všem rybářům, kteří nás letos navštívili a už teď se těšíme na ty, kdo nás hodlají navštívit v příštím roce.

Za celý Dalton Trail Lodge zdraví
Hardy



Kokanee – překvapení letní sezóny

Blíží se konec sezóny a když tak začínám pomalu bilancovat, napadá mne, že asi největším překvapením letošního léta byli pro nás kokanee.
Kokanee je nejen značka kanadského piva, ale především je to název sladkovodní formy lososa nerka. Kokanne byli vysazeni do celé řady jezer v Kanadě, ale ti naši z povodí řeky Kathleen vytvořili sladkovodní formu přirozeným způsobem: když někdy v 18. století došlo v povodí řeky Tatshenshini ke gigantickému sesuvu půdy, v jehož důsledku povolila ledovcová moréna tvořící hráz obrovského jezera, na jehož někdejším dně leželo dnešní městečko Haines Junction, vznikla na středním toku řeky série vodopádů a peřejí, které znemožnily tah ryb. Na horním toku řeky tak zůstalo „uvězněno“ množství ryb, mezi jinými i steelheadi a lososi nerka. Z někdejších steelheadů se v místních řekách a jezerech vyvinula místní forma pstruha duhového a z lososů nerka místní kokanee, kteří žijí v jezeře Kathleen.
Populace kokanee v jezeře Kathleen od 80. let klesala a už se zdálo, že tenhle druh z jezera zmizí docela. Od roku 2010 byl lov kokanee na jezeře Kathleen dokonce zakázán. Ale pak se něco změnilo a najednou začalo kokanee přibývat a v letošním roce byl jejich lov opět povolen.
Během léta jsme na motorvých lodích podnikli několik výprav na přítoky jezera Kathleen, především na spojnici mezi Kathleen a Luise Lake. Kromě kokanee mezi 40-55 cm jsme zde ulovili i celou řadu lipanů okolo 45-48 cm, duháků do 50 cm a několik parádních sivenů namaycush.

Z podzimního Daltnu
Hardy



21.-27. srpna 2016

Po parádním víkendu 20.-21. srpna, kdy ranní mrazík vystřídalo přes den krásné slunečné počasí a téměř bezvětří, se od pondělka hádalo léto s podzimem. Skoro celý týden bylo střídavě oblačno a polojasno a bohužel skoro každý den silný vítr. Na jezero Dezadeash bylo možné vyjet jen dva dny v týdnu a to ještě pouze dopoledne. Vítr byl nepříjemný i při dvoudenních výpravách na vzdálená jezera. Podruhé se nám letos stalo, že dvoudenní výprava na jedno z odlehlých jezer, byla celý jeden den úplně bez ryby – vítr byl tak silný, že většinu času zabraly přejezdy po jezeře a na lovištích bylo technicky skoro nemožné chytat. Ale trpělivost přináší ovoce a přinesla je i tentokrát – v podobě jedné štiky délky 119 cm, kterou ulovil Igor Štěp mladší a několika sivenů namaycush délky 86-93 cm.
Na řece Kathleen už se projevuje ochlazení a pokles její hladiny – lipani se stahují více do horní poloviny toku, tedy od mostu k první peřeji a duháci naopak z horní poloviny toku pomalu mizí a obsazují stanoviště v dolní polovině řeky pod Rainbow Lakes. Ti, kdo se tento týden vypravili se Stanleym na řeku Kathleen, ulovili na horní polovině řeky několik desítek lipanů a možná 1-2 duháky, ale v dolní polovině řeky to bylo právě naopak. Nejdelší ulovení lipani měřili 45-47 cm, duházi byli do 45 cm.
Protože už dlouho nepřišel pořádný déšť a sníh na horách dávno roztál, chybí v řekách i potocích možná 30-50% obvyklého množství vody. Pro nás to na Kathleen znamená, že v dalších dnech už asi nebudeme jezdit na dolní tok řeky, protože riziko poškození lodi a motoru každým dnem roste. Ale jízdy na dolní tok ostatně asi ani nebudou potřeba, protože se siveni už začínají stahovat do řeky v okolí mostu. Naši pravidelní hosté ze Švýcarska tento týden ulovili asi 300 m pod mostem první letošní „říční“ siveny. Brzy se v řece začnou třít síhové a to už se siveni budou v řece lovit pravidelně.
Se siveny namaycush na jezerech to bylo tento týden těžké – voda v jezerech se sice ochlazuje, ale v mělkých jezerech je stále tak teplá, že se ryby drží v zátokách u chladných potoků a nejsou příliš aktivní. Dokonce přímo v okolí ústí potoka pod budovou lodge se každý den chytlo několik sivenů. Zátoka 2 km západně od lodge (u vysílače) je stále plná sivenů, ale ryby tam jsou tak nahloučené, že se vzájemně stresují a neberou. Obvykle tam zabere jedna ryba, ta při zdolávání rozplaší ty ostatní a pak zase půl hodiny trvá, než se ryby do zátoky vrátí...

Z Dalton Trail Lodge zdraví
Hardy


14.-20. srpna 2016

Byl to týden velmi proměnlivého počasí. Většinou bylo polojasno, ve dvou dnech dokonce zapršelo a občas foukal i silný vítr. Ale žádné počasí nemohlo rybářům zabránit v každodenních výpravách na řeky a jezera. Dva z našich hostů se tento týden dokonce zapsali do našeho Trophy Clubu: Bill Marshal úlovkem sivena obrovského-namaycush délky 104 cm a Dominiq Bagur štikou délky 117 cm. Kromě těchto dvou velkých ryb však bylo uloveno jen málo větších dravců – většina lovených sivenů byla mezi 60-80 cm a u štik se jen dva další hosté dostali přes jeden metr délky.
Zvýšila se aktivita lipanů a duháků. Zdá se, že s příchodem prvních nočních mrazíků se obyvatelé našich řek snaží urychleně vykrmit, aby přečkali nadcházející dlouhou zimu.
Lososi kisuč (coho) zatím do řek na aljašské straně hor netáhnou, ale první z nich by se měli objevit každým dnem.
Ačkoli tento týden nebyl rybářsky nijak výjimečný, hosté si ho užili i jinak: několikrát jsme měli hlášeno pozorování losa (resp. losice s mládětem, která se chodila pást na trávu v mělčinách jezera Dezadeash), spatřen byl i rys a dvakrát medvěd hnědý – grizzly.
Asi největším zážitkem však bylo pozorování polární záře, která se v tomto týdnu objevila na severní obloze. Obvykle pozorujeme polární záři za jasných dnů od konce září do března. Srpnový výskyt tohoto jevu je zcela výjimečný.

Hardy


1.-7. srpna 2016
Dalton Trail Lodge

Skupina severočeských rybářů bodovala v kanadském Yukonu hned dvakrát.
Během dvoudenní výpravy na jedno vzdálenější jezero se podařilo na trolling ulovit dva trofejní siveny obrovské namaycush délky 105 a 111 cm.
Siven délky 111 cm je v Dalton zatím největším namaycushem letošní sezóny.
Fotografii mohutné ryby délky 111 cm zasílám. Bohužel jsme nefotili sivena délky 105 cm - ten už při zdolání silně krvácel a tak jsme ho pustili hned po uvolnění háčku.

Zdraví
Hardy



Červenec 2016
Dalton Trail Lodge

V prvním červencovém týdnu se podařil ulovit největší pstruh duhový, který kdy byl v Daltonu uloven – 56 cm a rybáři ze stejné skupiny ulovili také duháky délky 53 a 55 cm. Obvyklá velikost duháků je zde přibližně do 50 cm. Každopádně teď víme, že jsou tu i větší kusy než do 50 cm. Tah lososů čavyča-king právě začal a byl uloven první kus.
V druhém červencovém týdnu se už dařilo chytat lososy čavyča-king, ale jejich počty v řece jsou zatím stále poměrně nízké. Zato siveni namaycush berou jako šílení. Na jedné lodi ulovili rybáři přes 30 kusů sivenů namaycush za den, největší sice „jen“ kolem 90 cm, ale i tak se jednalo skvělý lov. Při lovu namaycushů se pravidelně chytají i lososi kokanee (stacionární-jezerní forma lososa nerka, donedávna téměr na vymření). Největší siven namaycush ulovený v tomto týdnu, měl 110 cm, což je již opravdu trofejní kus a o moc větší tu snad ani nejsou.
Třetí týden. I přes to, že je v řece stále větší počet kingů, na naše nástrahy nereagují. Vidíme je v řece, ale ulovit se nám jich podařilo pouze několik. Jeden rybář po usilovném snažení měl na prutě trofejního kinga, ale po dlouhém zdolávání se v poslední vteřině osvobodil. Škoda, byl opravdu monstrózní.
Poslední týden v červenci je ve znamení sivenů namaycush. Chytáme jich hodně a jsou velcí, fakt velcí – 6 kusů dokonce přes metr délky, největší měl 109 cm. Menších nepočítaně. Kingů sice přibývá, ale pořád nechtějí atakovat naše nástrahy. Vidíme je v řece, ale ulovit se je podaří jen občas. Někteří rybáři raději odložili pruty a vydali se do lesa na houby. Praváků a křemenáčů je plný les a lodge večer voněla po sušících se houbách.

Z Daltonu zdraví
Hardy

načíst další reportáže